Jainism in Czech Language

Author(s): Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Catalog link: https://jainqq.org/explore/009987/1

Page #1
UCEBNI TEXTY VYSOKYCH SKOL ERSITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA FILOSOFICKA DZINISMUS (Jainism in Czech Language) Prof. dr. Otakar Pertold, DrSc. 1 966 STATNI PEDAGOGICKE NAKLADATELSTVI PRAHA

Page #2
Jainism (in Czech language) About the author Otakar Pertold Otakar Pertold (21.3.1884 Jaromer-3.5.1965 Prague), was a Czech indologist, historian of religion and ethnologist. He was the first professor of religion on the Charles University in Prague. He wrote many books on religions, especially eastern ones. He was very fond of Jainism and wrote this book with great admiration. Thanks to him the "Oriental-ni Ustav v Praze" has most of the Jain scriptures in Ardhamagadhi. He wrote also other books on India. Some of his books of travel contain precious ethnographical materials from remote localities and aboriginal Indians which has still been waiting to be discovered (and translated). About the book Although the book was written in 1930s it still has something to contribute to the topic of Jainism. His approach is very meticulous and careful describing even the smallest details. It mention the origin of Jainism, establishing and history of the early tirth, the Jaina way of purification, Anekantavad, syadvad, ethics (anuvrata, mahavrata), daily life and rituals of the four folded tirth. The titles of the chapters look very west-like but the message is transferred with deep inner understanding

Page #3
Content Introduction 1st part: Origin and evolution of Jainism-Literature 1. Opening method, approach II. Origin and evolution of Jainism-general condition, situation III. History of the Jaina Church (tirth) IV. Religious literature 2nd part: Jaina darshana-theory 1. General exploration II. Theology III. Metaphysics IV. Logic 3rd part: Jaina darshana-practical part 1. Ethic II. The life of Sadhu, Sadhvi III. The life of Sravika, Sraviki 4th part: The world order, Mythology I. Origin and setting up the Universe II. Inhabitants of different parts of the Universe III. Kalcakra and tirthankars IV. Tirthankars of this period and periods to come V. Other auspicious men of Jaina history Epilogue Explanatory notes

Page #4
- 2 Redakcni poznamka Tato prace byla napsana pred vice nez triceti lety. K jejimu kniznimu vydani tehdy nedoslo, trebaze byla jis vytistena a revidovana autorem ve strankovych korekturach. Odstupem tri desitileti vsak neztratila nic na : sve vnitrni hodnote. Prof. dr. Otakar Pertold, DrSc., nositel Radu prace, byl jednim z nekolika malo evropskych indologu, jimz se podaklo proniknout az k sanemu jadru dzinism, onoho pocetne mensinoveho, avsak historicky 1 kulturne vyznamneho indickeho nabozenstvi. Jeho prace je proto i dnes cenRym prispevkem k hlubeimu poznapt eple tite soustavy jadi okych nabozenstvi. Z ruznych duvodu nebylo mozno beze zbytku zahladit vsechny stopy, jimit toto dilo poznamenal zub casu. Pod nedokonalou omitkou se vsak skryva vedecka prace velikych hodnot, jez jsou vysledkem celozivotni prace jednoho z nasich nejprednajsich indologu, zakladatele a nadseneho prukopalka srovnavaci vedy nabozenske na filosoficke fakulte Karlovy university v Praze. Prepis indickych slov je upraven podle zasad ceskeho pravopisu. Hasky t, th, a, ah a n, jez se v cestine nevyskytuji, stene jako t, th, d, dh & A. tam, kde jsou ci tovana dila modernich indi okych autora, je zachovavan zpusob, jakym bani sva jmena prepisuji. V takovych pripadech je nutno cist 1 jako dz, y jako , sh jako s apod. 1011-5060

Page #5
PREDMLUVA Dziniams je jedno z nejmene znamych nabozenstvi. Zejmena v Evrope se jeho studiu venovalo pomerne velmi malo badatelu. Pricinou toho snad bylo, ze nabozenske spisy dziniaticke jsou ve teinou dos ti nesnadno pristupne, jsou Blozeny v rozlicnych jazycich, z nichz mnohe nejsou dodne e ani nalezite vedecky, zejmena lezikograficky, zpracovany. Krome toho nabozenstvi dzinisticke tim, ze ma dosti malo vyznavaca, nezda se byt tak d&lezite, jako napr. buddhismas. A prece je to omyl. Dzinismus je jedno z nejdulezitejsich nabozenstvi pro studium obecne vedy nabozenske, protoze to je nabozenstvi naprosto intelektualisticke, zalozene ciste na rozumove cinnosti cloveka, nabozenstvi, ktere potlacilo stranku citovou na nezbytne minimum, aby nabozensky raz nebyl getren z nauky uplne. Tim prave je dzinismus jedna z neznich hodnot nabozenstvi a zaroven silny argument proti tem, kdo tvrdi, ze nabozenstvi neni zalozeno na cinnosti rozumove, nybrz jedine a vyhradne na citu. Po teto strance sel dziniamue dale nez buddhismus a na sve rozumove urovni se dodnes udrzel. Krome toho je dziniomye ve svych prvopocatcich starsi nez buddhismus. Tyto dva duvody predevsim me vedly k tomu, abych zpracoval dzinisticke nabozenstvi soustavne. Mimo to me k tomu vedlo i to, ze jsme dosud v Ceske li. terature nemeli zevrubne pojednani o dzinismu.-) Dvou veci se musim dotknout alespon zbeznou zminkou drive, nez pristoupim k vlastni latce. Jsou to nejprve nazev tohoto nabozenstvi a za druhe jmena a citaty Obvykle nazvy tohoto nabozenstvi v cizine az dosud jsou azinismus (psanoJinism, Djinisme a pod.) a dzainismus (psano Jainism, Djainisme). Oba tyto tvary jsou tvoreny latinskou koncovkou od sanskrtskeho kmene. Proto jsem je chtel nahradit slove, tvorenym koncovkou ceskou. Zesileny kmen azaina- znamena v sanskrtu puvod od dzina, znamena tedy dzainan *aziniy vyznavac" nebo *azinovec"; dzinovo nabozenstvi by se podle toho melo nazyvat dzinovstvi nebo azainstvi. S ohledem na zvyk, ustaleny vlivem cizojazycnych spisu, ponechavam tvar dziniamus, jako mame tvary buddhismus, hinduismus atd. Nesnaz je s rozlicnymi jmeny, nazvy a citaty dzinis tickych nabozenskych spisu, protoze jsou sepsany v rozlicnych indickych jazycich, v nichz ta slova maji casto podobu tak ruznou, ze neodbornik nesnadno pozna jejich souvislost. 1011-5060

Page #6
Zakladni dzinisticke spisy jsou psany v prakrtu ardhamagadhe a zdalo by se, ze by bylo nejucelnejsi uzivat prakrtskeho pravopisu. Ale tyto episy nalezeji jen jedne sekte a nejsou nikterak nejrozsirenejsi mezi azinisty, trebaze tvori zaklad nabozenske nauky. Velka vetsina dziniatickych spisu je peana sanskrtem a mnisi vsech sekt uzivaji nyni terminologie vyhradne Banskrteke. Za sveho pobytu v Ind 11. Jsem se dokonce presvedcil, ze mene vzdelani mnisi a vetsina vericich prakrtekym tvaru. juen a nazve vabec nerozumeji. Proto tgem se rozhodl uvadet vesmes tvary sanskrtake a podle potreby v zavorce tvary prakrtske nebo i z jinych jazyku. Pri citatech ovsem nezbylo mi nic jineho, nez je uvadet v puvodnim jazyce toho ktereho spisu, samo sebou se rozumi s ceskym prekladem. Pri rozdeleni latky odchylil jsem se od dosavadnich zvyklosti venovat hlavni pozornost mytickym dejinam dzinismu a s tim souvisici kosmologii. Hlavni vahu kladu na dzinistickou nauku, jak se nam jevi v teologii, metafysice, etice a na jejich prakticke spotrebeni v lidskem zivote. Obracim tedy svou hlavni pozornost k zive nauce azinisticke, opiraje se ovsem pri tom o tradici nabozenskych spisu. Pri tom je treba predem podotknout, ze dzinis. ticke pojmy, ktere prekladam slovy teologie, metafysika, etika, nekryji se presne se stejnojmennymi obory zapadnimi, 3sou jim vsak prece tak blizke, ze nemuze nastati zmatek. Jeste zbyva, abych se strucne zminil o svych atudiich axinismu. Znacnou pozornost jsem venoval dzinismu jiz ze sveho prveho pobytu v Ind 11 (1909-1910), kdy jsem byl upozorne na toto nabozenstvi a hlavne na jeho stavitelske umeni episy Feiatmantelovymi. Od te doby jsem jiz neodvratil pozornost od tohoto zajimaveho nabozenstvi. Proniknout vsak do veech jeho zahad a poznat je v rozlicnyoh jeho formach, v podobe knizne i v podobe zive viry 11du podarilo se mi teprve za druheho pobytu v Ind11 (1920-1923). Prispela k tomu velice nahoda, ktera mi doprala Beznamit se s vedoucimi mnichy azinisticke skoly tepsgacchy, sekty evetambard. Byl to zejmena zesnuly predstaveny tapa-gaccky Sastravibarada Dzainacarja Viazajadharmasuri , & tehdejsi upadh jajak (nynejsi predstaveny gaschy Itihasatattva Mahodadhi Dzainacarja Viazajendresari), kteri me radou a pomoci vedli pri studiu dzinismu jako moji guruove. Mimo ne byli to jeste mnisi Nja javidzaja a Mangalviazaja, na jejichz pomoc & radu s vdecnos ti rad vzpominam. 2 azinieta laiku cinne mi pomahal zejmena prof. Hiralal R. Kapad 1ja, jehoz zasluha spociva predevcim v tom, te me upozornil na dalezitost znalosti jazyka gudzarati a ze me ho naucil tak, ze se mne otevrely brany osobniho styku s dzinistickymi mniony a velika novodoba a cinisticka 11teratura nabozenska i svetska. Dzinistickymi knihami me zasobovali nezistne panove Gulabcand a Dzivancand s. Lalabhsl, krome ovsem 11% uvedenych mnichu. Alespon zminit se musim take o.p. Suradzmalovi Lalabhaim, jenz me uvedl ve atyk s mnichy sekty 8thanakavagini, k niz sam nalezi. Vsem temto osobam jsem 1011-5060 Jain Education international

Page #7
- 5 - velice zavazan za radu a pomoc, se kterou me podporovali pri studiu dzinis au a pokladam to za svou povinnost vzdat jim na tomto miste diky. Ke konci jeste musim poznamenat, ze tato prace byla puvodne mysleng jako uvod k prekladu Njajavidzajova Dzai nadareana, soustavneho to azini okeho katechiamu, sepsaneho pro nedzinisty. Ale behem prace vzrosti uvod na samostat ne allo. Tim se stalo, ze casto cituji spis Njajavidzajoy, cemuz bych se byl jinak pravdepodobne vyhnul. Tyto citaty jsem se vsak rozhodl ponechat, protoze asi k vydani prekladu apisu Njajavidzejova v dohledne dobe nedojde. v Praze v breznu 1924 a cervnu 1961. Dr. O. Pertold 1011-5060 Lain Education International

Page #8
Cast I. ..VZNIK A VYVOJ DZINISMU Literatura I. UVOD RAZ A ZPRACOVANI Dzinismus je indicke nabozenstvi, k nemuz se v nynejsi dobe hlasi neco pres 2 miliony vyznavacu z celkoveho poctu 470 mil. obyvatel Indie. Nebyvs10 tomu tak vzdy; ba naopak, dzinienus se muze chlubit velkou minulosti. Byl kdysi vaznym souperen buddhismu a byly doby, kdy azinismus mel stoupence a horlive vyznavace po cele Indii.) Vliv dzinismu na celkovy vyvoj indicke kultury v onech dobach byl velky a to nejen po strance nabozenske, nybrz ve vsech ohledech lidskeho zivota, zejmena vsak v umeni. Umenim pak pusobil dzinismus na obecny zivot: povznasel zivotni mravnost, pusobil na statniky a mel tak znacny vliv na zakonodarstvi a vykon spravedlnosti. V tomto ohledu prave divy konala zejmena dzinisticka literatura. Nyni je jiz obecne uznavano, ze dzinismus dal saenskrtske literature nejkrasnejsi plody umelecke, zejmena v literature dramaticke, y bajkach a v povidce. Ale mnohem ve tei vyznam mel dzinismus pro jizni Indii, zejmena pro literaturu tamilskou a karna takou. Tyto literatury vlastne azinismus teprve stvoril a vyzdvihl je ihned na vysi sanskrtskych vzoru, nad nez vsak vynikly svou bezprostrednosti a lidovosti, vlastni jen skladbau v jazycich lidovych. Jako priklad staci uvest perlu tamilske literatury, Tiruvalluvaruv Kural, basen vrcholne umelecke ceny, naplnenou nejualechtilejsimi zasadami azinisticke moralky.3 Ale Kural neni jedinym skvosten tamileke literatury azinistickeho puvodu, je nutno se alespon zminit o velkolepych didaktickych sbirkach Naladi tar41 a Paramoti Nanuru" a velkych basnickych dilech Silappad ikkaram Velajapadi a Cintamani, Podobne i ve vytvarnem umeni, zejmena v architekture a socharstvi vytvorili dziniste velkolepa dila, ktera mocne pusobila na vyvoj celeho indickeho vytvarneho umeni 1 mimo puvodni zivnou pudu dzinistickou. 1011-5050

Page #9
Proto je tim podivnejsi, ze studiu dziniamu v Evrope bylo az dosud vencvano pomerne malo pozornosti. Rozhodne byl dzinismus mene studovan nez buddhismus, ac pro vyvoj indicke kultury ma alespon stejny vyznam jako buddhismus a podle meho nazoru z indickeho stanoviska vynika nad buddhismus, protoze je blizsi dusevni urovni indickeho cloveka a tim i lidovejsi a zaroven iac. Vejsi. . Z evropskych ucencu se nejvice dzinismem zabyvali A. Weber, E. Leuman, H. Jacobi, G. Buhler a R. Hoerale. Mezi nini na prvnim miste stoji H. Jacobi, jenz je vlastne prukopnikem studia dzinismu v Evrope. Ale prace vsech techto ucencu jsou vedeny jinymi anahami, nez poznat dzinismus jako utvar nabozensky v jeho podstate a vyvoji. Vetsinou jen jazykovedne cile a literarni historie indicka vedly badatele k tomu, aby studovali dzinismus podrobne. Vedle toho i archeologie & dejiny umeni vyvolaly potrebu studia azinismu. Je samozrejme, ze se ucel techto studii zrcadli v dilech, ktera vznikla z takovychto pohnutek. Dila jsou tim jednostranna, venuji jenom velmi malou pozornost ciste nabozenske stranoe dzinismu, az prave po teto strance ma dzinisuus velmi vysoky vyznam v dejinach vyvoje nabozenskych myslenek lidstva. Kladu dzinigaus po teto strance rozhodne vyse nez buddhismus & vidim v ne o mezni hodnotu nabozenstvi, nabozensky utvar, jenz ve sve rozumovosti se dostal az na nejzazsi kraj nabozenskog ti. 10) Maj1-11 tyto stranky adiniemu ve toupit do popredi, je nezbytne nutno zpracovat je z hlediska ciste nabozenskeho, tj. vyzvednout do popredi jeho nabozensky vyznamne stranky, tedy predevsim jeho teologii a metafysiku, ktera v dzinianu souvisi s teologii jeste tesneji, nez v jinych nabozenstvich. Timto zpuBo bem zpracovavaji sve nabozenstvi indicti dziaisti sami, v nejnovejsi do be i. jazykem anglickym, aby tak nahradili nedostatek v evropskych literaturach, jenz bami dobre pozoruji. Ovsem spisy jejich maji sve vady, zavinene castecne predpojatosti, castecne snahou srovnavat jevy nabozenstvi dzinistickeho s jevy nabozenstvi jinych, a to prave po strance, kde to je nesrovnatel ne. Vinu na tom ma hlavne to, ze takove spisy jsou vesmes apologeticke, protoze jsou psany na obranu proti krestanskym misiin. Tim vsak postradaji vedeckeho vyznamu, ad zustavaji casto vybornymi prameny. Toho druhu jsou i spisy evropskych stoupenct dzinisticke nauky a k nim se opacnym smerem sveho snazeni radi i spisy misionaFu o dzinismu. Objektivne choi vylozit zasady dinismu v tomto svem spisu ze stanoviska nabozenskeho. Podavan v nem vysledky svych vlastnich badani a shrnuji poznatky starsi. Zaroven je to prvni vetsi spis o dzinismu v cestine.' 1071-5060ational

Page #10
Bibliografie Studiun dzinismu je po jedne strance velmi ulehceno, protoze mame jeho podrobnou bibliografii az do r. 1906. Je to kniha "Essai de Bibliographie Jaine. Repertoire analytique et methodique des traveaux relatifs au Jainism" Per A. Querinot, Annaies du Musee Guimet, Bibliotheque d'etudes, toze XXII. ! (Paris 1906). Bibliografie Guerino tova vycerpava zapadni literaturu o dzinismu uplne a uvadi i hojne literatury indicke. Ovsem uplnosti - indickych '71kacich nelze dosahnout nikdy, protoze v Indij rozlicne nabozenske spolecnosti vydavaji hojne soukroma vydani, ktera se ne dostanou v&bec na trh a ktera vydavatel rozdava svym pratelum. To delaji zejmena velmi hodne dzinisti. Takova dila se dostanou jen nahodou do evropskych rukou a proto je nesnadne dosahnout uplne dzinisticke bibliografie. Prave tato dila byvaji velmi cenna, zejmena vydani textu casto s dobrymi preklady v modernich jazycich a poznamkami, opirajicimi se o domaci tradicni teologickou exegesi. 2 velkeho mnozstvi, vetsinou monografickych spisu, wedenych u Gerincta, je treba uvest alespon dva souborne spisy o dzinismu, ktere jsou jaksi zakladem a pocatkem soustavneho studia dziaismu. Jsou to: 1. de Milloue: "Essai sur la religion des Jains" (Louvain 1884), G. Buhler: "Ueber die indische Secte der Jaina". Almanach der kaiserlichen Akademie der Wigsenechaften, 87. 37, Wien 1887, str. 225-268. Oba spisy ovsem nesou raz bada tel& filologu, pri cemz spisu Bohlerovu nalezi prednost, protoze, jak je na prvni pohled videt, zaklada se na osobni znalosti dzinismu. Take az do Addavna byl tento spis vlastne jedinym a zakladnim dilem o dzinismu, Jeste r. 1903 J. Burgess jej prelozil do anglictiny a pridal dva dod atky, prvni o napisnych dukazech pro plynulost dzinistickeho ustniho podani a druhy o dzinisticke mytologii." Takto doplnen ma spis Buhleruv dodnes cenu, ovsem pokud nejde o nabozenske (teologicke) studium dziniszu. Pokracovani teto bibliografie tvori clanek "Notes de bibliographie Jaina" od tehoz spisovatele. v Journal Asiatique, X. serie, Tome XIV. (Paris 1909) str. 47 - 148, obsahujici pokracovani literatury o dzinismu az do konce r. 1908. Po roce 1908 spisu o dzinismu nevyslo mnoho, zejmena ne spisu soubor nych. Vlastne. jedine velike souborne dilo o dzinismu az dosud napsane je "The Heart of Jainisu", ktere napsala Mrs. Margaret Sinclair Stevenson. The Religious Quest of India (Oxford 1915). Tento spie je uzasne predpojaty, jelikoz spisovatelka je krestanska misionarka, jejiz jedinou snahou je dokazat, ze krestanstvi je dokonale a mimo ne jiz zadne jine nabozene tvi na svete. Cela jeji knina smeruje a cili k posledni kapitole, nadepsane The Empty Heart of Jainism, prazdne srdce dzinismu. Tim cilem je urceno predpojate vyliceni dzinismu, volba pramenu a informatoru, i to, ze spisovatelka stavi nektere stranky dzinismu 1011-5060

Page #11
-9 do popredi a jine zatlacuje. Vedle toho dilo Stevensonove je nekriticke, nebot spisovatelka spoleha uplne na sve informatory, ani by je kontrolovala. A tak pres to, ze spisovatelka tvrdi, ze studovala dzinismus sest let z puvodnich spisu pod vedenim domorodych pandita, podala dilo, ktere dzinismus naprosto zkresluje. Dilo tim, ze se stavi hned od pocatku vlastne pro azinismu, pomaha poznat nektere stranky dzinismu z protikladu i z mnozstvi sneseneho materialu. Ale to dovede vytezit jen ten, kdo dzinismus jiz dokonale zna. Jinak tato kniha muze svest na acesti a je ji nutno uzivat opatrne. Nepostradatelny a spolehlivym voditkem pri tom je kritika J. L.Dzainiho, uverejnena 12) v XVI. svazku casopisu The Jaina Gazette." J. L. Dzaini probira knihu velmi podrobne, kapitolu za kapitolou, ukazuje vsechny omyly, nespravne pojeti i umyslne preknucovani fakti, posuzuje celek se vzacnou objektivnosti a nepredpojatosti. O neco lepsi je prvni kniha o dzinismu od teto spisovatelky, "Notes od Modern Jainism (Oxford 1910), ac i ona ma podobne chyby. Neni vsak psana s kovou snahou snizit dzinismus pred krestanstvim, jako kniha pozdejsi. Ostatni soustavne spisy o dzinismu jsou jednak delsi clanky v soubornych dilech jinych, v encyklopediich, literaturach, dejinach atd., jednak kratsi spisy samostatne, sepsane hlavne samotnymi vyznavaci dzinismu. Jsou to hlavne tyto: H. L.Dzhaveri: "The First Principles of the Jain Philosophy" (London 1910), Herman Jacobi: "Jainism". Clanek v Encyclopaedia of Religion and Ethics, edited by James Hastings, (Edinburgh 1914). Vol. VII., str. 465-474. Tento cla nek je nejlepsi souborne pojednani o dzinismu, vyele v posledni dobe. Ovsem ma take sve vady, zejmena vadu spolecnou vsem spisum o nabozenstvi, psanym filology, ze prihlizi prilis k nabozenstvi kniznimu a dosti casto prehlizi novodobe utvary a tradicni pojimani nabozenske nauky. Jiz zde je mozno uvest druhy spis Jacobiho, trebaze se neobira dzinismem v celku, nybrz jenom jeho jednou casti, ovsem z nabozenskeho hlediska velmi dulezitou, totiz "The Metaphysics and Ethics of the Jainas". Transactions of the Congress for the History of the Religion, (Oxford 1908). Velmi dobry souborny spis o dzinismu, i kdyz ponekud strucny a ne dosti metodicky, je "Outlines of Jainism", by Dagmanderlal Daini, M.A., Dain Literature Society, (Cambridge 1916). Dale sem nalezi kapitola The Jaina Philosophy v knize "A History of Indian Philosophy", od Surendranatha Dasgupta, sv. I.. kap. VI., str. 169-207. (Cambridge 1922). Vytecny spis, vykladajici soustavne dzinistickou nauku e ohledem na spravnazinisticky zivot, napsany v jazyce gudzaratakem, je "Dharmadeena", jejz napsal zesnuly Sastraviearada Dzainacarja Vidzajadharmasuri. Je to nejlepsi spis o dainismu v jazyce gudzaratskem, uverejneny v poslednich deseti letech.

Page #12
- 10 - Velmi dobry spis o dzinismu ' Turde tine je "Husn-i-Avval", jejz napsal Dzineavar Das Dzain. Overejnen byl jako v. svazek The Library of Jaina Literature. (Arrah 1916). Velmi strucny, ale vystizny je clanek, jejz tamilsky napsal Munsi Sastram Aijar. Jeho preklad vysel v The Jaina Gazette vol. XVIII. str, 121-129, (Madras 1921), pod nazvem "Jainion. An Article written in Tamil 80 years ago". Translated by Rev. H. Bower. Tento clanek se hodi vyborne pro prvni informaci nekoho, kdo o dzinismu nic nevi a zaslouzil by si byt prelozen do vsech evropskych jazyku. Mimo to za zminku stojf jeste velmi dobry clanek c. S. Mallinatha: "Jainism", uverejneny v The Jaina Gazette, vol. XIX., str. 65-88, (Madres 1923). Clanek ma silnou tendenci apologetickou, chce dokazat, ze dzinismus je samostatna soustava, jez se nevyvinula ani z buddhismu, ani z hinduismu. Svym obecnym razem sem nalezeji i clanky "Jain" v encyklopedickem dile Caates and Tribes of Southern India" od Edgara Thure tone, c. I. E., (Medres 1909) 37 8 *Jain Religion" v podobne sbirce *The Tribes and Castes of the Central Provinces of India" od R. V. Russella a Rai Bahadura Elra Lala, (London 1916). 4) Prvy z techto clanku si vsima hlavne pritomnych pomeru v Jizni Indii, druhy, ve sve obecne casti zpracovany hlavne dle Bunlera, si veima pomeru ve stredni Indii. Take je nutno uvest na tomto miste spis Herberta Warrena "Jainism in Western Garb, as a Solution to Life's Great Problems". (Prvni vydani Madrag 1912, druhe opravene a zve tenne. Arrah 1916). Tato kniha neni vlastne vedecke dilo, ani metodou ani zpusobem, jak si autor opatril znalost latky. Kniha je totiz zpracovana na saklade rozhovoru s ruznymi dzinis ty, zejmena se zesnulym vybornym znalcem dzinismu Vircandem R. Gandhim. Spisovatel nezna ani sanskrt, ani dzinisticky prakrt, a tyto rozhovory, vedle nekterych spisu anglickych, jsou mu jedinym pramenen. Metodu mu urcuje ucel, uvedeny v nazvu: vidi v dzinisnu moznosti resit zivotni problemy jako zahadu posmrtneho zivota, spravedlive odmeny za skutky vykonane v tomto zivote a p. Tlo se jeho spis radi vlastne mezi jakesi misionarske prirucky, jake hojne pisi nyni vyznavaci dzinismu, aby svemu nabozenstvi ziskali nove privrzence. Warren se a nazi pres vest ciste dzinisticke pojmy ve slova zapadni a tim se stava, ze se mu nekdy oboje neshoduje, coz konec koncu vede k tomu, ze v jeho dile je nauka dzinisticka vice nebo mene zkreslena. K temto soubornym spisum se blizce radi dila, ktera se obiraji dejinami dzinismu, nebo nejak k nim prispivaji. Na prvnim miste stoji velice zasluzne dilo A. Guerinote: "Repertoire d'Epigraphie Jaina, precede d'une esquisse de l'histoire Jainisme d'apres les inscriptions" (Paris 1908). Zejmena je toto dilo dulezite dim, ze sous tavne zpracovava a podava zpravy napis ne o ruznych azinistickych skolach. 1011-5060

Page #13
Z novejsich v Evrope vydanych knih o dzinismu uvadim Helmuth von GlaseLapp: "Der Jainismus", 1926. Velmi dulezity spis je take "Studies in South Indian Jainism" od M. S. Ramaswami Ayyangara 8 B. Seshagiri Rao. Madras 1922). Tato kniha je, ni soustavny vyklad dejin rozsireni dzinismu a jiz. Indii, hlavne na zaklade prameni tamilskych a karnatskych. Take sem nalezi u. D. Barodia: "History and Literature of Jainism", (Bombay 1909). Souborny vyklad dzinismu ze stanoviska historickeho podava slanek Jarla Charpentiera: "The History of the Jains" v Rapsonove dile "The Cambridge History of India", vol. I.: Ancient India, (Cambridge 1922), kap. VI., str. 150170. Velice cenna monografie, ktera nam objasnuje nektere stranky styku s indickymi muslimy, zejmena pak s mughalskymi panovniky, je gudzaratska kniha "soriavara ane Samrat" od Munirad ze vidjavidzaje, (Bhavnagar 1920). Kniha se zabyva cestani dzinistickeho svetce Harividzaja Suriho a jeho styky s cisarem Akbaren. V nove dobe se v Indii objevuji spisy o dzinismu, ktere maji znacne propagacni raz a jejichz spisovatele jsou dzinisti. V techto spisech je obycejne ulozeno velmi mnoho cenneho materialu, treba ze nejsou vzay zpracovany vedeckou metodou, a mnohdy zabihaji do bezucelnych polemik a jsou preplnovany ukazkant z jinych nabozenstvi, obycejne cerpanymi z druhe i treti ruky. K nim naleze ji take preklady a nektera vydani textova, doprovazena preklady a vyklady. . Na prvem miste tu stoji spisy Chempat Rai Dzaina: "The Practical Path", (Arrah 1917), "The Key of Knowledge" (druhe opravene vydani Arran 1919), "Confluence of Opposites" (Arran 1921). K nim se druzi Njajavidza juv "Adbjatma Tattvaloka. The Spiritual Light". Translated into English with General Notes by Motichand Jhaverchand Mente. With an Introduction by Motichand Jhaverchand Menta. (Bhavnagar 1920). Adbjatna Tattvalokah je sanskrtska basen o 8 odaslenich, v nichz spisovatel probira aforisticky zakladni zasady dzinisticke nauky. K basni napsal sam autor obsirny gudzaratsky komentar. Doplne ny vytah tohoto komentare je jeho spisek "Dzai nadarsan* (Bhavnagar 1919).57 Komentar, a jeste lepe spisek "Dzainadarean", podava uplnou soustavu dzinis tickeho nabozenstvi, nevyjimaje ani soustavy logicke, ktera je velmi dulezitou soucasti dzinisticke nauky a ve ktere je Njajavidxja mistrem na slovo vzatyn. Spis sam sleduje cile apologeticke, uvadi vzdy protichudna mineni a vyvraci je, nikde ve ak nejmenuje soustavu, ktera se drzi takoveho protichudneho mineni. Nejnovejci dilo Njajavidzajovo je basen "Njajakusumanazalih", vykladajici a logicky zduvodnujici dzinistickou nauku. Basen prelozil do gudzaratstiny a anglictiny, opatril 1011-5060onal

Page #14
* 12 - podrobnym gudzaratskym & anglickym komentarem a vydal tiskem Kiralal Rasikdas Kapedija, M. A., profesor na Wilson College v Bombai. (Ahmadabad 1922). Kniha v tomto vydant je znamenitou priruckou dzinis ticke nauky; vadi ji, ze nene rejstrik. & teuto spisum se bezprostredne radi textova vydani po evropskem zpusobu, s preklady a obsahlymi uvody a poznamkami, & nektere samostatne preklad bez textu, Prvni nisto tu maji "The Sacred Books of the Jainas", jez vydava Sarat Chandra Ghoshal, M. A., B. I. Arranu. 6) Dosud vyely tri svazky. I. svazek: *Davva-Samgaha" ("Dravye-Samgraha*) by Nemichandra sidhanta Chakravarti with a comentary by Brahnadeva, Edited with Introduction, Translation, Notes and an original commentary in English by Sarat Chandra Ghoshal, M. A., B. L., (Arrah 1917). II. svazek: "Tattvarthadhigana sutra" ("A treatise on the essential principles of Jainism) by Sri Umasvami Acharya edited with introduction, translation, notes and commentary in English by J. L. Jaini, M. A., (Arrah 1920)." III. svazek: "The building of the cosmos or Panchastikaysera" (imhe five cosmic constituents") by Svami Sri Kundakundacharya edited cith Philosophical and Historical Introduction, Translation, Notes and Original Commentary in English by Prof. A. Chakravartinayanar, M. A., L. T., (Arrah 1920). Do teto skupiny nalezeji take podobny vydani mimo sbirku "Sacred Books of the Jainas". Jsou to zejmena: Jaina Law *Bhadrabahu Samhita". Text with Translation and Appendix containing Full Text of an important Judgement in & Jaina riginal Side of the High Court of Judicature, Indore. By J. L. Jaini, M. A., The Library of Jaing Literature, vol. IV., (Arrah 1916). *The Ratna Karanda Sravakachara" (or the Householders Dharms of Sri Samanta Bhadra Acharya). Translated into English with an Introduction by Champat Rai Jain. The Library of Jaina Literature, vol. IX., (Arrah 1917). Dele anglicky preklad "The Paranatma Prakash" by the Sri Yogindre Acharya. Translated into English with critical notes by Rickhab Dass Jain, B. A., with an introduction by Champat Rai Jain. The Library of Jain. Literature, vol. I. K tomu pristupuji dale rozlicne drobne monograficke spisy, jednak roztrousene po casopisech, jednak vydavane samostatne. Nejvice pozornosti se v nich venuje metafysice a filosofii vubec. Hojne clanku tohoto druhu prinasi casopis 1011-5060ational

Page #15
- 13 - "The Jaina Gazette", vydavany v Madresu, ktery obsahuje tez kritiky knih o dzinianu. Dulezitejsi filosoficke clanky v "The Jains Gazette jsou: U. D. Barodia: "Soul", vol. XVI. (1920), str. 2-6, 28-31, 57-61. Anon.: "God", vol. XVI., str. 75-78. Herbert Warren: "Creation", vol. XVI., str. 188-196. Harishatya Bhattacharyaji: "The Physical Faculties in the Jaing System", vol. XVII. (1921), str. 169-186. D. Seshagiri Reu: "Spiritual Experience and Reality", vol. XVII., str. 214-218. 0. Pertold: "The idea of God in Jainism", vol. XIX.; str. 97-109, 134-143, 156-161. Samostatne spisy z oboru azinisticke metafysiky, jez vysly v poslednich letech a jez jsou nejdulezitejsi: "Dzainatattvadznanan" od Vidzajadharmasuriho, Spisek je poan sanskrtem. Vysel v Jasovidzaja-Granthamale. (Bhavnagar 1917): Dale dva spisy Mangalavidzajovy: sanskrtsky - "Dzaina-tattvapradi pah", (Bensres 1918) a gudzaratsky - "Tattvakhjan", (Bhavnagar 1921). Vedle metafysiky je take dalezitou slozkou dzinis ticke nauky logika, jix sejmena maigi venuji velmi mnoho pozornosti, protoze je zakladem hlasani nauky. z techto episa uvadim alespon nektere. "Nyayavatara- the earlies Jaina work on pure logio" by Siddha Sena Divakara (The Celebrated Kbapanaka of Vikramaditya's Court). With sanskrit text and commentary edited for the first time with notes and english translation by Mahamahopadhyaya Dr. Satis Chandra Vidyabhusana. The Library of Jaina Literature, vol. II., (Arrah 1915). *The Naya Karnika, a work on Jaina logic" by Sri Vinaya Maharaj. Edited with Introduction, English Translation and critical notes by Mohanlal D. Desal, B. A., LL. B., The Library of Jaina Literature, vol. III., (Arran, 1915). "Jaina Logic", by Prof. A. Chakravarti, M. A., L. T., The Jaina Gazette vol. XVI., str. 49-57, (Madras 1920). Mangalavidzala: "Saptabhamgi pradip", Bhavnagar 1921), gudzaratsky. "Saptabhangi or the seven modes of predications", by Prof. A. Chakravarti. M. A., The Jaina Gazette, vol. XVII., str. 197-214, (Madrag 1921). "Pramana-naya-tattvalokalamkara". Composed by the Savant, the noble Vadideva. Translated by Harishatva Bhattacharya, M. A., The Jaina Gazette, vol. XVII., (Madrag 1921), str. 273-279, 305-309, 317-331, vol. XVIII., (Hadras 1922), e tr. 17-30, 59-64, 98-101, 132-137, 158-163, 189-198, 226-233, 263-276, vol. XIX., (Madrag 1923), str. 12-19, 41-47, 110-120, 144-146, 161-166, 185-191, 237-238 a pokrac. 1011-5060

Page #16
- 14 - V posledni dobe vychazi tez mnoho clanku o dejinach dziniemu, ktere neni mozno jednotlive uvadet pro jejich mnozstvi. Vetsina jich vychazi v "The Jains Gazette", dalsi v revuich, psanych rozlicnymi domorodymi jazyky. Konecne existuje jeste rada spisu, ktere nelze zaradit do uvedenych skupin, z nich uvadim alespon nektere Vidzajadharmasuri: "Brahmacarja-dig-daroan", (Bhavnagar 1921). Tento p je psan hindsky a jedna o pohlavni cistote z dzinistickeho hlediska. "Samayika or a way to equanimity" by Banarasi Lal Garr, (Arrah 1918). Je to spin rovnez eticky. "Jaina Gem Dictionary" by J. L. Jaini. The Library of Jaina Literature, vol. IX., (Arrah 1918). Je to slovnicek odbornych vyrasa, vyskytujicich se v dzinistickych spisech. Mezi tyto spisy je tez nutno zaradit zivotopisy zesnuleho Vidzajadharmasurino, jena byl skutecne vzacnym zjevem mezi dinistickymi mnichy. Vynikal ucenosti i vzornym zivotem. Jeho zivotopisy vysly tri: F. Belloni Filippi: "Dharmavi jayasuri". Giornale della Societa Asiatica Italiana, vol. XXIX., (Firenze 1911), str. 166-171. Dr. L. P. Tessitori: "Vijaya Dharma Suri. A Jain Acharya of the Present Day". (Bhavnagar 1918).A. J. Sunavala, B. A., LL. B.: "Vijaya Dharma Sari. His Life and Work". Jaina Literature Society, (Cambridge 1922). Tento vycet literatury o dzinismu neni uplny a nemuze ani byt uplny, nemali prekrocit rozumny rozsah. Myslim vsak, ze jsem do neho zahrnul vsechny spiaz, alespon ponekud dulezitejsi, psane evropskymi jazyky a nejvyznamnejsi spisy, peane indickymi jazyky. Vabec jsem na toto misto nezaradil nova vydani spiad kanonickych a starsich spisu teologickych, pokud nejsou doprovazeny. preklady nebo rozsahlymi uvody, ktere maji raz spisa samostatnych. O nich bude podana zprava pri vykladu o kanonicke a ostatni nabozenske literature dzinisticke. 1011-5060 Metody Pokladam za nezbytne zminit se predem jeste alespon docela strucne o metodach, jak zpracovavat nabozenske soustavy a zejmena upozornit na rozdily mezi metodou filologu a odbornych badatelu o nabozenstvi. Musim venovat teto veci tim spise pozornost, protoze jsem se tohoto problemu dotkl jiz v predmluve, kde jsem se zminil, ze se dzinismu venuje az dosud malo pozornosti od ba

Page #17
- 15 - datelt o vede nabozenske a ze dosavadni spisy nesou vetsinou raz vyhradne filologicky. Proto je treba si techto rozdilu vsimnout podrobneji. Je samozrejme, ze filolog nejprve obrati pozornost ke spisin toho ktereho nabozenstvi a snazi se z nich vytezit pokud mozno nejvice. Nejprve vynori. otazky skladby, vaniku a datovani posvatnych pisem toho ktereho nabozenstvi. POtom nasledujte otazky spolehlivosti knih jako historickych pramenu a tim soucasne se objevuje otazka souvislosti techto knih s osobou skutecneho ne bo dome leho zakladatele nabozenstvi, otazka, zda zakladatel byla oso ba historicka nebo ne a jaka asi byla puvodni nauka, kterou predpokladany zakladatel na uky hlasal. K tomu se poji rada zahad razu ciste filologickeho, o jazyku episa, o'interpolacich, rukopisech a zpusobu, jak byly zachovany atd. Vysledek techto praci se projevi, kdyz dojde k tomu, aby to ktere nabozenstvi bylo zpracovano souborne. Filolog se i zde drzi sve metody, vychazi od nejstarsi zname podoby nabozenstvi, jak je mu znana z kanonickych spisu. 2 jejich rozvrstveni se snazi urcit v nich nejstarsi vrstvu a tak vylicit pokud mozna nejstarsi podobu nabozenstvi, ktere ma zpracovat. Netvrdim, ze by tato prace nebyla zasluzna a cenna. Naopak je nezbytne, mame-li vsestranne poznat nektere nabozenstvi a mame-11 spolehlive vystopovat jeho vyvoj. Ale neni to metoda jedina a neni to metoda hlavni, nybrz jenom metoda pomocna, prave jako filologie je jenom pomocnou vedou vedy o nabozenstvi, ktera 31 nemuze nikdy nahradit, jak se sveho casu domnivali nekteki badatele, kdyz chteli ucinit dejiny nabozenstvi soucasti nebo odborem filologie. 15) Veda o nabozenstvi ubira se kupredu prave opacnym postupem nez filologie. Jejim zakladem je posledni podoba toho ktereho nabozenstvi, byt i sebezrudnejsi. Veda o nabozenstvi, pokud je to vubec mozne, vychazi od zivych nabozenskych Boustav, jakozto nejpristupnejsich a poskytujicich nejmene spornych otazek a nejmene zahad, nejblizsich lidskemu poznani, nejuplnejsich a prozrazujicich nejvice vselidske stranky nabozenstvi. Mrtve nabozenske soustavy jsou torsa, vzdy neuplna, nebot knihy nam nikdy nezachovaly presnou podobu nabozenstvi; i kdyz chtely. V nejlepsim pripade schazeji osobni rozdily, ktere zivemu nabozenstvi dodavaji zivost. Ir tva nabozenstvi, jejichz znalost cerpame z jejich vlastnich nabozenskych spisu jsou jeste nedokonalejsim obrazem onoho nabozenstvi, jak sveho casu byvalo, protoze nikdy neobsahuji uplny popis. Mnoho se predpokladalo, co se udrzovalo ustnim podanim, mnoho bylo umyslne zamlceno, maobo bylo jenom strucne zmineno, protoze kazdy clovek te doby to znel, - a to se nam ted ovsem zda nejasne, stava se to predmetem dohadd a sporu. Proto veda o nabozenstvi musi vychazet od zivych nabozenskych utvari. Dalsi poa tup vede ovsem nazpet do minulosti. Pomuckou je tu na prvnim miste ustni podani toho ktereho nabozenstvi, a ruku v ruce soucasne teologicke 1011-5060 ational

Page #18
- 16 - episy, zejmena spisy exegeticke, propagacni a apologeticke, ktere jsou spojovacim clankem mezi zivym nabozenstvim a starobylymi svatymi pismy, o nez se nabozenstvi opire, nebo alespon predstira, ze se opira. A tu pak teprve prichazi na pomoc filologie a vysledky sveho badani, podava pomocnou ruku a ukazuje bezpecne cestu, jak obnovit jednotlive clanky vyvojoveho retezu toho ktereho nabozenstvi pokud mozno nejdele do minulosti. Jak je videt, je potreba obou metod, obou ved, chceme-11 poznat nektere nabozenstvi v celem jeho rozsahu a vyvoji. Ovsem nesmi jedna z techto ved nahradit druhou, a nesmi tvrdit, ze druha je zbytecna nebo mene cenna. Obe musi zachovat take svuj prirozeny postup, aby se v pravy okamzik sedly. Filologie pocina praci gramaticko-kritickou, zkouma jazyk nabozenskych spisi, jeho misto, mezi jinymi jazyky, jeho stari, postupuje ke kritice literarni, doplbuje, co schazi, srovnava dila a upravuje je soustavnymi dohady, prechazi ke kritice vecne, nacez opousti svou vlaatni metodu a prechazi k metode historicke, ke kritice literarnich del jako pranemi historickych, stanovi jejich spolehlivost, dobu a jeji raz, pomer k jinym pamatkam, a konecne dochazi k tomu, ze podava soustavne vysledky sveho badani. . Postup vedy o nabozenstvi je opacny a tim jsou i zcela odchylne jeji dil&1 zetody.. Veda o nabozenstvi vychazi k pozorovani a od zaznamy pozorovaneho, prechazi k psychologickemu rozboru, ziskane prvky srovnava jednak mezi sebou, jednak s podobnymi vselidskymi jevy, hledi uvest tyto prvky v soustavu podle rozlicnych hledisek, z nichz nejdslezitejsi je hledisko casove, hledisko vyvojove a hledisko, jak pusobi cizi vlivy - synkretismus. K tomu se nutne poji vecna kritika a usudky z hlediska hodnoty. Tim se dos tava veda nabozenska k historii vyvoje nabozenske soustavy a na tomto poli se setkava s vysledky lilologie, ktere nyni nezbytne potrebuje. Filologie neni jedina veda, niz se veda o nabozenstvi styka na poli sveho badani. Vedle Pilologie je to predevsim veda o cloveku ve spolecnosti, etnografie a etnologie,+91 ktera se zabyva tez badanim o nabozenstvi. Ovsem postupuje pri tom zase svou metodou a dochazi k vysledkim sveho zpusobu, ktere nesmi veda o nabozenstvi prezirat. Veda o cloveku zkouma zejmena ony nabozenske Blozky, ktere uvadeji nabozenstvi v souvislost se spolecenskymi jevy. Veda: o cloveku umoznuje nabozenske vede poznat zejmena prostredi a zivotni podminky, o kterych to ktere nabozenstvi povstalo a dale se vyvijelo. Podrobnosti o tom vsak nenalezeji na toto misto, protoze se u dziniomu tyto veci omezuji na nejmensi miru. 1013.-5060 national

Page #19
- 17 - II. VZNIKA! #VOJ DZINISMU Obecne predpoklady Dzinis ticka tradice tvrdi, ze azinismus trva od vecnosti, v zakladnich zasadach nezmenen, a ze jenom cas od casu prichazeji svetci, verozvestove, zvani dzinove) nebo tirthamkarove,21) kteri dzinietickou nanku znovu hlasaji a vykladaji podle chapavosti toho ktereho veku. V nyne jsi sestupne svetove periode (avagerpini)42 bylo pry ctyriadvacet tirthamkaru. Zpravy o prvych dvaadvaceti jsou razu neprosto mystickeho a stezi lze v nich spatrit zrnko historicke pravdy. Pouze dva posledni tirthemkarove jsou historicke osobnosti. v nynejsi dobe se objevuji nazory badatelu (evropskych), ze i zpravy o tretim tirthamkarovi, ktery pry predchazel tyto posledni dva, jsou zalozeny na nejake tradici o jeho skutecnem zivote. Podle dzinisticke tradice se narodil pred posledni dzinah, jmenem PARSVAH, v Benaresu r. 817 pr.n.1. & ve triceti letech zaridil tirth, cili se stal tirthamkarem. Ostatni zpravy o narozeni a zivote Parsvove, pokud je sne zachovany v dzintetickych zivotopisech tirthamkaru a v digambarskych puranech jsou asi pouhou legendou, silne my ticky zabarvenou.237 Ze vseho se zda, ze ani Parsvah nebyl zakladatelem nejakeho noveho nabozenstvi, nybrz se spise zda na zaklade trvajici viry azinistu byt pravdepodobnejsi, ze se jiz Parevah postavil v celo nejake skupine zebravych mnicht, jichz se v 9. stol. pr. a. i. v Indii potulovalo mnoho bez vudcu a bez organisatoru. Ti to mnisi hledali v bezdomovi reseni sporu, ktere zmitaly jiz tehdy ni trem mnohych Inda. Jiz ve starsich upanisadach se setkavame s nazory, ze jsoucno je jedine, trvale, bez pocatku a bez konce. Naproti tomu u prostych Inde trva odedavna vira dualigus tela a duse, zaroven s nazorem, ze duse pri smrti meni jen avou schranku, prechazi z tela do tela. To je stary, predarijaky nazor indicky a velmi podobny nazorum, s nimiz se setkavame v pozdejsiu dzinismu. Je to zejmena silne animisticky zabarveny nazor,, ze duse, myslena jako nejaka jemna latka, vyplnuje cele telo a prizpusobuje se mu tvarem i rozmeree. Tento dualismus hmoty a ducha je take zakladem filosofie samkajove, ktera mela pravdepodobne tez nejaky vliv na vyvoj azinistickeho nabozenstvi. Ovsem tyto rozlicne vlivy nedovedeme dnes jiz presne rozlisit a osamostatnit. Je vsak jiste, ze tyto myslenky jsou vysledkem mysleni lidoveho a ne umele spekulace

Page #20
- 18 - vrstev, Zabyvajicich se filosofii a nabozenstvim remeslne, jako napr. tomu bylo u brahne... Mimo filosoficke otazky byly to i spolecenske pomery, ktere vedly k tomu, ze rady lidi odchazely z domova bez domovi, kde doufali v klidu dojit rozreseni spletitych otazek zivotnich. Predevsio to byla revnivost kast, zejmena ksatrijeke a brahmanske. Tato revnivost se jiz v tak davnych dobach projevova18 velmi mocne, tak muzeme soudit z baje o Parasuranovi, jeji puvod musime hledat v dobech snad jeste davnejsich, nez vznik dzinismu. Tato vzajemna nenavist obou kast, podrobime-li jl vedeckemu rozboru, privadi nas na myslenku, ze nejde tu jen o odpor rodovy, nybrz ze je to odpor v zasade plemenny. Moderni badani narodopisne, cim dal tim jasneji ukazuje, ze ksatrijove byli v nejakem velmi uzkem spojeni s indickym praobyvatelstvem. Zejmena antropologicky vyzkum Rad zputa a Bhili, kteri se sami radi nazyvaji ksatriji, vede nas predevsim k to. muto presvedceni. Soucasne se zda, ze vymizeni ksatrija v Indii souvisi s jejich sklonem a tehovat se na vychod. Myslim, ze to je take hlavni pricinou, proc se v dzinismu, jez je spojen v historicke dobe vzdy s kastou ksatrijekou, vyskytuji nektere myelenky cizi arijskym nabozenstvin. Ne nepravem je A. Jacobi nazava ideani animistickymi a hleda jejich puvod v lidovych pojmech nabozenskych. O Parerove formulaci dziniatickeho nabozenstvi mnoho nevine, trebaze se udrzela az dodnes dzinisticka sekta, ktera uznava za posledniho tirthamkara jen Paravanatha. Jsou to tzv. Osvalove. Ze vsech tradicnich zprav zda se byt jedine spolehlivou zprava, ze Pargvah ucinil pro sve ucedniky zavazne ctyri sliby, kdezto Mahavirah pridal k tomu jeste slib paty. Ale jiz v tom, ktere to byly sliby, neni tradice jednotna. Nektere prameny tvrdi, ze Parsvovy Bliby byly: nenicit zivota, nelhat, ne brat, co neni dano, a nemit zadneho majetku. Tyto praneny tvrdi, ze slib naproste pohlavni cistoty je obsazen ve 8l1bu nenit majetek. Jini tvrdi, ze ctvrty slib byl prave slibem pohlavni zdrzenlivosti a ze alib nenit vlastniho majetku byl pridan teprve Mahavirem. Podle toho jsou o reforme Mahavirove rozlicne nazory i mezi samotnymi dzinisty.23 Mahavirah MAHAVIRAH, posledni dzinah v teto svetove periode, je i sanymi dzinisty uznavan jen za reformatora nabozenstvi, nikoli za zakladatele. Tim se lisi od Buddhy, Jenz sam zalozil skutecnou novou nabozenskou sektu. Podle dzinistickeho nahledu se 1131 vsak i tim, ze jedine azinah je naprosty buddha (samna sambuddho), kdezto Gotano Buddha drive hledal uspokojeni v jinych sektach, nez se dopracoval jasneho poznani a dosahl osvioeni. 1011-5060

Page #21
- 19 - Zivot Mahavirav, trebaze je zahalen bajemi o stejne jako zivot ostatnich. azinu, muzeme prece rekonstruovat a popsat na zaklade dzinistickych zprav, kontrolovanych zpravani nedzinistickymi. Jsou to zejmena zpravy buddhisticke, ktere nam podavaji dukazy, ze Mahavirah byl historicka osoba'!? a ze dzinismus byl hned od pocatku samostatna soustava, nemajici nic spolecneho a buddhismen, jak sveho casu tvrdili a snazili se dokasat nekteri evropeti ucenci.28) Na zaklade historickych pramenu, jez mame nyni po ruce, s plnou jistotou muzeme tvrdit, ze Vardhamano Nattaputto, zvany tadovym jmenem Mahayirah, byl starsim soucastnikem Gotama Buddhy, a ze jeho reforma vyrostla ze stejnych, nebo alespon podobnych predpokladu, jako vystoupeni Buddhovo. Vime take, ze Mahaviran mel snazsi praci nez Buddha, protoze se pridrzel stareho radu Nirgrantha (v pali a prakrte Nigantho), o nichz se buddhisticke spisy opet a opet zminuji jako o uhlavnich nepratelich, uvadejice i jmeno jejich vudce, Natuputto nebo Natiputto, a zminujice se 1 o tom, ze zemrel v Pave, coz se shoduje uplne s tradici azinis tickou. . . : Narozeni Mahavirovo klade bezna dzinis ticka (svetambarska) tradice do r. 599 pr.n.1., kdezto prof. H. Jacodi posunuje je do let 477-6, cimz priblizuje Mahayira blize k Buddhovi. Digambarove za to posunuji rok narozeni Mahavirova jeste dale do minulosti, a to do r. 659 pr.n.1. To se vsak nezda pravdepodobnym, protoze to odporuje tradici buddhisticke, ze oba nabozensti velikani byli soucasnici a Bokove. Podle tradice se Vardhamanah narodil v predmesti mesta Vaieali, zvanem Kundagramam, z ksatrijskeho klanu Naja (Dznatah). Byl druhy syn Siddhartha a Trikaly. Podle tradice sve tambard zil pry az do sveho tricateho roku v rodine, ozenil se s Jasodou, s niz mel dceru Anodzdzu. Po smrti svych rodica se svolenim starsiho bratra vstoupil do radu mnichu Paravovych, podrobil se obvyklym vstupnim obradum (aiksa), a vzal na sebe vsechny prisne povinnosti, predepsane radovou disciplinou. Po trinacti mesicich radoveho zivota odlozil pry i odev. Po dvanacti letech mnisskeho zivota dosel pry vsevedoucnosti (kevala-dznanam) a zacal kazat nauku, ktera byla zdokonalenou naukou Persvovou. Tradice sve tambaru klade toto verejne vystoupeni Mahavirovo do r. 557 pr.n.l. Mahavirah kazal potom pry plnych tricet let az do r. 527, kdy zentel v meste Pava-puri.29 zda se, ze Mabavirah v dobe onech dvanacti pripravnych let neodaval se pouhemu rozjimani o lidskych atrastech, a jak dojit vykoupeni z nich, nybrz asi studoval dukladne nabozenstvi, k nemuz po rodicich nalezel, totiz uceni Parevovo. Kdyz se stal clenem mnisskeho radu Paravova, usiloval hned od pocatku, jak se zda, aby jej zdokonalil a nauku prohloubil. Veche Veechno ostatni, co se vypravuje o zivote Mahavirove v rozlicnych zivotopisech dzinu, jsou jen baje, ktere jsou ve shode s dzinistickym logismem upra 1021-5060ational

Page #22
- 20. veny v pevne schema, jez je nemenne u vsech dzinu. Rozd{ly jsou jen v podrobe nostech, jako ve jmenu, veku, jmenu rodicu atd. O tom 1 o ostatnich tirthenkarech, kteri pry predchazeli pred Paraven, pojednam na jinem miste, kde se budu zabyvat podrobne dzinis tickym bajeelovin a otazkani, zda se v nich da zjistit nejake zrnko historicke pravdy. Po svem osviceni kazal Mahavirah nauku a vyucoval svych jedenact ucedniku (gang-dharah), kteri meli zachovat a dale sirit jeho uceni. Jmena ucedni ka se uvadeji shodne v starych nabozenskych dzinistickych knihach i v napisech, a jsou to: Indrabhutin z Gautana-gotra, Agnibhutih z Gautama-so tra, Vajubhutih 2 Gautama-gotra, arja-Vjaktah Bharadvad za-gotra, Arja-Sudharma z Agniveajajana-gotra, Mandi kaputrah % Vasistha-gotra, Maurjaputrah % Kae japa-gotra, Akanpitah z Gautama-gotra, Atalabhrata z Haritajana-gotra, me tarjah , Kaundinjagotra a Prabhasah z tehos gotra. Uchovani nauky Mahavirovy Ukolem gana-dheru bylo sestavit nauku tirthamkarovu v pevnou soustavu, To se pry take stalo, Soustava se dale udrzovala ustni tradici a prechazela vzdy z mistra na ucednika. Seznany dzinistickych svetcu a mistru, zvane pattavali, nam zachovaly jmena ucitelu dzinisticke nauky az skoro do sedmi set let po nirvane Mahavirove. Z techto pattavali se dovidame, ze se soustave Mahavirova uceni udrzovala neporusena asi po stodvaasedesat let, nacez zacala postupne upadat v zaporenuti, az kolem r. 156 n.l, nebylo jiz dzinistickeho mnicha, ktery by byl znal jediny dil (angam) dzinisticke soustavy nazpamet. vec nabyla jeste ve tei vaznosti tim, ze jiz od 4. stol. pr.n.1, zacaly v dzingsticke cirkvi rozkoly, ktere vedly pozdeji k vzniku dvou nyne jich hlavnich selt, sve tanbart a digambaru. Za techto pomeru dospely veci tak daleko, ze puvodni BOU8 tava dzinisticke nauky (azainasiddhantan) byla skoro jako nadobro ztracena. Digambarove akutecne take prijali tento stav za nevyhnutelny nasledek casu a nestarali se, aby se dopatrali alespon sred castecne zbytku pavodniho zneni sveho uceni, & pocali psat episy nove, v nichz vykladali nauku, jak se v pametech rozlicnych mnichu udrzela. Svetambarove vsak vynalozili cele sve snazeni na to, aby se dopatrali pavodniho zneni dzinistickeho kanonu. Pokud se jim to podarilo, neda se nyni zjistit. Jisto je, ze na koncilu v Pataliputre, ktery se konal koncem 4. stol. n.lo', byl ustaven jakysi kanon. V konecnou podobu byl vsak uveden teprve na koncilu ve Vallabhi, ktery se konal za predsednictvi Devaradhiganing v 980. roce po nirvane Mahavirove, tedy pravdepodobne r. 454 7.1. nebo o 60 let pozdeji. Texty, ktere byly sebrany a napsany, byly rozdeleny v tyto sbirky: Jedena 1011-5060

Page #23
- 21 - ctyricet suter, delicich se na anga (11), upanga (12), cheda-sutra (5), mulasutre (5), osm rozlicnych jednotlivych suter. K butram se dale radila Painna (Prakirnaka), dila netridena, kterych bylo tricet, Nirjukti (komentare), celkem dvanact & jedno Manabhas jam.31) Jedenact ang jsou pry zbytky puvodnich dvanacti ang, ktere pry dohromady e purvy a nekterymi jinymi texty tvori nauku kazdeho tirthemkara. Pokud je to pravda, neda se nyni jiz zjistit. Digambarove vsak neveki v ortodoxni puvod techto jedenacti ang a tvrdi, ze puvodni zneni dzinisticke nauky se uplne ztratilo. Proto v prvnim stoleti 1.1. jejich vzdelani mnisi zaznamenali alespon teologicke a metafysicke nauky & to volnym zpusobem, jak si je sami zapamatova11. Pri tom je podivuhodno, ze nauky obou sekt, az celkem ne ne patrne a vnejsi podobnosti, se shoduji. To myslim je dostatecnym duvodem, abychom ny nejsi dzinistickou nauku prijali za vernou reprodukci pavodni nauky Mahavirovy, trebaze se jeji slovni zneni asi nezachovalo vabec. Nebot cely a tav svatych pisem avetambarskych nenasvedcuje tomu, ze jsou vernym a doslovnym podanim toho, co sestavili ganadharove. Diinisticka nauka se v teto podobe udrzuje az do nynejsi doby bez znacnej-- sich zmen, presto, ze se behem doby asinisticka obec rozstepila na dve sekty a mimo to na radu skol 8 skupin. 1011-5060 Jain Education international

Page #24
22 - III. DEJINY DZINISTICKE CIRK V E Vznik dzinisticke obce a spolecny vyvoj Mahavirah zalozil tirth cili dzinistickou cirkev.Dzinisticka cirkev se sklada z moichi (sadhan), mnisek (seanyi), vericich muzu (sravakan) a venicich zen (sravika), Mahavirah stal v cele teto dzinisticke obce a mel za hlasatele sve nauky jedenact apostolu, ganadharu, jejichz jmena & puvod jsem jiz uvedl. Gana-dharon ve byli mistry uciteli, predstavenymi skupin maichu, neboli gani, Takovych skupin bylo devet. Prvych pet gana-dhara melo gany po peti stedh mnicich, dalsi dva po dvoustech padesati. Posledni ctyri stali v cele pouze dvou gani, vzdy dva a dva v cele jednoho ganu, a kazdy mel pod sebou tri ata maichi. % jedenacti gana-dharu, kteri znali nazpamet cely kanon (siddhantan), devet zemrelo jeste pred smrti Mahavirovou v Radzagrze a to burti dobrovolnou: mesic se postili a nepili ani vodu. Jenom Indrabhutih z rodu Gautamova (Gautama-gotram) a Arja-Dudharna z rodu Agnives jajana (Agniveejajana-gotram) prezili Mahavira a stali se jeho nastupci jako duchovni vudci dzinisticke obce. Nejprve byl hlavou cirkve Indrabhutih po dvanact let, nacez, kdyz Indrabhutih dosahl vsevedoucnosti (kevaladznanam) a zenrel, stal cele cirkve Sudharma rovnez dvanact let. Sthaviravali v Kalpasutre pomij Indrabhutiho a jmenuje prvnim nastupcem Mahavirovym Sudharmana. Nastupcer Sudharmanovym se otel jeho zak Dzambu z Kasjepa-gotra, jenz vedl dzinistickou obec dvacet ctyri let. Dzambu byl posledni dzinista, ktery dosahl kevalad zaana a vecne spasy (moksah). Vlivem klesajici svetove periody, ve ktere se stale & stale zhorsuji zivotni podminky, nemuze podle dzinisticke viry dojit nyni nikdo kevel ad znana, ba zhorsily se pry veci tak, ze se jiz stal nedostupnym i druhy stupen vedeni, tzv. manahparjaja-dznang. (znalost myslenek a citu druhych). Podle dzinistickych zprav zemrel Dzambu r. 403 pr.2.1. Jeho nastupcem byl Prabhavan 2 Katjajana-gotra, puvodne pry loupezny knize, znaly kouzel a cari, jimiz si na svych vypravach pomahal. Na dzinismus jej obratil Dzambu. Zemrel podle svetambarovske tradice r. 397 pr.2.1. Za ne ho pry 1011-5060

Page #25
- 23 - (podle ustni tradice eve tambaru) povstaly sekty Osvalu a Srimalu. Ale tato zprava se nezda byt uplne spolehliva, zejmena na zaklade toho, co zname o kmenech Osvalu & Srimala. Za neho pry byla take postavena prvni socha Mahavirova a to v miste zvanem Upake sa-Pattana. Prabhavovym nas tupcem byl Sajambhavah (Jacobi: Sajjambha) z Vatsa-gotra. Po nem nasledoval Jasobhadrah z Tungikajana-gotra a po nem Sambhutevidzajah 2 Methara-gotra & Bhadrabahuh z Pracina-gotra. Sambhutavidzajah byl v cele azinisticke obce pouze dva roky a proto v nekterych seznamech nebyva o nem ani zminky, jine, napr. Sthaviravali v Kalpasutre, uvadeji jej spolecne $ Bhadrabahuem. Bhadrabahuh, jenz se stal vudcen dzinisticke cirkve r. 317 pr.n.l., byl ucenec na slovo vzaty, ktereho uznavaji veechny sekty za nabozenskou autoritu. Digambarove ho pokladaji za posledniho sruta-kevalina; sve tambarove ho vyhlasuji za puvodce komentare dzinistickeho siddhantu, zvaneho Nirjuktin, a za spisovatele jejich nejposvatnejsi knihy Kalpasutra. Pripisuje se mu take astronomicke dilo Bhadrabahu-Samhita. Zivot Bhadrabahuuv spada do doby vlady krale Candragupte z dynastie Maurju. Zda se, ze za neho dzinismus dosahl velkych uspechu. Jsou dokonce i axinisticke povesti, ktere tvrdi, ze sam Candraguptah pri jal dzinistickou viru, ze se kolem r. 297 pr.n.l. vzdal trunu, stal se dzinistickym mnichem a zemrel pry dvanact let pozdeji dobrovolne hledem v Sravana-Belgole (v nynejcim Majsuru). Co je na veci pravda, neda se z dosavadniho pramenneho materialu zjistit.36) Je vsak jiste, ze Candraguptuv vnuk, Asokak, byl horlivym dzinistou pred tim, nezli se priklonil k buddhismu. Rozkol Bhadrabahuem se vsak zaroven konci i jednota dzinisticke cirkve. Az do te doby se pres mnohe spory a sklony k rozkol.um drzela cirkev pohromade a odchylna jmena v seznamech digambarskych cirkevnich otcu jsou pravdepodobne pozdejsiho puvodu. Take ve jmenech jedenacti "ganadharu neboli kevalinu neni mnoho rozdi 18. Rozdily, ktere se vyskytuji - zejmena v nekterych napisnych seznanech - jsou jen puvodu jazykoveho, nebo jsou to zkratky.57) Po Bhadrbabuovi maji obe sekty ruzne vudce a proto se seznamy po tom uplne rozchazeji. Jak doslo k roztrzce & z jakych duvoda, o tom nas poucuje tradice obou sekt a to v zasadni veci neobycejne shodne, takze musime temto zpravam prikla dat viru, 38) 1011-5060 ational

Page #26
- 24 - Roztrzka ovsem byla pripravovana jiz dlouho pred tim, kdyz se projevovaly v lune cirkve rozlicne vyklady nauky, ktere se neshod ovaly s tradici, udrzovanoa vudci cirkve, kteri byli zneli celeho siddhantu, ke konecne roztrzce vsak doslo z popudu isto vnejsiho. Podnetem byl hladomor, ktery tehdy vypukl v severni Indii. Bhadrababuh s casti mnichu odesel do jizni Indie, jez byla usetrena hladomoru, kdezto cast moichu vedena Sthulabhadrem zostala v severni Indii. Mezi mnichy, kteri zustali v severni Indii, snad v dusledku s tradani zavinenych hladomorem, se ujaly nektere zvyky, ktere nebyly ve shode s naukou Mahavirovou. Zejmena uzivali nejakeho satu, procez byli zvani ardhaphalakan.' tsh 40) Z techto ardhaphalaxu se vyvinula pozdeji, nekdy v prvnim stoleti n.l. gekta svetambar:. 41) Za nepritomnosti Bhadrabahuovy evolal Sthulabhadrah koncil do Pataliputra, na nemz byl ustaven dzinisticky kanon (siddhantah). Ten vsak Bhadrababuh a jeho stoupenci neuznali. Bhadrabahuh zemrel r. 297 px.2.1., Sthulabhadrah r. 252 pr.n.l. Bhadrabanuh je posledni z tech, kdo znali nazpamet cely kanon, posledni z mistru, kteri prave proto se zvali sruta-kevalinove. Po nich nasledovali dasapurvinove, kteri znali deset purv, po nich ekadasanginove, zoali jedenacti ang atd. Kazdy z techto cirkevnich otcu zalozil svou skolu, mel zastup ucedniku, zvany ganah. Ganah se delil na mensi skupiny podle ucitelu, z nichz byly zvany nektere sakha, jine kulam. Rozdil mezi jimi neni jiz zcela jasny, 42Ostatne se toto rozdeleni vyskytuje teprve po Bhadrababuovi a pozdeji se meni u evetakbsru na rozdeleni ve skoly, zvane gaccha, ktere se rovnaly asi puvodnim gandi. Techto svetanbarskych skol je nyni v Gudzerate celkem osm, z nichz Kharataragadcha je nejvyznamnejsi. Behem casu se vsak take rozdelila v mensi skupiny, jako jsou napr. Tapa-gaccna43), Andala-gaccha atd. Tyto skoly be 11ei od sebe navzajem jenom velmi nepatrne v ukonech predepsanych radovou disciplinou, a vedle toho tim, ze se skoro kazda gaccna venuje studiu jineho oboru dzinisticke nauky. Tak napr. tapa-gadcha venuje nejvetsi pozornost logice. V minulosti vsak zcela jiste v rozdeleni na skoly lezel zaklad rozkoli, a neni vylouceno, ze jiz pred Bhadrababuem byly neavornosti a zarlivosti mezi nekteryni uciteli, coz se snad zrcadli i v rozdilech seznamne cirkevnich otcu pred Bhadrabahuem. Po smrti Bhadrabanuove a Sthulabhardove se pomery vyvijely tak, ze vznikaly mnohe sekty a ze mnisi od padaly od radu Mahavirova; ale vsechny tyto jevy byly jenom prechodne. Nauka Mahevirova byla v radu pilne studovana a z techto studii jeste ve tretim stoleti pred n.1. vznikla znamenita teologicka dila jako napr. Sjamacarjovo Pannavana Sutram. 447 Dila tato vznikla, kdyz hlavou cirkve byl Managirih prosluly tim, ze se snazil ze vsech sil o navrat k prosto te viry a radove discipliny, a usiloval o to, aby mnisi zase chodili nazi, jak tomu byvalo za Maha 1011-5060

Page #27
- 25 - vra. Ooz se v te dobe jiz nezachovavalo. A tak se zda, ze v nem musime hledat zaklady pozdejsi sekty digambaru. Ale vse se to delo v rade bez vnejsi roztrzky, jenom se rozdily v nine nich stupnovaly, cim dale tim vice, az konecne, kdyz se hlavou cirkve stal mnich slaby, jakym jiste byl Vadzrasenan, doslo k roztrzce zcela zrejme a cirkev dosud pres vsechny spory a svary jednotna, byla rozpoltena ve dve. Svetambarove tvrdi, ze se to stal r, 142 6.1., kdezto Sthanakavasinove kladou tuto udalost do r. 83. Evropsti ucenci se vetsinou shoduj s Hoernlem, ktery roztrzku klade do let 79-82 1.1. $vetanbarove tvrdi, ze se digambarove odtrhli a zproneverili prave vire, kdezto digambarove tvrdi pravy opak. Pravda je asi ta, ze se ponenahlym vyvojen vyvinula radova disciplina tak, jak ji zname od evetanbaru, kdezto digambarove hledali navrat k idealnim dobam zivota Mahavirova.937 Pritom se u svetambaru vzdy znova a znova objevuji ideje parsvanathovske, ktere se jevi hlavng v navratu k odevu. Hlavni rozdily, jimiz se 11si digambarove od svetambaru jsou asi ty to: Digambarove zobrazuji tirthankare jako naheho a bez sperku, se sklopenyma ocina. Digambarove tvrdi, ze zene nemuze dojit spasy (moksah), dokud se nenarodi jako muz; proto take a s ohledem na predepsanou nahotu netrpi v radu mnisky. Tvrdi, ze Mahevirah nebyl zenat. Dale, ze svetec, kdyz dosahne kevala-dznana, nepotrebuje vubec potravu, aby mohl dale zit. Popiraji spravnost legendy, ze zarodek Mahavirav byl prenesen z lana brahmanky Devanandy, manzelky Rsabhadattovy do luna ksatrijske zeny Trisaly, manzelky Siddharthovy. A konecne nejallezitejci rozdil, ze digambarsti mnisi jsou povinni chodit nazi. K tomu jeste pristupuje, ze digambarove neuznavaji zachovanych kanoni kterych podrobnosti v historii dzinisticke cirkve. Samostatny vyvoj sekty evetambara Kdyz byl rozkol proveden i zevne, svetambarove hledeli upevnit svou nauku v severni Indii a podeprit ji o silnou zakladnu svatych. pisem. Na tom pracoveli od koncilu y. Pataliputre az do koncilu ve vallabhi, kay siddhantah byl konecne zrevidovan a napsan. Tehdy se dzinismus ocita na vrcholu sve slavy, a to prave v dobe, kdy se buddhismus blizi pone nahlu, ale jiz zcela jiste k neodvratnemu upadku. Slava dzinismu potom trva az do trinacteho stoleti. V techto dobach rozkvetu dzinismu vzkveta i literatura a umeni. Legendy, povidky, dramata a skvostne chrany hlasaji nam dodnes slavu tehdejsiho dziniemu, stedre podporovaneho slavnymi krali a bohatymi kupci. V tuto dobu se take vliv dzinisnu posunuje v puvodni jeho vlasti, Magadhy, daleko na zapad az na same pobrezi do krajiny tehdy zvane Surastramo, acko 2011-5060ational

Page #28
- 26 - li Magadham dale zustava eiane cirkevnich otcu. Z nich nejvice vynikajici postava je beze sporu HARIBHADRA-SURI, byvaly branman, prosluly ucenosti, velmi plodny nabozensky spisovatel, od nehoz se zachovalo velmi mnoho teologickych spisu znacne ceny. Haribhadra-suri zil koncer pateho a zacatkem cesteho stoleti 2.1. V polovici jedenacteho stoleti vladl , Surastre kral Mandalikan. Dziniste na nej vzpominaji jako na stedreho priznivce sveho nabozenstvi, jenz zejmena bohate podporoval stavitelske umeni. Brzo nato se stava hlavou sekty svetanbaru HEMALANDRA-SURI, slavny znalec prakrtu i sanskrtu a znamenity basnik, jehos verse chvall i neverci, jako nejuhlazenejsi a nejpresnejsi ze vsech versu sanskrtskych basniki one pozdni doby. Hemadandrah byl hlavou cirkve asi v letech 1088-1173.487 Prvnim jeho stedry podporovatelem byl Siddharad za Dzajasimhah, kral gudzaratsky. Ac sam nebyl dzinista, casto pry chodil na pout na horu Girnar. Zemrel r. 1125 a po nem nastoupil Kumarapalah, o nemz aziniste tvrdi, ze prijal jejich viru a ze prohlasil dzinismus za statni nabozenstvi v Gud zaratu. Je vsak jiste, ze za jeho vlady Hemacandran prenesl sidlo azinisticke cirkevni hlavy z Biharu do Gudzaratu, ktery od te doby jiz zustal hlavnim strediskem dzinistu az dodnes. Dalsi vyvoj evetambarske gekty se bral dale celkem nerusene az do doby muslimskych vyboju, kdy aziniste pro svou prisnost, ktera se projevovala zejmena tim, ze branili zabijet zvirata, museli velmi mnoho trpet.+91 Pravdepodobne tehdy take zacal klesat pocet vericich, az klesl na nynejsi miru. v dobach tohoto utlaku vsak doslo jeste k dalsimu rozkolu v sexte sve tanbarovske, z cehoz je videt, ze i tehdy si udrzel dziniemus vnitrni zivot a : schopnost vyvoje. Neni vsak vylouceno, ze popud k jeho vzniku vysel - ovsem jen ideove - zvenci, totiz z nepratelskeho islamu, ktery dzinistum nejvice vytykal modlosluzebnictvi. Do ta soch a obrazu ze skutecne v te dobe (v 15. stol.) tak rozsirila v dzinismu obou sekt, ze se stala cizii pozorovatelum napadnejsi nez napr. v sektach hinduistickych. A tu prave v Ahmada bade kterysi dzinisticky verici, jmenem Lonka-sah, kdyz cetl posvatna dzinis ticka pisna, ktera mu byla sverena k opisu, zjistil, ze se nion nikde nemluvi o ucte obrazu a soch. Tazal se na vec mnicha, jenz mu sveril knihy k opisu. V dusledku jeho dotazu doslo mezi nimi ke spory, ktery se skoncil uplnou roztrzkou. K veci se nahodili poutnici, kteri sli na pout na horu Satrundzajan, z nichz velky dil se pridal k Lonka-Sahovi, a tak vznikla nova sekta. Sekta vsak nemela mnichu, protoze mnisi nechteli zadneho ze stoupencu Lonka-sahovych prijmout do radu, udelit diksu. A tu se rozhodl verici jmenem Bhanadzi, jenz se priklonil k Lonka-Sahovi, ze se stane mnichem a sam vykonal potrebne obrady. Stal se potom prvnim mistrem (acarjah) nove sekty, 1011-5060

Page #29
- 27 - ktera se pozdeji nazvala sektou Sthanakavaeinu, protoze jeji mnisi nebydli y domech pro naichy, cili tzv. upasrajich, nybrz v domech vericich. Jejich pratele, zejmena pravoverni. eve tembarove, je nazyvaji dhundhia, tj. hledaci. 50) domeche per un cay , dins de vardotesich, obra dozen vahitsions Sosiono Sthanakavasinove se lisi velmi malo od pravovernych evetambara. Hlavni jejich odchylky jsou, ze zakazuji uctu obrazl a soch, a proto nenavstevuji chramy ani poutni mista, nebydil v dobe desto v upasrajich, nedaveji si pret sraj odev, aby se snad neublizilo hmyzu, ktery by tam byl, pred usty nosi zavesenou rousku (mukha-patah). V samotne nauce neni vlastne rozdil mezi nini a pravovernymi evetambary. Pokladaji se take sami jenom za evetambarskou skolu (gaddha), nikoliv za samostatnou sektu. Pres to vsak se deli sami ve skupiny, z nichz kazda ma v cele sveho acarja, trebaze za svou hlavu uznavaji vsichni jednoho vrchniho adarja, Digambarove . Dejiny sekty digambaru se poji uzce k dejinam dynastie Gangu, kteri vlad11 od druheho do jedenacteho stoleti na uzemi nynejsiho statu Majsur. Odnoz dynastie Gangu vladla od sesteho do sestnacteho stoleti take v Urise a s nimi se dostal do Urisy take dzinismus. 2 Majsuru se rozsirili dziniste na vychod do Andhry, na jih do kralovstvi madurskeho 'a na zapad do uzemi karnatskeho. Dejiny putovani dzinismu v jizni Indii nejsou dosud vyzkoumany tak dalece, aby bylo mozno rici konecne slovo oton, kdy se dzinismus v ktere krajine usadil. Je jiste, ze se v jizni Ind11 vzdy vyskytovaly obe sekty, jak digambarove, tak i sve tambarove, ad ovsem digambarove prevladali. Jejich dejiny v jizni Indii si lze sestavit jedino z napisu a darovacich listin na medenych deskach, ktere mame zejmena velmi hodne z karnatskeho uzemi, Na napisech mame zachovane take seznany jejich cirkevnich otot. Zejmena sravana-Belgola52), starobyle kulturni stredisko digambarskeho dzinismu z doby dynastie Gangu, skyta velike mnozstvi napisneho materialu, jenz informuje o diganbarech zevrubne a dosti presne. O tento napisny material - ac pomerne pozdni - se opiraji hlavne veskere zpravy o digambarech v jizni Indii. Dejiny digambaru v severni Indii, zejmena v Rad zputane, se take opiraji o napisny material a o zpravy spisovatelu svetambarskych i nedzinistickych. Jimi je nutno kontrolovat vsechny zpravy samotnych digambaru, zejmena v pursRech a rozlicnych mahatmajich. Digambarove se nazyvaji sami vzdy Bula-Samhan, tj. puvodni cirkev. V jizni Indii se nazyvaji casto take Dravila-sanghah cili dravidska cirkev. 1011-5060

Page #30
- 28 - Jejich nejstarsi skola je Kundakunda-anyajak, odvozujici svuj puvod od mnicha KUNDAKUNDA, jenz pry byl podle sve tambarske tradice soucasnik Mahaviruy, a rozhodne ucitel teologickeho spisovatele Umasvatiho. Postave Kundakundova neni dosud z napisneho materialu dosti objasnena, a zejmena nevime presne, jaky ukol pu pripadal v priprave velikeho rozkolu. Tolik je vsak jisto, ze ackoli je uznavan obema sektami, prece je svetoen vyhradne digambarovskym. Digambarove ho kladou do doby znacne pozdejsi, nez aby se bylo lze domnivat, ze rozdily byly zavineny ruznyn datovanim smrti Mahavirovy. Podle jikoindickych napisu totiz Umasveti zil pry v letech 714 az 798 po smrti Mahavirove, coz by podle obvykleho datovani Mahavirovy smrti davalo asi leta 188 az 271 0.1. Tin Kundakundah by byl jednim z prvnich mistru digaubarskych po rozstepeni dziniaticke cirkve na dve sekty.52 2 napisu poznavame, ze se digambarove ad1121 na radu kol dili gant, ale je velmi nesnadno urcite zjistit, zda se vyvinuly samostatne, snad z puvodnich starych skol pred rozkolen, aebo jestli je mame odvozovat od skoly Kundakundo vy.53) Vsechny skoly digambarske vyvijely horlivou cinnost spisovatelskou v teologit & tim daleko vynikali nad svetambary, kteri s oblibou pestovali literaturu svetekou, zejmena povidkovou a dramatickou. Snad pricinou toho bylo, ze digambarove neuznavali kanon, ktery byl ustaven na koncilu v Pataliputre, a chte11 tento nedostatek nahradit teologickymi spisy, zalozenymi na tradici. Nejvice proslula po teto strance skola zvana Desi-ganah, z niz vysel mistr NEMITANDRAR. Nemicandrah se svou spisovatelskou cinnosti se muze smele postavit po bok svetambarovi Hemacandrovi. Byl soucasnikem camundarad ze z dynastie Gangt, ktery zil koncem desateho a zacatkem jedenacteho stoleti n.l. Ve svem dalsim vyvoji se ubira digambarska sekta smerem velmi odlicnym od sve tambari. Kdezto u sve tambaru se pomer mezi poctem mnichu a vericich udrzuje skoro stejny, pozorujene u digambaru, ze mnichu cim dale ubyva, az nyni jich zije jen nekolik malo stranou od lidskych cest v hlubokych dzunglich, jednak v pohort Vindhijskem, jednak v pralesich majsurskych, madragkych a keralskych. Vericich vsak kupodivu neubyva, a ze zkusenosti bych spise rekl, ze digambaru cim dal tim vice pribyva, Digambarsti verici se neatykaji skoro vubec se svymi mnichy, vyjma mista, kde mnisi zrovna ziji. A tu se styk omezuje skoro jedine na to, ze jim verici poskytuji potravu. Rozhodne mnisi jim nejsou duchovnimi vudci jako jsou svetambarum. Digambarsti mnisi se staraji nyni jen o svou vlast: ni spasu. Proto se take verici na ne neobraceji, nybrz se sveruji vudcovstvi vynikajicich muzu ze svych vlastnich rad, jimz nekde rikaji bhattarakove. V nove dobe se objevuji prave v sekte digambaru rozlicne snahy po obrode, ktere tim, ze nepodlehaji vlivu mnichu, mohou jit dale nez napr. u avetambary, kon : trolovanych stale svymi mnichy. Rozhodne vsak u obou sekt obrodne snahy nesou 1011-5060 Jan Education International

Page #31
- 29 - ovoce, coz je videt na tom, ze azinistum pribyva stale nove pristupujicich privrzenos z jinych nabozenstvi, zejmena z rad vyznavacu visnuismu, sivaiemu (tedy hinduismu) a islamu, v nejnovejsi dobe i z krestanu a tu i tam. Parsi. 1011-5060

Page #32
30 - IV. NABOZENSKA LITERATURA Puvodni kanon, siddhantah Podle viry a zinistkazdy tirthamkarah uci totez a svou nauku hlasa v tade kazani, jez jsou srozumitelna veem zivym tvorum, pritomnym pri jeho kazani, tedy nejen lidem tehoz jazyka, ale i cizinctim a zviratan. Pro ty, kdo nemohou byt pritomni, a pro ty, kteri prijdou az po nirvane tirthaukarove, maji nauku zachovat tzv. gang-dharove, tirthamkarovi apostolove, Gana-dharove maji povinnost uvest nauku tirtamkarovu v sous tavu a vykladat ji 11du tak, aby 11 pokud mozno dobre porozumel, protoze plne porozumet dzinisticke nauce ve vsech jejich podrobnostech muze podle dzinisticke viry jenom slovek vsevedouci, kevali. Nauka posledniho tirthamkara, Mahavira, jak byla sestavena jeho gana-dhary, del11a se ve dvanact ang (angam: telo, ud). Dvanacte angam (dreti-vadah) se dale delilo na pet oddilu: 1. Purva, celkem ctvrnact knih, 2. Parikarmana, pet knib. 3. Sutre, 4. Prathamanujogah. 5. Culika, pet na pocet. K ahgum pristupovale tzv. Anga-banta-srutem jako samostatna sbirka. Podrobny vycet nazvu a obsahu casti tohoto dzinis tickebo kanonu, jez se nam v puvodni recensi nedochoval, a jenz podle viry je naprosto ztracen, mame v seznamu v Dziva-kandu NEMICANDROVA "Gommatasaru".547 Podobny seznam je take v SAKALAKIRTIHO Tattvar thasara-dipakam", kap. I. Podobne seznany jsou take v nekterych kanonickych spisech evetanbaru, totiz v "Samavaja-angu" a v "Nandi-sutre". Svetambarska tradice, jak z techto spisu vidime, se 11si od digan barske jedine v nekterych nalo vyznamnych podrobnostech, zejmena v ohromnych cislech udavajici pada te ktere casti. Digambarove udavaji pocet pad v angech na 11.283,580.005 & v mimo-angovem sruti na 80, 108.175. Pocet pismen v celere kanonu uvadeji. cislem 13, 446.744,073.709.551.615. Digambarsky seznam kanonickych spisu je tento: 1011-5060

Page #33
- 31 - 6. - I. Anga: 1. Acarangam obsahovalo podrobny vyklad predpisu pro mnichy, jak maji zit. Sutrakrtahgan vykladalo podrobne o vedeni a jeho druzich, o pokore atd. Vykladalo take o obradech, zejmena o rozdilu nezi obrady vlastniho na bozena tvi a nabozenstvi cizich. 3. Sthanengan, vykladalo "dravja" 2 rozlicnych stanovisek (sthanam). 4. Samava jshgan vykladalo rozlicne pojmy s peti stanovisek: *dravjam" (prvek vsehomira), *ksetran" (misto), "kalah" (dae) a "bhavah (stav, raz). vyklad byl usporadan tak, ze uvadel pojmy, jez z toho ktereho stanoviska jsou stejne. 5. Llaknik-pradzaaptih cili Bhagayati, zvane take Vivaha-pradzneptih, po davelo 60.000 otazek gana-dharu a odpovedi tirthamkarovy. Dznatrdharmakathangam, zvane nekdy kratce jen dharma-kathangam, vykladalo podrobne devatero zakladnich pojma, kategorii (padarthan) dzinis ticke nauky. 7. Upasakadhjajanahgar vykladalo o jedenacti skupinach zivota laikova (upasakah), o rozlicnych slibech, vhodnych pro laika; uvadelo predpi sy, jak ma zit laik, rozlicna uslovi a jejich vyklad. 8. Antakrddasangam vypravovalo o deseti kajicnicich, kteri v dobe zivota kazaeho ze dvacetictyr tirthamkari podstoupi prisna pokani, provazena hroznym sebetyranim a uzasnymi mukami, az se konecne sprosti pout kar mana a dojdou vrcholne spasy. 9. Aauttaraupapatikadasangam vypravovalo o deseti kajicnicich v dobe kaz deho ze dvacetictyr tirthankary, kteri v dusledku svych velkych pokani se stanou obyvateli v peti anuttara-vinanech, jak se nazyva jeden z mnohych stupnu dzinistickeho nebe. 10. Prestaviakaranalgan poucovalo, jak odpovidat na otazky o minulosti, budoucnosti, zisku a ztrate, e testi a nestesti, o zivote o smrti, o dobru a zlu atd., a podava tak navod ke ctyrem druhum vypravovani (kathani). 11. Vipakasutradgam vykjadalo o karmane, jeho pripoutani k dusi, o jeho trvani a dozravani. Vyklad prihlizel k veci zase z onech ctyr hledisek, uvedenych u ctvrteno anga. 12. Drstipravadangam delilo se na pet oddilu, uvedenych jiz vyse. Oddily se delily opet v casti samostatneho obsahu. a) Pet parikar man: 1. Candrapradznapti-parikarna byla dzinisticka astronomie mesice. 2. Suryapradznapti-parikarma byla dzinisticka astronomie slunce. 1011-5060

Page #34
- 32 3. Dambudvipa-pradenapti-parikarma byl dzinisticky mysticky zemepis Dzambudvipa (Indie), obsahujici baje o hore Meru atd. FOR 4. Dvipapradznapti-parikerga popisovalo podle dzinistickych zemepisnych nazoru rozlicne pevniny a more, sidla bohu, zvana Bhavanavasi, Vian55) tarah a Diotiskah. Nakonec vypocitavalo mista, kde jsou dzinistic ke chramy. 5. Viakhja-pradzapti-parikarme podavalo ciselne udaje o deviti zakladnich pojmech dzinisticke nauky (padarthah). b) Sutram; Tato cast dvanacteho anga obsahovala zpravu o tristasedesatitrech kacirskych nazorech o dusi, vyvracela cizi nazory a podavala presny dzinisticky vyklad o dusi. e) Prathamanujogah: Vypravovani o sedesatitrech svatych lidech, totiz o dvacetictyrech tirthamkarech, dvanacti cakravartinech, deviti narajanech, deviti pratinardjanech, deviti balabhadrech. 56) a) ctrnact purvagata: Purvagata bylo pry ctrnact, ale podle souhlasneho mineni obou sekt byly jiz v prvnich dobach po Mahavirovi ztraceny tim, ze upadly v zapomenuti. Jejich obsah zname jen z rozlicnych zprav o nich v jinych dzinistickych spisech. Nazvy a obsahy techto ctrnacti purvu byly pry tyto: 1. Utpada-purvah vykladal o podstate dravji ze stanoviska, jak na ruznych mistech a v ruznych dobach povstavaji, trvaji a berou zkazu. 2. Agrajaniis-purvah vykladal o sedmi tattvech, deviti padarthech, Besti dravjich a o vecech, majicich nebo nemajicich naja (zpusob vyrazu).57) 3. Virjanuvade-purvah vykladal o mocech (schopnostech, virjam), prvku zivotneho a nezivotneho, obou techto prvku spojenych dohromady, o vlivu mista, casu, stavu (bhava-virjam) a pokani (kapo-virjam) a o mocech dokonalych bytosti. 4. Astinasti-pravada-purvah vykladal, jak dravja mohou byt z rozlicnych hledisek (mista, casu, podstaty) pokladana bud za jeouci nebo nejsouci. V tomto parvu byl pry take podrobny vyklad dainisticke logicke sousta58) vy, tav. sapta-bhangi. 5. Dznans-pravada-purvah podrobne vykladal, rosbiral a objasnoval pot druha spravneho poznani a tri druhy nespravneho poznani. 1011-5060 6. Satia-pravada-purvah pojednaval o mlceni a mluveni, o druzich mluveni a mluvicich, o rozlicnych zpusobech nespravneho a spravneho mluveni.

