________________
- 139 -
rými byly původní, snad praindické představy o podobě světa, provedeny a úzkostlivou důledností sš do nejmenších podrobností, jen aby někde nezastalo nic nevysvětleno. PM tom je sejiaová, Xe 1 ayaě je džinisté těmto bájím věří a pokládají je za nezbytnou součást svého náboženství. Na druhé straně se však ne18e divit této jejich setrvačnosti ve vite v jejich my tickou kosmologii, protože právo na A1 je založena jejich teologie a vírou, že se v pravidelných dobách na světě objevují dokonalí mužové, kteh vždy obnovi náboženství, totiž tirthamkerové. Tato jejich víra však jde tak daleko, te se axinističtí vzdělanci snaží erornat tyto my tické kosmologicité zásady a moderní vědou. Z této snahy vznikla celá řada spist, před nini? je nutno se mít ne pozoru, nebot, překrucují džinistickou tradici, aby ji učinili pravděpodobnou a aby se shodovala se skutečnými vědeckými výzkumy. Tak např. tvrdí, že Arje-ihandah je celá zeměkoule, Feky Mahé-sindhuh a Mahá-gahgá že jsou vlastně moře, ostatní části Džambú-dyipa a. ostatní pevniny, že jsou vlastně nieozemské světy, přičemž neberou ani ohled na svou vlastní bytickou astronomii, která docela jinak určuje nista planetán a hvězdám.17K tomu velice svádí také ona ohromnost, s jakou je podle džinietické víry svět vybudován. Ale právě v této ohromnosti spočívá ne možnost uvést d&iniatické báje o nepořádání světa ve shodu s vědeckým poznáním, a současně tato ohromnost pojetí celé světové stavby dokazuje, že nejde v tomto případě obáji skutečnou, která povstala z lidu a jeho duševních schopností & Z jeho snahy vyložit si bij poměr k svému okolí přirozeně a nenásilně, nýbrž že to je atayba umelá, výtvor logického fornalismu, který měl vybudovat celou náboženskou nauku tak, aby proti ní nebylo námitek ze stanoviska for nální logiky. A to bylo nejddležitější ve sporech protivniky, nebot indická debata dodnes, jde-11 o náboženské nebo filosofické tena, vede se scholastickými prostředky, tj. aylogianom a podle potřeby 1 boliematen.
Ří če nebeské úráhvalókan
Nad v duchovou vrstvou středního světa se rozkládají v mezích obyvatelného prostoru (treba-nadi) rozličné nebeské říše, rozdělené ve dvě velké skupiny, totiž nižší, zvaná Kalpan a vyšš, zvaná Kalpátftalókah. V nich se rozkládají nebeská sídla, obydlená čím výče tim dokonalejšími bytostmi.
Kalpah je nebe v pravém slova smyslu, ono ne be, jehož obyvatelé jsou bytost značně dokonalé, přece vě ak ještě na dosah styku s lidmi. Tento kalpah se deli na osn sfér po dvou nebeakých sich, tedy celkem na šestnáct nadzemských rája. Ty to nebeské říše nebo ráje mají jména podle božstev, jež je obývají. Jsou to:
1. Saudharna-lókan, 2. Aisana-lókab, 3. Sanentkunára-lókan,
4. Mahendra-lókah, 5. Brahma-lókah, 6. Brahmottara-lókah,
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
