________________
- 27 -
která se později nazvala sektou Sthánakaváeinů, protože její mniši nebydlí y domech pro naichy, čili tzv. upáśrajích, nýbrž v domech věřících. Jejich přátelé, zejména pravověrní. évé témbarové, je nazývají dhundhíá, tj. hledači. 50)
domeche per un cay , dins de vardótesich, obra dozen vähitsions Sosiono
Sthánakavásinové se liší velmi málo od pravověrných évétámbara. Hlavní jejich odchylky jsou, že zakazují úctu obrazl a soch, a proto nenavštěvují chrámy ani poutní místa, nebydil v době dešto v upášrajích, nedávejí si prét sraj oděv, aby se snad neublížilo hmyzu, který by tam byl, před ústy nosí zavěšenou roušku (mukha-patah). V samotné nauce není vlastně rozdíl mezi nini a pravověrnými évétámbary. Pokládají se také sami jenom za évétámbarskou školu (gaddha), nikoliv za samostatnou sektu. Přes to však se dělí sami ve skupiny, z nichž každá má v čele svého áčárja, třebaže za svou hlavu uznávají všichni jednoho vrchního ádárja,
Digambarové
. Dějiny sekty digambarů se pojí úzce k dějinám dynastie Gangů, kteří vlád11 od druhého do jedenáctého století na území nynějšího státu Majsúr. Odnož dynastie Gangů vládla od šestého do šestnáctého století také v Uríse a s nimi se dostal do Urísy také džinismus.
2 Majsúru se rozšířili džinisté na východ do Andhry, na jih do království madúrského 'a na západ do území karnátského. Dějiny putování džinismu v jižní Indii nejsou dosud vyzkoumány tak dalece, aby bylo možno řící konečné slovo oton, kdy se džinismus v které krajině usadil. Je jisté, že se v jižní Ind11 vždy vyskytovaly obě sekty, jak digambarové, tak i své tambarové, ad ovšem digambarové převládali. Jejich dějiny v jižní Indii si lze sestavit jedino z nápisů a darovacích listin na měděných deskách, které máme zejména velmi hodně z karnátského území, Na nápisech máme zachované také seznany jejich církevních otot.
Zejména śrávana-Belgola52), starobylé kulturní středisko digambarského džinismu z doby dynastie Gangů, skýtá veliké množství nápisného materiálu, jenž informuje o diganbarech zevrubně a dosti přesně. O tento nápisný materiál - ač poměrně pozdní - se opírají hlavně veškeré zprávy o digambarech v jižní Indii.
Dejiny digambarů v severní Indii, zejména v Rád žputáně, se také opírají o nápisný materiál a o zprávy spisovatelů svétámbarských i nedžinistických. Jimi je nutno kontrolovat všechny zprávy samotných digambarů, zejména v pursRech a rozličných mahátmájích.
Digambarové se nazývají sami vždy Búla-Samhan, tj. původní církev. V jižní Indii se nazývají často také Drávila-sanghah čili drávidská církev.
1011-5060 Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