Page #35
- 33 - 7. Atka-pravada-purvan jednal o dusi jako o povodci cinnosti, jenz zaro ven take uziva vsech plads jednani; o tomto predmetu pojednaval ze dvou hledisek, totiz ze stanoviska filosofie (niecajan) a obecneho mi neni (vjavaharah). 8. Karna-pravada-nurvah vykladal o rozlicnych stavech osmi druha karman a to ze stanoviska zakladni podstaty (praki tih), vyssi podstaty (uttara-prakrtin) a nejvyssi podstaty (uttarottara-prakrtin). Pojednaval take o rozlicnych stavech mysli a o nekterych pribuznych jevech. 9. Pratjaknjana-purvah pojednaval o vecech, kterych se ma clovek pro vzdy ztci, nebo na omezenou dobu atd. Jednal take o postech, o peti pravidlech, jak zabranit prilivu karman (sanitin), o trech pravidlech, jak ovladat pysl, red a telo (guptih). 10. Vidianuyada-purvah vykladal svetske nauky a to sedm set nizsich nauk, pocinaje vestenim z ruky atd., a pet set vyssich nauk, poci naje astro nomii atd. 11. Kaljanavada-purvah vykladal o oslavach vyznamnych okamziku (kaljana kam) v zivote tirthamkarl, cakra-dharu, vasudevu atd., o sestnacti pricinach a pokanich, ktere vedou dusi k tomu, aby se stala tirtham karem. Vedle toho se vykladaly v tomto purve zaklady astrologie. 12. Prana-peda-purvah obeahoval nauku o leceni a zari kavani nemoci. 13. Xrija-visala-purvah pojednaval o hudbe, prosodii, obrazech v reci atd. 14. Triloka-bindu-sarg-purvan byl, zda se, snuskou rozlicnych vyklad: o predmetech, nesouvisicich spolu organicky. Pocinal vykladem o trojaveti a odtud jeho jmeno. Koncil vykladen o ceste, vedouci k vysvobozeni z pout karman (moksan), ao velebnosti a ste att tech, kteri dosahli tohoto cile. e) Culike: Culika byly, jak se zda, jakesi navody, jak dosahnout rozlicnych nadprirozenych moci. Bylo jich pet: 1. Dzalagata-culika ucila, jak zastavit vodu, jak kracet na vode, jak za stavit ohen, jak polykat ohen, jak kracet ohnem, apod., a udavala k tomu potrebne zarikavaci formule a obeti. Sthalagata-culike udavala metody, zarikavaci formule a obeti, jejichz pomoci se mohl clovek dostat rychle z mista na misto, ba i na horu Meru. 3. Ma tagate-culika obsahovala navody k rozlicnym kouzelnickym kouskum, zazrakin a p. 4. Rupagata-dulika obsahovala navody, jak pomoci pokani, obeti a zarika vani je moz00 se promenit v rozlicne podoby, napr. lva, slona, kone 1011-5060

Page #36
34 - atd. Take v ni pry byay navody, jak promenit rostlinu v jinou rostli nu a nerosty v jine nerosty. 5. Akacagata-culika pry uvadela zarikavaci formule, obeti a pokani, jimi clovek mohl nabyt schopnost pohybovat se libovolne v prostoru. II. Anga-bahja-srutam Anga-bahja-srutam obsahovalo pojednani jina nez ahga a delilo se na 14 prakiraak. 1. Samajika-prskirnskem, vykladajici sest konvencionalnich nazvu (samaj1kam) a to: nama (jmeno), sthapanam (stanovisko), draviam (latka), ksetram (misto), kalah (cas) a bhavah (stav, prirozenost). 2. Same tave-prakirnska vypravovalo o peti obdobich zivota tirthankard, o jejich ctyriceti ctyrech schopnostech, o divech, doprovazejicich je jich zivot, o jejich prejemnem tele, o samavasarana 59) a o tom, jak ka nauku, dharmah. 3. Vandand-prakirnakam vykladalo o chramech a modlosluzebnych mistech. 4. Pratikramans-prakirnakam uvadelo rozlicne spisoby, jak celit rozmanitym nedostatkum na ceste ku spase. 5. Vinaja-prakirnakam vykladalo o peti druzich skromnosti (vinajah). 6. Iti-karma-prakirnakam udavalo presny a podrobny navod, jak uctivat dziny, a vykladalo o vyznamu ucty, prokazovane arhantam, siddham, mistrum, ucitelam, mnichum, dzinisticke nauce, obrazum tirthankaru, slovu dzina a dzinistickym chramum. 7. Daas-vaikalika-prakirpakan obsahovalo predpisy o zivote mnichu a o cietote jejich potravy. 8. Uttaradhjajana-prakiraakam popisovalo podrobnosti a ucinky ctyr druhu vyruseni a dvaceti dvou druhu nesnazi potkavajicich kajicnika, konajiciho pokani. 9. Kalpa-vjavahara-prakirnakam udavalo spravne vykony kajicnika a predp1sy pro ocistne ukony, vedl-li si nespravne. 10. Kalpakalpa-prakirpakam uvazovalo ze stanoviska latky, zista, casu a povahy rozlicne veci, mista a myslenky, dovolene mnichum. 1011-5060 11. Mahakalpa-aandznaka-prakirnakam obsahovalo predpisy pro kajici vykony (Jogah) mnicha, ijfefch v dobe zivota dzinova (dzina-kalpin).

Page #37
- 35 - 12. Puhdarika-prakirnakam vykladalo podrobne o ukonech pusobicich, ze se duse zrodi jako buh jedne ze ctyr bozskych trid. 13. Maha-pundarika-prakirnakam jednalo podrobne o skutcich, pokanich atd., Jez zpusobi, ze se duse vteli v nektereho Indra. 14. Nisi dika-prakirnakam udavalo mnohe zpusoby, jak se ocistit od chyb, vzniklych z nedbalosti. Dzinis ticky kanon v teto podobe a v teto uplnosti se nam ne zachoval. Digambarove jej pokladaji za uplne ztraceny, ao kanonu sve tamberi prohlasuji, ze je to pozdni vytvor. Svetanbarove sani uznavaji dvanacte angam nebo aleson purva ze ztracene, kdezto jedenact svych adg a prakiraaka poklad aji za kanonicky text, shodny s puvodnim textem, jak jej sestavili gana-dharove. Otazku 'tuto neni snadno rozresit, protoze nemame potrebnych opor v historii ay literature jine, minodzinisticke. Jedinou jakous takous oporou v tomto ohledu jsou seznany vedoucich mnichu dzinistickych z prvnich dob dzinisticke cirkve, cili tzv. pattavali. Tyto pattavali souhlasi v tom, ze uvadeji jako nastupce Mahavirovy tri kevaliny (vsevedouci), pet sruta-kevalimi (znall cele nauky). Po nich podle pattavalt nasledovali dasa-purvinove (znali deset purvi), po nich ekada sanginove (znali jedenacti ang), po nich catur-anginove (znali ctyr ahg), a po nich ekahginove (znali jedineho anga). Po nich podle souhlasneho svedectvi vsech pattavalli nebylo ani jedineho mnicha, jenz by byl znal uplne treba jen jedine atgan v puvodni podobe, jak jej na zaklade Mahavirova kazani lidu vykladali gana-dharove. Dzinis ticky kanon nebyl totiz v one dobe chovan napsany v knjhach, nybrz se uchovaval ustnim podanim tak, ze se mnich od unicha ucil castem kanonu. Jak dlouho se udrzel timto zpusobem puvodni dzinisticky kanon, nevine; zda se vsak z uvedenych pattavali, ce se alespon castecna znalost kanonu udrzela asi az do polovice druheho stoleti 2.1. Kanon (aiddhantan) evetambam Podle souhlasnych svedectvi obou sekt se konal kolem roku 300 pr.n.l. dzinisticky cirkevni koncil Pataliputre, jehoz se vsak nezucastnili mnisi, kteri a Bhadrababuem odesli pro hladomor do jizni Indie. Na tomto konci bu byl ustaven dzinisticky kanon. To tiz bylo asi zjisteno, kdo co zna jeste z pivodni nauky, a rozlicna zneni byla srovnana a rozhodnuto o tom, ktera z nich se maji pokladat za prava. Napsan tedy siddhantah nebyl, ad jiste tehdy bylo jiz pismo dos ti bezne, jak vidime % rozlicnych napisu, zejmena z rozlicnych darovacich listin na medenych deskach, jez jsou nekdy jeste starsiho data. Spise se zda, ze slo o jakysi nabozensky konservatismus, s jakym se shledavame skoro ve veech indickych nabozenstvich, ktery branil uchylit a od starobyleho zvyku, zdedeneho od predku. 1011-5060

Page #38
- 36 - Jak se zachoval Bhadrabahuh a jeho stoupenci k teto recensi siddhantu, o tom nemame bezpecnych zprav. Zda se vsak, ze ji neuznavali a ze meli sve vlastni zneni, jez si uchovali ustne i'v onech dobach, kdy na veneke ostat- . nimi tvoril1 stale jeste jedinou cirkev. Ze tomu bylo taka ne jinak, tomu nasvedcuje hlavne to, ze digambarove neuznavaji siddhantu evetambarovskeho, zakladajiciho se na zneni uznanem v Pataliputre, ale ze soucasne jejich nauka nevykazuje vubec znacnejsich rozd{lu od nauky evetambaru, zejmena pokud jde o zakladni poudky filosoficke a teologicke. Ale i ve veci tak odlehle jako je logika, se obe sekty naprosto shoduji. Tizto starym zplsobem byl udrzovan dzinisticky siddhantan i dale, treba ze se jiz tehdy paaly knihy, a to i o vecech nabozenskych, ba 1 samymi dzinisty. Kdyz pozdeji doslo i k vnejsi roztrzce mezi obema sektami, znalost siddhantu upadala u obou sekt, ac nevime dobre proc. Snad pricinou toho bylo, ze se pealy nove teologicke knihy, v nichz se stare nguky vykladaly mnohem srozumitelneji nez v starych strucnych sentencich textu, jinak velmi rozsahlych a casto jdoucich do zbytecnych podrobnosti. U digambaru take konecne takove nove teologicke spisy uplne nahradily siddhantah, o jehoz znalost se potom nikdo nestaral a tak upadl u digambaru v uplne zapomenuti. Sve tambarove, kter jsou v nauce rozhodne konservativnejsi nezli digambarove, nedali vecem dojit tak daleko & vcas se postarali, aby ze stareho siddhantu zachranili, co se dalo. Za tim ucelem svolali koncil do Vallabhi, podle tradice roku 454 7.1., podle Jacobi 514. Tomuto koncilu predsedal ganin (vudce ganu) Devarddhih, znamenity znalec sveho nabozenstvi. Na koncilu ve Vallabhi bylo zjisteno, jak dalece se uchovala znalost siddhantu, a zachovane texty by ly tehdy poprve napsany. Siddhantah v teto podo be obsahoval osmdesat ctyri dila, a to: Ctyricet jedno sutram, tricet ruznorodych knih, zvanych painna (prakirnaka), dvanact nirjukti cili komentar a jedno mahabhas jan. Kapon byl sepsan jazykem ardhamagadh? 6), jednim z mnohych prakrtskych dialektu, jenz asi byval kdysi lidovy: jazykem ve vychodni casti stredni Indie. Tento jazyk se take nekdy nazyva arsan, tj. jazyk svetcu, rai. V zachovanych castech se nam vsak tento jazyk nejevi jako jednotny, nybrz muzeme v nem rozeznat nekolik vrstev, z nichz muzeme soudit na stari tech kterych casti sidahantu. Nebot je jiste, ze kanon neni jednotneho puvodu a ze vedle cag ti velmi starych jsou tam jiste casti, ktere nejsou starsi, nez datum koncilu ve Vallabhi. To plyne jiz z pouheho vyctu texti, z nehoz vidime, ze se do siddhantu dostaly i texty, ktere tam rozhod ne nenalezely (napr. nirjukti). . Ale ani tento kanon, az byl napsan, nezachoval se nam uplne, nebo alespon dosud nam nejsou vsechny jeho casti znamy. Dzinisticti mnisi pilne patraji v knihovnach i u soukromniku po rukopisech, ktere snad unikly lidskemu oku, . 1011-5060

Page #39
- 37 - a neni vylouceno, ze budou jeste nove texty objeveny. Obycejne ave tembarove ayni maji jen petactyricet kanonickych knih. Nektere sekty je pak doplnuji jinymi knihani, neuznavanyni sektami nebo skolami druhymi, Tento zuzeny siddhantah se sklada z jedenacti afg, dvanacti upang, sesti cneda-suter, ctyr rula-suter, deseti prakiraak. K tomu se jeste pridavaji dve. samostatna sutre, dvanact nirjukti & devet spisu, ktere nemaji spolecny nazev. Nekteri pridavaji jeste dalsich dvacet prakirpak, ale z techto mimo nazvu neni Indii nyni jiz nic znamo. Tento evetambarsky, kanon se shoduje s puvodnim siddhanten, pokud muzeme soudit ze sprav, ktere mame o puvodnim siddhantu po ruce tak, ze casti stejneho nazvu maji stejny obsah, ovsem, ze rozsahem jsou zachovane spisy nensi, nez byly puvodni texty. Mimo to velika rada spisu schazi vubec. V zachovanem siddhantu jsou tyto cast161): I. Ahga: 1. Acarabgam (ajaramgan) 2. sutrakrtahgam (sujagadamgan) 3, Stoanngam (thanamgam) Samavajhagam 5. Bhagavati vivahapradznaptik (vijahapannatti) 2) 6. Dznathadharmakathah (najadhammakahao) 7. Upasaka-daban (uvadaga-dasao) 8. Agtakrddasah (Amtagadadesao) 9. Anuttaraude patikadagah (anuttarovavaijadabao) 10. Prasnavjakaranam (panhavagaranam) II. Upahga: 1. Aupapatikam (Ovavazjam) 2. Radzaprasnljam (Ra japasenai) jam) Dzivabhigamam 4. Pradznapana (pannavana) 5. Dzambud vipa-pradznaptih (Dzambuddiva-pannati) Candra-pradznap thi (cand a pennati) Surja-pradznaptih (surijapannati) 8. Nirajavali, zvane tez nekdy Kalpika (kappia) 9. Kalpavatamsikan (kappavadamsijjao) 10. Puepikan (pupphiao) 11. Pus paculikan (pupphaculido) 12. Vrsnidasan (vanhidasao) 1011-5060

Page #40
III. Cheda-sutra: 1. Nisitha-sutram (nisihadzdzhajana-auttam) 2. Mahanisitha-sutram (mahanisfha-sutta) 3. Viavahara-sutram (vavahara-suttam) 4. Dagaerutaskandhsegutram (dasdeujakkhandha-suttam) nebo Acaradasah (ajaradasdo) 38 - 5. Bhatkalra-sutras 6. Pancakalpa-autran (misto neho se nekdy uvadi jako seste Cheda-sutram Ditakalpa-sutram) IV. Mula-eutra: 1. Danavaikalika-sutras (Dasavejelija-suttam) 2. Uttaradhiajans-gutraa (uttaraddhajana-auttam) 3. Avasjaka-sutram (avassaja-suttam) 4. Pinda-nirjuktih (pinda-niasazuti) K mula-autrim se tesne poji rada aamon tatnych suter, z nichz nektera saFazuji rozlicne sekty i na mista uvedenych mula-suter. Jsou to zejmena Nandisutra (nandi-suttan), jes athunakavasinove zarazuji na misto Avaajaka-sutra; Anujogadvara-sutram(anuogadara-suttam), jez sthanakavasinove radi na misto Pinda-nirjukti. Nektere skoly evetanbaru radi jeste mezi mula-sutra Oghanirjukti (oghanidadzutti), jez pry je podle nich zbytek parv. Jini je uznavaji tez za kanonicke, ale za sutram samostatne. Mezi samostatna sutra nalezi take Paksika-sutram. Do kanonu (siddhantu) se zarazuji take tzv. prakirnaka (painna: rozlicne spisy). Zejmena evropeti badatele je obycejne zarazuji do kanonu hned za upange. Ale vaechny skoly avetambarake s tim nesouhlasi, a nektere je kladou na konec kanonu, jako jeho doplnek, kdezto jine, jako napr. athana kavaeinove, je vubec neuznavaji za kanonicke knihy. Jsou to tyto spisy: 1. Catuhsarana-prakirnam (causarana-painnam) 2. Samataraka-prakiraam (samt hara-painnam) 3. Tandule-vaicarika-prakiraam (tamdulavejalija-pinnam) 4. Candrevedhjaka-prakirnam (camdavidzdzhaja-pannan) 5. Ganitavidia-prakiraam (Devimdatthavo) 7. Virasthavah (Viratthavo) 8. gachacare-prakiraam 9. Djotiskarandaka-prakirnam (djotokaranda) 10. Aturapratjakhjanam (aurapaccakhanam) Misto osmeho a desateho prakirga zarazuji nektere skoly Bhaktaparidana (Bhattaparinna) a Mahapratiakhjanam (mahapaccakkhanam), ktere do sveho vyctu zarazuje take Jacobi 1011-5060 63)

Page #41
- 39 - Je otazka, zda se tento kanon svetambaru a hod uje se starym puvodnim kenonem a pokud. Otazka tato byla jiz casto nadhozena, ale rozrecena ne byla, & je nesnadne. Ji rozresit, aby proti reseni nebylo namitek, Nauka, kterou obsahuje, se shoduje az na nepatrne podrobnosti napadne s neukou digambaru, kteri tento kanon neuznavaji. Lze tedy rici skoro s jistotou, ze kanon svetambaru reprodukuje dosti verne nauku gana-dharu, nebot by to byla zvlastni shoda okolnosti, aby dve Bekty navzajem tak nepratelske, jako prave evetambarove a digambarove, vytvorily tak podobne soustavy. Naopak je zase uplne zrejme, ze nynejsi kanon sve tambaru je jenom nepatrny zlomek puvodniho kanonu, nebot pocet slov (padan) v stejnojmennych castech puvodniho a nynejsiho kanonu se naprosto neshoduje se zpravami o starem kanonu. Sve tambarove vetsinou vsak tvrdi, ze se zachovane texty shoduji uplne s texty puvodnimi. Pozorujeme-li kanonicke knihy dzinis ti ponekud bedliveji, pozname jiz ze slohu a usporadani latky, ze to nejsou puvodni knihy nabozenske. Je tam nahromadeno tolik cizi latky, rozlicnych povesti, povidek, legend i praktickych vedomosti, ze to jednoduse nedovedece srovnat s pojmem nabozenskeho kanonu. Mimo to tam jsou casti slohove velmi ruznorode, versovane i psane prozou. Prozou psane casti nekde dosahuji vyse nejlepsi vypravne prozy, jinde to jsou prazdna schemata, v nichz obvykle vety a uslovi jsou vynechany a avadeji se jen pouka jmena osob a mist, kde se dej udal. Obcas se vyskytuji vety, ktere mely jiste jen ucel mnemotechnicky. Tyz ucel sledovala asi take ona schemata, a bemo sebou se rozumi i verse. Sio tu patrne o to, aby se do mysli vstipiloco mozna nejvice latky a aby bylo co nejmene nebezpeci, ze budou veci pomichany Debo ayslenky zapomenuty nebo vynechany. Tyto slohove zpusoby a utvary nepovstaly jiste v dobach, kde se jiz knihy pealy, nybrz tehdy, kdy se texty udrzovaly jen ustnim podanim a byly urceny k tomu, aby se pamet zatezovala co nejmeas. Do psaneho kanonu se tyto slohove utvary dostaly, protoze se poklad aly za neodlucitelne od samotneho textu, zejmena v castech, ktere se pokladaly za slova Mahavirova. Neni vylouceno, ze se tento starobyly sloh i nejakou dobu jeste napod obili kdyz se jiz koihy psaly. Presto vsak casti kanonu, ktere jevi takoveho slohove zvlastnosti, mazeme pokladat bez obav za nejstarsi. 28 pozdni musime pokladat ony casti kanonu, ktere nemaji stejnojmennych protejsku v puvodnim kanonu, jak je nam znam z rozlicnych seznamu v pozdejsich nekanonickych spisech, zejmena v digambarskem nekanonickem spise NEMI CANDROVE, *Gommata-aaru". Ovsem ani tyto casti nelze poklad at za mladsi, nez byly recenbe kanonu ve Vallabhi. Nebot od te doby nebylo ke kanonu nic pridano, nybrz se jenom jen nektere casti ztratily a nebyly nahrazeny novymi. Za to nam ruci tradice cele sekty, jez jiz tehdy byla rozdelena v cetne skoly. Tyto skoly by nebyly pripustily jakekoli nasilne zmeny a pridavky ke kanonu. Ostatne nebylo toho brzo ani potrebi, nebot kanon nahradily zevrubne komentare, ktere ucinily pro obycejnou potrebu studium puvodnich knih zbytecnym.647 kanon, sidabantah, 1011_5060ational

Page #42
- 40 - se stal potom v ozdobne psanych rukopisech predmetem zbozne ucty veticich.. K tomu ucelu byva vystavovan v chramech (obycejne jeden nebo nekolik malo di1u), zabalen do drahocenneho brokatu, na mosaznea pozlacenem trunu pred sochou Mahavirovou. Svetambarska literatura nekanonicka Velmi zany, jeste v dobach pred tit, nez byl avetambarsky kanon napsan; byly skladany a snad take psany rozlicne vyklady a rozbory jednak nekterych poucek a predpisu, ktere nebyly jiz zcela jasne, jednak nekterych knih kanonickych, ktere snad pro svou schematicnost byly nesrozumitelne tem, kdo jiz nezili s Mahevirem nebo s jeho bezprostrednimi ucedniky (gana-dhary). Tak vznikaly ro2licne komentare, z nichz se nektere nejstarsi dostaly dokonce i do sidhantu, kdyz dostal konecnou podobu na koncilu ve Vallabhi. Vlastni cinnost komentatoru zacina vsak teprve, kdyz kanon byl napsan. Brzo se rozmaha takovou merov, ze nove spisy, ktere vykladaji mnohem zevrubneji dzinistickou nauku, nekdy velmi zavilou a nesnadno pochopitelnou, skoro nadobro zastinily puvodni, Sae to nejasny kanon. Komentare jsou trojiho druhu. Pavodni komentare se nazyvaji airbuktih, Rozsirene a doplnene komentare jsou bhasiam a curni. Tyto komentare nam zachovaly velmi mnoho z ustniho podani jinak nezachovaneho a maji velkou cenu, zejmena jako historicke prameny pro dejiny dzinieticke cirkve i pro obecne indicke dejiny vubec. K temto komentarum pozdeji byly napsany podrobne vyklady, ktere se obiraly nejvice strankon teologickou a filosofickou, ovsem podle povahy toho ktereho zakladniho afla. Takovyto vyklad starsiho komentare se nazyva tika nebo vrttia. Nejstarsi komentare jsou psany prakrtem stejne jako puvodni siddhantah, ale velmi brzo se hlasi zmeny. Jednak se stava i v dzinis ticke obci spisovnym jezyken sanskrt a to vlivem renesance sanskrtu, zejmena na dvorech vladct, oddanych hinduismu, ktery tehdy mel jiz vsechny znaky vyvinuteho sivaiemu. Jednak se vliyem uzkeho styku s liden dostava do literatury dzinisticky lidovy jazyk & to ten, ktery byl obvyklym dorozumivacim prostredkem na zapadnim pobrezi Indie. Byl to nejprve prakrt, zvany maharastri, predchodce nynejsi maratetiny a gudzaratetiny, pozdeji gudzaratetina ve vsech utvarech aveho vyvoje. Sanskrt vypestovali dziniste zejmena po slohove strance k velke dokonalosti. Predevsim to plati o basnickych utvarech, v nichz byli azinisticti basnici mistry, uznavanymi i od svych nabozenskych nepratel. Podobne k literarni dokonalosti vypestovali a podle sanskrtu gramaticky zpracovali i 11 dovy jazyk manaraetri. Nyni jsou horlivymi pestiteli gudzaratstiny. 65) 1011-5060

Page #43
- 41 - (Dnes je jiz malo mnichu, kteri ctou knihy psane prakrtem, a jeste mene tech, ktem jim dovedou mluvit. Mezi dziniatickymi veri a mi je znalost prakrtu vzacnosti.) V nove dobe ke komentazove literature pristupuji jeste preklady starych i pozdejsich komentare do lidovych jazyku (gudzaratetiny, maratetiny, hindstiay), ktere se nazyvaji take bhde jam, a nove komentare, psane primo v lidovych jazycich, zvane bhase-tiks, Nejstarsi a nejslavne je komentator evetambarsky byl ji zmineny HARIBHADRA-SURI, ktery 211 v druhe polovine devateho stoleti. Haribhadrah byl puvodne brahman, prosluly svou ucenosti, ktery prestoupil k dzinianu a vyuzil sve ucennosti, aby vsestranne vylozil dzinistickou nauku, zejmena v jejlm pomeru k jinym indickym nabozenstvim. Napsal pry 1444 knih o rozlicnych strankach dzinismu, z nichz se nektere dochovaly az do rynjai doby. Jeho nastupce v hodnosti predstaveneho SIDDHA-SORf psal tez komentare. Pripomina se zvlaste jeho komentar k "Opades amale, aflu Dharmadasa-ganina, Z dalsich cirkevnich vid o byl slavny komentator jedenacti ang STLANKADARJAH, o jehoz zivote vime jen tolik, ze r. 876 zil.977 z jeho kome ntatu se zachovaly jenom dva, totiz sangke teka tika k "Sutrakrtangu" a k AcaraAgu".087 Mimo to castecne je zachovana jeho "Vibesavajakatika".097 Rovaot jeho nastupce ABHAJADEVA-SURI peal komentare, aby nahradil ztracene komen tare ${lankovy. V pozdejsich dobach se pocet komentatoru stale zvetsuje. Uvadet je a tridit by vedlo prilis daleko. 70) Zvlastni odail konen tarove literatury tvori komentare k Avasjaku71), ktere vytvorily svymi hojnymi priklady z legend i civota vyznacny druh.dzinisticke vypravne prozy. Jiny, nemene atlezity oddil nekanonicke, ale nabozenske literatury jsou tzv. Carita & Prabandha, y nichz se obycejne poeticky vypravuji zivotopisy rozlicnych dzinistickych pevcu, predevsim dvaceti ctyr tirthamkaru. Tyto zivotopisy, zejmena pokud jde o zivotopisy prvnich dvaadvaceti tirthamkaru a onech znamenitych lidi (salake-puruex) z bajecne doby, nemaji valne historicke ceny, jsou snuskou bajt a legend. Ale jejich cena je prave v tom, ze nam zachovaly tyto baje, z nichz muzeme mnoho vytezit, srovname-li je s nedsinistickymi bac Jemi, zejmena s bajemi mnohych nearijskych smenu Indii. V zivo to pisech historickych osob, pres to, ze maji raz prevazne legendarni, muzeme zjistit bedlivym studiem lecktere zdrave jadro historicke pravdy. Vedle toho zivotopisy jsou bohatou studnici vedomosti o zivote dzinis td v one dobe, kdy ty episy byly sepsany, hlavne o rozlicnych nabozenskych ukonech a zvycich, ktere se tu prenaseji anachronisticky na osoby, o jejichz zivote se vypravuje. 1011-5060 Jain Education international

Page #44
42 - Takovychto zivotopisu je velke mnozstvi od rozlicnych spisovatelu vseob dob, jez se velice lisi svou literarni a historickou cenou. Nejumelejsi a nejobsaznejsi po teto strance je uvedene dilo Hemacandrovo, ktere nejen obsahuje zivotopisy onech triasedesati znamenitych lidi, nybrz ve svem vypravovani nam zachovalo mnoho zprav o lidovych zvycich te doby.72) Z ostatnich zivotopisu jsou literarne cenne "Mallinathacaritram" od VINAJA-DANDRA-SURIHO, "Santinatha-mahakavjam" od MUNI-BHADRA-SURIHO a "Neminatha-Mahakavjan" od KIRTI-RADZE.73) Z nesmirne rozsahle teologicke literatury je velice dulezity encyklopedicky spis pro poznani dzinismu a studium jeho nauky: "Lokaprakaeah", ktery napsal mnich VINAJAVIDZAJAH kolem r. 1650. Tato kniha obsahuje vse, co je treba vedet o dzinismu a to tak, ze prvni dil "Dravjalokaprakaeah" se zabyva metafysikou, kdezto druhy afl "Koetralokaprakaeah" se zabyva praktickou dinistickou teologii.74) Na konec je nutno alespon strucne se zminit o literature k obradnim ucelam. Jiz od nejstarsich dob byly skladany rozlicne hymny na tirthankary, zvAne stotram, stavanam, stavah. Tato pisnim se nekdy i pricitala kouzelna moc. Tako MANATUNGOVE "Bhaktamarastotram" vezi dziniste, se kazda z jeho tyriceti ctyr strof mela moc otevrit pevne na zamek zavrene dvere.75) Takove hymny se stale vydavaji, protoze slouzi vericim za jakesi modlitby, ktere prozpevuji 76) pri poboznosti v chrame.' Mnisi take hojne skladaji nove pisne tohoto druhu, aby tak vychazeli vstric lidove "poptavce". V nejnovejsi dobe se objevuje take velmi hojne polemicka literatura, dale literatura propagacni i obranna, vyvolana zejmena cinnosti krestanskych misiji. Ale i proti novodobym pokusum obnovit v Indii buddhismus se obraci casto pero dzinistickych mnicha. Nabozenska literatura digambara Digambarove, jak jiz bylo receno, neuznavaji evetambaraky kanon, sepsany na koncilu ve Vallabhi a tvrdi, ze puvodni siddhantah, obsahujici v sobe slova Mahavirova, se ztratil. Neni tedy podle nich jiz puvodniho doslovneho zneni nauky. Ale obsah nauky se neztratil, nybrz se udrzel ve skolach mnichu, kteri jej vykladali a kazali svym zakum. Z toho ustniho podani casem vznikly nove teologicke spisy, ktere nahradily nedostatek siddhantu uplne. Nejstarsich spiau tohoto druhu se vsak nyni i digambaru take prestalo uzivat a trvaji jen v povestech a citatech, bud v pozdejsich knihach, nebo v napisech. Evropskym ucenom se podari tu a tam takovy spis objevit mezi neprozkoumanymi rukopisy a zachranit jej pred zkazou. 1011-5060

Page #45
- 43 - Tento osud stihl mezi jinymi i spisy KUNDAKUNDA snad nejslavnejsiho pevce digambaru pred vnejsim rozkolem obou cirkvi. Kundakundovi se pripisuje di10 "Ni jamagarah", ktere pojednava o radove disciplint, jehoz opis je ve abirce digambarskych rukopish ve Strassburgu. Druhe allo pripisovane Kundakundovi je "Paidatthijseamgahasutten", zvane take "Pavajenasaro" (Pravacanasarah), ktere pojednava o dziniaticke dogmatice, metafysice, psychologii a etice. Tiskem je vydal P. E. Paolini pod nazvem "Il compendio del cinque elemti. Pardetthiyasamgaha auttan". Testo (giornale della Societa Asiatica Italians, vol. XIV, str. 140, Firenze 1901). Nejdulezitejsi teologicky spis, vznikly po ideove roztrzce, ale pred vnejsim rozdelenim azinisticke oirkve, je "Tattvatha-sutram" od mnich a UMASVATIHO, zaka Kundakundova. Sutra je uznava no obema sektami za pravoverne, ale ideove rozhodne nalezi digambarur, jako k nim nalezel i Umasvati san, tiebaze pred formalnim vnejsim rozkolem nelze rozhodnout o kteremko11 mnichovi, ke ktere sekte svym smyslenim nalezel, neprojevi-li ve spise avuj nazor na ten ktery sporny bod.77) Tattvartha-sutram", obycejneji zvane Tattverthadbigama-sutram", v strucnych aforismech podava celou dzinis tickou nauku ve velmi zhustene podobe. Celek se deli na deset kapitol (adhjajak), kazda kapitola na sutra, cili aforigmy. Kniha vytycuje nejprve nejvyssi cil cloveka a udava cestu k nemu, definuje spravnou viru a pojednava o sedmi zakladnich pojmech, o spravnem a ne spravnem poznani & zakladnich predpokladech dzinis ticke logiky. Dale jedna o Xivotnem prvku, dusi, vtelene dusi, o rozlicnych telech, vyklada, jak je usporadan evet podle dzinistickych nazoru, pojednava o nezivotnem prvku cili hmote a o latkach, vyklada o spojeni zivotneho prvku s nezivotnym, jak k nemu dochazi, jak trva, vyklada o rozlicnych vlivech pri tom, a nakonec pojednava o konecnem vysvobozeni duse z pout hmoty. Tato latka je vylozene celkem v 357 sutrech.787 *Tattvertha-su tram" je pro digambary zakladnim dogmatickym spisem, o nejz opiraji celou svoji nauku. Ze je spis uznavan i svetambary, naprosto jeste neznamena, ze by byl i puvodem avetambarsky. Ostatne nyni ma kazda z obou sekt svou upravu tohoto spisu; srovname-li je, vidime, ze rozdily nejsou velke. Uprava avetambarska vsak vynechava velmi mnoho versu a cini maohe zmeny, jez na prvy pohled ukazuji, ze digamberska uprava je starsi.e puvodni. Protoze spis je aforisticky, bylo nezbytne treba obsirnejsiho komentare, Lelo-li se mu rozumet, Toho si byl asi vedom sam puvodce spisu, a proto se18tavil sam k nemu obetrnejsi vyklad, bhas jan. Mimo to bylo od rozlicnych spisovatelu roznych dob napsano mnoho komentare, ktere se lisi navzajem podle toho, ke ktere skole nalezel pivodce. Nejvice jich ovsem maji digambarove, Jimi Tattyartha-sutran" nahrazuje po jedne strance kanonicke spisy. Tim podivnejsi je, ze neuznavaji Uma svatiho bhasjam.79) 1011-5060

Page #46
- 44 - 2. Z ostatni ohromne nabozenske literatury digambaru na prvni misto nalezi jejich puranay ktera jim nahrazuji ztraceny aiddhant po tech strankach, kde filosoficky vyklad nauky (dogmat) nestacil. Dziais ticka purana jsou slozena uplne po zpteo bu puran hinduistickych; obsahuji vlastne vse, co clovek to doby potreboval vedet. Jsou tam dejiny dzinisticke cirkve, baje o pavo du sveta i nabozenstvi, dejepisne baje, legendy, legendarni zivotopisy tirthamkari i jinych svetcu a znamenitych lidi, jsou tam priklady. jak se na chovat mnich i jak se ma chovat verici. Je tam i gramatika, poetika, astrologie, vestectvi bae i lekarstvi. To vse je ulozeno v dzinistickych puranech. Puran je celkem dvacet ctyri, nejsou veak vsechna stejneho vyznamu, a po chazeji take z ruznych dob. Starsi purana, psana sanskrtem, pochazeji ve ene s z doby koncem sedmeho a zacatkem jedenacteho stoleti 6.1. Nejstarsi z nich je "Padmapuranam", za jehoz puvodce se uvadi RAVISENAH, jenz zil v druhe polovici sedmeho stoleti. Nejadlezitejsi puranam vsak je tzv. "Mahapuranam", .80) jez nema pravdepodobne jedineho puvodce. Prvni cast to tis, nazvana *Adipurenam", obsahuje zivotopis prvniho tirthamkara Rdabha cili Sai svara. Za spisovatele se oznacuje DZINASENAH, jemuz se prici taji take jina dve purana, totiz "Harivamsapuranam", nejdulezitejsim po Mahapuranu, a "Paravabh juda jah", zivotopis Parevana thiy. Uvadeji se vsak i jine spisovatele za puvodce Adipurana, predevsim karnatsky basnik PAMPA (nebo HAMPA), (v zapadni karna te tine je * misto "p" a zda se byt puvodnejsi.) Ale jde tu pravdepodobne o prebasne ni di1a Dzinagenove do jazyka karnatakeho. Druhy dil Mahapurana, zvany "Uttarapuranama je pricltan GUNABHADROVI, jen zil uprostred devateho stoleti. Jiz skled ba celeho dila, volba a rozdeleni latky atd. ukazuje na to, ze Dzinasenah nebyl jeho puvodcem, alespon ne v teto podobe.817 Presto digambarove radi i na vydanich tohoto purana jmenuji puvodcem Dzinasena. Vedle Dzinasenova Harivansapurana uvadi se jeste druhe "Harivaneapuranan" od SAKALAKIRTINO, od nehoz je take "Mahavira-puranam", nekdy zvane *Vardhamanapuranen'. a dalsich staci zminka jen o "Nemipurane" od SUBHACANDRA. V. tamilstine mame jednak preklady techto puran, jednak purana puvodni. Purana prvniho zpasobu byvaji v rukopisech obycejne pohromade pod spolecnym nazvem "Caturvinsatipuranem" (dvacet ctyri purana). V indickych vydanich byvaji rovnez spojena v jednu knihu, ale byvaji obycejne vydana jen ve vytahu. a casto v modernim zpracovani. Z puvodnich tanilskych puran je nejdulezitejsi a 11terarne nejcennejsi *Merunandara-puranam"82), ktere napsal VAMANA MUNIVAR. Puranam 11di predchozi zivot dvou bratru Merz & Mandara, kteri se v dusledku svych predeslych cinu zreknou sveta, konaji prisna pokani a stanou se gana-dhary trinacteho tirtamkare Vimalanatha. Tato baje tvori zase jenom ramec dila, ktere pojednava 1011-5060

Page #47
vlastne o vsem, co je dolezite pro dzinismus: podava dejiny, jedna o filosofii, teologii, dogmatice, vyklada zasady, jak spravne zit, zasady logiky a podava i nastin kosmologie.' S purany v jazyce karnatskem je tomu podobne jako s purany tamilskymi: . Jednak jsou to preklady ze sanskrtu, jednak puvodni vytvory. Oboje s oblibou byvaji nazyvany, zejmena v napisech, po puvodci nebo prekladateli ci spisovateli. Tak se Pamovo Adipuranam jmenuje obycejne jen Pampapuranam a podobne 1 ostatni. Nejdulezitejsi z karnatskych puran je "Trisastilalaksanapuranan" od CAMUNDARIJE, ministre krale marasimha II. z rodu Ganga. V rukopisech je ku konci podotknuto, ze Camundaraja dokoncil to to dilo v roce 900 Saka, tj. 978 n.l., coz by ukazovalo na to, ze dokoncil na sklonku zivota. Te muz spisovateli pricitane "Verdhamanabhattarakapuranam" je jenom cast predesleho. Z ostatnich znamejsich jsou jeste GUNA VARMA NOVO "Puspadantapuranam" a KAMA LABHAVOVO Santi avarapuranam". Mino velka purena v dravidskych jazycich je jeste mnoho mistnich puran, zejmena v jazyce karnatskem, ktere vznikly v nekterem dzinistickem stredisku & zvlaste se k nemu vztahuji. Toho razu je napr. "Sthalapuranam" ze Sravana Belgoly.37 v digambarske filosoficke a dogmaticke literature ma nejdelezitejsi misto po Umasvetim NEMICANDRAR, zvany pro svou spisovatelskou cinnost SiddhantaCakravarti (svetovladce kanonu). Kdy se Nemicandrah narodil a kdy zemrel, presne nevime, vime vsak, ze byl soucasniken Camundarajovym, tedy ze zil v druhe polovine desateho stoleti n.1.84) Hlavni jeho spisy, ktere do znacne miry diganbarim nahrazuji kanon (a odtud prijmeni Nemicandrovo); jsou: 1. Dravja-sangrahah 2. Gommata-saran 3. Labdhi-sarah 4. Ksapana-saran 5. Triloka-sarah *Dravja-aamgrahah" (dayva-sangano)85) je spis metafysicky, v nemz se poJednava o sesti latkach (dravja), peti astikajich, sedmi tattvech a deviti padarthech. Nakonec je pripojen vyklad o konecne spase (moksah) a o tom, jak ji dojit. Spis je psan prakrtem, slohem velmi zhustenym, skoro aforistickym. Proto bylo k tomu dilu potreba komentare, jejz napsal v 16. stol. Brahnadevah. Nejdulezitejsi spis z cele literarni cinnosti Nemicand rovy je "Gommatasarah".06) Dilo obsahuje pomerne strucne a zhustene podobe nejdulezitejsi 1021-5060

Page #48
zasady dzinisticke filosofie (metafysiky), a na zaklade nich objasnuje cestu a prostredky ke spase, a varuje pred prekazkami a nesnazemi. Ve shode se svym obsahem se deli spis na dva dily, z nichz prvni se nazyva "DX1 vakandah", a obsahuje metafysicke vyklady o pojmu a podstate zivotneho prvku cili duse (azivah) a o prostredcich a stupnich jeho vyvoje. Druhy dil se zabyva podrobne karmanem a pricinami, ktere zavinuji, ze zivotny prvek upada v pouta karmana. a ktere se musi odstranit, ma-li clovek dojit spaby. Pri tom stale ma na zreteli zdokonalovani duse a shrnuje o tomto predmete starsi mineni a poucky a zinietickych mistru ucitelu. Gommata-sarah je take dilo velmi zhustene a proto byla k nemu napsana rada komentari. Nejstarsi, zel nyni ztraceny, byl karnatsky komentar *viranartandi", napsany soucasnikem Nemicand rovy. CAMUNDARAJEM, jehoz jeden titul byl vitamartandah (slunce Mahevirovo). Zminka o nem je v uvodni casti jineho komentare, totiz v Kesvavarni jarrttin'.887 Nino nej je jeste ABHAJACANDRUV komentar (tika) "Mandaprabodhika" a moderni komentar v hindstine od TODARMALLA. "Labdhisarah" pojednava o tom, jak dosahnout onech veci, ktere vedou cloveka k tomu, aby spravne a dokonale jednal. Spis nebyl dobud vydan tiskem a je po ruce jen v nekolika malo rukopisech.59) *Kapanasarah" Nemicandruv, psany v prakrtskych versich, pojednava o poutu karmana (bandham), o tzv. kacajich a o lesjich a udava prostredky, jak je mozno kasaje odstranit. Je to vlastne pokracovani predesleho spisu. Od tohoto apisu Nemicandrova musime rozlisovat stejnojmenny spis MADDHVACANDRUV, psany sanskrtskou prozou, ktery pojednava o temze predme te. Nejvetsi dilo Nemicandrovo je trilokasarsh", skladbou i obsahem velice podobne mnohem mladsimu svetambarskemu Lokaprakasi, ktery byl napsan VINAJAVIDZAJEM. Toto dilo je encyklopedis dzinismi, ve ktere se vyklada o trojsveti, tj. o trech castech vsehomira, o rozlicnych koncinach zeme, o oceanech, horach, atd. Dale se popisuji pribytky bozskych bytosti i obyvatelt pekel. Vyklada se o hvezdach i obeznicich, o jejich drahach, o tom, jak povstava den a noc. Vyklada se take o merach a pocitani, zejmena o ohromnych cislech a zinisticke matematiky. K tomuto dilu napsal komentar MADHAVACANDRAH TRAIVIDJAH, ktery v uvodu k svemu komentari pravi, ze Nemicandran napsal toto dilo pro pouceni Camundaradze. Dilo nebylo dosud vydano tiskem. Jeho rozbor podava Rajendralala Mitra y "Notices of Sanskrit Manuscripts", vol. VI., (Calcutta 1882), str. 97 104.90) PO Nemidandrovi, zejmena ve stoleti dvanactema trinactem, digambareka na bozenska literatura vzrostla v neprehledne mnozstvi knih. Pouhy vycet se vymyka rozsahu a ucelu teto prace. Velmi mnoho, mozno Hci vetsina z toho, je ou 1011-5060

Page #49
- 47 - spisy, psane v lidovych narecich dravidskych, jez digambarove vypestovali na jazyky literarni, a v tom je jejich velka zasluha kulturni a literarni. Prece vsak je treba z pozdejsi doby uvest alespon dva spisy, dalezite pro studium digambarskeho dzinismu. Jsou to spisy SAKALAKIRTIHO, ktery zil v patnactem stoleti. Predevsim to je Tattvarthasaradi pika", obsahujici seznam onech nabozenskych spisu, ktere digambarove pokladaji za svata pisma. Druhy spis je "Prasnottaropasakacaran". To je jakysi katechismus v nasem slova smyslu. Vykladaji se tam totiz povinnosti vericiho v otazkach a odpovedich. Tento narys dzinis ticke literatury naprosto neni uplny, a take nemuze byt, aby neprekrocil rozumny rozsah v praci, jejiz ukolem neni vylicit indickou literaturu. Naopak zase pokladal jsem za nezbytne vylozit alespon to, co jsem uvedl, protoze jsem nikde ne nalezl bouvisly vyklad o dzinis ticke literature s ohledem na studium dzinistickeho nabozenstvi. Kdo by se zajimal o dzinistickou literaturu podrobneji, najde strucny vyklad v nekanonicke dzinisticke literature v knize Winternitzove, "Geschichte der Indischen Literatur", sv. II., 2. polovina, str. 316 n. Pro podrobne studium je nezbytnou pomickou A. Guerinot, *Essai de Bibliographie Jaina", kde najde nejstarsi spisy, vykladajici zevrubne o literature, ale i v seznamech rukopisu zminky o dilech, ktera nebyla pojata do soubornych spigu o literature. 1011-5060

Page #50
48 Cast II. 1011-5060 DZINISTICKA NAUKA Cast teoreticka I. OBECNE UVAHY Zakladnim kamenem dzinistickeho nabozenstvi je nauka, ktera nam podava obraz svetoveho dzinistickeho nazoru, jak je nacrtnut v dzinistickych kanonickych spisech. Z jejich povahy, jak je zrejne z predchozich vykladu, plyne, ze dzinisticky nabozensky nazor na svet neni nikde podan ucelene, nybrz je vice nebo mene rozptylen v podobe strucnych aforism po celem souboru sbirky dvadeaangi (dvanact ang). Nejdulezitejsi casti dzinistickeho kanonu, v nichz je obsazeno nejvice prvku jejich svetoveho nazoru, jsou predevsim "Bhagavati" (Vivahapradznaptih) a vedle neho "Sthanangam". Ovsem, to se tyka jen evetambard. Ale nazory digambara se po teto strance lisi od nazoru evetanbaru tak nepatrne, ze poznatky vytezene z jejich spisu muzeme a nepatrnymi vyhradami prijmout za veedzinisticke. Dzinistickou nauku ze stanoviska digambaru nejlepe a soustavne podava NEMICANDROV. "Gommatasarah", ao se velmi mnoho nalezne take v rozlicnych dainistickych puraneob, zejmena "Adipurane" "Uttarapurane". Ovsem v puranech jsou tyto zasady roztrouseny, jsou vpleteny tu a tam do ramcoveho deje, zejmena do zivotopisu dzinu a jinych znamenitych lidi. Soustavne byla zpracovana dzinisticka nauka v rozlicnych spisech dzinistickych mistru a ucitelu, jez podrobne byly uvedeny v prvni casti. Zasluhou mistru nauky bylo, ze uvedli dzinistickou nauku v pevnou logicke soustavu a tim ji obrnili proti znacnejsim zmenam. To se osvedcilo zejmena pri rozkolu dzinisticke cirkve na dve sekty. V pozdejsi dobe se vsak tato logicnost zvrhla asto ve schematizovani a neplodne tvoreni zbytecnych zaveru a dusledku, jimiz a jadro nauky neobjasnuje, nybrz jeste spise zatemnuje. To plati zejema o apisech z pozdnich dob, kdy dzinismus pocal upadat a kdy polemika s rozlicnymi filosofickymi skolami (indickymi i cizimi inlamem) nutila pestovat logiku az k jejim krajnim formam. Pro vyklad dzinisticke nauky je nejdulezitejsi spis UMASVATIHO "Tattvarthadhigama-sutram", jez je take zakladem dalsich mych vy VILA KUTEN

Page #51
- 49 - kladi. Je nutno vsak prihlizet k obema upravan, trebaze rozdily jsou jen nepatrne, jak bylo vylozeno ve stati o dzinisticke literature. Dalsim dulezitym pramenen je NEMICANDRUV "Dravja-samgraban", pojednavajici o metafysice soucastek vsehomira, zvanych dravja. Protoze vsak skoro vsechno na svete lze prevest na dravja, je i tento spis skutecnou priruckou dzinisticke nauky, z niz jsme nuceni cerpat velmi mnoho vedomosti o zakladech dzinisticke nauky, zejmena pokud se tyce digambaru. Pro nazory digambaru je take dulezity jiny praten 2 do by pred rozkolen, totiz KUNDAKUNDOV spis "Pancastikajasarah", jedna jici o peti telesnych soucastkach jsoucna. Mimo uvedene kanonicke i nekanonicke spisy, na nichz hlavne zakladam snej vyklad o dzinisticke nauce, byl mi nezbytnou pomuckou pro svetambarske nazory VINAJAVIDZAJUV encyklopedicky spis "Lokaprakaban", a nektere soucasne knihy azinistickych mnichu, uvedene na pocatku v bibliografii. Samo sebou se rozumi, ze uvedene spisy mi nebyly jedinym pramenem, a budu se muset zejmena v citatech uchylovat i k jinym spisum, zde mezi premeny neuvedenyn. Take pri vykladech nekterych obtiznych poucek a zasad pokladam za uzitecne pridrzet se nynejsich tradicnich mnisskych vykladu proti nejasnym starobylym aforismin, protoze nam jednak predstavuji zive nabozenstvi, jednak byvaji nasemu mysleni blizsi, nez stary zpusob vyrazu. Doplnken jsou nakonec rozlicne spisy v evropskych jazycich, ktere podavaji nazor Evropanu na dzinigtickou nauku a nekde doplnuji podrobnosti ztracene v zive nauce. Jde tu zejmena o zpracovane napisne pamatky, ktere jsou dulezitym doplnkem vlastni dziniaticke literatury. Dzinistickou naukou rozumime vse, cemu dzinismus uci jako nezbytnemu zekladu, nutnemu pro cloveka, ktery chce dosahnout nejvyssiho cile dzinistickeho nabozenstvi, totiz odpoutani duse od karmana. Nepocitam proto do ni dzinisticke bajeslovi, protoze nie ni nezbytnou soucasti azinismu, protoze prave v nem - jak uvidime - jsou nejvetsi rozdily mezi sektami. Nekteri spisovatele to, co rozumine dzinistickou naukou, nazyveji dogmatikou (napr. Jacobi). Nepokladam to za nazev uplne prilehavy, protoze jsou v dzinis ticke nauce rozhodne casti zalozene na pozorovani, ktere naprosto nejsou do gmaticke, treba by se nam zdaly podivne a neprirozene Dzinio tickou nauku lze rozdelit stejne jako nauku kterehokoli nabozenstvi ve tri casti, ktere ze stanoviska obecne vedy o nabozenstvi jsou samostatne oddily, nebot se v nich obrazeji tri stxanky, vyznacujici kazde nabozenstvi, totiz stranka oitova, rozumova a prakticka. cast nauky, vyzadujici citove uznan, to tiz viru, by se jeste nejspis mohla nazvat dogmatikou. Protoze se v ni 1011-5060

Page #52
- 50 - vsak pojednava hlavne o nejvyssich pojmech, zejmena o pojmu boha, ponechavam pro tuto cast dzinisticke nauky stary nazev, v nemz je obsazen i sam pojem boha, totiz nazev teologie. Druha cast dzinisticke nauky, ktera predstavuje rozumovou stranku nabozenstvi a podava dzinisticky svetovy nazor, je metafysika. K ni se tesne poji jednak logika, ktera podava prostredky vykladu, jednak kosmologie, jez je logickyu dusledkem ze tafysiky, upotrebene na jevy ve svete. Prakticka cast dzinisticke nauky se nazyva obvykle etikou, ac se nekryje uplne s timto zapadnim pojmem. Jsou to totiz predpisy, ktere udavaji cloveku cestu, po niz by mohl dosahnout v nekterem ze svych zivotu nejvyssiho dzinis tickeho cile, totiz zbavit se pout karnanu. Sem nalezeji jednak predpisy pro mnichy a pro verici, jak se chovat v rozlicnych zivotnich situacich, i zakladni zasady cesty ctnosti a spasy. Ale stejne patri do teto skupiny obradni predpisy, predpisy o postech a o nabozenskych ukonech. Je ovsem samozrejme, ze neni mozne rozlicnymi nazvy evropskeho puvodu pres. ne vystihnout tu kterou cast dzinisticke nauky. Tak se v metafysice nutne pojednava i o vecech, ktere podle naseho nazoru patri do fysiky, psychologie atd. Mimo to dzinisticka metafysika klade tak velke pozadavky na viru, ze nekdy nedovedeme rozhodnout, zda nejde spise o clanek veroucny nez zasadu metafysickou, a na druhe strane verouka je tak logicky propracovana a spjata s metafysikou, ze jenom velmi nesnadno muzene obe oddelit. I tu musime pojednavat o nekterych zakladnich vecech dvojmo, mame-li udrzet vytceny zakladni rozdil mezi nimi. To bylo nezbytne nutno predem podotknout, abych se uchranil vytek, ze vykladam jednu vec dvakrat a ze uvadin pod nekterym heslem veci, ktere sem pod le evropskeho nazoru ne patri. Naopak zase v metode vlastnich vyklada odchyluji se od obvykleho zvyku prevadet zasady na nase pojany a zachovavam co nejverneji utvary dzinistickeho mysleni, jenom je vykladam tak, aby se staly srozumitelnymi i cloveku, ktery je vychovan v evropskem myslenkovem okruhu. Tim, myslim, vystoupi lepe vsechny rozdily obou stanovisek a vyplyne ulezitost dziniomu jako jedne z nejvyznamnejsich slozek indicke kultury. - -- Pokud se tyce puvodu dzinis ticke nauky, zda se mi, ze vzesla z nejakeho velmi starobyleho svetoveho nazoru, naprosto odlisneho od obycejneho nazoru arijsko-indickeho. To, co pak maji oba nazory spolecneho, prevzal, myslim, obecny indicky nazor z onoho pradzinistickeho nazoru a ne naopak. Jsou to zejmena nauka o stehovani dusi, o karmane, dusevnim prvku prostupujicim vse v prirode, o prostredi pohybu a klidu, o stoupave tendenci duse, o mimosvet1, o moznych protikladech, uvazujeme-li urcitou vec z rozlicnych stanovisek atd. Jeno velni malo ze spolecnych prvku prevzal dzinismus z obecneho indickeho, tj. arijskeho svetoveho nazoru. vec vsak zustava ve svych zakladech zahadou, ktera souvisi s rozlicnymi zahadani indickeho narodopisu, zejmena s otazkou, jakemu pleneni nalezelo pu 1011-5060

Page #53
- 52 - vodni indicke obyvatelstvo. S tim souvisi zejmena take nektere zasady azinismu po strance prakticke, tj. zejmena posty, neomezujici se jen na potravu, nybrz rozsirene na odrikani se i jinych veci, ba 1 cinnosti, jak o tom bude vylozeno dale, zda se nam podari vubec kdy rozresit tyto zahady, je dnes jeste nejiste, ale badani je v tom smeru na dobre ceste. Cesty, kterymi se ubira, jdou z nekolika smeru, smeruji vsak k jedinemu spolecnemu bodu. Vsechny tyto cesty ukazu11 , ze dzinismus a sivaibmus vysly z tycht, nebo alespon velmi podobnych a blizkych pocatku, a to z premene nearijskeho, jehoz vlivu od sveho prichodu do Indie podleheli veloi mocne 1 Arijove tak, ze se pad jeho vlivem zmenil i jejich zpusob mysleni. Ve svetle techto uvah nabudou napr. nektere dzinis ticke baje sveho vyznamu a dolezitoe ti dosud nedocenene. Na zavadu ovsem je, ze tyto baje podlehly pozdejimu azinistickemu logicismu, zejmena po strance ohromnych cisel, jimiz dziniste vzdy nahrazuji neurcite ciselne pojmy, kdyz kladou za priblizny pocet urcite cislo. Rozresit zaklady teto bajeslovne matematiky dzinis t je take jeden z nejlezitejsich ukolu, ktery, bude-li jednou rozresen, bude nas moci o hodny kus priblizit k cili a pomoci resit zahadu puvodu, dzinis tickeho svetoveho nazoru a s nim souvisici podivuhodne eticke soustavy. 1011-5060

Page #54
- 52 - II. TEOLOGIE Zakladni zasady Rozlisit dzinis tickou teologii od metafysiky neni tak snadne, jak by se na prvni pohled zdalo. Obe se totiz tak prolinaji, ze je nutne casto mluvit. v teologii o tychz jevech, ktere celou svou podstatou beze sporu nalezeji do metafysiky. Rozhodujici je tu jen prvek viry a prvek eschatologicky, ponoci nichz muzeme vyjmout nektere jevy 2 celku dzinis ticke nauky a ses trojit z nich jakousi soustavu dzinisticke teologie. Duvod teto nesnaze lezi obecne prevaze rozumoveho prvku v soustave dzinistickeho nabozenstvi, ktera je cini mezni hodnotou, liniten nabozenstvi vbec. Takove zasady, jez je mozno odloucit z celku nauky, a ktere predpokladaji viru, jsou v dzinismu celkem ctyri. Samy o sobe tvori zakladni clanky azinisticke viry, organicky spojene nam pak davaji celek dzinisticke teologie. Ovsem ostatni zasady dzinisticke nauky se opiraji opet o tyto zakladni clanky, a tak konec koncu pred pokladaji taky viru. Ale nezadaji bezprostredni viru, nybrz teprve dukaz nas vede k onem clankem, kterym je nutno verit. A to ostatne konec koncu je v kazde filosoficke soustave zalozene na nabozenskem nazoru. Prvni a nejdulezitejsi zasada dzinisticke teologie, na ktere jako na zakladech stoji cela budova dzinisticke nauky, je dualismus duse a tela. Clovek se podle dzinisticke nauky sklada z nezivotne hmoty adxIvah a zivotneho (1epe: zivotodarneho) prvku dzivah, Tyto prvky jsou v kazdem jedinci oddelene, a od tud vira v mnohe duse, kterou se dziniemus ostre 11si od brahmanske viry v jednotnost duseynino prvku, jak se projevuje od nejstarsich dob.+! Tato zasada, ktera je zakladnou cele soustavy, je uvadena skoro ve veech teologickych dzinis tickych spisech, ale ne veude zretelne a jasne. Pricinou toho je, ze pojitkem obou prvku je metafysicky pojem karmana Karma je vytvorem cinorodeno aziva, ale je zaroven mysleno jako zvlast jemna hmota, vyslednice cinu. Ze spojeni prvku nezivotneho a zivotodarneho poutem karmana vznika totiz cinorody jedinec, jehoz ciny dale hromadi karmanovou hmotu, nebo za zvlastnich podminek ji rozrusuji. KUNDAKUNDA-ACARJA to vymezuje v "Pancastikaja-sama jasaru", 27. 1011-5060

Page #55
- 53 - Misto to uvadi vlastne devet vlastnosti, kterymi je obdaren dzivah./ ale tim prave je vymezen jeho pomer k nezivotnemu prvku, adzivu. Vlastnosti tyto jsou: 1. Zivotnost (bhavati) 2. vedomi sebe (detana) 3. schopnost vnimat a uvedomovat si (upajogah) rozum 4. zivotny prvek je svym vlastoin panen (viberitah prabhuh) 5. je tvurcem svych vlastnich karman (karta) 6. uziva ovoce avych vlastnich cimi (bhokta) 7. je vtelen a tim ma stejny rozesh jako telo (dehamatrab) 8. je nehmotny (amur ten; na ni murto) 9. je spojen s karmany (karna sajuktan)Page #56
- 54 - dsivah) ma tyto schopnosti v nekonecne mire (ananta-), a mimo to je dokonala duse nadana jeste nekonecnou moof (anata-virjan), a nekonecnou blasenosti (ananta-sukham). Druha teologicka zasada je, ze clovek neni dokonaly, ale ze se muze zdokonalovat. Zivotny prvek muze dosahnout i naproste dokonalosti, stat se siddhah. V dokonalem stavu zivotny prvek neboli duse nabyva teprve sve prave podoby a razu vecnosti a vyznacuje se uvedenymi ctyrmi nekonecnymi vlastnostmi, totiz nekonecnou vnimavosti (ananta-darsanam), nekonecnym vedenim (anantadznanam), nekonecnou moci (ananta-virjau) a nekonecnou blazenosti (anantasukham). Treti zasada je, ze clovek svou dusevni, zivotnou podstatou muze a ma ovladat svou podstatu telesnou. Teprve, kdyz se mu podari nadobro podrobit telesnou podstatu podstate dusevni, dosahne duse dokonalosti, naproste svobody a uplne blazenosti. "Pancastikaja-samajasarah" objasnuje tuto zasadu ve el. 151 a 176. $1. 151: "Svetec, ktery ucpal oba prameny karman, ovlada svuj zivot pokanimi mnohych druhu, ovladne i dozravani rozmanitych karman". $1.176: "Proto ten, kdo touzi po nirvane, kdyz odlozi telesne touhy i sobeckost, mezi dokonalymi (siddhah) uctiva sve ja, tim dosahne nirvana". Tj. clovek, ktery chce dosahnout dokonalosti, musi se odvratit od nedokonalych, hmotnych sklonu a musi uplne obratit svou mysl ke sve dusevni podstate, jakozto k prvku dokonalosti. Duse, ktera timto zpusobem dosahne stavu svobody, nazyva se dzinah, vitez, nebo tirthankarah, stavitel prechodu, tvurce cirkve. Jogendrah charakterisuje dzina takto: Kalamakija kral vid Esmas "Duse, ktera ma dokonale vnimani, dokonale vedeni, nekonecnou blazenost a nekonecnou moc, je dzina-devah, dokonaly svetec, dokonale svetlo". ("Paramatma-prakasah, 330).. 1011-5060 2. Dzinove jsou dvojiho druhu: jedni jsou prosti tela, druzi trvaji dale v tele, az do jeho lidske smrti (nirvanam). Dzinove prosti tela se nazyvaji siddhove, naprosto dokonali. (Od slovesa sidh sedhati, dojiti, dosahnout). Podle dzinisticke viry sidli na nejvyssim

Page #57
- 55 - vrcholku vsehomira (lokan). Siddhah je definovan v Pancastikaja-sama Jasaru" 35 takto: "Ti, kdo maji pouhou zivotnost (tj. jsou pouzi dzivove) a v nichz nikdy neni nezivotnosti (nejsou spojeni s hmotou, adzivem), kdyz jsou zbaveni tela, stenou se siddhy, nevylecitelne blazenymi". Mezi temito dokonalymi rozeznavaji se zase dva druhy podle toho, hlasa11-11 nabozenstvi - a tak utvorili prechod (tirtham karoti) k vecne blazenosti pro ty, kteri po nem chteji kradet - ne bo nehlabali-li nabozenstvi. Prvni se nazyvaji tirthamkarove94), a bylo jich podle azinis ticke viry Styriadvacet v teto sestupne svetove periode (avasarpin).95) Druzi - kteri nehlasali nabozenstvi - jsou obycejne siddhove (samanja-siddha). Duse proste karmanoveho pouta, ale dosud tkvici v tele, jsou dokonali svetci, arhantove. Vyznacuji se predevsim vsevedoucnosti (kavala-dznaqam). Proto take se nazyvaji vsevedouci, kevalinove. Nejsou-li zaroven tirthankary, pka se jim samania-kevalinove. 96) Arhantove se vyznacuji neacislnymi (asamkhja) vlastnostmi, z nichz se v rozlicnych teologickych spisech obycejne vyjmenovava osm hlavnich a ctyricetsest vedlejsich, Vedle vsevedoucich, naprosto dokonalych svetov, arhantu, jsou take nizsi atupne dzinistickych svetcu, kteri jeste nedosli one nejvyssi mety, uplneho osvobozeni duse 2 pout karuana (noksah). Takovy dzinisticky svetec se nazyva obycejne bud sadhuh (vzneseny), nebo munih (svetec), nebo jatih (ovladajici se), vairagi (jenz potlacil ave vasne). Podle stupne dokonalosti se rozlisuji tri stupne. Hlavou svetel je adarjah, mistr Ucitelem ostatnich svetcu je upadnjajah. Ostatni jsou prosti sadnuove. Siddhove, arhantove, acarjove, upadhjajove a sadhuove tvori dohromady skupinu zvanou panda-paramesti, "skupinu peti nejvyssi ch". Ta jako celek je nejcasteji vzyvang dzinistickymi vericimi v denni odlitbe "nano arahantanam, namo siddhanam, namo ajarijanam, namo uvadzaznajanam, namo loke sabbasahunam". *Poklona dokonalym sveteim, poklona, nejvys dokonalym, poklona mistrum, poklona vsem svetcum na svete". Otvrta zakladni zasada dzinisticke teologie je, ze kazdy clovek aam a jedine sam sobe je zodpovedny za to, jak se jeho zivot utvari. SVAM KARTTIKEJAR "Anupreksa-slocich" 76 rika: "Sam si aahro maduje zasluhu, sam okousi rozmanitych blazenos ti nebeskych, sam nici karna, sam take dosahne spasy". Ve slova trochu ucenejsi zabaluje tutez myslenku AMRTACANDRA-SURI ve spise "Purusarthe-siddhjupajah", 10., kdyz pravi: *(Duse), ktera se meni neustale od veku a bez prestani vlivem viru poznavant, stava se puvodcem sveho konecneho stavu i jeho uzivatelem 1012-5060 rnational

Page #58
56 Dzinismus je podle tohoto vlastne jedine nabozenstvi, ktere cloveku dava uplnou nabozenskou samostatnost a svobodu. Kazdy je pravem slova smyslu tvarcem sveho stesti, nebot kazdy cin, jakmile je vykonan, pusobi dale na sveho tvurce a musi mu nest ovoce, ktere sam musi ztravit. Proto neni v dzinismu vykupitele nebo spasitele, vyjma sebe sama. Kazdy jen sam sobe je vykupitelem, kazdy jen sam sobe muze ziskat spasu, ale nemuze ji ziskat pro druheho. Tim se dainismus nesmirne a zasadne lisi od vsech ostatnich nabozenstvi, nevyjimaje ani buddhismus, ktery alespon v nynejsich utvarech pripousti monost ziskat zasluhu pro druheho. Nasledkem toho tirthamkarove a ostatni dzinisticti svetci nejsou spasiteli lidstva v obycejnem slova smyslu, nybrz jenom lidstvu sprostredkuji spasu tim, ze mu ukazuji spravnou cestu, po ktere kdyz jde, muze kazdy clovek dojit stejne spasy a stejne blazenosti, jako oni jiz dosli, nebo ke ktere se ubiraji. V tom je take velka nesnaz pochopit dzinismus jako nabozenstvi, zejmena pochopit jeho pojem boha, ktery se nestara o lidstvo, ktery neni lidstvu nicim vice, nez skvelym vzorem, jehoz je treba nasledovat. Pojem boha v dzinismu Velmi dulezity problem dzinisticke teologie v nove dobe je pojem boha. Zejmena jde o to rozhodnout, zda se pojem boha srovnava s dzinistickou naukou, zda dzinismus zna takove bytosti, ktere by se mohly zvat bohy, a zda tyto bytosti jsou skutecne bohove, nebo je-li dzinismus ateisticka soustava. Posledni moznost dziniste potiraji se vsi rozhodnosti a ostre se stavi proti kazdenu vyroku, ktery by treba jen skryte mohl obsahovat vytku ateismu. Ze snahy dokazat svetu, ze dzinismus zna a uznava osobniho boha, vznikla dosti znacna obran na literatura, apologeticka, ktera se timto predmetem podrobne obira, ale prinasi velmi malo opor, ktere by pomohly otazku rozhodnout. Take nekteri Evropane prispechali na pomoc dzinismu, ale jejich duvody nevynikaji nad davody indickych spisovatela. Chybou vsech techto pokusa je, ze jsou vedeny teologickymi metodami, a, nikoli kritickymi, vedeckymi. To je, nechteji zkoumat presnymi vedeckymi metodami utvar dzinistickeho nabozenstvi, nybrz chteji jen dokazat pravost jedine dane these, a to metodou dialektickou, deduktivni.98) Ovsem spor je v zasade teologicky, a otazka pojmu boha v dzinismu nalezi beze sporu do dzinisticke teologie. Tato otazka souvisi bezprostredne se ctyrmi zakladnimi otazkami dzinisticke teologie, a zvlaste s posledni. 1011-5060 Ona zasada, ze clovek sam a jedine je odpovedny za vse, co dobreho nebo zleho ve svem zivote zakousi, obsahuje zaroven, ze nic nemuze obmenit vysledky

Page #59
- 57 - Found lidskeho jednani, a ze nikdo nemuze uniknout nasledkum svych skutka. Ani buh ani nejaky jeho plnomocnik nemuze se misit do lidskeho zivota. Proto neni a take nemuze byt stvoritelem. Stvoreni totiz predpoklada touhu tvorit. Protoze kazda touha se muze vztahovat jen k necemu, co neni, ale co by melo byt, obsahuje jiz sama v sobe zaklad nedokonalosti. Nejvyssi bytost, buh, nemuze byt 99) nedokonalym. To je, strucne receno, zasadni stanovisko dzinisticke teologie v otazce pojmu boha. Zkoumat spravnost logickych duvodu, jimi je podeprena, nenalezi na toto misto. Je vsak na prvni pohled zrejme, ze na zaklade techto vyvodu je mozno vyhlasit dzinismus velmi snadno za nauku bez boha, ateistickou. Zejmena enadno by mohl ucinit tuto vytku privrzenec nektereho nabozenstvi, ktery usnava tvurci moc za nezbytnou soucastku dokonalosti a tim i sa nezbytny pvlastek boha, jako nejdokonalejsi bytosti.100) Dzinismus vsak nikde sam nepopira jsoucnost boha, ba naopak se v dzinistickych nabozenskych spisech velmi mnoho mluvi o bohu, nebo jeste spise o bozich. Dziniste dokonce veri, ze je bohu, tj. bytosti naprosto dokonalych (eiddhah), nescislne mnoho.101) Vedle toho uznavaji jeste bozstva, ktera nedosahla dosud naproste dokonalosti, nybrz ktera jen postoupila na ceste k dokonalosti hodne daleko." Za to vsak dzinismus se vsi rozhodnosti popira, ze by buh, bytost naprosto dokonala, mohla byt stvoritelem nebo se mohla misit do lidskych veci a tim do veci nedokonalych.103) Dzinisticka nauka o naprosto dokonalych bytostech, ktera velmi uzce souvisi se zakonem o nezmenitelne zavislosti cloveka na jeho vlastnich skutcich, cili s tak zvanym karmanovym zakonem, je vlastne stezejnim bodem celeho dzinismu. Vyvera z viry v dualismus nezivotne hmoty a zivotneho ducha, ktere se spojuji karmanovym poutem. Jin se duse upoutava k hmote, k nezivotne latce: to to spojeni vede k nesamostatnosti, pusobi neklid a je pricinou nedokonalosti.104) Karma je mysleno stejne hmotne jako vse ostatni. Je to jakesi preve lice jemne, ale prece hmotne pouto, ktere trva a dusi od vecnosti.105) Spojuje obe latky, brani latce zivotne opustit latku nezivotnou, aby mohla v dusledku sve prirozenosti stoupat do vysin vecneho klidu a dokonaleho vedeni, kevelaananam.106) Zivotna latka, ktere se podarilo znicit veskera svoje karmana, zlomila vsechna pouta, ktera ji vazou k hmote, je osvobozena od spojeni s nezivotnym prvkem, je spasena, vysvobozena (muktah) a dokonala (siddhah)." 107) Ze sameho pojmu takto vymezene dokonale bytosti plyne, ze nema a nemuze se jiz spojovat s hmotnym svetem. 108) Z metafysickych vykladu o zivotnych a nezivotnych hmotach vime, ze jediny smer, kterym muze uniknout, je kolny amor do vyse. Timto smerem siddhah stoupa az do nejvyssiho bodu vsehomira, na samou hranici loku a aloku.109) Tento logicky dusledek nauky dziniate opravdu uznavaji a cini jej zakladnim clankem viry. 1011-5060 Jain Education liternational

Page #60
Spaseny, dokonaly duch je totozny s osobnosti, s onou zivotnou podstatou kazde zive bytosti (dzivah, atma). Tak spasend duse je jenom nejdokonalejsi, osobni, individualni duse a proto se nazyva paranatma, Spasene duse podrzuji svou samostatnost, je jich nescislny a neomezeny pocet, protoze kazda ziva bytost muze dosici spasy, jestlize se o to nalezite snazi. Jednota spasenych dusi je jen v jejich dokonalosti, jinak podrzuji i potom svou individualitu. 58 - Devove nejsou naprosto jen bytosti dokonale a proto je neni mozno pokla, dat za bohy v pravem slova smyslu. Devove jsou obycejne jen bytosti o neco dokonalejsi nez prosty clovek, ale chteji-li dosahnout naproste dokonalosti, musi se narodit nejprve jako lide, Jejich nynejsi dokonalost zalezi hlavne v dokonalejsim poznani a v nadprirozene moci, jichz nabyli tim, ze se jim podarilo znicit nektere druhy karman. Proto take podrobny vyklad o nich nalezi do mytologie. Mimo devy uznava dzinismus jeste celou radu vice nebo mene dokonalych bytosti, z nichz nejdalezitejsi jsou cakravartinove, vasudevove, prativasudevove, balabhadrove. Vyklad o nich stejne jako o devech nalezi do mytologie. Jsou 'stejne jako devove jakysi spojovaci clanek e oneni davnymi dobami, ve kterych lezi prvopocatek dzinismu, kdy sa neujasnenych prvopocatku vytvarely rozlicne utvary, ktere mely vliv na jine nabozenstvi, s nimiz prisly do styku, pri cemz samy podlehaly take cizim vlivum. 1011-5060

Page #61
- 59 - III. K ETA FYSIKA Obecne uvahy Dzinisticka metafysika zpracovana pomoci dusledne logicke soustavy tvori zaklad dzinianu a splyva v jeden celek s teologii. Obe slozky je od sebe nesnadno rozdelit, protoze nektere pojmy, jak se sano sebou rozumi, jsou spolecne. Metafysice dzinisticti teologove venovavali vzdy take nejvice pozornosti. Rozbor poucek a metafysickych zahad zabira nejvetsi cast teologickych traktatu, jako je napr. "Tattvarthaahigama-sutrem", ale vyplnuji take purana & Jine historicke episy, a tvori zaklad spisi o spravnem chovani. Ba s metafysickymi pouckami se setkavame i v hymnech (stotra, stavana), a dos taly se i do svetske literatury, kde tvori nekde dost nevhodne vlozky. Byla-li metafysika hojne pestovana dzinistickymi teology v minulosti, je tim oblibenejsim predmetem soucasnych dzinis tickych mnichu, cim dulezitejsi je jeji znalost v polemice. Metafysika skyta z cele nauky nejvice spornych bodu, z nichz nektere primo vybizeji k polemice. A nepratele dziniemu, at z rad indickych soustav, nebo neindickych, hojne vyuzivaji techto moznosti, aby dzinistickou nauku napadali. Dziniste se ovsem brani, cimz vznika ona bohata novodoba 11teratura apologeticke a polemicka, ktera je zrovna prosakla, jak se samo sebou rozumi, metafysikou. Jsou vsak take soustavne spisy o metafysice, kde se polemika skryva mezi radky. Tohoto druhu je NJAJAVIDZAJUV spis "Dzaina darsana", jehoz si je nutno vsimat pri vykladech metafysickych zasad, protoze podava vyklad velmi zretelnym zpusoben, a rozhodne mnohem jasnej&1 formou nez spisy stare. Nez prikrocime k nastinu dzinisticke metafysiky, musime si vsimnout pomesu dzinisticke filosofie vubec k ostatnim indickym filosofickym soustavam. Srovnavani rozlicnych indickych soustav s azinismem byvalo. oblibenym predmeten dzinistickych spisovatelu starsi doby, ale tem slo pri tom obycejne nejvico stranku polenickou.+10) Naopak mne zase jde o to, ukazat, kde je nejvet1 pribuznost mezi dzinistickou filosofii a indickymi heterodoxnimi soustava Srovname-li rozlicne indicke filosoficke soustavy 9.dzinistickou naukou, vidime, ze se dzinisticke metafysice nejvice blizi 11losofie samkh jova. 1011-5060

Page #62
- 60 - Obycejne se take rikava, ze byla filosofie samkhjova jakymsi zakladem, z nehoz vyrostly dzinisticke a buddhisticke filosoficke nazory. O buddhismu se to skutecne zda byt pravda, buddhismus sel dokonoe jeste dale na ceste, neznadene samkhjovou filosofii, a to smerem, kde skoncilo nejkrajnejsi kridlo samknja, ktere se klonilo silne k ateismu. Docela jinak, zda se, ze tomu bylo s dzinismem, ale zatim neni mozne tvrdit to s naprostou urcitosti. Ani dzinismus, ant filosofie samkhjova nejsou totiz dosud tak dokonale prozkoumany, zejmena pokud se tyce jejich puvodu, aby bylo mozne v teto veci konesne rozhodovat. Zda se mi vsak byt pravdepodobne, ze neni-li filosofie samkhjova pozdeji nez axinisticka metafysika, tedy jsou obe alespon soucasne vytvory, vznikle se stejnych nebo aspon obdobnych podminek.. Dzinismu neadzene uprit starobylost a trebaze dzinisticke tvrzeni, ze dzinismus je vecny, nalezi do vse baji, musime uznat, myslim, bez namitek, ze dzinismus je nejmene stejne stary jako nabozenstvi brahaanske, a rozhodne starsi, nez doba, kdy zil Paravah, predposledni reformator tohoto nabozenstvi. Srovnavaci studium indickych nabozenstvi nas nuti totiz predpokladat na indicke pude nekolik soubeznych nabozenskych utvaru, ktere se ruzne vyvijely v rozlicne soustavy, ktere na sebe pusobily navzajem mensimi nebo vetsimi vlivy. Jedna nebo snad vice z techto soustav, soubeznych se soustavou arijskou, byla pravdepodobne vice vyvinuta a zalozena na odchylnych zakladnich pouckach a ne svetovem nazoru naprosto ruznem od ostatnich. Hlavni projev techto dvou ruznych soustav svetoveho nazoru vidim v nabozenskem antagonismu ksatrijd a brabmant, ktery je v Indii patrny od nejstarsich nam znamych dob. Souv18108 t ksatriju s nejakym plenenem indickych praobyvatelu potvrzuji narod pisne vyzkumy polocivilisovanych indickych kmenu na kazdem kroku.+12) Samknjova filosoficka soustava svym dualisme, projevujicim se v predpokladu, ze vse se sestava z prakrti a puruse, nebo spise z nekonecneho poctu purusu, pripomina tiu velice dzinistickou nauku o slozeni vsehomira z dzivu a fadziva. Podobne i pojem spasy je velmi blizky obema neukan. Podle samkhja spasa zalezi v rozliseni prakrti a puruse. Jednotlivy purusah dojde spaby, uvedomi-li si, ze jeho vnitrni vlastnosti se lisi od rozlicnych obmen prakrti, tvoricich vyvojove slozky vsehomira. Po teto strance je vec v samkhju myslena filosoficteji, nez v dziniom, kde je domyslena nabozensky. Podobne i pojeti psychickych jeva je v samkhju zalozeno na prakrti, cimz se purusa stava trpnyu prvkem v cele svetove soustave, nema zadne mravni odpovednosti, kdezto y dzinismu spiritualni pojeti vede k tomu, ze se na metafysice vybudovava eticka soustava a konec konci i nabozenska. Purusah predstavovany dzinistickym dzivem prestava byt trpnou slozkou a stava se tvurci silou vlastniho sveho vyvoje. 1011-5060 Jain Education international

Page #63
- 61 - Ovsem a zivah podle azinistickeho pojeti je nehmotny, arupah, tj. neni predactem smysToveho poznani, ale presto to je neco, co se velmi blizl hmote, je astikajan, tj. slozen z prostorovych prvku, pradesi; mimo to ma take rozmer a to rozmer menici se podle tela, v nemz sidli. Tim i pojem dzivah je velice alozity a da se jen nesnadno tlumocit slovy evropskych jazyku, jak jsem se jiz zminil, kdyz jsem vykladal tento pojem z teologickeho stanoviska. Je v nem totiz obsazen nejen pojem prvku zivotodarneho, ktery je popudem veskere cinnosti, jednani i konani, nybrz i pojem osobni jednotlive duse (atma), a soucasne i pojem zive bytosti, odusevnele hmoty, proti hmote neodusevnele, nezige, postradajici cinnosti. Tato mnohoznacnost pojmu azivah znesnadnuje vyklady o dzinisticke metafysice prave tak jako teologicke vyklady. upine ve shode se samkhjovou filosofii se i v dzinismu mluvi o mnohych azi vech, ba jejich pocet se udava za nekonecny. Nikdy se v dzinismu neobjevila snaha ucinit dziva jednoticim zakladem, jak tomu bylo skoro obecne v drahmanskych soustavach, zejmena jak to bylo do dusledku provedeno ve vedantu. Timto pluralismem duse a vyslovnym vymycenim jednoticiho dusevniho principu dzinismus byl priveden k tomu, ze nezna jednotici -autoritu nejvyssiho ducha, nezna boha jako tvurce sveta. Ovsem azinisticky pluralismus neni absolutni, nybrz pouze relativni. Tato relativita pak prostupuje celou azinistickou nauku & je zakladem tzv. enekantevadu, ktery je metafysickym zakladen dzinisticke logicke soustavy. Dravja a astikaje Z predeslych vykladu zcela jasne vyplyva, ze zakladem dzinis ticke nauky je duelismus dziva, prvku zivotneho a cinorodeho, a adziva, prvku neziveho a trpneho. Ale toto rozdeleni prvku vsehomira na dve skupiny neni jedine, nybrz dzinismus prihlizi k veci jeste z jinych stranek a sel do velmi jemnych podrobnosti a rozdila. Dziniste si rozdel111 adziva podle rozlicnych jevu a srovnavali je s. axivem. Dosli k nahledu, ze vsechny tyto prvky tvori latku sveta, v nemz kazdy z techto prvku ma svuj ukol. Spolecnym jmenem ge nazyvaji dravja, latky. .Jejich podstatou po teto strance je, ze jsou, a tato vlastnost sluje satta, jaoucno. Dzinismas pak rozeznava tri pripady jsoucna, totiz: vznikani - utpadah, hynuti - viajan a trvani - dhrazviam. Tyto vlastnosti nuzeme zase posuzovat ze dvou stanovisek a to bud ze stanoviska podstaty te ktere latky, nebo podle jejiho okamziteho prechodneho stavu (parjajah). Vysledek teto uvahy je, ze latka sama ve sve podstate je nemenna, je dhravvjam, ale jeji vlastnosti, jeji privlastky jsou podrobeny vznikani (utpadab) a zanikani (viajab). Dravji rozeznava dzinismus cest: 1. zivotny prvek (azivah) 2. hmotu (pudgalan 1011-5060

Page #64
3. prostredi pohybu (dhargah) 4. prostredi klidu (adharman) 5. prostor (akasah) 6. das (kalah) Rozdeleni vsehomira na prvky zive (azivah) a nezive (adzivah) a jejich rozdeleni dale na sest latek cili dravji nevycerpavaji vsechay moznosti. A tak vedle nich existuje jeste dalsf rozdeleni. Pozorujeme-li rozlicne latky, dravja, v jejich slozeni, dozname, ze se bud skladaji z castecek, nebo nemaji takovych castecek. Nejmensi castecka, predstavujici nekonecne malou cast prostoru, je pradesah. Odborny nazev pro souhrn predeki je v azinisticke nauce kajan, telo. Latky, ktere maji takove telo slozene z pradest, nazyvaji se astikajah, najici telo. To jsou duse (azivah), hmota (purgalah), prostredi pohybu (aharah), prostredi klidu (adharnah) a prostor (akasah). 114) das dent astikajah, protoze nema pradesu a tim ani nema telesnosti. 115) Pocet pradesa je v rozlicnych latkach ruzny. Duse, azivan, ma nescislne (asamkhja) pradese, hota moze mit scitatelny (samhja), nescetny (asamkb ja) nebo nekonecny (ananta) pocet pradesa. Dharmah a adharmah majl needialny (888m khjah) pocet pradesu, prsetor ma nekonecny (ananta) pocet pradeka.116 Po teto strance uvazuje dzinieticka nauka latky (dravja) jako zaklady jsoucna (Batta), a proto i pancastikaje - jez jsou vlastne pet ze teati dravja jsou zakladem dzinistickeho pojeti vsehomira'17 8 konec konca zakladem, na nemz cela nauka stoji. As tikaje jsou vecne (nijada, s.: nitjan), nestvorene (anannamaite, 98.: ananjamajan), majici mnoho atomu anuma-hamta, 88.: anumahantan).+18) Prvek zivotny - dzivan Tim, ze dzinismus uznava mnohost aziva, je nutne veden k tomu, ze musi mezi nimi uznavat rozdily a stupne," a v dusledku toho si je muel 1 tridit. Je to samozrejmy pozadavek v tak logicky usporadane aoustave, jako je prave dzi. nismus. A skutecne dzinisticka metafysika tfiai azivy velmi dokladne a vsestri ne, a dochazi tu k podrobnostem, ktere ji nejvice vzdaluji arijskemu mysleni. Jiz dzinisticka teologie rozeznava azivy.vtelene (samsarl) a azivy prost (siddhan). Dzinis.ticka metafysika vychazi z jineho dvojasleni, jez vlastne ji predpoklada, ze vychazi od vtelenych dzivu. Deli totiz azivy na nehybae (stha varah) a ponyblive (trabah) 19). Toto dvojddleni ma zakladni vyznam pro celou dzinistickou nauku a ve svych dusledcich ovlada zejmena i Jeji praktickou 1011-5060

