________________
- 95 -
Mana parjaja-džñána čili jasnovidectví je dvojího druhu:
1. Računatih je přímé poznání myšlenek druhého člověka právě v tom kterém
okamžiku. 2. Vipulamatih je podobné poznání myšlenek druhého člověka, ovšem ve apo
jení 6 poznáním jeho myšlenek o téže věci v minulosti i budoucnosti.507!
Nejdokonalejší způsob poznání je kévala-džňánan. Je to podle ažinis tické nauky naprosté vědění všebo minulého, přítomného i budoucího a to nejen v jedné nebo několika málo zemích, nýbrž v celém světa ir mimosvětí (lókálókah) 308). Je to tedy všemohoucnost v pravém slova smyslu, nebot se týče všech létek (dravja) ve věech jejích podobách a obměnách.309) Kévala-ažñánam je výsledek osvobozující činnosti duše, když pouto, které ji spojuje s hnotou, i když je sebe jemnější, přestane působit. Prakticky dochází člověk podle džinistické nauky kévala-džñána, když se mu podaří odstranit všechna ghati-karmana. 320)
Vedle kévala-džňáne nemůže mít táž by tost současně i jiný způsob poznání vědění. Naopak ostatní druhy poznání se nikdy nevyskytují samostatně; nejméně jsou však vždy dva druhy poznání pohromadě v témž jedinci, totiž mati-džñánan a śruta-džñánar. VĚechay duše v koloběhu života (sersáru) nají vždy tyto dva druhy poznání. K nim může ještě jako třetí přistoupit avadhi-džñánam a jako čtvrté manah-parieja-džñánen. Více než čtyři druhy poznání nemaže žád ná duše mit. Současně však nikdy nemohou být v činnosti tak, že vždy jen jediný druh se uplatžuje. Podle džinistické nauky nemåže žádný z těchto čtyř druho poznání utkvět na témž předmětě déle než jeden antarmuhúrt, 3147 načež musí přejít na jiný předmět. Kévaladžñánen naproti tomu je trvalé, což ostatně vyplývá ze samotného pojmu, jak byl výše objasně n.510
V pojmu kévala-džňána jako jedině dokonalého poznání a vědění je již obsaženo, že v kévala-džñánu nemůže být klan. Mimo kávala-džňánam je jenom mananparjaje-džñánam prosto klamy. Ostatní tři druhy poznání podléhají klanům. Klamy vznikají jednak pochybností (sansajan), jen u prvních dvou druhů, nikdy při avedhi-džnánu, jednak chybou, převrácenosti Sviparja jah, jednak špatným pochopením v důsledku nedbalosti, nevěímavosti ne bo zmatku (anadhavasájah). Poslední dva případy mohou nastat i u avadhi-džñána.323)
Klanné poznání může být trojiho druhu: 1. Chybné určení příčiny (kárana-viparjajah), 2. změtení příčiny a účinu (bhédábhéda-viparjaiah), 3. omyl v podstatě před mě tu poznání (svarúpa-viparjajah).
Vedle toho činí džinisté rozdíl ještě mezi klamným poznáním, vzniklýn Vlastní vinou člověka (sanadčan) a klamným poznáním, zaviněným nepřesným výkladem jiného člověka, např. kazatele (ánáriah). 2012-5060 Jain Education International For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
