Book Title: Jainism in Czech Language
Author(s): Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi

View full book text
Previous | Next

Page 258
________________ 256 - 608) Předměty těchto štastných snů jsou: 1. Chromný slon, 2. bílý, krotký býk, 3. krásný, hravý lev, 4. korunování bohyně krásy a blahobytu, Śrí, 5. mandárový věneo (Erythrina indica), 6. měsíc, 7. slunce, 8. veliká, krásná vlajka na zlaté žerdi, 9. stříbrná nádoba na vodu, 10. lotosové jezero, 11. mléčný oceán (KBíródadhin), 12. sídlo (přichání-li tirthankaraḥ s nebe, tedy vimán; přichází-li s podsvětí, palác, bhavanam), 13. nesmírné hromada drahokamů, 14. oheň bez kouře. Podrobný popis těchto sai vis Kalpasútran, 33-46. (Anglický překlad S.B.E. XXII, str. 231-238.) 609) Podle džinistické víry to je jeden ze čtyř Lokapálů řádu Bhavanavásind, ochránce severní části nebe. původní náhled o tom božstvu však byl, že je to náčelník duchů hlubin a temnot, a proto bih pokladů. Tento původní význam je zachován i v této búji. Rodovým jménem se Kuberah nazývá Vairavanah nebo také Valéramanah. 610) Därabhakové jsou bohové, z řádu Vjantarů. Jejich jméno je odvozeno od slova džṛubhaḥ, zívání a znamená asi tolik, co ospalci nebo povaleči. Bhagavati XIV, je líčí jako své volné boby, rozpustilé a nakloněné pohlavní lásce. Je jich deset skupin rozlišených jmény. 611) Kalpasútram, 98. 612) Tato doba není u všech tírtankarů stejná, liší se dobou a zemí narození. 613) Podle dšinistické víry se narodi tirthankarab jako obyčejný člověk, ale prostý všech nečistot spojených s porodem. Zásadně je vědy muž a digambarové se této zásady důsledně zastávají. Svétambarové připouštějí jednu výjimku a tvrdí, že devatenáctý tirthankarah tohoto sestupného světového období Mallinathah byl žena. Toto tvrzení má pravděpodobně podepřít oprávněnost mnišek v džinistické církvi. 614) Dik-kumarí jsou bohyně z řádu Bhavanavásina. 615) Sagvarteh značí pávodné "něco sbaleného", "atočeného". Zde to značí prudký točivý vítr, oyklon. To plyne z Dévéndrova komentáře, k Uttarádhjéjana-sútru, XXXVI, 120., kde se praví, že "Samvartakaḥ je vítr, který odnáší trávu ap. zvenčí dovnitř na jedno misto". Srovnej Jacobiho překlad Uttarádhjajana-sútra v 8.3.E., str. 218, pozn. 4. 616) Hora Ručakah je na Rúčaka-dvípu, třinácté pevnině středního světa, počitáme-li od středu. 1011-5060 Jain Education International For Private & Personal Use Only www.jainelibrary.org

Loading...

Page Navigation
1 ... 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278