________________
129
přísnějších zásad. Tyto poučky jak zachovávat aliby a zásady přenějšího ivota pro vyznavače, zvlášť oddané džinově nauce, jsou pratimy, zrcadla dokonalosti a životní moudrosti v duchu džinistické nauky.
Pratim je jedenáct:481)
1. Základní pratimá spočívá svými kořeny zase v onom význačném racionalistickém jádře džinismu. První pratimá totiž učí, že člověk, který chce být opravdovým džinistou, musí nejprve nabýt onoho primérního poznání, které džinistická nauka nazývá darásna a které se projevuje navenek přesvědčením o správnosti džinistické nauky, virou, že džinismus je pravá ceata ke spáse. V pojau daréana je také obsažen zdravý názor o tom, jak užít zásad džinistické nauky v obecném životě člověka.
2. předloha řádného života je vratapratimá, která učí, kdy a které sliby má věřící přijmout a vede ho tak po cestě ctnosti od počátku života až do okamžiku smrti.
3. pratiná je sámájiká, vyžadující od věcího, aby denně třikrát po dvaačtyřicet minut rozjímal o sobě a v rozjímání očistoval své myšlenky a své city a tak se zdokonaloval.482)
4. je počadhópavása-pratima, pravidelný půst nejméně dvakrát v každé polovină lunárního měsíce.483)
5. pratima je sačitta-tjágah nebo sačitta-parihára-pratimá, zdrženlivost v požívání těl cítících bytostí. Protože neubližovat živým bytostem je 11 pHkazem prvního z menších slibů, a zabít živočicha vrhá džinistu zpět na nejnižší stupeň vývojového žebříku, je samozřejmé, že se tato pratimé týká jenom rostlin. Člověk, který se fidí touto pratinou, nejí čerstvou zeleninu, nikdy neutrhne se stromu ovoce, list nebo větev; ovoce jí jenom tehdy, když je někdo jiný utrhl a rozřízl a vyndal z něho semena, sídla života.
6. rátri-bhuk ta-tjaga-pratiná, zakazuje člověku jíst v noci, aby člověk nesnědl s jídlem nějaký hmyz, který v noci pole tuje.484) Tohoto pravidla se drží věrně skoro všichni džinisté, i když by jinak byli sebe chladnější ve víře. Ostatně v zemi tak bohaté na hmyz, jako je Indie, je tato zásada velmi rozumná.
7. pratimá přibližuje již věřícího hodně k mnišskému životu. Je to brahmačaria-pratimé, naprostá pohlavní zdrženlivost. Věcí, který se jí drží, nesní souložit ani se svou vlastní manželkou, nesmí užívat voňavku ani se zdobit. Počínaje touto pratimou, zbožný věřící se čím dál tím více blíží životu světce a ponenáhlu se odlučuje od všeho světského.. Jenom málo věřících se rozhodne pro poslední čtyři pratimy.
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