Page #65
- 63 - stranku, jak bude podrobne vylozeno pozdeji. Musime mu tedy venovat vice pozornosti, nez by se snad na prvni pohled zdalo putne. Druhe rozdeleni je na duse nadane rozumem (samanaskah) a na duse, ktere nemaji rozun (apanaskah) 1207, jez ma rovnez dosah eticky. Nehybne duse, sthavary, podle dzinisticke nauky maji pouze jeden smysl, totiz jakysi primitivni hmat, jevici se pouhym dotekem. Proto se nazyvaji take nekdy jednosmyslova, ekendrijah. Jejich tela jsou ctyri svetove prvky - zeme, voda, ohen a vzduch - a k nim pristupuji jee te rostliny.21) Podle azinisticke viry je cela priroda odusevne la a to i takove predmety, jez jeme si zvykli povazovat za nezive a bezduche. Tyto jednosmyslove bytosti nemaji podle azinisticke viry dusevnich stavu, ale maji jakesi vedomi zivota. Prirovnavaji jejich stav ke stanu vejce, zarodku v tele matky, nebo ke stavu cloveka v bezvedomi. Vedomi je v nich jenom potencialni." . Tyto nazory neni nesnadno sledovat az k pocatkum svetoveho animistickeho nazoru a jeste spise fetisistickeho, a tim k davne nejake soustave zalozene na techto dvou svetovych nazorech, a to vzajemne se prolinajicich. A prave to nas nejvice utvrzuje v domence, ze azinismus vznikl z nejakeho velmi stareho zakladu, a to zakladu nearijskeho, kar je sledovat uz nemame moznost. v techto vykladech pro jednoduchost jsem predpokladal stale jenne sthavary (suksnan), jez jako atomy pronikaji cely svet a unikaji nasim smyslum. Mimo ne, anebo lepe receno jejich ohromnym poctem, jeou tvorena hruba (hedaran) tela stnavaru, jez predstavuji ony rozlicne predmety, ktere obycejne nazyvame nezivymi, jako napr. kameny, zemi., vodu, ohen, stromy atd. Tim zpusobem i tato hruba tela sthavaru jsou podle dzinisticke viry ozivena, odusevnena (sacetanah). V dusledku teto viry v sthavary atiniste tvrdi, ze rozruseni tel sthava& sthavarove hynou a jejich tela se stavaji acetana. Tedy sthavarah kamene byne, rozstipneme-li kanen, sthavarah zeme hyne, jestlize ji prekopame nebo zorame. Proto se dziniste nesmi zabyvat rolnictvim. Voda se varenim stava bezduchou, a proto dzinisticti mnisi nesmeji pit nevarenou vodu atd. Proto mnisi nesmeji sami. varit a nesmeji jist syrove ovoce nebo eyrovou zeleninu, aby neusmrtili zivou bytost (dzivah), coz i v tomto pripade je hrich, treba mensi, nez usmrtit zivou pohyblivou bytost. Vira v sthavary vedla dzinisty tak daleko, ze prohlasili za zasluznou dokonce i smrt nladem, bhakta-pratjakhjana-maranam, nebot na tomto stupni teprve a jedine dosahne &lovek moznost nenicit i tyto nejmensi dzivy. Druha trida jsou duse pohyblive (trasadzivan), ktere se lisi od sthavars tim, ze se mohou pohybovat podle sve vale, kdezto sthavarove nemohou. Trasove maji smyslove organy a to v rozlicnem poctu a podle toho se zase dale de11. 1011-5060 Jain Education international

Page #66
- 64 - Dvousmyslovi (dvindrijah)123) naji hmat a chut. Trojsmyslovi (trindrijan)124) maji hmat, chut 1 cich. Ctyrsmyslovi (caturindrijan) 257 maji hmat, chut, cich i zrak. Bytosti petiemyslove (pandendrijan) jsou lidi, bozstva (devan), pekelnici (narakan), tirjancove cili tvorove nerozumni - do teto akupiny patri 126) vsechna zvirata. By tosti petibmyslove se deli dale na tvory rozumne (samanaskan), to jsou lide, bohove, obyvatele pekel a nektera zvirata, jako napr. krava, kun, opice, holub, hadi ap., a na tvory bez rozumu (amanaskan). Rozumni tvorove se nazyvajf take sandzninah), tj. majici smysl (samdzna), 127 Vlastnosti duse, kterych je devet, byly uvedeny v teologicke casti. Nejdulezitejsi z nich je vedomi, cetana. Vedomi cini dusi zivotodarnym zakladen vsech bytosti, propujcuje jim schopnost vnimat a je ciporodou soucasti ve spojeni duse a hmoty, dava popud k jednani a projevun. 2 V dokonalem stavu je duse prosta hmoty a v tomto stavu je vecna a naprosto svobodna, nezavisla na hmote, omezujici jeji cinorodost. Kazda duse je alespon potencialne dokonala. Hmota jenom zastira jej dokonalost jako husty zavoj. Spojeni s hmotou zpusobi, ze se dzivah udrzuje ve stale zmene, v kolotani prerodu. Kolobeh preroda je plyouly, nepretrzity, nebot azivah iy tomto stavu zustava nesmrtelny. Zivoty jsou jenom jakesi uzly, prestupni stanice v dlouhe rade vyvoje dzivova, a hmotna smrt nema vliv na trvani dziva sameho. Tim azivah je dulezity prvek, ktery umoznuje vyvoj a udrzuje vyvojovou radu. V tom je velka pokrokovost azinignu proti ostatnim filosoficko-nabozenskym indickym soustavam, presto ze udrzel nejuzsi souvislost a nejpuvodnejcim nazorem o prerozovani. To je zase prednost proti buddhismu: dzinismus snadno vy~ svetli, jak se prerody deji, kdezto buddhismu to pusobi velke obtize a potre buje k tomu umele filosoficke konstrukce. Adzivah Opakem zivotodarneho zakladu vsehomira je nezivotny prvek adsivah, nezivy a trpny, pouhy nastroj cinorodeho dziva. Takto obecne pojat je adzivah pouhy pojem, pouha negace prvku zivotneho, duse, dziva. Zaroven je to souborny nazev pro pet latek, dravil, jez nejsou prvkem zivotodarnym. Z toho take vidime jiz znacny rozdil mezi dzivem, ktery tvori jedinou metafysickou kategorii, a adzivem, ktery v sobe shrnuje radu jevu znacne se od sebe lisicich, jejichz jedinym spolecnym znakem je, ze nejsou azivah. 1011-5060

Page #67
65 - Dravja shrnuta pod pojem adziva jsou hoota, prostredi pohybu & klidu, prostor s cas. Adcivah v uzsim slova smyslu je hmota dili pudgalah. NJAJAVIDZAJA1297 nazyva hmotou vsechny veci (padarthan) najici podobu (rupi)..Dakladne ji definufe hmotu "Pacas tikaja-samajasarah 09, kde se pravi, ze hmota jsou predmety (martan), tj. vse, co lze vnimat smysly, i samy smysly, rozlicna tela dziva, fysicky podklad rozumu, karma atd. Hmota je neziva, nema vedomi, vyznacuje se barvou, dotekem, hmatatelnosti, chuti a vuni.1307 Jinou vyznacnou vlastnosti hmoty je, ze je slozena, kdezto azivah je jednoduchy. Hmota se sklada z malych castecek zvanych okandhah, jez soucasni aziniste srovnavaji a vedeckym pojmem molekuly. Jeste mensi castecka hno ty nez skandhah je aauh, atom, zvany nekdy take paramanuh, naprosty atom. Ovsem timto pojmem se oznacuji nejmensi castecky hmoty jenon tehdy, kdyz trvaji samy o sobe, nespojeny v shluky celistvych predmetu. Jsou-li tyto castecky slouceny v nejakem celku, nazyvaji se pradesi. Predesah je vlastne jednotka prostorova, Jiz atom (anph) hmoty vyplnuje, a to vzdy jeden atom jeden prades. Atomy hmoty se vsak mohou sdruzovat v skandhy, jez zaujimaji nekolik pradest. Proto mozno mluvit o hno te i ze ma jediny prades (mluvime-li o stavu atomickem), i ze ma mnoho pradebu (mluvime-li o stavu obecnem).-317 Podle atavu skandhi rozeznava dzinismus sest stava hnoty. Stay velmi hruby (&tisthulah), rovna se priblizne skupenstvi pevnemu podle modernich fysikalnich teorii. Pro tento stav je vyznacne, ze hmota tohoto stavu kdyz je rozdelena, nemuze se sama spojit, nybrz potrebuje nejake jine hroty, ne jakeho pojitka. *vijana-sarah" uvadi za priklad zemi, hory, zelezo ap. Stav hruby (sthulan) je stav veci, ktere kdyz jsou rozdeleny, opet be mohou samy spojit, tedy latek polotuhych a tekutych. "Ni jama-saran" uvadi za priklad maslo (ghi), vodu, olej atd. Stav hruby se sklonem k jemnemu (sthula-suksmab) dodava hmote zdani telesa v hrubem stavu, jez se vsak neda zachytit. Napt. etia, slunecni zare. Stav jemny se sklonem k hrubemu (suksmg-sthulan). Tinto stavem se vyznacujf neviditelne hmoty, jez vsak svym puvodem jsou hrube. Do teto skupiny naleze31 hmoty, ktere unikaji zraku, ale jsou predmetem ostatnich ctyr smyslu, tj. jsou vni nany huaten, sluchem, chuti nebo cichem. Jsou to zejmena vzduch, jejz v pe doba vetru vnimame telem, amaten, a dale rozdicne zapachy, zvuky & vune. Hmota ve stavu jemnem (suksman) nemuze byt vnimana smysly. Je to ona latka, jejiz molekuly skladaji karme.. 1011-5060

Page #68
- 66 - Stav nejjemnejsi (atisuksman) je vrcholem, je to stav daleko jemnejsi nezli onen, jehoz mohou dosahnout molekuly karmana. Podle nekterych vykladada dzinis ticke nauky je hmota v tomto stavu sam aton (anuh). Ve skutecnosti Be vsak zagt, ze tento stav je jenom dusledkem schematu, a ze pro nej ani aziniete nemaji vhodneho dokladu po ruce. 32 Ale azivah a adzivah nejsou jedine latky, skladajici vesmir. Pro dzinis tickou nauku nejvyznacnejsi jsou latky dharmah a adharmah, prostredi pohybu & klidu.233) Zaklade tohoto nazoru je pojem dharmu, jako prostredi pohybu. Slovo dharmah je tu uzito v prevodnim a to v aktivnim smyslu; znamena to, co drzi +3+7 Z toho vyznamu se vyvinul pojem prostredi pohybu, jez si aziniste predstavuji za tak nezbytne pro kazdy pohyb, jako ryba nezbytne potrebuje ke svema pohybu vodu. 357 Toto prostredi je podle dzinisti okeho pojeti trpne cili lhostejne (udasinan) a neni cinorode, nedava popudu k pohybu (neni prerakah). Dharneh nemuze primet dusi nebo hmotu, aby se pohybovala, ale jejich pohyb je mozny jedine, je-li pritomen dharnah. Pro to napr. osvobozena duse spocine na nejvyssim miste sveta (16kab), kdyz jiz nemuze pokracovat ve svem s toupavem pohybu dale, protoze y mimosveti (alokah) neni dharmu, a proto neni take mozny jakykoli pohyb. Dharma si predstavuji dziniste jako latku bez chuti, jiz nelze haatat, bez vune, nevydavajici zvuku, bez barvou a tedy i beztverou (arupah), ktera uplne vyplnuje svet (1okah). 37) Dharmah je jediny v opaku k dusim ak hmote, jez jsou nescislne (asamkjan). Tim je dharmah vsudypritomny. Pocet pradesa je + dharnu a v adharmu stejny jako v dzivu, totiz nestislny. 138) Adharmah neni zapor dharmu, neni nedostatek pohyboveho prostredi, nybrz opak dharmu, prostredi nehybnosti, prostredi klidu.597 Adharman se svym 1. vlastnostmi podoba uplge dharmu. Je take trpny, neni latkou cinorodou. Dziniste jej prirovnavaji k stinu kosateno stromu u silnice rozpalene sluncem. Stin nenuti cloveka, aby si odpocinul, umoznuje mu vsak odpocinek, chce-li si usednout do stinu, aby pookral po dlouhe ceste.407 Adharmah je take beztvarny (arupah) a jediny. Pate dravjam dzinis ticke nauky je prostor, ''kabah. 241) Podle dzinisticke nauky je akasah ona latka, ktera vsem ostatnim latkam dava misto ve vsehomiru. *2Akasah napinuje svet (lokah) i mimosveti (alokah). Podle toho se rozlisuje prostor na prostor svetovy (1okakaeah) a prostor mimosvetovy (alokakasah) 1437 Svetovy prostor je naplnen ostatnimi latkami, totiz dzivy, haotami, dharmea a adharmem. Mimosvetovy prostor vsak neni naplnen nicim, je to prave jen naprosty, nekonecny, prazdny prostor. V mimosveti (alokan) neni nic mino pouhy prostor. 144) 1011-5060 national

Page #69
- 67 - Pocet pradees v akasu je nekonecny (anantah) 457. Vyznacna vlastnost prostoru je jeho proniknutelnost (avagahah), jez zimoznuje jinym latkam, aby se v nem ulozily.1467 Tim se lisi prostor zejmena od hmoty, ktera je neproniknutelna. Proniknutelnost prostoru je prece jen do jakesi miry omezena a to tim, ze pradeeah pros toru muze dosahnout jenom po 1472 jednom anu hmoty, ovsem v atomickem atavu. K tomu jeste je nutno vyslovne podotknout, ze prostor podle azinistickeho nazoru neni a nemuze byt prostredim pohybu a klidu, nebot by potom ne by2 mozny pojem aloku, zakladajici se prave na pojmu prazdneho prostoru, kam nic nevaze proniknout ze sveta, protoze tam neni ani dharmu, ktery jedine cini moznym pohyb a klid. Tinto pojetim prostoru se dzinismus nesmirne 1181 ade vsech filosofickych a nabozenskych nauk vychodnich i zapadnich," Posledni z dravji je cas, kalah. cas dle dzinisticke nauky je ona latka, ktera doprovazi zmeny vsech ostatnich latex 491 a proto je nezbytny prvek, kdykoliv jde o pomery ostatnich latek. Dravja trvaji jenom v case. Cas je beztvary, tj. nema ani chuti a ani vune, ani barvy, ani se neda hmatat.-5deg Ma jen svoje vlastni vlastnosti, z nichz ne jvyznacnejsi je, ze napomaha obmenam ostatnich latek, dravji. Jako hmota i duse je cas nescislny (agamkhjah). Pro obecnou potrebu se cas delf v dzinis ticke nauce na jednotky. Nejmensi a zakladni casova jednotka je sanajah. Je to vlastne prvek casu, doba, jiz potrebuje prvek hmoty, aby pomalu presel z prvku prostoroveho do sousedniho prostoroveho prvku. Praktickou zakladnou casomiry je vsak nimisah, okamzik, dobe, jiz potrebuje clovek, aby mrknul okem. Sklada se z nescislneho (asamkhja) poctu samaju. Patnact ninisa je jedna kastha, dvacet kaeth je jedna kala. Neco malo pres dvacet kal tvori jednu nali cili ghati. Juhurtah jsou dve ghati. Den a noc, ahoratrah, se sestava z triceti nuhurth, Tricet dnu a noci tvori jeden' mesic, mabah. Dva mesice je jeden rtuh, sest mesicu je jedno afaham. Rok, samvatsaran, se sestava ze dvou ajan, nebo-li z dvanacti mesicu.51 Toto rozdeleni se tyka ovsem jen obecneho casu, vhavahara-kalan.152) Skutecny cas, kala-drevjam, 537 je pouhe jsoucno, je baztvary, amurtan, 1947 neni ani dlouhy a ni kratky, a neni predmetem miry, leda prostrednictvim zmen v jinych predmetech:1597 z toho je videt, ze uvedena zakladna casomiry neni neco nezbytne spojeneno s casem, neni zalozena na vnitrni vlastnosti casu, nybrz je to delstko ciste vnejei, vznikle z prakticke potreby, a muze byt podle potreby i jine. Proto skutecny cas neni ani minuly, ani pritomny, nybrz je to jenom nesmirne kratky okamzik v pritomnosti. Proto cas * ma jenom jediny prades, a proto &cko11 je latka cili dravjam, neni astikajan.-30. Ale i toto vymezeni skutecneho. 1011-5060

Page #70
68 - casu se zaklada na jeho pomeru ke zme nam ostatnich latek, jez se v nem deji, a proto je to relativni cas. Cas absolutni, paramerthikah, je nedelitelny, je vecny, nitjah. Vlastnost absolutniho casu je vecnost, nitjatvam, casu relativniho okamzitost, ksanikatvam. Ale i absolutni cas na jenom jediny prades. Nebot kdyby mel vice pradeea pri sve vecnosti, musel by se obycejnemu pozorovateli jevit soucasne v rozlicnych podobach (jako napr. hmota) a ne, jak se skutecne jevi, jako jediny mijivy okamzik. Karma Je-li nauka o estikajich zakladem, je nauka o karnanech stezejnim kamenem azinisticke nauky. V ni je skryto spojen! onech latek mezi sebou a jejich pusobeni ve vyvoji duse, jez je cilem i me tou dzinis ticke nauky. Dzinisticke pojeti karmana se vsak znacne lisi od podobne nauky v jinych indickych soustavach, zejmena od buddhisticke nauky. Dzinismu je pojen karDana samozrejny, je to jenom jemny tvar hmoty, suksma-pudgalan, a proto nikde se o nem podrobneji nevyklada. Zato tim vetsi pozornost je venovana v metafysickych spisech zpusobu, jak se duse spojuje s touto jemnou hmotou a jak si vytvari jakesi jemne telo, jez ji cini zpusobilou spojovat se dale is hrubou hmotou. Toto jemne telo, zvane karma-sariram-587 doprovazi dusi na vsech jejich cestach v kolobehu zivota, samsaru, a udrzuje tak ziskane diaposice. Dziniste radi prirovnavaji karma k lepkave hmote, na niz zne tava vezet rozlicna necistota, 159) foto dzinis ticke pojeti karmana je, jak se zda nejstarsi a ne primitivnejsi v Indii vabec, & vsechny ostatni indioke teorie o prevtel ovani nebo stehovani dusi jsou pozdejsi, zalozena na tomto povodnim a hodne primitivnim nazoru. To plati zejmena o buddhismu, kde monisticke pojeti sveta pusobi neomirne potize, jak vysvetlit prev telovani. v podstate vyplyva nauka o karmane z dvojakosti sveta, z jeho rozdeleni na dusevno a telesno (hmotu), ne bo lepe receno na dusevno a ne dusevno (dzivah & adzivan). Dusevno cije, hmota nezije. Jejich spojeni nemuze vest k svobode, dokonalosti a klidu, nebot jsou ve vzajemne zavislosti. Duse dychtf.myslit nebo jednat. Amota, telo, ji posloucha do 2rcite miry, nacez odmitne dale spolupusobit. Duse nena noci donutit telo k dalsi spolupraci a to ji pusobi bolest a utrpeni. 160) Anota potrebuje byt sdruzena s dusi, ne bot sama nema vedomi, je acetanah, kdezto duse ma vedomi, je sacetanah. Spojeni duse a hmoty je podle dzinis ticke nauky hmotne, ale je vysledkem cinnosti duse, 1617 1011-5060 Jan Education international

Page #71
- 69 - Pojitko, ktere spojuje dusi s smo tou, se nazyva karna. Slovo je odvozeno od sloves karoti, aglat", a znamena puvod ne "allo", dzinismu je karma mysleno jako vysledek cinnosti duse, jako jakasi stopa, jenna hmota, zplozena kazdou telesnou i dusevni cinnosti.10. Tato nesmirne jemna latka spojuje, jako nejake pouto, dusi s hmotou, a brani ji, aby v dusledku sve prirozene povahy nestoupala do vyse, do svebo prirozeneho sidla na hranici sveta a mi moe vetf. 163) Dzinisticka nauka uci, ze duse je zodpovedna za svou cinnost a nutne musi sklizet ovoce svych karman. Protoze to vsak neni mozno v jedinem zivote jednotlivcove, dzinismus rozsiruje jednotlivcovo byti na radu zivotu, nichz taz duse jednotlivcova vstupuje do rozlicnych tel a ruznym zpusobem se spojuje s huotoa.. Behem teto rady prerodi se karmana hromadi & sdruzuji a tvori jakousi karmanovou latku, karma-vargana. Karmana nejsou vecna, nybrx odumiraji, obnosuji se a tak 1 shluk karman se zmensuje, kdya mu duse prestane dodavat novych karman, az konecne nezbyde z teto latky nic. V tomto momen te se duse uvolni od hmoty a speje do sala pouhych dusi. Ve sve prirozene a ciste podobe je duse nadana naprosto dokonalou vnimavosti (samjegdarsanam), naprosto dokonalym poznanim (sapjegdznanam), nekonecnou moci (ananta-virjam) a neskonalou blazenosti (anenta-sukham). +64) Karma sabranuje dusi, aby uplatnila tyto sve vlastnosti v plne sile a dovoluje, aby se projevila jen jejich mensi nebo vetsi cast, pokud je to ve spojeni s hmotou rubec mozne, Podle toho, jak ta ktera karmans pusobi na stav duse a na uplatneni je-. jich vlastnosti, rozeznavaji se jednak zhoubna karmana (ghati-karmani), ktera posobPS skutecny rozvrat v zakladnich vlastnostech duse a ktere brani jeji snase po dokonalosti, jednak nezhoubna karmana (aghati-karmani), ktera udrzuji dusi v kolobehu zivota a urcuji jeji spojeni s hruotou, tedy pod obu tela, dobu a okoli, v nemz ma zit, pocity, s nimiz ma byt civot spojen.' Kazda z techto skupin be ad 11 na ctyri druhy, takze azinisticka nauka rozeznava v celku osn druht karman. 166) Ghati-karnane jsou: 1. Dxranavarani jan, zatemnujici clove kovo vedeni, branici spravnemu pozna af. 2. Darsanavaranjam, branici spravnemu vnimani. 3. Antarajam, karma, jez je prekazkou vyvoje duse a jeho postupu na ceste ke spase. 4. Mohani jam, zaslepujici dusi, pasobici klamy v dusi. 1011-5060

Page #72
- 70 - Agati-karnana jsou: 5. uhkarma urcuje dobu, v niz se duse vteli v to ktere telo a po kte TOU v nem setrva. 6. Nams-karna urcuje typ & raz bytosti. 7. Gotra-karma urcuje rodovou vysi bytosti. 8. Vedanijam je pricinou, ze by tost zakousi radosti a bolesti. 1577 Podari 11 se jedinci zbavit se ghati-karman, dosahne vsevedoucnosti, stane se dzivan-muktah cili arhant, ma vlastnosti spasene duse, siddha, ale jeste podrzuje telo. Teprve kdyz se zbavi i aghati-karman, dosahne konecneho a uplneho vysvobozeni z kolobehu zivotu, dosahne konecne spasy. (ethy Toto rozdeleni karman je zalozeno na povaze (prakrti) onoho karmanoveho svazku a to s ohledem na dusi sami. Mimo to lze delit karnana jeste podle jinych hledisek. Predevsim podle jeho trvani (sthitin), cili podle pomeru karmana k casu. Dale podle pomeru karmana k prostoru, ne boli podle sily, s jakou karmanova hmota lpi na dusi (anubhagah). Konecne podle pomeru broty k dusi, cili podle poctu atomu (pradesan) haoty, pridruzene k dusi.168) sdruzime-li tato rozlicna rozdeleni kardan, dostaneme celkem 148 druhu karman. Podrobne vypocitava tato karmana "Tattvarthadhigama-sutram", VIII, 5-13.09 antarmana dusi Ovsem ani timto rozdelenim nejsou vycerpany vsechny moznosti, ale dzi-. nisticka nauka - pravdepodobne z praktickych duvodu - dale nejde. Devet zakladnich dzinis tickych pojmu Dzinisticka metafysika uvadi jeste nektere aslezite pojmy, na nichz buduje dale sve teorie (zejmena kosmologicke), a ruzne si je seskupuje. Nekdy se techto pojmu uvadi jen sedm, a tu se nazyvaji tattva, prvky, jindy se k nim pridruzuji dalsi dva pojmy, a tu se mluvi o deviti zakladnich pojmech cili kategoriich, padarthah. Prvky jsou tyto: Dzivah - prvek zivotodarny, adzivah - prvek nezivotny, asravah - priliv karman, bandhah - spojeni karman, samyarah - stavidlo karman, nirdzara - odumirani karman, moksah - osvobozeni od kardan. I tento sedmi prvkum pristupuji jeste dve kategorie, mluvi-li se o tattvech jako o kategoriich:

Page #73
- 71 - puniam - zasluha, ctnost a papem - vina (hrich). 170) Kategorie dzivan a adzivah byly jiz dostatecne objasneny, stejne jako karma, nalezejici do kategorie adziva. Bylo take jiz vylozeno o spojeni kar mana e dzivem. Zbyva vylozit jenom ony kategorie, jimiz se vyklada pochod, jak se duse spojuje s karmanem, jak se karma udrzuje ve spojeni s dusi, a jak se tento pochod zastavuje a obraci, az se zase azivah odlouci od hmoty. Tento pochod vyklada sedm padartha, uvedenych vyse. A. Pocatkem tohoto pochodu je priliv karman, asravah (abravah). Pocatek asimilace karman vyklada *Pandas tikajs-sanaja-saran" 155, takto: *Pricinou uchvaceni duse hmotou je snaha (azogo, se.: fogen). Snaha povetava z mybli, reci, tela. Bravah, cili naklonnost, je pricinou upoutani. Naklonnost je spojena s vasni, nenavisti a zaslepenos ti". v tomto dvojversi pane vlastne v podrobnostech vylozen pojem asrava. zakledem prilivu karman je podstata duse, jeji naklonnost prijimat karmana (whavah), vyznacujici se ctyrmi vlastnostmi, ktere jsou: ragah - laska, 271) dvesan - nenavist, ratih - vasen & mohah - zaslepenost. Vysledek tohoto stavu je dusevni cinnost zvana togah; tento vyraz muzeme v tomto smyslu nejlepe prelozit slovem snaha, snazeni. Tato snaha pritahuje k dusi karmanovou latku, karna-vargana, cimz vznika priliv karman, abravan. Pro to se onen atay duse, ktery umoznuje priliv karman, nazyva bhavaersvah. 172) Priliv karmanove hmoty na dusi se nazyva dravjasravah."73) Ovsem tuto hmotu, hromadici se takto na dusi, nelze postrehnout smysly, protoze je ve stavu jemnem (soksman) nebo nejjemnejsim (sukena-suksmah, atisukcmah). Ve shode s prameny dzinisticke nauky, ktere jsem vyse uvedi, jsou hlavni pricinou asrava mysl, fed a telo. Na nich take zavisi, zda do duse se hromaat karuana dobra ci karmana zla. 72e myslenky, zle reci, zle telesne ukony. pusobi priliv zlych karman. Tak tato me tafysicka kategorie ma v dziaismu dalekosahle eticke dusledky. Asravah se neomezuje, jak je prirozene, na jedinou generaci. Minula karrana maji v tomto asimilacnim pochodu vliv na pritomny stav duse a pritomne karmang pomahaji obmenovat minula karnaba a zaroven tak upravuji stav duse Pro budoucnost. a pritomny stav duse a pri tonnas 1011-5060

Page #74
- 72 - Nasledkem prilivu karman k dusi a asimilace karnan dusi je stav, nazyvany v azinisticke nauce bandhah, pripoutani. 174) Je to uplne smiseni prvka zivotneho s nezivotnym, jez aziniste s oblibou prirovnavaji k emosi mieka a vody. Podobne jako pri seravu i zde rozeznavame bhave-bandhah, coz je stav upoutani karnans na dusi, kdezto dravja-bandhan je ona snes duse a karmana."76 Pri bandhu dziaisty nejvice zajima, jak je to mozne, ze dochazi k tomuto stavu. Uznavaji ovsem obecne, ze svet je plny karmanove latky (karma-vargana) jez se lepi na dusi chovajici vaene jako spina na teleso potrene lepkavou huotou. Ale otazka je jina. Jak duse, ktera je cista svym puvodem, muze na sebe prijmout lepivost vasai? Jinymi slovy jde o to, zda se duse zacala spojovat s karmany v case, ci zda trva tento stav od vecnosti. Odpoved na tuto otazku vychazi z toho, ze kdyby bylo doslo k tomuto stavu kdykoliv case, bylo by mozne, ze by se 1 spasene duse mohly poskvrnit opet karmanem s tim- klesnout ze sveho dokonaleho stavu zase k nedokonalosti. To vsak odporuje zakladnim ve-- roucnym zasadam dzinismu a otraslo by celou stavbou nabozenske soustavy, zejme. na jeho etickym zakladem, kdyby se mela pripus tit moznost padu ze stavu dokona los ti do kolo behu zivota nedokonalych a strastnych. Proto dziniste tvrdi, ze se karna aevyskytlo teprve nekdy v case, nybrz ze trva od vecnosti (spandi-kalan), a je od vecnosti v uzkem styku s dusi. Ze se duse, od prirody. cista, poskvrnila karmany, vykladaji zase prirovnanim. Jako zlato, ktere lezi od pocatku sveta 7 zemi smisene s hilnou, ztratilo lesk, ktery mu musi byt zase upravou vracen, prave tak se duse, ktera od vecnosti by: la pohromade s karmany, zatemnila a podala je prijimat do sebe. Jsou tedy kar ma a duse spojeny od vecnosti.77) Toato zasadcu se lisi azinismus znacne od ostatnich indickych soustav, ktere bud nechavaji tuto zahadu nerozresenou, nebo predpokladaji, ze se duse a hmota spojily v case. Ovsem to se tyka jen sou". stav dualisticky zalozenych, kdezto monisticke sous tavy maji v tomto ohledu : jeste vetsi obtize, jez musi resit. Bandhan se deli stejne jako karma na ctyri druhy, a to: podle povahy karbanove latky - prakrtih, podle trvani - sthitih, podle sily tohoto spojeni - anubhegah a podle poctu atoma - pradead - karmanove latky, jez se s dusi spojuje.+7 Ale priliv karman a jejich asimilace nemusi trvat vecne, nebot duse muze kdykoliv zastavit priliv karman a jejich spojovani. Tento stav, jenz je vlasts nim vytvorem duse (atna-pari namah), stav, kdy se zastavi priliv vsech karman, se nazyva samyarah, stavidlo."791. Stavu, kdy uplne ustane priliv kernen a kdy se karmana prestanou nadobro spojovat s dusi, stavu, v nemz neni ani lasky, an nenavisti, ani vasne, ani zaslepenosti, dosahne lovek teprve v tom okamziku, 1011-5060 ational

Page #75
- 73 - kdy duse dosahne vsevedoucnosti (kevaladznanam). 280/ Clovek veak pripravuje tento stav lhostejnosti k hmote, zdrzenlivosti tela i duse, & spravnym zivotem podle zasad dzinisticke neuky. 18 Dusevni stav, jenz timto zpuso bem venika a jenz omezuje a nakonec uplne zoetavuje priliv karman, a to bhavasrevah, nazyva se bhavaganyaran, omezuje-11 182) vsak dravjasrava, nazyva se dravjasamvaran. Bhavamsamyarah je sedmero druhu, & to: vratam - slib, sapitih - opatrnost, guptih - omezovani se, dharman - zachovavani zasad, anuprekes - rozjimani, pari saha-dzejen - prekonani rozlicnych nesnazi a caritram - spravny zivot. Tyto druhy bhavasamvara maji zase mnoho rozlicnych pripadi, ktere zevrubne vypocitava BRAHMADEVAH ve svem komentari k 35. gathe "Dravja-samgraha". Svym razem nalezeji vsak jiz do etiky. 1037 Zastavit priliv karman nestaci, aby se duse zprostila pout karmanove hnoty. Proto dzinismus usi, ze karmanova hmota po case z duse odpadava, ze karmane jaksi dozravaji a odpadavaji jako prezrale ovoce. To to nazyvaji dziniste airdzara, vadnuti, 184) Nirdzara je zase dvojiho druhu, totiz bhavanirdzara a drevjanirdzara podle toho, tyka-li se bhavakarman ne bo dravjakarman. Karmena, ktera jsou ponechana sama sobe, odumiraji, ale velice pomalu, a neni-li soucasne zastaven priliv novych karman, nevede tok 11, neosvobozuje z kolobehu zivotu. Ale ucinek nirdzary je mozno uspisit a to prostredky, jez poskytuje dzinisticke nabozenstvi v hojne mire. Takovato nirdzara se nazyva sakananirdzara, umyslne niceni karman, kdezto prvni zpusob je akama-nirdzara, neumyslne vadnuti.18 Jeden z prostredkt, aby karmana rychleji dozravala a odpadavala, je postavit proti zlym karmandu karmana protichodna, dobra, proti zlym skutkom hromadit dobre skutky atd. Ale ani tato cesta neni rychla a vzdy spolehliva, protoze duse, ktera upi v poutech karman nesnadno rozeznava dobre od zleho, Proto dziaismus jako nejspolehlive 161 cestu, jak urychlit vadnuti karman, doporucuje pokani (tapas), 1877 jimz lze cestu ukratit na nejmensi miru. Tento zpusob se nazyva obycejne avipakanirdzara, odpadavani nezralych karman, kdezto ostatni zplieob se nazyva obycejne vipakanirdzars, odpadavani dozralych karman. WAR EN 2012-5060ernational ational

Page #76
Kdyz se konecne dusi podat. zastavit uplne priliv karman e na dobro se zbavi vsech karman jak zhoubnych (ghati-karmani), tak i nezhoubnych (aghati-karmagi), tu se vyprosti z pout karmanove hmoty a 2 objeti hmoty vubec, stava se uplne volnou a svou prirozenou silou a toupa kolmo na nejvyssi misto sveta. Tento konecny stav duse se v dzinisticke nauce nazyva vysvobozeni, moksan. 1097 Je to podle axinisticke nauky stav nejvyssi blazenoe ti a nejvyssi dokonalosti. Nebot duse, kdyz dosahne tohoto stupne sveho vyvoje, stava se bohem, Tavarah. 190) ali od 911 je to Tento stav naprosteho vysvobozeni 2 pout karman i zobje tf hmoty se nazyve nekdy take dravismokeah, na rosdil od bhavamokse, coz je takovy stav duse, jenz je pricinou rozruseni vsech karman.191) Je to stav, v nemz se clovek stava vsevedoucim, kevalt, zijicim svetcem, ac vlastne jiz dosahl spaseni, axivenmuk tan, arna. 192) 11% dos V tomto stavu trvaji vlastne prece alespon jeste dve karmana, totiz nanakarne a gotra-karma, jez poutaji dusi takoveho svetce k zivotu. Jakmile i tato karmana vezmou za ave, musi se duse nutne odpoutat od sveho tela a uposlechnout sve podstaty a odebrat se do sidla blazenych. Proto nekteri nepokladaji onen stav, kdy duse dlf v tele ze moks vubec, a nazyvaji teprve moksem stev naprosteho osvobozeni duse od hmoty, stav, zvany nekdy - po zpusobu jinych indickych nabozensko-filosofickych soustav - nirvanen. Techto sedm pojni dzinis ticke nauky tvom tzv. tattva, jez jsou soucasne pokladana za zakladni pojmy cili kategorie, padarthan. Kategorii cili padartha je v dzinisticke filosofii devet. K uvedenym sedmi pristupuji totiz jeste dve dalsi: puniam - zabluha a napam - b ob. 193) Tyto pojmy jsou definovany v "Pancastikaja-samaja-saru", 139, takto: *Dobry projev duse je zasluha, nedobry hrich. Oba, kdyz se zhmotni, stanou se karnany." Tattvar thadhigama-sutran", VI, 3, nazyva je primo dobrymi a nedobrymi asravy. 2 techto definic vidime, ze tu ne jde o samostatne jevy, ybrz ze to jsou pojmy odvozene % pojmu bandhu a asravu. Proto nekteri dzinis ticti spisovatele ani o nich nepojednavaji samostatne, nybrz se o nich zminuji jen pri vykladu o onech dvou prvcich. Latkou jsou obe tyto kategorie stejne a lisi se jenom svym razem. Jsou to vlastne dobra & zla karmana. A tak jsou stejne pricinou bandhu, 1011-5060

Page #77
Srovname-li obe tyto kategorie s uvedenymi skupinami karman, vidime hned na prvni pohled, ze ghati-karmane jsou vzdy sla, kdezto aghati-karaana mohou byt zla, papa-karmana, nebo dobra, punja-karaana. Tak napr. gotra-karna, jeli punjan, vede k tomu, ze se bytost narodi v urozene rodine, kdezto je-li papam, vede k tomu, ze se clovek narodi jako otrok, nebo v opovrhovane trida, 194) 75 - Tela, zpusoby vteleni, karmanova zbarveni duse Dzinisticka teorie o dzivu a adzivu a jejich karmanovem spojeni vedla nutne k tomu, ze dziniste museli predpokladat rozlicna tela, v nez se duse zahalovala podle stupne sveho vyvoje v kolobehu zivotu. Domnenky, ze duse trva soucasne v rozlicnych telech, zda se byt v Indii velmi stara, rozhodne predarijska, a pravdepodobne i preddravideka. Zejmena o tom svedci nektere kouselnicke teorie v jizni Indii a na Cejlone. MALAPENER Dzinisticka nauka v nynejsi podobe uznava pet tel, jez muze duse na sebe prijmout.195) Ovsem zadna duse nemuze mit soucasne vsech pet techto tel, nybrz nanejvys ctyri, ac i to uz je vyjimecny pripad. Tato tela, jak je uvadeji shodne nabozenske spisy obou dzinistickych sekt jsou: 1. audarika-eariran, fysicke, hrube telo lidi a zvirat, jez je predmetem amysloveho vnimani, 2 2. vaikrijaka-sariram, menitelne telo bohu a pekelnych bytosti, 3. aharaka-hariram, je mase byt vytvoreno podle potreby, napr. kdyz svetec ma nejakou pochybnost, vysle ze sebe toto telo, aby zjistil pravdu, 4. taidzasam-bariram, telo ohnove, spojene s kazdou dusi v kolobehu zivotu, tvorene prejemnymi casteckani hmoty svane taidzana-vargana, jez je ohnove, svetelne podstaty, 5. Karmana-aariram, tolo karmanove, spojene take s kazdou dusi v kolobeh zivotu, tvorene casteckami karmanove hmoty, karma-vargana, 2 techto peti tel prve, audarika-eariram, je nejhrubsi, dalsi jsou pak jemnejsi a jemnejsi, az karmanove telo je nejjemnejsi.196) Karmanove a ohnove telo neopousteji nikdy dusi, pokud je v kolobehu zivota, a doprovazeji dusi i na 197) ceste od jednoho vteleni k druhemu (vigrahagatih nebo vigrahavati). Jimi se udrzuje jakasi telesna soudrznost mezi rozlicnymi vtelenimi duse a zejmena se stava moznou myslenka odplaty v rade prerodu. Vedle techto tel muze pribrat duse na sebe jeste nanejvys dve dalsi tela, obycejne vsak pribira jen jedno. Bohove a pekelne bytosti maji vzdy tri tela (2., 4. a 5.), a podobne i lide (1, 4. 5.). Jenom svetci v nekterych zvlastnich pripadech mohou pribrat jeste tvrte telo, aharaka-gariram.198) . 1011-5060-mational

Page #78
- 76 - Tato tela prichazeji rozlicnym zpusobem na svet. Dzinismus rozeznava tri zpusoby narozeni, dzanna 997: 1. sammurchanam - seskupovani se, spojovani se, kdyz se hmota, ktera obklopuje dusi, sama od sebe u tvari v telo nove se vtelujici duse. Timto zpusobem se vytvareji zejmena ohnova ) & karmanova tr18. 2. garbha-dzenma - telo se vytvak v deloze z oplozeneho vajicka. Timto zpusobem se rodi jedine hmotne telo, audarika -aarfram.2017 epdo bona cor brand og har det er robado condomsagno vesleka. til at 3. upapatah - nahle vzniknuti bez jakesi predchozi pripravy. Timto zpusoben vznika jedine menitelne telo, vaikrijaka-sariram,202) "Tattvar thadhigama-sutram" sleduje tuto teorii az do nejjemnejsich podrobnos ti. Zejmena se zabyva otazkani, jak se rozlicna tela spojuji, a pripady, kdy tele obvykle vznikajici pouhym sdruzovanim zakladnich castecek, skandha, cili tzv. sammurchanem, mohou byt ziskana mimoradne pokanim (tapas), coz se zve labahih. Pokud se tyce pohlavi tel vyklada dzinisticka nauka, ce tela pekelnych bytosti a tela vznikajici sammurchanem jsou obojetna (napumsakam), kdezto tela boho nejsou nikdy obojetna, jsou tedy vzdy muzskeho nebo zenskeho pohlavi. Tela rodici se ze zarodku, maji podle dzinieticke nauky trojk pohlavi, bud to uz ake, nebo zenske nebo obojetne, 2047 v teto nauce o telech je jiz vlastno obrazen i dzinis ticky nazor Orozlicnych zpusobech, v nichz se duse podrobena kolobehum zivoto maze vtelit. Zpa80b vteleni se nazyva v dzinisticke nauce gatin. 205Dziaiete rozeznavaji celkem ctyri gati: 1. Duse se muze vtelit jako clovek - mannsjah, 2. jako buh - devah, 3. jako pekelna bytost - narakah, 206) 4. nebo jako jiny zivy tvor - tiriak. 2067 Jenom clovek muze dojit osvobozeni z pout karnan. Ostatni bytosti se musi teprve novymi prerody stat lidmi, aby dosahli spasy. To plati i obozica, kteri jinak ziji ve stavu' blazene jdim nez lide. A prave z tohoto nesouhlasu, ze se bohove, bytosti celkem dokonalejsi, musi narodit jako lide, vidime, ze bohove byli prijati dzinismem jako prezitek jeste starsich dob, byt se i jejich stav neshodoval uplne se zasadami nauky.207 Tyto zpusoby vtelovani nalezeji mezi 'projevy cinnosti zivotneho prvku, je* vyvolava karma. Takovychto projeva je celkem jedenadvacet, mimo gati patti sem 1011-5060

Page #79
ctyri druhy vasni (kasajah), tri druhy pohlavi (lingam - uvedeny pri vykladu o telech), klamny nazor (mithja-darsanam), nevedomost (adznanau), neuzakonennost (asamjatam), nesvoboda (asiddham), a konecne karmanova zabarveni (lesja). 208) Vyklad o vasnich, klamnem nazoru, nevedomosti, neuzakonennosti a nesvobode nalezi do etiky. Zbyva tedy jeste vylozit o karmanovych zabarvenich. Nauka o nich ma take hodne primitivni raz a nalezi k onem rysum dzinisticke na uky, ktere ukazuji k velmi davnym dobam. Leeje byly puvodne, jak se zda, mysleny jako skutecna zabarveni duse, dodavana jiz razem rozlicnych kerman.209) v nynejsi dzinisticke nauce je vsak tato myslenka ponekud obmenena. Rozeznavaji se totiz zase od sebe presne odlisene dusevni stavy, oznacene tim kterym zabarvenim bhava-166ja, a akutecne zbarveni fysickeho tela podle razu karmanoveho tela, dravja-lesja.210) V teto podobe se nauka o karmapovych zabarvenich stava snadno srozumitelnou a nema v sobe nic absurdniho, jak nekdy byva tvrzeno, Leoji je sest: Shakt cerna modra seda zluta pita, - - kand, nila, kapota, 211) ruzova bila - - Pada 212) Bukla. - 77 a Ze byly leeje mysleny puvodne jako barvy hmoty, je videt nejlepe z toho, ze dzinismus uci, ze bytost podrzuje svou barvu po cely svuj zivot, a teprve v novem vteleni dostane novou barvu podle karman predesleho zivota.213) Vytvafeji se totiz leeje z jogu, snahy a kaaaji, vazni. Nauka o lesjich souvisi velmi uzce s naukou o telech a zpusobech vteleni. Zda se totiz, ze zejmena nektere z vyssich jasnejsich leeji byly vyhradou dokonalejsich bytosti, Ale vec neni uplne jasna, protoze clovek muze vyvinout vsechny leeje. 1011-5060 Leeje vsak nejsou jen pouhym zabarvenim, nybrz dodavaji bytostem cely jeJich raz. Leejim se pricita zejmena i chut i zapach. O zlych leejich (prvnich trech) se tvrdi, ze jsou horke, palcive a kysele chuti, 214) kde to chut dobrych leeji se vyznacuje vseni nejprijemnejsimi vlastnostmi nejlepsich chuti. Podobne je tomu tak i se zapachy. Kdezto dobre leeje pry krasne voni, 216) zapach zlych leaji odporny jako zapach zdechliny nebo hada. 215) Je 217) Leeje vsak take maji vliv na vyvoj dusevnich vlastnosti cloveka, jeho schopnosti, narusivosti atd. A naopak pestuje-li clovek ty ktere vlastnosti,

Page #80
- 78 - a zejmena premaha-li zle sklony, pripravuje si pro pristi zivot lesje, shodujici se s temi to vlastnostmi. Ctrnact gubas than Dzinisticka metafysika vlastne cili k etice a tvori jeji zaklad, nejvice se vsak etice blizi posledni cast dziniaticke metafysiky, ktera pojednava o stupnich na ceste ke spaseni so pojmech, na nichz je zalozena dzinis ticka etika a jez se nazavaji margene. Vyklady o nich time tvori jaksi prechod k nesledujici kapitole, ktera pojednava o azinisticke etice e previdlech pro zivot, ktere smeruji k tomu, aby vedi co nejrychleji k nejvyssimu cili, k vecne spase a k vysvobozeni z kolobehu zivotu. Cely svet je - podle dzinisticke viry, plny nesmirne malych zivych bytosti, odbornym vyrazem zvanych nigodan.219) Nelze ani odhadnout, jak nizky je atav vyvoje, na nemz jsou nigodove. Z nigodu prichazeji duse do vyvoje v ko lobehu zivota, postupuji v nem od stupne ke stupni, az konecne dojdou cile, spasy. Nigodove jsou tedy pramenem, z nehoz vytryskuji duse, ktere touzi po spase. Duse, ktera se jednou dostala do vyvojove rady, nemuze se jiz nikdy vra tit do stavu nigodu. Vyvojovych stupnu, ktere musi duse projit od okamziku, kdy opustila stav nigoda, az do okamziku sve spasy, je celkem ctrnact. Odbor nym vyrazem se nazyvaji sunasthaga, -0 & dohromady guna-arerih, rade dokona losti. Gunas thana vypocitava NEMICANDRA V "Gonnatasaru".-23Jsou to - postupuje me-li od nejnizsiho stupne k nejvyssimu - tyto stupne: mithjatvam, sasadanan, miaram, avirakta-eanjaktvam, desa-viratatvam, pranatta-viratatvam, apranatta-viratatvam, apurva-karanen, anivrtti-karanam, suksma-samparajah, upasanta-nohah, ksina-monan, sajoga-kevali a ajoga-kevali. Te chto vyvojovych stupnu lidske duse je treba si podrobne 1 povsimnout. 1011-5060

Page #81
- 79 - Nejnizsi stupen je mithjatvam (prakrteky- miccno), zaslepenost, vyznacujici ge tim, ze duse na tomto stupni vyvoje nema spravne poznani a spravne vedeni (samjag darsanam a sanjag dznanam). Clovek, ktery stoji na tomto stupai, neveri v pravdy dzinistickeho nabozenstvi a chova ve sve dusi nespravne nazory a kacirske nauky. Prava nauka se mu zda primo hnusnou. V tom je pro dusi - podle dzinismu - nejvetsi obtiz dos tat se ve vyvoji dale.<22) Za to kdyz duse dojde praveho poznani a prikloni se k azinis ticke nauce, postoupi hned az na ctvrty stupen vyvojove rady. Druhy a treti stupen jsou jen prechodne stupne pro duse, ktere klesly ze ctvrteho stupne zpet na prvni stupen. Druhy stupen, jenz znamena jenom pomijivy stav duse pri padu duse od prave viry k nespravnym nazoran, se nazyva sassdanau nebo sasvadanan (pkt.: sasana).2237. Treti stupen se nazyva miera (pkt.: misso), stav pomiseny. To je onen stupen, kdy duse, ktera odpadla od prave viry, je v pochybnostech, nechce se ani drzet prave viry, ani se nechce uplne oddat klamnym nazorun. Podle oblibeneho obrazu je na tomto stupni smiseno nitnjatvan (zaslepenost) a sanjakatvam (dokonalost) jako tvaroh (dadhi, pkt.: dani) s cukrem (gudah).424) NJAJAVIDZAJA prirovnava takovou dusi k cloveku, ktery by prestal rozeznavat cukr (gudz.: gola) od pokrutin (gudz.: khola).2257 Ctvrty stupen je avirata-samjaktvam, dokonalost, ktera se nepoji na sliby, zvany tez avirata-sanjag-drsti-gunas thanam.20 Ovsem samjaktvan, dokonalost, tu neni myslena v absolutnim smyslu, nybrz jenom jako spravne poznani, jako cesta k naprosto dokonalemu a neomylnemu poznani. Rys dokonalosti na tomto stupni poznani zalezi v tom, ze duse jasne poznava, co je pravda, a neni dale pro dusi pochybnosti ani klamu o jejim cili a ceste k nemu. Je to vlastne prvni rozhodny krok ke spase. Vyznacnym rysem toho vyvojoveho stupne je jeste, ze clovek zacina ovladat sve vasne (kasajah)2217 tak, ze se zbavi alespon hrubych forem vasni, kdezto mirnejsich se jeste nedovede zbavit. To se dari dusi teprve na dalsin, patem stupni, zvanem desa-virati-gunasthanam, a to tim, ze clovek zachovave sliby, predepsane pro verici. 2287 Na sesty stupen, pramatta-viratatvan, dostane se clovek, kdyz zachovava sliby, ktere jsou platne pro mnichy (mahavratani), jenz se vsak jeste neovlava tek dokonale, aby obcas se neprovinil proti nim, zejmena nasledkem nedbalosti pramadah). Odtud je odvozeno i jmeno tohoto stupne.4297 Sedmy stupen se lisi od sesteho tim, ze na nem jiz neni nedbalosti. Pro 230) to se jmenuje apramatta-viratatvan. - Osmy stupen je apurya-karana-gunasthanam, na nemz vznika v dusi anaha, Jak nikdy pred tim, zbavit se karman zaslepujicich dusi a dosahnout naprosto dokonaleho poznani (mohanija-karmani).231) Na tomto stupni se jeste objevuji 1011-5060

Page #82
- 80 - mirne projevy vaeni, ale cloveku pusobi nesmirnou radost, podari-li se mu odstranit jejich nasledky. Na tomto stupni zacina take tzv. bile rozjimani, sukla-dhianan, tj. ciste rozjimani ciste duse.. Devaty stuper aniyrtti-karanam nebo anivitii-gunasthanam je jeste dalsi krok na ceste odstranit zaslepenost mohah). clovek na tomto stupni prestane touzit po radostech, ktere pred tim videl, slysel nebo zakubil, a oddava se meditaci o prave podstate duse. Na desatem stupni, jenz se nazyva suksma-samparaja-gunasthanam337 monanija-karmana jsou jiz odstranena az na nepatrny zbytek; zbyva totiz jenom jakasi minimalni touha, neobsahujici naprosto nic zleho, napr. touhu dosahnout spasy. Touha tohoto druhu se nazyva suksma-sanazvalang-lobhan,234) Na jedenactem stupni, upasanta-moha-gunasthenag, 2357 vsechna karmane, pasobici zaslepenost (moneni jani karmani)-30 prestanou nadobro pusobit, ale jeste nevymizeji, nybrz trvaji potencialne dale. Proto svetec z tohoto stupne muze jeste klesnout. Uplne vymizeji zaslepujici karmana teprve na stupni dvanactem, zvanem pro to ksing-mona-gunasthenan.2377 z tohoto stupne duse jiz nemuze klesnout nazpet k puvodni nedokonalosti. Ale ke konecnemu cili zbyva jeste dlouha cesta.' Nebot svetec, aby dosahl trinacteho stupne, cili aby se stal sajoga-kevalinem, 587 musi svrhnout vsechna zbyvajici gheti-karmana, tj. dznanavarani ja, dareanavarapija a antaraja. Teprve tehdy, kdyz duse je prosta vsech zhoubnych karman, nabude neomezeneho poznani, stane se vsevedoucim, a svetec se stane doko; nalym svetcem, arhantem. oa konecneho cile deli tu jenom na ona nezhoubna kar mana, ktera ji jeste poutaji k hmote. Kdyz i tato karmana odumrou, ystoupi duse do ctornacteho vyvojoveho stupne, svetec se stane sjoga-kevalinem.239) Tento stupen trva jenom nesmirne kratce, dziniste rikaji, ze trva jen tak dloubo, co by clovek vysvetlil pet indickych kratkych samohlasek a, i, u, f, 1, nebot je pouhym prechodem z rezdejsiho sveta k vecne spase. Je to ona chvile, nez se osvobozena duse odlouci od sve telesne schranky & pocne stoupat do vyse k sidli spasenych. Tim zaroven konci vyvojova rada duse v kolobehu zivotu (sansaru), do nehoz neni pro ni navratu, kdyz jednou dosla spasy. Soucasne s guna-s thany se uvadejf v nekterych dzinistickych knihach tzv. marganan, jichz je rovnez ctrnact.240) MArgany jsou vesmes pojmy, jez jsem jiz vetsinou vylozil na jinych mistech, a proto uvadim jen jejich vycet jako opakovani. Margany jsou: 1. Gatih cili zpusoby, vteleni, jez jsou ctyri.241) 2. Indrijani cili smysly, jichz je pet.242 3. Kajan, tela, kterych je sest, totiz pet druhu nehybnych (sthavarah) . a pohyblivy (trage).243) 1011-5060 national

Page #83
- 81 - 4. Jogah, snahe, Jejimz pusobenim se pritahuji castecky hmoty k dusi.244) 5. Vedan, pohlevi*", jsou tri: Zenske strivedah, muzske - purusevedah, objetne - napumsakavedah 6. Kacajan, vasne, jsou ctyri: krodhah - hnev, manan - pycha, maja - klam & 16 bhah - zadostivost Kazda z techto ctyr vaeni ma ctyri stupne intensity.246) 7. Dznanam, vedeni, na osm druhu: matih - smyslove poznani, doprovazene rozumem, arutam - poznani, zakladajici se na studiu posvatnych pisem, avadhidznanem - intuitivni poznani, tanah-parjajah - prine poznani myslenek druheho o hmotnych vecech, kevala-dznanam - vsevedoucnost, kumatih - negace smysloveho poznani, kusrutam - Regace poznani, ktere se zaklada na studiu posvatnych piser, vibhanga-vadhih - negace intuitivniho poznani.2477 8. Sanjamah, ovladani se, zalezi v tom, ze clovek zachovava aliby (vratan), zachovava zasady opatrnosti (sanitih), potlacuje vas ne (kacatah), vzda se hrubych skutku, reci a mysli (dandah) a ovlada sve smysly (indrijan). 9. Dareanam, nazor, ma ctyri druhy: zrakovy - caksu, mysli a ostatnimi smysly mimo zrak acaksu, jasnovidectvi - avadhi, Tsevidoucnost - kevale. 10. Leejah, karmanova zabarveni duse, kterych je sest. 11. Bhavja-margana, urcuje duse dle vlastnosti vedoucich k dokonalosti (bhayjatva-gungh) nebo branicich dokonalosti (abhavjatva -gunah). 12. Samjaktvam, vire v sedm zakladnich pojma dzinisticke metafysiky, tattvam. 13. Sandzni-margana uci o dzivech, schopnych ucit se, poucovat a mluvit (samdzni-dzivah) a neschopnych techto ukonu (asandzni-dzivan). 14. Anarah, asimilace hmotnych castecek dzivem za tim ucelem, aby se zacho val telesny Zivot. o kazdem dzivovi muzeme uvazovat ze stanoviska kterehokoli gunes thane nebo kterehokoli margany, cimz dojdeme k rade rozlicnych vlastnosti. Ovsem vlastgosti, ktere pridavame azivovi z techto ruznych hledisek, ze jsou realne, netrvaji skutecne v dzivovi tak, ze by byly jeho soucasti, nybrz jsou to jen Prakticke vlastnosti, dzivovi prikladane z obecneho stanoviska (vjavahara-na1 . Tim prave dostavame zakladnu pro praktickou stranku azinistickeho naboenstvi a podklad pro vyklad dzinis tickych etickych zasad. 2011-5060

Page #84
- 82 - IV. LOGIKA Zakladni pojmy a zinisticke logiky K vykladu sve nauky aziniste od pradavnych dob horlive pestovali logiku. Ovsem azinisticka logika (njajah) se znacne lisi od zapadni logiky. Hlavni rozdil spociva v tom, ze dzinisticka logika neni, anebo alespon se chce byt formalni. Jejim ucelem neni jen dokazovat & rozebirat, nybrx hlavni jeji pozadavek, ktery dziniste kladou na logiku, je, aby rozmnozovala poznani a odstranovala nevedomost a tak prispivala k dosazeni cile, k nemuz cela sous tave smeruje. Proto to nema byt jen vycvik spravneho mysleni, nybrz zaroven cesta, jak zjistit pravdu. Proto dzinis ticka logika velmi uzce souvisi s dzinistickou metafysikou a v nekterych dzinistickych spisech byva dokonce pokladana ze soucast retafysiky. Jinde alespon jeji jedna cast, saptabhanginajah, byva zahrnovana do metefysiky. Tim zpusobem si take vysvetlime, ze o logice, cejmena ve starsich dobach, vykladaji dziniste v metafysickych spisech. Z toho duvodu priraduji take vyklad o dzinisticke logice bezprostredne k vykladu o metafysice. * Najah K vlastni vyznacne casti dzinisticke logiky nas privadi nauka o najech. Najah znamena hledieko nebo stanovisko, z nehoz muzeme uvazovat o nejakem predmete. Najah je v bezprostredni souvislosti s naukou o pramane cili o platnem poznani, nebo muzeme dojit rozlicnych a navzajem ruznych, prece vsak platnych poznani o temze predmete, uvazujeme-li o nem z rozlicnych hledisek. Napr. jednu a tutez osobu muzeme nazvat jednou otcem, jindy dedem, bratrem, tchanem, zetem,' evakren, strycem, synovcem, bratrancem atd., podle toho, z ktereho stanoViska o nem mluvine, z toho prikladu zaroven vidime, ze naju je tolik kolik ten ktery predmet pripousti.249 Nauku o najech zarazuji dziniste do sve metafysiky a pokladaji ji za jeji neodlucnou a zvlaste vyznamnou cast. V teto nauce byly behem casu vytvoreny z ohromneho mnozstvi naju rozlicne typy, podle nichz je mozne o kazdem predmetu uvazovat. 1011-5060

Page #85
- 83 - Naje se deli na dve skupiny, totiz niscaja-najah a vjavaharg-najah.250) Niscaja-naiah hledi jenom k trvalym vlastnostem, k poda tate veci, o niz nelze pochybovat, a ktera zustava spravna za vsech okolnosti. Prave proto se nazyva bezpecne, vedecke stanovisko, niscajah, Druha skupina zahrnuje takova stanoviska, ktera hledl k vlastnostem prakticke potreby, treba by to nebyly vlastnosti trvale. Je to stanovisko naivniho realismu a prakticke potreby, & proto se nazyva stanovisko obecneho zivota, vjavahara-najah. Dobry priklad uvadeji dziniste, aby vec objasnili: Rto je hlineny hrnec, je receno ze stanoviska niedaje-najah; "to je hrnec masla", je ze stanoviska obecneho zivota, vjavahara-najah. Pouzijeme-li toto na dzinistickou nauku, dostaneme jeste vyznacnejsi priklady. Tak niscaja-najah napr. vede dzinis ty, ze pokladaji dusi za cistou, osvicenou, neposkvrnenou, dokonalou, za zaklad jsoucna, vedomi a blazenosti, bez ohledu na jeji pritomny vztah v kolobehu zivotu, jenz muze byt treba velmi ubohy. Naopak postavi-li se na stanovisko obecneho nazirani, Viavahara-najah, mluvi o dusi vtelene, ze je zapletena do siti karman, ze je zahalena zaslepenosti a nevedomosti, ze je v nedokonalem stavu. Niscaja-nejah se deli dale zase na dva druhy, totiz na dravjarthika-najah a parjajarthika-najah, Dravjarthika-najah, nekdy take zvany dravjastikah, je stanovisko, prihlizejici k obecnym vlastnostem pozorovanych veci. Z toho atanoviska hledim napr. na predmet pred sebou, kdyz reknu, ze to je "strom". Parjajarthika-najah nebo parjajastikah je stanovisko prihlizejici k zvlastnim vlastnostem a k stavu veci v pritomnem okamziku. Je to vyvojove stanovisko. Z tohoto stanoviaka v uvedenem prikladu reknu napr., ze je to "stara, pekne zachovala jablon, obalena kvety, ktere prave rozkvetly". Dravjarthikah se deli na tri tridy a parjajarthikah ne ctyri, cimz dostavame sedm typu naja. Tim ovsem nejsou naje vycerpany, jsou roztrideny. Ve skutecnosti je naju velke mnozstvi. VINAJAVIDZAJA tvrdi, ze je jich sedm set, ale vsechny tyto naje muzeme zaradit do nektere z uvedenych trid. Onech sedm set typu, jak uvadi Vinajavidzaja v druhem sutru ave Najakarniky", jsou: 1. Naigema-naiah, cili stanovisko nerozlisene.252) Kazdy pred me t ma totiz podle dzinisticke nauky dvoje vlastnosti. Jedny jsou zahrnovany slovem samanjam; jsou to vlastnosti obecneho razu, spolecne celemu druhu nebo rodu. Napr. jablon ma radu spolecnych vlastnosti s hrusnemi, duby, skaty atd., a to jsou prave samanja. Kdezto vlastnosti zvlastni, vyznacujici toho ktereho jedince tom kterem stavu a okamziku, jsou vlastnosti zahraovane slovem visesah. Naigama-najah nebere ohled na tento rozdil a uvazuje o predmete se veemi Jeho vlastnostmi, 2. Sangraha-najah je stanovisko, z nehoz jedname o predmete s ohledem na jeho obecne vlastnosti, s vime pri tom, ze vlastnosti zvlastni, visetah, ne 1011-5060ational

Page #86
- 84 - jsou neco samoe tatneho, co by mohlo tovat bez obecnych vlastnosti, ale nepouzivame jich v tom kterem pripade, abychom predmety rozlisili. Napr. mluvime: o stromu a vime, ze jsou rozlicne druhy stromu, ale nebereme k tomu zretel. Je to tedy rodove stanovisko. 2537 3. Vjavahara-najah, 254) zvlastni stanovisko, ktere si vsima jedince a jeho zvlastnich vlastnosti a neprihlizi k obecnym vlastnostem.-997 Ty to tri naje jsou tri tridy dravjarthika. Jejich vyznacnou vlastnosti je, ze prihlizeji jenom k vnejsim vlastnos teo, pridavanym rozlicnym vecem vedle jejich vlastni podstaty. Dalsi ctyri, ktere tvori skupinu parjajartik, neveimaji si takovych vnejsich vlastnosti a hledi vyhradne a jedine k podstate pozorovanych veci, nidzam. Tyto ctyri stanoviska jsou: 4. Razusutra-najah, primocare stanovisko, jez nehledi ani k minulosti (je jiz neni), ani k budoucnosti (jez jeste nenastala), nybrz prihlizi v tom kterem okamziku jen k podstate veci, a naprosto se neohlizi, jak se ta ktera vec utvafela v minulosti, nebo jak se utvari v budoucnosti." 5. Sabda-naiah, alovni stanovisko. Je to vlastne jen stanovisko gramatika, nebot z tohoto stanoviska uvazuji slova jen podle mluvnickych pomeru a nevsimaji si napr. rozdilu synonym (purkakah). Tim prave, ze shrnuje rozlicna synony ma v jeden obecny pojem, je toto stanovisko vlastne generaliaujici. Ostatne dzinisticti logikove nejsou o tomto aaju za jedao. 6. Sanabhirudha-najan je pravym opakem predesleho maje; prihlizi 1 k nej jemnejsim rozdilum synonym. Predmety oznacene ruznymi synonymi lze pokladat podle tohoto stanoviska za ruzne. Kdezto sabda-najah je stanovisko gramatik, je samabhirudha-najah stanovisko etymologi. 259) 7. Evambhuta-najah, stanovisko, z nehoz clovek hledi na vec, tak jak skutecne je i kdyz neni docasne v onom stavu, ktery tvori podstatu. Napr. pud zari, obetnik, nazyva se tak, ze kona pudzu, obet, a to i tehdy, kdyz ji nekona (napr. kdyz spl). I toto stanovisko je stanoviskem etymologu. Z uvedeneho prehledu roztrideni maju vidine, ze prve ctyri naje se vztahuji k vecem, jako predmetum reci (vadjan), kdezto posledni tri se tykaji jenom slov (vacakan). Podle toho vlastne jen prva ctyri stanoviska jsou skutecna filosoficka stanoviska, kdezto posledni tri jsou urcena jen pro filology. Protoze vsak posvatna pisma, sastra, jsou napsana ve slovech reci, je nezbytne, ma-li ; jin byt nalezite porozumeno, vykladat je i gramaticky i atymologicky, a k tomu jsou prave urceny tri posledni naje. international

Page #87
Prave jako u pramane mohou byt i u naju klamy, abhagah. Z techto klamnych naju poznavame jeste lepe podstatu naja samych. Naigamabhasah vznika, od 11su- . jeme-li vlastnosti obecne a zvlastni tak, jako by i ve skutecnosti byly oddeleny. Sangrahabhasah vznika, poklada-li nekdo obecne vlastnosti za jedine prvky veci.-L. Vjavaharabhasah vznika nespravnym urcenim druhu a nespravnym rozlisovanim latky a vlastnosti. 202) Ra Zusatrabnabeh vznika, upira-li se vecem stalosti.4037 Sabdabhasan je klan, ktery vznika tim, ze zenedbavame mluvnicke tvary a souvislost slov. Samabhirudhabhasah vznika, pokladame-li za synonyua glova oznacujici tutez vec, ale etymologicky rozdilna. 264) Evanbhutabhasah zalezi v tom, ze se popira jsoucnost, protoze ne trva cinnost, z niz je odvozeno imeno. Napr. neni pudzarin, obetnik, nekona-li prave obet, pua zu. Jde-li o to zkoumat aziva v jeho rozlicnych spojenich, jez poskytuji velice slozity zaklad logickeho rozboru, uzivaji dziniste obycejne jineho roztri-. deni, ktere ma zaklad vice metafysicky, nez prave uvedene roztrideni, ktere je vice razu logickeho. Toto druhe roztrideni vychazi od dvojice nibdaja-naiah a vjavahara-najah. Prvni z nich poskytuje uplne a jedine pravdive hledisko, necini rozdilu mezi dravjem, latkou a vlastnostai, gunah. Druhe hledisko je vsak jen astecne, hleaf predevsim k vlastnos tem, jimiz se predmet projevuje. Dzivah, jak bylo vylozeno pred tim, muze byt ve stavu dokonalem, pros tem hmoty, zatemnujici ho (upadnih) a proto je nirupadnih nebo auddhah, cisty; nebo je spojen s hmotou, zatemnujici jej, je sopadhih, asuddhan (necisty) Podle toho, k jakemu stavu niscaia-najah prihlizi, rozeznava se suddhaniedaja-najah a asuddha-niadaja-najah. Pod obnym zpusoben se deli i visvahara-najah podle toho, hledi-li k podstatnym vlastnostem veci, nutne s ni souvisejici, nebo k vlastnostem vnejsim, bez nichz vec muze trvat bez zmeny sve podstaty. Timto zpusobem se rozeznava satbhute-vjavahara-najah, obecne stanovisko, ktere hledi k podstatnym vlastnosten, a asatbhuta-vjavahara -najah, obecne stanovisko, ktere hledi k nepodstatnym vlastnostem. Kazdy z nich se deli jeste dale na upacaritah, tj. stanovisko, ktere priblizi k vlastnostem pridavanym tomu kteremu predmetu v obecnem uzivani, jez vsak nemaji vnitrni opravneni, jsou jen metaforicke. Opakem je stanovisko anupacaritan. Tioto zpusobem dostaneme roztrideni naji na sest trid. Ucelem naj, zejmena v tomto rozdeleni, je odhalit vaitrni podstatu osobnosti, dziva, v jeho prostredi a v souvislosti s vesmirer. Proto dziniste nepo 1011-5060

Page #88
kladaji nauku o najech za pouhou teoretickou nauku, nybrz ji prikladaji velky prakticky vyznam, zejmena pro metafysiku a teologii, ale tim i pro samotny zivot. Domnivaji se, ze poznat jaouone a prozumet podstate jsouona je nejbezpecnejsi cesta ke konecne blazenosti. Proto je potrebi pravdu, k niz lze dojit 86 a pomoci praman a naju, vykladat lidu, ktery touzi po konecne blazenosti a byl by jinak veden jen pouhou nadeji a prazdnou virou. Tomu ukolu vyhovuji posvatna pisma, ktera vykladaji pravdu. Prostredek vykladu je pak sjadvada, pouziti naja k praktickemu vykladu. anekantava Tato nauka o najich ma dulezite misto v dzinisticke soustave 265) du. Podle dinisticke nauky jsou totiz vaechny lidske popisy a vyklady jenim relativni, jsou jenom opisem skutecnosti, protoze vychazeji a omezeneho a nedokonaleho rozumu. Slova maji svuj vlastni vyznam podle souvislosti a vzajemneho vztahu, a to ne jen v beznem rozhovoru, nybrz i v reci filosofa, a kdybychom se pokusili zevseobecnit jejich vyznam, zavinili bychom jenom zmatek. Prave proto dziniste, kteri uznavaji uzasnou slozitost skutecna, vybudovali svou nauku, zvanou anekantavadah, Mnohostrannost skutecnosti vede k tomu, ze je mozne velke mnozstvi popisu a vykladu. Kazdy z nich muze byt castecne pravdivy, ale zadny z nich neni naprosto pravdivy. To to logkcke stanovisko vyvera primo z metafysickeho relativniho pluralismu, ktery je oznacovan obycejne tymz jmenem. A zde prave vidime uzkou souvislost dzinisticke logiky s metafysikou, jak jsem se pred tim zminil. Na techto predpokladech se zaklada nauka o podminenem vykladu cili sjaDvadu, jenz se tez nazyva saptabhahgi, protoze dava sedm moznosti vykladu. 9jadvadah cili saptabhangi Sjadvadah, podmineny vyklad, zalozeny na pramanech cili saptabhangi, sedmieleny logicky vyklad je nejdulezitejsi cast dainisticke logiky. Zaroven to je nejpodivnejsi nauka, kterou nesnadno pochopi ten, kdo se nedovede nalezite ponorit do dzinisticke nauky; a proto byla casto nepochopena jinoverci, kteri v ni videli nejvetsi chybu dzinismu a tak predmet nejostrejsich vytek. Ani nekteri uplne nestranni evropsti ucenci nedovedli dokonale pochopit tuto nauku a hledali v ni skepticismus, ktery v ni naprosto neni. Sjadvadah je podminecny vyklad, vyklad z rozlicnych hledisek s podminecnou platnosti navesti. Tato premisa se vzdy uvadi slovem sjad, jez znamena "je-li tomu tak", nebo zkratka "snad". A jelikoz nekteri ucenci nepochopili vyznam tohoto sjad a videli v nem jen gramaticky tvar oplativu a prekladali jej "mozna, ze... zkreslili celou nauku a postavili ji na roven skpeticismu, Opravdu to vsak znamena jen stanovisko s vyhradou.266) 11 9 1011-5060

Page #89
Techto naveeti je sedm, a proto se take nazyva tento zpusob vykladu saptabhangi, sedmiclenny. Podle tradice jsou to: 87 1. siadaati, a vyhradou jest, 2. sjadnasti, s vyhradou neni 3. sjadastinastica, s vyhradou je a neni, 4. jadavaktaviah, a vyhradou neda se vyjadrit slovy, 5. jadasti avaktavjah, a vyhradou je a neda se vyjadrit slovy, 6. sjadnasti avaktavjah, s vyhradou neni a neda se vyjadrit slovy, 7. sjadastinasti avaktavjah, a vyhradou je a neni a neda se vyjadrit slovy. 267) Techto pevne stanovenych navesti muzeme pouzit k vykladu kterehokoli predmetu, a to s ohledem na: rupan, pod obu latku misto dravjam, ksetram, kalah, cas ktere mohou byt vlastni (ava-) a cizi (para-); tedy: evarupam, avadravjam, svakeetram, svakalah a pararupam, paradravjam, parak etram a parakalah, 268) Obycejnym prikladem dzinistu je hrnec a atributem nestalosti. Podle predchoziho rozvrhu dostaneme tyto usudky: 1. Hrnec je nestaly", (ovsem s vyhradou casu, mista atd.). 2. "Hrnec neni nestaly". Napr. v tomto okamziku (svakalah), kdezto v nejblizsim okamziku (parakalah) maze jiz byt jen hromadkou strepu. 3. Hrnec je nestaly (s vyhradou) a je staly (s vyhradou)". Tento usudek je vlastne spojenim predchozich. 4. "O hrnci se nelze vyjadrit pokud se tyce stalosti". Jednak nelze vystihnout stalost a nestalost soucasne jednim vyrokem, jednak tu trva neurcitost s ohledem na uvedene vlastni i cizi okolnosti.269) Dalsi usudky jsou jen kombinaci predchozich. 5. "Hrnec je (s vyhradou) nestaly a soucasne se nelze o jeho stalosti vyjadrit". 6. "Hrnec neni (s vyhradou) nestaly a soucasne nelze jeho vyjadrit. 7. "Hrnec je (s vyhradou) nestaly, je soucasne i staly a soucasne se nelze o jeho stalosti vyjadrit".270) 1011-5060 Samo sebou se rozumi, ze uvedeny priklad je ciste schematicky a ze ve skutecnosti zridka kdy se tyto podoby usudku vyskytnou zaroven pohromade. Ale sa stalosti

Page #90
motna vec se da na nem nejlepe objasnit. Je treba vzdy uvazit, ze kazdy z techto usudki je resen s vyhradou, nebot jinak by se stala tato tvrzeni ne: smyslnymi. Tato vyhrada se pak deje vzdy s ohledem na pruvodni okolnosti podoby, latky, mista a casu, jak bylo predem receno. Tyto podminene usudky jsou dale dvojiho druhu. Bud to se jimi hiedi objar nit veskere atributy toho ktereho predmetu, & tu se nazyva sakeladese, nebo si vsima jedine jednoho atributu bez ohledu na ostatni e nazyva se vikaladeea. Nekdy se nazyva sakaladesa-saptabhahgi take pramana-vakjan, a vikaladesa. septabhadgi najavakjam, nebo pramanam podava uplne poznani, kdezto najah je. nom poznani castecne, jak jiz bylo podrobne vylozeno.27 z toho co bylo vylozeno je videt, ze azinis ticka logika je zalozena na zvlastni metafysice & se zvlastnim zretelem k ni, a ze skyta zejmena pro pr. slueniky nedziaistickych nabozenstvi velike obtize. Nasledek toho byl, ze ze: jnena rozlicne indicke filosoficke skoly mocne na dzinis tickou logiku utocia ly. Hlavne nauka o saptabhangf byla napadana, a to stoupenci skoro vsech filc sofickych 8028 tav. Nejvice na tuto nauku ovsem utocili stoupenci vedantske filosofie a buddhiste, nebo napadala primo zaklady jejich sous tav a pravdepo dobne byla k tomu ucelu vybudovana jako noony polemicky prostredek. Podle ve: dantske filosofie je jsoucno nepopsatelne, coz dziniste pripousteji jenom car tecne, s vyhradou. Buddhiste zase tvrdi, ze vse se neni, tim tedy vse ze je jenom okamzite a ne skutecne. Dziniste pripousteji tento nahled zase jenom si hradou, totiz ze stanoviska zvaneho pariajarthika-najah. Kdezto ze stanoviska zvaneho dravjarthika-najan pripousteji pravy opak, coz je stanovisko samkhjo ve filosofie, 272) V zasade je velmi nesnadne vyvratit dakazy, vedene podle azinisticke 107 giky a jeste nesnadnejsi je proniknout vsechny jemnosti saptabbangi. K tomu a je potrebi dlouheho studia azinis tickych puvodnich logickych spisi, pri cemz je nezbytne, podrobne rozebirat priklady, ktere tam jsou uvedene, zejmena 1 2 posvatnych dzinistickych spisu. Do techto podrobnosti se nelze poustet v ramci teto prace, kde otazka dzinisticke logiky je celkem veco podradnou. 1011-5060

Page #91
- 89 - cast III. NG DINIS TICKA NAUKA Prakticka cast I. E TIK A Trirathan: 1. Samjag darsanam Zakladem dzinisticke etiky, je tzv. triratnem dili tri drahokamy dzinisticke nauky. Toto triratnau, jsou: 1. samjas-darsanam, dokonale vnimani, podminene pravou virou, 2. sanjas-dznanam, dokonale poznani a z toho plynouci dokonale vedeni, 3. samles-caritram, dokonaly zivot. Triratnam je zakladem cesty ke konecne spase, k vrcholne mete vseho snaZeni kazdeho jednotlivce, kdy se konecne duse vymani z pout hmoty a dosahne naproste dokonalosti,274) Raz techto tri pojmu, ktere tvori dzinisticke triratnan, nam ukazuje na prvni pohled rozumovy raz dzinis tioke etiky a jeji uzkou souvislost s metafysikou & logikou. Oba prvni cleny, ktere v praktickem ohledu jsou podkladem etiky, nalezeji teoreticky rozhodne do me tafysiky a castecne do logiky, kde ostatas bylo o nich pojednano, ovsem nejen v dokonalem tvaru, nybrz i v nedokonalych tvarech. Posledni clen je pak vyhradni eticky obor. Zaklad triratna je dokonale vnimani, podminene pravou virou, spravnym presveadenim."197 Tato podminka spravneho presvedceni me takovou prevahu, ze akt vni nani ustupuje do pozadi a vyraz samjee-dara enam nabyva temer vyznamu spravneho presvedceni, prave viry. V tomto vyznamu byva toto slovo nejcasteji uzivaao. Tak take definuje sanjag-dareanam UMASVATI. Tattvarthadhigama-sutre*270) a nazyva je virou v zakladni pojmy, tattyartha-arada nanan. Ucel prave viry je dvoji, jednak negativni, vyvarovat cloveka bludu a pochybnosti, jednak mu ukazovat spravnou cestu, aby spravne poznaval.' . 779 1011-5060

Page #92
- 90 - Prava vira se zase rozeznava dvoji: 1. Obecna, viavhara-samtag-darsanam ili vira provazena naklonnostmi, saraga-samjag-darsanam, 2. vyhranena, cista vira, niacaja-sanjag-darsanam, cili dokonale vira, prosta jakychkoli naklonnosti, vitaraga-samjag-darsanam, Obecna prava vira se tyka prave podstaty sesti latek (dravjam); peti teleg nosti (astikajam), semi prvku (tattven) a deviti zakladnich pojmu (padartham); jak o nich bylo vylozeno ve vykladech o asinisticke metafysice. K tomu pristupuje jeste vira v pravy cil, i prave pismo a v praveho ucitele.2797 Tato vira se vyznacuje ctyrmi vyznacnymi vlastnostmi, jez jsou: 1. klid - prasanah, 2. samvegah - Obava byt vtelen v jednom z peti kruhu svetskeho vtele n1, 280) 3. anukampa - ohleduplnost ke vsem tvorum, at pohyblivym (trasa) at nepohyblivym (sthavara), 4. as tik jam - vira v zakladni prvky, tj. v prvek zivotny a nezivotny atd. 2817 Ona cista, vyhranena vira, kterou dziniste nazyvaji niedaja-aanjag-dareanam vitaraga-darsanam, je dokonala vira v pravou podstatu vlastni duse, prosta jakekoli naklonnosti, kdyz si uvedomujeme, ze jeho podstata je cista duse, ktera se nelisi svymi vlastnostmi od duse naprosto dokonale.402 Preva vira je prosta tri chyb, totiz nemize byt zme tena s neprayymi bohy devata-mudhan, o nepravym mistem - lokamudham a falesnym ucitelem - guru-mudhan. 83Predstava boha je prosta hmotnosti a antropomorfismu, je to nejvyssi ideal naprosto dokonale duse. 2047 Dale podle prave viry neni mista, jez by vynikalo zvlastni svatosti a mohlo privest cloveka blize dokonalosti nez jine. Ucitel musi znat dokonale nauku a dovest ji jasne vykladat a ucit ji zretelne & 3. durazem. 285) Prava vira musi byt prosta osmere pychy, 287) musi byt vytrvala a musi mit osa vlastnosti, jez uvadeji asinisticka posvatna pisma. 288) Prave viry muze clovek dojit dvojim zpusobem: bud ze se sam zahlouba do sebe a bez pomoci jinych dojde spravneho presvedceni, to se nazyva nisargan; nebo se mu dostane pouceni z vnejsku, a to je adhigamah. h289) v druhem zpusobu je mnoho cest, jimiz clovek dochazi prave viry. Obycejne se jich uvadi deset, z nichz nejd Alezitejsi jsou tri; totiz pouceni tirtham 1011-5060

Page #93
- 91 - karem, jinym ucenym muzen, nebo cetbou svatych pisem, adzna; zreknutim se sveta, margah; znalosti dzinistickych zasad v podstatnem vytahu, samksepa-drstih.290) Timto zpusobem dochazi clovek prakticky prave viry; ve skutecnosti je prava vira vysledkem utlumovani (upasamah), potlacovani (ksa fopasamah) 2.odstraneni (ksajah) onech karman, jez zatemnuji pravou viru (darsana-mohani jekarmani) a ctyr vasni, ktere pusobi bludy (anantanubandaikasajan).-967 Dz inisticka logika pripousti sest hledisek, z nichz je mozne uvazovat o prave vire. Jeou to: 1. nirdesah - podrobne vyliceni veci, definice, 2. svamitvam - kde ji nize dosahnout, 3. sadhanam - jak ji lze dosahnout, 4. adhikaranan - umisteni, 5. sthitih - trvani a . 6. vidhanam - zpusob, jak dojit prave viry. Ovsem jenom nektera z techto hledisek maji prakticky vyznam a z nich byl o prave vire vylozeno, kdezto ostatni, pro dzinistickou soustavu bezvyznamne vyvody ze zbyvajicich hledisek lze snadno nalezt v komentarich k "Tattvarthadhigame-sutru" (1., 2. a 3.). Shrnene-11 nyni predchozi vyklady, vidime, ze prava vira, samjag-darsanam, vede clovek k tomu, aby vnimal zivot jako skutecnosta aby chapal vyznam ucelu zivota. Tim chrani cloveka pred pochybovacnosti a priblizuje mu predstavu, ze skutecne existuje jeho duse a duse ostatnich lidi a uci ho vnimat, jak dochazi pri jejim spojeni s hmotou k jevum zivota. Odtud si vysvetline i samo jmeno, jez beze sporu v sobe obsahuje pojem vjemu, darsanam, i kdyz dzinisticti lexigrafove se snazili pridat slovu darsanam prislusnost k dvema ruznym pojman. Druhy clen triratna: sanjag-dznanam Druhyn clenem triratna je sanjag-dznanan, cili prave poznani a z neho vyplyvajici prave vedeni. Prave poznani je podmineno pravou virou, z cehoz opet vyplyva, ze v prave vire stale zije prvek vnimani, ktery byl pozdejsimi vyklady zatlacen do pozadi. Je to ostatne docela jasne z celkoveho racionalistickeho razu dzinistickeho nabozenstvi. Rozdil mezi obema je vlastne jen stupnovity, kvantitativni, nikoli kvalitativni. Dziniste vykladaji pomer samjag-dareana a s.amjag-dznana velmi peknym prikladem. 101.1-5060 national

Page #94
- 92 - Vidin zenu a dite na zaprazi. To je vjem. Pozoruji je dele a vidim, ze zena koji dite. Dochazim k presvedceni, ze je to matka a syn. To je samjag darsanan. Teprve kdyz o nich zjistim vsechny podrobnosti, napr. jmeno, rod, kdo je otcem ditete, zda otec jeste zije, kde bydli a proc tam bydli atd., dochazim o nich prave poznani, samjag-dinanam. Poznani-ma-li byt pravy. poznanim, musi byt prosto pochybnosti a musi byt trvale. To je mozne, je-li zalozeno na pravem presvedceni. To je prave poznani v sirsim smyslu z obecneho hlediska (vjavahara-najah). V uzsin smyslu z hlediska zasadniho' (niscaja-najan) je smajag-dznanan poznani prave podstaty sveho ja. K tomu je podle dzinisticke nauky nezbytne znat spravne take podstatu karmana, one nezive latky, ktera lpi na osobni dusi od vednosti.-957 Tato znalost vlastniho Ja je podminkou vseho ostatniho spravneho poznani. Naopak nevedomost, neznalost podstaty vlastniho Ja a prave povahy karmana je pricinou vsech utrap v kolobehu zivota, samsaru. Proto podle dzinisticke nauky ma spravne poznani tak velky mravni vyznam, a je jednim ze tri zakladnich kanenu dzinisticke etiky.494 Prave poznani, aamiag-aznanam, je patereho druhu: 1. Mati-dznanam, poznani, ziskavane peti smysly a myslenim. 2. Sruta-dz nanam, poznani, ktere se zaklada bud na ustnim ne bo na pisen nem podani. Avadhi-dznanam, poznani minulych a vzdalenych veci bez spolupusobeni smysl, ktere se tedy zaklada na jakemsi druhu vise, ktere je vlastni jen nebeskym a pekelnym bytostem. Z lidi jen, mnisi tvrdym pokanim mohou dosahnout timto zpusobem poznani. Manah-pariaja-dznanam, vnitrni poznani myslenek a citi jinych lidi bez osobniho styku s nimi. . Tohoto poznani mohou dosahnout jen tzv. samjaminove, tj. lide, kteri naprosto ovladaji telo, mysl a rec. Kevala-dznanam, naprosto dokonale poznani, ktere se rovna vsevedoucnosti, je udelen jenom naprosto ciste duse, ktera je zbavena hmotnosti karman. 295) Podrobnosti o pravem poznani nam soustavne podava "Tattvarthadhigamasutran" VI. knize, a zejmena pak rozlicne komentare k tem kterym mistum. - - - - Mati-dznanam byva oznacovano jeste jinymi slovy, ktere vlastne znaci rozlicne druhy smysloveho poznani. Jsou to: sortih - vzpominka na predmet drive - siho vjemu, samdzaa nebo pratabhidznanam - upamatovani se na vec pusobenim nejakeho noveho vjenu, jenz muze byt docela jiny nez puvodni, ba i primo protiohid ny. Dale Cinta nebo tarkah - logicka indukce, a abhini bodhah cili anuma 1011-5060

