________________
- 136 -
+ agt. Spoštou-li se sšechny tyto pekelné díry, tedy je v podsvětí celkem čtyřicet devět ústředaloh pekelných děr (Indraka-biláni) a 9604 děr v řadách (éréni-baddha-biláni). Mimo to v prvních šesti podavětních ř1ších je 8 390 347 různých děr, prakiraaka-bilánt, mimo ony paprskové řady. Je tedy podle džinistá celkem 8 400 000 pekelných sídel, které jsou rozdělena na podevětni fiče takto: v nejhořejší si tři miliony, v druhé dva a půl milionu, třetí jeden a půl milioma, čtvrté jeden milion, páté tři sta tisíc, v šesté 99 995. v sedmé pět. Pekla hočejčích čtyř to a hořejších dvě stě tisío v páté klši jsou pekla horké, zbývající dolejší pekla jsou pekla studená.
Střední evět, madh ia-lókah
Nade všemi podsvětaími Fisemi, stejně daleko od sídel siddhů jako od sidel nigóda, je naše země, nazývaná střední svět, madhja-lókah, debo avět živočišným tirjag-lokah. Je to ohromný kruhovitý válec 100 040 joaten vysoký, roz dělený v soustředné kruhy pevnia (dvípah), oddělené od sebe soustřednými kruhy oceánt (samudrah). Je tedy střední pevnine celý kruh, kdežto vnější pevniny a oceány jsou prstence obklopujíc: střední kruh, všech pevnin je nesčíslný počet & právě tolik je oceánů.503)
Prostředef kruhová pevnina je Džambu-dvipan, nazvaná tak podle stromu džambú”04), který na of roste. Kolem dokola je obklopena slaným mořem, Evaným Lavans-samudran, Za tinto alaným mořem se prostirá první prstencovitá země Dhátaki-dvipan, 5057 obklíčená na vnější straně oceánem Černé vody, Kálódadhi, samudrgh, za nímž se rozkládá Puškara-para-dvípah."007 Ten je rozdělen soustřednýir pohořímson na dvě prstencovité části, z nichž jenou část bližší ke středa je obydlena lidmi. Obývají tedy lidé jenom dvě a půl pevniny. Proto se nazývá lidský svět také adhídvipan, "svět půldruna pevnin".
Za Puškara-vera-dripen je ocean svaný Puškara-vara-samudrah, za ním Véru pf-vara-dipan5088 se stejnojmenným oceánen. Za ním je Kšírk-vara-dvipah, pero nina mléka, na vnější straně obklopena stejnojmenným oceánen. Potom přijde Ghrta-vere-dvípah, pevnina přepouštěného násla a stejnojmenný oceán a Ikšuvera-dvípah, pevnine števy z cukrové třtiny a stejnojmenný oceán. Následuje Nandíávara-avípah obklopený stejnojmenným oceánem. 509) Devátá pevnina se nazyvá Arung-vera-dvípah, 5107 za kterou je opět stejnojmenný oceán. Další pevniny džiniatické kosmologické spisy neuvádějí jmény, aš base poslední: ta se nazývá Svajambhúrramana-dvipan.5117 Oceán zvaný Svajambhú-ramang-aamugrah, který se rozkládá na její vnější atrano, tvo konec středního světa.
Rozloha těchto rozličných pevsin není v džinistickýoh kosmologických spisech jasně určene, protože slovo, je hoš tam užívají (viškambhan) maže znamenat stejně šíři jako průně. Podle nioh Džambu-dvípah měk v průměru jedno sto ti
1011--5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
