Book Title: Jainism in Czech Language
Author(s): Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi

View full book text
Previous | Next

Page 85
________________ - 83 - Naje se dělí na dvě skupiny, totiž niščaja-najah a vjavahárg-najah.250) Niśčaja-naiah hledí jenom k trvalým vlastnostem, k poda tatě věci, o niz nelze pochybovat, a která zůstává správná za všech okolnosti. Právě proto se nazývá bezpečné, vědecké stanovisko, nisčajah, Druhá skupina zahrnuje taková stanoviska, která hledl k vlastnostem praktické potřeby, třeba by to nebyly vlastnosti trvalé. Je to stanovisko naivního realismu a praktické potřeby, & proto se nazývá stanovisko obecného života, vjavahára-najah. Dobrý příklad uvádějí džinisté, aby věc objasnili: Rto je hliněný hrnec, je řečeno ze stanoviska niédaje-najah; "to je hrnec másla", je ze stanoviska obecného života, vjavahára-najah. Použijeme-li toto na džinistickou nauku, dostaneme ještě význačnější příklady. Tak niśčaja-najah např. vede džinis ty, že pokládají duši za čistou, osvícenou, neposkvrněnou, dokonalou, za základ jsoucna, vědomí a blaženosti, bez ohledu na její přítomný vztah v koloběhu životů, jenž může být třeba velmi ubohý. Naopak postaví-li se na stanovisko obecného nazírání, Viavahára-najah, mluví o duši vtělené, že je zapletena do sítí karman, že je zahalena zaslepeností a nevědomostí, že je v nedokonalém stavu. Nisčaja-nejah se dělí dále zase na dva druhy, totiž na dravjárthika-najah a parjájárthika-najah, Dravjárthika-najah, někdy také zvaný dravjástikah, je stanovisko, přihlížející k obecným vlastnostem pozorovaných věcí. Z toho atanoviska hledím např. na předmět před sebou, když řeknu, že to je "strom". Parjájárthika-najah nebo parjájástikah je stanovisko přihlížející k zvláštním vlastnostem a k stavu věci v přítomném okamžiku. Je to vývojové stanovisko. Z tohoto stanoviaka v uvedeném příkladu řeknu např., že je to "stará, pěkně zachovalá jabloň, obalená květy, které právě rozkvetly". Dravjárthikah se dělí na tři třídy a parjájárthikah ne čtyři, čímž dostáváme sedm typů najå. Tím ovšem nejsou naje vyčerpány, jsou roztříděny. Ve skutečnosti je najů velké množství. VINAJAVIDŽAJA tvrdí, že je jich sedm set, ale všechny tyto naje můžeme zařadit do některé z uvedených tříd. Oněch sedm set typů, jak uvádí Vinajavidžaja v druhém sútru avé Najakarniky", jsou: 1. Naigema-naiah, čili stanovisko nerozlišené.252) Každý před mě t má totiž podle džinistické nauky dvoje vlastnosti. Jedny jsou zahrnovány slovem sámánjam; jsou to vlastností obecného rázu, společné celému druhu nebo rodu. Např. jabloň má řadu společných vlastnosti s hrušněmi, duby, skáty atd., a to jsou právě sámánja. Kdežto vlastnosti zvláštní, vyznačující toho kterého jedince tom kterém stavu a okamžiku, jsou vlastnosti zahraované slovem viséšah. Naigama-najah nebere ohled na tento rozdíl a uvažuje o předmětě se věemi Jeho vlastnostmi, 2. Sangraha-najah je stanovisko, z něhož jednáme o předměte s ohledem na jeho obecné vlastnosti, s víme při tom, že vlastnosti zvláštní, visétah, ne 1011-5060ational For Private & Personal Use Only www.jainelibrary.org

Loading...

Page Navigation
1 ... 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278