________________
- 137 -
sio jódzan, každý další oceán nebo pevnina vždy jednou tolik, ne% předcházejiof; nevíme však, myslí-li se tím dvojnásobná člte nebo dvojnásobný průměr. Rozd11 88 445236, čím dálo pokračujeme k pevninám a vnějim oceánům. Pokládám váak za sprava: 38:£ vykládat slovo viškambbah jako průměr. s tímto názorom se shoduje také velmi mnoho afinis tá, až jsou také - zejména sádhzové - ktefl mají opačný názor. Věc nemá celkem velký význam ani pro axinistickou nauku, protože jde hlavně jen o dvě a pai pavniny (edht-avi pah) obydlené lidmi.
Ostatní části středního avěta je sice obydlene také živými tvory, ale ne 11dmi, nýbrž tirjanči, tj. bytostmi, které nejsou člověk. Vodní živočiší obývají jen první dve oceány.
Proto džinistická kosmologie z celého středního světa největši pozornost věnuje oněn dvěma a půl pevninám obydleným lidskými tvory, & z nich se zase nejpodrobně ji sabývá prostřední pevninou, Džambu-dvi per. Uspořádání těchto dvou & pål peynia je nezbytné podrobně znát, chceme-li porozumět bájím, jimiž byly opředeny postavy tírthamkara, a rozličným podrobnostem džinistické nauky. Bár je se nám zdají být absurdní, když neznáme tento džinis tický zeměpis.
Základem celého džinistického zeměpisu je popis a rozdělení Džambu-dvipu. Džambú-dvípah tvoří kruhový ostrov o průměru Jednoho sta tisíc pramána-jóažan, tj. asi 750 milionů km, obklopený kolem dokola slaným oceánem. Uprostřed tohoto kruhu se vypíná hora Méruh, Napříč touto pevainou se táhne od západu k vychodu šest telkých pohor, jejichž jméns, podinaje od jihu, jaou: Bimaván, Mahá-himaván, N181dhgh (nebo Nišadhah), Nilen, Rukmi a Sakhari, Jimi se do11 Džanbudvípah na sedm oblastí, kšétráni. Kejjižnější je Bharata-kšátran, od něho na sever leží postupně Haimavata-kšétran, Hari-kšétram, Vidéng-kšétran, Remjaka-kšétran, Hairanjevata-kšétram 2 Airavate-kšétra.
Poho 11 džiniatłoké spisy jako zlatobarvé a 'sti brobarvé, vykládané ne úbočích rozličnými drahokamy. 512) Uprostřed každého z těchto poboti je jezeTo, z něhož pranení dvě čeky, z nichž jedna teče na východ a druhá na západ. Jména jezer od jihu k severu je ou: Padma-hradah, Maha-padma-hradah, Tigibčne
513) hrada, Kéśari-hradah, Mahé-pund eríka-hradan a Pundarika-hrada.
V_Bharats-kšétře teče řeka Gangá na východ a řeka Sindhuh na západ, a podobně v Haimavata-kšétte řeky Rohit a Rónítás tá, v Hari-kšétte Harit & Harikántá, ve Vidénu sitá a Sitode, v Ramjaka-kšétře Nári a Nerakántá, Hairanjavátakšétře řeky Suvarna-kálá & Rúpja-kúlá, v Airavá tě toky Raktá a Raktódá. Všechny tyto řeky vytékají z uvedených jezer, a to každý pár Fek z jednoho jezera v tom postupu, jak byly za sebou uvedeny.
Nejjižnějčí oblast Džambu-dvipu, totiž Bharata-kšétran, je rozděleno podrušným pohořín, Jménem Vidžajárdhah na dvě pásma, jižní a severni. Severní
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