Page #95
- 93. nan - logicka dedukce. Mati-dznanam mozeme dosahnout bud smysly nebo bez pomoci smysla, myslivou cinnosti. Mimo to se de11 mati-dznanam na ctyri stupne poznavani: 1. Avagrahah, cili zachyceni predmetu nekterym ze smyslu jako dlaledek vjenu cili darsana. Nazyva se nekdy take grahanam, alocanam nebo avadharanam. fha, apercepce spojena se snahou zjistit, od vlastne jde. Tento stupen se velmi blizi stupni dalsimu, usudku. Nekdy se nazyva tez una - dobad nebo tarkah - indukce, pariksa - zkouska, vicarana - patrani, dzidzna se - zvedavost, vedychtivost. 3. Avajan, usudek jako zdokonaleni poznani predchozich stupna. Nazyva se tez apatah - odvozeni, spagameh, apanadah, apavjadhah, ape tah, apagatam, Apaviddham, apenuttam e nepatrne rozlisenym vyznamem. 4. Dharana, udrzeni usudku 7 mysli, pamet, v deni v pravem slova smyslu. Obvykla synonyma pro tento stupen poznani jsou preti-pattih, avadharana, ayasthanam, nihcalah, eyagadan, arabodhan.-30 Kazdy z uvedenych stupnu muze mit dvanact rozlicnych pripadu podle kvantitativnich pomeru poznavaneho predmetu. Tyto priklady jsou: 1. Bahu, mnoho, jako napr. zastup lidi. 2. Alpam, malo nebo ekam, jedno. Napr. jeden clovek nebo sklenice vody. 3. Bahuvidham, ruzneho druhu; nape. muz se psem. 4. Ekavidham, jednoho druhu; napr. stado ovci. 5. Keipram, rychle; napr. utikajici kun. 6. Aksipram, pomale; napr. plazici se piz. 7. Anihsrtam, skryte; napr. lod za obzor ex dle vycnivajiciho kominu. 8. Nihsratan, zrejme; napr. kamen na ceste. 9. Anuktam, nevylozene; napr. kdyz clovek spatri nejake zvire, o kterem drive nikdy pred tim neslysel ani neceti. 20. Oktam, vylozene; napr. kdyz uvidim zvire, ktere jsem nikdy predtim ne viddl, ale o kterem jsem cetl nebo slysel vypravovat. 11. Dhruvam, trvajici; napr. hora. 12. Adhruvam, pomijejici; napr. blegk.2997 Protoze vsechny tyto pripady se vyskytuji ve vsech ctyrech stupnich matidznana, a to v oboru kazdeho z poti gmyslu a mysli, dostaneme tak 288 moznosti tohoto druhu poznani, s ohledem na predmet smysloveho poznani, arathah." 1011-5060 rnational an Education Yernational

Page #96
. 94 - Mimo obycejnych predmetu poznani znaji dziniste jeste tzv. viaidzanae, neurcity predmet, jez je predmetem jedine tzv. avagraha, cili smyslove ho zachyceni.301) Toto vjanazenam se vymyka podle azinisticke nauky dosahu zrakoveho poznani a mysli.302) Proto je mozne jen ctyrice togm pripadu poznani vjanazana, ktere je nutne pridat k poznani smyslovych predmetu, &loz dostaneme celkem 336 pripadu mati-dznana. Sruta-dznanam je poznani zprostredkovane, ktere maze byt podano slovy (ahaksaratmakam). Poznani podane slovy je mozne jen nezi rozumnymi bytostmi. Mezi bytostmi, ktere postradaji rozum je mozne jen podani nevyjadrene slovy. Ovsem rozumem nadane bytosti jsou schopny podani nevyjadreneho slovy tez. Toto podapi nevyjadrene slovy se nazyva nekdy take lingad za nebo linged zanjam, tj. podani zprostredkovane znanenini jako opak podani zprostredkovaneho slovy, ktere se nazyva take sabdad za nebo sabdadzanjam.3037 Sruta-dznanam se rozeznava dale na kanonicke, ahga-pravietam, pokud je podano ve dvanacti dzinistickych angech, ktere tvori dzinisticky nabozensky kanon, a na nekanonicke, angavabjam, jez neni obsazeno v uvedenem kanonu.14 Avadhi-dznanar, videni (vise) predmetu vzdalenych a smysly nedosazitelnych. Toto visonarske poznani je bud vrozene, jak je tomu u bohi a pekelnych bytosti, nebo ziskane potlacenim, utlumenim nebo odvrhnutim karmanove latky z duse. Vrozene avadhi-dznanam se nazyva bhava-pratjajam, ziskane se nazyva ksajopasana-ninittakam nebo gung-pratieje, ziskane zasluhou. ziskane ayadhidznanar je ses tereho druhu: 1. Takove, jez cloveka vsude doprovazi - anugami. 2. Takove, ktere cloveka nedoprovazi, a je tim omezeno na misto, kde ho bylo dosazeno - ananugami. 3. Vzrustajici - vardhamanem. 4. Slabnouci - nijamanan. 5. Stale - avastihitam. 6. Menlive - anavasthitam. Mimo to rozeznavaji aziniste vubec u avadhi tri stupne intensity, totiz castecne visionarske poznani (dega avadhih), vyssi visionarske poznani (parama-ayadhih), plne visionarske poznani (sarva-avadhin). Posledni dva stupne se rozvijeji az k naprosto dokonalemu poznani, vsevedoucnosti (kevaladznanam). Obe jsou stala, nemenna a nelze jich jiz ztratit. Naproti tomu desa-avadhih neni trvale a je mozno je zase ztratit. 1011-5060

Page #97
- 95 - Mana parjaja-dznana cili jasnovidectvi je dvojiho druhu: 1. Racunatih je prime poznani myslenek druheho cloveka prave v tom kterem okamziku. 2. Vipulamatih je podobne poznani myslenek druheho cloveka, ovsem ve apo jeni 6 poznanim jeho myslenek o teze veci v minulosti i budoucnosti.507! Nejdokonalejsi zpusob poznani je kevala-dznanan. Je to podle azinis ticke nauky naproste vedeni vsebo minuleho, pritomneho i budouciho a to nejen v jedne nebo nekolika malo zemich, nybrz v celem sveta ir mimosveti (lokalokah) 308). Je to tedy vsemohoucnost v pravem slova smyslu, nebot se tyce vsech letek (dravja) ve veech jejich podobach a obmenach.309) Kevala-aznanam je vysledek osvobozujici cinnosti duse, kdyz pouto, ktere ji spojuje s hnotou, i kdyz je sebe jemnejsi, prestane pusobit. Prakticky dochazi clovek podle dzinisticke nauky kevala-dznana, kdyz se mu podari odstranit vsechna ghati-karmana. 320) Vedle kevala-dznane nemuze mit taz by tost soucasne i jiny zpusob poznani vedeni. Naopak ostatni druhy poznani se nikdy nevyskytuji samostatne; nejmene jsou vsak vzdy dva druhy poznani pohromade v temz jedinci, totiz mati-dznanan a sruta-dznanar. VEechay duse v kolobehu zivota (sersaru) naji vzdy tyto dva druhy poznani. K nim muze jeste jako treti pristoupit avadhi-dznanam a jako ctvrte manah-parieja-dznanen. Vice nez ctyri druhy poznani nemaze zad na duse mit. Soucasne vsak nikdy nemohou byt v cinnosti tak, ze vzdy jen jediny druh se uplatzuje. Podle dzinisticke nauky nemaze zadny z techto ctyr druho poznani utkvet na temz predmete dele nez jeden antarmuhurt, 3147 nacez musi prejit na jiny predmet. Kevaladznanen naproti tomu je trvale, coz ostatne vyplyva ze samotneho pojmu, jak byl vyse objasne n.510 V pojmu kevala-dznana jako jedine dokonaleho poznani a vedeni je jiz obsazeno, ze v kevala-dznanu nemuze byt klan. Mimo kavala-dznanam je jenom mananparjaje-dznanam prosto klamy. Ostatni tri druhy poznani podlehaji klanum. Klamy vznikaji jednak pochybnosti (sansajan), jen u prvnich dvou druhu, nikdy pri avedhi-dznanu, jednak chybou, prevracenosti Sviparja jah, jednak spatnym pochopenim v dusledku nedbalosti, neveimavosti ne bo zmatku (anadhavasajah). Posledni dva pripady mohou nastat i u avadhi-dznana.323) Klanne poznani muze byt trojiho druhu: 1. Chybne urceni priciny (karana-viparjajah), 2. zmeteni priciny a ucinu (bhedabheda-viparjaiah), 3. omyl v podstate pred me tu poznani (svarupa-viparjajah). Vedle toho cini dziniste rozdil jeste mezi klamnym poznanim, vzniklyn Vlastni vinou cloveka (sanadcan) a klamnym poznanim, zavinenym nepresnym vykladem jineho cloveka, napr. kazatele (anariah). 2012-5060

Page #98
- 96 - Vyznacne je pro klamne poznani, ze nerozlisuje skutecne od neskutecneho, ridi se jenom svymi subjektivnimi popudy. Treti clen trirata : samjak-Caritram Treti clen dzinistickeho triratna je spravny zivot, samjak-caritran. 2 obecneho hlediska zit spravny zivot znamena zachovavat, sliby (vratam), dbat umirnenosti (samitih) a ostrazitosti (guptih). V podstate veak znamena spravny zivot zdrzovat se vseho skodliveho asubhan) a venovat se jen tomu, co je prospesne (subhan) a vede ke konecne spase.3+)? z dzinistickeho metafysickeho stanoviska (nigcajanah) spravny zivot zalezi v tom, aby clovek vedome na zaklade praveho presvedceni a dokonaleho poznani hledel zastavit vnejzi i vnitrni 31-6--. cinnost za tim ucelem, aby odstranil priciny kolobehu zivota, samsaru." Z teto definice vidime, jak velkou ranu kladou dziniste na spravne presvedceni a poznani, protoze o ne vlastne opiraji celou stavbu sveho nabozenstvi a predevsim sve etiky.5277 V tom je nejlepe videt, jak v dzinisnu rozumova stranka prekonala ostatni dve stranky, ktere tvori dohromady podstatu nabozenstvi. Zejmena stranka citova, ktera v jinych nabozenstvich prevazuje predevsim stranku rozumovou, je v dzinismu utlumena skoro nadobro. A tak etika, ktera v jinych nabozenstvich spoleha mnoho na lidsky cit, je v dzinianu vybudovana ciste, na rozumu. I takove zasady, ktere se nam zd a ji byt ci tove zalozeny, jako napr. soucit k zivym by tostem (ahimsa), opiraji se v dzinismu o rozumove oduvodneni a jsou soucasti onoho pevneho, logicky vybudovaneho schema tuz dzinisticke nauky. SERVEI Spravny zivot v duchu dzinismu je vlastne mensi nebo vetsi stupen askese, v zasade zalozene egoisticky nebo snad lepe receno egocentricky. Cilem spravneho zivota je osobni spasa, moksah, kterou nemaze clovek nikomu pomoci, lec sobe samemu. Jen sam se takto vymanuje z osidel karmanove hmoty, ktera jej pouta k hrube hmote a pripravuje si cestu, aby se zbavil hmotnosti vubec a tim dosel k dokonalosti. Druhemu prospiva jenom neprimo svym pi kladen. Podle dzinismu je kazdy strujcem sveho stesti. Ale stesti neni v tomto pozemskem zivote, nybrz teprve v daleke budoucnosti jako zakonceni dlouhe rady prerods, Tim jsou dany take prostredky dzinisticke etiky a je urcena i podstata jejich zasad. Jde totiz o to, potlacit hmotu, telo a hledet pozvednout dusi k jejimu dokonalemu stavu. Na tom jsou zalozeny jak sliby, tak i uvedene saniti a gupti. Na nich jsou pak zalozeny Zivotni predpisy pro mnichy i pro verici.920 Predpisy pro mnichy jsou predpisy prisne askese, nebot mnich se venoval mnie 1011-5060

Page #99
skemu zivotu prave proto, aby vzdalen svetekeho zivota co nejrychleji priblizil konecnemu cili a daval tak priklad tem, kdo se jeste nerozhodli. Ale i predpisy pro verici jsou velmi prisne, zejmena srovname-li je s predpisy jinych nabozenstvi, indickych i neindickych. Pri vsem vsak nejtize doleha na dzinistickeho vericiho, ze je ve svem zivote odkazan sam na sebe, nikdo mu nemuze pomoci, aby se dostal rychleji kupredu. Jedinou pomoci je mu priklad 11di, kteri jdou spravnym zivotem, a vyklad ucitele, ktery privadi jeho poznani na cestu dokonalosti. V tirthankarech vidi jen zarive priklady spravneho zivo ta, ale nemuze od nich dojit pomoci na sve ceste radami zivotu, nebot tirthamkarove, kdyz dosahli konecne spasy, jsou jako ostatni dokonale duse (siddhan) mimo kolobeh zivotu (samsarab) a nemohou do neho zasahovat. - 97 - S timto charakterm dzinisticke etiky souvisi, ze podle dzinistu mohou dojit konecne spasy i nedziniste, kteri se Midi triceti peti predpisy pro zivot, tvoricimi zaklad soustavy, a to i tehdy, kdyz tak cini neuvedomele, aniz by si vedomovali, se dzinismus neco podobneho predpisuje pro zivot svych veriofch, 319) Dzinisticka etika rozhodne vsak znacnou merou omezuje jednani cloveka a tim dodava dzinistum zvlastniho razu, kterym se velice a napadne lisi od ostatniho obyvatelstva Indie, jak o tom jeste dale vylozim. Pravidla spravneho zivota mnichu MELALUI K Dzinisticka cirkev (tirtham) se sklada ze ctyr druhu clenu, totiz z mnichu (sadhuh mnisek (sadhvi), vericich muzu (eravakah) a vericich zen (eravika). Tim se azinismus velice lisi od buddhismu, v nemz jedine maisi a mnisky tvori obec (angah), kdezto verici jsou jen jakjai nezbytny privesek. V di-. jakysi nismu vsechny ctyri tridy tvori jeden celek, nabozenskou obec, v niz kazdemu clenu je vymezen jeho ukol a jeho misto na ceste ke spase. - lmrh Prvni misto ovsem zaujimaji anisi a k nim u svetambara se radi mnisky, 320) nebot venovali svuj zivot vyhradne tomu, aby se co nejvice priblizili konecnemu dili, vecne spase. S timto cilem se take shoduji predpisy pro jejich zivot, ktery ma byt prost vsech prekazek a ve kterem nema byt jinych cilu nez jeden jediny, toti zbavit dusi pout karmanove hmoty, ktera na ni lpi jako lepkava hmota a pritahuje veskerou necistotu. Timto cilem jsou urceny predpiBy pro spravny zivot mnicha a mnisky. 1011-5060 Dziniste odvozuji jmeno eadhub od slovesa sadaneti, "dovrsit", "zdokone, lit", a vykladaji je jako oznaceni cloveka, ktery zdokonaluje sebe i jine.321) Predpisy, ktere maji dopomoci mnichovi, aby mohl zdokonalovat sebe a jine a

Page #100
- 98 - tak se priblizit nejvyssimu cili, se nazyvaji sadhu-dharman. Pod timto sloven se zahrnuji sliby, ktere na sebe bere mnich, kdyz vstupuje do mnisskeho radu. Techto slibu je pet & nazyvaji se velke sliby, mahavratani, na rozdil od meas prisnych slibu, ktere na sebe berou verici, kteri chteji zlt zivotem, ktery vede k dokonalosti (anuvratani). Hlavnin mnichovym ukolem je prevahat lidskou naklonnost, oblibovat si'a nenavidet. Proto musi prerusit veskere svazky, ktere ho poutaji k rodine, Pusi odejit z domova do bezdomovi, aby byl bez majetku, bloudil svetem a nene i nio, * cemu by mohl treba na chvilku prilnout. Presne urcuji tyto povinnosti oay velke sliby. Sliby dzinistickych mnichu jsou: 1. Pranatipata-viramanam, slib neublizovat zivyo tvoran. 2. Mrsavada-vireuadan, alib belhat. 3. Adattadana-viramanan, slib nehrat, co nebylo dano. 4. Mgithuna-viramanen, slib naproste pohlavni zdrzenlivosti. 5. Parigraha-viramanan, slib vystridat se svetskeho majetku.521 Tyto sliby velice pripominaji buddhisticka prikazani. Ctyri z nich se shoduji s buddhistickymi uplne, kdezto paty vyjadruje obecne, co je v podrobe nostech uvedeno v nekolika buddhistickych zakazech. To ukazuje, Eyslim, nepochybne na to, ze dzinisticke mnisske sliby jsou mnohem starsi nez buddhisticke o cemz ostatne jiz neni u evropskych ucencu pochyb. Vedle techto slibu se klade vasinism velika vaha na to, aby mnich doel jeste tri os trazitosti, guptin, 323) tjaby drzel stale na uzde a bezpodmi necne ovladal svou mysl, rec a telo. Ostatne to jsou jiz dusledky uvedenych sliba. K tomu pristupuji jeste tzv. zasady opatrnosti (bamatik, baavana),5241 kterych kdyz mnich aba, usnadnuje si sve povinnosti plnit sliby, ktere vzal 12 sebe, kdyz vstoupil do radu. Techto opatraosti je u kazdeno slibu po peti. Proto se jim take nekdy rika pancabbavana, tj. pet veci, podepirajicich sliby. 1. V prynim Blibu je to predevsim sja-aamitih, cili opatrnost pri chuzi. Mnich nesmi napr. chodit v trave nebo houe tim, protoze by mohl zaslapnout nejakeho zivocicha, ktereho snad nespatril. Proto se musi vzdy drzet jen vye lapa. nych stezek a podle potreby uzivat sveho kostatka, ktere stale 8 sebou nosi. 2. Bhasa-samitih, opatrnost v reci.Mnich musi ve sve reci dbat takove opatrnosti, aby svymi slovy snad nevyvolal hadky a nestal se mimodek pricinou vrazdy nebo ublizeni na tele. 1011-5060

Page #101
- 99 - 3. Borna-egitih, opatrnost, kdyz jde maich za almuznou. Jde tu zejmena o to, aby potrava v sobe neobsahovala Xivotneho prvku a to nejen v podobe ponyblivych (sthavarah). Predpisi o tom, jak sbirat-almuznu, je dvaactyricet a znat je, je prikazem teto opatrnosti. 4. Adananikeepena je opatrnost, jiz ma dbyt mnich, kdyz si uklada phnegenou potravu, aby se do ni nedostal nejaky zivy tror. Zejmena je to prkaz, ze hotova potrava se nesmi uschovat pres noc. 5. Ope trnost, jak a kam odkladat nespotrebovanou potravu a ceho dbat pfi vykonu telesnych potreb, aby pri tom nebyl poskozen ivot (pratiethapans A potreb, a Banitin.325) V druhem alibu, ktery byva zvan tez anrte-viratir-vratam ne bo tantis viratir-vratem, je zase pet opatrnosti, kterych musi rad ny mnich abat. Malah se ma predevsim varovat: 1. Aby nemluvil v hnevu, nebot hnev svadi cloveka, aby nemluvil pravdu (krodha-pratjakhianam). 2. Nena mluvit ze ziskuchtivosti (1obha-pratjakhianam). 3. Nema mluvit ve strachu (bhirutya-prajaknjanam). 4. Ma mluvit jenom po zralem uvazeni, aby se jeho rec shodovale 8 posvatny mi pismy (anuvici-bhavanan). 5. Mnich take nema mluvit vsertu nebo pro saenan, nebot podobne reci se Easto zakladaji ne 1:1 (nasje-pretjakh janam." Treti al1b, nazyveny take ateja-pirativrstan, byva vykladan diganbary a svetanbary ruzno; obe sekty uvadd ji roalicne opa traosti, jichz je treba dbat PM volbe pri bytku & Phiwani alsainy. Sowisi to se znacnymi roadly u obou techto sekt v Hadove disciplini. Kelto digambarove jsou ak oro vyhradne poustevniky, jsou evetanbarove odkasani na lidske pm bytky, nebot prochazeji vesAicemi a za desti sali upderaison. Podle sve tembarovskeho podani jsou ony fasady opatrnosti tyto: 1. Mnich ani pozadat o dato ptesno one sene, chce-11 se udrzet. 2. Kdyz ohce jist prinesenou potrova nebo pit, mal si vyzadat svoleni sveho predstavenebo. 3. Kdyz se mniah nekde usadi, ami zaujmout for ogezene misto na predem omezeny cas. 4. Mnich, jenz se nekde usadil, kdyz pred tia dostal majitelovo dovoleni, maaf opstovno majitele Zadet, da mu doyoll jeste dele setrvat na onom miste. 1011-5060

Page #102
100 5. I kdyz zada za omezene misto pro sveho spolumnicha, musi zadat teprve po zralem uvazeni, 327) Digambarove maji tyto zasady opatrnosti znacne obmeneny. Mnich ma totiz podle nich, aby se vystrihal neco si privlastnit, co mu nebylo dano, pomyslet: 1. Predevsim na obydli v pustem miste (sunjagaram). 2. Na miste, jez bylo opusteno (vimocitavasah) 3. Na miste, kdy mu pravdepodobne nebude nikym prekazeno, ani sam nebude nikomu prekazet (paroparodhakaranan). 4. Ma hledet na presnost v ahroustovani alauzny (bhaiksja-suddhih), coz se shoduje se evetambarskym prikazen opatrnosti, podle nehoz i muf vyzadat svoleni predstaveneho, nez pocne jiet. 5. Mnich se nesmi prit a druhym o to, co je jeho majetkem (sadharmavisanvadah), zejmena se to tyka mista, jez si unich zvolil za nocleh nebo k odpocinku, 328) Zasady opatrnosti ctvrteho alibu ukladaji dainistickemu mnichu, aby: 1. Nenaslouchal vypravovani o zenach, protoze se jimi vzbuzuje touha po zenach (stri-rage-ketha-aravanatiegah) 2. Hemd uvazovat o puvabech zen (ten-manoha-ranga-niriksanatiagah). 3. Nema uvazovat o rozkosech, ktere snad drive s zenami zazil (purvaratanusmarage-tise). 4. Nema pit pohlavne vzrusujici napoje ani jist pM118 korenene nebo vyzivne pokrmy, nema jist ani pit prilis mnoho (vrsjetarasa-tiagsh). 5. Mnich se ma vyvarovat, aby neozdoboval a zzene tile nepestoval sve telo (svagarirasapakara-tiagah), 329) Zasady opatrnosti pateho slibu se lisi jenom podle pravdy sayala, jimi se mnichu dostava poznani vnejsiho sveta. Ve shode s timto slibem se musi mnich vystrihat, aby neprojevoval naklonnost nebo nenavist k predmetum poznani toho ktereho smyslu, at jsou prijemne nebo neprijemne (manodznashano-dznedrije-visaje raga-dveda-vardzanani).330) Techto pet slibi s petadvaceti zasadami opatrnosti tvori vlastni zaklad mnisske dzinisticke mravouky. K nim jako doplnujici clen pristupuji tri prostredky (guptih), 331) Jak se chranit proti nebezpecenstvim, ktera plynou se styku se svetem. Tyto prostredky jsou ovladat svou mysl, rec a telo, a tvori uhelne kameny dzinisticke etiky. Soubor techto sliba, zasad opatrnosti a ochran nych prostredku dohromady tvori to, co dziniste nazyvaji nadhu-dharmah. Je to 1011-5060

Page #103
- 202 zasade mirne asketicka moralka, ovsem mnohen pri snejsi a duslednejsi nezli nepr. mnisska buddhisticka moralke. Presne plnit tuto asketickou moralku doYede - podle asinistickeho uceni - clovek teprve tehdy, kdyz si nalezite wedomi podstatu kolobehu zivoti, samgare, coz predpoklada, ze drive musi rozumem poznat zasady nauky i predne ty smysloveho poznani. V tom se zase projevute racionalisticky raz aziaismu. Teprve kdyz si clovek uvedomi podstatu kolobehu zivota, moze se opravdove zrici sveta, nebot Jenom poznanim se v aer probudila touha dasahnout konecneho cile, napros teho osvobozeni 2 kolobehu Hiyoto.332) Sadbu-dharmah neni vsak moralka pro pracovana do vsech podrobnosti, nybrz podava jen vudci myslenky, jez je nutno prizpusobit rozlicnym potrebam denniho 8190ta. Takovymto skoro kausalistickym zpasobem jsou zpracovany predpisy pro maissky zivot v svetanberskem kanonickem spise "Ljaramgu" (acara gam) a v mnonych pozdejsich spisech, jejichz predpisy se v podrobnostech od sebe casto velm2 111 podle sekt, kdezto ony zakladni predpisy zustavaji i nejodchylnejsich sektach v podstate nezmeneny.5357 Predpisy pro verici : grhastha-dharnah Kdo nepoznal jeste pravou podstatu kolobehu zivotu a nemuze proto s dobrym svedomim se vzdat svetskeho zivota, muze zdokopalovat sebe a postupovat na ceste ke konecne spase mimo mnissky rad. Cestu mu pri tom udava rad pro verici, grhastha-dharmah, jenz je odvozen ze zakladnich zasad mnisskeho radu, ale je prizpusoben pro svetsky zivot. Verici (sravakan, grhasthah) jsou v dzinismu skutecnou a organickou soucastkou cirkve (tirthan) a mohou v nekterych pripadech dojit primo vykoupeni, aniz by se pred tim stali cleny mnisskeho radu. Tim se dzinismus podstatne 111 od buddhismu, v nemz vlastni obec nebo cirkev, sango, tvori jen mnichove & maisky. Proto take je zivotni rad pro verici v dzinis nu vypracovan mnohem 28Kladneji nez v buddhismu. Zaklad toho radu tvori dvanact slibu (vratani), jez na sebo verici bere, kdyz chce zit nabozne a ve shode s posvatnymi pismy. Prvnich pet slibu pro verici se shoduje vlastne s peti velkymi sliby maicha, jenom ze jsou omezeny ve svem rozsahu. Ostatni jsou pod ni neny odchylnym razem zivote vericich a nahrazuji jim to, co pro mnichy plyne z velkych slibu Samo sebou. Tochto dvanact mensich slibu je: 1. Sthula-prana tipata-virsmanam, tj. slib vyhnout se ne zhrubsimu ublizova ni zivym tvorum. 334) 1011-5060

Page #104
102 - 2. Sthula-mrsavada-virananam, varovat se hrubych forem klanu.535 3. Sthula-adattadana-viramanan, varovat se brat, co neni ochotne dano.336) 4. Sthula-uaithuna-viramanag, varovat se pohlavnich vystrednosti.357 5. Parigraha-parimanam, omezovat se ve svem majetku.567 6. Digvratam, urcit si hranice, az kam chce clovek chodit.339) 7. Bhogopa bhoga-pariwanan, omezit si pocet veci, jichz lze uzivat jednou nebo vickrat nez jednou.340 8. Anartha-danca-viratih, vystrihat se hrubych hrichu, pokud nejsou ne zbytnosti." 9. sanajikan, slid rozjimat, jak se vystrihat sam vsech zlych skutku a nestat se pricinou hrichu nekoho druheho.541 10. Decavakasikam, slib omezeni sve osobni svobody. 343) 11. Pausadha-vratam, slib pravidelnych posta, 5447 12. Atithi-samvibhaga-vratam, slib dat mnichom cast sve potrevy.345) Sliby vericich se rozclenuji obycejne na tri skupiny, totiz mensi sliby, anuvratani (1.-5.), jimiz se rozumi pet slibu, ktere se v podstate shoduji 8 mnisskymi sliby, tri dokonalosti, guna-vratani (6.-8.), a ctyri sliby voednicke, siksa-vratani (9.-12.), ktere pri blizuji vericiho mnichovi a casto jsou pripravou, po niz se clovek odrekne sveta a venuje se anicskem zivotu."*0 clovek neprestava byt vericim dzinistou, neplni-li techto slibu, pouze se vrha do stavu hluboke hrisnosti, ze ktere je ne snadne se dostat treba i v dlouhe rade prerodu. Mimo povinnosti ukladane vericimu v techto slidech, je rada povinnosti, ktere vyplyvaji z obecnych zasad dzinistickeho ne.bozenstvi, ktere se ustalily zvykem a dlouhou dobou v jakysi zakon (k castecne psany, castecne nepsany. Temito zasadami se budeme obsirne zabyvat pri vykladu o zivote dzinistickeho vericiho, a proto je neuvadin zde, kam vlastae nepetri. C:1 dainisticke etiky Drive nez prikrodim k vykladu, jak se eticke zasady dzinisticke nauky odrazeji v praxi, musim se alespon zminit o cili, k nemuz azinisticka etike sneruje a kan i zirot dzinistickeho vericiho a mnicha smerovat ma. cil udava cela dzinisticke. nauke, k nemuz smeruje kazda zasad a a kazda poucka: je to konecna spase duse, Ve svete je neustale kolotani, neni skutecneho klidari a skutecneno odpocinku, po nemz ode davna kazdy Ind touzil. Proto nekde musi byt misto, kde pohyb konci, treba i onen stoupavy pohyb ciste duse. A toto LED 1011-5060

Page #105
- 103 - mesto v nejvyssim miste sveta je vise blazenych, siddhu, kteri unikli onomuz kolotani sveta, aby se nikdy do neho nevratili. Tento idealni stav se nazyva mokssh (spasa) nebo nirvanam (vyhasnuti). A tato spasa, moksah cili nirvanan, je podle dzinisticke etiky cilem vseho mravniho snazeni. Jie tafysicka nauka 6 karmane udava cestu k tomuto cili; je wokse-margah (cesta spasy), a tim i metafysicka zaklad dzinisticke etiky. Tim dinisticka metafysika i etika spolu tak uzce splyvaji, ze je velmi nesnadne obe od sebe odloucit. Zejmena to plati o zebriku stupni na ceste ke spase, o ctrnacti gunasthanech, jak jiz bylo vylozeno. Prakticky zes tava naprosta spasa a utek od cinnosti konecnym cilem, o nej se ma snazit kazdy dzinista. Nauka posledniho tirtamkara take uci, ze je mozne dojit tohoto cile v jednom lidskem zivote, venuje-li se clovek ceste za spasou plne a vyhradne. K tomu se nejlepe hodi zivot mnicha bez majetku (nirgranthah), ktery nema ani prani, ani touhy, ani lasky, ani nenavisti, ktery na niden nelpi. Kdo se chce spokojit dalsi cestou a zatimnimi slastmi v dokonalejsich oblastech sveta, v zemich, kde lide ziji dlouhe veky bez prace, a jsou ziveni plody stromu, ktere splnuji kazde lidske prani, nebo v rozkosnych risich vrchnich vrstev v podsveti, nebo konecne v nekterych premnohych nebeskych Fixich, muze se trvat ve svem povolani jako otec rodiny (grha-sthah) a ctnostnym zivotem dojit cile, ktery bude primereny jeho snaze. Proto prave byl dan dvoji zakon, zakon pro pichy, sadhu-dharman, a zakon pro pouhe verici, grha - sthadharman, Kdyz se ve ak behem veku zmenily pomery, ochabla i touha po naprostem klidu za cenu treba krute askese. A tak pozdejsi pokoleni povyeila eticky cil za nedoe tizny ideal v tonto zivote cloveka a nahradila jej blizsim cilem, prechodnymi zivoty v stastnych risich nizeich vrstev sveta, nez je rise blazenych, a Pro tyto zivoty urcila tak dlouhe doby, ze vlastne nyni zustavaji cilem alea por dosazitelnym, s tim se zaroven uvolnila i zivotni kazen: nabozenstvi puvodne vypjate k nejvyssim hodnotam pomyslna sestoupilo pro obecny zivot k cili, ktery laka i toho, kdo lne k svetske praci a povolani. Tim me tafysika, puvodne logicky presne spojena s etikou, uvolnila ponekud svuj svazek tak, ze nastal dost znacny rozdil mezi teorii a praxi. Tento rozdil v soucasnem azinismu alespon po nekterych strankach velice bije do oci, jak bude ostatne videt 2 nastinu dzinisticke nabozenske praxe. 101.2-5060 national

Page #106
104 II. ZIVOT DZINISTICKEHO MNICHA 1011-5060 Uvedeni do radu: diksa Dzinisticky mnich, sadhuh nebo jatih je nejvyssi clen v dzinisticke cirk vi, a proto jej vsichni verici pokladaji na vrcholny ideal, jehoz donici neni snadno, nebot uklada cloveku mnoho odrikani a mnoho prisnosti, jez jenom na~ lokdo doved snaset. Proto je take nutno, aby priprava k mnisskemu zivotu byla dostatecne dlouha, aby nastavajici mnich mohl poznat tvrdost mnisskeho zivota, nez se definitivne rozhodne. Nebot v dzinismu neni z mnisstvi cesta zpet do stavu hospodare otevrena tak jako v buddhismu; kdo se jednou stal mnichem, nemuze se jiz vratit do svetskeho zivota. Je tedy treba dukladne pripravy. Za tim ucelem jsou pribirani novicove, zvani aisjah nebo brahmadari, kteri se zavazuji ve zvlastnim obradu zachovavat dvanact alibu urcenych pro verici s jedinou zmenou, ze totiz slibuji zachovavat uplnou pohlavni zdrzenlivost. Odtud pochazi jejich jmeno brahmacari, panic. Prijimani novio se deje a velkou slavou. V urceny den verici prijde k svemu uciteli (guruh) s oholenou hlavou az na jeden pramenek vlasu a s obetni niti pres rameno. Ucitel cte text z "Nandi purva". Kdyz skonci, naleje novicovi na haavu vodu smisenou s vonnymi latkami (santalovym prachem a safranem); tento ukon ee nasyva vagan kipati, nebo vasaksepah, 347) Tim je verici prijat do radu za novice. Novicem zustane tri roky; po tu dobu nosi na oholene hlave pranenek vlasu, nosi stale obetni nit (sutram), pruh latky sakryvajici pohlavi (kaupinam) a vrchni roucho (pravaranam), zacho vava slib mlceni a oddava se rozjimani o dobrych vecech. Teprve kdyz uplynou tri roky, muze byt prijat skutecne do radu nebo neciti-li se povolan k mnisskemu zivotu, slib se zrusi a verici odchazi zpet do svetskeho zivota.348) Kdyz po tri roky zachovaval sliby, jez na sebe vzal, ma brahmacari narok na nizsi stupen prijeti do radu, svane kul-laka-diksa nebo kratce kullakatvan. Obrad se podoba predeslemu, ale nezda se, ze by pri nem byly slavnosti, jako pri prvnim obradu. Ucitel, guruh, sedi na nizkem polstari, brahmadari k nemu prijde, ma hlavu oholenou az na jediny pramenek vlasu a ma obetni nit pres rameno a pokorne zada, aby smel prijmout pet velkych slibu. Guru precte nektera mista, vztahujici se k obradu, a zase vasa keepem prijme od neho sliby. Potom se novic obrati k studiu nabozenskych vykladu a tim ztravi opet tri roky.

Page #107
- 105 - Neplnil-11 v uplynule dobe nalezite sve sliby, muze byt jeste ted propue ten do svetskeho zivota. 5497 Choval-li se vsak radne, a zachovaval sliby, ktere na sebe vzal, je konecne pripusten do radu jako mnich. Obrad s tim spojeny se nazyva pravradzja nebo aiksa.55 Kandidat, ktery ma byt definitivne prijat do radu, musi podobne jako v jinych mnisskych indickych radech, vyhovovat cele rade podminek, tykajicich Be dokonalosti a telesne zdatnosti, osobni svobody atd.351) Vyhovuje-13 kandidat vsem podminkam, zjisti se nejprve vhodna doba, v niz je nutne obrad vykonat. Vhodnost doby zalezi na postaveni hvezd a dzinisticke nabozenske knihy maji presna pravidla pro to, ktera souhvezdi a ktere obeznice jsou priznive a ktere nepriznive. Teprve po tom lze pristoupit k vlastnimu obradu. Prislusnici tri vyssich kast jsou pripusteni k obradu beze vseho, kdezto sudrove musi drive projit obraden, jenz je ma promenit ve vyssi kategorii 810veka & ktery se nazyva azinopavitam; zalezi v tom, ze se rika nad nim trikrat purusa-mantrab. 352) Kd yz se priblizil cas, kdy maji byt vykonany aliby, postavi v sidle guruovo oltar (vedin) Be canavasaranem a rozlicnymi obradnimi prostredky. Kandidat mnisstvi ve vlastnostain privodu prijede na slavnostnim voze, tazenem konmi, nebo je prinesen na nadhernych nositkach do guruova slala. V pruvodu jej doprovazi rodice, vsichni pribuzni i pratele z jeho kasty. Pruvod pripomina svatebni pruvod, zejmena zpevy a pisnemi, ktere privolavaji stesti a pozehnani. Kandidat sam je oblecen v roucho sve kasty a ozdoben bohate sperky, cimz se ma s uctou pripominat, ze i dzinove byli z bohateho kralovskeho rodu a zrekli se sveta. Kdyz pruvod dojde az ke guruovi, nastavajici mnich sestoupi s vozu, odhodi svuj odev i vsechny sperky a ozdoby; na to si vlastnorucne vyekuba vsechny vlasy onoho pranenku, ktery si az dosud nechaval na oholene hlave, 353 Zaroven tez odlozi obetni nit. Potom predstoupi pred sveho ucitele, gurua, trikrat obejde obradne oltar se samavasaranem (pradaksinam-karoti). *? Na to prosi ucitele formuli ze svatych pisen, aby jej prijal do radu, nacez ucitel pronese svuj souhlas take slovy svateho pisma. Potom kandidat prosi opet slovy pisma vasaksep. V odpoved na tato slova naleje gurn nastavajicimu mnichuna hlavu neco vody smisene a vonkymi latkami a doprovazi pritom ukon prednesem vybranych vet z posvatnych pisem, ktere septa do ucha noveho mnicha. Tin je vlastne obrad ukoncen a novic definitivne prijat do radu. Jeste naposledy kona laickou meditaat, zvanou samajikam, ktera je vericim ulozena v treti pratime. Na to kona novic poprve obrady, ktere se sestavaji % chvalozpevu na Mahavira (stutih) a klaneni (caitia-vandanam). Potom verici, kteri prirli shlednout obrad, hosti pritomne mnichy a podle potreby jim davaji i dary, jake mnisi smeji prijmout; napr. nove misky na jidlo nebo nadobku na vodu. Tim je slavnost ukoncena.97 1011-5060

Page #108
Je zvykem, ze unich, kdyz byl prijat do radu, zmeni sve jmeno. Jenom ethanak vasinove si ponechavaji i v rade sve puvodni jmeno. To souvisi s tim, ze jejich zakladatel si udelil sam posveceni (diksa) bez radneho ucitele (gurue). Maisi ostatnich sekt onen zvyk zachovavaji, ale ve volbe jmena se dosti znacne ruzni. Digambarove si davaji vzdy uplne nove jmeno. Svetambarove podle rozlionych skol si davaji bud uplne nove jmeno, nebo pridavaji ke svemu jmenu novy pridavok. V nekterych skolach (gaccha) je zvykem volit jmeno, vznikle spojeni nejakeho blahovestneho jmena obecneho nebo vlastniho s ustalenym pridavkem. Takovy pridavek je napr. v tapo gadobe slovo vidzajah, vitez a jmena mnicha jnou napr. Dharma-vidsajah, Indra-vidzajah, Mangal-vidzajah atd. Stane-li se anich predstavenym gatohy, prehodi se poradek obou casti jmena a pripoji se k nemu Beatny pridomek Burf, Tak s Dharma vidaje se stane Vidaja-dharma Suri, z Indra-vidaje se stal Vidzajendra-Suri. 106 Prijeti dikse nastavaji novemu mnichu vsechna povinnosti, ktere mu ukladaji mnisske eliby a k nim se vstahujici pravidla opatrnosti (bhavana, samitib). Podrobnostem, jak plnit tyto povinnosti, se uci mnich teprve potom, kdyz byl prijat dike, protoze pred tim byl stale jeste leikem, pohym vericim, a nesme1 podle dainistickych zasad studovat mnissky rad. To je povinnosti ucitele, gurua, aby sveho zaka hned po obradu prijeti do radu poucil, jak se ma chovat, aby neporusil slibu, ktere na sebe vzal. Toto vlastni uvedeni do radoveho zivota se nazyva uttbanana a zalezi v tom, ze guruh se svym zakem vayva nejprve pancaparamesti356) a potom mu vyklada ona mula-sutra, ktera obsahuji predpisy pro zivot mnicha. To jsou predevsim "Avaejaka-mula-sutran", ktera vykladaji o dennich povinnostech, a "Dasavaikalike-prakirnakam", obsahujici predpisy jak se chovat a o cistote potravy pro mnichy.357) Teprve, kdyz si osvojil tyto zasady spravneho mnisskeho zivota, stava se zak skutecnym mnichen. Dainisticky match, nadhuh Kdyz prijal sveceni, dika, stava se azinista potulnym unichem bez domova a bez zajetku, airgranthah (pkt.: nigga tho). Prisne vaato, nema mit mnich vabec nic, tedy nema mit ani odev, ma byt nahy, acelab, a nema mit ani nadobu na potravu.358) Tak skutecne zili dzinisticti mnisi za zivota jejich posledniho nistra, Vardhamana Mahavira, a tez v prvnich dobach po jeho smrti, kdy cirkve ridili velci sthavirove, kteri bud osobae znali Mahavira, nebo alespon o nem alyseli od ucitel, kteri jej osobne znali. Pozdeji vice nebo mene vnikali do radu rozlicne ulevy, a jenom velmi malo anichu zachovavalo puvodni prenost. Mnich, jenz zachovava tento puvodni rad, se nazyva dinakal-pikah. Z ostatnich se nejmene odchylili digambarove, jejich jedinym majetkem je miaka na potravu 1011-5060

Page #109
- 107 - pulky skorapky kokosoveho orechu nebo ze susene drevite tykve, a pavi pero, kterym mnich ometa zem, chce-li usednout. Digambarsky mnich nenosi odev. Nejvice se od puvodniho prisneho radu odchylili sve tambarove. Svetambarove dovoluji svym mnichim, aby meli tri roucha (kalpa-trajan), misku na potrevu (patran) se sesti vecmi, ktere tvori prislusenstvi k nisce359), koste (adzoharanam) a rousku na zakryti ust (mukhavas trika). Prisne je zvykem zakazano, aby mnich mel neco takoveho. Proto miska nesmi byt kovova, nybrz drevena nebo z nejakeho suseneho plodu. Dve spodni rouche (ksau-nika-kalpah) maji byt z bavlneneho platna, vrchni roucho, plast (aurnika-kalpah) na byt vlneny.so Rousku na zakryti ust, ktera je bavlnena a podoba se alozenemu kapesniku, nosi stha nakavasinove stale na ustech, zavesenou na tkanici, ktera udrzuje satek pevne na hornim rtu. Tkanice vede kolem hlavy a vzadu je zavazana. Ostatni evetambarove nosi rousku, slozenou v ruce, a zakryvaji si usta, kdyz mluvi. Ucel rousky je, aby neublizili zivotnim prvkum, dzivim, ve vzduchu. Proto se take nesmeji dat ovivat vejiri, treba za nejvetsiho letniho vedra.501) Tyto ustupky od puvodniho prisneho radu maji v svetambarake sekte zle nasledky a vedou k cas temu porusovani discipliny. Mnisi naji i jiny majetek, nez je jim dovolen, vymlouvaji se, ze ony veci nenalezeji jir, ale obci vericich, ktera jim je pujcuje. Je pravda, ze velmi mnozi tak cini skutecne jenom ve prospech dobre veci, Tak vim, ze mnozi mnisi maji pekne knihovny, ktere verici za nimi posilaji, kdyz mnisi ve shode s radovymi pravidly cestuji. Jeden mnich, jak sam dobre vim, na u sdruzeni vericich velkou sbirku indickych minci, vynikajici vzacnou uplnosti, ktera ma nesmirnou cenu pro indicke dejiny. Ale jsou Zase maisi, kteri vyuzivaji teto volnosti jen k svemu pohodli, a tak porusuji nejenom literu, nybrz i ducha zakona. Prvnim alibem se zavazuje dzinis ticky mnich neublizovat zivym tvorum a zachovanPS tohoto slibu venuji mnisi nejuzkostlivejsi pozornost. Proto uzivaji rousky na usta, aby neublizili ani stavarin ve vzduchu, proto s sebou noci koste (digambarove pavi pero), jimz si ripetou misto, kam se chteji posadit. Sthanakavasinove dokonce me tou pred sebou cestu, kdyz jdou, a proto uzivaji dlouhych kostat, kdezto ostatni svetambarove noal jen kratka kostatka. Aby neublizili zivotnemu prvku, obsazenemu, jak bylo jiz vylozeno, v kazde nerozrusene hmote, nesmi se mnich ani zyt ani koupat ani cistit zuby, ne smi rozdelavat ohen, nesmi pit nevarenou vodu, nesmi jist nevarenou zeleninu, nevarene nebo nerozkrajene ovoce, nesmi ulomit vetev nebo utrhnout list ata. Techto zakazu je ohromna rada a podrobne se jimi zabyva zvlaste "Acarahgam".30 z techto duvodu nesmi mnisi v noci uzivat svetlo, ne bot ke svetlu se shromazduje hmyz, ktery muze zahynout v plamenech, az tehoz duvodu nesmeji mnisi Cestovat v dobe destu, kde se zivot prirody v tropech zvlaste bujne rozviji. 1011-5060ational

Page #110
> 108 - Tyto zasady opatrnosti, mezi nimiz prvni misto me ahinee, 3. nenit 1 vota, urcuje pal vsechno mnichovo poci neni v jabo denni zivote a tvori x4130 jeho aske se, jejim hlavna prvek je od kilani ve prospech jinych zivych bytosti; pri tom ovsem neni dovoleno ani zaidit ivotny prvek ve vlastnim tele, dokud to neni neprosto nutne, jednak na ochranu druhych zivych bytosti, jednak aby byl uvolnen Zivotny prvek, jenz jim vlastne dosel virtuelne osvobozent a doka jen je posledni odpoutani od haoty, ktere jej vaze k tomuto svetu963 S toui to saadani dzinisticke etiky souvisi take cetne e dlouhotrvajiok pos ty, ktere dzinisticti mnisi poatupuji. Tak napr. koncom ledna 1924 sthanakavasi Sundar]alazi skoncil post, ktery trval Jeddengoamdesat da. Plat mu nikterak neubli xil na zdravi. Sundzal&1024, ktereho osobne snan, 19 star atyti.cetsedm let & poetech je jiz velmi skruseny, jak zo sa: 111 jebo guruk, acerjen er1 Dzaveri3.6l.dsi, kdyz jsem navstivil tuto skupinu wacha y kvetau r. 1923 v Chattkopara u Bombaje. Poprve as Sanderlalazi post11 prvnim roce sveho mnisskeho zivota na ctyriactyficet an! (vRatlaga) a potom se poe til caste ji na kratoi asbe delsi dobu. R. 1922 y Alcad nagaru se poetil jedepasedesat dai & loni, kdyz jsem jes nevstivil v Ghettkopazu, patnact dni.00 Tyto posty zojeou libovolnd alone, ybrz anich ucini predem alib, jak dlouho se posti a tonto slib quei dodrzet. Uvedeas disle vystihuji dobre rag dcinistickeho .caletism2, ktery se pohybuje az na pama hrenici zivota a smrti, takze tyto dlouhe posty vetizuj: pogornost i stes lekaxa. Dzinis ticky macaky pad klade take velkou pozornost ne bezdomovi moichi. Maisi jeou povinni v suche rocni dobe cestovat od vesnice k vesnici a od nieta k mestu. Ve vesnici se ne sme ji zdrzat dele ne tri dny, ve meste Badan dni. Bydlet naji na miste, ktere ai vyprosi, ale najl. se vyhybat tomu, aby bydlell pohromade s hospodarovou rodiaou.307 Digenbasti maisi obycejas nocuji v leae nebo v zahradach. Sve cambarove stavi pri chranech jakysi druh utulku, zvenych upasrajah, kde byva i jejich nabozenska skola a kde obycejne unici nocuji; sthanekavasinove odpiraji bydlet y apasrajich, protoze jsou pry schvalne pro mnichy postaveny, coz odporuje Fadu.500 v dobe desto jsou mnisi povinni po dobu ctyr mesicu (cetur-uasen) bydlet ne jednom miste a omezovat se v pohybu, zejmens i pri cestach za almuznou. Tato doba se bezyva take nekdy padzdzosava ne (sa.: pazusana) a je pro mnichy dobou posta, pokani a studia. Po uplynuti. se doporucuje mnichun pockat jeste nejaky cas, nez se vydaji na cestu, az na cestach ubude hmyz, ktery se v dobe des rozmnozil a mohl by byt pri chuzi 29slapnut. Potom zase naa ters, pout bez cile od vesnice k vesnici, od nesta k mestu. Pri tom kazdy krok je upraven a rizen pravidly a predpisy tak, 5087 ze mnich musi stale soustredovat svou pozornost, chce-11 zit podle radu a zit taon kovym zivotem, aby jej i verici uznavali za uniche & zdavali su cest, ktera mnichovi nalez1.30 2021-5060

Page #111
- 109 - Denni povinnosti dzinistickeho maicha Denni povinnosti mnichovy se znacne lisi podle sekt a skol. Pres to vsak Ize s jistyni vyhradani vytknout ukoly, ktere jsou vsen spolecne, abychom ziskali jasny obraz tiyata alinistickeho mniche. Jeho den zacing velmi casne, nebot nena spat dele, nez jednu nocni hlidku.370) Tim se stava, ze mnisi vetavaji jiz asi kolem ctyr hodin rano. Prvni ukon, ktery mnich kona, kdyz vetal z loze je verejna zpovea nebo jakesi spytovani svedomi, v nenz se pevne stanovenymi slovy kaje ze hrichu, kterych se treba nevedomky dopustil v uplynule noci. Hlavne jde pri tom Ohmchy proti zasadan abinsy, jez je velmi snadno mozne porusit, kdyz clovek spi, at tin, ze rozrusi nektere sthavary, nebo ze ublizi nekteremu & nejmensich pohyblivych bytosti (tragan). Tento obrad se v sanakrtu nazyva prati ramenam, prakrtu padi kammanam. Po teto ranni zpovedi Dastava mnichovi stejne ddlesi ty ukon, ktert vyzaduje nnono pozornosti a opatrnosti. Je to palevang." 372 Palevana zalezi v tom, ze mnich nejprve zamete svou nocleharnu, nacex velice opatrne & 8 myal soustredenou k svemu ukolu prohledava svuj xat a 10ce a vyhledava hmyz, ktery se v nem snad pres noc usadil. A to se stava velmi snadno, protoze mnisi se nemyji a ani svuj odev neperou. Kazdy hmyz, jez mnich nalezne ve svem odevu, opatrne vezme e polozi jej na misto, kde se mu pravdepodobne nemuze ublizit. Rad predpisuje, ze ma moich nalezeny hmys poloXit na suche a stinne misto, pod stromem a p. Neni to ovsem idealni stav moicha, nebot dokonaly mnich ma snaset bodani a lezeni hmyeu e na prostou lhostejaosti. Palevana vsak ma zabranit, aby unisi, kteri nedosahli tohoto stupno dokonalosti, drbajice se, neusmrtili snad nejakeho ziveho tvora ve svem odsyu. Palevana soucasne nahrazuje mnichovt ranni koupel, ktera mu je zakazana, jak 317 bylo vylozeno. Kdyz unich vykonal tuto svou nedflezitejsi ranni povinnost, odebere se u sekt, ktere uctivaji Booby, do chramu, u ostatnich sekt na klidne osamele misto, aby vykonal svou ranne med 1 taci, ktera se nazyva bhava pudsa. 3757 Kdyz vkroci mnich do chramu, zastavi se pred dzinovou sochou a pokloni se mu. Pak stoji a rozjima o tom, jak odstranit karmana, jak a e priblizit o dalsi krok ke svetlemu vzoru tirthamkarovu, o jehoz vlastnostech potom rozjimaNa to vykona pradaksiny, tj. obradne obchazi svatostapek tyrikrat nebo sedmkrat, pri cemz pokracuje ve svem meditaci, ve ktere se nyni obraci k rozlicnym vyssim tvorum, obyvatelan pekel, bohum, lidem a zviratin. Kdyz skonci meditaci, prednasi jednou nebo vicekrat panca-parameeti-mantram, & nekdy 28 1011-5060

Page #112
peje i chvaldspit (stutih akbo paojevil svou te but adv Kdyz 320 wanan. stb) na ktereho z tirthankaru. tokemu triratnu a mnisskemu pokani, od na webou se rozumi, ze u sekt, ktere zavrhuji uctu obrazu, odpada praaking a rozjimani i prednea chvalospeva se deje v nektere z posic, ktera je vhodna k rozjimani, obycejne v postoji svane kajotscrgah (kaussaggo)374) tichem miste, obycejne v prirode. Kdyz skonci mnich svou ranni poboznost, odejde zpet na misto, kde byl pres noc; evetanbarah odejde tedy do upaoraje, a tam budto predcita nektery text svatych pisem, nebo kaze vericim, kteri se tam jiz mezi tim shromazdili. Cestuje-li spolecne vetsi druzina mnicha (geneh), stridaji se obycejne maisi kazatelskem urade tak, ze kazdy den kaze jiny, kdezto upaahjajah a doarjah kazi jen pri svlastnich prilezitostech. V nekterych skupinach mnicha, je-11 mezi nimi zvlaste nadany kazatel, ponechavaji tento ukol jemu, kdezto ostatni se spokoji a tim, ze pradeitaji vybrane kusy s posvatnych pisem. Kazani a pouzovani vecich jej zamestna asi tak do deseti hodin dopoledae. Potom se vyda mnich na obchuzku, aby si vyprosil potrebnou potravu. Tento ukol neni tak snadny, jak by se snad zdalo zejmena tomu, kdo sna buddhisticka pravidla o tom, jak sbirat elmuznu. Kdezto buddhisticky mnich musi prijmout kazdou potravu, kterou nu laik da, je dzinisticky mnich vazan prisnymi predpiBy prijmout jen potravu cistou podle jeho nabozenskych predpisa. To pasobi dzinistickym mnichum velke potize, hlavne na cestach. Vim a vypraveni nekterych maicha, ze nekdy prochazeji krajinami, kde neni dinista, a radu dni jeou auceni hladovet, aby neporusili predpisy. Predpisy o potrave dzinistickych mnichu jsou az do nejmensich podrobnosti a v tom spociva ona velka obtiz je dodrzet. Tyto podrobne predpisy se vsak da ji shrnout do nekolika malo zasad, ktere pro nas ucel poskytnou lepsi prehled e osvetli myslenku, kterou se ridili zakladatele dzinismu, kdyz stanovili tyto predpisy.375) 1011-5060 Velka rada predpisu o cistote potravy se da uvest na zasadu ahimsy. Predevsim je mnichovi zakazano prijmout potravu, ktera obsahuje nejake zive, pohyblive bytosti (trasah) nebo jejich zarodky, napr. potravu, ktera stale pres noc.Rovnez je zakazana potrava pripravena tim, ze byly zabity k jeji priprave nejake zive pohyblive bytosti, tedy maso, vejce atd. Zakazana jsou take takova jidla, jejich priprava je nebezpecna pro nejake zive tvory. Dale jsou zakaza na jidla, ktera obsahuji nerozrusene nebo nedokonale rozrusene zive nepohyblive bytosti (asthavarah). Tak je zakazana zelenina jen oloupana, ale nevarene, klasy jen na povrchu opecene, ovoce, z nehoz nebylo vynato jadro atd. Zakaza na je take z tehoz duvodu potrava podavana na zelenych, cerstvych rostlinnych

Page #113
- 111 - ustech. S ohledem na zakon shimsy nesmi mnich prijmout potravu, jez byla urcena pro jineho 's byla mu odnata, aby byla dana mnichovi, nebo ublizi-11 darce nekomu, aby mohl mnichovi dat potravu. Proto smeji mnisi sbirat almuznu ten teprve, kdyz verici jiz sani pojedli a smeji prijno jen zbytky, ktere domaci lide zanechali. Druha zasada je, ze anich nema byt vericim ne obtiz, a proto ne smi primout potravu, ktera by byla pro ne ho schvalne pripravena, adhakazna pkt.: anakadau.570Proto nesmi ani prijmout pozvani na hos tinu, ani nesmi jit prosit na mista, kde se vari zvlast pro nabozenske zebraky (napr. kde se slavi svatby a p. ), 2 tehoz dvodu nesni mnich prosit o potravu o slavnostnich dnech v takovych mistech, kde se vari pro Zebraky. Mnich ma sbirat jen tolik potravy, kolik nezbytne potrebuje. Obycejno ovsem sbira kazdy den jeden mnich potravu pro celou skupinu, a unici teze skupiny (ganah) se denne v tomto ukolu stridaji. Krome potravy ai musi mnisi denno vyprosit i potrebnou pitnou vodu, ktera musi byt trikrat varena a jeste procezena skrze latku. Tuto vodu nema mnich mit dele nez ctyri hodiny, protoze Jinak by se v ni mohly zase ubadit zive bytosti. Po celou dobu, co ma mnich yodu ve sve nado be, ma nadobu pokyy tou platnem, & kdyz pije, pije akrze platno. Tyto rozlisna zasady opatrnosti nutne vedou k tomu, ze mnich o potravu nebo vodu musi zadat & B darcem o ni mluvit, coz napr. v buddhismu je prisne zakazano. Obycejne je vsak zvykem, alespon v mistech, kde mnisi sbiraji potreyu jeni od dzinistickych vericich, ze mnisi jdou jen do domu, kde jsou dvere otevreny, 8 etanou ve dverich a dzinistickym pozdravem: dharnalabhah (tj. mejte prospech z plneni zakona!). Dzinisticti mnisi prijimaji vsak potravu od prielusniku trech vyssich kast bez ohledu na vyznani, jsou-li si ovsem jisti, ze vari jen rostlinnou potravu. Sthanakarasinove dokonce prijnou potravu i od sdaru, a to i od tka velmi nizkych a jinak nezi Indy platicich za neciste. (Peano v dobe, kdy Indie byla pod britskou vladou a kdy existoval jeste kas tovaf system. Poze. vyd.) Shromazdenou potravu si nesmi naisi uschovat pres noc, ba ani ne na delsi dobu pres den, zejmena v dobe desta. Pro to zbytky potravy, ktere neni mozno dat ani Zebrakum, od kladaji mnisi ne zvlae peclive vyhledana mista, aby Baad pri tom, kdyz odkazuji potravu, neposkodili nejakeho ziveho tvors. Kdyz se mnisi vrati z obchuzky na potravou, vyznavaji se svemu predstavehemu z hrichu, kterych se snad dopustili a konaji pokani, ktere jim predstaveny ulozil. Tato povest se nazyva klocana (pkt.: alojana). Po tom se rychle naJedi, protoze nesmi jidlo ohrivat. Snad proto take jedi velmi rychle, nekdy 1011-5060

Page #114
- 112 - skoro hltave, v cemz je velky rozdil mezi nimi a buddhistickymi antchy, kteri Jedi pomalu a dustojne. Po obede maji misi hodinu odpocinku, kdy je jim vyslovne zakazano zabyvat se nejakou dusevni praci. Teprve potom se asi dve hodiny venuji studiu. Jsou evetambarske sekty, jako napr. tapa gaccha, jejichz mnisi venuji studiu machen vice casu, nez narizene dve hodiny. Jsou vsak take skupiny mnicha, kteri nevenuji studiu ani tuto dost kratkou dobu. Po skoncenem studiu maisi opet konaj palevana. Pozdeji od poledne mnisi prijimaji navstevy vericich i jinovsrcu, kteri s pimi chteji hovorit o dzinistickem nabozenstvi. Ve velkych mestech se schazi v upasrajich nezi ctvrtou a patou hodinou velmi pestre spolecnost, zvlaste sfali-li tam nahodou nektery uceny mnich. Mnisi obycejne dabatuji s jinoverci a verici sedi opodal na zemi a se zalibenim poslouchaji, jak jejich moisi se enazi presvedcit jinoverce o dokonalosti eveho nabozenstvi, zejmena jeho zgkladni zasady, ahimsy." V teto skupine urceny mnich (nebo jde-11 o vetsi skupinu vice mnicha) jde zase sbirat potravu. Kdyz se vrati, snedi mnisi rychle potravu, protoze nesmeji jist po zapadu slunce, ani ne smeji uchovat potravu pres noc na druhy den. Ba ani pit nesmeji v noci, ani nechat stat vodu ve svych nadobach pres noc, protoze by to bylo porusenim zasad ahimsy. FO Po zapadu slunce nesme j1 jiz mnisi opustit misto sveho noclehu, a kdyz se cetni, neeme ji rozsvitit. Po zapadu slunce konaji nejprve opet ono zpytovani svedomi nebo obecnou zpoved (padi kamnanan) jako rano. Potom travi cas rozjimanim nebo modlenia k "peti Dokonalym" (Parca-Paranesti). Vyjimecne prichazeji nekdy vecer oddani verici a zvlastni pratele mnichu, aby se zucastnili jejioh vecerniho rozjimani a poboznosti. Pri takovych vecernich temnych hodinkach dochazi obycejne tez k nabozenskym rozhovorum o nejkrehcejsich nabozenskych otazkach. Tim se mnichuv den konci, aby pred usvitem pocal novy, uplne chodny predeslym. 379) Odchylky od denniho zivota, Caturmasan. Odchylek od kazdodenniho mnichova zivota je velmi malo. Nejcastejsi odchylka je, ze musi zadat o nocleh.3007 To je vsak pouha formalita, nebot pro svetanbarske mnichy jsou upasraje vzdy pripraveny a sthanakavasinun noclehy 1011-5060

Page #115
- 123 - pripravi obyvatele, jakmile se dozvi, ze se mnisi blizi k vesnici. Podobne pouhou formalitou je, jde-li mnich prosit o nisku nebo o roucho.-01) Stara pravidla stanovena zakonem se zachovavaji, ale ovsem jenom jako pouhe formality. Tak plyne azinisticiym mnicham zivot bez velkych zmen. Nemilym vyrusenia z kazdodenniho poradku je ovsem nemoc. Ve skutecnosti nema byt nemoc mnichovi vyrusenim, nybrz spise prilezitosti, aby osvedcil svoji trpelivost. Posvatna pisna uvadeji vzdy za vzor tirthamkary, kteri neuzivali leku a ani se nedali v nenoci osetrovat. Ve shode s temito skvelymi priklady dzinisticky nich nema vlastne uzivat leky a dat si osetrovat napr. rany. Ale jiz nejstarsi predpisy jsou v tom ohledu mirnejsi a zakazuji vlastne jenom pro jimadia a davidla; z tehoz auvodu, z nehoz je zakazano mnichu myt se a cistit si zuby.3041 Pravym lekem dzinis tickeho mniena ma byt past. Ale mnich smi prijmout lek, ktery mu prinese verici a nesmi z8yazat vericimu, chce-li jej osetrit. Nema vsak pocitovat zalibeni v teto peci.383) Svetambarove se stereji o sve mnichy v nemoci velmi starostlive a opatrujt je vsemi potrebani. Prisnejsi jsou i v nemoci sthanakavasigove, kteri jen v nejkrajnejsi potrebe prijimaji leky. Obycejne drive, nez se sahne x leku, zkouseji rozlicne cary, ve ktere dziniste hodne veri. Dzinisticti mnisi jsou vsak pomerne velci zdravi, rozhodne zdravejsi nez vetsina Inda. Na jejich zdravi me asi blahodarny vliv jejich prisna zivotosprava a hojnost pohybu: dzinisticky mnich chodi prumerne denne asi dvacetpet kilometru. Sot Ne jvetsim a nejdelsin vyrusenin'z pravidelneho potulneho zivota je dzinistickemu mnichovi doba desti, kdy ohledy na zasadu ahimsy jej nuti po ctyri nesice pobyvat na jednom miste a omezovat svej pohyb na nejmensi miru.3897 Podle sveho trvani nazyva se tato doba caturnesan, perioda ctyr mesici, ne bo parjusana (pkt.: padzdzobavana). Do ba tohoto tyrmesicniho pobytu dzinisticiych mnichu na jednom miste zacina mesio a dvacet dni po pocatku deetu. Pricinou toho je pravdepodobne, ze za tuto dobu se hmyz jiz rozmnozi tolik, ze je mnichovi nebezpecne konat dlouhe, prespolni cesty, nechce-li ublizit treba nevedomky Zivym tvorum.9667 Jako pricinu se vsak v posvatnych dzinistickych spisech uvadi, ze v te dobe maji verici jiz upravene pribytky pro dobu deetasoll tak, ze mnich muze prosit O misto pobytu a nemusi si cinit vycitky, ze snad misto bylo teprve pro neho schvalne upraveno. Obycejne se podita doba techto ctyr mesicu od jedenacteno dne svetle polovice mesice Asadhu do jedenacteho dne gvetle polovice mesice Kartiku. 388) Doba desta je pro dzinisticke mnichy dobou prisnejsi discipliny, odrikaal & prisnejich omezeni. Predevsim to je doba vhodna pro posty a proto nejvetsi rada predpisi o teto dobe se tyka jidla. Tak v dobe deste mniti naji 1021-5060

Page #116
- 114 - jist jen jednou denne a to v pevne stanovene dobe. 3097 Mnich, ktery ucinil slib, ze bude jist jen kazdy druhy den, muze jist. toho dne dvakrat, neciti-li se byt po prvnim jidle zasycen. Mnich, ktery ucinil slib, ze bude jist jen kazdy treti den, muze za stejnych podminek jst za den dvakrat. Kdo slibil jist jen kazdy ctvrty den, muze jist v tom dni trikrat, Mnich, ktery slibil jeste dalsi pist, smi jist v jednom dni nejvyse ctyrikrat.390) Omezeni se tyka take napoju, a to tak, ze mnich, ktery ji jednou denne, muze prijmout dovolene napoje vseho druhu, kdezto pocet napoju se zmensuje s delkou postu tak, ze ten, kdo se zavazal jist jen jednou po ctyrech dnech, smi prijmout za napoj jen horkou vodu.391) Jina omezeni jsou, te mnich slibi po cas destu neprijinat vice daru denne nez nanejvys pet daru potravy a pet daru napoju, nebo ze omezi sve navstevy u vericich na sedm domu od sve nocleharny.392 2 predpisu je nejdulezitejsi, ze maion, ktery sbira darky jen do rukou, nesmi jit pro almuznu ani kdyz sebe mene prel a musi almuznu, nez odejde z domu, prikryt bud druhou rukou nebo vatrcit ruku s almuznou pod pazdi, aby na jidlo ne prselo.937 Mnich, ktery sbira almuznu do misky, ami jit za almuznou i kdyz mirne prsi, nesni vsak jit, kdyz prsi silne. Pri tom musi mit misku zakrytou satem tak, aby se mu do ni nedostala voda, a mimo to musi dbat cele rady opatrnosti. 594) Kdyz se moich vrati do upabraje, neami jist driv, nez jeho sat i telo dukladne neoschnou.3957 z ostatnich predpisu jsou nejdulezitejsi, ze mnich neem jit za zadnyn ucelem z upasraje, dokud se nedovolil sveho predstaveneho (acarjah, guruh ). 390) Dale, ze musi kazdy mnich mit po dobu desta sve nalezite loze, 597) konecne kazdy mnich musi mit tri nadoby, jedau na vykaly, jednu na moc, jednu na plivatko.3907 Vsechny tyto prikazy vychazeji ze zasady ahimsy. Proto je take mnichum prisne zakazano po dobu deste, kdy se zejmena nesmirne rozmnozuji mali tvorove a vsude puci mlade rostlinky, aby peclive pozofovali tvory a jejich zarodky, aby jim svou neopatrnosti nahodou neublizili..> Mnici maji po dobu destu take prisne dbat, aby jim nenarostly prilis dlouhe vlasy. 400) Nejvice se vsak maji mnisi vystribat, aby se za doby destu, kdy musi sidlit pohromade, nesvarili, a pocinaje prvnim dnem parjusany je prisne zakazano mnichum uzivat drsnych, tvrdych a prikrych slov, a to po trestem vylouceni z pnisake obec.401) za doby dectu se take prisneji drzi posty o novolunni a uplnku, tzv. posadho (ga. :-upavasathan). 1011-5060

Page #117
Predchozi vyliceni mnisskeho zivota je podano jen v hrubych rysech. Podrobnosti je totiz tolik, ze by je bylo mozno zpracovat monograficky. Proto neni mozne se podrobne obirat celou spoustou detailnich predpisy, a je nutne vybrat z nich jen to, co pomaha podat celkovou charakteristiku mnieskeho zivota.402) v tomto ohledu je nutno podany obraz mnizekeho zivota doplnit jeste ze dvou stranek. Predevsim to je vzajemny pomer maich, a za druhe to je mnisska askese, kterou jeste vylozim. Mnisi dosud tak jako v davnych dobach tvori koly, gadchy, ktere maji v cele jako predstaveneho mistra, starjah, jemuz je k ruce ucitel, upadnajah. Mistr je duchovnim vudcem & koly, je guruh, no vycsi rozhodci ve vecech disciplinarnech i veroucnych. Proto se obycejne stane mistrem ne jucene j&1 a Xivotem' ne jdokonalejsi mnich. Jak se ustanovuje novy adarjah, o tom neni nikde presnych predpisu a rozlicne skoly se po teto strance znacne lisi. V nekterych skolach (napr. i v Tapa-gacne) acarjah pred svou Berti doporuci mnichum sveho nastupce. Obycejne to byva onen mnich, ktery za zivota acarjova byl vpadnjajez; ale neni to pravidlem, od nehoz by nemohlo byt odchylky. V nekterych skolach se ustanovuje novy adarjah svobodnou volbou mezi mnichy, jinde rozhoduje vysledek asketickych cviceni. Instalace (padas thapana) noveho starja se kona s velkou slavou.403) Sejdou Be k ni nejenom vsichni mnisi cele gadchy, nybrz podle moznosti i veichni prlvrzenci gaddhy mezi vericimi. Obrad sam se sklada z projevi ud ty tirthamkaran, ze zpevu hymnd a chvalozpevu a odrikavani rozlicnych modliteb & fikadel, mezi nimiz tomuto obradu je vlastni suri-mantram. Po obradu verei usporadaji obydejne velkou slavnost (mahotsavah), pri ktere obdarovavaji mnichy takovymi dary, jake smeji prijmout. Samo sebou se rozumi, ze v rozlicnych gadchach jsou 1 po teto strance rozlicne odchylky. Podobnym zpusobem, jenom s mensi slavou, je dosazovan na svej urad upadhJajan, ucitel.404) Upadhjajah je ve skole pravou rukou sveho mistra, vede vychovu mnicha, dohlizi na kazatele, aby kazali jen pravou nauku, vysvetluje ovata mista a poucuje. Proto musi znat dokonale posvatna piame i jejich jazyk, Y gacchach, kde o volbe mistra rozhoduje svatost a ne ucenost, byva upadhjajah jedinym znalcem nauky a mluvcin acarjovym, zejmena ve sporech s jinoverci. Menei gaddhy se obycejne drzi pohromade a mnisi cestuji soucasne, byvaji vedeni mistrem v jedinem zastupu od vesnice k vesnici. To byl asi take puvodni ucel gaccny, z nehoz asi bylo i odvozeno jeji jmeno.4057 Velike gacchy se delivaji 18 skupiny (ganah), z nichz obycejne nejvetsi vede atarjah & upadjajem, kdezto mensi skupiny vede vzdy nejstare{ mnich te ktere skupiny. 4 1011-5060

Page #118
116 Minisi teze gabohy jsou si navzajem bratry a mistr jim je otcem; proto v gacchach obycejne vladne svornost a soulad, ktery poskytuje potulnemu mnichu opravdu to, kvuli cemu odesel z domova do bezdomovi, totiz nicim neruseny air, antih. Vyrovnat vnitrni rozpory a doplnit vnejsi mir i jasem dusevniho miru ma askese, odrikani, kroceni tela, ovladani vasni a naklonnosti, potlacovani telesnych i dusevnich sklonu a tvrde pokani za kazde sebemensi a treba neuvedomele propuknuti lidskych sklonu. Dzinisticka askese vyvera bezprostredne ze zasad, vyelovenych ve velkych mnisskych slibech a je organickou soucasti unisskeho zivota, od nehoz se neda odloucit." 407) Dzinisticka nauka rozeznava askesi vnejsi a vnitrni a u kazde z nich dale sest druht,408) gest druhu vnejsich askese jsou: 1. anasanam, piet prisny.409) 2. avanodarika, ujma v jidle.410) 3. bhiksacarja, sbirat almuzu, 411) 4. rasaparitiagah, odrikani se chutne potravy.412) 413) 5. kajak16gh, umrtvovani tela. 6. samlinate, poustevnictvi. 414) Vnitrni askese ma rovnez sest druhu: 1. prajasoittam, pokani. 2. vinajah, pokora. 3. vaijavrtjam, sluzba, prokazovana mistrovi ne bo svetcum. 4. svadhajah, uceni se. 5. dianem, rozjimani. 6. jutsargah, steknuti se vseho, lhostejnost. 1011-5060 Za askesi v pravem slova smyslu pocitaji se nyni jenom ukony vnejsi askese, kdezto ukony vnitrni askese jsou soucasti dzinisticke moralky. V celku lze rici o dzinisticke nynejsi askesi, ze budovala na tomto teoretickem zakladu dale, uvedene druhy pokani rozclenila na velke rady asketickych ukonu mnohem podrobneji vymezenych, nez jak tomu je ve starych pismech, cimz ovsem velmi casto puvodni smysl byl naprosto ubit a askese seslabena v pouhe zdani. Toto netrnuti askese v pouhou formu vidime jiz zcela zretelne v "caradinakaru", kde jsou asketickym cvicenim venovany dve kapitoly.410) V tech dvou kapitolach je podan nejen podrobny vycet vsech moznych asketickych vykonu, nybrz i podrobny navod, jak je konat, a ciselne prehledy, jak je nutno vykony seradit pro ten ktery druh pokani. Zejmena dulezite je tzv. karma-sudana-tapas, pokani, ktery 417) se znici rozlicna karmana. 415)

Page #119
- 117 - Vrcholnym asketickym vykonem je dobrovolna surt hladem, gamlekhana, dale pust neomezeny casem, mernakalu. anasanan. V nynejsi dobe se jenom velmi zridka nektery mnich odhodla timto zpusobem ukoncit svuj zivot, trebaze se to poklada za velmi zasluzne. Za to vsak tim casteji se stava v aynejsi dobe, ze tak odchazeji ze sveta verici, kteri nejsou mnisi a jim je take dovoleno podstoupit tento vrcholny zpusob askese, ovsem jen za presne stanovenych podminek. 419) Podstata tohoto posledniho asketickeho vykonu v lidskem zivote azinistickeho vericiho se zda spocivat v tom, ze lovek tim, ze od rekl potravu, naprosto tim prestal byt pricinou rozvratu v tolech obsahujicich dzivy, treba nehybnych, thayarah, a tim najednou odstranuje velke mnozstvi karmana, jez se hromadi prijimani potravy. Proto take v drivejsich dobach byla tato dobrovolna smrt hladem pokladana za ptimou cestu ke spaseni (moksah). Nyni pry podle dzinisticke nauky nikdo nemuze dojit primo spasy, ani skrze dobrovolnou smrt hladem, nebot doba svetoveho upadku pokrocila j17 tak daleko, ze nikdo jiz nemuze dosahnout na tomto svete svatosti a veeve doucnosti, stat se arhantem a dojit tak na konoi posmrtneho zivota vysvobozeni z kolobehu ivota, stat se siddhem. Proto pry dobrovolna smrt hladem zarucuje cloveku jenom, ze se narodi po teto smrti v nekterem neb, aby se tam dockal one svetove periody, v niz clovek zase bude moci dijit konecne spasy. 4207 To je pravdepodobne take pricinou, proc mnichy tento nejvysei zp sob askese nyni jiz ne laka. Dobrovolna smrt hladem se spravne nazyva bhaktapratjana-maranam. 421) Mnich se nemuze rozhodnout sam k tomuto zpusobu smrti, nybrz musi pozadat sveho ucitele, gurua, aby mu dovolil podstoupit tuto konecnou askeai,422) Obydejne mnich podstupoval tuto dobrovolnou smrt hladem, kdyz citil, ze se bilzi konec jeho zivota, a kdyz se predchozimi dlouhymi posty presvedcil, ze je 8 to, aby sve rozhodnuti take vykonal.4257 Tento zpisob neni vsak tak zasluzny, jako kdyz mnich v plne sile ucini rozhodnuti a alib podstoupit tuto smrt po predchozi priprave v presne stanovenoa dobu. 424) PHprave trva dvanact let, ve kterych mnich stupnuje vykony od nejmirnejsich az k nejtezsim, zejmena prodluzuje sve posty, kdyz je opakuje stale v kratsich intervalech. Timto zpusobem potlacuje a nidl karmana a shromazduje si zasluhu. Proto se ma nazyvat vlastne jen tento druh dobrovolne smrti samlekhana, tj. sbirani, shromazdovani. Vyraz pozde 11, zejmena kdyz povodni vyznam slova upadl v zapomenuti, pocal byt uzivan pro dobrovolnou smrt hladem vubec. A tom smyslu uzivaji aziniste tohoto vyrazu dodnes. Vykon tohoto posledniho pokani je zen presnymi pravidly, ktera rozeznaVaji radu moznych zpusobu. Zejmena je mozno podrobit se tomuto poslednimu postu v rozlicnych polohach a postojich, predevsim bud v chozi+231 nebo v nehybnosti, v sede nebo v leze.4207 vlastni vykon zalezi pak v tom, ze ponenahlu 1011-5060 onal

Page #120
prestane mnich. prijimat jakoukoli potravu nebo napoj, nevyjimaje nakonec ani 427) pouhou vodu. Dostavujici se snad bolesti a nesnaze musi snaset a klidnou mysli, bez reptani, sve pohyby musi omezit jen na pohyby nezbytne nutne, zejmena se nesmi branit hmyzu, ktery by snad utocil na jeho telo, nesmi se drbat, nesmi se prevalovat." Pri tom ma uvladat vsechny sve organy, odvrhnout od sebe lasku i nenavist, neprat si ani zivota, ani smrti a soustredit myal na nejvyssi of1.429) 428) To je idealni konec dzinistickeho mnicha. - 118 - Sekta avetambaru pripousti krome mnisskych rada jeste take rady mnisek, jak jsem se ostatne o tom jiz zminil. Zivot maisek je vazan tymiz pravidly jako zivot mnichu, ale prece se casem vyvinuly nektere rozdily, ze je nezbytne alespon strucne se zminit o zivote dzinistickych mnisek. Mnisky Dzinisticka mniska se nazyva sadhvi, coz je zensky tvar ke slovu sadhuh, mnich. J. Burgess uvadi jako jmeno pro dzinistickou mnisku take slovo girni, jez jsem vsak v Indii nikde neslysel, ba nenalezl je ani v dzinistickych nabozenskych spisech,. ani ve slovnicich. Posvatna pisma sve tanbaru vsude mluvi o mnisich a mniskach spolecne a uzivaji proto dvojice slov sadhu-sadhvi Divky se mohou podle radovych zasad stat mniskami od deviti let, ale sko ro nikdy tak mlade divky do radu nevstupaji, nybrz teprve obycejne po patnactem roce sveho veku. Divka muze vstoupit do radu jen se svolenim svych rodica nebo porucnika. Je-li vdana, potrebuje svoleni sveho manzela. Jeji manzel se potom povazuje za vdovce a muze se znovu ozenit. Nejcasteji vsak do mnisskeho radu vstupuji vdovy. Na rozdil od buddhistickych mnisek dzinisticka miska, kdyz vstoupila do radu a byla prijata, musi zustat v radu az do konce aveho zivota, podobne jako i dzinisticky mnich, leda ze by byl pro nejaky hru by prestupek z radu vyloucen. Obrad, kterym je mniska prijata do radu, diksa, je stejny jako u mnichu. Mnisky si take holi hlavu a vytrhavaji vlasy stejne jako maisi. 1011-5060 Roucho mnisek se sestava ze ctyr casti a je obycejne bile barvy. Spodni roucho tvori pruh latky omotany kolem beder a protazeny mezi nohama, aby zakryval pohlavi, nazyva se lahgoti a naprsni zivutek, coli. Vrchni roucho tvo ri siroky, asi pet metru dlouhy pruh latky zvany sadi (sa.: gatah) jaky nosi vubec indicke zeny; pres nadi nosi pak jako plast kus latky, skoro etvercovy, kvane kapadum. Mimo to maisky nosi s sebou vzdy rohoz (asanam), na niz usedaji a lehaji, a vinenou pokryvku (sa.: kambalah), kterou se v noci prikryva

Page #121
- 119 mnieky cestuji vzdy po skupinach, nejmene tri pohromade. Za pobytu ve resnici nebo ve meste bydli v upasrajich, ktere jsou uplne oddelene od upasraji, kde bydli muzi. V cele skupiny maisek stoji predstavena, nazyvana pravartini,"327 kterou ustanovuje scarjah te ktore gadday. Burgess se take znizuje, ze pravartini, ktera vynika ucenosti, se pry nazyva sutathavira (88.: brutagthavira); vynikajici vekem vajathavira a vynikajici pokanim tapathavira.43 Kazdodenni zivot anisek je neporadan stejne jako zivot znicht. Jediny rozdil je v tom, ze denne naji nejakou dobu naslouchat kazani sveho acarja, nebo, neni-li v miste, nejakeho mnicha, ktery je uceny & zna posvatna pisma. Mnisky jsou u dzinistu velmi cteny a vazeny, coz se projevuje zejmena pri slavnosti diky a pri pohrbu matky. Pri techto prilezitostech azinisticti verici ukazuji jeste vet&i nadheru a slavu, nez kdyz jde o mnicha, 434) Pres to veak diinistickych mnisek je nyni velmi malo: zivot v radu je prece jen velmi tezky, plny odrikani, takze i zena, ktera strada ve svem svetskem zivote, nerada bo opousti. Proto se stava zridka, ze se mniskou stane zena z duvod & svetskych, ze ji snad pronasleduje nestesti atd. Pravidelne to jsou <1e te nabozenske pohnutky, ktere vedou zenu k rozhodnuti stat se mniekou, a proto je nabozenska uroven dzinistickych mnisek velmi vysoka a jejich zivot vzdy dokonale vzorny. Za sveho pobytu v Indii jsem neslysel, ze by mniske byla vylondena z radu a nenalezl jsem mezi zijicipi azinisty pametnika takoveho pripadu, ad u mnichu neni vylouceni z radu vzacnosti. Goradzi cili jatinove Zvlastni tridu Rezi axinisty tvori tzv. goradziove 111 latinove, kteri jsou jakysi stupen mezi mnichy a vericini. Jati (gen.: jatinan) 'se nazyval puvodne kazdy dzinisticky mnich a toto slovo oznacovalo tyz pojem jako sadhuh, ba ve starych episech se ho uziva v tomto smyslu casteji, nez slova sadhuh. Nyni je uraskou azinistickeho mnicha kici mu jati, nebot toto slovo upadlo v nevaznost tim, ze si je jako svoj nazev prievojila trida zebravych 11di, jejichz mravy a zvyky se nekdy neshoduji ani s pojmem azinistickeho laika, natoz o pojtem sadhua. Tito lide si take prisvojuji titul goradzi, coz je gudzaratska uctiva forma sanskrtskeho slova guruh, mistr. Goradzi se nyni nejvice vyskytuji v severnich castech Gudzaratu a v RadzPutane.436) Goradzin se muze stat kterykoli laik, kdyz opusti svou rodinu. Nejvice se vsak goradzi doplnuji z nizkych hinduistickych kaet, dale , prvorozenych deti, ktere byly rodici k tomu zaslibeni, a konecne nemanzelekymi detmi, nalezenci a p., ktere soradi mezi sebou vychovavaji. Z toho dovodu goradzi poklesli v ucte lidu, zejmena v nejnovejsi dobe. Sadkuove je pokladaji za 1011-5060

Page #122
Go zvrhle mnichy a primo jimi opovrhuji. Hlavnim duvodem je jim pri tom to, ze se goradi prohlasuji za svetce, uzivaji penez a rozlicnych dopravnich prostred ku, zakazanych pravemu svetci a obklopuji se strazemi a ozbrojenymi pravody. Proto nyni ani dobri dzinisticti laici neuznavaji goradzi a nepodporuji je, nybrz stejne jako sadhuove jimi opovrhuji. 120 ww Obrad, jim goradsi prijimaji mezi sebe nove cleny je dika atejneho zpasobu jako u radnych dzinistickych mnichu. To nejlepe svedci o tom, ze tu jde o sradny mnissky dzinisticky rad. Take odev maji stejny jako sadhuove, ale u evetambara ovsem vzdy ciste bily. Take spodni roucho jim saha az po kotniky a nekteri nosi dokonce i roucho hedvabne. V jizni Indii, hlavne v Majsuru, jsou digambarsti jatinove, kteri se zahaluji zlutym plastem, pod nim bud nemaji vubec jine pradlo, nebo maji jenom uzke langoti. Tito jatinove se jmenuji podle barvy sveho plaste pitambare, tj. zlute odeni. V nekterych krajinach prechazi tato barva v oranzovou nebo cervenou. Tito digambarsti jatinove tvori tridu pro sebe a obycejny verici se nemu- ze mezi ne dostat. Mezi sebou se deli na tri tridy, z nichz nejnizsi, zvani arcakah, tamilsky vadjar, konaji chramove obrady. Dalsi stupen tvori tzv. amuvrtti, velice podobni severnim goradzin, od nichz se lisi jen tim, ze se smeji zenit. Nejvyssi tridu tvori tzv. nirvaninove, kteri se rovnaji asi goradzia nebo eripad jan; jsou vazani elibem naproste pohlavni zdrzenlivosti, nejsou to vsak mnisi v pravem slova smyslu, trebaze s nimi byvaji zejmena od evropskych spisovatelu a oblibou smesovani. (Thurston: Castes and Tribes of Southern India, vol. II, str. 432 n.) Goradzi si nechavaji rust vousy a vlasy, ktere si vzadu kratce pristrihuji po hinduistickem zpusobu a predni vlasy si scesavaji dozadu, mazou je vonnym olejem a dukladne je kartacuji. Ve strave se lisi prisnejsi goradzi znacne od mene prisnych. Prisni si vyprosuji potravu a varenou vodu stejne jako sadhuove a to od dzinistu i od nedzinistu, vyjma nejnizsi kasty. Tito prisni goradzi nejedi take nikdy po zapadu slunce. Kdyz prosi o potravu na rozdil od sadhuu vchazeji i do zavrenych doma, klepou na dvere, vymahaji si zvlastni druhy potravy a nechce-li jim hospodar nie dat, donucuji jej k tomu tim, ze zustanou stat prede dvermi tak dlouho, az jidlo dostanou. Nekdy stoji tak pred domem treba nekolik hodin. Mene prisni goradzi si davaji varit ve svych klaste rich a to stravu nekdy velice bohatou. Pri tom vsak i nejprisnejsi goradzi nezachovavaji deinistickych saoad prilie prisne. 1011-5060 438) V cele kaz z Goradi tvo skupiny podle laickych dainistickych geosha. ke takove skupiny stoji oripudaja, 439) ktery je volen a blend teze skupiny. Zasadne to ma byt takovy goradzi, ktery pred tim, nez se stal clenem tohoto ra du, byl bud dzinisticky laik nebo brahman.440) Sripudzja pred svou smrti oby

Page #123
- 121 - Dejne urci sveho nastupce prave tak, jako to delaji acarjove. Neustavili sri pudzja sveho nastupce, voli clenove gadehu sveho nacelnika ze sebe. Sripuazje je stale obklopen maozstvim sluzebnictva, ktere nenalezi do radu, a zvlastni telesnou strazi, ozbrojenou ozdobnymi kyj1 (zezly). Mimo to all v jeho pritomnosti stale tlupa goradzi, nejmene pet, nekdy vsak i padesat i vice. Cestuje-li sri puazja, je neeen v nadhernych nositkach.141) Sripudzja rozesila skupiny nebo gorgdzi do mist, kde sidli laici jeho gacchu, od nichz pro neho vymahaji penezite poplatky jako nejakou nabozenakou dan, a krome toho jeste rozlicne dary. Pri tom se hledi goradziove take sami obohatit ve jmenu sveho predstaveneho. Na techto cestach i za pobytu v klasterich zaponinaji goradzi ne slib pohlavni zdrzenlivosti a dopoustivejt se kriklavych nemravnosti, protoze hlavne svadeji zeny laiki. To cini i sri pudzove. V posledni dobe se udaly pripady, ze vyzadovali od zen primo jako nabozensky dar bhikea), aby se jim poddaly k soulozi. Ode davna byli doradsi kouzelniky a carodejniky, kterych se 110 az do nedavna velice bal. A dodnes zeny neodeprou goradzim nic ze strachu, ze by je ocaroval. Mimo to se goredzi zabyvaji take astrologit & mas tickarstvin, a ve starsich dobach. Casto byvali zapleteni i do pripadu travicstvi. Po vEech techto strankach v nynejsich dobach jejich cinnost silne upada. Jednak jiz lid neverf tolik caran a kouzlim jako drive, jednak jejich cinnost je vladou kontrolovana, Celym svym zpusobem zivota podobaji se goradsi spise potulnym mnisskym hinduistickym radum, nez radu dzinistickych mnichi. Zejmena napadne se podobaji svym zrizenim visnuistickym acarom. Goradzi nemaji podobneho zenskeho radu a v tom se zase blizi digambarum. Neni tedy ne mozne, ze goradzi jsou zbytkem nejakeho azanistickeho mnisskeho radu z dob nez vznikly sve tambarove, ktery byl osamocen a odloucen od puvodni tradice a tiuto zpusobem upadl. Svadi k tomu zejmena take jejich podobnost & digambarskymi bhattaraky, 442) kteri vsak nad ne mravne 1 -nabozensky vysoko vynikaji. 1011-5060

Page #124
- 122 - III. ZIVOT DZINISTICKEHO VERI Cho (LAIKA) Obecne uvahy o veticich Dziaisticky verici se nazyva erarakah, verici zena srayika. Slovo sravakah znamena posluchac, zak a puvodne se jim as oznacovali stoupenci kazdeho nabozenskeho indickeho ucitele. Cases se vsak toto slovo ustalilo ve vyznamu dzinisticky verici a nynejsi dobe v rozlicnych indickych narecich znamena vyhradne dzinis tu, jako tridu rozdilnou od ostatnich Indu. Tak napr. v Bonbeji a okoll erkvakove se nazyva skupina puvodnich a zinie ta na rozdil od prslusniku jinych spolecenskych trid, kteri prijali dzinis ticke nabozenstvi, ale trvaji dale ve svych kastach, v nichz se zeni a konaji rodinne obrady podle zvyka v te ktere kas te obvyklych. To jsou vsak rozdily spise spolecenske. V nabozenskem ohledu v ocich mnichu jsou vsechny sravaky, priznavaji-li se k indickem nabozenstvi, 4437 Proto jsem take volil v cestine slovo vemc1, abych jin oznacil ony vsechny dzinisty, kteri nejsou mniony, bez ohledu na spolecenske rozdily. Ostatne sami mnisi casto nazyvaji vericiho sraddhan, nepr. v *Adaradinakaru" velmi casto, coz znamena doslovne verici, aby tim sloYou predevsim odlisili sveho prislusnika od jinoverce. v nynejsi dobe se prislusnost k dzinismu dedi, ac se ovsem take stava, ze pristoupi k dzinismu novi stoupenci z jinych nabozenstvi, hlavne z hinduismu, ale jsou znany take pripady. odpadlictvi. V prvnich dobach, kdy dzinismus byl jeete v plenkach a siril se pusobenim nadsenych kazatela, byvalo obracenych na novou viru mnoho, a v tech dobach se vyvinul take zpusob, jak i navenek dat najevo, ze ten ktery z posluchacu pristoupil trvale k nove vire. Dalo. Be to verejnym vyznanim viry a tim, ze novy verici prohlasil verejne, kolik ze slib& pro verici chce zachovavat. Formuli tohoto vyznani viry uvadi "Uvasagedasao", I., $ 12., v tomto zneni: "Verim, Mistre, v nauku nirgranthovskou, priklanim se, Mistre, k nauce nirgrenthovske, libi se mi, Mistre, neuka nirgranthovska. Je tomu tak, Mistre, je tomu prave tak, Mistre, ano, je tomu tak, Mistre; to je to, po cem touzim, Mistre, to je to, k cemu se priklanim, Mistre, to je to, k cemu se priklanim, Mis tre, to je to, po cem touzim a k cemu se priklanim, Mistre: je tomu skutecne tak, jak je rekl. Ackoli mnozi kraloye, slechtici, valecnici, vysoci urednici, otcove rodin, peneznici, velci obchodnici atd. uznavajice to, milacku 1011-5060

Page #125
boha, vlasy si oholili a z domova do bezdomovi odesli, ja si prece nemohu oholit hlavu a odejit z domova do bezdomovi. Ale ja v tve pritomnosti, milacku bohu, beru na sebe povinnosti hospodare, sestavajici z dvanacti clanku, totiz z peti mensich slibu a ze sedmi slibi ucednickych. Je-li to ke stesti, o milacku boha, necii une prekazek. .444) 123 - Tato formule se udrzela dodnes a uziva se ji, vstupuje-li jinoverec slav445) nostnim zpusobem do dzinisticke cirkve. Ovsem casto se to stava bez vsech obradu a okazalosti, zejmena ve amisenych kastach, kdyz divka z hinduisticke rodiny se provda do rodiny dzinisticke. To je vec, ktera se rozumi sama sebou. S timto obradem, jimz se prijimaji verici do dzinisticke cirkve, se nesmi smesovat tzv. vrataropah, slavnostni skladani slibu, 446) ktere kona verici dainieta pri rozlicnych prilezitostech, zejmena kdyz na sebe bere povinnosti, apojene a ucednickymi sliby tzv. vyssi pratimy, ili predlohy svateho zivota. Byt dzinistou, tj. uznavat dzinisticke nabozenstvi za dokonale, neznamena jeste, ze clovek je dokonalym a zije podle zasad sveho nabozene tvi. Dziniamus zada od svych vericich jako nejmensi projev souhlasu s timto nabozenstvim, aby nezabijeli zive, pohyblive (trasah) tvory, ktere maji dva nebo vice smysla, aby se proto zdrazovali zivocisne potravy, aby tak ani neprimo nebyli pricinou zabijeni, aby nepili opojnych napoju a vystrihali se smyslnosti, 11 a kradeze v nejhlubsim slova smyslu. Ale kdo neplni techto prikazani, neprestava byt dzinistkou, a zustava jim napr. i reznik, i kdyz kona sve remeslo; ovsem ze zustava pri tom jenom na onom nejnizsim stupni vyvojoveho zebriku, zvanem 447) avirata-gunasthanam. Obycejne dziniste verne zachovavaji tuto nejmensi miru dzinistickych nabozenskych zasad. To se jevi zejmena na jejich zamestnani, potrave, domacim zivote atd. Skutecne nabozenskych povinnosti ma dzinisticky verici jenom velmi malo. Celkem predpisuji posvatna pisma vericim sest nabozenskych povinnosti, kterych vsak ma verici dbat denne. Jsou to: 1. cteni bohu - devepudze, 2. poata ucitelam gurupasti 3. cteni posvatnych pisom svadhjajanam, 4. ovladani sebe sama - samiamah, 5. pokani tapah a 6. dary na dobrocinne ucele - 1011-5060 danam. i Samjamah, povinnost ovladat sebe sama, uklada dzinistum nejvice povinnosti ve veednim, kazdodennim zivote.

