________________
0
Mana tungacarya, Bhaktamarastotra. Vydal Bhimasimha Mánaka, Bombay 1894. Kromě textu obsahuje ještě komentář Siddhičandrav, veršovaný překlad v hindštině a doslovný překlad v gudžarátštině.
199
Text a německým překladem, zároveň a jinýa stótrem (Kaljána-mandirastotram) vydal H. Jacobi, Zwei Jaina Stotra, Indische Studien, svazek XIV., str. 359-391.
Ve sbírce rukopisů filosofické fakulty KU je rukopis psaný mnichem Kirtim (18. stol.) na sedmi papírových listech s meziřádkovými glosami, který jsem přinesl z Indie.
76) Starší vydání viz A. Guérinot, Essai de Bibliographie de Jaina, č. 421, 422 a dále až po 8. 490. Novější vydání évétámbarských stóter je sbírka Džainastotrasangrahaḥ, v Jaéóvidžaja-Daina-Granthamálá, č. 7 a 9., Benáres 1913.
77) Jacobi pokládá Tattvártha-sútram za évétámbarské, což se však dá nesnadno srovnat s tím, že Umásváti byl žákem Kundakundovým, který ideově beze sporu náležel k diganbaram. Srovnej Jacobiho článek Jainism v Encyclopaedia of Religion and Ethics, str. 467.
Digambarský text Tattvártha-sútra je vydán v The Sacred Books of the Jainas, vol. II. Tam na str. 204-210 jsou uvedeny rozdíly mezi oběma úpravami.
Švétámbaraké vydání vyšlo v Bibliotheca Indica, Calcutta 1903-1905, zároveň a Umásvátiovým komentářem, ovšem v ávétámbarské úpravě. Vydal K. Premchand Mody.
Text (évétánbareký) e německým překladem vydal H. Jacobi v ZDMG XL, 1906, str. 287-325, 512-551 pod názvem Eine Jaina-Dogmatik. Umasvati's Tattvarthadhigama Sutra, übersetzt und erläutert von ...
78) Podrobnější obsah a rozbor díla je v uvedeném digambarském vydání v The Sacred Books of the Jains, vol. II., str. XII.-XVII.
79) Seznam rozličných zpracovani a komentářů Tattvárthasútra jsou uvedeny ve vydání v The Sacred Books of the Jains, vol., II., str. XVIII.-XIX.
Vydání textů a komentářů viz pozn. 77. Kromě toho srovnej ještě A. Guérinot, Essai de Bibliographie Jaina, č. 820, pro rukopisy pak č. 117, 121, 126, 133, 138.
1011-5060
80) Obsah Mahápurána jsou životopisy šedesáti tří znamenitých mužů, tj. dvaceti ty tirthankara, dvanácti čakravartina, devíti nárájand čili vásudéva, devíti prati-nárájana ili prati-vásudévà a devíti balabhadra. Shoduje se tedy a tím, co obsahoval Prathamánujógah původního siddhantu,
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
