________________
220
V triratnu se projevuje silný sklon džiniamu k náboženskému individualismu, což např. vynikne, srovnáme-li džinistické triratnan s buddhistickým triratnem, které tvoří dohromady Buddha, dhammó (zákon) a sanghó (církev) Tedy prvky, které naprosto nelexi tak bezprostředně v osobnosti člověka, jako prvky džinistického triratna.
275) Jde-li o dokonalou formu darsana, tedy o sanjag-daréna vystačíme úplně
8 překladem dokonalá víra, jakmile však přejdeme k tvarům méně dokonalým, vystupuje prvek vnímání více do popředí, a proto si musíme být od počátku vědomi tohoto původu slova, třebaže v dalším budu mluvit jen o dokonalé, správné víře nebo přesvědčení. To pokládám za nutné připomenout hned zde, aby mým výkladům nebylo špatně rozuměno. Brahnadevah ve svém komentáti k Dravja-sangrahu, 43, pokládá tyto dvě stránky semjag-dareena za dve rozličné pojmy, myslim zcela neprávem. Jedno z nich definuje jako nerozlišené poznání, které nejde do podrobností, kdežto druhé přijímá jako pravou víru.
276) I, 2.
277) Ratna-karanda-śrávakácárah, 32.
278) Purušártha-siddh jupája, 5-8. Srovnej též Tattvárthaslókavártikam, I, 2,
12., a Tattvártharádžavártikem, I, 2, 29.
279) Ratna-karaada-érávakáčárah, 4.
280) Těchto pět okruhů světského v tělování, samsáru, jsou: látka-dravjam,
místo - kšé tram, čas - kálah, život - bhavah, duševní činnost - bhávah. Srovnej Tattvárthaálókavártikam, I, 2. 12.
281) Tattvártharádžavártikam, I, 2, 30.
282) Tantéž, I, 2, 31.
283) Ratna-karanda-érávažádárah, 4. a 22.
284) Charakteristiku prvního bodu podává Ratna-karanda-ěrávakácárah, 5-6.
o uctívání nepravého boha tamtéž, 23.
285) Např. nemá cenu se koupat v řece Ganze v domnění, že se tím lověk zba
vi hříchu. Ratna-karanda-árávakáčárah, 22.
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