Page #126
Predevsim dzinta te se vyhybaji nejen takovym zamestnanim, ph nichz se primo zabiji, jako napr. keznictvi, rybarstvi, drubezarstvi atd., nybrz i takovym, pri nichz je zabijeni skryto nebo se omezuje na jednosmyslove tvory, nebo pri nichz je nahod ne mozne. To je predevsim priprava kvasenych napoja, kvaseneho ahlebe, rolnictvi, lisovani oleje ze benen, lisovani cukrove tavy ze trtiny, & velmi mnoho jinych zamestnani, zejmena vsech na, pt nichz se uciva ohne, vody a pri nichz se prekopava zeme.448) Proto nejvetsi cast axinista jsou obchod. nici tkaninami, zlatnici, stribrnici, obchodnici drahymi kameny & perlami, noktetl jsou uredniky, uciteli, ale nejvice jich jsou financnici a bankeri. Ve', avych zamestnanich vynikaji presnosti a pravdomluvnosti. Zkiaka se stane, ze by se atinis ticky urednik dopust11 zpronevery. Proto jsou velmi oblibent jako urednici v bankach. V samostatnem obchode jevi se tato presnost byt jakousi tvrdosti zejmena ke dluznikovi; ale to vyplyva z celeho jejich nabozenskeho na. zoru. 449) v soukromem zivote jsou vsichni dzinis te velmi dbali zakladnich zabad aye. ho nabozenstvi, presni v plneni povinnosti, ale soucasne jeden na druheho reli. ce prisni, ba az tvrdi, nekdy i kruti. To se projevuje zejmena v rodine, kde vladne prisna podh zenost mladsiho starsimu, zeny muzi, nebot nejstarsi muzsky flen se citi jaksi zodpoveden za duchovni blaho cele rodiny.450) Od tud ona neuprosnost, se kterou se zachovavaji predepsane posty, dobrovolne vykonane sliby, & vubec nabozenske zasady a pravidla. Vsichni dzinis te v nynejsi dobe pozivaji jen ros tlirinou potravu, a to dba: ji i pri volbe rostlin, aby se jejich pozivanim nenicil pm118 Xivot, trebe: jen zivot roe tlinny. Nejedi proto koreny, hlizy a rostlinne odenky, protoze je nutno je dobyvat ze zeme, ktera musi byt rozrusens kopanim; nejedi take plody, ktere maji mnoho semen, klicici semena a rostlinne vyhonky. 454. Dziniste nejedi po zapadu slunce a nejedi potravu, ktera stala pres noc, treba dobre ukryta, aby neznicili zive bytosti, ktere tam v noci vnikly 537 nebo Xtere se ve stojici potrave pres noc vytvorily rozkladnymi procesy. 347. Vodu piji jen dukladne prevarenou, obycejne teplou. I v dovolene potrave jsou velmi zdrzenli vi a jedi jea tolik, co nezbytne potrebuji. Opojne napoje nepiji, jednak proto ze jejich pripravou (kvasenin) se rozrueuje zivotny prvek, jednak ze opojeni pdsobi nedbalost v nabozenskych povinnostech, rozdmychava vasne a vyvolava Y dusi lasku a nenavist. Vysledek teto zivotni ume renosti je, ze mezi dzinis ty je nejmene zlocinct & ze aziniste jsou nejbohatsimi mezi indickymi obyvateli. Sveho bohatstvi u31vaji velmi rozumne, podporuji zejmena vedu a umeni. Ovsem na prvnim miste se staraji, aby povznesli sve nabozenstvi : vydavaji tiekea posvatna pisma, novodobe knihy o svem nabozenstvi, podporuji studenty a badatele o svem nabozenstv. rozdavaji vydane knihy zdarma, stave ji chramy, upabraje, dharanealy, a to 1011-5060

Page #127
- 125 - architektonicky dokonale, umelecky vyzdobene a z dobreho materialu. A tak blahobyt'e krasa umeni tvori skvely ramec tomuto umerenemu, naprosto rozumovemu a proto nekdy az studene ztroulemu nabozenstvi. Dsinisticka kastovni zrizeni Pomer dzinieta ke kestovnimu zrizeni v Ind 11 a kastovni trideni samotnych dzinis ta je vec, ktera dosud nebyla v Evropo nalezite osvetlena a proto se tu casto setkavame s myslnymi nazory. K tomu jeste pristupuje, ze vec sama je velmi slozita a pomery mezi dzinigty v tomto ohledu jsou velmi ne jednotne. Proto jsem se rozhodl po jednat o teto veci podrobneji, bez jak bych vlastne me 1 v pomeru k rozsahu teto prace. Dzinismus v zasade nezavrhuje kas to vni zrizeni, ale v mnisskem radu pro nej neni misto. Mnisi jsou si mezi sebou rovni, jeou bratri a nejsou mezi nimi mozne jakekoli tridni rozdily. Do padu jsou prijimani prslusnici vsech trid, trebaze se eudrove musi drive promenit purusa-mantrem lidi urozenych kast. Ale docela jinak tomu je u vericich, kde ne jsou prekazky pro ka stovni rozdily. Tas kestovni rozdily uznavaji i sami anici a vyhybaji se nizkym nedzinovskym kastam, hlavne kvuli potrave. Pro stare doby se zda byt pravdepodobnym, ze byli puvodne prijimani do dzinisticke cirkve jen ksatrijove, pozdeji i brahmani a vaisjove. Bezpecnych dokladu pro to vsak nemame. Tim se vytvorila pravdepodobne dos ti jednolita obec vericich, podobne jako byl i jednotny mnissky rad. Stare kastovni rozdily trvaly asi 1 dale jen jako rozdily rodove s vyznanem ciste rodinnym hlavne pro uzavirani snatku. Zbytkem teto davne dzinisticke obce se zda byt tzv. trida sravaku v Bombaji, ktera tvori jadro nynejsi sve tambarske cirkve. Digambarove tim, ze jejich prvni vyvoj se uskutecnoval asi v jizni Indii, ztratili podobnou tradicni souvislost se starymi obceni vericich a jsou rozdeleni po rozlicnych indickych kastach jako ostatni sve tambarove. Ona vlastni avetambarska obec se pavodne delila na osmdesat roda, nespravne pokladanych za kasty. Takovy rod se nazyval gaddhah. Kazdy rod mel dve sva bozstva, totiz dznati-devi, rodinnou bohyni, uctivanou v kazde rodine zvlast a kula-devi, rodovou bohyni, uctivanou spolecne v chrame pro ni v kazdem miste zvlast postavenem.457 snatky az na male vyjimky se uzaviraly jen uvnitr kazdeho z techto rodu, byly to tedy rody end ogamni. Z tech to pavodnich, pravych dzinistickych rodu se zachovalo na nyneje 1 do bu v Gudzarata asi osn nebo deset. Vlastne je jich jenom polovina, protoze v kazdem gacdhu jsou dve poloviny, ktere jsou nyni povazovany za samostatne rody, zvane visa (dvacitky) a dasa (desitky). I techto dilo byvalo drive asi vice. 458) Nejvetsi z techto rodd je az dosud rod zvany Sri mali, rozptyleny po celem Gudzarate.499 1011-5060

Page #128
126 - Po nich je nejpocetno jel rod Ubve, jehoz prfslusnici se nazyvaji Osvalove.450 Dalsi rody jeou Purove nebolt Porvadove, "62) Ummadove 462) a Nimeove.463 Indove radi tyto dzinisticke rody mezi vaiaje, ani snad ne tak na zaklade jejich puvodu, jako spise podle jejich zamestnani. Ostatni dziniste, jak svetambarove tak digambarove, jsou prislusniky rozlicnych hinduistickych kast a rodu, v nichz trvaji vedle prislusniku jinych nabozenstvi,464) s nimiz vchazeji ve siatky bez ohledu na nabozenstvi. Ovsem zridka se stava, ze se zena z dzinisticke rodiny provda do rodiny hinduisticke, kdezto opacne pripady jsou zcela obycejne. V severni Ind 11 se s azlaisty setkavame skoro vyhradne jen mezi vaisji, kdezto v jizni Indii nejsou Makym zjevem iv. Jinych kastach. V Gudzaratu jsou dziniste skoro vyhradne jen ve skupine tzv. Mahebrivani ja, hlavne v rodech Desavald, Me vadd & Narsipurea." 465 Skupinu sama pro sebe tvori Marvarf ,400/ kteri jsou v Gudzaratu valnou vetsinou dziniste, kdezto doma v Marvaru jsou vispuiste rozlicnych sekt. Jiho1ad1&ti aziniste se hlasi nejvice ke ka stam Vellald a ksatrijd (zejmena tzv. Bantove), 408) ale i k brahmanim. Mnoho dzinis ta v jizni Ind 11 nalezi tem k uvedenym severoindickym rodim, alespon podle jmena. Tak se napr. setkavame v Majsuru s Marvadi. Oavaly, Banadzigy.4697 Ale pri tom ziji aziniste v jizni Indii kaatove osamocene a vetsinou vubec neuzaviraji sua tky s jinovanoi. Pfi obradech rodinnym dzinistum, kteri jsou v hinduistickych kastovnich rodech, konaji obrady brahment onoho rodu, ktery kona obrady tomu kteremu rodu."0Obycejne se tu brabmansky a vaisjovsky rod se tu shoduje jmenem. Tak Desavala-venijam konaji obrady Desavale-brahmani ata. Dziaistam z ciste naboZesakych roda konaji obrady obycejne brahmani z rodu Srimali. Obrady v dzipistickych chramech konaji pudzarinove, ustanovovani obycejne z dzinistickych vemcich, a nemusi byt brahmany.*** Vyznam kast a roda je pro nynejsi dziniety jedine rodinny, nebot kastovni a rodovou prislusnosti se ridi onatky. Jiny vyznam kas tovni nebo rodova pkBlusnost pro dziniaty nena, ani ve emyslu nabozenskem, ani spolecenskem. Zejmene nedelaji dziniste mezi sebou rozdii pri jidle. Dzinista ji od druheho dzinisty pripravene jidlo bez ohledu na jeho kastovni prislusnost, jen kdy jfalo vyhovuje nabozenskym predpigim. Nektere kasty. & rody udrzuji jeste sve stare rodove slavnosti prejate z dob, kdy jeste nebyli dziniste. Obycejne se tyto slavnosti vztahuji k rodoTemu bozetvu, kula-devi. V nekterych rodech se udrzuje take zvyk ka s tovni hostiny po hinduistickem zposobu. U evetambari je vsak pusobenim mnichu anaha odstra 1011-5060

Page #129
127 - nit vsechny takoveto zvyky, ktere zduraznuji rodove rozdily a omezit rodove rozdily jen a jen na veci, ktere se tykaji anatku. Upasakan: verici, ktery vede prisnejsi nabozensky zivot Mravoucne zasady, jimiz se ma verici ridit ve svem dennim zivote, maji v dzinismu podobu sliba, a jiz tim je podmineno, ze zavisi na vericim samem, zde chce tyto sliby plnit a pokud je chce dodrzovat. Ustalilo se jaksi zvykem, Ze prvnich pet slibu, tzv. sliby mensi (anuvratani), ma plnit kazdy dzinisticky verici. Jak bylo uvedeno, jsou tyto sliby jenom omezenin mnisskych sliba, ktere pred pisuji zdrzovat se toho ktereho zleho ukonu, mensi mire, nez jak se zavazuji mnisi a nerozhoduji, jak daleko toto omezeni smi jit.472) Jiz tim je ponechana voflcimu velka volnost, ponevadz se mu ponechava na vuli, aby se rozhodl, jak dalece chce plnit sliby, k nimz se zavazal. Tim zpusobem muze byt docela dobrym dzinistou napr. kral, ktery vede krvave valky a odsuzuje zlocince k. smrti, ba dzinistou neprestava byt ani vojak, ktery skutecne vrazdi, nebo dokonce kat, ktery vykonava kraluv rozsudek, trebaze prvni slib zakazuje zabijet vlastne i sebemensi zive tvory.. Tak se stava azinisticka laicka moralka kasuistickou, stejne jako se ji stala uoralka buddhisticka. Kasuistika je nejvetsim nebezpecim mravnosti, nebot svadi k uvolneni mravni zasadovosti. Na stesti v dzinismu neplati kaeuiatika pro mnichy, kteri svym vlivem vykonavaji znacnou merou dozor nad mravnosti vericich a brani tomu, aby se sliby vericich nestaly prazdnym slovem.457 K tomu vcelu slouzi predevsim slavnostni skladani slibu vericich pred mnichem yrataropah, 474) pri nemz verici presne vypocitava, jak dalece se tim kterym slibem zavazuje, vyjmenovava nejen druhy plneni, nybrz i prilezitosti a podminky. Napr. kdyz slibuje nezabijet ani drava zvirata, mise dodat: vyjma v sebeobrane. Nebo kdyz slibuje omezit se v pohlavnich stycich jen na svou jedinou manzelku, muze slib ucinit prisnejsim ze slibi, ze s ni ne bude vicekrat soulozit nez tolikrat a tolikrat mesicne.+13 Tyto sliby je mozno opakovat v zivote kdykoli a pokazde je ucinit prisnej simi a prisnejsimi podle toho, jak se clovek zdokonaluje v plneni zasad araynosti. Dalsim stupnet na ceste zdokonalovani sebe je, ze verici k povinnym peti slibum pribira dalsi, predevsim sliby dokonalosti, sunavratani, a konecne ucednicke aliby eik avratani.4707 Kdo se zavaze plnit stale, bez casoveho onezeni, veech techto dvanact slibu pro verici, stava se z pouheho vericiho, sravakah, skutecnym ucednikem dzinovym, i kdyz dale zustava hospodarem, a nazyva se upasakah (pkt.: uyasago). Prelozil-li jsem slovo sravakan alovem vetci. mohli bychom slovo upabakah prelozit slovem vyznavad, 1:011-5060tional

Page #130
U radneho dzinisty se predpoklada, ze se stane vyznavacem alespon kdyz dosahne zraleho veku. Plneni slibu nepredpoklada nejakeho skutecneho asketismu, protoze sliby, ktere omezuji volnost cloveka je mozno vymezit tak siroce, ze to necini obtize v povolani. A skuteane take vetsina dzinistu jsou vyznavaci a to horlivi vyznavaci, kteri nejenom plni sliby, ke kterym se zavazali, nybrz 1 cas od casu doplnuji sve aliby, pocinajice mene prisnymi omezenimi a pokracujice k prenejsim a prenejsim, a na same hranice saketisau. Celem tohoto postupu od mirnejsich slibu k prisnejsim a prisnejsim je ponenahlu a nenasilne zdokonalovat lidskou osobnost a pripravovat ji na cestu za jedinym dzinistickym cilem, ke konecne spase, moxi, jehoz bez askese ovse nelze dojit, treba by to bylo a v poslednich okamzicich zivota, jen kdyz predchozi priprava byla dostatecna, aby vedla cloveka vys a vys od stupne ke stupni na dzinistickem zebriku dokonalosti.478) Konecna spasa neni vyhrazena jen mnicham, nybrz kazdemu, kdo usiluje o tento vzneseny cil, zije-li ovsem v takove svetove dobe kdy je vubec mozne dosahnout vecne spasy bez prostredne po smrti cloveka.479) V tom je velka prednost dzinismu pred buddhismem, ze slibuje kazdemu moznost spasy, at zije jako mnich v odloucenosti od svetskeho povolani, nebo zustane-li pri svem zamestnani. Rozdil je jen v tom, ze mnichova cesta je kratsi, rychlejsi a snadnejsi, necina na neho na kazdem kroku tolik nastrah, ktere ho avadeji, aby porusil sve sliby, jako veciho, ktery zije v samem stredu zivotniho viru, ktery s sebou strhuje vsechny, kteri nejsou dost silni, aby plnili to, co slibili. Ale vyznavac ma jeste dalsi prostredky, jak docilit vetsich uspechu na este ctnosti a jak zkratit tuto cestu a priblizit se tak k mnisske ceste askese. To jsou jeste prisnejsi zasady, nez ony, k nimz ne zavazuji vyznavaci avymi sliby, jsou to jakesi predlohy dokonalosti, navody, jak zvysit ucinek alibu, jez se nazyvaji pratimy, a nakonec vedou k askesi, ktera se mnoho nelisi od askese mnichu. Pratimy, vzory dokonalosti Pratimy (sa.: pratima) 480), predlohy dokonalosti, vzory spravneho zivots, jsou mravni zasady, ktere maji doplnovat eliby a blize je urcovat. Je to prave ona volnost aliba a nedrcitost, zejmena prvnich peti slibi, jez vyzaduji nejake pevne smernice, nejake zasady, ktere by byly cloveku spolehlivym vadcem na ceste ctnosti. Urcuji mu jednak, jak musi plnit sliby, aby mel jeste nadeji, ze alespon po dlouhych radach prerodu v kolobehu zivota dojde vrcholneho cile, nema-li odvahy, sily a odhodlanosti priblisit se rychleji dokonalosti, jak to umoznuje kazdemu cloveku mnissky zivot, jednak jak tuto cestu pri zivote hospo dare skratit na nejmensi miru, sejmena na nejmensi pocet prerodu, sachovavanis 1011-5060

Page #131
129 prisnejsich zasad. Tyto poucky jak zachovavat aliby a zasady prenejsiho ivota pro vyznavace, zvlast oddane dzinove nauce, jsou pratimy, zrcadla dokonalosti a zivotni moudrosti v duchu dzinisticke nauky. Pratim je jedenact:481) 1. Zakladni pratima spociva svymi koreny zase v onom vyznacnem racionalistickem jadre dzinismu. Prvni pratima totiz uci, ze clovek, ktery chce byt opravdovym dzinistou, musi nejprve nabyt onoho primerniho poznani, ktere dzinisticka nauka nazyva darasna a ktere se projevuje navenek presvedcenim o spravnosti dzinisticke nauky, virou, ze dzinismus je prava ceata ke spase. V pojau dareana je take obsazen zdravy nazor o tom, jak uzit zasad dzinisticke nauky v obecnem zivote cloveka. 2. predloha radneho zivota je vratapratima, ktera uci, kdy a ktere sliby ma verici prijmout a vede ho tak po ceste ctnosti od pocatku zivota az do okamziku smrti. 3. pratina je samajika, vyzadujici od veciho, aby denne trikrat po dvaactyricet minut rozjimal o sobe a v rozjimani ocistoval sve myslenky a sve city a tak se zdokonaloval.482) 4. je pocadhopavasa-pratima, pravidelny pust nejmene dvakrat v kazde polovina lunarniho mesice.483) 5. pratima je sacitta-tjagah nebo sacitta-parihara-pratima, zdrzenlivost v pozivani tel citicich bytosti. Protoze neublizovat zivym bytostem je 11 pHkazem prvniho z mensich slibu, a zabit zivocicha vrha dzinistu zpet na nejnizsi stupen vyvojoveho zebriku, je samozrejme, ze se tato pratime tyka jenom rostlin. Clovek, ktery se fidi touto pratinou, neji cerstvou zeleninu, nikdy neutrhne se stromu ovoce, list nebo vetev; ovoce ji jenom tehdy, kdyz je nekdo jiny utrhl a rozrizl a vyndal z neho semena, sidla zivota. 6. ratri-bhuk ta-tjaga-pratina, zakazuje cloveku jist v noci, aby clovek nesnedl s jidlem nejaky hmyz, ktery v noci pole tuje.484) Tohoto pravidla se drzi verne skoro vsichni dziniste, i kdyz by jinak byli sebe chladnejsi ve vire. Ostatne v zemi tak bohate na hmyz, jako je Indie, je tato zasada velmi rozumna. 7. pratima priblizuje jiz vericiho hodne k mnisskemu zivotu. Je to brahmacaria-pratime, naprosta pohlavni zdrzenlivost. Veci, ktery se ji drzi, nesni soulozit ani se svou vlastni manzelkou, nesmi uzivat vonavku ani se zdobit. Pocinaje touto pratimou, zbozny verici se cim dal tim vice blizi zivotu svetce a ponenahlu se odlucuje od vseho svetskeho.. Jenom malo vericich se rozhodne pro posledni ctyri pratimy. 1011-5060

Page #132
- 130 - a ste stambha-tjaga-pratima, ktera zakazuje ver cim, aby nikdy nepodnikal ato co by ho privedlo k pocinum, pm nichz by mohl utratit nejakou odusevnelou Tatrati kdyz by to byla jen bytost nehybna (sthavarah). Tak se ne smi napr. abyvat hrncirstvim, kovacstvim, neemi varit, nesmi si dat postavit dum atd. TXXfemu, ktery dospel tak daleko na ceste ctnosti, zbyva vlastne jen velmi malo podnikani, ktere muze s dobrym svedomim jeste zastavat. Proto tuto pratimu stejne jako i ostatni nasledujici zachovavaji obycejne jen lide zestarl., kteri se vlastne timto zpusobem jiz louci se sveten. 9. Rozhodne-li se verici pro devaty stupen prikladneho zivota, nelisi se jiz mnoho od mnicha. Tento stupen se jmenuje parigraha-tjaga-pratime, vyzaduje od vericiho, aby se vzdal veskereho svetskeho majetku. Obycejne rozda sve jmeni detem, nebo nema-li deti, rozda jmeni na dobrocinne ucele, neda se vic obsluhovat od sluna a klidne snasi tihu zivota a chudoby. 10. anume ti-tjoga-pratima, vybizejici vericiho, aby se rozhodl po zpusobu moichu nedavat varit pro sebe a jiet jenom to, co zbyde, kdyz se ostatni v dome nasyti. Kdo se zavaze zit podle tohoto prikladu, nesmi se misit ani pouhou radou do domacich zalezitosti, ani nesmi myslet na to, co je v souvislosti jakymkoli lidskym podnikanim. 11. uddhieta-pratima, posledni, vede vericiho k tomu, aby oblekl mnisske roucho a opustil domov. Clovek, ktery se rozhodl zit dle teto pratimy, 11si se od mnicha jedine tim, ze nebyl uveden do radu obradem dikea. Jeho zivot je 31nak zivotem mnicha. U svetambaru zije v upaoraji & nosi bile roucho a od dava se rozjimani o ceste ctnosti. U digambaru zije bua no ktere posvatne mistnoeti '(chrama), odiva se bilym rouchem (485) (& tu mu rikaji kullaka-sravakan, maly ucednik), nebo odlozi roucho a zije jako poustevnik v lese. (v tomto pripade se nazyva ailaka-eravakan, oddany ucednik). Drzet se pratin nalezi k vyznavacovym povinnostem. Pritom je zasadou, ze vyznavac, ktery se rozhodl nasledovat pratim, postupuje od prvni, ktere venuje nejaky cas, potom postoupi k daldi, ktere venuje dvojnasobny cas, treti trojnasobny atd. Obycejne si voli mesic jako zakladni cas, takze na prvnich deset pratiu potrebuje ctyri roky a sedm mesicu. Ove em to neni jediny zpusob, jak se vec provadi. Kdyz pak uplyne 1 doba posledni pratimy, tj. v uvedenem priklade po peti letech a sesti mesidich, odda se vyznavad obycejne askesi a pustam, jako k priprave dobrovolne smrti hladen. Askese vyznavacu Vyznavac, ktery dostoupil posledni pratimy, cije vlastne prisneji nez dzinisticky mnich. Mnich se muze svobodne pohybovat, kdezto samvegi svymi prisny-. ni sliby, stale & stale 20B trovanymi, je obycejne omezen na jedinou mistnost 1011-5060

Page #133
* 132. - v dome a snad na prilehly dvorek nebo upasraj, ve kterem slibil ztravit sve pogleduh day 9. do smrti.480 v tomto omezeni svobodneho pobytu zacina jiz laicka sokege. Y ni saych utvarech olidu dokonalosti (gunavratani) aake ticky raz onech rozliony ob omezeni nevynika, jako teprve kdyz se tyto sliby v dsledku pratia vice a vice zoetruji.** Kdyz dosahl jedenacte pratity pomyeli vyznavac na askesi postem. V tom se mu otviraji velni rozlicne moznosti a zavisi to na jeho odhodlanosti, dusevni pevnosti a vytrvalosti, ktery zpusob si zvoli, zda posty, ktere se pomalu stupnuji, nebo kratke, ktere prodluzuji dobu aske se na leta, nebo posty, ktere se opakuji rychle za sebou a prudce se stupnuji, vedou vsak rychle ke konci, k dobrovolne smrti hladera. Rozhodujici je take pri volbe pos tupu sila touhy po posmrtne blazenosti. Drive nez se vyznavac odhodla k tomu to poslednimu kroku, poradi se s mnichem, obycejne alespon s upad hjajem, nejoeeteji vsak se samotnyin acarjem, ktery mu vylozi zasady neomezenych poste, jak se ma chovat, ceho se vystrihat, aby dosel vytouzeneho cile. Tento posledni aske ticky vykon se nazyva stejne jako u mnicha samlekhana.48 Nevyhnutelnou podminkou pro vyznavace, ktery chce odejit ze sveta dobrovolnou smrti hladen je, aby nejprve prosel vsemi pratinami, a to nejmene ve zminene dobe peti a pul let. Teprve potom, kdyz dosahl tohoto stupne dokonalosti, ze se dovede naprosto ovladat, kdyz jeho vysl je cista, smi se rozhodnout pro tento zpusob konce Zivota. Kdyz se tedy rozhodl pro dobrovolnou smrt nledem, vyznavac musi nejprve vymatit ze sve mysli veskerou lasku a nenavist, zajem o majetek; potom musi prijemnymi slovy prosit sve pribuzne, pratele a sluzebnictvo za prominuti toho, cim jim kdy ublizil, a soucasne musi od pustit i jin, ceho se snad oni dopustili proti nemu.4897 Potom se ulozi na miste, ze ktereho se od teto chvile nehodla hnout, rozjima o svych hricich, kterych se sam dopustil (krtan), kterych se dopustil nekdo jiny jeho pusobenin (karitam), 8 ke kterym svolil (anumatan). Potom se zavaze pro zbytek sveho zivota velkyni sliby, nahavra" tans.490% od toho okamziku musi vypustit ze sveho srdce zarmutek (sokan), bazen (bhgian), skleslost (avasadah), uzkost (kledah), nevlidnost (kalusian) a nespokojenost (aratih). Naopak ma projevovat vytrvalost v pravde (sattvosahan) a odhodlanost (manan). Ma ge posilovat cetbou a rozjimanim o posvatnych pismech.491) Soucasne omezuje svou pevnou potravu tim zpusobem, ze si urci jednoho dne pocet 'soust, ktere sni, a kazdeho nasledujiciho dne prijme jen polovici soust nez predesleho dne, takze konecne prijima jen tekutiny. Potom postupne odmita tekutiny, ktere obsahuji vyzivne latky (mleko, syrovatku, zlichtu) az pije jenom horkou vodu.494. Nakonec se vzda i horke vody a neprijima 1011-5060

Page #134
ani potravu, ani napoje a ode kava a klidnou a vyrovnanou my 821 kopec sveho zivota, rozjima o peti dokonalych bytos tech (panca-parameeti).49 Porusil by slid samlekhany, kdo by touzil po zivote, kdo by si pral rychlou smrt, daval najevo strach pred smrti, touzil apatrit sve pratele, ne bo premyslel o rozkosich pristiho zivota.4941 Kdo se dopusti v poslednich svych okamzicich nektereho z techto hrichu, nemuze doufat, ze dosabne plne odmeny za avou askesi, jake by se mu bylo dostalo, kdyby byi pevne vytrval. krasne Ilci tyto posledni okamziky vyznavadovy a nebeakou odmenu po smrti. sedna kanonicka kniha evetambara, "Uvasagadesao* I, 89: "Potom onen Anandah, vyznavac Sramantv, kdyz se posvetil mnohymi ukony v plneni sliba mravnosti, slibu dokonalosti i posadhovych posta, po dvacet let vytrval jako vyznavac Srananty, a dokonale dostal svym telen jedenacti pratimam, mesic se oddaval samlekhane, sedesat jidel si odepsel, zustal bez potravy, vyznal se z hrichu & kal se, dosahl soustredeni ducha (samadhin), 4957 a kdyz uplynul mesic umirani, zemrel. Po smrti se probudil k zivotu jako bozstvo (devata) v nebeskem sidle Arune, lezicim na severozapade od velkeho nebeskeho sidle Saudharma, v nebeske sfere Saudharmu.907 Tan kterast bozstva maji dovoleno zit ctyri paljopana a tan take Anandah mel povoleno zit ctyri paljopama let. 497 Kam pajde, 6 Mistre, devah Anandah, az mu uplyne vymereny vek a kde se znovu narodi?*.*O Go tamo vce, v zemi Velkeho Videnu dosahne spasy!" 1011-5060

Page #135
- 133 - Cast IV. SVET A PORADEK V JEM BIJE I Puvod a usporadani svete Lokalokah Vesmir je podle dzinisticke viry vecny, nebyl nikdy otvoren a nemuze byt nikdy znicen. To vyplyva nutne 2 dzinieticke nauky, predevsim z jejf metafysiky. Podle ni je vesmir alozen z astikaja, jez mohou menit svou podobu a svuj stav, ale nemohou byt nikdy zniceny, odstraneny ze sveta. A prave jako nemohou byt zniceny, nemohou take nikdy vzniknout. Ovsem, to se tyka jenom jejich podstaty, nebo snad jasne ji receno jenom je jich nejmensich slozek, molekul a atoni, a jejich kvantity. Vzajemne vztahy a z toho vznikajici podoby podlehaji zmene, ktera podminuje deni, zivot. Vysledkem teto zmeny v nejmensich casteckach as tikajt je vyvoj nebo upadek, jenz je vsak omezen jen na pomerne malou cast svete. Vesmir se sklada, jak jiz bylo vylozeno, ze sveta - lokah, a mimosvet1 - alotah. Proto jako celek se nazyva lokalokah. svet, lokah, by se dal prirovnat k vrchni polovine kuzelky: spodni cast, az asi do polovice, je komo1y kuzel, odtentua se pak rozsiruje a prechazi v elipsoid dosti pravidelneho tvaru. Vyeka celeho sveta cini podle dzinistickeho tvrzeni ctrnact radzazu, 981ne jdoledi prumer sedm radzdzu. Ne juzsi misto je ve vysi sedmi radzdzu, tedy prave v polovici, a jeho prumer ini jednu radzazuh. Odtud se svet zase ci#1 az do peti radzdzu, nacez se zase uzi az na jednu radzazu. Dzinisticke kosmologicke spisy dokonce vypocitavaji krychlovy obsah sveta a udavaji jej na tfi eta ctyrioet tri krychlovych radsazu.4997 Stredem sveta vede valec jednu radzdzu v prumeru a ctrnact radzdzu vysoky, zvany trasa-nadi. Nazyva se tak proto, protoze jen v Jeho hranicich bydli zive bytosti (trasah, tj. lidi, bohove, zvirata). Ovsem i nehybne zivotni prvky (sthevaran) jsou take v tomto prostoru; ale nehybne zivotne prvky jsou i mimo trasa-nadi, kdezto zivotne pohyblive prvky mimo trasa-nadi nemohou existovat. Cely tento svetovy utvar, ktery je stvoren svetovym prostorem, lokakesah, je zevne obklopen tremi vzduchovymi Jan 2011--5060 ral

Page #136
- 134 - vrstvami, vata-valajan, ktere se od sebe navzajem lisi svou hutnosti tak, ze primo na svetovem prostora spociva nejhustsi vrstva,' zvane nodadhi-vata-valaiah, busta vrstva, ktera obsahuje vodu; na ni spociva druha vrstva, zvana ghana-vate-vale jah, husta vzduchova vrstva a nejvrchneji lezi tanu-vata-palajah, ridka vzduchova vrstva. Za touto vrstvou konci svet, lokah, nebot tam je dle azinisticke viry naprosto prazdny, nekonecny prostor, alokakasah. Tyto tri vzduchove vrstvy, ktere obaluji cely svet, oddeluji od sebe ruzne svetove vrstvy tak, ze kazda zeme ma vsechny tri vzduchove vrstvy. Vrstvy vzduchave drzi a podpiraji vyssi zemi, aby nepadla na nizsi. Ve vzduchovych vrstvach se pohybuji take nebeska telesa, ovsem jen v tech zemi, ktere je maji. Podsveti se deli na sedm vrstev, prabha. Horni svet se sestava predevein ze dvou casti, z nichz spodneji se nazyva kalpah (tj. jejz mozno vyjadrit disly), vrchnejsi kalpatitah (vymykajici se poctu). Kalpah se de 11 na osm sfer se sestnacti nebeskymi sidly. Nad kalpati tea na nejvyssim vrcholku je sidlo blazenych, siddhi, A jako nad nejvyssimi nebeskymi sidly je sidlo blazenych duei, tak zase pod nejnizsim pekler sidli nejubozejsi duse na svete, totiz nigodove, rostlinni tvorove a nekolika dusemi v jedinem tele, z nichz se doplnuje ubytek dusi, ktery nastane odchodem duei do sidel blazenych. Prehledneme-li celou tuto svetovou stavbu, jak ji vybudovala dzinieticke nauka, vidime v ni opst na prvni pohled praci 'azinistickeho racionalismu a 10gicism. S takovou logickou doslednosti, jako v dzinismu, je kosmologicka soustava vypracovana v malokterem nabozenstvi. Zaklad tvori dzinisticka Dauka o stoupave sile duse, ktera je omezovena hmotou, ktera se na dusi lepi pomoci karnanove latky. Proto duse hmotou nejvice vazane, nigodove, sidli nejnize, a podle toho, jak se duse zbavuje karmana, stoupa vys a vys, az kdyz ze sebe 'odvrhneme posledni stopy karmanove latky, stoupne na nejvysi misto sveta, na senou horeni hranici svetovou, nad kterou se nemuze vyse dostat, protoze vne sveta je jen pouhy prostor, alokakasan, v nemz neni ani prostredi pohybu, ani prostredi klidu, a proto neni mozne, aby tam trvalo cokoliv, at je to prvek dusevni nebo hmotny. Omezeni zivyoh bytosti na trasa-nadi je take jenon disledek teto logicnosti, ktera zadala, aby se stoupavy pohyb del bez prekazky a bez omezeni, a byl uplne ponechan snaze zivotnych prvk2. A s touto logickou duslednosti je azinisticka kosmologicka soustava vypracovana v dalsich podrobnostach. Podsveti Je nespravne nazyvat dzinisticke podsveti peklem, jak se nekdy nazyva v prekladech azinisticke svetske literatury, kde potom dochazi k takovym nesrovnalostem, ze se mluvi o nekterych bozich, jako by zili v pekle. Podle dzi 1.011-5060

Page #137
nistickych predstav o svete je podsveti soustava risi pod stredni zemi, v nichz jsou ovsem umistena rozlicne pekla, ktera vsak nevyplnuji ony zeme uplne.500) Jak bylo receno, je techto podsvetnich risi nebo sfer (pabha) celkem sedm. 1. Nejsvrchnejsi je sfera zvana Ratna-prabha, zeme drahokamu. Je pry 180 000 (pramana-) jodian501) vysoka a deli se vysoka a deli se na tri rovnobezne vrstvy. NejhoFejsi je Khara-bhagah, pevna cast, vysoka 16 000 jodzan. V ni se nachazi sestnact druhu drahokamu. V teto casti bydli take nektere druhy bozstev. Stredni cast, vysoka 84 000 jodzan, se nazyva Packa-bhagah, bahnita cast. V ni bydli asurove a raksasove. Dolejsi cast, Abbahula-bhagah, tj. velmi vodnata, je vysoka 80 000 jodzan. V obyvatelnem dilu teto casti (trasa-nadi) je prvni peklo. 135 - 2. Druha podsvetni sfera od shora je Sarkara-prabha, kamenita rise, vysoka 32 000 jodzan. V obyvatelne casti teto sfery se rozklada druhe peklo. 3. reti sfera je Valuka-prabha, rise pisku. Je 28 000 jodzan vysoka a jsou v ni pekla tretiho stupne. 4. Dalsi je file bahna, Paka-prabha, 24 000 jodzan vysoka, ve ktere se rozkladaji pekla ctvrteho stupne. 5. Maten pekel pateho stupne je Dhuma-prabha, He dymu. Je vysoka 20 000 Jodzan. 6. Nasleduje se tmy, Tamah-prabha, 16 000 jodan vysoka, s pekly Besteho stupne. 7. Nejnizsi cast podsveti je Kaha-taash-prabha, nejtemnejsi podsveti - se, jenom 8 000 jodzan vysoka, ve ktere jsou nejhroznejsi pekla sedneho stupne. Pekla si dziniste predstavuji jako ohromni diry, propasti nebo jeskyne (bilam), 502) ve kterych pekelne bytosti povstavaji a ziji. V mezich te ktere rize se rozeznavaji ruzne pekelne vrstvy, patalah. Techto vrstev je v prvni podsvetni risi trinact, v druhe jedenact, v treti devet, ve ctvrte sedm, v pate pet, v seste tri a v nejdolejsi risi naproste temnoty je jedina pekelna vrstva. V kazde vrstve je uprostred ustredni dira, zvana Indraka-bilam; od ni se rozbihaji rady dot (ereni-baddha-bilani) jednak ve smeru hlavnich svetovych stran, jednak uprostred mezi nimi, celkem osm rad. V radach hlavnich smeru je. vzdy o jednu diru vic nez v radach vedlejsich smeru. V prvni vrstve je jich v radach hlavnich smeru po styriceti deviti, ve anorech vedlejsich po styficeti osmi. Smerem dolu ubyva techto der vzdy o jednu v kazde rade tak, ze v nejspodnejsi podsvetni risi, kde je jedina pekelna vrstva, je v kazdem hlavnim smeru jen po jedne dire, ve vedlejsich smerech neni der vabec, celkem tedy jen 1011-5060

Page #138
- 136 - + agt. Spostou-li se ssechny tyto pekelne diry, tedy je v podsveti celkem ctyricet devet ustredaloh pekelnych der (Indraka-bilani) a 9604 der v radach (ereni-baddha-bilani). Mimo to v prvnich sesti podavetnich r1sich je 8 390 347 ruznych der, prakiraaka-bilant, mimo ony paprskove rady. Je tedy podle dzinista celkem 8 400 000 pekelnych sidel, ktere jsou rozdelena na podevetni fice takto: v nejhorejsi si tri miliony, v druhe dva a pul milionu, treti jeden a pul milioma, ctvrte jeden milion, pate tri sta tisic, v seste 99 995. v sedme pet. Pekla hocejcich ctyr to a horejsich dve ste tisio v pate klsi jsou pekla horke, zbyvajici dolejsi pekla jsou pekla studena. Stredni evet, madh ia-lokah Nade vsemi podsvetaimi Fisemi, stejne daleko od sidel siddhu jako od sidel nigoda, je nase zeme, nazyvana stredni svet, madhja-lokah, debo avet zivocisnym tirjag-lokah. Je to ohromny kruhovity valec 100 040 joaten vysoky, roz deleny v soustredne kruhy pevnia (dvipah), oddelene od sebe soustrednymi kruhy oceant (samudrah). Je tedy stredni pevnine cely kruh, kdezto vnejsi pevniny a oceany jsou prstence obklopujic: stredni kruh, vsech pevnin je nescislny pocet & prave tolik je oceanu.503) Prostredef kruhova pevnina je Dzambu-dvipan, nazvana tak podle stromu dzambu"04), ktery na of roste. Kolem dokola je obklopena slanym morem, Evanym Lavans-samudran, Za tinto alanym morem se prostira prvni prstencovita zeme Dhataki-dvipan, 5057 obklicena na vnejsi strane oceanem Cerne vody, Kalodadhi, samudrgh, za nimz se rozklada Puskara-para-dvipah."007 Ten je rozdelen soustrednyir pohorimson na dve prstencovite casti, z nichz jenou cast blizsi ke streda je obydlena lidmi. Obyvaji tedy lide jenom dve a pul pevniny. Proto se nazyva lidsky svet take adhidvipan, "svet puldruna pevnin". Za Puskara-vera-dripen je ocean svany Puskara-vara-samudrah, za nim Veru pf-vara-dipan5088 se stejnojmennym oceanen. Za nim je Ksirk-vara-dvipah, pero nina mleka, na vnejsi strane obklopena stejnojmennym oceanen. Potom prijde Ghrta-vere-dvipah, pevnina prepousteneho nasla a stejnojmenny ocean a Iksuvera-dvipah, pevnine stevy z cukrove trtiny a stejnojmenny ocean. Nasleduje Nandiavara-avipah obklopeny stejnojmennym oceanem. 509) Devata pevnina se nazyva Arung-vera-dvipah, 5107 za kterou je opet stejnojmenny ocean. Dalsi pevniny dziniaticke kosmologicke spisy neuvadeji jmeny, as base posledni: ta se nazyva Svajambhurramana-dvipan.5117 Ocean zvany Svajambhu-ramang-aamugrah, ktery se rozklada na jeji vnejsi atrano, tvo konec stredniho sveta. Rozloha techto rozlicnych pevsin neni v dzinistickyoh kosmologickych spisech jasne urcene, protoze slovo, je hos tam uzivaji (viskambhan) maze znamenat stejne siri jako prune. Podle nioh Dzambu-dvipah mek v prumeru jedno sto ti 1011--5060

Page #139
- 137 - sio jodzan, kazdy dalsi ocean nebo pevnina vzdy jednou tolik, ne% predchazejiof; nevime vsak, mysli-li se tim dvojnasobna clte nebo dvojnasobny prumer. Rozd11 88 445236, cim dalo pokracujeme k pevninam a vnejim oceanum. Pokladam vaak za sprava: 38:PS vykladat slovo viskambbah jako prumer. s timto nazorom se shoduje take velmi mnoho afinis ta, az jsou take - zejmena sadhzove - ktefl maji opacny nazor. Vec nema celkem velky vyznam ani pro axinistickou nauku, protoze jde hlavne jen o dve a pai pavniny (edht-avi pah) obydlene lidmi. Ostatni casti stredniho aveta je sice obydlene take zivymi tvory, ale ne 11dmi, nybrz tirjanci, tj. bytostmi, ktere nejsou clovek. Vodni zivocisi obyvaji jen prvni dve oceany. Proto dzinisticka kosmologie z celeho stredniho sveta nejvetsi pozornost venuje onen dvema a pul pevninam obydlenym lidskymi tvory, & z nich se zase nejpodrobne ji sabyva prostredni pevninou, Dzambu-dvi per. Usporadani techto dvou & pal peynia je nezbytne podrobne znat, chceme-li porozumet bajim, jimiz byly opredeny postavy tirthamkara, a rozlicnym podrobnostem dzinisticke nauky. Bar je se nam zdaji byt absurdni, kdyz nezname tento dzinis ticky zemepis. Zakladem celeho dzinistickeho zemepisu je popis a rozdeleni Dzambu-dvipu. Dzambu-dvipah tvori kruhovy ostrov o prumeru Jednoho sta tisic pramana-joazan, tj. asi 750 milionu km, obklopeny kolem dokola slanym oceanem. Uprostred tohoto kruhu se vypina hora Meruh, Napric touto pevainou se tahne od zapadu k vychodu sest telkych pohor, jejichz jmens, podinaje od jihu, jaou: Bimavan, Maha-himavan, N181dhgh (nebo Nisadhah), Nilen, Rukmi a Sakhari, Jimi se do11 Dzanbudvipah na sedm oblasti, ksetrani. Kejjiznejsi je Bharata-ksatran, od neho na sever lezi postupne Haimavata-ksetran, Hari-ksetram, Videng-ksetran, Remjaka-ksetran, Hairanjevata-ksetram 2 Airavate-ksetra. Poho 11 dziniatloke spisy jako zlatobarve a 'sti brobarve, vykladane ne ubocich rozlicnymi drahokamy. 512) Uprostred kazdeho z techto poboti je jezeTo, z nehoz praneni dve ceky, z nichz jedna tece na vychod a druha na zapad. Jmena jezer od jihu k severu je ou: Padma-hradah, Maha-padma-hradah, Tigibcne 513) hrada, Kesari-hradah, Mahe-pund erika-hradan a Pundarika-hrada. V_Bharats-ksetre tece reka Ganga na vychod a reka Sindhuh na zapad, a podobne v Haimavata-ksette reky Rohit a Ronitas ta, v Hari-ksette Harit & Harikanta, ve Videnu sita a Sitode, v Ramjaka-ksetre Nari a Nerakanta, Hairanjavataksetre reky Suvarna-kala & Rupja-kula, v Airava te toky Rakta a Raktoda. Vsechny tyto reky vytekaji z uvedenych jezer, a to kazdy par Fek z jednoho jezera v tom postupu, jak byly za sebou uvedeny. Nejjiznejci oblast Dzambu-dvipu, totiz Bharata-ksetran, je rozdeleno podrusnym pohorin, Jmenem Vidzajardhah na dve pasma, jizni a severni. Severni 1011-5060

Page #140
- 138 - pasmo je obydleno barbary, Mlecohy, a proto se nazyva necdha-khandah, Jizni pasco je zase rozdeleno rekami Sindhem & Gangou na tri casti, % nichz prostredni je obydlena Ariji & nazyva se Asia-khandah, kdezto obe krajni casti jsou obydleny podobne jako severni pasmo Meadhy. Protoze Dzambu-dvipan je usporadan soumerne k zapado-vychodni, ose, shoduje se rozdeleni nejsevernejsi casti, totiz Airavata-ksetra uplng , rozdelenim a usporadanim Bharata-ksetra. Z oatatnich oblasti je nejdulezitejsi oblast prostredni, zvana videhak nebo Mahavidehah, Stred teto oblasti je hora Meru, od niz se rozbihaji na jihovychod, severovychod, severozapad a jihozapad pohori se slonoviny (gadza-dantagirih), ktere rozdeluji celou oblast na ctyri casti, totiz vychodni a zapadni Viden, Devakuruh na jih & Uttarakuruh na sever. (Nazorne to ukazuje mapka Dzambu-dvipu.) Krajina Uttakuruh je dalezita tim, ze tam roste vybajeny strom Dzambu (Dzambu-vrksan).5117 Podle neho se nazyva cela pevnine. Dsinisticke kosmologicke spisy a mezi nimi na prvnim miste "Dzambu-dvipa-pradznaptih" be podrobne obiraji popisem Mabavidenu, nebot to je zeme, kde mohou lide kazde svetove periode dosahnout konecne spasy.5297 Od tud be prave dostalo teto oblasti pridomku maha, *velka". Zapadni a vychodnf Videnan ma po sestnacti krajinach zvanych viazjah. Rozdeleni zbyvajicich jeden a pal pevaid obydlenych lidmi je uplne obdobne rozdeleni Dzambu-dvipu. Jediny rozdil je ten, ze s ohledem na prstencovity tvar techto pevnin je kazda rozdelena na dve polovice, vychodni a zapadni tas, ze vsechny oblasti jsou v kazde z techto pevnin dvojmo."10Vcelku je tedy na eve te pet Bharata-kseter, pet Haimavata-kseter, pet Hari-kseter, pa t Videho, pet Ramjaka-kseter, pet Hairanjavata-kseter a pet Airavata-kseter. Bharata-ksetre, Airavata-ksetra, Zapadni a vychodni videlah jsou tzv. karma-bhumih, tj. zeme, kde si obyvatele musi dobyvat xiyobyti praci svych rukou. To jsou take jedina mista zboznosti, odkud lze dosahnout konecne spasy. Ostatni ksetra jsou tzv. bhoga-bhumih. Jejich obyvatele nepracuji, nybrz vse potrebne dostavaji ze stromu 'zvanych kalpavrkean (nebo kelpadruman), ktere vyplnuji kazde prani ihned, jak bylo proneseno. Proto se kazda zeme, kde rostou stromy, splaujici lidska prani, nazyva bhoga-bhumih, zeme pozivani, nebo phalabhumih, zeme ovoce. Je jasne, ze si clovek v techto zemich nemuze ziskat zasluhy a proto v nich ani nema ze dosahnout nirvana. Kalpavrkse a bhogabhumi jsou oblibenym predmetem rozlicnych uvah, jak ve bpisech nabozenskych, tak zejmena v zabavne literature, hlavne v pobadkach. Prehledneme-li vsechny tyto zemepisne baje dzinista, vidime v nich opet ono bezduche schematizovani podle jejich podle jejich logickych pravidel, kte 1011-5060

Page #141
- 139 - rymi byly puvodni, snad praindicke predstavy o podobe sveta, provedeny a uzkostlivou dulednosti ss do nejmensich podrobnosti, jen aby nekde nezastalo nic nevysvetleno. PM tom je sejiaova, Xe 1 ayae je dziniste temto bajim veri a pokladaji je za nezbytnou soucast sveho nabozenstvi. Na druhe strane se vsak ne18e divit teto jejich setrvacnosti ve vite v jejich my tickou kosmologii, protoze pravo na A1 je zalozena jejich teologie a virou, ze se v pravidelnych dobach na svete objevuji dokonali muzove, kteh vzdy obnovi nabozenstvi, totiz tirthamkerove. Tato jejich vira vsak jde tak daleko, te se axinisticti vzdelanci snazi erornat tyto my ticke kosmologicite zasady a moderni vedou. Z teto snahy vznikla cela rada spist, pred nini? je nutno se mit ne pozoru, nebot, prekrucuji dzinistickou tradici, aby ji ucinili pravdepodobnou a aby se shodovala se skutecnymi vedeckymi vyzkumy. Tak napr. tvrdi, ze Arje-ihandah je cela zemekoule, Feky Mahe-sindhuh a Maha-gahga ze jsou vlastne more, ostatni casti Dzambu-dyipa a. ostatni pevniny, ze jsou vlastne nieozemske svety, pricemz neberou ani ohled na svou vlastni bytickou astronomii, ktera docela jinak urcuje nista planetan a hvezdam.17K tomu velice svadi take ona ohromnost, s jakou je podle dzinieticke viry svet vybudovan. Ale prave v teto ohromnosti spociva ne moznost uvest d&iniaticke baje o neporadani sveta ve shodu s vedeckym poznanim, a soucasne tato ohromnost pojeti cele svetove stavby dokazuje, ze nejde v tomto pripade obaji skutecnou, ktera povstala z lidu a jeho dusevnich schopnosti & Z jeho snahy vylozit si bij pomer k svemu okoli prirozene a nenasilne, nybrz ze to je atayba umela, vytvor logickeho fornalismu, ktery mel vybudovat celou nabozenskou nauku tak, aby proti ni nebylo namitek ze stanoviska for nalni logiky. A to bylo nejddlezitejsi ve sporech protivniky, nebot indicka debata dodnes, jde-11 o nabozenske nebo filosoficke tena, vede se scholastickymi prostredky, tj. aylogianom a podle potreby 1 boliematen. Ri ce nebeske urahvalokan Nad v duchovou vrstvou stredniho sveta se rozkladaji v mezich obyvatelneho prostoru (treba-nadi) rozlicne nebeske rise, rozdelene ve dve velke skupiny, totiz nizsi, zvana Kalpan a vyss, zvana Kalpatftalokah. V nich se rozkladaji nebeska sidla, obydlena cim vyce tim dokonalejsimi bytostmi. Kalpah je nebe v pravem slova smyslu, ono ne be, jehoz obyvatele jsou bytost znacne dokonale, prece ve ak jeste na dosah styku s lidmi. Tento kalpah se deli na osn sfer po dvou nebeakych sich, tedy celkem na sestnact nadzemskych raja. Ty to nebeske rise nebo raje maji jmena podle bozstev, jez je obyvaji. Jsou to: 1. Saudharna-lokan, 2. Aisana-lokab, 3. Sanentkunara-lokan, 4. Mahendra-lokah, 5. Brahma-lokah, 6. Brahmottara-lokah, 1011-5060

Page #142
. 140 - 7. Lantava-lokat, 8. Kapietha-lokah, 9. Sukra-lokah, io. Mahe-eukra-lokan, 11. Satara-lokah, 12. Sahasrara-lokah, 13. Anata-lokah, 14. Prenata-lokah, 15. Arana-lokah a 16. Adjuta-lokan, V kazdem nebi je uprostred nebesky palac, vimenah518), od nehoz v radach, ktere se rozbihaji vsemi smery, jsou pavilonky rozlicnych skupin bo hd. Nebeske rise jeou podobne jako podsvetni rise rozdeleny do vrstev, patalan, kterych je v osmi sferach kalpu dvaapedesat. Nejvice vrstev ma prvni, nejvyssi sfera, totiz tricet jednu. Druha sfera ma seam vrstev, treti ma ctyri vrstvy, ctvrta dve vrstvy, pata a sesta po jedne vrstve, sedma a obma po sesti vrstFach. V techto rozlicnych vrstvech jsou sidla ruznych bozstev, po kterych zaji sidla sva jmena.519 Obecne ozraceni pro tato bozska sidle je take vi manah. Nejnizsi z techto nebes je Saudharna-lokah, jehoz hlavni vi manah je vzdalen od 520) nejvyssiho vrcholku hory Meru jenom o sirku vlasu.920) Nad nejvyssi vrstvou osme nebeske stery se zdviha ohromne nadnebeska rie, ne zmeritelna lidskymi pirami a cisly. Tato nadaebeska tice se nazyva Kale patita-lokah (nebo vinanen). Ovsem ani tento Kalpatita-lokah neni jednotny, nybrz stejne jako ostatni casti sveta je rozdelen jednak na nad nebeske rise, jednak na vrstvy. Nadnebeskych rici je celkem dvacet tri. Predevsim devet riri Graive jaki (Graitejaka-lokan); nad aimi je devet risi Anudi eu a nad nimi je pak pet risi Anutteru (Anuttara-lokan). Rise Graivejaku nemaji zvlastnich jmen, a stejne Fito Anud 16a, kdezto Hte Anuttard se lidi jmeny, ktere jim byly dany podle jmen jejich obyvatel. Jsou to: Vidzajeolokah, Vidzajanta-lokah, Dzajante-lokah, Aparadzita-lokan a Sarvartha-siddhi-lokan. Cely Kalpatika-lokah je rozdelen na jedenact vrstev (patalan), z nichz pripada ne devet risi Gravejaku devet, na Anudise a Anuttary po jedne.521 Nad nejvyssi nadne beskou msi, totiz nad Sarvartha-aiddhi-lokem zprostred fsat-pregbher 9-1okus22) je rese blazenych, Siddha-bila. Tato mse blazenych se podoba skvele bani &tyti miliony pet se tisio Joazan v prumeru a oem jodzan vysoke. Tato ben pronika vsemi tremi vaduohovymi vrstvami az na samy pokraj aloku, Tam v nejvyssim miste Siddha-sily na samem konci vzduchove vrstvy (tenuvata-valoiab) sidli duse, kterym se podarilo vypros tit se nadobro z pout hmoty. Nad nimi je pak jiz jen absolutno prazdny prostor, alokalasah, do nehoz nemuze. vniknout ani nejmensi castecka hmoty ani zivotneho prvku. 1011-5060

Page #143
142 - II. BYTOSTI OBYVAJICI SVET Roztrideni bytosti obyvajicich svet Vylozil jsem v metafysioke casti, e si dziniste roztridaji telesne Jednotky, ktere v sobe obsahuji zivotny prvek (azivah), nekolikerym zpasobem e podle rozlicnych men tek. Ne jobycejnejsi je trideni podle pohybu ne pohyblive, trasah, & nehybne, sthaveran."23Dalsi je podle smyslu na jednosmyslove az po tiemyslove.524) Pro dalsi uvahy je take dulezite roztrideni bytosti nadanych zivotnym prvkem, na bytos ti povstavajici nahle samy od sebe bez pohlavniho narozeni, aupapadikeh, na bytosti lidske, manusjan, a bytos ti nizsi, nez uvedene dva druhy bytosti, tiriancan. Tyto ruzne druhy bytosti naplnuji svet, jsou jeho dolezitymi slozkami, ale tak, ze kazdy druh ma sve misto. Tak se jenni, (suksman) Jednosmyslovi tirjancove vyskytuji vsude v celem svete na kazdem miste. Erubi (sthulen) jednosmyslovi tirjancove jsou take rozptyleni po celem svete, ale nejsou vsude jako jema. Pobyblivi tvorove jsou omezeni jen ng onen uzky valec sveta . (trasa-nadi), jednu radzazu v prumeru a Etrnact radzazu do vysky. Ne fomezenejsi jsou lidske bytosti, kterym je v celem svete vykazeno jen dva a pul pevnin stredniho sveta. Aupepadikove se do 16 na bohy, devah??). & pekelniky, narakah, Bohove obyvaji nektere casti dvou nejhorejsich podsvetnich kili, stredni svet a trahvalok at po Sarvartha-siddhi-lok. Ovsem, samo sebou se rozumi, jen ony Casti techto svetovych koncin, ktere lezi v tr88a-nadi. Tyto rozlicne bytosti vsak nebydli libovolne, kde se jim zachce - to by se pricilo dzinistickemu logiciemu - rybrz jsou v kazdem druhu zase presne rozt#ldeny a kazda skupina ma sve pevne stanovena mista. Tak cele osidleni sveta podle dainisticke predstavy skyta obraz naproB teho a dokonaleho poradku, ktery nic nedovede porusit a ve kterem nikdo nedovede udelat zmenu. V tomto roztrideni nejsou uvedeny jednak spasene duse (siddhan), ktere jsou povyseny nad veskere kolotant sveta ve svych sidlech vysoko nad bytostmi, ktere podlehaji zakonim karman. Dale nigodove, ona zasobarna zivotnych prvkt, z nichz se doplnuje dusevno sveta, a kteri jsou uvrzeni na nejhlubsi misto ve 1011-5050

Page #144
148 svete. Vsechny bytosti na svete mimo techto dvou skupin jsou podrobeny zakonum prerozovani, podminenemu karmany, cili kolobehu zivota, eensaru. Siddhove mu nepodlehaji, protoze jiz svym pricinenim unikli, kdezto nigodove se do neho Jeste nedostali. Jejich utrpeni je spusobeno tim, ze rekolik dusi je spojeno v temz tele, prave k tomu, aby v nich vznikla touha dostat se do kolobehu zivotu, z nehoz se duse, ktere v nem kolotaji, se snazi dostat pryc. Tim je zarusena rovnovaha ve svete, je zajisteno, ze nikdy nevymizi ze sveta zivotny prvek duse. Nejvetsi pozornost ve svete zmen obraceji dziniste k devum, nebot devove tvori pro apravedlive onen prechodny clanek, jen je ma privest do Mae blazenych. Proto jsou devove v dainistickych nabozenskych spisech nejobernji popisovani; proto take ve shode a dzinistickymi spiny o nich pojednam nejdrve ze vsech obyvatelu sveta. Bohove, devah Dziniste rozeznavaji ctyri rady bohu podle sidel, ve kterych bydli.526) Mezi nimi nejnissi bohove jsou tav. Bhavana-vaginah (nom. ag. Bhavana-vani), kteri sidli v podobnych sidlech (bhavanam) jako lide, tedy v domech, palacich, mestech a p. Dalsi druh jsou bohove avani Viantarah, rozptyleni po strednim avete a v nekterych vyssich podsvetaich vrstvach, bez pevnych sidel, odkud je odvozeno i jejich jmeno. 527) Dietiskah jsou bohove, kteri sidli v nebeskych telesech. Nejdokonalejsi bozeti tvorove jeou Vaimagia deran, bohove, kteri aidli v nebeskych vimanech, tedy nebesti bohove. Tyto bozske rady se lisi od sebe krome sidlist i karmanovou barvou (lesja). 528) Karmanove zabarveni je u Bhavanavasinu cerne (krana), u Vjantara temna modre, (nila) u Dzjotisku sede, (kapota) u Vaimaniku od zlute (pita) az do bile Kazdy bozsky rad, mimo bohy sidlici v Kalpatita-vizenu, se deli na tridy a kazda trida ma deset stupna cili bozskych hodnosti. Pocet trio je ruzny a kazdeho bozskeho radu a shoduje se s jeho zvlastnim razem. Stupne jsou vsak kazde tride stejne a je jich deset. Nejvyssi stupen je Indrah, nejvyssi mocny pan a velitel, kral te ktere tridy bohu. S timto Indrovym razem souvisi, ze v kazde tride bohu nejvyssich dvou radu je jen jediny Indrah, a nasledkem toho v kazdem z dvou nejvyssich bozskych radu tolik Indru, kolik trid ten ktery rad ma. Bhavanavasinove a Vjantarove maji po dvou Indrech v kazde tride. Druhy stupen tvori Samanikah, mocni bohove, kteri vsak nemaji ve svych rukou nejvyssi rozhodovani. Dzinis te prirovnavaji jejich moc k moci otce nebo ucitele. Treti stupen tvori bohove svani Trajatrimeah, nazvani tak proto, ponevadz je jich triatricet, (trajastrimsati). Jsou to ministri a knezi (purohitab) 1011-5060

Page #145
- 143 - bohu. Ne ctvrtem stupni je nebeske dvoranstvo, Paridadah (nom. sg. Paridat). Na patem telesne etraze bohth, Atzarakean. Velmi adlezity je sesty stupen boha, ktery tvori tzy. strazcove sveta, Loka-palan, kosmicka policie.530) Na sedmem stupni je bozske vojsko, Anikam, ne osmem prosty bo taky lid, rozptyleny po tech kterych sidlech (prakirnaka devan). Posledni dva stupne zahrnuji sluzebna bozstve. Devaty stupen tvori bohove zvani Abhijogah, kteri jsou jizdnymi zviraty (vahana) ostatnich bona, Bohove desateho stupne, Kilbifikab, byvaji prirovnavani k dandd alam mezi lidmi. Jsou to jaciei bozsti nadenici, kteri se staraji hlavne o cistotu v bozakych aldlech.531) od tohoto rozdeleni bohu na rozlicne stupne jsou vsak take odchylky, a to v radu Vjantari a Dzjotisku, kde neni ani Traja-trimea ani Loka-palt. Bohove prichazeji na svet tim, ze nahle sami od sebe vzniknou, jakmile be menitelna hmota (vaikijaka) seskupila tak, aby tvorila menitelne telo, vaikrijaks-sariran."*37 To se nazyva upapadan, samovznikanti."347 Pres to se vsak bohove prvnich tri fadt a nebesti bohove, kteri sidli v prvnich dvou aebeskych rsich oddavaji pohlavnim rozkosen jako lide. Ve vyssich nebeskych fi ich je pohlavni styk tak z jemnen, ze v treti a ctvrte ne beake risi bohove dochazeji pocitu pohlavni rozkose pouhym doteken, v pate az osme pouhym pohledem, v devate az dvanacte pouhym zvukem, desate az dvanacte pouhym pomyslenlm. V Kalpatitavianu bohove nemaji vubec pohlavnich zadosti, a proto jsou jen muzskeho rodu. 535) Bohove ziji svuj vek, jak jin byl vymeren, az do posledniho okamziku a nemuze jim byt nijak zkraceno. Nemohou ani sani ucinit konec svemu zivotu, ani je nendze nikdo zabit, dokud nedosel jejich vek. Proto se nekdy (u jinoverot) mluvi o negranitelnosti ne bo vecnosti bohu, coz je snadno vysvetlit, uvazime-11 ohromne velky vek bohu.536) Jak bylo receno, pocet trid v kazdem bozske radu je ruzny. Bhavana-varinove se deli na deset trid, a dvaceti vladci, Indry. Jsou to vetsinou bozstva raznych prirodnich jeva, ktera si dziniste predstavuji jako mladistve prince (kunaran). Proto take vsem jejich tridam pridavaji titul kumarah. Jsou to: 1. Asura-kubaran, 6. Vata-kunaran, 2. Naga-kumarsk, 7. Stanita-kumaran, 3. Vidjut-ktmaran, 8. Udadhi-kumaran, 4. Suparna-kumaran, 9. Dvipa-kunaran a 5. Agai-kumarah, 10. Dik-kumaran." Va ichni jsou bohove podevetai, bydli ve dvou horejsich vrstvach nejvyssi podsvetni rise Ratna-prabhy. Asurove sidli v druhe, bahnite vrstve Pahker bhagy, kdezto vsichni ostatni sidli v nejvyssi vrstve, Khara-bhagu. Jejich vek se 1011-5060

Page #146
udava tak, ze nejkratsi dode, po kterou Bhavanavaeinove xiji, je 10 000 let, 538) nejdelsi vek je pak u rozlicnych trid ruzny. Tak Asurd cini jeden sagar, u Naga paljopama, u Suparna dva a pul paljopan, u Dvi pekumart dvd paljopada, u oa tatnich jeden a pul paljopama.". 1. Kinnaran, 2. Kimpurussh, 3. Mahoragan, 4. Gandharvah, 5. Jaksan, 6. Raksaseh, 7. Bhutan a 8. Pisacan. 540) Jsou to vesmes bytosti vice nebo mene demonskeho razu, mnohe & nich jsou vlastne stara bozstve indickych praobyvatelu, napr. jakcove, bnutove a pod., nebo i Srijskych Indu. Hlavnim sidlistem sedmi ttia tohoto tadu je prvai podeveti, ale neni jedinym sidlistem. Bohove tohoto radu se vyskytuji totiz take v strednim svete, na vsech pevninach a ve veech oceanech, at v koncinach obydlenych lidmi nebo v oblastech vas pohori Manusottara. Jedine raksastim Je vykazana za obydli druha vrstva prvni podavetni rise, bahnita vrstva Panka-bhagah. Nejkratsi vek Vjantard je deset tisic let, nejdeld 1 neco malo pres jedno pal fopana. 541) Dzjotickove se deli na pet tri podle nebeskych teles, v nichz obyvaji: 1. slunce, Surjan, 2. mesice, Candramasah, 3. Obeznice, Granan, 4. zviretnikova souhvezdi, Naksatrani, 5. ruzne hvezdy, Prakirnaka tarakan. Dzjotiskove sfali na stejnojmennych nebeskych telesech a to jen ve strednim svete, nebot v ostatnich svetovych oddilech nejsou nebeska telesa. Podie dzinisticke viry nejnize nad zemi jsou hvezdy, ve vysi sedmi set devadeasti jodzan. Deset joazan nad nini jsou slunce. Damdesat joazan nad slunci jsou nesice, a ctyri joazana nad nimi jsou zviretnikova souhvezdi. Teprve nad nimi jsou obeznice, nejnize Merkur, Budhah, ctyri joazena nad zviretasken. Tri jodZana nad nie je Sukran, Venuse, jeste tri jodzana vyse je Vphaspatih, Jupiter. o dalsi tri joazana vyse je Mangalah nebo Angarakah, Mars. Nejvyse je obeintce Sanaiscaran, saturn, devet set joazan nad zemi. Tato nebeska telesa se otaceji v oblastech stredni zeme obydlene lidai kolen hosy Meru, a to tak, ze zadna z nich neni hore Meru blize nez 1121 jodzen. V ostatnich castech stredniho sveta se nebeska telesa nepohybuji, nybrz pevne stoji na temze miste. "45 1011-5060

Page #147
- 145 - Nejvetsi vek Dzjotisku Sint neco malo pres jedno paljopamam, nejkratsi Jednu ogminu paljopama. 544 Boby v nejpravejsim slova smyslu jsou vlastne teprve Valnanikove. Ti se deli predevsim na bohy nizsich nebeskych Hsi (Kalpah) a na bohy vypuich, Radnebeskych rici (Kalpatitan).545) Bohove obyvajici Kalpah se nazyvaji uhrnnym nazvem Kalpopspannen, deli se na dvanact tha po deseti stupnich a jsou rozdeleni v sestnacti nebeskych flsich. Jejich jmena uvedoji axinisticke kanonicke spisy obycejne Jmeny prislusnych Indra. V prvnim, druhem, tretim a ctvrtem nebo je po jednom Indrovi, z nichz kazdy ma stejne jmeno jako to ktere nebe, tedy Saudharmendrah, tesne drah, zanst/xumar/endreh, haneadrah. V patem a sestem nebi je jeden Indra dohromady, totiz Brahneadrah, T sedmem a osmem je take jen jeden, Lintavendrah. V devatem a desatem je Sukrendrah, v jedenactem a dvanactem Satarendrah. V nejvyssich nebeskych ksich Kalpu je zase vzdy po. Jednom Indrovi, totiz Anatendran, Prana tendrah, Kranendrah a Agjutendrah.?* h 546) * Nejdelsi vek bohu v nejnizsich dvou nebeskych Hsich je neco malo pres dve sigaropama, v dalsich dvou (3. & 4.) neco malo pres seda sagaropan, v sede mem a osmem ctrnact, y devatem a desatem sestnact, v jedenactem a dvanactem osmnact, v trinactem a ctrnactem dvacet, v patnactem a sestnactem dvaadvacet sagar pan. Nejnizsi -vek v prvnich dvou nebeskych cich je neco malo pres jedno paljopam, v nasledujicich dvojicich nebeskych tisi cini nejaizsi vek bond tolik co cini predchozi vek nejvyssi, 3977 Bohove Kalpatita-loka nemajf ani ttid eni stupna a kazdy z nich se nazyva Ahamindrah. 5467 To jsou agjdokonalejsi bytosti v sama aru. Pres to, ze azinisticke spisy tvrdi, ze obyvatele nebeskych Moi jsou si vsiahni rovni, ze vsichni jsou Ahanindrove, tridi je neddeledne na nekolik skupin, mezi nimix jsou prece nejake rozdily. Predevsim je deli na Graive jaky, Anudise a Anuttary, jez sase rozlisuji na Vidzaje, Vidzajanty, Diajanty, Aparaadity a Sarvartha-siddhy.5497 Graivejaka je devatero a jejich vek atoupa od thadvacet sagaropan po jednom sagaropamu az do triceti jednobo, ok Anudica pak cini tricet dve a Anuttaru tricet tri sagaropame. Tento rozdil ve veku je jediny rozd{1 v techto skupinach bohu, ktery nazene zjistit v dsinistickych posvatnych pismech. Pro dzinis tickou nauku je zajimave si vsimnout, v cem dziniste vidi vyvoj e pokrok, a jak se tyto je jich nazory projenji v jejich bajich o bozich. Vyvoj & pokrok podle dzinisticke metafysiky zalezi v rozvoji zivotneho prvku dusevniho a potlacovani prvku hmotneho. Frojevem rozvoje duchovna je podle dsinie ta alouhy vek (ethitin), slave (prabhavah), stesti (sukhan), leak (ajutih), cistote karmanovych zabarveni (1esjah), rozsireni smyslovych schopnosti (indrijavadhih) a zvetseni sfery poznani (vise jatah). Vsechay tyto vlastnosti se 2 . . 1011-5060

Page #148
podle dzinisticiych posvatnych pisem u bohu stupnuji, a to obrovskou merou od stupne k stupni. Jaksi na doklad toho uvadeji ona ohromna cisla, jimiz pocitaji vek boha. - 146 - 550) Naopak a vyvojem dusevna se ma zmensovat hmota, vazana na dusi. To projevila dzinisticka baje udaji o velikosti bohu. Kdezto podevetni bohove jsou obri, nebesti bohove maji dosti male rozmery, v nejvyssich koncinach a hkrat mensi nez clovek. Tak v prvni nebeske sfere jsou bohove vysoci sedm loktu, 551) v druhe sest loktu, v treti a ctvrte pek loktu, v pate a seste ctyri lokte, v sedme tri a pul lokte, v osme tri lokte. Graivejakove jsou postupne vzdy po trech oddelenich velci dva a pul lokte, dva lokte, jeden a pul lokte. Anudieove jeden a pul lokte, Anuttarove jeden loket. Tedy i zde v baji je metafysicke hypoteza provedena do vsech dusledku, jak jsme to jiz opetovne v dzinismu videli. Bytosti pekelne, narakah Pekeind sidla v podavotnich risich jsou obydlens bytostai, avanymi narakah. Tyto bytosti jsou jen logickym vysledkem karmanove teorie, nutnym clankem v reteze preroda: jsou to bytosti, v nichz hmota nad dusevnem prevlada jeste vice nez u cloveka. Tim podivnejsi je, ze v mnohem ohledu jsou pekelne bytosti v dzinismu liceny dosti obdobne jako nebeske bytosti, bohove. Jiste v tom ohledu mnoho pusobily oisi vivy, ale prece ne vyhradne, a mnohe rysy pekelnych bytosti jsou jen logicky domyslene zakladni zasady, jak budeme dale videt. Rozhodne nejsou dzinisticke pekelne bytosti podsvetai bohove v tom smyslu, jsko napr. recti podsvetni bohove, ale take ne bytosti, podobne certum krestanskeho nabozenstvi, ani dusim odsouzenym z pekelnym trestum. V tom se lisi dinismus velmi od buddhismu i hinduismu, kde, jak se zda, musime predpokladat viru v dvoji druh pekelnych bytosti podobne jako v krestanstvi. Narakove jsou podle dzinisticke viry bytosti, ktere v dusledku zlych karman v predchozich zivotech byly tak vazany na hmotu, ze povstaly k novemu zivotu v nekterem pekle sedmi podsvetnich risi. Tak podrobne popisy pekelnych bytosti, jako jsou popiey bohu, nemame nikde v dzinis tickych posvatnych pismech. Presto si z ruznych zprav muzeme ucinit dosti jasny obraz o dzinistickych predstavach o techto bytostech.552) 1011-5060 Nerakove povstavaji nahle sami od sebe v nekterem pekle, obdobnym zpusobem jako bohove, a jsou tedy aupapadikah jako bohove. 553) Take telo maji po554) dobne jako bohove, totiz menitelne telo, vaikrijakasariram. Hmota v niz povstavaji (jonih) pekelne bytosti ma tytez vlastnosti jako u bohu, je totiz

Page #149
bez vedomi (acittsh), uzavrena (gamyrtan), v nekterych pripadech horka (usna), jindy studena altan)."37 Jinak se lisi oboji tyto bytosti od sebe navzajem velmi znacae. Predevsim pekelne bytosti jsou bytosti obourode, napupakenk.to bozstva maji vzdy urcite poblari."30) Narakove naji take jenom nejaid karrapova zabarveni, totiz jenom cerne (krepa), temne modre (nila) a kede (kapota).557) Xabarveni se lisi podle podsvetnich rimi. Tak seste a sedme podsvetni Hii je mozne jen cerne zabarveni, v pate cerne & nodre, v treti modre a sede. Vyhradne sede zabarveni je mozne jen v nejvyssich podsvetnich risich, totiz v prvni a druhe. Karnano ve zabarveni je dvojiho druhu, jak bylo v metafysicke casti podrobne vylozeno. Je to jednak barva tela, jednak dusevni raz bytosti. Prvni tev. dravja-leeig trva po cely rok te ktere bytosti nezmenena, kdesto druha, zvana bhava-les ja se meni podle karmanoveho stava bytosti. U pekelnych bytosti zadny odstin dusevniho zabarveni netrva dele nez jeden muhart, tj. ne dele nez ctyricet osm minut.558) Jejich smyslove vnimani a telesne ukony (pariaszeh) jsou velmi hrube, nejnizsiho druhu jak si jen ize pomyslet. Zejmena se vyznacuji hrubym hlasem, drsnym doteker, pronikavyto, hroznym pohledem atd. Take jejich snyalove vjemy jeou hrozne, nebot oele jejich okoli i oni sami k sobe navzajem jsou hrozni a hruzu vzbuzujici. Zejmena jejich vlastni tela jsou hrozna a pitvorna jednak tim, ze nejsou soumerna, jednak ze jsou v nich sdruzeny nesourode prvky, napr. nepatrna lidska hlava a ohromny chobot, dlouhe ptaci nohy atd. Narakove maji vesmes obrovske rozmery, Vyska pekeln ka v nejvyssim pekle cini 7 luku 3 lokte a 7 palce, tj. asi dvanact metro. Cin nize Jeeme v pekelnych svetech, tim vice tam stoupa vyska sidlicich bytosti, az nejnizsim pekle cind 500 luku, tj. asi 750 metri."79) Ti dziniste, kteri poCitaji velikost bohu na svetove miry peteetkrat vetsi nez miry lidske, pocitaji ovsem i velikost naroku pe teetkrat vetsi. Prans 750D vek pekelnych bytosti pociteji dziniste ohromnymi cisly. Tak udavaji nejvysei vek pekelnych bytosti v nejvyssim pekle na jedno sagaro penam, v druhe podsvetni risi na tri sagaropaman, ve ctvrte na deset, v pate na sedenact, v seste na dvaadvacet, v sedme na triatricet sagaropam."07 Nejnizsi vek by tosti v prvni podsvetni risi je deset tisic let, v nizsich podsvetnich risich nejnizsi vek bytosti tau bydlicich se rovna nejdelsimu veku bytosti v predchozi vyssi podsvetni kisi.563) Tedy nejkratsi vek bytosti v druhe pod svetni visi cini jedno sagazopanan, a podobne i v ostatnich az v sedme mi nejkratsi vek pekelnych bytosti cini dvacet dve sagaro pame. Pekelne bytosti, ktere maji stejne jako bozi vaikrija-sariram, mohou menit svou telesnou podobu dle libosti, jsou vsak pri tom omezeni razem pekelneho sveta tak, Xe mohou na sebe prijimat jen hrozne podo by nebo podoby tvora krutych, odpornych, hauenych atd. Mohou tedy napr. prijmout podobu dravych zvirat, vlku, supa, krkavcu, jedovatych zab atd. Nemohou vsak prijmout pod obu tvori krasnych 1011-5060

