________________
- 176 -
Oddaných věřících muža (upásakah) měl prý Pársvah šestnáct tisíc mnichů, v jejichž dele etál mnich Arijadinnó (.: Arjadattá), a třicet osm tisíc mnišek, jimž v čele stála Pušpačúlá. Sobě oddaných věřících mužů měl Párávah sto šedesát čtyři tisíc, jejichž náčelníkem byl Suvratah (pkt.: Suvrajó) a věřících žen, tři sta dvacet sedm tisíc, mezi nimi byla první Sunanda. Tak celá náboženská obec Párávova (tirthan) za jeho života měla pět set čtyřicet pět tisíc lidí. Mezi nimi bylo dvě stě padesát znalých čtrnácti púrv, čtrnáct set světců, kteří dosáhli avi-džňána, sedm set padesát, kteří došli vševědoucnosti jedenáct set se dovedlo proměnovat, šest set, kteří došli jednoduchého, při mého duševního poznání (rdžu-matin), tisíc mnichů a dva tisíce mnišek, kteří došli konečné spásy (siddhah), tisíc, kteří došli souborného duševnino poznání úhrnných duševních jevů (vipulama tin), sest set kazatelů (vádí) a dvanáct set světch, %ijících poslední život v některé z nebeských nebo podevětních říší (anuttaraupapatikah, pkt.: anuttaróvavárjó).
Svůj čivot skončil Párévah když dosáhl věku sto let, na hoře Saméta-sikharu po celoměsíčním postu, při kterém nepil ani vodu. Zniči i všechna čtyři aghati-karmana, došel v okamžiku smrti nirvane, stal se siddhen. Zároveň s ním došlo na hote Saméta-sikharu nirvana i třicet jiných světců. Po párávovi byla nazvána hora Saméta-sikharah na Párévanátha, a toto jméno se udrželo v nyně jším bengálském jméně této hory jako Párasnáth.
Dobu smrti Párávovy klade džints tická tradice do roku dvou set padesátého před smrti Mahávírovou, tedy podle běžné évétámbarské tradice asi do r. 777 př..1. I když přijmeme za správný rok Mahávírova nirvana podle Jacobiho rok 567 př.n.1. a tím dobu nirvana Párévova položíme do roku 717 př.n.l., vidíme, že život Párávův připadá do doby nejvě těino rozkvětu bránmaniemu v Indii a ne můžeme se divit, že jeho náboženská obec byla poměrně malá. Šlo tu jistě o reformu nepatrné místní kšatrijeke sekty, vyvolanou spory s bráhmanským živlem, který se chtěl asi v oné době zmocnit i světské moci. Tomu nasvědčuje jak to, že Párávah byl rodem z Benáresu, od nepaměti bráhma ne kého náboženského střediska, tak zejména jeho spor s kajícníkem Kathen.
Podle one stále báje o tirthamkarech přidává džinistická tradice předposlednímu džinoyi barvu modrou a za znak mu dává nada s roztaženým štíten (beSaphanin).758) Jako jeho sásanadéví se jmenuje bohyně Padmávatí. Jako zajímavý a dějiny džiniamu atležitý rys legend o Párávovi je třeba připomenout, že shodně podle legend jak své támbarských, tak i digambarských Párévah i v době poustevnického života nosil roucho, a to prý jediné roucho za celou dobu od svého odchodu z domova až do své smrti.
1011-5060 Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
