Page Text
________________
- 83 -
Naje se dělí na dvě skupiny, totiž niščaja-najah a vjavahárg-najah.250) Niśčaja-naiah hledí jenom k trvalým vlastnostem, k poda tatě věci, o niz nelze pochybovat, a která zůstává správná za všech okolnosti. Právě proto se nazývá bezpečné, vědecké stanovisko, nisčajah, Druhá skupina zahrnuje taková stanoviska, která hledl k vlastnostem praktické potřeby, třeba by to nebyly vlastnosti trvalé. Je to stanovisko naivního realismu a praktické potřeby, & proto se nazývá stanovisko obecného života, vjavahára-najah. Dobrý příklad uvádějí džinisté, aby věc objasnili: Rto je hliněný hrnec, je řečeno ze stanoviska niédaje-najah; "to je hrnec másla", je ze stanoviska obecného života, vjavahára-najah. Použijeme-li toto na džinistickou nauku, dostaneme ještě význačnější příklady. Tak niśčaja-najah např. vede džinis ty, že pokládají duši za čistou, osvícenou, neposkvrněnou, dokonalou, za základ jsoucna, vědomí a blaženosti, bez ohledu na její přítomný vztah v koloběhu životů, jenž může být třeba velmi ubohý. Naopak postaví-li se na stanovisko obecného nazírání, Viavahára-najah, mluví o duši vtělené, že je zapletena do sítí karman, že je zahalena zaslepeností a nevědomostí, že je v nedokonalém stavu.
Nisčaja-nejah se dělí dále zase na dva druhy, totiž na dravjárthika-najah a parjájárthika-najah, Dravjárthika-najah, někdy také zvaný dravjástikah, je stanovisko, přihlížející k obecným vlastnostem pozorovaných věcí. Z toho atanoviska hledím např. na předmět před sebou, když řeknu, že to je "strom". Parjájárthika-najah nebo parjájástikah je stanovisko přihlížející k zvláštním vlastnostem a k stavu věci v přítomném okamžiku. Je to vývojové stanovisko. Z tohoto stanoviaka v uvedeném příkladu řeknu např., že je to "stará, pěkně zachovalá jabloň, obalená květy, které právě rozkvetly".
Dravjárthikah se dělí na tři třídy a parjájárthikah ne čtyři, čímž dostáváme sedm typů najå. Tím ovšem nejsou naje vyčerpány, jsou roztříděny. Ve skutečnosti je najů velké množství. VINAJAVIDŽAJA tvrdí, že je jich sedm set, ale všechny tyto naje můžeme zařadit do některé z uvedených tříd. Oněch sedm set typů, jak uvádí Vinajavidžaja v druhém sútru avé Najakarniky", jsou:
1. Naigema-naiah, čili stanovisko nerozlišené.252) Každý před mě t má totiž podle džinistické nauky dvoje vlastnosti. Jedny jsou zahrnovány slovem sámánjam; jsou to vlastností obecného rázu, společné celému druhu nebo rodu. Např. jabloň má řadu společných vlastnosti s hrušněmi, duby, skáty atd., a to jsou právě sámánja. Kdežto vlastnosti zvláštní, vyznačující toho kterého jedince
tom kterém stavu a okamžiku, jsou vlastnosti zahraované slovem viséšah. Naigama-najah nebere ohled na tento rozdíl a uvažuje o předmětě se věemi Jeho vlastnostmi,
2. Sangraha-najah je stanovisko, z něhož jednáme o předměte s ohledem na jeho obecné vlastnosti, s víme při tom, že vlastnosti zvláštní, visétah, ne
1011-5060ational
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
| SR No. | 009987 |
| Book Title | Jainism in Czech Language |
| Original Sutra Author | N/A |
| Author | Otakar Pertold |
| Publisher | Statni Pedagogicke Nakladatelstvi |
| Publication Year | 1996 |
| Total Pages | 278 |
| Language | Czech |
| Classification | Book_Other & Philosophy |
| File Size | 8 MB |