Page #150
- 148 - & 11 beznych, napr. spa vafol ptak nadherne xabarveny oh a p. im se dinisticke bajeslovi 1181 znacne od jinych nabozenskyoh soustav, indickych i neindickych. Vsechny pekelne bytos t1 trpi neustale hrozna muka, ktera se vyznacuji prudkosti a silou.562) Tato muka po bi pekelne bytosti navzajem jedna druhe. Jenom v peklech ti ne vasich podsvetnich Msi se ucastni muiden: pekelnych bytosti agurove, ktek jsou podle ati nistiokeho pojeti zlomyslna a wkratna bozstve. Asurove obyvatelia onech pekel bad sani primo pusobi muka, nebo popouzeji ony pekelne bytosti, aby se vzajemne mucily.50% Nejhrozno & muka trpa bytosti v pekle sedme podave tai Kse; tato muka jsou tak ukrutna, ze by tosti syno 181 svetove doby nejsou e to, aby jo anesly. v celku jsou pekelne bytosti neubozejsi bytos ti na svete po nigodech, jsou vsak schopne zdokonaleni, treba v onech ohromnych casovych intervalech, jakymi je urcen jejich vek & monou, dojdou-li vteleni podobe cloveka, jiz v pr18 tima Zivoto dosahnout konecne spasy. Lide a jine bytosti stredniho sveta Metafysicke teorie o cloveku a zivych bytostech vubec byla jiz zeyrubao podana v metafysicke dati, fa tomto miste chci jen nastinit vybajeny poradek Kadhja-loku.Madhja-1okah, jak j1% bylo receno, je obydlen rozlicnyni pohyblivymi bytostmi, nebot cely lezi v obyvatelne svetove oblasti, c111 v trasa-nadi. Dve a phl pevniny stredniho sveta az po pobom Manusottarah obyvaji lide, ovsem ne jedine a vyhradne. S nimi tam Xiji hojna zvirata, rozlicne vyvinuta, a tez nektere skupiny bohu. Tyto dvoje bytosti vsak nejsou omezeny pohorim Mapusottarem; ale ovsem jejich druhy z obou stran pohori jsou ruzne. - Ne jdokonalejsi je tu ovsem podle dzinisticke teorie clovek, ne bot jen clovek muze dojit primo konecne spasy a take jen clovek je nejunerne je i velikosti, vekem atd. Tento nazor je jedna z onech nitek, ktere spojuji dziniamas s temi prvotnimi utvary nabozenstvi, v nichz zoela jiste prevladal egocentriemus, dosud nepotlaceny podrusnymi pochody. Proto nabozenake dzinte ticke knihy venuji cloveku nejvice pozornosti ze vsech tvoru stredniho sveta. Clovek je podle dzinismu tvor a hmotnym telem (audarika-bariran), 565) xtery se rodi bud z delohy (garbhah) v plodovych blanach (dzaratudzah) nebo sanocinnym nahromadoain hmoty (gammurdhanam), 566) ktere nize ut kterekoli ze ti moznych pohlavi.5677 nino hmotne telo ma clovek vzdy jeste ohnove talo (taidzaka-seriran) a karmanove telo (karmeng-sariran) a muze mit vsale aion jeste jedno se dvou zbyvajicich te1.5687 1011-5060ational

Page #151
- 149 - Lide vznikajici samocinnym pahromadenim hmoty jsou omezeni na jedine misto, ktere vsak neni blize urceno.5697 Oboji druh lidi se vsak a tejne deli na tri Bkupiny podle mista, kde ziji. Tak se rozeznavaji lide, kteri ziji v zemich splnovanych prani (bhoge-bhumih), a lide, kteri ziji na mezipevninskych ostrovech (antara-dypan)." Jine rozdeleni vseho lidstva je na dve pleweng, totiz na pleme uslechtile,, aria,& divoke, mlad hah. Lide uslechtileho plemene, Arjove, se deli zase na Arje, nadane nadprirozenou moci (radht-preptan), a na Ar je bez nadprirozene moci (anrdani-preptan). Radhi-prapta arish se deli podle sedmi druhu nadprirozene moci (ddhin na sedm txia, jez maji dalsich sedesat ctyri oddeleni. Anrdani-prapta-artah se deli sa pet druhu podle puvodu ave uslechtilosti: 1. Arjove podle zeme (Keetrarjan) jsou oni, kdo se narodili v Arjakhand u v Bharatakciotte, 2. Irjove podle rodu (Datierjan) jsou oni, kdo se narodili v nekterem vznesenem rodu, napr. v rodu Iksvakuove, v rodu slunce (surjavame ah) v. rode Dznatiove (Dznativamsah) atd. 3. Ariove zamestnani. (Larnanarjan) jsou ti, kdo se zabyvaji uslechtilymi zamestnanimi jako kralove, valecnici, ucenci, rolnici, obchodnici, umelci a teneslnici. 4. Irjove chovanim (bari trariab) jsou, kdo se svym vzornym a uslechtilym zivotom povznesou za tuto vyen. 5. Irjove virou (Darsanarjan) jsou ti, kdo se povznesou na uslechtile lidi svyo spravnym svetovym nazorem (arbanan).572) Divosi (mlecchan) jeou dvojiho druhu: divosi, zijici v zemich prace (karmabhumidza mlecchan) a divosi, kteri ziji ng mezi pevninovych ostrovech (antaradvi padsa mlecchah). Divosi v zemich prace se de 11 podle krajin, ve kterych bydli. V kazdem Bharstaksette a v kazdem Airavatakse tre je pet krajin obydlenych divo chy. V kazdem Videnu je jich sto sedesat. Protoze na dvou a pul pevninach je celkem po po ti stejnojmennych krajinach, je na celem lidmi obydlenem svete osm get padesat drphi divocha. Di vodi na mezipevninovych ostrovech ziji ve dvacetictyrech ostrovech v slanem mori (Levang-samudrah), rozlozenych ve vzdalenosti peti set joazan v kruhu kolem Dzambudvipu. Tito divosi, kteri ziji na ostrovech, jsou podivuhodne bytosti s tely pitvorne nebo obludne znetvorenymi. Dzinisticke knihy tu mluvi o lidech s kandi, sloni nebo konskou hlavou, o lidech s jednou nohou, o lidech jednookych, o 11dech s dlouhyma usima ata. Vsichni tito divo: 1 na ostrovech se 1011-5060

Page #152
pry zivi rostlinnou stravou, hlavne listy a plody stromu a jejich vek je jedno pal Jopanan, 573) 150 Obyvatele zemi splnovanych prani se deli na tricet skupin podle poctu techto zemi v castech sveta, obyvanych lidmi. 574) -TOZ Lidsky vek je podle dzinisticke viry v rozlicnych skupinach lidi z licnych zemich ruzny. Pri tom musime rozeznavat zeme, ktere se meni ve sveto575) vych periodach, (to jsou Bharata-ksetram a Airavataksetram) a zeme nemeane, vsechny ostatni. Nejkratsi lidsky vek je vubec jeden antarmuhurtah, tj. osmactyricet hodin bez jednoho okamziku. Vabec nejdelsi lidsky vek je tri paljopama. 576) V techto mezich se meni lidsky vek v Bharate a Airavate behem rozlicnych svetovych period. V ostatnich zemich je vubec bez ohledu na svetove periody staly,577) V nejblizsich zemich splnovanych prani (dzaghanja-bboga-bhumih, tj. v Haimavata a Hairanjavata) cini jedno paljopamam, v prostrednich zemich, splnovanych prani (madhis-bhoga-bhusih, tj. v Harikaetre a v Ranjace) cini dve pal jopams, v nejvyssich zemich splnovanych prani (utkrata-bhoge-bhumih, totiz v Devakuru a Uttarakuru) cini tri paljopama. Tedy v zemich splnovanych prani je lidsky vek vesmes nescislne dlouhy (aankhieish).-578) Vonech castech Videhu vsak, jez jsou zemi prace (karma-bhumih) je lidsky vek pocitatelny (samkhiejah), pohybuje se v mezich mezi jednim antarmuhurten a deseti miliony purv. 579) Rozdil ve veku lidskych bytosti v zemi prace a v zemi splnovanych prani je take v tom, ze v zemich prace lidsky vek muze byt prervan drive, nez uplne vyprsel, a to rozlicnymi vnejsimi pricinami, jako nehodami, urazy, vrazdou, sebevrazdou, nemocemi atd., kdezto v zemich splnovanych prani nemuze byt vymereny vek nicim prervan a musi byt vyzit az do posledniho okamziku prave jako vek bohu nebo pekelnych bytosti. Tirjandove, tj. bytosti, v nichz je zivy prvek, ale jes nejsou ani lidmi, ani bohy ani pekelniky, ziji v celem strednim svete, tedy i v castech neobydlenych lidmi. Zivotnimi pomery se vsak velice podobaji lidem, jsou dokonalejsi v zemich splnovanych prani nez v zemich prace. To se jevi zejmena na jejich veku, ktery kolisa stejne jako u lidi od jednoho antarmuhurtu, ovsem po rozlicne delky podle te ktere tridy a druhu. Tak z jednosmyslovych nejkratsi vek maji bytosti s ohnovym telem, jejich nejdelsi vek je pouhe tr dny. Nejdelsi vek bytosti se vzdusnym telem je tri tisice let, bytosti s vodnim telem sedm tisic let, a rostlinnym telem deset tisic let, se zenitym telem dvaadvacet tisic let. Nejdelsi vek dvousmyslovych bytosti je dvanact let, trojemyslovych bytosti je ctyricet devet dni. Petismyslove bytosti se mohou dozit veku deseti milionu 1011-5060

Page #153
purv (ve Viddhu) a az tri paljopam (v Devakuru a Uttakuru; ovsem jen ty nozi U petismyslovych se totiz ridi nejdelsi vek i druhem tak, ze napr. had se nemuze dozit delsiho veku nez ctyricet dvou tisic let, ptak sedmdesati dvou tisie let, promyka 581) devet purvang atd.582) 151 - V zemich neobydlenych lidmi jsou zvirata, ktera se lisi od druhu zvirat 1jicich v zemich obyvanych lidmi. Tak se zejmena v dzinisticke literature dosti casto uvadeji podivuhodni ptaci zvana gamudeabi 583) a kridly v podobe okrouhlych misek, kteri pry ziji za pohota Manusottarem. Vodni bytosti iji jen v prvnich dvou oceanech, totiz v Lavana-samudru a v Kalodadhi-samudru. A take v poslednim, Svajambhu-ramana-semudru. Krome lidi a tirjancu sidli ve strednim svete podle dzinisticke viry take nektera bozstva tridy Vjantaru. Tato bozstva obyvaji jednak pevniny neobydlene lidmi, jednak nektera zvlastni mista v zemich lidi, zejmena v nejvyssich zemich splnovanych prani. Vyslovne se z nich uvadeji jedine bozstva sidlici na ostrovech uprostred jezer, z nich prameni reky v Dzambudvipu. Jsou to vesmes bohyne, ktere tam dli se svymi manzeli, kteri nalezeji do stupne Samaniku a 8 dvoranstven, Parisat. Jmena techto bohyn jsou: Sri - bohyne krasy a blahobytu, Hr bohyne studu, Dhrtin- bohyne rozhodnosti Kirtin bohyne poznani, Laksmi - bohyne slavy, bohyne Buddhib - Prilezitostne mohou ovsem prijit do zemi stredniho sveta na kratsi nebo delsi dobu 1 bohove z Kalpavimana i podevatni bohove, zejmena maji-11 vykonat ne jaky ukol nebo maji-li se ucastnit nektere udalosti v zivote tirthankari. 1011-5060

Page #154
R 152 III. 1011-5060 SVETOVE PERIODY A TIRTHAMKAROVE Podle dzinisticiych nazoru a poradku ve svete, cely svet az na dva pomerne male vyrezy je nemenny a nekonecny, to je trva bez zacatku a bez konce, nikdy nebyl stvoren a nikdy nemuze byt nadobro rozrusen, nebot jeho slozky nemohou zmizet, ani nemohou uniknout do mimosveti, protoze mimo sveti neni prostredi pohybu and prostredi klidu. Onen maly vyrez svet podrobeny zmene, a to stale a nezadrzitelne zmene, jsou oblasti stredniho sveta oznacene jmeny Bharata-ksetram a Airavata-kaetram, Kolo casu: kala-cakram Kdezto v ostatnich castech sveta trva nekonecny cas bez zmeny a nerozdelen, v techto oblastech je rozdelen na velka svetova obdobi, periody (kalpah), z nichz jedno se vyznacuje stalym vyvojem, kdezto druhe je obdobi staleho a neodvratneho upadku, po nemz nastane zase, kdyz upadek dostoupil nejnizsi urovne, znova vyvoj. Tato dve obdobi dohromady tvori casovy okruh (cyklus), zvany kala-cakram. Tyto caso 4 okruhy se vali v Bharate a Airavate neustale a nezadrzitelne nekonecnym cases, nasledujice jeden po druhem bez prestavky a tvorici tak zaklad casomiry, 585) Trvani jednoho z techto okruhu udavaji dziniste na dva tisice bilionu sagaropan. avasar Obdobi vyvoje se nazyva utsarpipf stoupajici, a obdobi upadku pini, klesajici. Kalde s techto obdobi se deli na Beat veka, sa, arah, jsou v kazde z nich stejne, jejich poradek je vsak v obdobich, ktere nasleduji 586) Jez po sobe, obraceny. 587) Nyni je doba upadku, avasarpini. Prvni vek (arah) 588) avasarpini je zlaty vek, vek nejvetsiho stesti a nejvyssiho rozvoje vseno tvorstva. Dziniste jej proto nazyvaji susama-susema, nejstastnejsi. Je to svetovy vek, v nemz se Bharata-koetram a Airavata-ksetram povznaseji na stupen nejvyssi zeme splnovanych prani (utkreta-bhoga-bhumih). Lide dosahuji nejvetsi mozne vysky a nejdelsiho veku a ziji v naproste bezstarostnosti a blatenosti, nebot nepracuji, jezto vsechny zivotni potreby jir dodavaji stromy prani (kalpa-vrksah, kalpa-drumah), 589, ktere vyplnuji kazde prani ihned, jak bylo pomysleno, Tento zlaty vek trva ctyri sta bilionu sagaropam. Nasledujici vek je gusana, vek stesti, v nemz pomery zivych tvoru jsou jiz horsi, nez byly ve zlatem veku, prece vsak poskytuji cloveku bezstarost 8

Page #155
nost, nebot stav obou menlivych oblasti je v tomto veku na stupni druhe zeme splnovanych prani (madhja-bhoga-bhumih). Jeho trvani je tri sta biliona saga ropan.591) Treti vek je susama-duhsama, stastny vek s pridavkem nestesti, ; nemz se lide jiz netesi tak napros temu' $testi jako v predeslych vecich, treba ze jeste stale ziji bez prace, protoze obe oblasti jsou v tomto veku na stupai nejnizsi zeme splnovanych prani (azaghanja-bhoga-bhumih). V tomto veku be 31% objevuji zejmena rozlicne bolesti, vasne a p., ktere lidem ztrpcuji jinak bezstarostny & stastny zivot. Tento vek trva dve ste bilionsagaropam.592) Ctvrty vek je duhsama-busama, vek nestastny, v nemz je vsak zivym tvorum prece pridana alespon trochu stesti, jez jim umoznuje snaze nest jejich osud. Jsou v tomto veku obe oblasti podlehajici zme nam na stupni zeme (karma-bhumin). Lide jsou mnohem mensi nez v predchozich vecich, jejich zivot je ne pomerne kratsi a sve potreby si musi dobyvat praci svych rukou.593) Vasne, bolesti, strasti & nemoce radi jiz mezi lidstvem a ukracujt mu i tu miru zivota, jez mu byla pro tuto dobu vymerena. Nejvetsim stestim pro cloveka v tomto svetovem veku je, ze si maze svym pricinenim ziskavat zasluhy pro budouci zivot a dokonalym zivotem muze dojit v okamziku smrti skutecneho a naprosteho vykoupeni, dojit nirvege, stat se siddkem, dziner. Tento svetovy vek trva sto biliona sagaropam bez ctyriceti dvou tisie let. V tomto sestupnem svetovem obdobi (evaBarpini) se jiz skoncil, a to tri roky x. osm mesicu po smrti posledniho tirthamkara Mahevira, tedy podle poctu evetambaru r. 523 pt.n.l. Nyai 1 Jeme ve veku zvanem dusama, veku, ve kterem vladne napaha, atlak, prikori, haraji vasne a vsude kvete jen bida, strasti a nestesti.5947 Tento vek ma trvat celkem dvacet eden tisic let, & pak nastane nejhorsi ze vsech svetovych veka, duhsena-duhsama, v nejvetsich atrasti, v nemz pry budor lideke strasti stupnovany a velikost tvoru a delka jejich civota budou omezeny na nejmensi moznou miru.5957 Take tento svetovy vek bude trvat dvacet jeden tisic let. Jia se konci obdobi avasarpini a nastane obdobi utsarpini, se stejnymi svetovymi veky, ale v obracenem porad1.590) Behem vsech techto zmen v Bharate & Airavate zustavaji prege na s ve te zeme prace (karma-bhumih), kde si clovek muze ziskat zasluhu a po smrti dojit nirvana: jeou to zapadni a vychodni konciny, Videnu, ktery je v nemenne oblast! Bveta obydleneho lidmi. Tau stale dochazeji lide vecne apasy, a to tim spise, ze ti, kdo se rodi ve Videbu, rodi se tam nasledkem zabluh, ktere si ziskali v predchozim zivote v takove dobe, kdy nemohli primo dojit nirvana. - - - z toho take plyne, ze se ve Videhu stale a v kazde dobe vyskytuji tirtam --- karove, kdezto v Bharate tirthamkarove prichazeji na svet jenom jednou v kazdem obdobi, a to ve veku duhsama-susama, v nemz ctyriadvacet tirtankara, roze 1011-5060

Page #156
- 154 - delenych po celem tomto veku dlouhem les@1 Blnou radu let, taze nauku & ukazuje cestu ke spase, aby co nejvice lidi vyuzitkovalo tuto vzacnon pellezitost, ktera prece je kratka v pomeru k celemu kolu casu a k trvani onech veku, kdy Xlovek v Bharate nemuze dojit konecne spasy. Bajeslovny Zivotopis tirthamkarl: poceti & naroseni Vyklad, co jsou tirthamkarove a dzini stickor nauka o nich jsem podal na zacatku teto prace ve stati o metafysice.597Zbyva ted na tomto miste podst baje o tirthamk erech rozlicnych svetovych obdobi, z nichz pro dzinisticke nabozenstvi predevsim ma vyznam nynejsi sestupne obdobi, svasarpini. Z techto tirthankaru totiz posledni zcela jiste a predposledni velmi pravdepodobne jsou historicke osoby, ktere se bezesporu zaslouzily o to, ze azinismus byl vypracovan v nynej i podobe. VA Dziniste vet, ze se v kazdem ctvrtem veku sestupneho obdobi avabarpini a v kazdem tretim veku vzestupneho obdobi utosrpint, tedy v kazde duhsama812same narodi v rozlicnych dobach po sobe ctyriadvacet tirthamkaru, kteri maji byt 11datv vodci na ceste ke spese. Baje o techto tirtamkarech spracovali dziniste takovym zpusobem, ze se jejich zivotopisy v podstate navzajem bhodaji, jenoni individualni podrobnosti, jako jmeno, vek, telesne rozmery ata. se 11C/i. Proto se doporucuje pro prehlednost podat onu spolecnou kostru ba ji o tirthamkerech, ktere se zda byt odvozeno z legend o poslednim tirthamkaro Otoplas trtant thankar vi. 598) Kazay, kdo ma stat v budoucnosti tirtharkarem, kona v predposlednich dvou Xivotechtacatera druhu (yimeati-sthanaka-tapah) 599) a to v opom zivote, kdy se narodi jako alovek. tim dosahne tirthaplers-neme-kermapa, jez se nikdy nemine svym ucinkem. V predposlednim zivote je tirthankarah obycejne bohem v nektere nebeske Hsi a jenom velmi zmiaka & vyjimecne bohem nektere jine tkdy, nebo obyvatelem nektere z nejvyssich pekelnych si. V poslednim zivote tirthamkarove je vzdy pet vyznacnych dob (panda-kalianakani), ktere tvori nejadlezitej&PS doby v jeho zivote i v jeho ukolu tirtham kara. Tyto stastne okamziky jsou: 1. poceti - Stavang-kaljarakam, 2. narozeni - dzanma-kaljanakam, 3. pocatek asketickeho zivota - aikss-kallegekam, 4. dosazeni vsevedoucnosti - kevala-dznana-kaljanalem, 5. odchod do Mse blazenych - nirvana-kaljanakam. 1011-5060

Page #157
- 155 - Tyto okamziky v zivote tirthamkori se nazyvaji stastnymi (kaljanakan), protoze se pri kazdem z nich i ona pekla, v nichz vladne vecna a neproniknu telna texnota, osvetli na dobu jednobo antarmhurta, 602) a vsechny zive bytosti, nevyjimaje ani nigody, kteri ziji ve stalych mukach, se citi v techto okamzicich stastnymi. Jakmile se priblizi ten ktery stastny okamzik v zivote nektereho tirthankara, pocne se trast nebesky trun Indru, kteri z toho poznaji pomoci sveho nadprirozeneho vedeni (avadhi-dznanan), co se deje ve svete lidi a ktery stastny okamzik to tvorstvu nastal. Jakmile se Indria dostane tohoto znameni, lhned vetanou ze svych truni, sestoupi ze svych stolicek, sejmou strevi ce s ponou, prehodi si slozenou rousku tak, aby prochaze la pod levym pazdin a poc kryvala prave rameno, 903 8lozi prsty rukou v podobu letosoveho poupe te a popojdou vstric tirthamkarovi o sedm nebo oem kroku, pokleknou na prave koleno, trikrat se dotknou hlavou zeme a zase ji palicko pozvednou, sepnou ruce a zapeji chvalozpev k poc te tirthamkarove. 04 Potom sestoupi Indrove do sveta lidi (manusja-lokak), aby vykonali obra. dy, ktere Indran nalezi vykonat pri te ktere prilezitosti v ziyote tirthamkarove. Kdyz dokonci obrady, odeberou se do Nandisvara-dvipu,605) aby tam olavovali tuto udalost po osm dni. Pri tom jejich nejdulezitejsim ukolem je, klanet se ctyrem stalym obrazum ctys tirtamkaru, totiz soce Rrabkove, Candrananove, Varisenove a Vardhamanove, ktere stoji v Nandi svara-dvipu. Prvni kaljanakam v zivote tirthamkarove je ciavana-kaljanakan, poceti, nebo lepe receno sestoupeni z nebe do lana zeny". Pri tom je pravidlem, ze tirthamkarah nikdy nesestoupi do lina zeny z rodiny(kulam) lidskych vyvrhelt (entjan) nebo sudru, z rodiny sesle (prantan) nebo nizke (adhamam), 2 rodiny vyloucene z kasty (tuddham), chude (daridran), zbedovane (krpanan), zebracke (bhikaukam) nebo z rodiny brahmanske. Svetambarove pripousteji v tomto vyberu nektere vyjimky. Vlastne je to jedina vyjimka v pripade Mahevirove, jenz byl pocat v Lane brahmanky Devanandy; ale jeho zarodek byl s ni potom prenesen podle svetambarske legendy do lana ksatrijske zeny Tribaly. 60 Tirthamkerah sestoupi do lane sve matky uprostred noci. A tu se jeho matce zda ctrnact blabozvestnych snu, jez jsou vzdy stejne, ale u rozlicnych tirthamkari mohou nasledovat v ruznem poradku za sebou. Potom tirthamkarova matka vstane ze sveho lozka a rychlym krokem jako kralovska labut se priblizi ke svemu manzelovi a vypracuje mu tyto sny. Manzel ji pak vyklada sny a predpovida 31, co z techto and vzejde. Zena se potom vrati do sve loznice, ale neulebne jis, nybrt zustane bdit v svatem rozjimani, aby snad nebyly jeji krasne a stesti vestici sny zaplaseny nejakym zlym bnem. 1011-5060

Page #158
- 156 - Jakmile se Indrove sme nenym jiz zpusobem dovedi o tom, ze zena pocala tirthakkara, odeberou se ihned k matce tirthamkarove a se sepjatyma rukama ji vykladaji presny vyznan onech snt. Nakonec se ji pokloni a vrati se do svych sidel. Saudharnendran (nebo iegnendran) pozada boha. pokladu Kubera, aby dal rozkaz Tirjag-d@rmbhakim, 0107 aby zasypali misto pobytu otce tirthankara destem drahokamu a nebeskych poklada. Tirthamkaran hned od okamziku, kdy sestoupi do luns sve matky, je nadan prvnimi tremi druhy vedeni, totiz prirozenym vedenim odvozenym z myslive schopnosti (mati-dzaanas), vedenim zalozenym na dzinisticke nauce (fruta-dzaanam), vedenim nadprirozenym (avadhi-dznana.). Po nejakem case, obycejne po deviti mesicich,012) matka porodi tirthankara.5.3) O tom se hned dovedi bohyne Dik-kumario247 tim, ze se jejich nebeska sidla zacnou trast. Nejprve prijde osm Dik-kumari z doleniho sveta (Adho-16kah). Vstoupi do loznice rodicky, trikrat obradne obejdou tirthamkara a jeho matku, klaneji se jim a vylozi matce tirthamkarove prod prisly, a prosi ji, aby se jich nebala. Potom postavi komaatu o tisici sloupech, obracenou k vychodu. Z okoli teto komnaty odstrani kamenky a trny na vzdalenost jednoho joazana mocnym vetrem Sagvarten, 15 jejz k tomu vzbudi a zase ihned zastavi, jakmile byl ukol vykonan. Potom se posadi podle tirthamkara & opevuji jeho zasluhy. Po nich nasleduje druha skupina osmi Dik-kumari z kory Meru. Stejne jako prvni skupina ucti tirthamkara a jeho matku a vytvori mrak, % nehoz padajici Yonny dest smyje vsechen prach a vsechnu necistotu v okruhu jednoho jodzana kolem nove komnaty o tisici sloupech. Kdyz vykonaly syaj ukol, usednou na sva mista poblize tirthamkara, Potom prijdou tri skupiny po osmi Dik-kumarich, obyvajicich krajiny na vychod, Jih, zapad a sever hory Rucaku, 010) vzdaji cest tirthamkarovi a jeho matce stejnym zpusobem jako predesle 'a ubednou k odhaneni much (Camara). Za nini nableduje skupina ctyr Dik-humari, bydlicich ve ctyrech rozich hory Rucaku. Stejne jako predesle, vzdaji poctu tirthamkarovi a jeho matce, nacez se postavi pred tirthamkarem & lampami v rukou. Naposledy prijdou ctyri Dik-kumari z Rucaka-dvipu, vydaji poctu tirthamkarovi & Jeho matce, u znou tirthamkarovi pupecni snaru asi ng ctyri prsty od tela, vykopou dulek, vlozi do neho uriznutou cast pupecni sntry & Easypou ji perlami a drahymi kameny. Potom vytvori tti beaidky z bananovych strom, a to ne vychodni, jizni a severni strane hlavni komnaty. V kazde besidoe udelaji velky ctyrhran & na nem lvi tran (Bimbasanam). Potom vezmou tirthamkara do dlani a jeho matku vedou k jizni besidce. Tam je oba posadi na lvi tria a pomazi je vonnym olejem. Odtud je vezmou do vychodni besidky, kde je vykoupou v posvatne vode, pomazou je santalovou mastio?) a ozdobi je vzacnymi sperky. Jakmile jsou s tiz hotovi, vezmou tirthamkara s jeho matkou do severni besidky, rosdelaji tam ohen trenim dreva zvaneho aranih18) a do plamene obe tuji santalove 1011-5060

Page #159
- 157 - drevo druhu gosiriam. 619) ohen a onech dvou kusu dreva arani peclive seberou a svazi do malych pytliku, jez si privazi k rukam. Tirthankarovi septaji do usi: Zij dlouho jako hora". Pri tom po sobe hazeji kamennymi koulemi. Potom, odnesou tirthankara i jeho matku na lose. Tim je skoncen ukol Dik-kumari. 620) V tomto okamziku pocnou v nebesich zvonit vsechny nebeske zvony a pocnou se trast truny Indra. Tu si Saudharmendrah uvedomi moci sveho nadprirozeneho poznani, ze se na svete lidi narodil tirthankarap. Hned rozkaze vrchnimu veli621) teli svych vojsk jmenem Narinaigamesinovi, aby trikrat rozezvucel zvon, 622) svany Sughosa-gbanta. To je znamenim vsem bohum jeho se, aby se prichystali ho nasledovat. Potom se Saudharmendrah se svou manzelkou a s pruvodem boha usadi ve svem vzdusnem vose (pelaka-viaanah) a vyda se na cestu, aby slozil poklonu tirthankarovi.623) Kdyz prijede na svem voze na pevninu Nandisvara dvip, zmensi vuz na velikost primerenou pomerum ve svete lidi. Potom pokracuje v ceste az k rodnemu mistu tirthankarovu, objede trikrat jeho komnatu a zastavi svuj nebesky vas na severovychodnim konei. Kdyz sestoupi z vozu, pokloni se tirthankarovi a jeho matce, predstavi se a vylozi ucel sve navstevy. Carovnym uspavacim prostredkem (avasvapini-vidi) uspi matku tirthankarovu a poloi vedle ni loutku podoby tirthankarovy, kterou sam vytvoril. Potom se zpetinasobi, v jedne podobe se priblizi k tirthankarovi s prosbou, aby ho smel vzit do svych rukou, v druhe podobe drzi slunecnik nad jeho hlavou, v treti a ctvrte podobe ho oviva camarami a v pate podobe kraci s velkym demantovym Sealen v ruce na horu Meru.624) Jeho poddani ho nasleduji v pruvodu. Kdyz prijdou na horu Meru, posadi se na balvan svany Atipandu-kambala, lezici v haji zvanem Pandukan. 625) V tomto okamziku, kdyz Saudharmendrah prijde na horu Meru, pozna take Indrah z druhe nebeske se, feanendrah, svym nadprirozenym vedenim, ze se narodil tirthankarah a odebere se na horu Mera. Po tom se o tom postupne dovedi ostatni Indrove a odeberou se postupne rovnez na horu Meru. Tak se shromazdi na hore Meru vsichni nebesti vladcove, aby vykonali obrad dzanma-kaljanaka." 626) Kdyz se vichai shromazdili, naridi Ajutendrah627) nebeskym sluzebnikum, Abhijogjum, 628) aby prinesli potrebne veci k oslave narozeni tirthankarova. Abhijogjove nejprve urobi osm tisic sedesat ctyri ohromne hrnce na vodu (kalaja), kazdy jedno jodzanam vysoky, a naplni je posvatnou vodou z mlecneho ocednu (sirodadhi) a a jinych posvatnych mist a prinesou odtantud take kvety nedostizne krasy a vune. Acjutendrah vezme kvety do svych rukou a drzi je nad vonnym kouren ohne, udrzovaneho vonnym dreven. Kdy takto posvetil kvety, polozi je na nohy tirthankarovy. Potom vykoupe tirthankara s nalezitymi obrady v posvatne vode pripravene v onech ohromnych nadobach, Boziti hudebnici doprovazeji obrad beznou a harmonickou hudbou, vyluzovanou na rozlicne nebeske nastroje. Potom otre telo tirthankarovo nebeskym satem a namaze je santalovou 1011-5060

Page #160
- 158 - masti. Zatim ostatni bohove konaji rozlicne obrady a ukony, kterymi projevujt uctu tirthamkarovi. 0297 Kdyz vsichni Indrove mimo Saudharmendra, ktery sedi a ma tirthamkara na kline, vykonali postupne tento obrad, vystrida Saudharmendre leanendran, Itery se spetinasobi, podobne jako pred tim Saudharnendran. Saudharmendrah atvor ctyri byky z nejcistsiho kristalu (sphatika-rataam) po ctyrech straron tirthamkarovych. % rohu techto byku vyteka voda a v ni Saudharmendrah vykoupe tirthamkara a utte ho nebeskym satem, Potom vykona aksata-padzu stribrnou ryzi, namaze telo tirthamkarovo santalovou masti, ovenci ho od hlavy az k pate a opeva jeho zasluhy v nebeskych hymnech. 30. Kdyz skoncil, opet se zpetinasobi, vezme tirthamkara od faane ndry, vrati se k nim do rodne komnaty, odstrani loutku, kterou pred tim vytvoril s probudi natku s carovneho spanku. PH ton rozkaze Kuberovi, aby vyzval Tirjaga dsrabhaky detit zlato a drahe kameny na rodiste tirthamkarovo. Abhijogjove ne rozkaz Saudharmendruv hlasaji do celeho svete, ze kazdemu, kdo bude spatne smyslet o tirthamkarovi nebo jeho matce, bude roztete na hlava na sedm casti, jako kdyz puka bazalkovy kvet.031) Na konec potre Saudharmendrah palec tirthankardv ambrosi1, aby ji sal, kdyz ma hlad, nebot tirthamkarove nesaji z prsou svych matek. 622) Zatim co se Saudharmeadrah vraci . tirthamkaren do loznice, ostatni bohove odejdou z hory Mero do Nandievara-dvipu, kem za nimi prijde i Saudharnendrah, jakmile dokoncil svuj 4:01. V Nandisvara-dvipu oslavuji bohove narozeni tirthamkarovo po osm dni, jak je zvykem pri kazdem kaljanaku, & po osmi dnech se vraci do svych nebeskych sidel. 5. Tirthamkarovy vlastnosti a jeho zivot v rodine Tirthamkarovi se narozeni dostane ctyr vyznacnych vlastnosti (atisajah), jimiz se lisi od ostatnich lidi. Prvni z techto zvlastnosti je, ze jeho hmotne telo (audarika-bariran) je neskonale krasne, proste potu a spiny a vychazi z neho stale nevyrovnatelne vune,634) Jeho dech voni jako vonavka, jeho maso & krev jsou tak ciste a bile jako mleko. Nikdo nikdy nevidz tirthamkara pojidat potravu, nebo vykonavat telesne potreby. Druha svlastnost tirtharkarove je, ze se jeho telo riznacuje tisicem a osmi stastnymi znamenimi (laksanan). Takova znameni me na tele kazdy clovek, ovsem v daleko mensim poctu. Vice stastnych znameni nez tirthamkaran clovek vubec nemaze mit. 635) 1011-5060

Page #161
159 A Treti zvlastnosti tirthamkarova je, ze vazba jeho tela (vadzra-rsabhanaraca-samhanam) je silna a odolna jako diamant. 636) Ctvrta zvlastnost tirthankarova je rada telesnych dokonalosti, jimiz se znacne lisi od ostatnich lidi. Kazdy tirthankarah se vyznacuje napitou te*637) lesnou soumernosti (sama-catuhsra-samsthanam). K tomu pristupuje nemeritelne velka sila, sladky a vsem lidem srozumitelny hlas, zdar ve vsem pod638) nikani a nezmenitelna doba trvani jeho zivota (airupa-kramas-ajusiam). Hned od narozeni osetruje tirthankara pet zen, toti kojna, chava, ktera se stara o jeho cistotu, chava, ktera ho stroji, chuva, ktera si s nim hraje, a chava, ktera ho nosi.639) zivot tirthankara je hned od pocatku pla udalosti. Prvni den oslavuji rodice jeho narozeni. Treti den mu ukazi mesic a slunce, sesty den zachovavaji obradne bdeni, dvanacty den mu daji jmeno, a to jmeno, jez ma nejaky vnitrni vyznam a jeho blahozvestne, znaci neco dobreho, prizniveho nebo stastneho.640) S touto udalosti je spojena velika slavnost, na kterou je pozvano mnoho pribuznych a pratel, a ktera je zakoncena velkou hostinou. 641) Po dobu detstvi ma tirthamkarah za sve druhy bohy, kteri na sebe berou podoby rozlicnych lidi a zvirat. Prave v tomto se ji vsem jevi, ze je hoch predurcen za tirthankara, Hoch ma vsechny vedomosti sve doby a nemusi se proto ucit. Nekdy to rodice nevedi a vedou ho do skoly, ale tam dokaze svou prevahu nad vsemi spoluzaky. Kdyz dospeje, nektery tirthankarah se ozeni 642) a nektery je i pomazan 643) na krale a vladne zemi. Dokonce se muze stat i cakravartinem. Neni to vsak k jeho budoucimu ukolu nezbytne nutno, aby byl zenat a aby byl kralem. To vse zalezi na bhoga-phala-karmanech, ktera si nahromadil ve svych predchozich 1votech. Ve viem podnikani je vzdy nejvyse spravedlivy a je mailovan celym svyn okolim. 1011-5060 Dikea kaljanakan Kdyz zbyva jiz asi jen rok do te doby, kdy se ma tirthankarah zrici sveta a ma odejit z domova do bezdomovi, aby zil jako potulny mnich a daval priklad lidstvu, pristoupi k nemu Lokantikove, bohove z pateho nebe (Brahma-devalokah)644) a se sepjatyma rukama ho prosi a zaprisahaji, aby vybudoval tirth a ukazal tak svetu cestu k vecne spase, po ktere lidstvo prahne. Od toho okamziku tirthamkarah stupnuje svou dobrocinnost a zacne davat bohate dary kazdemu, kdo prijde a je ochoten jeho dary prijmout.645) Tak kazdeho dne od vychodu slunce az do vecera vyda deset milionu osm set tisic zlataku na dobrocinne ucele. Za celou dobu od navstevy Lokantiku az do (suvargah) 646)

Page #162
- 160 - eve dikse vyda pry celkem tri miliardy osm tisic osm milionu zlataki. Toto bohatstvi mu doda na rozkaz Saudharmendra (nebo Isaneadra) bah pokladd: Kubera. Kdyz se priblizi posledni den svetskeho zivota tirthamkarova, pocnou se opet trast nebeske truny Indri a Indrove poznaji svou nadprirozenou moci, se se priblizil okamzik, kdy tirthamkaran ma nastoupit mnisskou cestu, 111 aiksakalianakam. Jakmile to Indrove svedi, ihned se vydaji na cestu a prijdou k tirthamkarovi, vykoupou ho v posvatne vode, ottou jeho telo nebeskym matem, namazou je ho tezo santalovou masti a ozdobi ho venoi a sperky. Saudharwepdrah avou nadprirozenou moci vytvom nositka, do nichz tirthamkarah usedne. V nositkach ho. nesou lide a bohove do lesa.471 v lese tirthamkarah sestoupi z nositek, bejne ze sebe vence, sperky a odev a dovo16 Indrovi, aby my polozil na ramena nebesky sat. Potom si vytrhne pet hrsti vlast z hlavy.548) Jedinou vyjimku tvoril prvni tirthamkarah tohoto obdobi svasarpin, ktery i v jinych ohledech vykazuje odchylky od ostatnich zivota dzina, Rsabhah, ktery si pry vytrhl pouze ctyri hrsti vlasa, 97 protoze ho Saudharmeadrabi zaprisahal, aby ustal a ponechal si ostatai vlasy. Saudharnendrah hodi vytrhane vlasy do oceanu Ksirodadhih. Kdyz se Saudharmendrah vrati, prijme od tirthamkara slib, ze se vystriha vseho hrisneho jednani, cimz je obrad d{kse vykonan. K tomu je treba podotknout, ze podle dzinisticke viry Zadny tirthamkaran neni pred tim, nez vykonal diksu, zakem nejakeho ucitele (guruh) nebo ucitela, jejichz nauka by ho potom nespokojila, jako tomu bylo napr. u Buddhy. Dziniste pevne veri, ze kazdy jejich tirthamkaran je sam od sebe osviceny, avalam buddhah. 656) Tehos dne, kdy se zrekne sveta, tirthamkaran se zacne poetit a posti se nejmene dva day. Zaroven pocne cestovat od mista k mistu pesky jako znich bez domove. Kdyz akondi tirthamkaran svuj prvni pust, patero bozskych znameni (diviam) provazi tuto vyznacnou udalost. To tiz v nebi se rozezvuci ohronne nebeske bubny. (dundubhih), na zem pada dest drahokamu (retnavrstib), dest kveta vsech peti barev (pancavarnepue pavrstin), dest vonne vody (gandhodakavrstin) a do domu hospodari padaji nebeska roucha (vasotksepah).54) Tirthankarah potom cestuje svetem, po case dosahne atupen vedeni zvaneho manahpariaja-aznanam 927 a konecne se pribl131 okamzik, kdy dosahne vsevedononosti, kevale-dinanan. Jak tirthamkaran dojde vsevedoucnosti Za delsi nebo kratsi cas po tom, kdyz dosahl manahparjaja-dznanan, tirthamzarah se konecne 511x1 okamziku, kdy ma dosahnout vsevedoucnosti, kevala-dzna-. 1011-5060

Page #163
- 161 - nau, Az dosud tirthamkara-nams-karna trvalo ve stavi latentain, jako potencial, ktery se ma uvolnit a vyvinout velkou sila, jakmile se podari dospivajicimu tirthamkarovi zaicit poaledal xbytky ghati-karman. Bezprostred ne pred timto stastnym okamzikem se podaou opet trast truay Indra a vsech ctyriadede sat Indru se vyda na cestu, aby ae zucastnili teto slavne udalosti a aby j1 oslavili a nejvetsi nadherou. Prvni ukol bohu pri kevala-dxnana-taljanakuo337 je postavit das tojne tecniste pro tirthamkara, kde by wedl na dostojnem trunu a kde by se mohli usadit i vsichni bohove, lide a zvirata, kteri maji vyslechnout prvai tirthamkarovo kazani. Tato bozska stavba se nazyva samavaseradar a cela rada bohu se zucastni prsof na ni. Podle dzinisticke baje nejprve Tate-kumarove54) ocisti padu v kruhu jednoho Jod zena, 591 odstrani keminky, tray atd. Stenits-kumerove seslou na misto stavby vrany dest a ti % Vjantari, kteri jsou bonove sesti rocnich pocasi, seslou dest kvetu vsech barev, jez zustanou lezet na zemi obracene spodni casti nahoru. Vana-manterove907 postavi zaklad gtavby (pitha-bandhan) ze zlata Suvarnam), perel (ma" ain) a drahych kamen (ratnan).571 Tento zaklad pak nese tri soustredne basty (vapran), >> nichz vnejsi je nejnizsi a vnitrni nejvyssi. Vnejsi nejnizsi basta je ze stribra a je ozdobens kupoleni (kapi-eirsa kan) 567 a branami (totrangm) ze zlata, Jejimi staviteli jsou Bhavana-vasinove. Prostredni basta, postavena Dzjotisky je ze zlata a ma kupole a brany % drahych kamenu. Vnitrni a zaroven nejvyssi basta je vystavena z drahych kament a jeji kupole a brany jsou z perel. Jejimi staviteli jsou ne besti bohove, Vaimanikove. Tato basta meri od stredu ke kraji 1300 luku, tj. asi dva kilometry. 659) Uprostred nejvyssi basty a tim vlastne uprostred celeho samavasarana poetavi bohove tran z perel (mani-pithem). Perlovy trda je dve ste ananue ja, ti. asi 300 m dlouby a royaz tak siroky. Jeho vyska se rovna vysce tirthank arove a je proto u rozlicnych tirthamkaru ruzna. K. trunu vedou ctyri vchody, kazdy se tremi schody. Zaklad tronu je dva a pul krase (asi 7500 m) na okolni rovinou.660) Uprostred perloveho tripu stoji 9.6 okovy strom a nad nim posvatny pipal (caitiavrksah).561) Pod asokovym stromem stoji ctyri lvi trny (Bimhasanam) obracene do ctyr hlavnich svetovych stran. Pred kazdyn trunem je stolicka a nad kazdym trinem tri slunecniky nad sebou. Na tranech obracenych k jihu, zapadu a severu Indrove z radu. Vjantaru postavi sochy, predstavujici tirthamkara, ktere jsou tak dovedne vytvoreny, ze se na vlas podobaji zivemu tirthamkarovi a nikdo z lidi je od neho nerozena. Po kazde strane vchodu k lvin tranum se vznasi po jednom camaru, celkem os camaru. Ve skutecnosti je drzi jaksove, 904ale protoze jakove jsou neviditelni lidem a tirjandum, zdaj se Pamery vznaset ve vzduchu. Pred kazdym lvim trunen je kolo zakona (dharme-cakram), polozene na zlatem lotosovem kvetu, zavesenem ve 'vzduchu. 1011-5060

Page #164
. 162 Ukaz stapelbara Dzjo Kazda basta ma ctyri brany, obracene le ctycem hlavnim svo tovym stranyu. Vene-mantarove vztyci nad kazdou branou vlajku na Zerdi tisic joazan vysoke a ozdobene mensimi korouhvickami a zvonky. U kazde brany postavi nadherna nebe98 a branu opatri osmi znamenimi stesti, 37 soskami, venci kveta, oltari (veaih), ozdobnymi nadobami (kalasah) a trojici oblouku z perel & kaditelnic (dhupa-ghatih), zaveseogol na snarach perel. U kazde brany nejhorejsi, voittni basty jsou dva bohove jako vratni (dvarapalah, drarapalakan), u vychodni dva Vaimanikove, v jizni brany dva Vjentarove, u zapadni dva Dzjotiskove a u zapadni dva Bhavanavabinove. Kazdy me odznak sveho radu, tridy a akupiny - -bud luk, zezlo, osidlo (smycku) nebo ky). Vratnymi na druhe baste jsou takove bohyne, jejichz jmena se uvadeji v parech, jako Dzaja a Viazaja, Adzi ta a Aparadzita atd., drzice v rukou abhajan, 47 smycku, ankuet a kladivo. : U kazde brany nejnizsi basty je po jednom vratnem; jsou to bohove: Tumbaruh, Khatvahgi, Nreiraheragvi, Dzatamukutamanditan. ndition 666) Kdyz je sanavaaranem postaveno, vejie tirthank arah zapadni branou v privodu bohu vsech ctyr tria, obejde obradne posvatny pipal, vada cest'cirkvi slovy "namo titthassa "0077 & usedne na prazdnem, k vychodu obracenem trunu. *** Bohove stvori devet zlatych lotosu, kazdy o tisici zlatych platcich (sauvarnan sanasrapatranjabdzam). Na dva z nich 81 polozi tirthaukerah nohy. V tom se rozezvuci nebeske bubny (dundubhiba na vsech ctyreoh stranach tirthamkarovych plane avetelna zare (bhamandalan). Po tom prijdou ucastnici kevala-dznana-kaljanska a posluchaci prvniho tirthamkarova kazani. Nebeske bohyne vejdou vychodni branou, trikrat obradno obejdou tirthamkara, a postavi se v jihovychodnim konci nejhorejsi basty, nechavajice misto pro mnichy a mnioky, 10 ktem sem prijdou a postavi se pred ne. Jizni branou Fejdou bohyne Bhavanavasint, Dzjotisku a Vjantara, vykonaji ty obrad a postavi se v jihozapadniu konci basty, stojice ve skupinach za sebou podle poradi. Bohove techto tri radu vejdou zapadni branou a usednou v severozapadnim konci basty. Nebdeti bohove a lide, muzi i zeny, vejdou severni branou a ugednou v severvychodnim konci horeni basty. Na prostredoi baste se usadi tirjancove 8 na nejnizsi, vnejsi baste stoji jejich vozy a zavazadla. Jakmile vsichni zaujali sva mista v samavasaranu, Saudharnendreh se sepjatyma rukama velebi tirthamkara. Tir themkarah potom kona sve prvni kazani, jehoz vysledek je ten, ze se velika rada lidi zrekne sveta a stanou se mnichy nebo uniskami. Tirthamkarah vylozi onem, kdo dosahli ganadhara-nama-karmana, ze se kazda latka (dravjam) vyznacuje tremi pri vlastky, ze ma totiz pocatek, trvani a ze podleha zkaze. Tento vyklad dostaci budoucim ganadharin, aby na zaklade neno sestavili nabozensky kanon, dvedsaggi,"71) Indrah prinese m1 su plnou vonneho nebeskeho prachu (vasah) a stane s ni u tirthaml arovych nohou. Tirthankarah povstane, vezme do ruky neco prachu a nasype jej na hlavy ganadhard a 2011-5060

Page #165
- 163 - da jim svoleni vyptavat se ho (anujogan) a zalozit skolu (ganah). Bohove, bohyne i pritomni lide si sypou vonny nebesky prach na hlavy. Po celou dobu zvuci nebeake bubny. Potom se tir thankarah opet posadi a kona kazani. Toto kazani trva jednu paurusi.672) Kdyz je tirthamkaran skonci, naridi krai673) zeme, v niz samvasaranam stoji, aby se prinesly obetni pokrmy (balin) a to vychodni branou. Kazdy z pritomnych potom, kdyz bali byly prineseny, vezme trochu techto pokrmu do ruky a hodi je pred tirthamkaren do vzduchu, kdyz ho pred tim obradne obesel od leve strany k prave. Kdyz se tento obrad skonci, tirthamkarah povstane a jde severni branou do devacchandu,574) jenz je postaven v severovychodnim konci stredni basty. Tim je vlastne polozen zaklad k cirkvi, k titthu. Nejstarsi % ganadharu kona potom kazani, jez trva jednu paurusi. Ke konci je jeste ustanoven jeden jaksah a jedna jakoini jako ochranci nabozenstvi (eaganadevatan). 075) Potom se lide i bohove pokloni tirthamkarovi a vrati se domu. Bohove se opet jako u prilezitosti i ostatnich kaljanak zastavi Nandisvara-dvipu, kde oslavuji udalost po oem dai. Od zalozeni tirthu po nirvanam WATU Vlastne teprve tim okamziken, kdy zalozi tirth, stava se svetec tirthenkaren. Nazyva-li se i pred tim tinto jaenem, je to vlastne predcasne, anachronismus a spravne by se melo rikat jen "budouci tirthankarah". Tirth zalozi tirthamkarah v tom okamziku, kdy se stane vsevedouciu. Proto se take nazyva kevalf, ve evedouci. Nutno vsak ho rozeznavat od ostatnich kerelini, kteri protoze si neziskali tirthamkara-nama-karmana, nemohou zalozit cirkev, a $a telesneho zivota se ponekud lisi od tirthamkaru. Vsevedouci svetci tohoto druhu se nazyvaji samanja-kevell." Tirthamkarah byva take nazyvan arha, zaslouzily, dustojny, svetec, nebo dzinah, vitez nad neprateli, jimiz jsou zla karmana, vasne, naklonnoet, nenavist atd. Ale i nekdy samanja-kevalinove byvaji nazyvani dziny, a v tom pripade tirthankarah byva nazyvan dzins-patih nebo dzinesvarah, tj. pan dzinu, nebot za sveho telesneho zivota je jejich panem, protoze jeho moc vlivem zasluznych karnan je mnohem vyssi nez jejich. Tyto rozdily ovsem zmizi tim okamzikem, kdy oba dojdou nirvana, nebot mezi spasenymi (muktah, siddhah) neni rozdii.6.78) Kazdy tirthamkarah, kdyz dosahl vsevedoucnosti, na dvanact privlastka (gungh), z nichz oem je hmotnych pratiharjam: div, zazrak) & ctyri jsou zvlastni osobni vlastnosti (atieajan). 1021-5060

Page #166
- 164 - Osm pratinarji: 1. aeokovy strom, 2. deet nebeskych kveta, 3. vejire a jacimi ocasy (canara), 4. lvi trua (simheganan), 5. svatozare (phamandalan), 6. nebeske bubnovani (dundubhih), 7. nebeska hudba, 8. Blunecnik (nebesa, hatran)." Osobni zvlastnosti tirthamtarovy (atisajah): 1. Apajapegane-atisajan, pasobici, ze tirth amk arah neni nikdy vyrusovan. ani znepokojovan. 680 2. Dznana-atloajah, pusobici, ze vi vse. 3. Pudza-atibajah, pusobici, ze je vecmi uctivan & zboznovan. 4. Vacanatibaiah, jevici se v tom, ze tirthankara kazdy slysi a kazdy rozumi jeho reci. 682) Tirthamkarah vsak zustava za sveho lidskeho zivota i dale clovekem, a jeko clovek mize zakouset rozlicne strasti (parilahan), ovses ne vsechny, nybrz pouze polovinu, co ostatni lide. *84) Ale jen malokdy je tirthamkaran nucen snaset tyto strasti, nebot kdyz znicil mohani ja-kardana a antaraja-karlana, zpravidla podleha jen satarvedanija-karmana, ale nikoli asata-vedanija-karnanim. Tirthamkarah aeni v te ktere dobe jediny na svete, trebaze se v Bharate & Airavate muze vyskytnout jen v duhsama-susaue, a v te dobe je v Bharate pocet tirthankaru presne stanoven poc tem dvaceti ctyr. Jinde se vsak vyskytuji v kazde dobe. Tirthamkarove se vsak mohou vyskytovat i na jinych kontinentech a v Dzanbu-dvipu i v jinych krajinach, ovsem jen v zemich prace (karma-bhumin). Poctem karnabhumi na svete je urcen nejmensi pocet tirthamkaru soucasne zijicich, jenz se udava na dvacet,683) i nejvyssi pocet soudobych tirthamkart, ktery se udava cislem sto sedmdesat.841 v soucasne dobe zije pry podle afinisticke viry dvacet tirthamkara, jejichz jmena se dokonce podrobne uvedo 1.585) Sadhuove kterehokoli tirthamkara jsou podrobeni rade pravidel, zvanych kalpah.080) Techto pravidel je celkem deset. Jenon vsak madsi prvniho a posledniho tirthamkara veku duhsana-susany jsou podrobeni vsem deseti pravidlum, kdezto pro mnichy ostatnich tirtharkaru jsou zavazna jen ctyti pravidla (3., 5., 6. a 7.). Jako pricinu toho uvadeji dziniste, ze mnisi prvniho tirthamkara tohoto svetoveho obdobi byli primi (rdzub), ale malo chapave (azadan), mnisi posledniho tirthaukara neupMmni (vakrah) a malo chapavi, kdezto mnisi ostatnich tirthamkaru byli primi a chapavi (pradznan).** 1011-5060

Page #167
- 165 Nektery tirthamkarah, kdyz se b231 doba, kdy ma dojit nirvana, kona kazani, ktere trva sestnact prahara,**$neni vcak pravidlem a nezbytnosti. Kazdy tirthamkarah vsak dostoupi na zebriku duchovniho vyvoje az na ctrnacty stupen, k nejvysimu bodu cisteho rozjimani (gukla-ahjanam), ktere trva jen tak dlouho, co by clovek pronesl pet kratkych samohlasek. Potom dojde okamzite nirvana jako kazdy, kdo je vtelen na svete naposledy (cerama-sariri). Jakmile se priblizi tento okamzik, opst se Indrove v nebeskych risich o tom dovedi tim, ze se pocnou tragt jejich truny. Hned se vypravi k tir than karovi a used noy vedle neho s rukama slozenymi do klina. A tehdy, kdyz se zbevil i poslednich zbytku aghati-karman, tirthamkarah dosahne konecne spasy, stane se vysvobozeny z kolobehu zivota, Paramuktan, siddhar, Indrove i lide citi v tom okamziku hluboky zarmutek, ale vzmuzi se, aby vykonali obrady posledniho kaljanaka.589) Saudharmendrah naridi Abhijogjan, aby prinesly vsechny potrebne latky k poslednim obradu. Abhijos jove prinesou nejvzacnejsi santalove drevo (druhu gosirse) z pralesa Nandana na hore Meru a vyrovnaji je v kruhovitou pohrebni branici. Potom prinesou vodu z mlecneho oceanu (sirasamudrah), v niz Indrah omyje svate telo tirthamkarovo. Indrah je namaze take santalovou masti, prikryje je dvema kusy nebeskeho satu & ozdobi vzacnymi sperky. Potom se Indrah pokloni tirthamkarovi, zvedne telo, da na mary a sam je nese k pohrebni hranici. Nekteri bohove jdou pred pruvodem, nesou kaditelice (dnupa-patram) a jini rozhazuji vonne kvety pred telem tirthamkarovya, nekteri jdou za narami, placi a narikaji. Kdyz dojdou k Zarovisti, Indrah polozi tirthamkarovo telo na hranici a da rozkaz Agni-kunarum, aby rozdelali ohen. Bohove liji na hranici sto hrncu prepusteneho masla a medu a hazi do ohne mnozstvi kafru vzacneho druhu. 907 Kdyz vsechny soucastky tirthamkarova tela - krome kosti - ahori na popel, Megha-kunarove uhasi ohen tim, ze do neho liji proud vody z mlecneho oceanu. Saudharmendrah si potom vezme pravy horici spicak (danstrah). Isanendran levy. Ostatni Indrove si rozdeli ostatni zuby a ostatni bobove kosti. Nekteri z lidi si jeste z horici hranice vezmou trochu ohne, nekteri si pak vezmou popel a pomazi si s nim sva tela. Potom bohove vystavi nad zbytky tela tirthamkarova, na miste, kde bylo spaleno, nahrobek z perel a drahokamu. Tim konci posledni pocta hmotne schrance tirthamkarove, z niz zatim jiz duse vyprchala, aby se jiz nikdy nevratila do kolobehu zivota a stoupa nezadrzitelne k nejvyssimu mistu sveta. Smysl baje o tirthamkarech Neni sporu o tom, ze baje o tirthamk arech v teto podobe je pomerne pozdniho puvodu. Vznikla pravdepodobne ze snahy dokazat, ze azinismus je velmi starobyle nabozenstvl, ze tirthamkarove znova a znova prichazeji na svet a neuci 1011-5060

Page #168
- 166 - nie noveho, nybrz ze jejich uceni je jen stara nauka, prizposobena nove dobe & jejim okolnostem, bud zhorsenym nebo zlepsenyn. Aby to jaksi bylo ocividne dokazano i proe temu cloveku, ktery nema smysl pro pojem svetoveho vyvoje, byla vytvorena baje jednak o svetovych periodach, jednak o tom, jak zivot kazdeho tirthapkara v poslednim vteleni mezi lidmi probiha v podstatnych strankach tym zpusobem, a 11.1 se od ostatnich jenom vnejsimi strankami, z nichz naohe jsou pry vysledkem zakona vyvo je Bharata-kee tra V rozlicnych svetovych vecich. Materialu pro tuto sonetredenou baji byli pravdepodobne vazinibau hoed od pocatku doet. Predevslm se asi tradici udrzoval skutecny zivot Vardhamandv, jenz cim dale od jeho smrti tim vice byl opradan legendami a povestmi a okraslovan rozlicnymi zazraky, px cemz nelze vyloucit ani vlivy jinych soucasnych indickych nabozenstvi, s nimiz dziniemus souperil o prvenstvi. Mimo to tu byl pravdepodobne legendarni zivotopis predposledniho tirthamkara Paravy, snad jiz v te dobe promeneny ve skutecnou baji. Saad tu byly i zbytky myticke a ne dosti 188Ae historie o starsich dobach dzinism ao jeho drivejsich hlasetelich, povesti a baje, ktere se vazaly k mia tam, od nepameti posvatnym, baje kesrologicke, baje o bozich & pekelnych bytostech z dob, kdy dzinismus jako hodne primitivni utvar byl nabozenstvim nejakeho pomerne maleno indickeho kmene. z techto prvku, k nimz bylo pridano asi tez mnoho ze soucasnych indickych nabozenstvi, zejmena z lidovych nabozena tvi rozlicnych indickych kmenu, ktera se abi jiz tehdy puso beoin ari jakych brahmand pocala spojovat pod zastitou stareho vedskeho nabozenstvi, vznikla ona sdruzena baje, ktera byla prohlasena ze spolecny zivotopis vsech tirthamkara. Snad jiz v ustni tradici, zvlaxt vsak tehdy, kdyz se dostalo mytickemu zivotopisu 11 terarniho spracovani, byla baje vysperkovana tozlicnym. podrobnymi popisy mist a lidenini obrada a ukond. Tyto popisy a liceni jsou v bajl ovsem anachroniemen, nebot jsou vlastne obrazem stejnych ukon v lidskem zivote, jak byly v Indii obvykle v dobe, kdy byly do baje zarazeny. Aby vsak byly zbaveny lidske prostoty, byly. zvalidery, rozmery veci byly udavany bajecnymi rozmery, hmota a latka, kterych bylo pouzito, byly vyliceny jako nejvzacnejsi veci v tehdejsi Ind11. A tak v zivotopise vlastne puvodne lidskem byly dolezite vykony pripsany bohim. Dzinismus je vsak nejrealistictejsi a nejracionalistictej81 nabozenstvi v Indii a snad na svete vubec. A tak se cesto v teto baji hlasi ke slovu velice strizliva mista, skoro matematicky vypracovana, z nichz vidime, ze vzdy byly v azinismu prvky, ktere si byly vedomy rozdilu baje a pravdy a ze si i dobre uvedomovaly i ucel baje. Jevi se nam tak dzinisticka baje 2e jako neco prirozeneho, jako vyplod 11du, nybrz jako umely vyplod, vybudovany ucelne rozumovou cinnosti k vytknute 1011-5060

Page #169
167 - mu ucelu. Je tedy azinis ticka baje. - na prvnim miste baje o zivote tirthame keru - baje umela, jakasi myticke vede. Proto take na ni musime pohlizet docela jinak, nez na jine nabozenske baje a nesmime ji rozebirat stejnymi metodami jako jine nabozenske baje. Dakladny rozbor tech to baji, presne roztrideni a serazeni rozlicnych prvku, to je ukol budoucnosti, ktery snad prie po je velkou merou k tomu, abychom pronikli dale do minulosti dzinismu, pokud mozno az k onem primitivnim prvkom, z nichz pravdepodobne dzinismus vyrosti, tak je ko i ostatni indicka lidova nabozenstvi. 1011-5060

Page #170
- 168 - TIRTHAMIK AROVE RYNEJSIHO A PRISTIHO SVETOVEHO OBDOBI Prva tirthamlar ah kynejsiho svetoveho obdobi BATE Prvni tirthankarah tohoto obdobi avasarpint by2, jak jsem se jiz annil, RSABHAH, ktery prave proto, ze byl prvnin, je velmi uctivan dzinistickymi veri. cimi, zejmena digambary, ackoliv je jeho postav zabalene bajeni, vynyica jicimi se kazdemu rozboru, ktery by v nich chtel nalezt zrnko historickych zprav. Jsou to zejmena zase one obrovska cisla, ve kterych si dziniste velmi 11 bu ji, jez ubiraji baji posledni stopy pravdepodobnosti.. Baje vypravuje, ze se Rsabhah (zvany take Vrsabhah, v prakrte Usabbo) narodil v Kosale 92) koncera tretiho veku tohoto svetoveho obdobi. Prvni ctyri kaljanaka se pry udala kdyz byl mesic v souhvezdi Uttarazadna, pate souhvezdi Abhidzitu.693) Rsabha pry sestoupil z nejvyssi nebeske rise zvane Sarvarthesiddham, kde zil tricet tri sagaropama, a vstoupil do lona ksatrijake zeny Marudevi, manzelky praotce (kulakarah) Nabhiho. 347 Nabhih pochazel z rodu Iksvakuova e vladl v Ajodhje nad Kosalsken. Postavou pry byl 500 dhanueji vyaoky a celkem pry zil 8,400.000 purv. Podle baji byl prvnim kralen (prethamaradza) prvnim zebravym mnichem (prathama-bkiksakarah), prvnim svetcem (prathang-dinan) v totmo avetovem obdobi - avasarpini. Dzinisticke baje, zejmena diganbarskeho povodu, uvadeji ne jenom zevrubas jeho zivotopis, jenz je v podstate vyroben dle uvedene sablony, nybrz vypravuji i o jeho predchozich zrozenich, kdy zil postupne jako Mahabala-cakravarti ve svete lidi, jako Latitahga-devah v druhe nebeske risi, jako Vadzredzeighan, syn Vadzrabahua, krale v Uptale-Kate na rece Sitode,6967 jako ucitel Arjacarjah, jako ban Svajamprabha-devah v druhem nebi, jako princ Suvedi, syn krale Sisinimahanagara, jako buh Adjutendrah v sestnacte nebeske risi, jako Vadzranabbia, syn Vadzrasena, krale v Pjndarikinagare a konecne jako Sarvathasiddhi-devah v nejvyssim nebi. Baje uvadeji take jeho karmenovou barvu, ktera je zlatozluta (pita lesja), jeho znak je byk (vrsah)097 a jeho sasanadevi je cakresvari. Z zivotopisu Re abhova je treba uvest, ze podle baje me ato deti z rozlicnych manzelek, z nichz se zvlaste uvadeji dvojcaty manzelky Sunangely, Bhara 1011-5060

Page #171
169 698) a doera Brahmi; dale ayn tah, prvni cakravarti tohoto svetoveho obdobi, Bahubalih699) a dcera Sundari. Pro sve deti pry vynalezl rozlicna umeni, dovednosti a vedy. Povesti o detech Reabhovych spojuji dzinisticke bajeslovi podivuhodne s bajeslovim jinych nabozenskych sekt v Indii, a jejich prostrednictvim a hinduismem, ve kterem ony ruzne praindicke prvky splynuly v jeden celek. G Reabhah pry konal jedno sto tisic purv rozlicna pokani a na konci teto do~ by dosel nirvana na hore Astapadu, kterou nekteri dziniste kladou do Himalaje, jini na poloostrov Kathiavad, pokladajice ji za totoznou s horou Satrundza11.700) Okamzik Rsabhova nirvana udavaji dzinisticke baje velice presne a to na tri roky osm a pul mesice pred koncem tretiho svetoveho veku tohoto obdobi avasarpini, tedy presne jeden svetovy vek pred nirvanem Mahavirovym. Ucty se dostava Rsabhovi u dzinistu znacne. Hlavni pricina toho je, ze je prvni tirthankarah tohoto svetoveho obdobi a tim vlastne puvodni zakladatel nabozenstvi v Bharate-ksetre v tomto obdobi. Proto mu dziniste radi davaji jmena, ktera oznacuji toto prvenstvi, jako napr. Adinathah (prvni ochrance), Jugadieah (prvni pan veku), Jugadidzinah (dzinah pocinajici vek), Adiavarah (prvni pan). Krome techto jmen ho nazyvaji tez po otci Mabhiovcem, Nabhejah. Nejvice ho uotivaji na hore Satrundzaji, kde je soche Rabhova, o ktere jde poveat, ze ji postavil syn Reabhuv Bahubalih, ktery sam byl veliky svetec, velmi uctivany digambary v jizni Indii. S uctou Rabhovou souvisi, ze jeho zivotopisy jsou s oblibou zpracovany ve vsech dzinistickych sektach a casto se jeho zivotopis stal latkou ke skutennym basnickym dilum. Ovsem tyto zivotopisy jsou vetsinou silne anachronicke a nepodavaji vubec pomocnou ruku, aby byla rozresena zahada vlastniho puvodu deinisau.701) 1011-5060 Ostatni myticti tirthamkarove tohoto obdobi Jeste dalsich jedenadvacet tirthankaru po Reabhovi je uplne zahaleno zavoji baji a utapi se v oohromnych dainistickych cislech. Ale vsechny tyto myticke obnovitele nabozenstvi uctivaji dziniste tak, jako by to byly historicke osoby: maji sve chramy a jejich sochy jsou v ochozech chramu ostatnich tirtham kara. Proto o nich musim uvest alespon nejdulezitejsi data, pokud jsou totiz potrebna pri cetbe dzinisticke literatury, pri studiu archeologie a aby bylo porozumeno dzinistickemu vytvarnemu umeni po obsahove strance.

Page #172
Druhy tirthankara je ADZITAH, nebo activejsi formou obycejne zvany Adzi702) tana thah. Jeho otec byl Dzitasatruh a matka Vidzaju ze stejneho rodu jako Rabhah. Jeho rodiste je rovnez Ajodhja. Jeho kaljanaka pripadji na dny, kdy mesic je v souhvezdi Rohini.703) Jeho barva je zlatozluta, za znak ma slona (gadah), deanadevi je Aditabala. Jeho telesna vyska se udava na 450 luka, jeho vek na 7,200.000 purv. Mel pry devadesat ucedniku, ganadharu. Nirvana pry dosel padesat bilionu sagaropam po Rabhovi na hore Sameta-sikharu (Parasnathu). 170 Treti tirthankarah je SAMBHAVAH, ktery se podle baje narodil v meste Sravasti. Jeho otec byl Dai tarih, matka Sena, oba z rodu Ikevakuova, jeho souhvezdi bylo Purvesadhe.704) Karmanovou barvu mel zlutou (pita leaja). Za znak se mu pridava kon (asvah) za ochrannou bohyni (asanedevi) Duri tari. Jeho telesna vyska se udava na ctyri sta luku, vek na sest milionu purv. Mel sto pet ucedniku, ganadharu,705) Nirvana dosel dle baje na hore Sameta-eikharu, tricet bilionu sagaropam po Adzitovi. Ctvrty tirthankarah je ABHINANDANAH, narozeny v Ajodhji z otce Samvara (nebo Sambara) a matky Siddharthy. 706) Jeho barva je zluta jako u predeslych tirthankaru, jeho souhvezdi je Punarvasuh, 707) ochranna bohyne Kalika,708) Jeho zanken je opice (plavagah). Byl pry vysoky tri sta padesat luku, il pot miliom purv. Pocet jeho ganadheru byl sto tri. Nirvana dosel deset milionu sagaropan po predchozim tirthankarovi. Paty tirthankarah je SUMATIH z Adjodhje.709) Jeho otec se jmenuje Meghah (nebo Keghaprabhah), matka Mangala. Jeho kaljanaka pripadaji na konjunkei masice se souhvezdin Magha.710) Jeho barva je rovnez zlatozluta, telesna vyska tri sta luku a dozil se veku ctyr milioni purv. Za znak ma kulika (krauncah). 711) Za ochrannou bohyni ma Mahakali.710) ucedniku mel sto sestnact. Nirvana dosel devet bilionu sagaropam po predeslem tirthankarovi, rovnez na hore Sametasikharu. Sesty tirthankarah je PADMA PRABHAH,713) sya Sridharav a Susinin, narozeny v Kausambi. Jeho souhvezdi je bitra,715) karmanova barva cervena (padma1664), jeho znak je lotos (abdam), eaaanadevi jama.716) Jeho telesna vyska 714) se udava na dve ste padesat luku a delka jeho zivota na tri miliony purv. Jeho ganah mel sto jedenact ucedniku. Nirvana dosel pry take na hore Saneta-aikharu a to devet set miliard po nirvane pateho tirthankara. Sedny tirthankarah je SUPARSVAH.717) Narodil se pry v Kasi z otce Pratistha (nebo Supratistha) a matky Prthivi. Jeho souhvezdi je Visakha,718) karmanova barva zlatozluta (pita), jeho znak svastikah, sanadevi Santa. Byl pry dve ste luku vysoky a dozil se veku dvou milionu purv. Ucedniku mel devadesat pet. Nirvana dosel rovnez na Sameta-eikharu a to devadesat miliard sagaropam po predeslem tirthamkerovi. 1011-5060

Page #173
. 171 Osmy tirthamkaran je CANDRAPRABHA: 7197 Narodil se pry v Candrapuri a jeho rodice byli Mahaaenah a Laksmana. Jeho kaljanaka pripadaji na konjunkci mosice se souhvezdim Anuradha.720) Jaho karmanova barva je bila (sukla), jeho znak je mesicni srpek (easi), saganadevi Bhrkuti. Jeho telesna vyska byla pry sto padesat luka, dosahl stari jednoho milionu pury. Mel devadesat tri ucedni - ku a nirvana dosel na hore Sameta-eikharu devet miliond sagaropam po predchozim tirthamkarovi. Devaty tirthamk arah je PUSPADANTAH, zvany take Suvidhinathah, 721) Harodil se v meste Kakandi, kde vladl jeho otec Sugrivah (Suprijah). Jeho matka se jmenovala Rama. Jeho souhvezdi je Mulan, 722) karmanova barva bila, jeho znak je motaky netvor a hlavou delfina, makarah, edsanadevi Suthraka. Byl to luka vysoky a dozil se stam dvou set tisic purv, mel osmdeset osm ucedniku. Nirvana dosel devet set milioni sagaropam po predeslem tirthamkarovi, a to rovnez na hore Sameta-sikharu. Desaty tirthamkarah jel SITALAR, 1257 syn Drdharathiya Nandin. Jeho rodiste se jmenuje Bhadrika-puri nebo Bhadila. Jeho souhvezdi je purvasadha, karmanova barva zla tozluta, jeho zaak Srivatsah, saganadevi Aboka. Jeho telesnou vysku udavaji na devadesat luku, jeho vek na sto tisic pury. Mel jedenaosmd esat ucedniku a dosel nirvana na hore Saneta-sikharu devadesat sagaropam po predeslen terthamkarovi. Jedenacty tirthamkaran je SREJAMSAR, svana take Srejan, narozeny v Simhapuri.7247 Jeho otec se jmenuje Visnuh, ksatrijah z rodu Ikevakuova a matka Visna nebo Visnudri. Jeho souhvezdi je Sravana, 7257 karmanova barva zlatozluta, jeho znak je nosorozec (khadgi), dasanadevi je Manavi. Jeho telesna vyske je osmdesat luki, a dozil pry se veku 8,400.000 let. Mel sedmdesat sedm ucedniku. Nurvana dosel na Saneta-aikharu 9,000,900 sagaropan po predeslem tirthankarovi, tj. prave sto sagaropam pred koncem ctvrteho veku toho to svetoveho obdobi. Dvanacty tirthamkarah je VASUPODZAJAH.720 Narodil se pry v Campa-puri, 727) jeho otec byl Vasupud zjah & matka Viazaja (nebo Dzaja). Jeho souhvezdi je Sa tabhida,7287 jebo barva cervena (padma-lesja), jeho znak je buvol (mahisah), jeho sasanadevi Canda. Jeho vyeka pry byla sedmdesat luku, a jeho vek 7,200.000 let. Mel sedesat sest ucedniku a dosel nirvana v Camps-puri padesat ctyri sam garopama po nirvano predesleho tirthamkara. ... ..... Trinacty tirthamkarah je VIMALAH.729) syn Krtavarmandv., Jezio matka byla Sjama bebo Suramja. Jako jeho rodiste se uvadt Kampiljam. 730) Jeho souhvezdi je Uttarazadna, jeho barva je zlatozluta, jeho znak je kanec (sukarah), jeho sasanadevi Vidita. Jeho vyska se udava na sedesat luka, jeho vek na sest milionu let. Mel pry padesat pek ucedniku a dosahl nirvana na hore Sameta-sikharu tricet sagaropem po nirvane predesleho tirthamkara. 1011-5060

Page #174
Taping, "thing fans 2014 de no ctrnacty tirthamkarah je ANANTAH, zvany tez Anantadzit.731) Jeho rodiste se uvadi Ajodhja. Jeho otec se pry Jaenoval Simhasenah, jmeno jeho matky se uvadi ruzne, poti bud Sujana nebo Dzajanjana nebo Sarvajaaa. Jeho Bouhvezdi je Revati,732) jeho barva je zlatozluta, jeho znak je sokol (ejenah), esanadevi Ankusa. Byl pry padesat luku vysoky a dozil se tri milionu let. Mel pry padesat ucedniku a nirvana dosel na Sameta-sikharu devet sagaporam po predeelem tirthamkarovi. 172 z 734) jeho barva je Patnacty tirthankarah je DHARMAR 733) rodily s Ratna-pari. Jeho otec se jmenuje Bhanuh, matka Suvrata. Jeho souhvezdi je Pusjah, zlatozluta, jeho sank hromovy klin (vad rah),735) aasanadevi Kandarpa. Jeho (vadzrah), vyska se udava na ctyricet pet luku, jeho vek na jeden milion let. Mel pry ctyricet tri ucedniku a nirvana dosel na hore Sameta-sikharu tri sagaropama po predeslem tirthankarovi. jeho Bestnacty tirthankarah je SANTIH, 736) syn Visvazenuv a manzelky Aciry, za jehoz rodiste se uvadi Hastinapuram. 737) Jeho souhvezdi je Bharani, 738) barva je zlatozluta, jeho znak gazela (argah), jeho edeanadevi je sirvani. Jeho vyska se udava na ctyricet luku, veak na stotisic jeden let. Mel pry tri~ cet sest ucedniku a nirvana dosel na hore Sameta-sikharu, a to tri sagaropana bez tri ctvrte palaja po nirvane Dharmove. Sedmnacty tirthankarah je KUNTHUH,739) narozeny pry stejne jako predcho si v Hastinapure. Jeho otec se jmenuje Surah (Surah, Surjah) a matka Sri-devi. Jeho souhvezdi je Krttika,740) jeho karmanova barva zlatohneda, znak kozel (chagah), aasanadevi Bala. Vyska jeho tela cinila pry tricet pet luku a sil devadesat pet tisic let. Ucedniku mel tricet pet. Nirvana dosel na hore Sametaeikharu pal paljopama po nirvane Santinathove. Osmnacty tirthankarah je ARAB,41 narozeny rovne v Hastinapure. Jeho otec byl Sudarsanah a matka Devi (tez Mitra nebo Mitradevi). Jeho souhvezdi je Rohini, jeho barva zlatozlute, jeho znak nandjavarta, adaanadevi Dharini. Vyska jeho tela byla tricet luku, delka jeho zivota osmdesat ctyri tisice let. Nirvana dosel na Sameta-ikharu, a to ctvrt paljopama bez sedesati miliard let po nirvane Kunthove. 1742) Devatenacty tirthankarah je MALLIH. Jeho otec byl Kumbhah, jeho matka se jmenovala Prabhavati. Jako jeho rodiste se uvadi Mithila nebo Mathura.743) Podle viry evetambaru byl pry zena. Jeho souhvezdi je Asvini,744) karmanova barva podle nekterych modra (nila-168ja), podle jinych zlatozluta; sa anak na nadobu na vodu (ghatah), jeho aasanadevi je Dharanaprija. Jeho telesna vyska cinila dvacet pet luku a dozil se veku padesati tisic let. Ucedniku mel dvacet osm. Nirvana dosel na Same ta-sikharu 9.993,416.000 let po nirvane Arove, to je 6,584.000 let pred koncem ctvrteho veku pred koncem tohoto svetoveho obdobi. 1011-5060

Page #175
- 173 . Dvacaty tirthamkarah je MUNI SUVRATAH, zvany tez Suvratah nebo Munin.745) Jeho rodiste uvadeji nekteri jako Redzagphu, jini Kusagara-nagaram.746) Jeho rodice byli Sumitrah a Padme. Idezto vsichni predchozi tirthamkarove pochaze11 % rodu Iksvakuova, tento vzesel z rodu Farivansen, 7477 Jeho souhvezdi je Sravane, karmanova barva cerna (krena-lesja), jeho znak zelva (turmah), sabanadevi Naradatta. Jeho vyske cinila dvacet lulu, a delka jeho posledniho zivote tricet tisic let. ucedniku mel oannact. Nirvana dosel na Saneta-sikharu pet milionu Ctyri sta tisic let po smrti predesleho tirthamkara. Dvacaty prvni tirthankarah je NIMIH, ridceji zvany Namih z rodu Iksvakuova.748). Jeho rodiste je mesto Mithila. Jeho otec se nazyva Vidzajah a matka Vapra (nebo Vipra). Jeho souhvezdi je Asvini, barva zlatozluta, znak modry lotos (nflotpalam) a jeho sabanadevi Gandhari-devi. Vyska jeho tela se udava na patnact luku a delka jeho zivota na deset tisic let. Ucedniku mel pry sedmnact. Nirvana dosel na hore Sameta-aikharu a to devet set tisic let po surti predesleho tirthamkara. Dvacaty druhy tirthankarah je NEMIH, zvany take Aristanemih.749) Jeho rodiste jmenuji prakrtske prameny Sorijapuri, coz by v sanskrtu znelo Saurikapuri.750) Jeho rodice byli Samudravidzajah a Siva. Jeho kaljanaka pripadla na dobu konjunkce mesice se souhvezdim Citra. Jeho karuapova barva byla cerna, ale digambarove tvrdi, ze jenom jeho telesna barva (drevja-lesja) byla cerna, kdezto karmanova barva jeho vnitrni podstaty (bhava-leaja) byle pry cervena. Jeho znak je ulita (bankhah), jeho sasansdevi Ambika. Podle dzinisticke tradice pochazi Nemih z rodu Harivameu?527 a je pribuzny (bratranec) Krsnty. Nektere baje prikladaji tez Krs novi znacny vliv na zivotni osudy Nemiovy. 752) Tyto povesti a baje jsou vsak vesmes puvodu hodne pozdniho, ne bot v Nemiove zivotopise v Kalpasutre neni o techto vztazich obou my tickych postav ani zminky. Ovsem i podle Kalpasutra. se Nemih atel mnichem pobl.1 Ze mesta Dvaravati, ktere nyni dziniste pokladaji ze totez misto jako Krsnovo sidlo Dvaraka. Telesna vyska Nemiova se udava na deset luku a jeho vek na tisic let. Pocet jeho ucedniku udava Kalpasutram na osmnact, nektere jine prameny na jedenact. Nirvang pry dosel na hore Evane udzdzinta, kterou nynejsi dziniste pokladaji xa horu Girnar na poloostrove Kathiavadu. Doba jeho nirvana se udava na rok pet sty tisici po nirvane Nimiove a osmdesat ctyri tisice let pred nirvapem Paravovym.79EUR Paravahl predposledni tirthank arah Jiz v zivotopise Nemiove nektere ryey ukazuji, ze jde o osobu historickou, trebaze podrobnosti jeho zivota jsou uplne ztraceny v racionalisticky zpracovane umele baji, ktera vyloucila vse, co se nehodilo do baje slovneho ramce, zpracovaneho predevsim podle zivotopisu Vardhadenova a podle starych kosmolo 1011-5060 Jain Education international

Page #176
- 174 - gickych baji. Tato Braha vpravit historicky zivotopis do ztrnale formy bajeslovneho ramce se jeste vice uplatnuje v zivote nasledujiciho tirthamkara, Parava. Nepokladam jiz za vec spornou, ze Paravah byl historicka osobnost. Svedectvi je pro to mnoho, hlavne ve vyvojovych prvcioh nynejsiho azinismu a jeho sekt. Velka roztrzka dziniemu, ktera rozdvojila nabozenstvi vybudovane Vardhananen-Mahavirem na dve cirkve, neni ve sve podstate nic jineho, nez navrat jedne casti mnisske obce (svetambari) ke zpusobu mnisskeho zivota, jak jej kazal Parevah. Pri tom ovsen mnisi, kteri se nevratili ke starsimu uceni Parsvovu, podrzeli ony z reforem Mahavirovych, ktere se zmene nyn dobam zdaly prinerenejsi. Presto se mezi nimi casem objevily sekty a skoly, ktere se priklanely k uceni Parerovu bez vyhrad. Tyto sektarske sklony se dosud drzi mezi Osvaly. Take to, ze hora Sameta-aikharah byla prezvana Parasnath, - coz je zkomolenina jmene Paravenath - ackoli baje klade na tuto horu posledni okamziky i jinych tirthamkari, svedci myslim velmi pro historicnost postavy Parevovy. Krome techto duvodi vnejsich i rada ynitrnich duvodu podporuje presvedceni, ze Parsvah skutecne zil pred Mahavirem a to v dobe posunute ne prilis daleko do minulosti pred Mahavira. z cele dziaisticke nauky, ktera se pricita Mahavirovi, vidime, ze stavi na starsich pranenech a ze zmeny podniknute nejsou zasadni, nybrz ze jejich ukolem je prizpusobit nauku, ktera se zatim stala necasovou dobe a prostredi. Mahavirova reforma pak smeruje hlavne k tomu, ze byl zaveden prisnejsi mravni rad. To si asi vyzadalo uvolneni mravu, ktere se v jeho dobe zacalo jiz asi mocne projevovat, kdezto z& Paravy jeste asi indicka spolecnost vice lpela na starych patriarchalnich mravech velike spolecne rodi ny. Nicmene Paravuv zivotopis se nevymyka z onoho pevne urobeneho rance, do ktereho jsou vsazeny zivotopisy vsech dzini. 347 A nepodarilo se az dosud ani v Redzinisticke literature najit spolehlivych vztahu a poukazu k osobnosti Paravove. Jako PARS VOVO rodiste se uvadi benareseke predmesti Bhelupura.997 Pochazel z rodu Iksvakuove a jeho rodice pry byli kral Aevasenah a kralovna Vama (nebo Bana). Vsechna jeho kaljanaka pripadla pry na dobu, kdy mesic je v souhvezdi Visakha. Kralovna Vama porodila prave za devet mesicu a sedm & pul dne po poceti zdraveho hocha, kteremu dali jmeno Parevah. Jmeno se v pozdejsi dobe uvadi v souvislost ee enem jeho matky, ktera kdyz lezela na luzku, videla pry kolen aebe ohromneho cerneho hada. Ovsem to to pojeti je velmi nahodile: jmeno je pry odvozeno od toho, ze had lezl stranou (parsvat). Mae se spise zda,ze jmeno je odvozeno od slova paraeuh, parsuh (sekera), a ze zivot Paravuv zapada jiz i jmenem do boju mezi brahmany a ksatrije, jejichz hlavnim predsta 1021-5060

Page #177
- 175 vitelem v brabnanske legende je vteleni Visnuovo zname jmenem Paraburamah, Ramah se bekerou. Do doby techto spora by se totiz Paravah hodil i dobou sveho zivota. Mladi Parevovo plynulo obvyklym behem zivota indickeho kralovskeho prince. Kdyz dospel, ozenil ho otec s Prabhavati, dcerou krale Prasenadzita. Pri svatbe zatouzil Paraval podivat se na mesto y slavnostni nalade a tu spatril kajicnika Katna, gediciho mezi peti ohni a konajiciho pokani. V jednom z ohnu se svijel velky cerny had tryznen palcivosti. ohne a dusen kourem. Parsvah, jakmile ho spatril, hade litoval a pospisil ke kajicnikovi a upozornil ho na jeho hrozny skutek, zatim vsak had jiz dokonal a narodil se znova jako kral Nagu Dharanah, ktery pozdeji s vdecnosti prokazoval svou lasku Paravovi svou pomoci a ochranou. Kathah, kdyz zemrel, se znovu pro budil k zivotu mezi Meghakumary, z radu bozstev Bhavanavasimu, jako Meghanail. Od te doby si Parsvah ziskaval svymi ciny zasluhy a kdyz dosahl triceti let, rozhodl be odejit z domova do bezdomovi, v tenne polovine mesice Pausje, kdyz mesic byl v konjunkci se souhvezdin Visakhou, dal se odnest y nositkach zvanych visala do haje zvaneho Asramapadah a tam pod asokovym stromen prijal aiksu. Zaroven s nim se jeste tri sta knizat stalo poustevniky. Paravah potom konal radu prisnych pokani, aby jimi umrtvoval svoje telo (kajotsargah), v jeho zivotopisech ee zvlast pripomina, jak jednou konal. pokani po) posvatnou smokvoni, kdyz ho zacal znepokojovat Meghanall, davny jeho nepritel, vichrem a lijavcem. A tu jeho pritel Dharanah, kral Nagu, prispechal ihaed Paravovi na pomoc a rozestrel nad nim svuj stit 30 jako obrovsky slunecnik a chranil tak Parava pred utoky destovych proudu, aby nemusel prerusit sve pokani. Zaroven poslal ave poddane hady na Veghamalina, aby ho zahnali. Radi se oborili na Meghamalina s takovou silou, ze se ve strachno svuj zivot musel uchylit o pomoc k puvodnimu svemu nepriteli Parsvori. Od te doby se stal i Meghemali sluzebnikem Parevovym a zaroven s Dharanem mu verne slouzili po dobu jeho pozemskeho zivota. Paravan konal sva pokani celkem osmdesat tri dny, nez dosahl vsevedoucnosti. Oenedesateho ctvrteho dne se vratil do Benaresu a tan v parku pred mestem uanul pod stromem zvanym dhataki.7571 v tom okamziku byla jeho ghati-karnana vyhlazena tak, ze dosahl vsevedoucnosti. Bohove postavili samavasaranam kde Paryvah konal sve prvni kazani, po nem se cela rada vznesenych osobnosti stala mnichy a mnickami. Predevsim se dal na mnisskou drahu jeho otec Asvasenah, matka Vama, manzelka Prabhavati a mnoho jinych. Z mnichu si vybral Parsvah skupinu osmi mnichu (ganah), kteri tvorili jeho ucednika a hlasatele nabozenstvi. Kalpabutran uvadi jejich jmena a nemame duvod, abychom pochybovali o jejich historicke skutecnosti. Jmena jeho ganadhar jsou; Subhah, Arjaghosah, Vasisthan (Vieisthah) Brahmacari, Saumjah, sridharah, Virabhadrah a Jasah. 1011-5060

