________________
nistických představ o světě je podsvětí soustava říší pod střední zemí, v nichž jsou ovšem umístěna rozličné pekla, která však nevyplňují ony země úplně.500)
Jak bylo řečeno, je těchto podsvětních říší nebo sfér (pabhá) celkem sedm.
1. Nejsvrchnější je sféra zvaná Ratna-prabhá, země drahokamů. Je prý 180 000 (pramána-) jódian501) vysoká a dělí se vysoká a dělí se na tři rovnoběžné vrstvy. NejhoFejší je Khara-bhágah, pevná část, vysoká 16 000 jódžan. V ní se nachází šestnáct druhů drahokamů. V této části bydlí také některé druhy božstev. Střední část, vysoká 84 000 jódžan, se nazývá Pačka-bhágah, bahnitá část. V ní bydlí asurové a rakšasové. Dolejší část, Abbahula-bhágah, tj. velmi vodnatá, je vysoká 80 000 jódžan. V obyvatelném dílu této části (trasa-nádí) je první peklo.
135 -
2. Druhá podsvětní sféra od shora je Sarkara-prabhá, kamenitá říše, vysoká 32 000 jódžan. V obyvatelné části této sféry se rozkládá druhé peklo.
3. řetí sférá je Váluká-prabhá, říše pisku. Je 28 000 jódžan vysoká a jsou v ní pekla třetího stupně.
4. Další je file bahna, Paka-prabhá, 24 000 jódžan vysoká, ve které se rozkládají pekla čtvrtého stupně.
5. Maten pekel pátého stupně je Dhúma-prabhá, He dýmu. Je vysoká 20 000 Jódžan.
6. Následuje še tmy, Tamah-prabhá, 16 000 jódan vysoká, s pekly Bestého stupně.
7. Nejnižší část podsvětí je Kahá-taash-prabha, nejtemnější podsvětí - še, jenom 8 000 jódžan vysoká, ve které jsou nejhroznější pekla sedného stupně.
Pekla si džinisté představují jako ohromní díry, propasti nebo jeskyně (bilam), 502) ve kterých pekelné bytosti povstávají a žijí. V mezích té které říže se rozeznávají různé pekelné vrstvy, patalaḥ. Těchto vrstev je v první podsvětní říši třináct, v druhé jedenáct, v třetí devět, ve čtvrté sedm, v páté pět, v šesté tři a v nejdolejší říši naprosté temnoty je jediná pekelná vrstva. V každé vrstvě je uprostřed ústřední díra, zvaná Indraka-bilam; od ní se rozbíhají rady dot (éréņi-baddha-biláni) jednak ve směru hlavních světových stran, jednak uprostřed mezi nimi, celkem osm řad. V řadách hlavních směrů je. vždy o jednu díru víc než v řadách vedlejších směrů. V první vrstvě je jich v řadách hlavních směrů po štyřiceti devíti, ve anorech vedlejších po styficeti osmi. Směrem dolů ubývá těchto děr vždy o jednu v každé řadě tak, že v nejspodnější podsvětni ríši, kde je jediná pekelná vrstva, je v každém hlavním směru jen po jedné díře, ve vedlejších směrech není děr vabec, celkem tedy jen
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
