________________
jenom algebraická hodnota, jakási zavedená konstanta, aby bylo možné vyjádřit vzájemné poměry částí světa a že do toho pojmenování nebyl vkládán pojem nějakého čísla. Byla to tedy jednoduše jedna čtrnáctina výšky avota. Teprve pozdější spekulace, ji pojem takovéto číselně nevymezené hodnoty nebyl dosti jasná, hleděla určit číselný rozměr radždži obvyklými obronnými džiniatickými čísly.
499) Tyto výpočty krychlového obsahu světa a plochy sení nejsou přesné. Za základ při nich se bere polovice výšky světa, dagat-iréní (dagadohrání)
déloe sedmi radždžu. Základnu světa, džagat-pratarah, počítají na 49 Severedních radždžu, jako by byla čtvercová, ao z celé džinistické hypotézy vyplývá, že musí být kruhová a nemůže měřit víc než přibližně 38 1/2 radädän. Krychlový obsah avata, dagadghanah, udávají číslem 73 343 krychlových radždžu; vypočítáme-li však skutečný krychlový obsah světa podle jejich hypotézy (když pokládáme vrchní elipsoid za dva komolé kužele o základnách v průměru jednoho a pěti radždžu) dojdeme k číslu mnohem menšímu, totiž k 161,2 radždžu. Ale i kdybychom vzali za základ čtvercovou základnu a pokládali světovou konstrukci za tři komolé jehlany, ned dostaneme výpočtem více než 205 1/3 radždžu.
245
500) Aforisticky podává popia podavětních Maf a pekel v nich umístěných třetí kaiha Tattvarthidhigama-sútram, podrobnosti pak doplňují rozličné komentáfe k této knize. Na jejich základě podávám následující vylíčení.
501) Jaanam je vzdálenost, kterou je možno ujet jedním spřežením; nyní v rozličných indických krajinách 12-15 km. V kosmologických knihách, mö-11 avěty, užívají míry pětestkrát větší, která se nazývá premána-jódžanam, které se však také krátce Mká jódžanam.
502) Jako prohlubně si představují džinieté pekelná sídla, zřejmě jako opak k nebeským sídlům, která si představují jako vzdušné pavilony (vimánáḥ).
"
503) Základní däinistické dílo, které podává popis atředního světa, je kanonický apie évétámbarů Džambudvipa-pradžñáptih. Ještě více podrobností prý podával ztracený spis Dvipapradžňáptiḥ. Z něho, zdá se, se zachovalo mnoho, ovšem porasau roztroušeno v digambarských puránech. Přehledně a nákrеsy a "mapami jsou tyto zeměpisné báje sestaveny v džinistické gudžarátaké knize Adhí dvi paná nakašání hakígatanum pustaka, Bombay 1909, kterou napeal srávakah Bhinasimha Manaké. Podle tohoto spisu jsou kresleny náčrty, které doprovázejí můj výklad; řada je jich však upravena, aby lépe souhlasily a Džambudvipe-pradžñáptim, podle něhož je můj výklad hlavně zpracován. Aforieticky podává poučení o středním avětě také Tattvár thadhigama-sútram, III, 7-34, a komentáře k těmto sútrám.
1011-5060
Jain Education International
W
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