Page #178
- 176 - Oddanych vericich muza (upasakah) mel pry Parsvah sestnact tisic mnichu, v jejichz dele etal mnich Arijadinno (.: Arjadatta), a tricet osm tisic mnisek, jimz v cele stala Puspacula. Sobe oddanych vericich muzu mel Paravah sto sedesat ctyri tisic, jejichz nacelnikem byl Suvratah (pkt.: Suvrajo) a vericich zen, tri sta dvacet sedm tisic, mezi nimi byla prvni Sunanda. Tak cela nabozenska obec Paravova (tirthan) za jeho zivota mela pet set ctyricet pet tisic lidi. Mezi nimi bylo dve ste padesat znalych ctrnacti purv, ctrnact set svetcu, kteri dosahli avi-dznana, sedm set padesat, kteri dosli vsevedoucnosti jedenact set se dovedlo promenovat, sest set, kteri dosli jednoducheho, pri meho dusevniho poznani (rdzu-matin), tisic mnichu a dva tisice mnisek, kteri dosli konecne spasy (siddhah), tisic, kteri dosli souborneho dusevnino poznani uhrnnych dusevnich jevu (vipulama tin), sest set kazatelu (vadi) a dvanact set svetch, %ijicich posledni zivot v nektere z nebeskych nebo podevetnich risi (anuttaraupapatikah, pkt.: anuttarovavarjo). Svuj civot skoncil Parevah kdyz dosahl veku sto let, na hore Sameta-sikharu po celomesicnim postu, pri kterem nepil ani vodu. Znici i vsechna ctyri aghati-karmana, dosel v okamziku smrti nirvane, stal se siddhen. Zaroven s nim doslo na hote Sameta-sikharu nirvana i tricet jinych svetcu. Po paravovi byla nazvana hora Sameta-sikharah na Parevanatha, a toto jmeno se udrzelo v nyne jsim bengalskem jmene teto hory jako Parasnath. Dobu smrti Paravovy klade dzints ticka tradice do roku dvou set padesateho pred smrti Mahavirovou, tedy podle bezne evetambarske tradice asi do r. 777 pr..1. I kdyz prijmeme za spravny rok Mahavirova nirvana podle Jacobiho rok 567 pr.n.1. a tim dobu nirvana Parevova polozime do roku 717 pr.n.l., vidime, ze zivot Paravuv pripada do doby nejve teino rozkvetu branmaniemu v Indii a ne muzeme se divit, ze jeho nabozenska obec byla pomerne mala. Slo tu jiste o reformu nepatrne mistni ksatrijeke sekty, vyvolanou spory s brahmanskym zivlem, ktery se chtel asi v one dobe zmocnit i svetske moci. Tomu nasvedcuje jak to, ze Paravah byl rodem z Benaresu, od nepameti brahma ne keho nabozenskeho strediska, tak zejmena jeho spor s kajicnikem Kathen. Podle one stale baje o tirthamkarech pridava dzinisticka tradice predposlednimu dzinoyi barvu modrou a za znak mu dava nada s roztazenym stiten (beSaphanin).758) Jako jeho sasanadevi se jmenuje bohyne Padmavati. Jako zajimavy a dejiny dziniamu atlezity rys legend o Paravovi je treba pripomenout, ze shodne podle legend jak sve tambarskych, tak i digambarskych Parevah i v dobe poustevnickeho zivota nosil roucho, a to pry jedine roucho za celou dobu od sveho odchodu z domova az do sve smrti. 1011-5060

Page #179
* 177 - Posledni tirth amk arah tohoto svetoveho obdobi Posledni tirthamk arah tohoto svetoveho obdobi avasarpini byl VARDHAMANAH, zvany obycejne MARAVIRAR, Vellky rek, nebo kratce take jen vfRAF, Reg. Nokdy o nem take mluvi nabozenske spisy jako o poslednim staviteli nabozenske obce", a nazyvaji ho ARAMA-TERTHAKRT. Jindy ho na zyvaji jen DZINEM a nejcastej1 proste mnichem, SRAMANAH. Jeho zivotopisy az na jejich legendarni vyedobu rozlicnymi divy a zazraky musime pokladat za historickou pravdu. 1997 A v jeho zivotopisu vidime take zaklad onoho ramce mytickych zivotopisa prvnich dvaceti dvou 'tirthamkart. Tyto zivotopisy vy pravuji, ze nejadlezite 381 okamziky jeho civota (keljeAakani) se udaly, kdyz mesic byl v konjunkci se bouhvezdim Uttaraphalguni, 760 Jen nirvana pry dosel, kd yx mesic byl v konjunkci s hvezdou Svetih. Razu na prosto legendarniho jsou vypravovani o predchozich divotech Vardhamanovych a o skutoich, ktere v nich vykonal.7*2Posledni svuj zivot pred tim, nez sestoupil na zem, aby se stal tirthamkaret, zil pry v nebi Sudharmove (Saudharma-vimanem) po dvacet sagaropen.'Kdyz se skoncila tato doba jeho nebeskeho zivota, sestoupil do lu na brabmanky Devanandy, z klanu (gotramDzalandharajana, manzelky brahmana Re a bhadatta z klana Kodala. V tom okamziku, kdyz tirthamsarah sestoupil do lana Devenandina, sila Devebanda ctrnact stast nych snu, ktere an matka kazdeho tirthamkara. Kdy se probudila, sle k manzelovi a vypravela mu je. Riabhadattan, ktery rozumel vyznamu ana, velice se nad tim radoval a vestil skvelou budoucnost sveho sisina. Saudharnendrah svym poznanim, ktere pronika cely svet, poznal, co se ste10, povolal velitele nebeskych vojsk Harinaiganaisina a dal mu rozkaz, aby odstranil zarodek z lina Devanending a prenesl jej do lane ksatrijske Zeny Trisaly, nebot tirthaukerove, cakravartinove, baladevove a vasudevove se mohou narodit jen v rodinach cisto ksatrijskych.7deg41 A tak se stalo; rozka z Saudharmendriv byl vykonan e Devananda se citila velice zarmoucena, kdyz poznala, ze jeji krasne sny zmizely a enimi i jejich pricina. Za to Tribala, z klanu Vastetova, kdyz byl zarodek Vardhananov vlozen do jejiho klina, videla postupne onech ctrnact krasnych & stesti vesticich snu. 765) Kdyz se probudila, pospisile ke svemu manzelovi ksatriji Siddharthovi a vypravovala mu sve sny. Siddharthah, rozradovan, vykladal jf vyznan jejich sno a vee til synovi skvelou budoucnost. Potom jiz zostala Trisala bdit, aby snad zle sny nezaplasily jeji stesti. Zivotopisy pri te prilezitosti lici legendarni navstevu boha. 1011-5060

Page #180
- 178 - Kdyz uplynulo devet mesicu a sedm a pul dne, Trisala porodila pri plnem zdravi uplne zdraveho hocha, a to v prvnim letnim mesici ctrnacteho dne temne polovice meafce Caitre, kdyz mesic byl v souhvezdi Uttaraphalguni. Zivotopisy popisuji tu to udalost a nejvetsi legendarni pozpou a 11C/i obrady, 'konane boky, ve vsech podrobnostech, Stejne velkolepe 11&1 i slavnosti, jimiz byla udalost oslavovana v palaci rodic& Vardhamanovych. Dvanacteho dne. dali rodice synovi jmeno. Protoze od okamziku, kdy ho Trisala pocala, jmeni a statky jeho rodica se pocaly rozmnozovat neobvyklou me rou, nazvali ho Vardhamanah, tj. pusobici vzrust. Vardhamanah po svem otci nalezel do klenu Kas japova, plemene Ikevakuove a byl clenem ksatrijskeho rodu Dzna triku.766) Jako misto Vardhamanova narozeni a misto jeho mladi se uvadi Kundagrameh, coz je jen jine jmeno pro alavne mesto vaisal1.7677 Tam travil Vardhamanah evuj mlady vek po Epusobu ksatrijskych princu. Rodice ho osenili 6 Jasodou, ktera mu porodila dceru Prijedarsanu. Kdyz bylo Vardhamanovi dvacet osm let, zemreli mu rodice. Potom vladl svemu kmeni po dva roky spolecne se svym bratrem Nandivardhanem. Po dvou letech, kdyz dostal povoleni od sveho bratra, oddal se poua tevaickemu zivotu. Jeho diksu lici zivotopisy se vsemi legendarnimi podrobnostmi, uvedenymi v ramcove baji. Potom chodil Vardhamanah svetem jako potulny mnich a snazil se dosahnout vsevedoucnosti. Po dvou letech se sesel s Gosalem, synem Mankhalinovym, ktery sledoval stejny cil. Sest let chodili oba spolecne, nacez se rozesli nasledkem metafysickych rozporg./ Varahamaneh putoval dale se svymi zaky, kteri se k nemu ponenahlu pridruzovali. Po dvanact let putovani odvrhl Vardhamanah odev a dosel mnisske dokonalosti a stal se kevaline. Zivotopisy pri teto prilezitosti zase opakuji vsechny podrobnosti one ramcove baje. Je vsak jiste, ze si Vardhamanah potom vytvoril skupinu ucedniki (od te doby se nazyva Mahaviran), kteri meli zachovat jeho uceni. Techto ucedniku bylo jedenact.709. Potom Mahavirah jako dokonaly dzinah putoval jeste dalsich tricet let po rozlicnych krajich Indie. Kalpasutram vypocitava podrobne, v kterych mistech travil doby des 8.770 Posledni dobu desti travil v Pape. Tam patnacteho dne tenne poloviny mesice karttika dosel nirvans. V okamziku jeho smrti hvezda Ksudra tma? ? ystoupila do rodneho souhvezdi Mahavirova a. vestila tak mnichum a mniskan strasti a nenavist mezi lidmi. Kalpaautram potom jeste vypocitava po. cet mnichu a mnisek v druzine Mahavirove a pocet vericich muzsa zen. Celkovy 1011-5060

Page #181
179 stav dzinisticke obce v okamziku Mahavirovy smrti cinil podle toho mista pet set dvacet sedm tisic lidi.772) Casove pripada Mahavirova smrt na samy konec ctvrteho svetoveho veku, (duhsama-susama), totiz prave tri roky a osm a pul mesice pred jeho koncem. Tim je Mahavirah posledni tirthankarah v tomto svetovem obdobi avasarpini a z jeho ucedniku dosli nirvana jenom ti, kteri svoji zivotni drahu skoncili behem tri let a osmi a pul mesice po smrti Mistra. Po te dobe neni jiz mozne nikomu z lidi v Bharata-ksetre ani v Airavata-kse tre dojit nirvana, stat se dzi nem. Baje mu priklada zlate zlutou karmanovou barvu a za znak mu dava lva (sinhah). Jeho saanadevi pry byla Siddhajika-devi. Mirthankarove vzestupnych svetovych obdobi, utaarpini Prirozeny sklon Indu k pesimismu asi zpusobil, ze dziniste pritomnou dobu pokladali za dobu upadku, sestupu, coz jim jak se zdalo, potvrzovala i jejich myticka historie. Tim si jen otevreli vyhled do dob jeste horsich, ktere jim slibuje vsak naprosteho upadku vseho tvorstva v Bharata-kse tre, duhsama-duhsama. Zaroven jedinou utechu hledali v pomyslnem svete, v lepsim zahrobnim zivoto, at v nebeskych sich nebo v zemich splnovanych prani (bhoga-bhumih). Pro to take sestupne svetove obdobi bylo v dzinistickych nabozenskych knihach spra covano se vsemi podrobnostmi. A podrobnosti, ktere v dejinach sveta chybely, treba mytickymi, byly doplneny podle logickych pravidel, bez ohledu na pravdepodobnost, casto hodne suchoparnym zpusobem. Stejne podrobne vsak nebyla zpracovana ostatni obdobi, totiz predevsim vzestupne obdobi utsarpini, ktere predchazelo tomuto obdobi avasarpini, a utsarpini, ktere bude nasledovat, az se skonci nynejsi svetove obdobi. Nabozenske dzinisticke spisy se spokojuji a vykladem, ze v utsarpini svetove veky po sobe nasleduji v obracenem poradi a ze vek a velikost cloveka ve shode s tim take stoupa. A samo sebou se take rozumi, ze toto pravidlo plati tez pro tirthamkary. Prvni tirthankarah v utsarpini se narodi tri roky a osm a pul mesice po zacatku tretiho svetoveho veku (arah), ktere se jmenuje stejne jako ctvrty svetovy vek avasarpini, totis duhama-sudana. Prvni tirthankarah v utaarpini se shoduje svymi vlastnostmi, svymi zivotnimi udalostmi a okolnostmi, ktere je doprovazeji, uplne s poslednim tirthankarea avasarpini, tedy s Mahavirem. V tretim svetovem veku kazde utsarpini prijdou na svet dvacet tri tirthamkarove, dvacaty stvrty prijde na svet na zacatku stvrteho veku utsarpini, ktery

Page #182
- 280 - se shoduje s tretim vekan svasarpin, poslese nastavaji y Bharata-ksetre a Airavata-ksetre dlouhe veky blazenosti, kdy utzony prani (kalpadrunan) davaji Ziden vse, nas si jen pomysli, kdy cely svet mimo casti Hanavidehu je promenen v zemi splaovanych prani, bhogabhumih. Proto si nikdo nemuze ziskat zaeluhy jinde nez v blanaviddhu, kao je vzdy jen zeme prace, karnabhumih, a proto jen v Vahevidehu i v techto blazanych dobach se rodi tirthaakerove. Podrobnosti o tirthamkarech utberpini vubec nemane v azipistickych nabozenskych spisech. I jejich jmena, ktora jsou uvedena v nekterych nekanonickych spisech, jsou pravdepodobne vytvory velmi pozdni spekulace, chteji doplnit baje co nejdale do minulosti i do budoucnosti. Vlastne znene jmena techto tirthamkaru pouze od Herna andra a nevime, odkud je sam Henacandrah znal. 133. Jako tirthamkerove minule vtaarplni jsou uvadeni: 1. Kevaladznani, 2. Nirvani, 3. Sagaran, 4. Mahajasah, 5. Vimalan, 6. Sarvanubhutik, 7. Sridharah, 8. Dattatirthakrt, 9. Demodarah, 10. Satedien, 11. Svani, 12. Munisuvratah, 13. Sunatih, 14. Sivagatih, 15. Astagab, 16. Nj nisvarah, 17. Anilan, 18. Jasodharan, 19. Krtertbah, 20. Dzineevarah, 21. Suddhamatik, 22. Sivakarah, 23. Sjandanah a 24. Sempratik. 2 techto jmen je nejlepe videt, ze jsou umele vytvorena a na jejich vyberu je jeste patrne, jak nesnadue dyzo jejich puvodci sestavit dvacet ctyri jmen, ktera by znamenala neco, co prinasi stesti. Dokonce jedno jmeno (Hunisuvratah) opakoval z rady tirthenard tohoto obdobi avasarpini. Stejneho razu jaou i jmena tirthamk aru pristiho svetoveho obdobi utsarpini, ktera rovnez uvadi Hemacandrah. Jeou to: 1, Padmanabhah, 2. Suraderah, 3. Suparsvakan, 4. Svajamprabhah, 5. Sarvanubhutih, 6. Devasrutan, 7. Udajah, 8. Peabalah, 9. Pottilah, 10. Satakirttih, 11. Suvratan, 12. Amaman, 13, Niskasajah, 14. Ni spulakah, 15. Nirnanah, la. Ci traguptah, 17. Sanadhih, 18. Samyarah, 19. Jaeodharan, 20. vidzajah, 21. Mallah, 22. Devah, 23. Aaantavirjah a 24. Bhadrakrt. Tato jmena pusobile, jak se zda, svemu puvodci jeste vetsi potize, nebot nekolikrat opakuje jmena z uplynule utsarpin. Kanonicke spisy, jako napr. "Dz ambudvi pa-pradznaptih" uvadeji jen jmeno prvniho z nich (Padmanabhah) a poslednibo (Bhadrakrt), bud ze jmena byla obecne znana, nebo ze jich v onech 1011-5060

Page #183
- 181 - starych dobach vubec nebylo & Ze byla doplnena teprve velmi pozde, snad dokonce teprve nekdy v desatem nebo jedenactem stol. 2.1. Druhy z techto dvou nahle aa se mi zda byt pravdepodobnejsi. Techto tirthamkari minule a budouci utsarpini dziniste vubec nikdy neuctivaji, nikde jim nejsou zasvecene chramy. Ale azinis te stejne neuctivaji vsechny tirthamkary tohoto svetoveho obdobi avasarpini. Z techto jsou nejvice uctivani jen prvni tirthamkarah Esabhah, sestnacty Santih a posledni tri, Nenih, Parevan a Mahavirah. Zda se, ze tento rozdil v ucte rozlicnych tirthamkaru ma nejaky hlubsi duvod. A tu se mi zda, ze postavy nejvice uctivanych tirthamkart ptedstavuji ony, jiz byly bud oeoby historicke ne bo postavy prastarych veeindickych baji. Naopak ony, jejichz ucta se omezuje na ojedinele pripady, nebo kteri jsou jen ciste knizni jmena (jako napr. tirthekarove dvou obdobi utsarpin), jsou asi teprve pozdni doplnek, ktery si vyzadala snaha zpracovat celou soustavu naprosto dusledne logicky, treba za cenu vecnych ustupka. 1022-5060

Page #184
182 - OSTATNI ZNAMENITI MUZOVE DZINISTICKEHO BAJESLOVE Dzinisticke bajeslovi uznava sedesat tri znamenitych naste (ealeke-parusah)7751 v kazdem svetovem obod bi. Dvacet ctyri z nich jsou tirthamkarove, ostatni obycejne nejsou, ac podle povesti mnozi z nich dos 11 airvana, stali se siddhy. Mezi temito zbyvajicimi znamenitymi lidmi prvni misto zanjimaji dakravartinove nebo svetovladci. Cakravarti je podle viry dzinistu kral, ktery vladne nejmene nad sesti dily (xhandan) sveta.7707 Ovsem nemuze se kazdy kral stat tekravartinem, nybrz to vyzaduje dlouhou pripravu v predchozich zivotech, v nichz se mezi jinymi musi take projevit touha stat se cakravartioon. Podani o dakravartinech neni omezeno pouze na dzinismus, nybrz je to veeindicka tradice. Ovsem alinismus ji zase zpracoval v racionalistickou beji. Podle azinisticke viry Cakravarti je v praktickem ohledu jakysi nizsi stupen ve vyvojove rade nez tirth amk arah.77 Ovsem neni vylouceno, aby nekdy cakravarti a tirthamkarah splynuli jedne osobe. Pro cakravartiny sestavili dziniste podobnou rancovou ba ji jako pro tirthankary, ovsem mnohem jednodussi, v hlavnich rysech vsak napadne podobnou baj1 o tirthakarech.778) Mnohe rysy v ni, napr. uctivani kruhu (cakra-pudza) 179) v predchozim Xivote, jsou puvodu, velmi pozdniho & xcela jiste zalozeny na lidovych, nespravnych etymologiich, nekdy hodne nejapnych. Cakravartinu je v kazdem svetovem obdobi dvanact. V tomto svetovem obod bi to byli: 1. Bharatah, syn Bsabhuv, 780) 2. Sagaran, 781) 3. Maghava, 782) 4. Sanatkumarah, 783) 5. Santinathah, ktery byl soucasne 16. tirth amk arah, 6. Kunthunathah, soucasne 17. tirthamkaran, 7. Aranathah, soucasne 18. tir thamkarah, 8. Subhaumah, 784) anabban 86) 10. Harisenah, 1011-5060

Page #185
11. Vidzajanandanah, svany nekdy take Dzajah, u digambard tez Dzajase. Aah. 787 12. Brahmadattah. 788) Ba je o cakravartinech v mnohych podrobnostech navazuji ne starsi indicke baje, ktere zpame casto podrobneji z jinych recensi, zejmena z oblasti hinduismu. Dzinisticke baje nam vsak velmi casto sachovaly podrobnosti, ktere se hin. duistickem nebo buddhistickeu podast s toho ci onoho duvodu ztratily. Nejvysnadnejsi priklady toho jsou predevsim baje o Bharatovi, po kterem se Indie nasyva Bharata-versah nebo Bherate-ksetran a baje o Sagarovi, ktera v hinduistickem zpracovani tvori dulezitou cast prvniho zpevu eposu Rama janar. Pro srovnavaci bajeelovi stejnou cenu jako baje o cakravartinech maji 1 baje o ostatnich snamenitych muzich, totiz o vasudevech cili akrajanech, prativahudevoch ci11 pratinarajanech a baladevech cili balabhadrech. * Vasudevove jsou panovnici ponekud nizsiho radu nez cakravartinove. Jejich nejvyznacnejsi vnejsi znak je, ze vladnou jen ned tremi dily (khandan) sveta. 89 skoro vesmes to jsou take vyznacne osoby hinduistickeho bajeelovi, do nehoz pravdepodobne presly ze stejneho zakladu. Dzinistiake bajeslovi uvadi v kazdem avetovem obdobi devet vakudera.190) Jejich jmena v nynejsim obdobi jsou: 1. Triprs than, 2. Dviprethan, 3. Svajambhun, 4. Purusottanah, 5. Purusasimah (8111 Narasimhan), 6. Pundarikah, 7. Dattah ciii Dattardevah, 8. Narajanah nebo Laksmanah, 9. Krsnah. Kazdy z vasudevo ma od parce, protivnika. Ti to od paroi vasudeva se nazyva11 prativasudevove nebo take pratinarajanove. Ve stejnem poradi to jsou:. 1. Abyagrivah, 2. Tarakan, 3. Narakah (nebo Kerakah), 4. Nisambhan, . 5. Madhuh (nebo Madaukaitabhah), 6. Prahladah, 7. Balin, 8. Ravanah, 9. Dzarasandhah. 1011-5060

Page #186
- 184 - Jiz povrchni znalec indickeho ba teslovi na prvni pohled pozna v uvedenych jmenech znaze dvojice, kolem nichz se sous tresuji myticke dejiny nejstarsi Indie. Doplnkem techto dvojic jsou baladevove cili balabhadrove. Baladevove jsou starsi bratri vasudeve. Z toho je jasne, ze jich musi byt stejny pocet jako vasudevu, tedy devet: 1. Vidzajab, 92) 2. Adalah, 3. Dharmaprabhan till Bhadrah, 14. Suprabhah, 5. Sudarsanah, 6. Nandia, 7. Nandimitrah nebo Nandanah, 8. Ramacandran, 9. Pedman. Na zpusobu, jak schematicky jsou zpracovany tyto baje dziaisto o resudevech a baladevech opet vidime, jak se tu prozrazuje onen pa znacny racionalismus dzinismu. Nejtypictejsi priklad je osna dvojice. Protoze byla predem stanovens zasada, ze baladevah je starsi bratr vasudeviv, je za vladce vasudeve povysen Laksmanah a Ramadandrah se musi spokojit s mistem jeho pruvodce, ackoli ve skutecnosti rekem baje je Ramah, jehoz manzelku unesl Ravanah na ostrov Lanku. Ovsem timto presunem vyznamu osob baje nutne musela byt pozmenena 1 cela baje a tak je v dzinistickem zpracovani baje. Ramovi skutecne Lakspanovi pridelena uloha mnohem vyznacnejsi, nez samemu rekovi Ramovi. Ba je o znamenitych ruzich se staly v dziniemu predmetem svetoveho basniatvi, ovsem a mocnou tendenci nabozensko-vychovnou. Rady vynikajicich dzinistu od nejstarsich dob az do nynejsi doby se snazili jak v epickych basnich, tak i v umele proze na Zivotech tirthamkari, vasudev, prativasudevu a baladevu ukazat ctnost praveho dzinisty a chyby, kterych se musi zbozny clovek vyvarovat. Je samozrejme, ze touto tendenci trpi puvodni bajky velmi mnoko na sve cistote, zejmena v pozdejsich zpracovanich. Presto vsak maji i tato pozdni zpracovani starych mytu velkou cenu, ne bot nam dosti casto zachovala nektere rysy, ktere se v hinduistickem zpracovani ztratily. Soucasne vsak dzinismus timto zpusobem vytvoril sam pro sebe literatura se stejnymi latkami, jako byla hinduisticka literatura, 8 tim odvratil sve vyznavace od vlivu cizich nabozenstvi a literatur v nich vzniklych, v nichz bylo skryto mnoho filosofico kych nazoru, ktere byly dzinismu nebezpecne. rim ee myslim azinismus udrzel, presto ze jeho obec nebyla nikdy velika i v dobach nejvetsiho utlaku jednak proti buddhismu, jednak proti reformni zu brahmanismu a hinduismu. 1011-5060

Page #187
- 185 - DOSLOV Puvodni muj umysl byl zpracovat dzinisticke bajeslovi mnohem podrobneji a pridat jeste cast patou, ktera by pojednavala o dzinistickem umeni, o projevech dzinistickeho nabozenskeho ducha v basnictvi i proze, v so charstvi, architekture, malirstvi i hudbe. Nez prace se prilis rozrostla & nakoneo jsem se rozhodl vynechat cast o dzinistickem umeni, jelikoz s nabozenstvim nutas nesouvisi a cast okosmologii a bajeslovi jsem zkratil & omezil jsem se jen na nezbytne nutne vyklady. Tim se stala ctvrta cast neumerne mensi nez casti predchazejici. 1011-5060

Page #188
186 Poznamka Podle udaja rocenky India 1965, vydavane indickou vladou, je pocet vyznavaca dzinismu uvaden takto: Na uzemi cele Indie bylo dle cenbu z roku 1961 2 027 281 dzinista z celkoveho poctu 439 234 771 obyvatel. (v roce 1951 to bylo 1 618 406 vyznavacu dziaistickeho ngbozenstyt). Tento pocet cini 0,46celkoveho poctu obyvatelstv8. daje z jednotlivych statu: Andhraprades Asam Bihar Gudzarat Dzammu & Kasmir Kerala Madhjaprades Madras Meharaatra Majsur Nagsko Urisa Pana zab Radzasthan Uttarprades Zapadni Bengalsko 9 012 9482 17 598 409 754 1 427 2 967 247 927 28 350 485 672 174 366 263 2 295 48 754 409 417 122 108 26 940 Udaje ze svazovych teritorii: 68 Andamany & Nikobary Dadra & Nagar Haveli (r. 1962) 120 Delhi 29 595 Goe, Daman a Diu (r. 1960) Himacelprades Ostrovy Lakadivy, Minikoy & Anindivy Manipur 778 Pondicherry 76 Tripura 195 95 1011-5060

Page #189
-187 - POZNAMKY A VYSVETLIVKY 1) Pokud jsem mohl zjistit, o dzinismu u nas psal prof. Otakar Feistmantel v clanku "Nastia vseobecnych zemepisnych pomeru Vychodni Indie Britske Zemepisnem sborniku (red. J. Rerabek), roc. I, Praha, 1886, ses. 10.-11., str. 467-472, & prof. J. Zubaty, $1. Dzbinove v Ottove slovniku naucnem, sv. VIII., str. 825 A., Praha, 1894. 2) Ackoliv se dzinianus v nynejsi podobu ustalil mnohem drive nez vznikl bud - dhismus, dospel k svemu nejvetsimu rozkvetu teprve v dobach, kdy buddhismus v Indii zacal jiz upadat. Doba nejmocnejsiho rozmachu dziniomu je od koncilu ve Vallabhi, tj. 454 n.l. az do pocatku 13. stoleti, kdy podal upadat hlavne pod natlakem muslimskych vladcu v Ind 11, kteri aic111 azinisticke chramy, aby z nich ziskali nadherne zdobeny material pro stavbu mesit. 3) Kural vzbudil pozornost Evropanu dost brzo a byl vzorne prekladan i vydan. Prvni vydani je Tiruvalluver Kural. High Tamil Text with Translation into Common Tamil and Latin, Notes and G2088&ry, by Ch. Graul, Leipzig 1865. Pred tim jiz vydal Ch. Graul pojednani o Kuralu pod nazvem Der Kural des Tiruvalluvar, Leipzig, 1856. Francouzsky preklad druhe knihy Kuralu vysel V Journal Asiatique, IV., vol. XIX., 1852, str. 8819. Nejlepsi vydani, doprovazene anglickym prekladem, je Tiravalluvar Najanar, The Sacred Kural, with Introduction, Grammar, Translation, Notes, Lexicon and Concordance. By G. J. Pope, London, 1886. Nejnovejsi anglicky preklad je od v. v. S, Alyara, The Kural or the Maxins of Tiruvalluvar, Kallidaikkurichi, 1923. 4) The Maladiyar. By Rev. J. Leeper. Indian Antiquary, vol. II., 1873, str. 2180., 2670., 324., 344n. The Naladiyar, or Four Hundred Quatrains in Tamil and English, with introduction, notes and concordance and lexicon, by G. U. Pope, Oxford, .1893. 5) Tato kniha byla vydana tiekem poprve v r. 1922 y Madrase. K tisku ji upra via 1. Chelvakesavaroya Mudaliar. 6) Pamilsky text teto basne byl vydan velmi pekne a kriticky (asi podle dese ti rukopisi) y Madrase r. 1892. castecne byla basen prelozens do francouz 1011-5060

Page #190
- 188 stiny vybornym znalcem tamilstiny J. Viagonen: Legendes Bouddhistes et Djaine, traduit du Tamoul . Tome . Le Silappad i garam. Vonteurs et poets de tous pays; Tome vem. Paris 1900. Preklad predchazi podrobny uvod, ve kterem je podan i obsirny preklad cele basne. Rozbor basne podava take v. Kanakasabhai, Tamile eighteen hundred years ago, Madras 1904, str. 141-161. Z dziaistickeho stanoviska se take o ni zminuje 1. S. Ranaswami ayyengar ve sve knize Studies in South Indian Jainism, Madras 1922, str. 930. Srovnej tez mu: clanek Ceylonske bozatva Gara & Giri ve Vestniku Ceske akademie, roc. XXI., str. 46. 7) Vadajapadi nebylo dosud vydano tieken a je pm stupao jen nakopisech. Je to epicka basen, ktera 1161 zivoty azinis tickych svetoi. a) Cintamani (v tamilske vyslovnos ti Sindamani) je epicka basen, ktera 11ci zivot krale Dzivakana az do okamziku, kdy dosahl konecne spasy (moksan). Na jeho zivotopise pak vyklada nejdulezitejsi zasady dzinismu. Jako basnik se jmenuje Tiruttakkadever. Srovnej A. Guerinot, Essai de Bibliographie Jaina No. 45., 133, 314., 315., 316., 328., 378., 38., 683., 686., 774. Pro podrobnost srovnej M. S. Ranaswami Ayyanger, Studies in South Indian Jainism, Madras 1922, str. 94n., & V. Kanakasabhai, Tanile eighteen hundred years ago, Madras 1904. Cintamani bylo nekolikrat vydano v Indii. Evropske vydani ani preklad keexistuje. 9) Srovnej E. B. Havell, The Ideals of Indian Art, London 1920, str. 127-129. 10) Srovnej Dr. O. Pertold, Mezne tvary nabozenstvi, Nove Atheneum, rod. II., Praha 1921, ses. 9/10, str. 455A. 11) G. Bohler, on the Indian Sect of the Jains. Translated and edited by J. Burgess, London 1903. 12) Heart of Jainism by Mrs. S. Stevenson. Oxford, University Press, 1915. A Review by J. L. Jaini. The Jaina Gazette, vol. XVI., No. I. str. 7-19; No. 2. str. 31-38; No. 3. str. 61-64; No. 4. str. 78-84, Madras 1920. 13) Svazek II., str. 419-438. 14) Svazek I., str. 219-231. 15) Tento spis vzbudil v Ind 11 1 ustoupencu jinych nabozenstvi veliky zajem a byl prelozen do rady novoindickych jazyku, jako do hindstiny, barate ti ny, tamiletiny atd. 1011-5060

Page #191
- 189 - 16) Arrah je mesto Bi.haru, zapadne od Patny. Do nedavna tam bylo velke dzi nisticke nakladatelstvi a tiskarna. Nyni bylo toto nakladatelstvi preneseno do Madrasu. 17) V Evrope vydal kriticke vydani prepisu latinkou, a prekladem a poznan kami 31% v r. 1906 H. Jacobi: Eine Jaina Dogmatik. Umasvati's Tattvarthadhigama Sutra. Vebersetzt und erlautert von H. Jacobi. ZDMG. LX., 1906, str. 2870., 512n. 18) Tohoto nahledu byl zejmena ideovy zakladatel vedy o nabozenstvi F. Max Wuller. U nas tento nazor veni silne zastaval prof. dr. R. Dvorak. 19) v Anglii celou vedu o cloveku spolecnym nazvem Anthropology. Timto pojmem gahrnuji dohromady ve echay vedy, ktere u nas oznacujeme rozlicnymi jreny, totiz antropologii, etnografii a etnologii. Maji-li mluvit o antropologis v nasem slova smyslu, uzivaji oznacene physical anthropology, kdezto druhe dve vedy zahrnuji oznacenim social anthropology. 20) Dzinah, odvozeno od korene azi- (azajati), vitezit, znamena "vitezny", "vitex". Od toho je odvozen pojem "vitez nad prilivem karman", tj. "ten, kdo dodel konecne spasy", (muktin). O tomto pojmu bude vylozeno dale v casti II., kapitole III. ve stati o Deviti zakladnich azinis tickych ponech. 21) Tzi vam tvaru tirthemkerah ve shode a obecnou vyslovnosti nynejsich dzinis ti v Indii, ackoli by byl tvar tirthakarah, ktery uziva napr. Buhler a Jacobi, snad filologicky spravne jsi. Ve starych indickych rukopisech pravopis kolisa. Pokud se tyce vyznam slova tirthamkarah, znanena etymologicky "ten, kdo dela (karoti) tirth", Tirthah pak ma rozlicne vyznamy, vesmes vsak odvozene ze zakladneho vyznamu, ktery souvisi se slovesnym korenem tar- (tarati nebo tirati), ktery znamena prepravit, prenest, zpr 08 tredkovat. Odtud ma tirthah vyznamy prechod, privoz, nost, skupina osob kolem krale zprostredkujici jeho styk s vnejsken, koupaliste v posvatnych vodach, poutni misto, nabozenstvi, nabozenska obec, cirkev; ale i svata pisma. Obycejne se v dziAisnu timto slovem mysli posledni dve pojmy. Znamena tedy tirthamkarah bud "zakladatel cirkve" nebo "pruvodce svatych pisemn", ale tez ten, ktery zprostredkoval prechod ke spase". 22) Osvetovych periodach casovych podle dzinis ticke nauky erovnej nize cast IV., kapitola III. 23) Zivotopis Paravuv podle svetambarskych legend je zpracovan v devate knize Hemacandrovy epopeje Tris asti-salaka-parusa-caritam (IX., 2-4). Vydala Sri Dzainadharme-prasaraka-sabha, Bhavnagar 1908. 1011-5060

Page #192
- 190 - Rovnez na sve tambarske tradici je zalozeno Hemavidzajovo Parevanathacaritam. Digambarovske legendy jsou zpracovany v Parava-puranam basnikem Bhudhardasem. Zivotopis Pareviv v Kalpasutre je velice strucny a zda se, ze spisovatele uvedenych basnickych zivotopisu meli pred sebou jeste jine zpravy, z nichz cerpali podrobnosti svych legend o ne. 24) Osvalove byl vlastne radzputsky kmen, ktery pochazel ze starobyleho mesta Osianggeri, ktere lezelo asi 30 km na sever od Dzodhpuru. Svym puvoden nalezeji Os valove zcela jiste mezi Radzputy, ale tim, ze prijali azinismus, dostali se do tridy banija (obchodniku, v 88.: vaiejah) a se Srimaly tvori nyni jedinou kastu. Povolanim jsou bankeri a obchodnici drahokamy a sperky. Podle rozlicnych zprav se velmi zahy pridali k dzinismu a dodnes jsou vetsinos dziniste. Jenom jejich ne patrna mensins jsou visnuiste Je vsak pravdepodobne, te tato mensina jaou od padlici, a ze Osvalove jsou predstaviteli snad nejdavnejsich azinistu, mozna jeste z do b Paravovych nebo i starsich. s tim se ovsem meshoduje zprava napisu na portale velkeho chramu laisvarova na hore Satrundzaji, podle nehoz knen (?) Osvalu bylo zalozen (?) kanaudtskym kralem Amaradzen, ktery zil VIII. stol. 2.1. Ale toto svedectvi neni rozhodujici, protoze napis je poudniho data (je z r. 1530 2.1.) a stary povod Osvalu je dosvedcen krome literarnich zprav i velkym rozsirenim tohoto krene po cele Indii. Pokud se tyce napisu, srovnej A. Guerinot, Repertoire a'epigraphie Jaina, str. 237, d. 665. Co se tyce stejnojmenne kas ty, srovnej Jogendra Nath Bhattacharya, Hindu Castes and Sects, Calcutta 1896, str. 207 2. Dale N. A. Rose, A Glossary of the Tribes and Castee of the Punjab and North West Frontier Province, vol. II Lahore 1921, str. 81n. s.v. habra a etr. 61. s. v. Bania, Srovnej tez Gazetteer of the Bombay Presidency, vol. IX., Part I., Bombay 1901, str. 496 a tez str. 453 (raazputsky puvod). 25) zminku o ctyrech slibech Paravanathovych ma Samanna-phala-euttam v bud dhisticke Digha-nikaji. Toto misto je jednim z nejvaznejsich duvodu pro presvedceni, ze Paravah byl historicka osobnost. 26) Nejatarsi zivotopis Mahaviruv je v Kalpasutre 1-5. Podle neho jsou zpra covana vsechna pozdejsi zivotopisy, ovsem digambarove maji sve zmeny, ktere jsou v nekterych legendach dosti podstatne. Legendarni zivotopis Mahaviruv nejzevrubneji podava desata kniha Hemadandrovy epopeje Trisasti-salaka-purusa-caritam. (Podle evetambarske tradice.) Legendarni zivotopis Mabavirdy podle tradice digambaru podava Mahavira puranam, je sepsal Bhattaraka Sakalakirti. 1011-5060

Page #193
* 191 - 27) Jsou to zejmena uvedene jiz misto v Samanna-phala-Sutto, dale Mahape rimb bana suttan, Madzhimanikajo 56, Mahavaggo VI. & j. 28) Byl to zejmena A. Weber, ktery tvrdil, ze buddhismue je starsi nez dzi nismus a byl pavodcem domnenky, ze a zinismus je jenom buddhisticka sekta. Podobne i prot. Lassen pokladal azinismus za buddhistickou sektu. 29) Pava-puri lezi v okresu Patna (Patna district) v Biharu, asi 12 km na ji hovychod od mesta Biharu 8 3 km na sever od Girjeku, misto byva take zvaRO Pava, ve staroveku Papa. Tato jmena vznikla zkomolenim puvodniho jmena Apapapuri. General Cunningham je mylne spo111 s Padraonem v okrese Gharakhpursken, coz je staza pava, ve ktere byl Buddha hos tem Candovym. Tento smysl prejal i Edmund Hardy, Der Buddhismus nach den alteren Pali Werken, Munster in W. 1919, str. 156. Pavapuri v Biharu je dodnes dginis tickym poutnickym mistem. Misto, kde Mahavirah zemrel, je ohrazeno a tvori posvatny okraek, ve kterem stoji ctyri chramy. Hlavni chran, v nemz jsou schovany svate stopy Mahavirovy, stoji uprostred vodni nadrze a je spojen se zemi kamennym mostem. Mimo Mahevirovy stopy jsou tam chovany i stopy Indrabhutiovy e Sudharnovy. Nejvetsi poutat slavnost tan je o slavnosti divali (aspaval), kdy tam aziniste ze vsech koncu Indie prichazeji vykonat poboznost. Sveceni teto stare indicke slavnosti se zaklada na Kalpasutte, $ 128. Srovnej tez Nundolal Dey, Geographical Dictionary of Ancient and Medieval India, 8. 7. Papa. 30) Srovne. A. Guerinot, Repertoire d'epigraphie Jaina, kapitola III.: Les Ecoles Jainas, str. 35n. 31) Podrobny vyklad o nabozenske azinis ticke literature podavam nize v kapi tole IV. 32) Hlavnim a nejstarsim pramenem o prvnich dobach dzinisticke cirkve je Sthaviravali, obsazene v Kalpasutre. Uvadi jmena triceti trech nastupcu Mahavirovych a castecne i jmena jejich vynikajicich zaku a ucednik. Zaroven je vyjmenovavaji rody techto cirkevnich otcu, skoly, ktere zalozili a jejich odnoze. Ovsem tato Sthaviravali je eve tambarskeho puvodu. Digambarske seznamy cirkevnich otcu, jak je zejmena zname z jihoindickych napisu, se s nim neshoduji, vyjma ovsem zvlaste vynikaj1ci osobnosti jako byl napr. Bhadrababuh - uznavane obema sektami. Se Sthaviravalim v Kalpasatte se shoduji rozlicna sve tambarska pattavali & gurvavali, jez Dad to uvadeji mnoho podrobnosti, legend a povesti, z nichz nektere jsou jiz jiste stare, ale vetsinou maji raz pozdejsich vymysla. Pokud se tyce digambarovakych seznamu cirkevnich otet, srovnej A. Gueri not, Repertoire a'epigraphie Jaina, str. 36n. 1011-5060

Page #194
33) Srovnej poznamku 24. 34) Upakeoa-Pattana je pravdepodobne nynejsi Patan v Radzputane (Bundi), zvane take Kesorai Patan. 192 Tato zprava se zda nasvedcovat tomu, ze jiz tehdy pocala ucta soch a obrazu v dzinistickem nabozenstvi. Neni nemozne, ze se to stalo v dusledku cizich prvku, jakymi zcela jiste byli Osvalove a Srimalove. Neslo tu tedy o nejaky skutecny rozkol, nybrz o zmeny, provazene spory a nesnazemi, o jake v dzinismu nebylo nouze hned po smrti Mahavirovy. Je jiste, e nyni Osvalove i Srinalove, pokud jsou diniste, podporuji skupinu mnicha, zvanych Upakeea-gadoha. Tato gaccha ma svou vlastni pattevali, sahajiof a po Parevana tha. Pro podrobnosti srovnej R. Hoernle, The Pattavali or List of Pontiffe of the Upakesa-Gachchha. Indian Antiquary, vol. XIX., p. 233-244, Bombay 1890. 35) Tato tvrzeni evetambaru se stezi shoduji se skutecnosti. Tyto spisy totiz vesmes jevi raz vytvoru mnohem mladsich. H. Jacobi pripousti, ze snad cast Kalpa-sutra, ktera obsahuje predpisy pro mnichy, by mohla pochazet od Bhadrabahus, kdezto o zivotopisech dina ee vyslovuje vyhybave. Sthaviravali pak pricita Devarddhimu, redaktoru siddhantu na koncilu ve Vallabhi. Srovnej Gaina Sutras, translated from prakrit by Hermann Jacobi, Part I., S. B. E. XXII., Oxford 1884. Introduction, hlavne strany LIIn. Srovnej rovnez predmluvu tehoz badatele k jeho vydani Kalpasutra, The Kalpa Sutra of Bhadrabahu, Leipzig 1879, Abhandlungen fur die Kunde des Morgenlandes, VII, 1. 36) Touto legendou se podrobne zabyva M. S. Ramaswami Ayyangar ve ave knize Studies in South Indian Jainism, Madras 1922, str. 21n., a silne se kloni k tomu, ze tato tradice je skutecna historicka pravda. 37) Napr. misto Akampitah maji nektere digambarake seznamy Akampanah, Metarjah maji Maitrejah, Mandjah misto Mandikaputrah, Prabhatakah misto Prabhasah a p. V jednom napisnem seznamu se vyskytuje zcela samostatne Jmeno Putrah, jez jiste zbylo, kdyz pred tim vypadlo bud Mandika nebo Maurja. 38) Podrobne o tomto rozkolu na zaklade pramenu obou sekt vyklada H. Jacobi v clanku Ueber die Entstehung der Cvetambara und Digambara Sekten. ZDMG XXXVIII, 1884, str. 1-42. K tomu tvori doplnek Zusatzliches zu meiner Abhandlung: Ueber die Entstehung der Cvetambara und Digambara Sekten, ZDMG XL, 1886, str. 92-98. V clanku podava Jacobi take puvodni text obou legend, totiz evetambarske legendy o Sivabhutim a prislusnou cast digambarskeho spisu Ratnanandinov8 Bhadrabahu-Oarita. 1011-5060

Page #195
- 193 - 39) Dr. Ho ernle se domniva, ze tento hladomor radil r. 310 pr. n.1, 40) Ardha-phalakah znamena "majici polovicni (ardheh) bavlnene roucho" (pha lah). Wynejsi dziniste vykladaji, ze to bylo roucho, ktere zakryvalo jen spodni cast tela, zvane v obycejne mluve langot. Je to kus bavlnene latky, veliky jako obycejny rucnik, protazeny mezi nohama, aby zakryval pohlavni ud, e napred i vzadu zaklesnuty za provazek, uvazany kolem pesu tak, ze konce visi pres provazek jako male zasterky. Podle toho to byly asi zmenene nazory o cudnosti a ne potreba mnicha samotnych, ktere vyvolaly tuto zmenu. 41) Tato doba byva udavena velmi ruzne. Viz o tom dale. 42) Pokud se tyce tohoto rozdilas rovnej 1. Jacobi, Jaina Sutra (S.B. E. XXII.) str. 288, pozn. 2. 43) Tapa-gaccha je nyni nejvyznamnejsi z dzinistickych skol. Pokud se tyce. nabozenstvi je naprosto pravoverna a v radovem zivote velmi prisna. Pri tom se veak mnisi teto skoly neuzaviraji modernimu pokroku, napr. vede, zejmena pokud ma vyznam pro jejich nabozenstvi. Proto jsou ve stalem styku s evropskymi indology, jimz radi pomahaji, aby tak sirili znalost sveho nabozenstvi. Vidzaja-Dharma-Suri, predstaveny teto skoly, ktery zemrel r. 1922, byl znamenity znalec sanskrtu a prakr tu a za sve vedecke zasluhy byl jmenovan clenem cele rady ucenych spolecnosti, jako Bengal Asiatic Society v Kalkutte, Societa Asiatica Italina & mnoha jinych. Vydal radu starych dzinistickych texti, zejmena z oboru logiky (napr. Yogaeastra. A treatise on Jain philosophy. With the commentary called Svopaj navivarana, by Hemachandra Acerye. Bibliotheca Iadica 125.) a napsal celou radu puvodnich spisu, hlavne teologickych a mravoucnych, sanskrtem, prakrtem, hindeky a gudzaratsky. Nynejsi (1924) predstavitel tapa-gaccky je jeji byvaly upadajajah Viazaja-Indra-Suri, ktery se zabyva hlavne dejinami dzinismu a k tomu nezbytnymi pomocnymi vedemi - epigrafii, archeologii, numismatikou. Oba jmenovani predaci tapa-gacchy spolu jeste s jinyci mnichy teze skoly (Mangalavidzaja, Njajavidzeja) byli mymi imformatory o vsem, co se dzinismu tyce. Jmena nejadlezitejsich ostatnich kol jsou: Punamaja-gaccna, Sardhapunamija-gadcha, Ancala-gatcna, Agamika-gaccha. Pro podrobnosti o techto skolach srovnej A. Guerinot, Repertoire d'epigraphie Jaina, str. 59-68. O skolach digambar bude vylozeno dale. 1011-5060

Page #196
194 44) Toto dilo nalezi mezi tzv. upahga. Rozhodne vsak neni jiste, muzeme-li mu priznat toto stari. - Nekteri evetambarove chteji az do te doby polozit Umasvatiho, puvodce teologickeho spisu Tattvartha-sutra, jez uznavaji za pravoverne evetambarove i digambarove. To je jiste nespravne, protoze je dokazano, ze Umasvati byl zakem Kundakundovym, jez zil teprve v dobe, kdy se jiz obe sekty od sebe odloucily i zevne. 45) o tom podrobne vyklada H. Jacobi v uvedenem clanku Ueber die Entstehung der Cvetambara und Digambara Sekten (viz pozn. 38). Srovnej tez R. Hoernie, Jainism and Buddhism. Proceedings of the Asiatic Society of Bengal, 1898. 46) Tehdejsi Suras tram bylo v hlavnich rysech nynejsi poloostrov Kathiavad a k nemu prilehla krajina, ktera se v celku shoduje a pozdejsim Gudzaratem. Ovsem uzemi Gudzaratu bylo mnohem vetsi nez uzemi stareho Surastra. 47) Haribhadrah proalul jako komentator. Nejslavnejsi jeho komentare jsou k Avaejaka-sutra a k Dasavaikalika-sutru. Jeho nejvyznacnejsi spis vsak je Saddareana-samuccajah, rukovet filosofie z dzinistickeho stanoviska. Fro bibliograficka data o tomto spisu srovnej A. Guerinot, Essai de Bibliographie Jaina, cis. 257-261 a 818. Pokud se tyce uvedenych komentaru, viz tamtez cis. 247, 248. 655 a 656. Z ostatnich spisu je nutno uvest jeste tyto: filosoficky spis Lokatattvanirnajah, viz Guerinot v uvedenem spise cis. 816, kde je i strucni obsah dila, a zemepisny spis Dzanbudvipa-aangrahani, vis tamtez cis. 755. Strucnou zpravu o Haribhadrovi ma G. Buhler, Report on samskrit mss., 1872-73, Bombay 1874. 48) Nejslavnejsi basnicky spis Hemacandrav je Trisasti-alaka-puruba-daritan, ktery dziniste srovnavaji s eposy Mahabharatam a Ramajanam. Tato basen lici v deseti zpevech, ktere maji dohromady 31.082 6loka, zivoty dvaceti ctyr tirthankaru a triceti deviti duchovne vznesenych lidskych bytosti. Pro podrobnosti o Hemacandrovi srovnej Encyclopaedia of Religion and Ethics, VI., str. 591, s. v. Hemachandra, od H. Jacobiho. 49) Diniete tvrdi, ze jeste pred muslimskym vpadem je zacali pronasledovat brahmani, kteri pry primeli krale Adzajapala (1174-1176), aby dal borit dainisticke chramy. Skutecnym a nejkrutejsim pronasledovatelem dzinistu byl teprve Ala-ud-din, ktery dobyl Gudzaratu r. 1297-8. 1011-5060 50) Teto prezdivky se jim pry dostalo proto, ze kdyz prijdou do nektereho mista, musi teprve hledat, kde by se mohli ubytovat. Slovo je odvozeno od

Page #197
novoindickeho slovesa dhundhna "hledat, slidit", ktereho se uziva zejmena o hladovych zviratech, napr. peech, kteri patraji po potrave. Srovnej tez "Seeker", Notes on the Sthanakawasi or the non-Idolatrous Shwetambar Jains, 1911. 195 - 51) Sravana Belgola, tj. Belgola eravanu (kaci, tj. dainista, jak je asi nazyvali okolni nedzinisticti obyvatele), je vesnice, ktera lezi v Cannarajapatnskem talugu Hassanskeho okresu, v Majsuru. Sloven Sravana rozlisuje se tato Belgola od jinych Belgol, totiz od Hale-Belgola a KodiBelgola. Belgola znamena v karnatstine "bile jezero". V sanskrtskych napisech se take jmenovava Dhavala-sarovarah nebo Dhavala-sarasam, nebo Svetasarovarah, coz vesmes znamena "bile jezero". Pravdepodobne dostala vesnice jmeno po velke, krasne nadrzi, lezici mezi dvema kopci. Kopec na sever od vesnice se nazyva Candra-giri, druhy na jihu vesnice se jmenuje Vindhja-giri. Na obou kopcich jsou chramy a sochy, ktere tam postavili zbozni deiniste. Mimo to je tam tez velke mnozstvi napisu, ovsem pomerne pozdniho data, ktere vsak jsou dulezitym pramenem dejin cirkve digambaru. Na Candra-giri je chram se sochou dvaadvacateho tirthankara Neni-natha, ktery dal postavit kral Camunda-Radza. Chram dostavel jeho syn. Chram byl dostaven v desatem stoleti a je vzacnym prikladem architektury one doby. Na vrcholu Vindhja-giri stoji ohromna socha naheho askety, vysoka asi 22 m, nazyvana Vahuvali nebo Bhudzabali, ale nejcasteji Gommat-Svami ne bo Gommate svarah. Sochu, ktera je vytesana z jedineho kusu skvary, dal udelat rovnez Camanda-Radza koncem desateho stoleti n.1. A Podle napisu byl Vahuvali syn prvniho tirthankara Reabha. V boji se svym bratrem zvitezil, ale prenechal pu svou risi a odesel na horu Kallas. Na hore zustal stat jako socha, a kdyz tak rok stal, "lijany, vinouci se kolem vetvi stromu, zachytily se jho sije a zahalily jeho hlavu zelenym baldachynem, pod nohama mu vyrostla trava a nakonec se podobal velikemu mravenisti". Tehdy dosahl Vahuvali vsevedoucnosti a stal se kevalinen. K teto sose a k Sravana-Belgolu vubec se poji velike mnozstvi povesti a legand. Nektere z nich jsou zmineny k predmluve k Davva-sangahu, vydanemu S. Ch. Ghoshalen ve sbirce The Sacred Books of the Jains, sv. I., Arrah 1917. O Sravane Belgole jedna take Cpt. J. S. F. Mackenzie v clanku Sravana Belligola, v Indian Antiquary, vol. II., 1873, str. 129-133. V clanku podava zejmena presne rozmery sochy Gommate evarovy a jejich casti, a krome toho nektere povesti odchylne od povesti uvedenych Ghoshalem na uvedenem miste. 52) Nyni se skoro obecne uznava, ze hned pri rozkolu nekdy v prvnim stoleti n.. a pavodni ofrkve vznikly Styri digambarake skoly, toti Nandi-ganah, Sena-ganah, Simha-ganah a Deva-ganah. Z nich pry potom povstaly vsechny pozdejsi digam 1011-5060

Page #198
196 barske skoly. Podle toho | Kundakunda-nyejah by nebyl puvodni skolota, nybrz jen pokracovanim Nandi-ganu. 53) Pro podrobnosti o teonto digambarskych skolach srovnej A. Guerinot, Repertoire d'epigraphie Jeina, str. 42-59, kde jsou zejmena take podrobe ne genealogie predstavenych tech kterych skol, pokud jsou nam jejich jmena napisne zachovana. Tradice se vzdy neshoduje s temito napisnymi doklady, a vzdy treba zkoumat verohodnost toho ktereho pramene. Nyni, kdy digambarsti mnisi v Indii skoro vymizeli, deli se digambarove obycejne na pet podradnych sekt. Jsou to: 1. Bi apanthi, kteri dovoluji alespon castecnou uctu soch a obrazu. 2. Terapanthi, kteri dovoluji obrazy a sochy, ale zakazuji jejich obradne uctivani, 3. Samaija panthi, kteri zavrhuji naprosto sochy a obrazy. Za to uznavaji sve nabozenske knihy za svate a bradne je uctivaji. 4. Gumanpanthi, nazvane po svem zakladateli Gumanpanovi (zil v XVIII. stol.) a 5. Totapanthi. Pro podrobnosti srovnej Nahar-Ghosh, An Epitome of Jainism, kap. XXXVI. 54) Podrobnosti o tomto spisu viz dale. 55) o rozlicnych druzich bohu vyklada podrobne Umasvatiho Tattyarthe-sutram, v kap. IV. Vylozeno o nich bude zevrubne v casti IV., kap. II. 56) Pozdni umele zpracovani tohoto predmetu je hemadandrove epopej Tricasti salaka-purusa-dari tran. 57) Tyto pojmy budou dale zevrubne vylozeny v casti II., kap. III. 58) O saptabhangi bude vylozeno v casti II., kap. IV. 59) Samavasaranam je misto, na kterem tirthankaran kona sve prvni kazani; je to umela stavba obrovskych rozmeru. Podrobne bude o ni vylozeno v casti IV., kap. III. 60) tj. polovicni (ardhah) magadhi, protoze ma jen polovinu znaku, ktere vy znacuji vlastni megadhi, podle nekterych pry pro to, ze se s nim mluvilo jen v polovine Magadhska. Prvni vyklad se rozhodne shoduje s filologicky-. mi vyzkumy tohoto jazyka. Vedeckym zpracovanim tohoto jazyka po filologicke strance se v Evrope zabyvali mnozi ucenci, zejmena nemecti, mezi nini svymi vysledky na prvnin miste stoji R. Piechel a E. Jacobi. Pro nazvy jejich granatickych spist srovnej A. Guerinot, Esgai de Bibliographie Jaina. 61) Pro podrobnosti o kanonicke sve tambarske literature srovnej Dr. M. Vinter nitz, Geschichte der Indischen Literatur Bd. II., Leipzig 1920, str. 291 1011-5060

Page #199
316. Zejmena tam jsou podrobne obsahy dulezitejsich casti kanonu, a dale literatura, ktera se tyka textovych vydani a prekladu. 197 62) Bhagavati je zakladni apie nynejsi dzinisticke nauky, zejmena teologie. Dobre vydani vyslo ve abfree kanonickych textu, vydavane spolecnosti Agonodaja-aamitih v Bombaji. Vydani s komentarem Bhajadeva-suriho (sutrita-vivaraban) vyslo v Bendresu. Vyborne vydani, ktereho vysla ale jen prvni kniha, s komentarem Bhajadevovya se sanskrtakym prekladen avydavatelovymi poznamkami vydal Pumdaabhai Hiracand, Bombay, Nirnajasaga ra Press 1918. 63) Pro textove vydani a preklady evetambarskeho siddhantu srovnej jednak Dr. M. Winternitz, Geschichte der Indischen Literatur, Bd. II., str. 291316., jednak A. Guerinot, Essai de Bibliographie Jaina, pod temi kterymi healy indexu dzinistickych spied (str. 519n.). Nejlepsi a nejuplnejsi vydani kanonickych evetambarskych spied v Indii jeou vydani asinisticke spolecnosti Agamodaja-samitih, dosud vydano 25 avaska. A dale vydani z fondu zalozeneho zesnulym Se them Devcandem Lalabhaim (Sree thi-DevacandaLalabhai-dsaina-pustakoddharah), dosud vyslo 60 vasku. 64) Krome toho se v dzinisticke obci dost brzo stal nabozenskym jazykem sangkrt, kterym se psaly nekanonicke spisy a svetska literatura, pokud se nepaala lidovym jazykem. Tim se stalo, ze prakrtu, ktery byl jiz tehdy mrtvym jazykem, bylo venovano cim dal tim mene pozornosti, a konecne bylo jen malo mnichu, kteri rozumeli kniham, psanym prakrtem. V dobe asi poslednich sto let jevi se mezi mnichy snaha vratit se k prakrtu a jeho studium je v rade povinne. Pres to vsak je i dnes jen malo mnichu, kteri ctou knihy psane prakrtem a jeste mene tech, kteri jim dovedou mluvit. Mezi dzinistickymi vericimi je znalost prakrtu vzacnosti. 65) Tyto zmeny se neuskutecnily ovsem nahle, a nemame snad jen ctyri typy jazyka v dzinisticke evetambarske literature. Naopak vidime, ze se jazyk ponendhlu prizpusoboval potrebe a pomerum. Tak napr. dzinisticke mahara tri je vzdy emioeninou ardha-magadhi a aaharetri, v nemz ten ci onen jazyk prevlada. Podobne je tomu i v gudzarati. Jsou rozlicne vyvojove vrstvy tohoto jazyka, ktere znamenaji prirozeny vyvoj, ale jsou take v teze dobe rozlicne smiceniny podle sklonu toho ktereho spisovatele. Tak se nejnovejsi dobe vyskytuji gudzaratske knihy, ve kterych vse mimo nejobycejnejsi slova je sanskrt, ovsem sklonovany a casovany po gudzaratsku. Tento jazyk je obycejnemu Gudzaratci nesrozumitelny stejne jako cisty sanskrt. Naproti tomu se jevi zejmena mesi mnichy tapa-gacchy snaha psat lidovou gudzaratetinou, aby kniham rozumel co mozna kazdy, kdo zna alespon zaklady dzinistickeho nabozenstvi. Neni to purismus, ale uslechtila snaha zdokonalit jazyk na spisovny jazyk vsedzinisticky, coz jiz nese i ovoce. 1011-5060

Page #200
- 198 - 66) Legendu o Haribhardovi & o tom, jak byl priveden k tomu, aby napsal pra ve tento pocet knih, vypravuje R. G. Bhandarkar, Report on the Search for Sanskrit Manuskripts in the Bombay Presidency during the year 1883/4, Bombay 1887, str. 141. 67) c. M. Duff, The chronology of India, Westminster 1899, uvadi toto datum mezi dety cerpanymi z dzinigtioke literatury. 68) Jeho komentat k Acarangu je obsazen ve vydani z r. 1880, Calcutta. Konen tar k sutrakrtahgu ve vydani su jagadahga Sutra, Bombay 1881. Srovnej A. Guerinot, Essai de Bibliographie Jaina, &. 213 & 215. 69) Srovnej E. Leumann, Die Avas jaka Erzahlungen, Leipzig 1897. 70) O vyvoji dzidisticke komentarove literatury srovnej E. Leuann, ZDMG, Bd. 46., 1892, atr. 5850. 71) Srovnej E. Leurann, Ueber die Avacyaka Literatur. Actes du x(r) Congres international des Orientalistes, Ile Partie, Section I., Leiden 1895, str. 125. 72) v dess te knize napr. lici snatek Mahaviruv a podava podrobny a prebny po pis dzinisticke svatby. Vyznam teto zpravy je v tom, ze obtad je velmi malo znam, protoze nyni dziniste vetsinou uzaviraji svatky podle hinduistickych obrada (zejmena ve smisenych kastach, jejichz nekteti pisl uenici jsou aziniste a jini vicniate nebo sivalate). Podobne poplauje Hamacandran i jine radove a rodinne obrady. Pro podrobnosti O Bamotnem dile srovnej pozn, 48. 73) Vsechny tri vysly tiskem Jesovidzaja-Dzaina-Granthamala, a to jako c. 29 (Benares 1912), c. 20 (Benaree 1911) a c. 38 (Bhavnagar 1914). 74) Tiskem vydal Hiralal Hamearadz Pandit v Dzeina-Bhaskarodaja Office, Dzamnagar, Kathiavad 1918. 75) Legendy & Manatuagovi si vsimali jiz dosti zahy evropsti ucenci a zazna menavaji ji ve svych episech. Napr. F. Max Muller, India, what can it teach us?, London 1883, atr, 330n., M, L. Ettinghausen, Herda Vardhana espereur et poet de l'Inde septentrionale (606-648 A.D.), Paris 1906, str. 127n.' Nejnove 31 George Payn Quackenbos, A. M., Ph. D., The Sanskrit poems of Mayura and Bana's Candidataka, New York 1917. Samotna vydani: Manatungacarya. Bhaktamgrastotra, Poona 1883 8 prekladem V marathi. 1011-5060

Page #201
0 Mana tungacarya, Bhaktamarastotra. Vydal Bhimasimha Manaka, Bombay 1894. Krome textu obsahuje jeste komentar Siddhicandrav, versovany preklad v hindstine a doslovny preklad v gudzaratstine. 199 Text a nemeckym prekladem, zaroven a jinya stotrem (Kaljana-mandirastotram) vydal H. Jacobi, Zwei Jaina Stotra, Indische Studien, svazek XIV., str. 359-391. Ve sbirce rukopisu filosoficke fakulty KU je rukopis psany mnichem Kirtim (18. stol.) na sedmi papirovych listech s meziradkovymi glosami, ktery jsem prinesl z Indie. 76) Starsi vydani viz A. Guerinot, Essai de Bibliographie de Jaina, c. 421, 422 a dale az po 8. 490. Novejsi vydani evetambarskych stoter je sbirka Dzainastotrasangrahah, v Jaeovidzaja-Daina-Granthamala, c. 7 a 9., Benares 1913. 77) Jacobi poklada Tattvartha-sutram za evetambarske, coz se vsak da nesnadno srovnat s tim, ze Umasvati byl zakem Kundakundovym, ktery ideove beze sporu nalezel k diganbaram. Srovnej Jacobiho clanek Jainism v Encyclopaedia of Religion and Ethics, str. 467. Digambarsky text Tattvartha-sutra je vydan v The Sacred Books of the Jainas, vol. II. Tam na str. 204-210 jsou uvedeny rozdily mezi obema upravami. Svetambarake vydani vyslo v Bibliotheca Indica, Calcutta 1903-1905, zaroven a Umasvatiovym komentarem, ovsem v avetambarske uprave. Vydal K. Premchand Mody. Text (evetanbareky) e nemeckym prekladem vydal H. Jacobi v ZDMG XL, 1906, str. 287-325, 512-551 pod nazvem Eine Jaina-Dogmatik. Umasvati's Tattvarthadhigama Sutra, ubersetzt und erlautert von ... 78) Podrobnejsi obsah a rozbor dila je v uvedenem digambarskem vydani v The Sacred Books of the Jains, vol. II., str. XII.-XVII. 79) Seznam rozlicnych zpracovani a komentaru Tattvarthasutra jsou uvedeny ve vydani v The Sacred Books of the Jains, vol., II., str. XVIII.-XIX. Vydani textu a komentaru viz pozn. 77. Krome toho srovnej jeste A. Guerinot, Essai de Bibliographie Jaina, c. 820, pro rukopisy pak c. 117, 121, 126, 133, 138. 1011-5060 80) Obsah Mahapurana jsou zivotopisy sedesati tri znamenitych muzu, tj. dvaceti ty tirthankara, dvanacti cakravartina, deviti narajand cili vasudeva, deviti prati-narajana ili prati-vasudeva a deviti balabhadra. Shoduje se tedy a tim, co obsahoval Prathamanujogah puvodniho siddhantu,

Page #202
- 200 - & s obsahem epopeje Hamacandrovy, Tricas ti-ealaka-purusa-caritam. Ale v puranech jsou tyto zivotopisy jenom raneo, na jehoz postavach se vykladaji rozlicne nabozenske poucky i veci nenabozenske. Vsechna purana se vyskytuji takovem mnozstvi odchylnych uprav, ze je neanadne urcit presne zakladni text a vymytit pozdejsi zmeny a pridavky. 81) Rozdil ve skladbe obou puran nejlepe vynikne, srovname-li oba dily tiste neho vydani Mahapurana co do poctu stran, Adipuranam, ktere podava vlastne jediny zivotopis, ma 1200 str. Uttarapuranan, na ktere zbyva cela ostatni latka, ma jenom 930 stran. Ucenost ulozenou v puranech nazyvaji dziniste caturveda, ctvrty ved, ovsem axinisticky, ktery ma nahradit azinistum to, co brahmanir je jejich ved. Ctyri jeho casti, ktere se vyskytuji v kazdem dzinistickem purane, jsou: prathananujogah (dejiny, ovsem legendarni), karananujogah (kosmologie), carananujogah (mravouka) a dravjanujogah (metafysika), 82) Toto puranam a obsirrym puvodem vydal pro. A. Chakravarti, M.A., pod nazvem Merumandara Puranam of Sri Vamana Munivera, Madras 1923. Prof. Chakravarti dokazuje v uvodu ke svemu vydani, ze Sri Vanana Muna - var je taz osoba jako Malliena Adarja, jenz napsal komentar k Hemadandrovu Vitaraga-stuti, zvany Sjadvadamand zari a prosluly svym dogmatickym, apologetickym a polemickym razem. Tento spis byl napsan kolem r. 1292 (Saka 1214). Na zaklade toho bychom meli klast i Merumandara-puranam do konce 13. stol. lan 83) O tomto purane se zminuje a z neho cituje Cpt. J. S. F. Mackenzie v ku Sravana Belligola, Indian Antiquary II., 1873, str. 130. 84) Pro urceni Nemicandrovy doby je rozhodujici napis c. 46. V Epigraphia Carnatica, vol. VIII, Nagara Taluq, kde se pravi: Trilokasarapramukhe ....... ......... bhuvi nemicandran, vibhati siddhantika-sarvabhaumah camundaradzarccita-pada-padmah. Tj. (Puvodce) Trilokasara a jinych (spisu) .... Nenicandran, svetovladce kanonu., zari na zemi. Lotosy jeho nohou uctiva Camundarkaza. (V1z uvod k nize uvedenemu vydani Dravje-aafgrahu v S. B.J., vol, I., str. XXXVIII.) V kteremei velmi starem rukopise Trilokasaru je obraz, reprodukovany v dole uvedenem vydani Dravja-sangraha, predstavuj1ci, jak se Camundaradza klani Nemicandrovi, ktery mu vyklada posvatna pisma. Mimo to v GomHatasaru, Karmakandah vers 966, 068-971 Nemidangrah sam velebi Camunda 1011-5060

Page #203
2014 - rad ze a vyklada, ze del postavit Gonna te svarovu sochu a ze jeho duchovnim radcem byl Adzi tasenan, Ze vseho toho je videt, ze byli obe soucasnici. 85) Se sanskrtskym a anglickym prekladem a s anglickym prekladem komentare Brahmadevova vydal Sarat Chandra Ghoshal, The Sacred Booke of the 'Jainas, vol. I., Arrah 1917. 86) Gommata-sarah byl vydan tiskem v Bombaji a to Karnakandali 1912 v Raja Chandra Series, a Dzivakendah samostatne r. 1914 Pandi tem Manoharlalen. 87) o tom mluvi sam nemi dandrah v poslednim versi Karmakandu v Gommata-saru ver: 972.: Gomma tasuttallihane gommatarajena ja kaja desi, 86 rao diram kalam namena je vitamattandi. *Gommatraja (tj. Camundaraaza, jemuz bylo davano toto prijmeni od te doby, co dal postavit sochu Gommateevarovu v Belgole), napaal Gommatasutran v lidovem jazyku, odedavna po nem zvane Viramar tandi". 88) Kesavevarni v prvnim sloku sveho komentare pravi: Nemicandran azinam natva siddham eri-dznana-bhusanan, vittio gommatasaras ja kurve karnatavrttitah. "Pokloniv se vitezi Nemicandrovi, dokonalemu, ozdobenemu bohatym vedenim, pisi si vyklad Gomua tasaru podle kernatskeho vykladu". (Uvedene vydani Dravja-sangrahah, str. XIL.) 89) Jeden rukopis je schovan v Arrahu Central Jaina Oriental Library. Jiny uvadi Rejendrala Mitra y Notices of Sanskrit Manuscripts, vol. IX., Calcutta 1888, str. 86. 90) Srovnej tez Aufrecht, Catalogus Catalogorum III., str. 52; E. Leumann, A List of the Strassburg Collection of Digambara Manuscripts, Wiener Zeitschrift fur die Kunde des Morgenlandes, vol. XI., Wien 1897, uvadi rukopis nejakeho Trilokasaru, ale jeho puvodcem jmenuje Abhajanandina. Abhajanandi byl ucitel (guruh) Nemicandruv a je tudi z zamena snadno mozna, protoze dzinis ticti spisovatele radi uvadeji vedle sveho jmena i jmeno avebo gurua. 91) Tento pluralismus je take jednim z nearijaky.ch...prvki naproti arijskemu usili o monianus, o jednotu, ve ktere neni dvojnosti (advaitan), coz konec. ne vyvrcholile ve vedantu. 1011-5060

Page #204
- 202 92) Podobne je tas zasada vyjadrena v Nemicandrove Dravja-semgrahu eloku 2.: Dzivan ma schopnost vnimat a uvedomovat si (upajogamajah), je bez tvary (amurtan), je popudem cinnosti (karta), ma stejny rozmer jako telo (vadehaparimanan), okousi ovoce sve cinnosti (bhoktah), trva v kolobehu zivotu (samsarasthan), je dokonaly (sidangh) a ma vyznacnou anahu stoupat do vyse (vierasa urdhvagatih). Brahmad evah ve svem komentari k tomuto mistu dobre ukazuje na rozdily dzinisticke nauky v techto bodech od rozlicnych jinych filosofickych soustav Ind11. Jiz to, ze dzinismus uznava, ce dzivah skutecne je, stoji proti soustave Carvakove. Proti njaju se stavi tim, ze uznava, ze dzivah ma schopnost uvedomovat si. Proti mimaneove soustave Kumarila Bhatta se stave tvrzenim, ze duse je beztvara, proti samkhju nahledem, ze dzivah je zakladem cinnosti. Nahled, ze dzivah ma tyz rozmer jako telo, v nemz sidli, odporuje trem soustavym, totiz ajaju, mimana e a samkhju. Nahled, ze okousi ovoce svych cinu, odporuje pry nauce Buddhove (?), a nahled, ze azivah je dokonaly, minamse. Nahlea, ze dzivah ma vyznacnou snahu stoupat do vyse, se pry pritl vsem indickym soustavam. Skutecne je to take jeden z onech prvku, jez pokladam rozhodne za nearijsky, & toto priznani Brahmadevovo je jeden z duvodu pro moje tvrzeni. 93) Tento dzinisticky nazor je uplne protichudny obvyklym nazorun ve filowo fickych dualistickych soustavach a tim i protichudny obvyklemu obecnemu nazoru, ktery poklada obycejne dusi za naprosto nehmotnou a tiu bez rozmeru, majici vsak svou trvalou podobu. To je napr. i v zasade nazor krestansky. 94) Samantabhadrah definuje pojem tirthamkara takto: jena prani tam prthu dhar matirtham dzjes tham azanah prapja azajanti duhkhan. "Tirthankarah je ten, jenz ukazal siroky brod ctnosti, nejlepsi, jehoz lide dosahnuvse, prekonavaji atrast". Brhatsvejambhu-etotram, 9. 95) Ctyriadvacet tirthamkart se pripomina v dzinistickych teologickych spiseon velmi casto. Podrobne o nich bude vylozeno v caa ti III., kapitole pojednavajici o dzinisticke mytologii. O vzee tupnych a sestupnych svetovych periodach podle dziais ticke nauky bude vylozeno v kapitole okosnologii. 96) Jogendra v Paramatna-prakas 1 325 vymezuje pojem arhanta takto: Arhantem se stane (clovek), kdyz odstrani vsechny stopy prekazejoich myslenek (vikalpan), vstoupi na cestu spasy a znici nadobro ctyri karmana, tj. ghatija karmang. Srovnej tez Dravja-samgrahah 50 a zejmena Brahmadevuv komentar k tomuto mistu. 1011-5060

Page #205
* 203 - 97) Kundakunda-Acarjah v Nijama-saru (73.-75.) charakteriguje tri druhy dzi nistickych svetcu takto: *Mistri (acarjah) jsou ti, kdo dokonale zachovavaji pot pravidel chovani, kdo v sobe znicili pychu peti smysla, jez se podoba rozzurenemu slonu, kdo jsou uceni a nadani hlubokymi ctnostmi. - Ucitele (upadhjajah) jsou vykladaci nauky dzinovy, obdareni tremi skvosty (vira, poznani, chovani), hrdinove pint nezistnosti. - Sadhuove nemaji svetske zamestnan, jsou stale pohrizeni ve ctverem druhu zboznosti (vira, vedeni, chovani a pokani), jsou proti svetskych pout a klamu". Srovnej tez Dravja-samgrahan, 52-54, pro podrobnosti pak Brahmadevuv komentar k temto mistem. 98) Prvni, kdo se z Evropani zabyval touto otazkou, vyvolanou vlastne dzinis tickymi apologetickymi a polemickymi spisy, je H. Warren, jenz pojem boks vazinismu i pro ned zinis ty dos ti jasne vylozil ve svem spisku Jainism not Atheism, Arrah 1915, 2. vyd. 1920 8 ve vetsim spise Jainism in the Western Garb as & Solution to Life's Great Probleme, Arrah 1916, str. 590. Ovsem jeho vyklady jsou teologicke a nevedecke a nelze souhlasit ze stanoviska vedy se vsemi duvody, jez uvadi. Mnohem nesnadnejsi je sestavit si dzinisticke nazory o bohu z anglicky psaneho alla digambara Chanpate Rai Jaina, Key of Knowledge, protoze jsou tam azinieticke pojmy o bohu srovnany se zapadnimi pojay takovym zpusobem, ze neni snadne rozhodnout, co je nazor spisovatelum a co je nazor cizi. Teologicky vyklad azinistickeho pojmu bona je nutne oprit o Umasvatino Tattyarthadhigama-sutram, kde zejmena v kapitole x. Je mnoho dokladu. Mi DO to dulezity spis pro dzinisticky pojem bohe je Kundakundov Pancastikajasarah. Teologicky pojem boha ze stanoviska azinistickeho je sous tevne a uplne vylozen jedine v Njajavidzajove Njajakusumandzalih with the English and Gujarati commentary by Prof. Kiralal R. Kapadiye, a to hlavne v kap. IV., verse 32-36 v komentarich k tomu mistu. Njajavidzajah v onech versich jasnymi vyrazy vyklada nejobtizne 1 formy dzinisticke ontologie & prof. Kapadiya se snazi ve svem komentari je priblizit zapadnimu mysleni... Naprosto odchylne mineni o teze veci ma Jagmanderlal Jaini ve svem spise Outlines of Jainisn. Na str. 38 vyslovne pravi: "A personal God has no place in Jainism: He is no needed". A skutecne ze sveho stanoviska pravdu. Srovnej Njajavidzaja, Adhyatmatattveloka II., 15.: Nejvyssi dusi (paranesvarah), ktera je prosta i nejmensi poskvray nedokonalosti, jako je naklonnost, hnev atd., jejiz vedeni ozaruje vse a jeje cista, nazyvaji mouar bohen (devah). 10115060

Page #206
- 204 - Obycejna dzinisticka definice boha je; Pariking-sakala-karma Lavarah, nisvarah je, kdo uplne znicil vsechna karmana". Tin se vztahuji na dzinistickeho, bona ona vsech na mista, ktera se tykaji siddhu, napr. Paramatma-prakasab 330., Pancastikaja-sarah 28., 36., 37. atd. Ale tato mista boha vyslovne nikde nejmenuji. Jmeno boha se vyskytuje vesmes jen v literature pozdni. Nejpodrobnejsi je v tom ohledu misto v Njajavidzajove Njajakusumanazalih Iv., 33.: "vsevedouci, ktery premohl vsechny vnitrni nepratele, jez je uctivan y trojsveti, hlasatel pravdy, opravnene je nazyvan bohem (bhagavan), treba by mel rozlicna jmena, jako: Visnuh, Brahma, Mahesah, Sankarah, Dzinah, Arhant, Tirthanathah, ata. Lide, ctete ho jmenem, obrazem, latkou i podstatou". 100) Cela vec se vlastne todi o pojem boha, zejmena o to, dostaci-li pojen na pros te dokonalosti, aby sam sebou urcoval nejakou bytost jako bohe. Ale i kdyz uzname tento znak za dos tatecny, narazime na obtiz rozhodnout, co je naprosto dokonale, To je ovsem vec toho ktereho nabozenstvi. Rozhodne jsou nabozenstvi, s jejichz pojmem dokonale bytosti bychom nemohli souhlasit, a prece uznavame jejich bohy ze bohy. 101) To, ze azinismus pripousti nesciblne mnozstvi bohu, je nutny dusledek dzinistickeho pluralismu, ktery poklada za mozne, aby bylo mnoho naprosto dokonalych bytosti a aby se nerozlisily dale na rozlicne stupne. Podle obecneho nahledu naprosta dokonalost predpoklada jedinost, nebot kde je mnohost, nutne se objevi rozdily, ktere nuti srovnavat, e prave to svedci o nedostatku dokonalosti. Ovsem dzinismus pripousti, ze duse, kdyz dosahnou konecne spaby, trvaji jako samostatni jedinci, ale spojeni v dokonalosti tak, ze z jednoho stanoviska (misto) je mozno je povazovat za mnohe, ale z druheho stanoviska (podstata) za jedno. K tomu srovnej komentar prof. A. Chakravartinajanars k jeho vydani Kundakundova Pancastikajasaru v The Sacred Books of the Jainas III., str. 29. 102) O techto bozetvech cili devech se vyklada souborne v IV. kap. Tattvartha dhigama-sutra. Blize bude o nich vylozeno v casti IV., v kapitole o dzinietickem bajeslovi. 103) Dakaz uvadeny dzinistickymi teology, ze buh nemuze byt stvoritelem je, ze mel-li by nekdo neco stvorit, musi chtit stvorit. Ale kdo neco chce, ma touhu a tim neni dokonaly, nebot neni vitaragan, tj. prost naklonnosti. Srovnej tez Njajavidzaja, Njajakusumanazalih IV., 32. 104) 0 karmane jedna VIII.kapitola Umasva tiho Tattvar thadhigama-sutra a Deven drovy Karmagranthah. Srovnej tez Nemicandruv Dravja-samgranah 29 & 30. a Pancestikaja-sarah 72. a 73. 1011-5060

Page #207
105) Srovnej Dravja- sangrahah 8 a zvlaste komentar k tomuto mistu. Dale tez 31. Srovne i Psacas tikaja-sapaja-sarah 89. 106) Pancantikaja-saran 79. 107) Szovnej Tattyarthadhigans-sutran X. 2. Dale Dravje-sangrahah 51. 108) Srovnej Pancestikaja-sarah 36, 109) Srovnej Parcastikaja-sarah 28 & Tattvarthadhigama-sutran X, 5, 8. 110) Jiz Umasvatiovo Tattvarthadhigapa-sutram a Nemicandruv Dravja-sangrahah akryte polemisuji s metafysickymi heterodoxnimi nazory, az nikdy sveho protivnika nejmenuji. Za to jiz Brahmadevah ve svem komentari k Dravjasamgrahu podrobne vyklada, proc Nemidandrah to ci ono pokladal za nutne rici, ac to pro dzinisty bylo samozrejme a odkryva take ony skryte protiyniky. Ale jiz znamy komentator evetambarskeho kanonu Haribhadra-suri (211 v druhe polovine 9. stol.) napsal spie Saddareanasamuddajan, ve kterem pojednava o rozlicnych indickych filosofickych soustavach ze stanoviska a zinismu. Podobneho razu je Merutunguy Saddarsanavicarah ze 14. stol. Podobnych apisu z pozdejsich dob je v dzinismu velmi mnoho. Napr. Anujogadvara-sutran, Saddarsanasemksepah, Caritrebimhagani nav konentar ke spisu Haribhadrovu Sadderaanavrttin atd. 111) O samkhjove filosofii strucne a dobre poucuje Surendranath Dasgupta V A History of Indian Philosophy, vol. I., Cambridge 1922, str. 208-226. V Nemecku se samkh jovou filosofii obirali velmi mnoho, zejmena R. Garbe, Die Samkhja Philosophie, 2. vyd. Leipzig 1917 a E. Oldenberg. Take H. Jacobi, kdyz se zabyval dziniemen, prirozene musel teto filosofii venovat pozornost a jak se zda, dosel k nazorim od chylnym od nazoru pe tatnich bedatelu v tomto smeru. Srovnej jeho kritiku knihy R. Garbehov G8 ttinger Gelehrte Anzeigen, R. 1919, str. 1-30. Jsou to predevsim Bhilove, u nichz se velmi zive udrzela tradice, ze jsou ksatrijove, Jsou to zejnena starobyle zpevy, kouzelne prupovidky a rozlidne povesti, kde Bhilove o sobe mluvi jako o ksatrijich. Ostatne je z historickych dob zcela jiste, ze to bylo valkychtive pleme a z nedostatku jineho valecneho zamestnani loupezive. Jim naprosto nevyhovuje jejich nynejei zamestnani hospodarit na horske, malo urodne zemi. Bbilove byli vytecni vojaci v anglickych sluzbach. Srovnej A. H. A. Simcox, I.C.s., A Memoir of the Khandesh Bhil Corps 1825-1891, Bombay 1912. 113) Dravjam (pkt.: davijan) vec, latka je odvozeno od korene dru- dravati, -bezet, byt v pohybu". Srovnej Pancastikaja-samaja-sarah 9.: 1011-5060

Page #208
- 206 - nco bezi, kraci rozlicnymi cestami, to nazyvaji dravjam, jez se nelisi od satta, jsoucna". 114) Definici as tikaju podava a astikaje vypocitava Dravja-bamgrahah, 23 a 24. Podrobneji se as tikaji obira Pancastixaja-samaja-saran 4/6 a po podani vykladu dravju, ktere jsou soucasne i astikaje, shrnuje svuj vyklad ve aloku 22. 115) Dravja-sangrahah 25 a Njajavidzaja v Dzainadarsanu str. 15 pravi: *Cab nema prades& a proto se nemuze zvat astikajah". Minulost jiz neni, je odbyta, budoucnost jeste neni. Proto jedine prave pritomny okamzik je skutecny cas. Rozdeleni casu na hodiny, dny a noci, mesice a roky bere ohled na neskutecne slozky minulosti a budoucnosti, ktere jsou soucasti neskutecneho casu. Z toho je jasne videt, proc cas, jez je jenom pouhy okamzik, nemuze mit pradesi". 116) Dravja-samgrahan 25 & Tattvarthadhigama-sutram V, 8, 10. 117) Pancastikaja-samaja-sarah 5. 118) Parcastikaja-samaja-sarah 4. vtelene 119) Tattvarthadhigama-sutram, I., 12.: Sams&rinaa trases thavaran. duse jsou pohyblive a nehybne". 120) Tettvarthadhibana-sutram, II., 11. Do vetsich podrobnosti jde nemicandrlv Gommata-sarah, Dzivakandah, 659-661. Podrobne bude o veci vylozeno pozdeji. 121) Tattvarthadhigama-sutran, II., 13. Podle Gommata-saru, Dzivakand ah, 22, jsou tela techto dusi nescielne (abankhja) mala, cast krychloveho palce; rovnez se tam uvadeji podoby techto tel, Srovnej tez Pancas tikaja-samajaBaran, 118 a 119: 118. Zeme, voda, vzduch a rostliny jsou tela, oivene dzivy. Je jich mnoho a akytaji jen pouhy dotek, vyznacujici se znacnou necitlivosti (nedostatkem uvedomovani). 119. Toto mnozstvi dzivu je pa tereno druhu, jako s telem zevnim atd. Pravi se o nich, ze nemaji dusevnich zmen, ze jsou jednosmyslove. Dzivab, jehoz telo tvori zeme, se nazyva prthivi-kajan, voda - dzala-kajah, ohen - teazas-kajah, vzduch - vaju-kajan, rostliny - vanaspati-ks jah 122) Pandabtikaja-samaja-sarah, 120. 1011-5060

Page #209
- 207 - Podle axinisticke viry 1 athavarove maji ctyri Xivotni projevy (pranan). & to: 1. pocit doteku, sparsan. 2. Kaja-bela-pranan, telesnou pevnost: 3. ucchvasa-nihavags-propah, dychani. 4. & jupranak, trvani zivota, Ovsem to be tyka dle dinisticke viry onech hmot jen v jakemet molekularnim stavu, v nemz je nazyvaji naksma-ekendrija-dzivah, jemne jemnoamyblove Xive bytosti. 123) Tattvarthnadhigana-sutram II., 23, uvadi jako typ teto skupiny cervy: (krmih). Podrobneji vypocitava tvory s dvema emysly Pancastikaja-samejasarah, 121, jez jmenuje morske plze (samvukko, 8a.: sambukan), zvirata v malych a velkych muslich a perlorodky (maduvaha, samkha, sappi, sa.:. ma trvahan, sankhah, sarpi) a zemni beznohe cervy (apad aga kini, sa. : apadakah krmajan). Njaviazaja v Dzainadareanu, str. 10 pridava jeste pijavky (gudz: azalo, 88.: dzalauka). 124) Tattvarthadhigama-sutram II., 23, jako typ trojemyslovych bytosti jmenu-i je mravence (pipilika). Podrobne ji je vypocitava Pancastikaja-sanajaBaran, 122, jez uvadi vsi (juga, sa. : juka), brouky pod hrnci (gumbhinekan, sa. : kumbhi-matkunan), cerne mravence (pipilaja, sa.: pipilakan), stiry (vicchija, 82: vradika) & vubec hmyz (kida, kitan). 125) Tattvarthachigana-sutram II., 23, jako typ uvadi vcely (bhramarah), Pan ciatikaja-semaja-saran, 123, jako p*klady uvadi ovada (demso, sa.: dameakah), komery (makkhijo, 98.: maksika), vsely (madhukarabhamara, sa,: madhukarabhramarah), motyly (padanga, sa. : patahge). 126) Tattvarthedhigama-sutram II., 23, jako typ v teto skupine uvadi cloveka (manuejan). Vsechny ctyri druhy teto skupiny jmenuje Parcastikaja-samaja sarah 124. 127) Tattvarthadhigama-autram II., 24. 128) Pancastikaja-ssmaja-sarah, 129.: "Dzivan vse poznava a vnima, preje si stesti a hrozi se nestesti, jedna prospesne nebo skodlive a poziva ovoce tohon. 129) Dzaina-darsana, str. 13. 130) Tattvar thadhigana-sutrau V., 23. 131) Srovne Dravja-samgrahah 26. S tim souvisi dzinisticky nazor, ze pocet pradeku ve hmote neni stejny, nybrz ze muze byt bud spoci tatelny (samkhjah) nebo nebcislny (asamkhjah) nebo nekonecny (anantan). Srovnej 1011-5060

