________________
- 138 -
pásmo je obydleno barbary, Mléčohy, a proto se nazývá nécdha-khandah, Jižní pásco je zase rozděleno řekami Sindhem & Gangou na tři části, % nichž prostřední je obydlena Ariji & nazývá se Asia-khandah, kdežto obě krajní části jsou obydleny podobně jako severní pásmo Méadhy.
Protože Džambu-dvipan je uspořádán souměrně k západo-východní, ose, shoduje se rozdělení nejsevernější části, totiž Airávata-kšétra úplng , rozdělením a uspořádáním Bharata-kšétra.
Z oatatních oblastí je nejdůležitější oblast prostřední, zvaná vidéhak nebo Mahávidéhah, Střed této oblasti je hora Méru, od níž se rozbíhají na jihovychod, severovýchod, severozápad a jihozápad pohoří se slonoviny (gadža-dantagirih), které rozdělují celou oblast na čtyři části, totiž východní a západní Vidén, Dévakuruh na jih & Uttarakuruh na sever. (Názorne to ukazuje mapka Džambu-dvipu.) Krajina Uttakuruh je daležitá tím, že tam roste vybájený strom Džambú (Džambú-vrkšan).5117 Podle něho se nazývá celá pevnine. Dšinistické kosmologické spisy a mezi nimi na prvním místě "Džambú-dvípa-pradžñáptih" be podrobně obírají popisem Mabávidénu, neboť to je země, kde mohou lidé každé světové periodě dosáhnout konečné spásy.5297
Od tud be právě dostalo této oblasti prídomku mahá, *velká". Západní a východnf Vidénan má po šestnácti krajinách zvaných viažjah.
Rozdělení zbývajících jeden a pal pevaid obydlených lidmi je úplně obdobné rozdělení Džambu-dvipu. Jediný rozdíl je ten, že s ohledem na prstencovitý tvar těchto pevnin je každá rozdělena na dvě polovice, východní a západní taš, že všechny oblasti jsou v každé z těchto pevnin dvojmo."10Vcelku je tedy na evě tě pět Bharata-kšéter, pět Haimavata-kšéter, pět Hari-kšéter, på t Vidého, pět Ramjaka-kšéter, pět Hairanjavata-kšéter a pět Airávata-kšéter.
Bharata-kšétre, Airávata-kšétra, Západní a východní vidélah jsou tzv. karma-bhúmih, tj. země, kde si obyvatelé musí dobývat xiyobytí prací svých rukou. To jsou také jediná místa zbožnosti, odkud lze dosáhnout konečné spásy. Ostatní kšétra jsou tzv. bhóga-bhúmih. Jejich obyvatelé nepracují, nýbrž vše potřebné dostávají ze stromů 'zvaných kalpavrkěán (nebo kelpadrumán), které vyplňují každé přání ihned, jak bylo proneseno. Proto se každá země, kde rostou stromy, splăující lidská přání, nazývá bhóga-bhúmih, země požívání, nebo phalabhúmih, země ovoce. Je jasné, že si člověk v těchto zemích nemůže získat zásluhy a proto v nich ani nemá že dosáhnout nirvana. Kalpavrkše a bhógabhúmí jsou oblíbeným předmětem rozličných úvah, jak ve bpisech náboženských, tak zejména v zábavné literatuře, hlavně v pobádkách.
Přehlédneme-li všechny tyto zeměpisné báje džinistå, vidíme v nich opět ono bezduché schematizování podle jejich podle jejich logických pravidel, kte
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
