________________
-217 -
247) Tattvárthádhigama-sútran, I., 9. Podrobně pak v komentáři Tattvártha
rád žavártikam k tomuto istu. Té Dravja-gangraha, 5. Dále pkl slušná část Brahmadévova komentáře k tomuto místu, Srovnej tex Pančástikája-sana jaskran, 41., kde je výčet všech druh poznání, o nichž se dále zevrabně vykládá v gáthách 42-47. Velmi podrobně jedná o ažñánech Gommata-sárah, Džívakéndah, 298–463.
248) Hlavním prenenem ke studiu axinistické logiky je první kapitola Tattvárt
nádhigama-sútra & ovšem i komentáře k ní, zejména Bhattakalankadévovo Tettvártha-réašavártikan, Nejstarší samostatný spis o džinistické logice je Njájávatárah, který napsal Siddha-séna Divákarah, známy kšapanakah na dvoře Vikramáditjově. Toto dílo je zároveň nejasležitěj81 logický spis évétámbarů. Z pozdních spisů své támbard je zvláště důležitý spis Vinajavidžajdy Naja-karniká ze 17. stol. z digambarakého stanoviska peany logicky spis je Paríká-mukha-sútrem od Manikja Nandibo & komentáře k němu, zejména Anantavirjová ParíklámukhaTaghu-vrttih (pravděpodobně z 11. stol.) & Prabháčandrův Prané jakamalamártandan (asi z 1. pol. 9. stol.). Dáležitý logický spis je také Vádidévasúriko Pramananaja-tattválókálankárah, s Ratnaprabháčarjovým komentářem Ratnekárávatáriká (vydaného jako 8. 5. v Jaina Tasovijaya Granthamála, Benares 1905. Dále Mallišé nův spis Sjádvéda-Maňdžart. (Vydany v Chowkhambá Sanskrit Series, č. 9., Bezáree 1900, a v Jain Bhaskaroday Office, Jamnagar 1919). Vedle těchto základních logických spisů je v džinistické literatuře celá tada větších nebo menšían po jednání o logice. Názvy těchto pojednání mižene najít jednak v Guérinotově Essai de Bibliographie Jaina, jednak ✓ Notes de Bibliographie Jaina od téhož spisovatele. Journal Asiatique, 10. der. tome XIV., str. 47-148. Ze současných džiniatických apis nejlepší výklad džinistické logiky podává Njájevidžaja ve svém Džainadarśano, str. 72-99. Z anglických spisa je teba uvést Jegmanderlala Jainino, Outlines od Jainism, Appendix I., str. 112-118, & Surendranath Dasgupta, A History of Indian Phillsophy, vol. I., str. 173-188.
249) Njajavidžaja, Džainadarśana, str. 94n.
250) Tantéz, str. 95..
251) Naja-kerniká, 21.
252) Naja-karniká, 5. Njajeviažaja, Džainadarsana, str. 97n. Džinisté vykládají
etymologický původ toho i slova ze tří prvků: Aa-éka-gama, "ne jedno hle
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
