________________
Když se konečně duši podat. zastavit úplně příliv karman e na dobro se zbaví všech karman jak zhoubných (ghati-karmáni), tak i nezhoubných (agháti-karmági), tu se vyprostí z pout karmanové hmoty a 2 objetí hmoty vůbec, stává se úplně volnou a svou přirozenou silou a toupá kolmo na nejvyšší místo světa. Tento konečný stav duše se v džinistické nauce nazývá vysvobození, mókšan. 1097 Je to podle axinistické nauky stav nejvyšší blaženoe ti a nejvyšší dokonalosti. Nebot duše, když dosáhne tohoto stupně svého vývoje, stává se bohem, Távarah. 190)
ali od 911 je to
Tento stav naprostého vysvobození 2 pout karman i zobje tf hmoty se nazyvé někdy také dravismókéah, na rosdíl od bhávamokše, což je takový stav duše, jenž je příčinou rozrušení všech karman.191) Je to stav, v němž se člověk stává vševědoucím, kévalt, žijícím světcem, ač vlastně již dosáhl spasení, axivenmuk tan, arna. 192)
11% dos
V tomto stavu trvají vlastně přece alespoň ještě dvě karmana, totiž nánakarne a gótra-karma, jež poutají duši takového světce k životu. Jakmile i tato karmana vezmou za avé, musí se duše nutně odpoutat od svého tela a uposlechnout své podstaty a odebrat se do sídla blažených. Proto někteří nepokládají onen stav, kdy duše dlf v těle ze mókš vůbec, a nazývají teprve mókšem stev naprostého osvobození duše od hmoty, stav, zvaný někdy - po způsobu jiných indických nábožensko-filosofických soustav - nirvánen.
Těchto sedm pojni džinis tické nauky tvom tzv. tattva, jež jsou současně pokládána za základní pojmy čili kategorie, padárthán. Kategorií čili padártha je v džinistické filosofii devět. K uvedeným sedmi přistupují totiž ještě dvě další:
puniam - zábluha a
nápam - b
ob. 193)
Tyto pojmy jsou definovány v "Pančástikája-samaja-sáru", 139, takto:
*Dobrý projev duše je zásluha, nedobrý hřích. Oba, když se zhmotní, stanou se karnany."
Tattvár thadhigama-sútran", VI, 3, nazývá je přímo dobrými a nedobrými ásravy.
2 těchto definic vidíme, že tu ne jde o samostatné jevy, ýbrž že to jsou pojmy odvozené % pojmu bandhu a asravu. Proto někteří džinis tičtí spisovatelé ani o nich nepojednávají samostatně, nýbrž se o nich zminují jen při výkladu o oněch dvou prvcích. Látkou jsou obě tyto kategorie stejné a liší se jenom svým rázem. Jsou to vlastně dobrá & zlá karmana. A tak jsou stejně příčinou bandhu,
1011-5060 Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
