________________
- 60 -
Obyčejně se také říkává, že byla filosofie sámkhjová jakýmsi základem, z něhož vyrostly džinistické a buddhistické filosofické názory. O buddhismu se to skutečně zdá být pravda, buddhismus šel dokonoe ještě dále na cestě, neznadené sámkhjovou filosofií, a to směrem, kde skončilo nejkrajnější křídlo sámknja, které se klonilo silně k ateismu.
Docela jinak, zdá se, že tomu bylo s džinismem, ale zatím není možné tvrdit to s naprostou určitostí. Ani džinismus, ant filosofie sámkhjová nejsou totiž dosud tak dokonale prozkoumány, zejména pokud se týče jejich původu, aby bylo možné v této věci konešně rozhodovat. Zdá se mi však být pravděpodobné, že není-li filosofie sámkhjová později než axinistická metafysika, tedy jsou obě alespoň současné výtvory, vzniklé se stejných nebo aspoň obdobných podmínek..
Džinismu neadžene upřít starobylost a třebaže džinistické tvrzení, že džinismus je věčný, náleží do vše bájí, musíme uznat, myslím, bez námitek, že džinismus je nejméně stejně starý jako náboženství bráhaanské, a rozhodně starší, než doba, kdy žil Párávah, předposlední reformátor tohoto náboženství. Srovnávací studium indických náboženství nás nutí totiž předpokládat na indické půdě několik souběžných náboženských útvarů, které se různě vyvíjely v rozličné soustavy, které na sebe působily navzájem menšími nebo většími vlivy. Jedna nebo snad více z těchto soustav, souběžných se soustavou árijskou, byla pravděpodobně více vyvinutá a založená na odchylných základních poučkách a ne světovém názoru naprosto různém od ostatních. Hlavní projev těchto dvou různých soustav světového názoru vidím v náboženském antagonismu kšatrijd a brábmant, který je v Indii patrný od nejstarších nám známých dob. Souv18108 t kšatrijů s nějakým plenenem indických praobyvatelů potvrzují národ pisné výzkumy polocivilisovaných indických kmenů na každém kroku.+12)
Sámknjová filosofická soustava svým dualisme, projevujícím se v předpokladu, že vše se sestává z prakrti a puruše, nebo spíše z nekonečného počtu purušu, připomíná tíu velice dzinistickou nauku o složení všehomíra z džívů a fadžívá. Podobně i pojem spásy je velmi blízký oběma neukán. Podle sámkhja spása záleží v rozlišení prakrti a puruše. Jednotlivý purušah dojde spáby, uvědomí-li si, že jeho vnitřní vlastnosti se liší od rozličných obměn prakrti, tvořících vývojové složky všehomíra. Po této stránce je věc v sámkhju myšlena filosofičtěji, než v džiniom, kde je domyšlena nábožensky. Podobně i pojetí psychických jeva je v sámkhju založeno na prakrti, čímž se puruša stává trpnyu prvkem v celé světové soustavě, nemá žádné mravní odpovědnosti, kdežto y džinismu spirituální pojetí vede k tomu, že se na metafysice vybudovává etická soustava a konec konci i náboženská. Purušah představovaný džínistickým džívem přestává být trpnou složkou a stává se tvůrci silou vlastního svého vývoje.
1011-5060 Jain Education international
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
