________________
- 202
92) Podobně je táš zásada vyjádřena v Némicandrově Dravja-semgrahu élóku 2.:
Džívan má schopnost vnímat a uvědomovat si (upajógamajah), je bez tvary (amúrtan), je popudem činnosti (kartá), má stejný rozměr jako tělo (vadéhaparimanan), okouší ovoce své činnosti (bhoktah), trvá v koloběhu životů (samsárasthan), je dokonalý (sidangh) a má význačnou anahu stoupat do výše (vierasá úrdhvagatih). Bráhmad évah ve svém komentáři k tomuto místu dobře ukazuje na rozdíly džinistické nauky v těchto bodech od rozličných jiných filosofických soustav ✓ Ind11. Již to, že džinismus uznává, če džívah skutečně je, stojí proti soustavě Carvákově. Proti njaju se staví tím, že uznává, že džívah má schopnost uvědomovat si. Proti mimáneové soustavě Kumárila Bhatta se stavé tvrzením, že duše je beztvará, proti sámkhju náhledem, že džívah je základem činnosti. Náhled, že džívah má týž rozměr jako tělo, v němž sídlí, odporuje třem soustavým, totiž ajáju, mímána e a sámkhju. Náhled, že okouší ovoce svých činů, odporuje pry nauce Buddhově (?), a náhled, že ažívah je dokonalý, mínámse. Náhlea, že džívah má význačnou snahu stoupat do výše, se prý přítl všem indickým soustavám. Skutečně je to také jeden z oněch prvků, jež pokládám rozhodně za neárijský, & toto přiznání Brahmadévovo je jeden z důvodů pro moje tvrzení.
93) Tento džinistický názor je úplně protichůdný obvyklým názorůn ve filowo
fickych dualistických soustavách a tím i protichůdný obvyklému obecnému názoru, který pokládá obyčejně duši za naprosto nehmotnou a tíu bez rozměrů, mající však svou trvalou podobu. To je např. i v zásadě názor křestansky.
94) Samantabhadrah definuje pojem tirthamkara takto: jéna prani tam prthu dhar
matírtham džjéš tham ažanáh prápja ažajanti duhkhan. "Tirthankarah je ten, jenž ukázal široký brod ctnosti, nejlepší, jehož lidé dosáhnuvše, překonávají atrast". Brhatsvejambhu-etotram, 9.
95) Čtyřiadvacet tirthamkart se připomíná v džinistických teologických spiseon
velmi často. Podrobně o nich bude vyloženo v čáa ti III., kapitole pojednávající o džinistické mytologii. O vzee tupných a sestupných světových periodách podle džiais tické nauky bude vyloženo v kapitole okosnologii.
96) Jógendra v Paramátna-prakáš 1 325 vymezuje pojem arhanta takto:
Arhantem se stane (člověk), když odstraní všechny stopy překážejoich myšlenek (vikalpan), vstoupí na cestu spásy a zničí nadobro čtyři karmana, tj. ghátija karmang. Srovnej též Dravja-samgrahah 50 a zejména Brahmadévův komentář k tomuto místu.
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