Page #210
Dravja-e amgrahah 25. Srovnej tez Pandas tikaja-maja-sarah 80-87. Pro definici pojmu paramanu srovnej tamtez 88. 132) Zevrubne o techto stavech hnoty vyklada Nijama-sarah 21-22, 133) Podrobne o nich vyklade Pancestikaja-samaja-sarah 90-96. 134) Odvozeno od korene dhr- abareti, drzet. 135) Tento pojer ne byl az do nedavna evropskym bada telim jasay. Snazili se jej vykladat z obvykleho vyznamu slova dharmah, to tiz "zakon", "zasluha", "predpis, jak se chovat*. Takovymto p 11snym filologismem byla dzinisticka nauka v teto fasti nepr os to zkreslena. Jeste A. Guerinot v Esoai-. de Bibliographie Jaina, str. XVIIn. se drzi onoho nespravneho vykladu a pravi: D'autre part l'ajiva, qui se subdivise en cinque especes: Ideg Le dharma, la loi religieuse, le merite, le droit conduite; O L'edharna, ou principe contraire au precedent, soit le demerite, le peche. Jacobi vyklada jiz oba pojmy spravne ve shode s dziais tickou na ukou a ve svem clanku Jainism v Encyclopaedica of Religion and Ethics, VII, str. 468 dobre ukazuje, ze obe pojmy pochazeji asi z mnohem starsiho primitivnejsiho nazoru. Ale ovsem ani Jacobi, ad ana dzinisticky nazor o veci, nemuze se vzdat 'onoho obvykleho vykladu obou slov a anazi se vec vykladat tak, ze pry to asi byly puvodne tekutiny, jez piaobily zasluhu a hrich. To to tvrzeni je naprosto ne spravne a svedci jenom o znacne tvrdohlavosti, kdyz v samotne nauce je pojem vylozen na prosto jasne a bez kompromisu. Srovnej tez Dravja-Bangranah 17 a 18, Vardhamana Puranam XVI, 29., Pardaatikaja-samaja-sarah 92. 136) Pancastikaja-samaja-sarah 99-102. 237) Pancastikaja-samaja-garah 90. Podle toho mista splyva dharmah (podobne ja ko i adharmah) s prostorem, protoze obe latky maji s prostorem stejny rozmer a uplne prostor vyplauji. Srovnej tez Tattvarthadhigama-sutram v., 13. 138) Dravja-samgrahah, 25. Tattvarthadhigama-sutram v., 8. 139) Pancastikaja-samaja-sarah, 93. 140) Drevja-bamgrahah, 18. 1011-5060

Page #211
- 209 - 141) Akaeany azinisticke nauce vzdy znamena jen prostor a nikdy neznamena eter (jemnou cast'atmosfery), jako v nekterych jinych indickych filosofickych soustavach. 142) Pancastikaja-sana ja-arah, 97. 143) Drevja-sangraha, 20. 144) Najjavidzaje-Dzainadarsana, str. 120. 145) Tattvarthadhigana-sutram v., 9. 146). Tattvarthedhigama-sutram T., 18. 147) Tettvarthadbigama-sutram v., 14. 148) Parcastikaja-samaja-sara), 101 a 102. 149) N1 jama-sarah, 33. Tez Pantsetikaja-samaja-sarah, 23. 150) Parcastikaja-samaja-sarah, 24. 151) Pasdkatikaja-samaja-saran, 25. 152) Dlinie te kdykoli jednaji ve svych filosofickych uvahach o latkach, drey Jion, vzdy prfend rox11suji stanovisko (najan), se ktereho se na to ktere dravjam divaji. Nejdulezitejsi jsou dve stanoviska. Vjavahara-najah, stanovisko proete zkusenosti, nebo zvyku & niscaja-najah, pozitivni stanovisko, zalozene na filosofickych uvahach. Podrobneji bude o veci vylozeno v kapitole o dzinisticke logice. 153) Pancastikaja-samaja-saran, 26. 154) Pancastikaja-samaja-sarah, 104. 155) Parcastikaja-samaja-ssrah, 107. Dravja-sangraha), 22. 156) Njajavidzaja, Dzainadarsana str. 14. 157) Pancas tikaja-senaje-sarah, 108. Dravja-samgrahan, 21. 158) Srovnej Tattvarthadhigama-sutram II., 36. Podrobne ji bude o nem vylozeno pri vykladu o rozlicnych telesech, predpokladanych azinis tickou naukou. 1011-5060

Page #212
- 210 - 159) Srovnej Njajaviazaja, Dzainadarsana, str. 17. 160) Srovnej Dravje-samgrahan, 9. Touto zasadou se stavi dziniste proti bud dhisticke nauce, jak zdoraznuje zejmena Brahma-devah ve svem komental k uvedenemu apisu. 161) Dravja-samgrahan, 8. 162) Dravja-sangrahah vyalovne rozeznava puggalakanna (8a.: pudgala-karmani, "telesna karma") a Cadanakamna na (88.: cetanakarmani, "dusevni karmana"). Srovnej tez Tattvarthadhigara-sutrat, VIII., 2. 163) Dziaiste radi o tom uvade ji pekne prirovnani duse k lehke indicke tykyi. Hodime-li takovou indickou tykey obalenou blatem do vody, Elesne ihned na dao. Za cas se vsak blato odmo ci a tykey ihned vypluje kolmo do vyse a zastavi se na hladine. (Njajaviazaja, Dzainadarsana, str. 13.) Srovnej. tez Pancas tikaja-sanaja-sarah, 28. Tento kolmy pohyb osvobozene duse se nazyva avigraha. (srovnej Tattvarthadhigama-sutram II., 27.) 164) Srovne 3 Bravja-samgrahah, 50. 165) Srovnej Pancastikaja-samaja-saran, 160. Rozdil mezi ghati & aghati karma ny vyklada prof. Hiralal R. Kapadi ja ve svem gudzaratskem komentart k NjeJaviazajove Njajakusumandzalih, str. 34. Totez vlastne vyklade i v anglickem komentari na str. 33., ale anglicky vyklad neni, tak jasny jako gudzaratsky. Krome tvaru ghati-karma vyskytuje se i tvar ghatija-karna a podobne i aghatija-karma. 166) Tattvarthadhigama-gutran VIII., 4. Pancastikaja-samaja-sarah, 156, 167) Tettvarthadkigana-sutram VIII.,4. Uttaradnja jana-sutren XXXIII., 1-25. 168) Tattyarthadhigama-sutram VIII., 3. 169) v prehlednou tabulku sestavil techto 148 karman Jagmand erlal Jaint ve svem spisku Outlines of Jainism, priloha ke str. 36. 170) Tattva vypocitava Tattyarthadhigama-sutram I., 4. Devet pedartha uvadi Pancastikaja-sanaja-sarah,'116. 172) Pojem laska je tu mi nen hodne obecne, aby byl jednim slovem prelozen dzi nisticky pojem ragah. Je to ona pritazlivost, kterou jevi duse k rozlicnym predmetum a osobam. Opravnenost uzivat alova laska pro tento pojem vidime ve vyrazech jako: "miluje vino", "miluje ptaky", "wiluje hlucne zabavy* & P. 10115060

Page #213
211. 172) Dravje-samgrahan, 29. : *Bhavasravem je rozunet podle vyroku dzinove tu zmenu (parinazah) duse, jiz karma vaika do ni. Jiny je karmabravah, Definici bhevasravu podava Abhajadevah v komentati k Sthandagu: "Olmn se x dusi brnou, ynikaji karmana, to je asravak; pranen karmanoveho spojeni je bhsvah". 173) Dravja-eangrahah, 31 pravi: Dravje raven je rozumet podle vyroku dzinova onu rozmanitou hmotu, jejiz priliv preobi Dznanaverani jam atd." Dravjaeravah je totez, co se jindy nazyva karnasrevan. Rozmanitost haoty, o niz zae Dravja-sangrahah mluvi, je vysledken rozlicnych pripada bhsvabrate. Dravja-samgrahan, 30, vypocitava pet takovych pripadu bhavasrava, a to: mitkjatyam - klamnost, sviratih - neovlevadni se, pramadah - nedbalost, Jogah - snahu, usili, kasajah - vasen. Tyto pripady se zase dale deli na rozlicne projevy (pet, pet, patnact, tbi & &tyti). To jsou vsak jiz eticke hodnoty. Uvadi je tez jako pH cinu bandhu Tattvarthaahigama-sutrem VIII., I. 174) Definici bandhu podava Tattvarthadhigama-sutra. VIII.,2.: "Dzivah, proto ze je sdruzen s vasni, prijima hnoty schopne spojeni s karnanen; to je bandhah". 175) Njajavidzaja, Dzai nedareana, str. 17. 176) Drevja-sangrahah, 32. Srovnej tez Vardhamang-puranam, XVI, 43 a 44., kde se pravi: "Ona zmens vedomi (cetenaparinamah), zalezejici v lasce a nenavisti, jiz se potaji karnana, je bhavabandhan, Spojeni (samelesah) dziva a, karmana zpusobene bhavabandhem, jez je ctvereho druhu, je dravjabandhah pod le tradice mudrca". 177) Podrobne rozvadi tyto duvody Njajavidzaje v Dzainadarsane, str. 18. 178) Tattvarthadhigama-sutram VIII., 3. Srovnej tez Dravja-sangrahan, 33. 179) Tattvarthadhigama-sutram IX., I., definuje tento stav takto: abravani rodhah sanvarah, "prekazka asrave je samyarah". Pancastikaja-sama ja-sarah vyklada o samvaru v gathaoh 148-150. Podrobny vyklad ze stanoviska digambar podava Bhattakalakadeviy komentat Tattvartha-rad zavar tikam k uvedenemu mistu Tattvarthhadhigama-sutra. 180) Njajavidzaja, Dzainadgreana, str. 17. 1011-5060

Page #214
212 - 181) Pancas tika 18-gameja-sarah, 148. 282) Dravja-samgrahah, 34. a Podrobne o tom vyklada take Tattverthadhigama-satram IX., 2. a 10. a sejnena Bhattakalankadeviv komentar k temu mistu. 184) Sthanangan, 13, komentar Abhajadevar vyklada vyznam slova; dale vidja nandiniy komentar Tattvarthailokavertikam a Bhettakalankadeviy komentar Tattvartha-radzavartikan & Tattvarthadhigama-sutru VIII., 23. 185) Dravja-samgrahah, 36. 186) Njajaviazaje, Dzainadarsana, str. 21. 187) Pancastikaja-bamaja-sarah, 152. Tez Tattvarthadhigama-sutram IX. ,3. Po drobnosti v obou komentarich k tomuto mista. 198) Obraz je vzat z zivota rostlin. Nektere plody odpadavaji nezrale, jine od padnou teprve, kdyz dozraly. Viz Tattvartha-raazavar tikam VIII., 21, Srovnej tez Tattvartha-saran, VII, 2, 6. 189) Definici mokse podava Tattvarthadhigama-eatran X., 2.: bandhahetvabhave nirdzarabujam krtenakarmavipranokso moksah. Moksah je naproste odpoutani se od veskerych karman, kdyz odpadala karmens a neni priciny, aby se karmana spojovala. - Pro podrobnosti srovnej Tattvartha-raazavar tikam, X, 2.. Srovnej tsx Pancastikaja-samaja-sarah, 160. 190) Njajavidzaja, Dzainadarsana atr. 24. 191) Dravja-sangrahah, 37. Vardhamana-puranau, XVI, 72, 73. 192) Definici arhante podava Drevja-samgrahah, 50. Kdyz ji srovname e definici siddha (tamtez, 52), vidime rozdily, uvedene v dalsim, 193) Padarthy vypocitava Pancastikaja-samaje-sarah, 116. 194) Srovnej Njajavidzaja, Dzai nadarsana, str, 15n. Rozlicne tridy punja podrobne vypocitava Tattvarthadhigama-sutram VIII., 25. Podle toho vyctu z celkoveho poctu 148 karman jsou jenom 42 punja. Pro dalsi podrobnosti erovnej tez uvedene komentare k tomu mistu. 195) Tattvarthadhigama-sutram II., 36. 196) Tattvarthainigema-gutrau II., 37. 1011-5060

Page #215
- 213 - 197) Tattvarthadhigama-sutram II., 43. Pojem vigrahagatih se vyklada v temze spise y eutre 25 a dale teze knihy. 198) fattyarthedhigama-sutran II., 49. Tyvinout je muze jen svetec sesteho stupne. Je dobre - Subhan, ciste, ktere je plodem do brych karman - visuddhan, avjaghati - nezadrzitelne. Toto telo vystoupi ze svetoovy hlavy v podobe planenneho dvojnika, pronikne v podobe blesku prostorem az dostihne nohou nejakeho vsevedouciho svetoe (kevali) nebo svetce dokonale znaleko pisem (sruta-kavali). Kdyz se mu dostalo pouceni o predmetu pochyb, vetoupi aharaka-sariram zase hlavou zpet do svetcova tela. Pro podrobnosti srovnej rozlicne konentare k uvedenemu mistu. 199) Tottverthedhigana-sutram II., 31. Nasledujici sutran, podrobne ji pak ko mentare k nemu, uvadeji podrobnosti, jak se tely vytvareji, zejmena take pocet zarodku v samsaru. 200) Foale Tattvarthadhigara-sutra II., 48, je mozne vytvorit ohnove telo zvlastnim pokanin, tapas. Takto vytvorene ohnove telo muze byt bud dobre, subha-taidzasan, nebo zlovolne, asubha-taiazasen. Dobre ohnove telo muze vytvorit svetec ze soucitu, aby pomohl celku, napr. v cas moru. Pokanim se jeho prirozene ohnove telo vzpuze, vystoupi z praveho remene, vykona svuj ukol a zase se vrati stejnou cestou do svetcova tela. zlovolne chnove telo muze vyvolat svetec v hnevu, aby jim spalil predmet sveho hnevu. Ohnove telo v tom pripade vystoupi. leveho ramene, vykona ovaj ukol, vrati se & spali i svetce, jenz je vyslal. 201) Tattvarthadhigama-sutram II., 33, uvadi tri druhy toho to vznikani tel, to tit: dzara-judzam, rodi se plodovymi blanami; andadzan, rodi se z vejce; potah, bez plodovych blan a bez vejce, DEiniete se domnivaji, ze poslednina Epusobem se rodi kotata, lvidata a pod. 202) Tattvarthadhigama-sutram II., 34. Timto zpusobem povstavaji veechny bozske e pekelne bytosti. 203) Tattvarthadhigama-sutram II., 47 a 48. 204) Tattvarthadhigama-sutram II., 50 a 52. Preklad slova napumeakam se nesho duje dobre s dzinistickou naukou; podrzel jsem jej jedine, ze se ho v Indil vubec uziva ve smyslu hermafrodit a ze je dziniste sami prekladaji do anglictiny .slovem "neuter". Ve skutecnosti si azinisticky nazor mysli tyto bytosti jako bytosti vubec bez pohlavi, coz se ovsem muze vyjadrit elovem, ktere znaci, ze nejsou pohlavi ani muzskeho, ani zenskeho. 1011-5060

Page #216
214 - 205) Tattvarthadhigama-sutram II. 6, vadi pouze toto slovo, kao sto pod zob nost uveas 11 komentare k tour to mistu, zejmene Tettvaxtl28.-reasevant:ken. 206) Srovnej Brahmadevuv komentar k Drevje-sengrahu 13. 207) Dzimistickou naaku o vtelovani dusPS vyklada strucne a prehledne Pabobsti laja-323232-arau,135-137. 208) Tattvarthadhigama-sutrau II., 6. 209) Fodrobne o leejich vyklada Uttaridhjajena-eutree, XXXIV, 1-61. Zda se, ze tento vyklad predstavuje atarsi nazor o teto veci. Zejmena v nem neni jeste prirovnani leeji k cloveku, ktery chce j1st cengo, jak je bezne ve vsech pozdejsich vykladech a komentarich. Ponekud schematicky vyklad, v nemz je ono prirovani uvedeno pouhymi healy, je v Dzivakendu Goumatasyru 488-527. Schema prirovnani je v floku 507. 210) Takto vyklade letje napr. Brahmadevah ve svem konen taki k drevje-samgra hu, 13. 211) Kapota je odvozeno od kapotan, maly divoky holub, hrdlicka. Znaci tedy kapote barvu spinave sedor, trave hnedosedou. 212) Padman je indicky ruzovy lotos (aelumbium speciosum). Starsi prezeny pri rovnavaji tuto leaji k rumelce, vychazejicimu slunci nebo k papouscimu zobaku (Uttaraahjajang-sutrar, IXXIV, 7.). Byla by to tedy vlastne barve by te cervens. 213) Uttaradnjajana-sutra, XXXIV, 58-60. 214) Tamtez, 10-12. 225) Tamtez, 13-15. 216) Tantez, 77. 217) Tantex, 16. 218) Tantez 22-32. 219) Pojet aigoda v dzinieticke nauce neni propracovan s tou dukladnosti, jak Je tomu u ostatnich pojmu. Zejmena pozdeji netafysicka literatura be nikdy neodire migody. 31.godove, pokud jsem nohl zjistit, jsou mysleny, jako 1011-5060

Page #217
. 215 Resmirne male molekularni rostliny, ktere se vyznacujt tinn, Ze vzdy v jednon molekularnim rostlinnem tele je nekolik dusi zaroven. Proto se nigodah nekdy take nasyvg sedharanasarires nebo sadheranavapaapatih, na rozdil od rostlin, kdy v jednom tele je jen jedna duse a ktere se nazyvaji sapratis thi ta-pratjekani nebo pratjeka-vanaspatajah. Srovne J, L. Jain, Jaina Gem Dictionary, Arrah 1918. B. y. nigode, sedharane & sapratisthite. Nigodove tin, xe v jednom tele jaou soucasne upoutany mnohe duse, trpi - podle dzinisticke viry - hrozna muka a proto v nich vsnika touha dostat se do kolobehu zivota. 220) O gunesthanech podrobne vyklada Njajavidzaja v Dzaina-darsanu, str. 42-47. Srovnej tez Dravje-8 augraneh, 13, a Tattvarthadbigama-sutram X., 2. 221) Dzivakendah 9 8 20. 222) Gomaata-sarah, dzivakendah 15, 17 a 18. 223) Tantez, 20. 224) Tamtez, 22. Dadhi je vlastne srazene mleko, ve kterem tvaroh neni oddelen od syrovatky, nybrz tvori dohromady jakysi b114 rosol. Dadhi mai Indove 8 trtinovym nebo palinovym oukrem, & tato smisenina dava velmi oblibene indicke cukrovi. 225) Dzainadarsana, str. 41. 226) Timto stupnem se obira Gomma ta-sarah podrobne 31, protoze je to vlastne po catek a vyvoj duse. Vyklada o nena v Dzivakendu, 25-29, pri cemz zejmena vyklada o rozlicnych stupnich dokonaleho poznani. 227) Viratin je odvozeno od slovesneho korene ran, ramati, zastavit. Znamena tedy "ostani od ne jakych cinnosti, a potom "811b ustat od nekterych dinnosti". Aviratih je "ten, kdo nevzal na sebe aliby, dzinismem predepsene pro ve ciho. 228) Gommateserah, dzivakendah, 30. 229) Tamtez, 32. V nasledujicich sathach objasnuje pojem pramada. 230) Tantez, 45-49. 231) Tamtez, 50-55. 232) Tamtez 56-58. 1011-5060

Page #218
- 216 . 233) Tantez, 59. 234) Tamtez, 60. Zadost, lobhah, je jedna z vasni, kterych uznava ctyri: hnev krodhah, pycha - manah, klam - maja a zadost - lobhah. U kazde z techto ctyr vasni rozeznavaji ctyri stupas. Prvni stupen, ktery predstavuje vise v nejmocnejsim tvaru, je anantanubandhi. Dziniste jej prirovnavaji k cate vytebane do karene. Druhy stupen je pratjakhjanam, prirovnavaji je k 64re nakreslene v hiine. Treti stupen, apratjakhjanan, prirovnavaji k care, nakreslene v prachu. Otvrty stupen je samdzvalanan. Na tomto stupai mizi vasne jako dary na vode. 235) Gommate-sara), Dzivakendah, 61. 236) Pokud se tyce karman, ktere pusobi zaslepenost a jejich druhu, srovne Tattverthadhigama-sutram VIII., 9. 237) Gommata-sarah, balvakendah, 62. 238) Tantez, 63 a 64. 239) Tamtez, 65 & 68. 240) Predevsim Dravja-samgrahah, 13. Podrobne zejmeng Brahma aevuv komentat * tomuto mistu. Tex Gommata-sarah, Dzivakandan, 241 a 142. 241) Srovnej tez Tattvar thadhigama-sutram II., 6, a Gommata-sarah, Dzivakan dah, 145. 242) fattvar thadhigama-sutran II., 15., zejmena pak komentar Tattvartha-radza vertikan k temuz mistu, Smysly take vypoci tava Gounata-sarah, Dzivakandah, 166. 243) Tattvarthedhigana-sutram II., 15. Dale komentar k tomuto mistu. Srovnej tez Drevja-samgrhah, 21, & Brahmadavuv komentar k tonuto mistu, 244) Definici podava Tattvarthadhigama-sutran VI., 1.: ka jevanmanahkarma jo gah, tj. jogah je cinnost tela, reci & mysli". Podrobnosti v komentari Tattvartha-radzavar tikam k tomuto mistu. Srovnej tez Gonna ta-sarah, Dzvakandan, 216. Zejmena pak Brahmadevuv komentar k Dravja-samgrahu, 13. 245) Vedah znamena dusevni pohlavni sklon (bhavah), kdezto 11hgan je telesne. pohlavi (dravjam). Srovnej tez Tattvartha-radzavar tikam, II, 6, (3). 246) o nich bylo vylozeno v poznamce 234. Srovnej tez Tattvartha-raazavartikam, II, 6, 8. 1011-5060

Page #219
-217 - 247) Tattvarthadhigama-sutran, I., 9. Podrobne pak v komentari Tattvartha rad zavartikam k tomuto istu. Te Dravja-gangraha, 5. Dale pkl slusna cast Brahmadevova komentare k tomuto mistu, Srovnej tex Pancastikaja-sana jaskran, 41., kde je vycet vsech druh poznani, o nichz se dale zevrabne vyklada v gathach 42-47. Velmi podrobne jedna o aznanech Gommata-sarah, Dzivakendah, 298-463. 248) Hlavnim prenenem ke studiu axinisticke logiky je prvni kapitola Tattvart nadhigama-sutra & ovsem i komentare k ni, zejmena Bhattakalankadevovo Tettvartha-reasavartikan, Nejstarsi samostatny spis o dzinisticke logice je Njajavatarah, ktery napsal Siddha-sena Divakarah, znamy ksapanakah na dvore Vikramaditjove. Toto dilo je zaroven nejaslezitej81 logicky spis evetambaru. Z pozdnich spisu sve tambard je zvlaste dulezity spis Vinajavidzajdy Naja-karnika ze 17. stol. z digambarakeho stanoviska peany logicky spis je Parika-mukha-sutrem od Manikja Nandibo & komentare k nemu, zejmena Anantavirjova PariklamukhaTaghu-vrttih (pravdepodobne z 11. stol.) & Prabhacandruv Prane jakamalamartandan (asi z 1. pol. 9. stol.). Dalezity logicky spis je take Vadidevasuriko Pramananaja-tattvalokalankarah, s Ratnaprabhacarjovym komentarem Ratnekaravatarika (vydaneho jako 8. 5. v Jaina Tasovijaya Granthamala, Benares 1905. Dale Mallise nuv spis Sjadveda-Mandzart. (Vydany v Chowkhamba Sanskrit Series, c. 9., Bezaree 1900, a v Jain Bhaskaroday Office, Jamnagar 1919). Vedle techto zakladnich logickych spisu je v dzinisticke literature cela tada vetsich nebo mensian po jednani o logice. Nazvy techto pojednani mizene najit jednak v Guerinotove Essai de Bibliographie Jaina, jednak Notes de Bibliographie Jaina od tehoz spisovatele. Journal Asiatique, 10. der. tome XIV., str. 47-148. Ze soucasnych dziniatickych apis nejlepsi vyklad dzinisticke logiky podava Njajevidzaja ve svem Dzainadarsano, str. 72-99. Z anglickych spisa je teba uvest Jegmanderlala Jainino, Outlines od Jainism, Appendix I., str. 112-118, & Surendranath Dasgupta, A History of Indian Phillsophy, vol. I., str. 173-188. 249) Njajavidzaja, Dzainadarsana, str. 94n. 250) Tantez, str. 95.. 251) Naja-kernika, 21. 252) Naja-karnika, 5. Njajeviazaja, Dzainadarsana, str. 97n. Dziniste vykladaji etymologicky puvod toho i slova ze tri prvku: Aa-eka-gama, "ne jedno hle 1011-5060

Page #220
- 218 - disko". Tato etyaologie je rozhodne nespravna a to slovo je nutne odvozoyet od korene ni-gam- piga chatt nekam se dostat", na ne cem se ustanovit". 253) Naja-karnika, 6 & 7., Dzainadarsana, str. 98. 254) Slovo vjevaharah se vyskytuje v tomto t#deni dvakrat, pokazde o ponekud odchylnym vyznamen. Jako protiklad pojmu aicajan znamena atanovisko prosteho rozunu, naivniho realismu, kdezto jako jeden ze ti typu dravjastika znamena stanovisko prihlizejici k vlastnostem zvlastnim a ne obecnyn, Oba tyto pojmy, oznacovane v se skrtu tymz slovem, se nesmi smesovat, aby nenastalo zme teni techto zasadnich pojmu. 255) Naja-karnika, 8 a 10, Dzainadarsana, str. 98. 256) Podle alinieta poznavame vaci 1. Jejich jmenem - nama-niksepah, 2. jejich podobou - thapana-nikoepah, 3. pruvodnimi okolnostmi - dravja-niksepah, 4. podstatou cili prirozenym stavem - bhava-niksepah, Prvni tri tvori vnejsi vlastnosti, kdezto bhava-niksepah je jedina stala vlastnost, nidzam. Srovnej Neja-karnika, 13. 257) Naja-karnika, 11. & 12., Dzainadarsana str. 98. 258) Naja-karnika, 14.; Dzainadareana, str. 981.. 259) Naja-karnike, 15. a 16., Dzeinadarsana, str. 99. 260) Naja-karnika, 17. & 18., Dzainidarsana, str. 99. 261) To je vlastne stanovisko. realismu (oproti nominalismu), jak o ne byly spo ry ve stredoveku. 262) Toto stanovisko prikladaji aziniste stoupencim Carvakovyu. 264) Napr. Iadrah - knize boha, Sekrah - mocny, Purandarah - nicitel mesta. 265) Anekantavad ah prekladaji evropeti ucenoi casto nespravnym slovem "skep ticismua" (napt. 0. Bohtling, Sanskrit Worterbuch in kurzerer Fassung, I, 60 e. v, anekantavada). Lepe preklada tento pojem H. Jacobi v 81. Jainism, Enoyclopaedia of Religion and Ethics, VII, 468., kdyz pro nej volt. anglicky vyraz "Indefiniteness of Being", ad ani tento vyraz nevystihuje plne pojem, o ktery jde. Snad nejlepe by se dala vec vystihnout sloven *nejednostrannost*, ad ovsem a vyhradou, ze se toho slova pouziva v tomto smyslu jen na pojmy a usudky z logiky. Vyraz "relativni pluralismus" 1011-5060

Page #221
- 219 .. gyati huja jon metafysiokou zakladou teto nauky 2 28lze ho snadno pouzit i na logickou nauku. 266) Srovnej Njajvidiaja, Dzai nedarsana, atr. 78-87. 267) Daidadarsene, str. 89-91. Srovnej tez BangeLovidzeja, Saptabhangipradi pa, II, str. 13. Jejich vycet podava take Pantas-tikaja@maje-sarah, 14. 268) Dzeinadereana, str. 83. 269) Dzai nadargang, str. 89. 270 Tantes, str. 91. 272) Textex, str. 920. 272) Zevrubne o techto spornych bodech dziniemu e jinych indickych filosofio kych soustav jedna prof. A. Chakravartikeyanar ve sve predmluve k vydani Pancestikaja-sara The Sacred Books of the Jainas, vol. III., Arrah 1920, str. T.XXV-LXXXV. 273) Pro podrobne studium dzinisticke logiky se predevsim hodi novodobe gudza ratele spiag. tohoto oboru, protoze arou me todou jsou blizsPS nal sou chapeaf nez stare spisy sanskrtske a prakrteka, ktere byvaju poeny v podobe aforismu, ktere vyzaduji teprve podrobnejsiho vykladu, z gudzaratakych spiat vedle citovaneho Njajavidzejova Dzaingdarsann je pro studium logiky nejdulezitejsi spis Mangalavidzaja saptabhag-pradipa, Bhevnagar 1921 ve sbirce Jasovidzeja-Dzaina Grantha-Mala. zakladni spis asinisticke logiky, ktery podrobne pojednava o podni nenych usudcich, je Saptabhangi tarangini, pti&ftans Vimaladasovi. Dolezity 10gicky spio je take Mall1eenuv konentar k Hemeca2dzovu vi taragastuti, zvany Sjadvedamadzari. Dale velmi cenny opis je Sjadvedarataskaram od Vadideve-suriko, 12. stol. Tyto spiey byly v Indii ope torne vydany tiskem a jsou tim snadno zpristup neny. Znamenity logicky spis je take Pramana-naja-tattvaloka-lankarak od Vadideva auriho, jeho velmi dobry anglicky preklad od Harisatja Bhattacarje s komentarem vychazi ayai v The Jaina Gazette (vol. XIX, 1923). 274) Tattvarthadhtgama-sutran, I, 1.: "samjagdareana aznana-ceritrani moksa margah", "Dokonale vnimani, poznavani a zivot to je cesta ke apase", 1021-5060

Page #222
220 V triratnu se projevuje silny sklon dziniamu k nabozenskemu individualismu, coz napr. vynikne, srovname-li dzinisticke triratnan s buddhistickym triratnem, ktere tvori dohromady Buddha, dhammo (zakon) a sangho (cirkev) Tedy prvky, ktere naprosto nelexi tak bezprostredne v osobnosti cloveka, jako prvky dzinistickeho triratna. 275) Jde-li o dokonalou formu darsana, tedy o sanjag-darena vystacime uplne 8 prekladem dokonala vira, jakmile vsak prejdeme k tvarum mene dokonalym, vystupuje prvek vnimani vice do popredi, a proto si musime byt od pocatku vedomi tohoto puvodu slova, trebaze v dalsim budu mluvit jen o dokonale, spravne vire nebo presvedceni. To pokladam za nutne pripomenout hned zde, aby mym vykladum nebylo spatne rozumeno. Brahnadevah ve svem komentati k Dravja-sangrahu, 43, poklada tyto dve stranky semjag-dareena za dve rozlicne pojmy, myslim zcela nepravem. Jedno z nich definuje jako nerozlisene poznani, ktere nejde do podrobnosti, kdezto druhe prijima jako pravou viru. 276) I, 2. 277) Ratna-karanda-sravakacarah, 32. 278) Purusartha-siddh jupaja, 5-8. Srovnej tez Tattvarthaslokavartikam, I, 2, 12., a Tattvartharadzavartikem, I, 2, 29. 279) Ratna-karaada-eravakacarah, 4. 280) Techto pet okruhu svetskeho v telovani, samsaru, jsou: latka-dravjam, misto - kse tram, cas - kalah, zivot - bhavah, dusevni cinnost - bhavah. Srovnej Tattvarthaalokavartikam, I, 2. 12. 281) Tattvartharadzavartikam, I, 2, 30. 282) Tantez, I, 2, 31. 283) Ratna-karanda-eravazadarah, 4. a 22. 284) Charakteristiku prvniho bodu podava Ratna-karanda-eravakacarah, 5-6. o uctivani nepraveho boha tamtez, 23. 285) Napr. nema cenu se koupat v rece Ganze v domneni, ze se tim lovek zba vi hrichu. Ratna-karanda-aravakacarah, 22. 1011-5060

Page #223
286) Dokonaleho ucitele charakterisuje Ratna-karanda-sravakacarah, 7, 8, 10: nauku, sastran, tamtez, 9. Nepraveho ucitele charakteriauje gatha 24. 287) Oem druhu pychy uvadi Ratae-karand e-braveka carah, 25. 1. Byt pyenym ne svou ucenost, aznanam. 2. na obeti, pudza. 3. na svou rodinu, kulan. 8. na svj rod, dzatib. 5. na svou moc, balan. 6. na sve bohatstvi, rdahih. 7. na sve pokani, tapas. 8. na osobni vzezreni, vapuh. 288) Tyto vlastnosti, zvane obycejas afga, uvadi take Ratna-karanda-aravake caran, 11-18. Jsou to: 1. abameajam sanjaktvem, vira bez pochybnosti. 2. akahksanan, bez zadostivosti. 3. pirvidikitsam, bez pozestavovani se. 4. amudhadrstik, vira prosta chyb, klam.5. apaguhanan, skryta.6. sthit1 keranan, upevaujici. 7. vatsal jann, laskyplna. 8. prabhavanan, ke slave povznasejio. 289) Tattvarthaddhigama-sutran, I, 3. 290) vsech deset cest uvadi Atranulasanam, 11-14. Tento dulezity spis Gunab hadrar byl vydan spolecne a nekterymi jinymi nabozenskymi dzinistickymi spisy jako prvni svazek birky Sanatana-dzeina-grantha-mala v Bombaji I. 1905. Anglicky preklad vysel y The Jaina Gazette, roc. IV., 1907. Tattvarthallokavartikan, I, 3, 11, uvadi ctyri vnejsi popudy prave viry: 1. latku, dravjak, tj. obrazy arhantu, vzpominka na jejich minule zivoty, rozjimani o jejich vyrocich atd. Proto dziniste doporucuji ciet predevsim zivotopisy svetok a jinych vyznamnych osob dzinism. 2. misto, kE etram, tj. samavasaranam, tj. misto, kde tirthamkarah kaze svoji nauku. 3. kalah, cas. To tiz pravi viry lze dojit teprve tehdy, kdyz doba zbyvajici do okamziku, kdy duse dojde konecne spasy (moksah), cini nene nez polovinu one doby, kterou duse celkem ztravi v kolobehu zivotu, kdyz je tam vazans na hmotu (ardha-pragala-parivartanam). 4. bhavakaranan, mysliva cinnost, ktera je posledni z peti labdai cili schopnosti. 291) Tattvarthaslokavartikan, I, 3, 4. 292) Priklad v teto podobe se unou sdflel prof. Hiralal, R. Kapadija. Je mnohem srozumitelnejsi, nez jak je podava Jagmanderlal Jaini y Outlines of Jainism, str. 58. 293) Dravja-samgrahah, 42. 294) Njajavidzaja, Dzeinadarsana, str. 33. 295) Tattvarthadhigama-sutram, 1,9. Podrobnosti podavaji rozlicne komentare K tomuto mistu, zejmena Tattvarthablokavartikan.

Page #224
296) Pro prvni knihu Tattvartha-sutra je podrobnejsi komentar Tattvarthaalokavartikam. Ale i Tattvartharadzavartikam je si nekdy nutne povsimnout pro odchylna mineni. 301) Tante, 1, 18. - 222 297) Tattvarthadhigama-sutram, I, 13. 298) Tamtez, I, 15, a v uvedenych komentarich k tomuto mistu. 299) Tamtez, I, 16 a komentare. 300) Komentar k Tattvarthadhigama-sutram. - 302) Tattvar tadhigama-sutram, I, 19. 303) Srovnej Gommata-sarah, Dzivakandah, 314. 304) Tattvarthadhigama-sutram, I, 20, a na komentare k tomu mistu. Srovnej tez Gommata-sarah, Dzivakandah, 314, 368. 1011-5060 305) Tamtez, I, 21, Tattvarthadhigama-sutram, I, 21, a komentare k tomu mistu. 306) Tamte, I, 22. 3rovnej tez Gommata-sarah, Divakandah, 369-436. 307) Tattvarthadhigama-sutran, 1, 23 a 24 a komentare k temto utram. Srovnej tez Gommata-sarah, Daivakandah, 437, 458. 308) Definici podava Gommata-adrah, Divakandah, 459. 309) Tattvarthadhigama-autram, I, 29. 310) Tante, x, 2. 311) Antarauhurtah je doba jednoho muhurtu (48 minut) bez jednoho sanaja (okamziku). 312) Tattvar thadhigama-eutran, I, 30 a komentar k tomu metu. 313) Tautez 1, 31 a komentar k tomu mistu. 314) Tamtez, I, 32 a komentar k tomu mistu. 315) Dravja-eangrahah, 45 a zvlaste Brahmadevuv komentar k tomuto dilu.

Page #225
223 - 316) Tantez, 46. 317) Srovnej tez Ratna-karanda-sravakacarah, 47. : mohdtiirapaharane dareanalythadavnptaBan danhanh, ragadvesaniyrttjal caranam predpadjate Badhuh. *Ona dobra bytost (mnich), ktere znicila tmu zaslepenosti, dosahla (spravneho) poznani tim, ze ziskala (spravneho) preavedceni, vstupuje na cestu (spravneho) zivote, aby se zbavila naklonnosti a nenavisti". Srovnej rovnez Pancastikaja-samaja-sarah, 108.. 318) Zivot michu je dokonaly, sakalam caritram, kdezto zivot vericich je zvan nedokonaly, vikalan. Batna-karanda-sraveka carah, 50 319) Tochto tricet pet zasad je sestaveno v deset sanskrtskych eloku, ktere se v dzinis tickych klas ternich skolach deti uci na zpamet. V anglickem prekladu je uvadi Mrs. Sinclair Stevenson, v The Heart of Jainism, str. 244. 320) Digambarove neuznavaji mnisek za samostataou skupinu, a pokud se v jinych sektach vyskytuji, pokladaji je jen za prisne zijici verici zeny. Ve ave Bekte zakazuji zenam stat se mniskami. Duvodem je jim jednak uplna naheta, kterou jejich sekta od mnichu vyzaduje, jednak ze veri, ze jenom muz maze dojit konecne spasy, kdezto zena se musi narodit drive jako muz. 321) Njajavidzaja, Dzainadarsana, str. 34. 322) Uvadi je Atarahgan, II, 15., ale i jinde je o nich zminka. Z nejnovejsich spisu srovnej Njajavidzaja, Dzainadarsana, str. 34. Srovnej tez Tattvart hadhigama-sutram, VII., 1, a komentare k tomu mistu. 323) Tattyarthadhigama-sutran, IX, 2 & 4, a komentare k tem mistum. 324) Srovnej Tattyarthadhigama-sutram, IX, 2 a 5, a komentare k tem mistum. 325) Acarangan, II, 15, I. alib, 1-5. Ponekud Jinak je uvadeji digambarove v no kterych sutrech sedme knihy Tattvarthadhigama-sutra, jez ave tambarove ve svych vydanich vynechavaji. Pro prvni slib je to sutram 4., ktere uvadi tyto zasady opatrnosti v oboru prvniho slibu: 1. vagguptin, opatrnost v teci (bhaba-9amitih sve tambara). 2. manoguptih, opatrnost v myslenkach (avetambarove ji neuvadeji mezi zasadami opatrnosti prvniho slibu). 3. irja, opatrnost pri chuzi (stejna se sve tambary). 4. adana-nikEepand, opatrnost pri ukladani (stejna se svetambary). 5. alokitapana-bhodzanam, prohlednout dukladne potravu pred jidlem (ee ana-samitih sve tambari). Nemaji tedy digambarove vlastne jen pate saniti svetanbart, misto ktere maji predpis opatrnosti pri myslenkach. 1011-5060

Page #226
- 224 - Komentare k tomu mistu maji jen zcela strucny vyklad, ktery neni nic jineho nez parafraze textu sutra. To se zda skoro nasvedcovat tomu, ze svetambarsky text je puvodnejsi (v teto knize), a ze autre 4-8 byla pridana z nejakeho starsiho komentare. Definitivne neni jeste mozne ted otazku rozhodnout, protoze tada dulezitych digembarskych komentari je dosud v nesnadno pristupnych rukopisech. 326) Acaraagan, II, 15, II. slib, 1-5. Srovnej tez Tattvarthedhigama-sutram, VII, 5. 327) Adarahgam, II, 15, III. slib, 1-5. 328) Tattvarthadhigana-sutrem, VII, 6. 329) Acara gam, II, 15, IV. 111b, 1-5, a Tattvarthadhigama-sutran, VII, 7. 330) Acarangan, II, 15, V. 811b, 1-5, Tattvarthadhigame-sutran, VII, 8. 331) Tattvarthadhigama-sutran, IX, 2 a 4. 332) Njajavidzaja, Dzeinadariana, str. 35. 333) Mimo Acaradgam; nejdulezitejs1 z axinistickych spisa, ktere obsahuji pred pisy pro mnichy jsou: Dodatek ke Kalpasutru zvany Samadari (Jacobi preklada Rules for Yatis), ktery obsahuje pravidla pro mnichy v casti dobe desta, zvany padzdzusen. Dale Uttaradhjajana-sutran, pozdejsich apara01-aakerah od Vardhamana-Suriho. Z digambarakych spisu je v tomto ohledu. nejadlezitejsich Karmakando Nemi candrove Gommata-saru a rozlicna purana. 334) Tento alib obsahuje pro verici zakaz zabijet tvory majici vedomi (sade tanan); obycejne je oznacovan alovem animos. To se poklada v dziniemu za minimum v zachovavani tohoto slibu. Mimo to se ma kazdy snazit, aby neruxil ani nehybne bytosti, stavary, piedevsim rostliny. Pravidla o tom bao dou vylozene pozdeji pri vykladu o zivote vericich. Tento slib v sobe zahrnuje take zavazek neublizovat zivy bytostem. Srovnej Ratna-karandaeravakacaren, 53-54. 335) Omezeni tohoto slibu proti prenosti maisskeho slibu neni v tom, ze by snad bylo vericim dovoleno lhat a podvadet, nybrz v tom, ze jeou jim dovoleny jen neskodne tvary klamu. Mnich musi za kazde okolnosti mluvit pravdu. Verici muze nepr. napsat povidku, jejit dej je vymyslen, om uzit rozlicnych uskoki a 28t1, napr. v diplomacii, v zertu, pri kejklech a p. Ovsem, kdo chce dojit skutecne dokonalosti, ma se vystrihat 1 techto mirnejsich tvaru klamu. Za to hrubym porusenim tohoto slibu je hlasat nepra 1011-5060

Page #227
- 225 - vou viru, prozrazovat cizi tajemstvi, pomlouvat, falsovat listiny a zaprit sverene penize. Srovnej Ratna-karanda-eravakadaran, 55-56. 336) Tento slib uklada vericimu, aby si neprivlastnil nebo ani aby nedal neko mu jinemu ciziho majetku nekde polozeneho, ztraceneho, zepomenuteho nebo u nekoho vlozeneho. Erichy proti tomu slibu take jsou radit druhemu, jak provest nejaky zlodejsky kousek, prijimat ukradene veci, uniknout zakonu v majetkovych vecech, padelat napr. zbozi, uzivat nepresnych zavazi a mer. Srovnej Ratna-karanda-srayakacaren, 57-58. 337) Slib varovat se pohlavnich vystrednosti vyzaduje od vericiho, aby se spo kojil svou manzelkou, aby nesvadel jinych zen, ani neposobil na nekoho jineho, aby svadel cizi zeny. Hrichy proti tomu slibu jsou: dohazovat snatky, neprirozene ukajeni pohlavniho pudu, zalibeni v oplzlych a chlipnych recech, prilisna vasnivost i ve styku s vlastni manzelkou a styl a nevestkami. Ratna-karanda-eravakacarah, 59-60. 338) Kazdy dzinieta ma podle toho slibu omezovat svuj majetek na nezbytnou miru, nema v nem nalezat zalibu a hlavne nema hromadit majetek na ukor druheho. Hlavni hrichy proti tomu slibu jsou: drzet si vice povoza, nez Je nezbytne potreba, hromadit i potrebne veci v ohromnem mnozstvi, obdivovat bohatstvi druheno, lakomstvi, nakladat na zvirata vice nez une sou. Tento slib se take nekdy nazyva iccna-parimana-vratam, slib omezovat sve touhy. Ratna-keranda-sravakadarah, 61-62. 339) Dzinista, ktery chce dosahnout vetsi dokonalosti, se predevsim zavazuje, ze nebude cestovat pres meze, ktere si presne vytkne. Tento alib ma za ucel odvratit cloveka od ziskuchtivosti, ktera vznika tim, ze by stale & stale rozsiroval sve pusobiste. Napt. Jeden z mych znamych nemohl pHjmout misto ve vladni sluzbe, ac by se tim jeho plat zdvojnasobil, protoze misto, ve kterem nel pusobit, lezelo mimo uzemi, ktere si ve shode s timto slibem vymezil za sve pusobiste. 340) Bhogan se nazyva vec, kterou je mozne uzit jen jednou, napr. jidlo, napoj, vonavka atd. Upabhogah. je pak vec, kterou je mozne uzivat vicekrat nebo dele, napr. odev, nabytek, vuz atd. Slib omezit toho ktereho dne pocet techto predmetu, jindy uzivanych, a dovolenych v mezich urcenych patym slibem, nazyva se bhogopabhoga-parimena-vratam. Tento slib ma byt ucinen gumyslem potlacit v sobe zalibu i temto vecem. Slib nezabijet, ahimsa, se nemuze zahrnout do tohoto alibu, nebot to je povinnost kazdeho azinisty, ktery jde cestou ctnosti. Napr. reznik nemuze vykonat tento slib, a slibovat, ze toho dne nebude uzivat svych nastroje a nebude zabijet. To se samo sebou rozumi a nenalezi to do $11 bu sedneho, ale do prvniho. Take nenalezi do toho slibu zreknout se takovych veci, ktere jsou zakazany 1011-5060

Page #228
226 - prvnim slibem, protoze jejich dobyvani je spojeno s hrubym rozvratem bytosti, obdarenych dusi, to jsou zejmena korenove zeleniny. Sedma slib lze ucinit bud jenom na omezeny cas (nijama-vratam), nebo na cely dalsi zivot (jama-vratam). katna-karande-erevakacarah, 82-90. Tam ve versich 88 a 89 jsou uvedeny priklady, ceho se muze zrici, kdyz ucini tento slib. 3417 Tento alib nabada verici vyvarovat se marnych, neucelnych a tim zbytecnych vykonu tela, tedi a mysli (anartha-dandani), jimiz by mohli uskodit, treba bezdecne, nekomu jinemu. Dziniste uvadeji pet zpusobu takovych ukonu.. Predevsim papopadebah, jehoz se dopousti ten, kdo vypravuje o ekutcich proti peti mensim slibum. Tedy kdo vypravuje o ukrutnosti k nizsim tvoran, o zamestnanich, pri nichz se skodi nizsin tvorum, o pod vodech, kradezich atd. Druhy takovy ukon je himeadanen, jehoz se dopousti, kdo druhemu dava prostredky, jimiz lze ublizit zivym tvorum. Napr. da-li nekdo nekomu ne nebo jinou zbran, motyku nebo pluh, retez na uvazani zvirete ata. Za treti se dopousti podobneho skutku ten, kdo z naklonnos ti ne bo nenavisti preje nekomu zkazu, uvezneni, uraz atd. Takove smysleni se nazyva apadnjanan, prati zlo. Jine podoba takovychto zbytecnych vykond je duhsrutih, naslouchat zlym recen, tj. vykladum o svetskych povolanich, o svetskem bohatstvi, o zlozinech, o nepravovernych naukach, o nenaviati, lasce, pyse a pohlavnim zivote. Paty zpusob je pranadacarja, nedbalost, zejmena zachazi-11 clovek zbytecne a bezucelne se zemi, vodou, ohnem, vzduchem, bezucelne nt81 rostliny, hyba-li se zbytecne a pusobi-11, aby se jini bez ucelu pohybovali. (Ratna-karanda-gravakacarah, 74-81). 342) Definici tohoto slibu podava Ratna-karanda-aravekacarah, 97. Podstatou to ho slibu je vystrihat se denne po nejakou omezenou dobu hrichu proti nensin slibum a oddat se po tuto dobu rozjimani. Prakticky se provadi tento elib takto: Verici zaujme jeden ze tri dovolenych postoju (padmasanam, 10tosove sezeni, tj. se skrizenyma nohana, tak aby leva noha spocinula chodidlem do vyse na pravem stehne a prave na levem, pri cemz ruce jsou alozeny do klina dlanemi nahoru a oci upreny na spicku nosu; erdha-padmasanan, pololotosove sezeni, ktere se lisi od lotosoveho jen tim, ze leva noha je vsunuta pod prave stehno; khadgasenam, mecovy posto), pri nemz clovek stoji, ma nohy asi dva palce od sebe, ruce avisle podle tela, ktereho se vsak nesmeji dotykat, oci upreny na picku nosu). Pri tom muze hledet bud k severu nebo k vychodu. Nejprve uctiva tzv. pandaparanesti mantrem. Na to se ponori plne v rozjimani. Rozjimani se sestava ze sesti casti. Nejprve zpytuje svedomi a lituje svych hrichu (prati-karmanam). Za druhe slibuje, ze se techto hrichu v budoucnosti jiz ne dopusti (pratjaknjanan). Ta treti se zrika osobni naklonnosti a rozhoduje se povazovat kazdeho cloveka a kazdou vec za rovnocenne (samaika-karma). Za ctvrte ve 1011-506C Jain Educatan international

Page #229
- 227 - lebi ctyriadvacet tirthamkari (etutih). Za pate se klani jednomu z tirthamkart (vandana). Za seste odvrati veskerou svou pozornost od sveho hmotneho tela a rozjima o dusevnim prvku, plne se ponori do sve dusevni podstaty (kajothsargan). Dzinisticky vezici obycejne takto rozjima trikrat denne po dobu kratsi o jeden okamzik nez ctyricet osm minut (antarmuhurtaa). Pri tom je zvykem udelat ne roucho (coti), uzel. Mimo to je rada zvyku mene vyzngmaych. Rozjimat se ma na osamelem misto, kde neni slovek rusen, v lese, chramu, soukromem obydli. Ucelem samalka je zdokonalovat sebe sama a to tim, ze clovek uci ovladat prostredky cinnosti 8111 tzv. spojeni (jogah). Pro podrobnosti srovne 3 Ra taa-karanda-aravakacarah, 97-105. 343) zalezi v tom, %8 ai verici rozsiri dig-vratam tak, ze si v pevne stanove nych dobach uklada jeste vetsi omezeni avobody pohybu a cinnosti. Slib se uzavira ne rok, nebo pul roku, ctyri mesice, dva mesice, mesic, ctrnact. dni nebo na dobu, kdy slunce nebo mesic prejdou z jednoho zviretnikoveho znameni do druheho. Pobyt se dobrovolne omezuje na jediny dum, na Jedinou ulici, vesnici, pole, az po ten ktery meznik na silnici, nebo az po tu a tu teku. Afichy (aticaran) proti tomu blibu jsou: vysilat osoby, ktera by jednaly za cloveka, zachovavajiciho prave tento elib, volat na lidi, davat si prinest rozlicne veci, kyvat na 1101 a hazet po lidech, aby na sebe upozornil. Ratne-karanda-eravakacaran, 92-96. 344) Ratna-karenda-eravakacarah, 106, definuje tento alib, jenz nazyva proe ad hopavasah, jako zdrzenlivost od potravy Ctvereho druhu (tj. pevne, tekute, polotekute a pochutin) kazdeno osmeho a ctrnacteho dne kazde polovice lunarniho mesice. v dvojversich 109 vsak doplnuje definici v tom smyslu, ze zdrzovat se cely den potravy je upaveeah, kdezto prosadhan znamena jist jen jednou ve ctyriadvaceti hodinach. Prosadhopavasah je pak takovy pust, ze jeden den ji vetloi jen jednou a druhy den se posti uplne. Kdyz plni ten 911b, ma vefici presne zachovavat pet mensich slibu (anuvreteni), nema podnikat svetske zamestnani, nema se koupat, zdobit se sperky ne bo kvetinani, nema 31vat vonavky ani maeticky na oci (collyrium). Za to ma vsak pilne naslouchat vykladom svate nauky, aby tak v sobe potladil lenost. Ratna-karandsbravakadaran, 106-110. Srovnej tez tamilske Aruhgaladdeppu 114-127. (Je to tamilske zpracovani Ratos-karanda.) 345) Predmetem toho slibu je tzv. vaijavrttjam, tj. davat sveteum dery, ktere mohou prijmout, odstranovat jejich nesnaze, hnist jie nohy, a jinak jin slouzit, vitat je, vedavat jim predepsangm zpusobem uctu, Ratna-karanda eravakacaran 111-112., Arungalasceppu, 133-143. 1011-5060

Page #230
346) Toto rozdeleni slibu podava Ratna-karanda-eravakacarah 51. Mensi sliby (anuvratani) pak vypocitava nasledujici dvojveraf (52). Guna-vrata definuje a vypocitava tamte dvojversi 67, a ucednicke sliby (eika-vratani). Pro celou nauku o dzinistickych slibech vericich srovnej tez Njajavidzaja, Dainadarsana, str. 35-39. 347 Vasa, vonavka k obradnim deinistickym ucelan se pripravuje tia spanoben, ze se na zvlastnim kameni s trochou vody rozetre pet vonnych latek, totiz safran, zlute santalove dzeto, druh kafru zvany baras, pizmo a ambra, na hustou kasicku. Touto kasickou si natiraji verici cela, kdyz konaji obrady v chrane. Vyeusenim kasicky se ziska zluty, silne pachnouci prasek, nezyvany take vasah. Puvodne asi guruh hazel tento prasek na hlavu novicovu, a odtud vyraz vasan kipati, hazi vonavky. Skutecne v nekterych sektach a skolach se dosud tento zvyk udrzuje; ve vetsine se vsak jenom nepatrne mnozstvi prasku pridava do vody, kterou guruh poleva novicovu hlavu. Tento ukon se presto dale jmenuje v sanskrtu vasakepah, v prakrtu vasakhevo. 348) Aaradinakarah, 17. (Acaradinakarah, sepsany dzinistickym mnichen, predstavenym (acarjah) Kharatara-gacehy Sri Vardhanana-Surin, je jakysi dzinisticky ritual, pokud toho slova o dzinismu muzeme vubec pouzit. Obsahuje totiz vycet a popis vsech nabozenskych ukonu a prakticke provadeni vsech nabozenskych dainistickych zasad. Tin spusobem lici ve ctyriceti kapitolach (udajah) vlastne cely nabozensky zivot dzinisty a to jak vericiho (eravakah), tak mnicha (eadhuh), a co je jeste dulezitejsi, vsude uvadi plne puvodni texty, ktere se pri te ktere prilezitosti ctou nebo prednaseji. Proto jsem nahore tuto knihu nazval dzinisticky ritual. Tiskem vysla v Bombaji r. 1922. Spisovatel teto knihy je druhy predstaveny Kharatara-gadshy, ucitel Dzineevaruv. Podle dzinisticke tradice se Dzineevarah dozil r. 1024 n.l. Podle toho zil Vardhamama-Suri asi koncem 10. a tol. n.1. To celkem muze souhlasit s datem 18. predstaveneho teto gacchy, Dzainavardhana, ktery se na napisech udava rokem 1416 n.1., nebot na predstavenstvi jednoho pripadne tim neco mezi dvaceti sesti a dvaceti sedmy roky, coz vyhovuje skutecnosti. 349) Acaradinakarah, 18. 350) Pravradzja znamena puvodne toulani se, potulny zivot. Potom toho vyrazu bylo uzivano o zivote potulnych mnichu, a tez o onom aktu, kterym se clovek staval potulnym mnichem. V prakrtu zni toto slovo pavvajana. V buddhismu pabbadza nebo pabbadzanam znamena prijeti vericiho do radu za novice, teay asi totez, co v dzinismu kgullakatvam. Dikea znamena zasveceni. 351) Podrobne vypocitava tyto prekazky A8aradinakarah, 19, v bombajskem vydani na str. 74/2-75/1. 1011-5060

Page #231
- 229 - 352) Toto purusa-mantram, ktere se doslovne uvadi v Acaradinakary, 29 (v bom baiskem vydani str. 76/1-2), nema nic spolecneho e purusa-suktem z Rgvedu X, 90, jak bylo ovsem nekdy mylne tvrzeno. kha-luncanam a casto take keea-lun 353) Ten obrad se nazyva lundanam ne bo danan. 354) Toto obradne obchazeni, pradaksinah nebo pradaksinam, zalezi v tom, ze clovek obejde predmet sve ucty trikrat tak, aby k uctivanemu behem obradu obracel pravy bok. Je to obvykly indicky obrad nejenom nabozensky, nybrz 1 spolecensky (napr. u kralovskeho dvora). 355) Podrobny popis obradu je v devatenacte kapitole Adaradinakaru (v bombe jokem vydani str. 73/2-79/2) kde jsou uvedeny take texty, ktere jsou pri obradu prednasene v plnem zneni, tzn. v prakrtu bez sanskrtskeho prekladu). 356) Parca-parameeti-mantram bylo jiz uvedeno vyse. 357) Podrobne o tom vyklada Adaradinakaran, 20. Ovsem to plati jen svetambarech, nebot digambarove neuznavaji tato sutra za kanonicka. Jejich praxe po teto strance mi neni znama. 358) Adarangan, 1, 6, $ 2. 359) Veci, ktere nalezeji k migoe jsou zejmena obal, tkanice, na ktere se nosi atd. Podrobne je vypocitava H. Jacobi v prekladu Acaranga v S.B.E., XXII, str. 67, pozn. 3. Predpisy, jak si ma maich vy prosit misku uvadi Adaratgam, II, 6. 360) Spodni roucho byva uplne bile, vrchni nazloutle, u nekterych e kol avetan bara dokonce vyznacne zlute. Sthanakavaeinove vsak nosi vrchni roucho, ktere je jen bile, Predpisy jak si ma mnich vypros 10 roucho uvadi A carangan, II, 5. : tam se v II. Jasti, 5. $ vyslovne narizuje, ze mnich nema barevne rouoho odbarvovat ani bezbarve barvit, nybrz nosit je tak, jak je dostane. 361) o jednosmyslovych bytos tech zemnich, vodni oh, ohnovych, a vzduchovych by lo vylozeno vyse. 362) Cela druha kniha Acarahga je venovana podrobnym predpisum, jak se vystfi hat zkazy zivotniho prvku jednosmyslovych a malych vi cesmyslovych tvoru. . 363) To je tzy. samlekhana, dobrovolna smrt hladem, o niz bude podrobne vyloze no nize. 1011-5060

Page #232
- 230 - 364) Zprava o poslednim postu Sundarlaldziho je v casopise The Jat na Gazette, vol. XX, No. 1., Madras 1924, str. 24-25. 365) Podrobna pravidla uvadi Acara gam, II, 2, a take II, 7, 2, 98, 14. 366) Vetsina podrobnosti o zivote stranakavasin je zalozena na osobnich in formacich, ktere mne dal predstaveny teto sekty adarja Sri Dzaverilaiazi, kdyz jsem jej navstivil v Chattkoparu. 367) Predpisy pro mnichy, jak zit v dobe desta jsou obsazeny se vsemi podrob nostmi v traktatu nadepsanen Sanacari, ktery byva pripojovan jako treti cast ke Kalpasutru. Take . Jacobi ve svem vydani Kalpasatra podava 1 text Samacari. (Abhandlungen fur die Kunde des Morgenlandes, VII, Leipzig 1881, str. 86-95. Anglicky preklad je v S.B.E., XXII, str. 296-311 - Rules for Yatia.) 368) Predpisy o putovani (irija) jeon obsazeny v Acarahgan, II, 3. 369) Soustredit myel mnicha na konecny cil zivota, totiz na vecnou spasu (maksan), a ridit jeho cestu naji za ucel rozlicne cviceni jogu a dvanact pratim, ili vzornych zasad zdokonalovani, kterymi se ma kazdy mnich zabyvat alespon po nejaky cas. Tato cyiceni jsou vsak v dzinianu teprve druhotnym prvkem a proto o nich podrobneji nevykladan, tim spise, ze jsou velike rozdily v sektach. O dzinis tickem jogu podrobne vyklada carsainakarah, 21., o maicskych pratimach vyklada tyz spis v kapitole 26. 370) Indicky den se deli astronomicky na 60 stejne dlouhych hodin, ghatika, po ctyriadvaceti casovych minutach. Prakticky se vsak de 11 den na vlastni den a noc rozdelene od sebe vychodem e zapadem slunce a proto maji nestejnou delku v rozlicnych rocnich dobach. Den se pak deli na 30 ghatik & noc rovnez na tolik. Tyto ghatiky jsou vsak jen o rovnodennosti stejne dlouhe, kdezto v lete jsou nocni ghatiky kratsi nez denni, v zime naopak, Noc se krome toho deli na tri hlidky po deseti nocnich ghatikach. Prvni hlidku naji mnisi ztravit rozjimanim, druhou maji spat, treti jiz zabe bait & venovat zpovedi, o ktere bude zminka dale. Nektere skoly maji jeste prisnejsi pravidla tak, xe moich podle nich nema spat vic nez dve hodiny. 371) Podrobny vyklad pratikramane obsahaje Adaradinakaran, 38., v bombe skem vydani str. 277/1-293/2 & 325/1-382/2. 372) Palevana n., je gud Xaratske slovo, jehoz prakrtaka hodnota je padileha na f., v sanskrtu pratilekhena. M. B. Beleare ve svem The pronouncing and etymological Gujarati-English Dictionary, str. 468/2 a. v. Palevans odvozuje toto slovo od korene pa2- palajati, chraniti a predlozky pari, 1011-5060

Page #233
- 231 - kolem, ktera onamena ve alozeninach dokladnost, se kterou se da je aj slovesneho krene. Takto odvozene sanskrtske slovo je vsak paripalenan, ochrana, opatrne zachazeni. Snad tu byla obe alova zmatena prostrednictvim prakrtskeho palemano (8a.: palajamanah), ktere je vlastne part. pred. med. od slovesa palajati, ktere ma vzdy v prakrtu vyznam "ochrance". Pro pravidla palevana viz Uttaradhjajana-sutram, XXVI, 22-31. 373) Bhava-pud za-.Annena "vnitrni (dusevni) obe. Je totiz mnichum prisno za kazano konat hmotne obeti i hmotne votivant soch a obrazu, protoze se to pricti zasadam akimsy. To zduraznuji zejmena take vsechny sekty, ktere v nem vidi jeden z duvodu, proc ucta soch a obrazu je zavrsenihodna. Hmotne obrady v chramech kona vzay laicky pua ari, obetnik. O tom a o obetech bude vylozeno pozdeji. 374) To to slovo znamena doslovne "odlozeni tela" (odvozeno od kajab "telo" a utsrdzati "odkladat") a je to posto s rukame svislyma podle tela, ve ktetem ai mnich ani nema uvedomovat, ze jeho telo trva, J. Jacobi (S.B.E. XXII, str. 307 - Rules for Yatis, 52) preklada toto slovo pouhym posture, tj. postoj" a nevystihuje plne smysl slova, Jaky se mu dodnes v Ind11 priklada. Acaradinakaran, 38 (v bombejskem vydani str. 311/1) podava tuto definici: kajabja nisces tatvadina utoardinen kajo tsargah, tj. "ponechani tela ve atavu naproste nehybnosti atd. je kajotsargah". V dalsim pak podava Adaradinakaran podrobny vyklad o nabozenskych postojich, ktere nalezeji mezi nabozenske nezbytnosti a vas jakani) - ktere jsou predme ten dennich mnichovych povinnosti. 375) Podrobne jsou tyto predpisy uvedeny v Acarahgu, II, 1-11. 376) Srovne i Acarangam, I, 8, 9 17. 377) Predpisy pro dobu destu obeahuje traktat samadari, pridruzeny ke Kalpa sutru. Text vydal 9. Jacobi, Abhandlungen fur die Kunde des Morgenlandes, VII, No. I., str. 86-95. Anglicky preklad Rules for the Yatis y S.B.E. XXII, str. 296-311. 378) Doba mezi ctvrtou a patou hodinou odpoledne je nejvhodne je i pro Evropa na, ktery chce navstivit azinisticke mnichy v jejich upeereji. 379) Kazdodenni zivot nynejsich azinistickych mnichu, jak byl v predeslem vyli cen, se v podstate shoduje s pravidly, ktera jsou ulozena ve svatych dzinistickych pismech, napr. v Uttaradhjajana-sutre, XXVI, &3., kde se ovsem dnes rozdeleni uvadi ve shode s astronomickymi dzinistickymi nazory. 1011-5060

Page #234
232 - 380) Predpisy o tom, jak prosit o nocleh, obsahuje Acarangan, II, 2, 1-3. 382) Predpisy jak prosit o nisku obsahuje Adara gan, II, 6, 1-2., o odev tam tez II, 5, 1-2. 382) Acarangar, I, 8, 4, SS 1-2. 383) Acarangan, II, 13, $ 1, 9, 10, 12-14, 22. 384) Ve dny, kdy mnisi cestuji, urazi obycejne vzdalenost mnosem vetsi. Ale 1 ve dny, kdy jsou ve vesnici, chodivaji i deset Aabo vice kilometru denne. Tim nabyvaji velkeho cviku, a kdyz je potreba, cestuji velmi rychle, ackoliv vubec nesmo ji uzivat mechanickych dopravnich prostredku, aby neporusili alib ahinsy. 385) v dobe desta su moich cestovat nejdele jedno jod zanam a jeden krozah, tj. dohromady pet krosa, 111. 15-18 kilometru od mista pobytu, do nehoz se zase musi vratit jeste tehoz dne. Kalpasutran, Samacari, $ 9-13 & 27. 386) Tomu se zda nasvedcovat, ze mnisi mohou zacit caturmas drive, ale nesneji jej zacit pozdeji. Kalpasutram, Samacari, $ 8. 387) Kalpasutran, Samacari, $ 2. 388) Zacatek pripada tedy ctyri dny pred dobou, kdy mesic v uplnku stoji v sou hvezdi isadhu (tj. , TSagittarii), tedy na konec cervna nebo zacatek cervence; kdezto konec doby des tu podle toho pripada na dobu, kdy mesi dpi uplnek se ocita poblize Plejad (Krtika), tj. na konec Fijna ne bo zacatek listopadu. 2 Acaraaga II, 3, 1, $1 a z celeho Samadari (treti casti Kalpasutra) se zda vyplyvat, ze cela tato doba ctys destivych mesicu se nazyvala padzdzusan (sa.: parjusana, pkt.: padzogevans). Tomu nasvedcuje i preklad a po znamky Jacob iho; srovnej S. B. s. XXII, str. 136, pozn. 2 a str. 296n. V nynejsi dobe se vsak nazyvaji padzdzusanem do ba mnohem kratsi, venovana postum a nabozenskym slavnostem. O ni bude vylozeno pri vykladu o nabozenskem zivote laiku. Srovnej tez Gazetteer of the Bombay Presidency, vol. IX, part I., Gujarat Population: Hindus, str. 123. 389) Kalpasutram, Samacari, $ 20. 390) Tantez $ 21-24, 391) Tantez $ 25. 1011-5060

Page #235
- 233 - 392) Tantez $ 26-27. 393) Tamtez $ 28-30. Voda nalezi mezi nehybne, jednosmyslove bytosti (sthava rah), obsahujici v sobe zivotny prvek. Proto teto prisnost. 394) Lalpasutram, Samacari, $ 31-39. 395) Tamtez $ 42-43. Duvod pro to viz pozn. 392. 396) Tantez $ 46-51. 397) Tamtez $ 53-54. 398) Tantez $ 55-56. Tim se ma zabranit, aby pri cahle potrebe nebyly excre menty zniceny zive bytosti. Srovnej Uttaradhjajana-sutram, XXYI, 39. Podrobne. predpisy jak vykonavat potrebu jsou obsazeny v caradgu, II, 10. 399) Kalpasutram, Samatari, $ 44-45. Je to vlastne prisnejsi palevana, neomeze ne jen ne apasrajah. 400) Kalpasutram, Samacari, $ 57. 401) Tamtez $ 58-59. 402) Tyto podrobnosti lze nalezt zejmena v Uttaradhjajana-sutte, hlavne v kaza ni 1, 2, 15, 26, 29, ale 17 ostatnich. Anglicky preklad toho to sutra od 1. Jacobiho vysel v S.B.E. XLV. Hojne podrobnosti podava take acarangan, zejmena v druhe knize. Anglicky preklad vysel v S.B.E. XXII. 403) Obrad je podrobne popsan v Acaradinakaru, 25. (Acar japad asthapanavidhih), v bombejakem vydani str. 112/2-116/2. 404) Obrad popisuje Acaradinakaran, 24. (Upadnja japadasthapanavidhih), v bon bejskem vydani str. 112/1-2. 405) Gacaha je odvozeno od slovesa gan- gadcheti, jit. Ty to mnisske ekoly, pro nez je nazev gadcha, f. se nesmi plest s rody azinis tickych la 1ku, nekdy nespravne pokladanymi za dzinisticke kasty, pro ktere je nazev gacchah, o. O techto rodech ma zpravu J. Burgess v ci. Papers on Satrunjaya and the Jainas, Indian Antiquary, XIII, atr. 276. 406) Tyto skupiny, ganah, je treba presne od 118 ovat od starych ganu, ktere se asi uplne rovnaly nynejsim gedoham. Srovnej H. Jacobiho, preklad Kalpasutra, S.B.E. XXII, str. 288, pozn. 2.: 1011-5060

Page #236
*Vedlejsi skupiny v takovych velkych gabhach byvaji obycejne dosti male, nekdy jsou to jen dva nebo tri mnisi. Jeden mnich sam o sobe nema dle pravidel cestovat. Prece vsak dost casto prijdeme i na ojedinele dzinisticke anichy. U digambara je to ostatne pravidlem, protoze jejich unich zije vabec jen nekolik malo, a to v krajich od sebe velmi vzdalenych". 407) Srovnej napr. Aodrangan, 1, 6, 5., I, 6, 8. a mnoha jina mista. 408) Predpisy pro askesi podrobne uvadi Uttaradhjajana-sutram, XXX. 409) 20 je naprosty pust, pri kteren ten, co se posti, neji a nepije nic po dobu, kterou si urcil. Tento pust muze byt casove omezeny (itvaram), jehoz dobu si urci kajicnik predem ve zvlastnim slibu; nebo je casovo neomezeny, koncici smrti (maranakalam). Srovnej Uttaradhjajana-sutram, XXX, 9. 234 410) Tento druh postu zalezi v tom, ze ten, co se posti, ji jen pevne stanovenou cast toho, co pravidelne potreboval, aby se nasytil, napr. jednu tretinu, nebo postupne zmensuje davku sveho jidla, az na jedine sousto. H. Jacobi ve svem anglickem prekladu Uttaradhjajana-sutra v S.B.E., str. 175, pozn. 2., se zminuje jen o jednom druhu tohoto druheho zpusobu avanodariky, a prvni zpusob je take zcela obvykly. Podrobne predpisy obsahuje Uttaradhjajana-sutram, XXX, 14-24. 411) Uttaradhjajana-sutran, XIX, 25. Podrobne predpisy obsahuje carangan, II,1. 412) Uttaradhjajana-sutran, III, 26. Srovnej tez carangan, 1, 6, 2, 3., II, 11, 18 a mnoho jinych. 413) Uttaradhjajana-sutram, XXX, 27. K tomu ucelu slouzi predevsim rozlicne postoje, kajotsargah, o nichz podrobne vyklada caradinakarah, 39. Jsou o nich hojne zpravy tez v kanonickych spisech, napr. v Acarahge, II, 8 a na mnoha jinych mistech. 414) U evetambaru samlinata neni poustevnictvi v pravem slova smyslu, nybrz onezeni se na malou plochu ve svych pohybech na spasob laiku, obsazene vlastne Jiz take v avanodarice, k cemuz v tomto pripade askese jeste pristupuje prikaz, ze toto misto ma byt malo navetevovano lidmi, a ze spat smi mnich jen na uplne osamelem miste, kam neprijde ani zena, ani hovezi dobytek. Uttaradhjajana-sutran, XXX, 28. U digambaru samlinata znamena skutecne poustevnictvi v hluboke dzungli, pri cemz mnich je odkazan na milodary poutnika. 415) Uttaradhjajana-sutram, XXX, 30-36. Jak 1011-5060ational

Page #237
416) Totix kapitola 21. (Jogoahvanavidhih: navod, jak vykonavat jog) bom bejskem vydani str. 81/2-110/1, a kapitola 39 (Tapovidhih: navod k askesi) v bombejakem vydani str. 334/2-374/2, 417) Adaradinakarah, 39, bombejake vydani str. 338/2. 418) To jsou nejvice uzivane vyrazy, jimiz se oznacuje tato dobrovolna, aske ticka surt hladem. Jine vyrazy jsou- itveram, ihgitamaranan, samstarah (pkt.: santharo), coz jsou vsak vlastne jen rozlicne druhy nebo zpusoby tohoto asketickeho vykonu. 419) o tom bude vylozeno v nasledujici kapitole. 420) Informace o dobrovolne smrti hladem, zejmena o nynejsim stavu tohoto uko nu byly ziskany (pokud neuvadim mista ze spisu) primo od indickych dzinistu, hlavne prof. Hiralala R, Kapadie (o sekte prevych evetambara) a od &carje Dzhaverilalaziho (o sekto thanakavasin). 422) To znamena smrt odmitanim jidle. 422) Srovnej tex H. Jacobi, anglicky preklad Adarange y S.B.E., str. 74, pozn. 3. 423) Adarangam, I, 7, 5-7. Mnich emi podstoupit dobrovolnou smrt vzdy teprve po nalezite priprave a ne o umyslem, aby se zbavil telesnych starosti, zpusobenych mu napr. nemoci. To by byla dle dziaistu sebevrazda, kterou zavrhuji jako poruseni zakona ahimay. Stejne zavrhuji jakykoliv jin zpusob sebevrazdy. (Srovnej c. s. Megha Kumar, Jainism. A lecture delivered at the Second Universal Religious Conference, Madras on 30th Dec., 1923, The Jains Gazette, vol. XX, No. I., Madras 1924, str. 210.) Po te strance je nejasne misto v Acarangu, I, 7, 4, $ 2, kde smysl textu 1 Jacobiho prekladu se zda nasvedcovat opaku. Toto misto potrebuje jeste objasneni, myslim predevsim po strance textove kritiky. 424) Tento zpdsob dobrovolne smrti dzinistickeho mnicha popisuje Acarangan, I, 7, 8. Podrobny navod obsahuje Adaradina-karan, 39, bombejeke vydani 346/2n. 425) Jen tento zpusob se ma vlastne nazyvat itvaram (maranam) "smrt v ohode. Je nespravne vykladat toto slovo 1tvaram v tomto pH pade jako "hrozna smrt (Bohtling, Sanskrit Worterbuch in kurzerer Fassung, I., str. 2037 s.a.v. "gausam"). 1011-5060

Page #238
- 236 - 426) To je sana tarah nebo samatarak (pkt.: Bantharo). To slovo znamena puvod no -rozprostreni stebel posvatne travy (kusah) pred obeti" a potom i "obet" samu. Mimo to znamena to slovo (je-li psano s dlouhym "4") vubec "luzko. Vazinistickem prakrte santharo znamena pak vyhradne jen tento zpusob dobrovolne surti mnichovy, pri cemz v tom slove patrne aplynul pojem obeti i lazke v jedno, alespon podle vykladu nekterych nynojsich axiAiste). Gazetteer of the Bombay Presidency vol. IX, part I. Gujarat Population: Hindus, Bombey 1901, str. 114, pozn. I., 11&1 santharo takto: "Obycejne se azinista posti mnohem prisneji nez hinduista. Nekdy, az zraka, 21nis ticky sadhu neboli svetec ucini Blib postit se az k smrti. To se nazyva santharo neboli spanek. Sadku, ktery chce vykonat tento smrtelny obrad, prestane vubec prijimat potravu nebo napoje. Kdyz se tak nejakou dobu postil, trou jeho telo stale vlhkymi hadry. Kdyz se sadhu ocitne na pokraji smrti, posadi jej do nositek v podobe chramku, ktere jsou ozdobeny cetkami a praporecky. Kdyz zemre, nesou mrtvolu v pruvodu s hudbou na zaroviste. Kdyz se rozhlasi, ze nektery sadhu ucinil slib santharu, shromazuji se lide, aby mu vzdavali uctu. Prisnost toho ali bu nyni velmi ochabla, a mnisi jej cini den nebo dva pred amr ti, kdyz jiz neni nadeje, ze by se udrzeli na zivu". Obe moznosti dobrovolne emrti uvadi Acarangam, I, 7, 8, 9 15-16. 427) Ratna-karanda-sravakacarah, 127-128. 428) Acaralgam, I, 7, 8, $ 8-10, 18-19. 429) Acara gam, I, 7, 8, $ 4-6, 430) Papers on Satrunjaya and the Jainas, Indian Antiquary, vol. XIII, Bombay 1884, str. 278. Jinak se v celku zprava Burgegava o dinistickych mnisich shoduje s mym pozorovanim a zpravami ziskanymi vyptavaniu od domorodcu za meho pobytu v Indii v r. 1920-1923. V Acaradinakaru, 27, se nazyva maiska vratia, * zavazavsi se all by". v jizni Indii se nazyvaji mnisky Arjanganai. 431) Mimo to maji veechny ostatni potreby jako mnisi, totiz misku na potravu s vodu se vsim, co k tomu patri, rousku na usta, hal a nektere take kostat: ko. 432) 0. Bohtling, Sanskrit Worterbuch in kurzerer Fassung, IV., 169, B. v. pravartint k mistu v Hemacandrove Parisietaparvan II, 382, mylne poklada toto slovo 28 vlastni jmeno. O tom jak se uvadi v : urad srovnej Adaradinakaran, 28. 1011-5060

Page #239
- 237 - 433) Na uvedenem miste. Tato slova se nezdaj byt *** byt 31% obvykla, ale i jejich formy se ne daji byt scela spolehlive. Nept. ohyun PF. Obvykly prekrteky tvar te sanskrtske srutesthavira by byl sujathavira e ne tots 434) Podrobar popie pohrbu axinisticke mai&ky podava s Notes on Modern Jainism, Oxford 1910, str. 28n. a 435) Nasledujici vyklad o Jatinech cili goradich je zalozena clanku o nich v Gazetteer of the Bombay Presidency, vol.. etr. 108-110, oveem doplnonem & opravenem podle zprav, ktera tamata za sveho pobytu v Ind 11. Zprava v Gazetteeru je ddlezitejsi, protoze & starsi stav, kdy gora:1 byli jeste v rozkvetu, kdesto nynt to v uplnem upadku, &t stares pobytu v Indii. 2007 & opravene podleney, vol. podstate na 436) Goradzi maji sva hlavni strediska, kde sal1 jejich nadelnici, Sri pudy ve, v Barode, Manava, Mangrolu, Dzaisalmeru. Do nedavna byli usaze at Bombeji a jinych vetsich gudzaratskych mestech. 437) Goradzi take ative kupovali brahmanske hochy, ktere vychovavali v dzimis tickem nabozenstvi a doplnovali jimi sve rady. Srovnej J. Burgess, Papers on Satrunjaya and the Jainas, Indian Antiquary XIII, Bombay 1884, str. 277. 438) o nich srovnej poznamku 405. Podrobne o nich bude vylozeno pri vyklada o axintetickych vericich. 439) Sri paazja je gudzaratske slovo, odvozene od sanskrtskeho pudzjah, jemuz se musi vzdavat ucta", "otihodny". Nesmi se proto zamenovat se sloven puacart, "obetnik", a pokladat Sri pudzje za dziaisticke kneze, obetniky. Obe taiky jsou obycejni veci a o nich bude vylozeno v dalsimia 440) J. Burgess v uvedenem clanku v Indian Antiquary XIII, str. 277 uvadi, ze Sri pudz jove byvali drive vybirani ze samveginu, tj. vericich, kteri se v pokrocilem veku podrob111 vsem povinnostem vsech slibu pro verici a tim se pribli2111 skoro mnisskemu stava, 11cice se od mnicht viastne jen tin, ze neprijali aiksu. o nich bude podrobne j1 vylozeno v kapitole o azinistickych vecich. Dzinis te nyni popiraji, ze by byli kdy sauveginove ochotni k tomu, aby se tak dalece snizili a prijali hodnot Sripaazja. Nyni se to alespon nikdy nestava. Pro minulost se mi nepode F110 ziskat doklady, moznost toho vsak neni vyloucena. 441) J. Burgess v uvedenem clanku tvrdi, ze Sri puaz jove na techto cestach pry kazi vericim, debatuji s nimi o nabozenskych otazkach a obraceji neverici k dziniomu. To vsak jiz Sri pudzove davno nedelaji a jejich cesty jsou 2011-5060

Page #240
urceny jedine k tomu, aby jim oni verici, kteri se s nimi dosud nerozesli, vzdavali pocty. 442) Bhattarakove byli puvodne Bekta podivinskyoh sivaistickych mnichu. Nyni Be tim slovem oznacuji digambarsti verici, kteri se na zpueob samveginu priblizili skoro mnisskemu stavu. Bhattarakove digambarakych vericim kaX1 a vykladaji posvatna pisma, protoze digambarsti mnisi nyni s ve F1 cimi skoro ani neprijdou do styku. Obycejne se zahaluji zlutym plastem, proto se take nekdy nazyvaji zlute odena, pitambarah. 443) Kdyz mnisi oslovuji verici, neuzivaji slova eravakah, ale rikaji grhas than, hospodari, stejne tedy jako medzinistickemu obcanu. 444) v puvoanka textu zni tato formule takto: "Saddanami nam, bhante, niggan tham pavejenam, pattijani nem, bhante, nigganthan pavajanam roemi nen, bhante, biegantian pavajanan, evanejam, bhante, tahamejan bhante, svitanahejem beate, itkijamejam bheute, padicdhiJame jam bhante, itchi japadicthijamejan bhante, se dzahejam tumbhe vajana. Iti kattu dzaha nam devenuppijanam antie bahave ra-sara-talavara-nad ambija-kodumbija- etthisattveng-ppabhiije munda bhavitta egarko anagerijam pavvalje, no kalu ahem teha senckeni muade... pavvalttae. Akannsdevanu-ppijanan antie pancanuvvaljam settasikkhavaljam davalasavihan gihidhamman padivadzaziesami. Abaouham, devanuppija, ma padi bandham kerene". K obsahu teto, formule je treba jen poznanenat, ze tri gunavrata a ctyki atksa-vrata jsou zde zahrnuta spolecnym vyrazem battesikhavai jam (58.: Beptasiksavratam), tj. sedmero ucednickych slibu. 445) Takovymto zpusobem prestoupil v nedavne dobe k dzinitiokemu nabozenstvi Jakysi Pars Bombeji. Tohoto prestupu ovsem vyusili dziniste k propageci sveho nabozenstvi a proto se konal slavnostnim zpusobem. 446) Podrobne o nen vyklada Adaradinakaran, 15. 447) Ovsem to to je. Jen teorie a nikdy jsem se nesetkal s podobnym prikladem ve akutecnosti. 448) Kvasenim se v teku'tine rozmnozuje zivot, ktery se potom destilovanim ne bo primo pitim nici. Pk rolnictvi se ora nebo prekopava zeme a tim se nici zivotny prvek zene, podobne lisovanim se nici rostlinne duse na jednou ve velkem mnozstvi atd. Srovnej metafysioky vyklad o trasech a sthaVarechi 449) Rozhodne je nespravne, tvrdi-li nekdo, ze acinisticti bankeri utlacuji lid. Za pujcky nezadaji vetsi urok, nez je obvykle. Ze neprodluzuji pajcky 1011-5060

Page #241
- 239 - do nekonecna jako to delavaji hinduisticti sarafove je k dobru en a Luzniku, ktereho tin nuti, aby drzel ave slovo, uskrovnoval se ve svych potrebach a hledel dostat svym povinnostem. Za to v prl padech nezavineneho nestesti davaji radi podporu a davaji hned a bez vychloubani, v skryte. Ovsem, ze jsou vyjimky z tohoto pravidla 1 mezi dzinisty, jako snad vsu de. 450) Zejmena y tzv. sdruzenych rodinach pripominaji slovanske zadruhy, ktere se jeste tu a tam v Indii vyskytuji, stava se takovato nadvlada nejstarsiho clena obtiznou hlavne mladsim clenum rodiny. Nebot ne jatarsi clen obycejne v disledku sveho stari vice lpi na nabozenskych zasadach a rozsikuje povinnosti dale, nez jak vyzaduji samy mravni zasady, zejmena pokud jde o posty a pohlavni zdrzenlivost. Nektere takove PM pady se potom nekdy zevseobecnuji a mluvi se o krutem zachazeni se zenami mezi dzinisty. Naopak je mozne rici, ze se dzinis ticke zene dari ze vsech indickych zen jeste nejlepe. Hlavne o to je dzinis ticke zene lepe, ze aziniate prisne zachovavaji jednozenstvi a velmi uzkos tlive se vyhybaji styku s nevestkami, tanecnicemi atd., kdezto tyto styky nalezeji u ostatnich Inda skoro ke spolecenske povinnosti. 451) Napr. fin, okurek, dyni, melounu. 452) Z ostatnich potravia nejedi mas lo, nybrz jen tzv. ghf (.: ghrtam), tuk, ktery se ziskava z mleka varenim a kvedlanim, nejed? med, jednak ze jej pokladaji ze zneciste ny vymety vcel, jednak ze Indove, kteri dobyvaji ned ze stromy, ve kterych vcely siali, nici nejen vcely, nybrz i jejich zarodky, protoze je spaluji vi cher slamy. Nejedi take rostliny, ktere silne pohlavne drazdi. 453) V Indii po zapadu slunce 11ta velmi mnoho hmyzu, zejmena v dobe destu; hmyz se tahne s oblibou do prfbytku a zejmena ke avetlu. 454) Hotove potraviny, ktere v Indii zustanou nejakou dobu atat, nasledkem vel. keho vedra snadno kvasi nebo na nich vyrostou plisne. Ne jsou tedy tato pravidla nijak prehnane a vyveraji se skutecneho pozorovani a chladneho rozumu, na kterem je ostatne vybudovano cele dzinis ticke nabozenstvi. 455) o nich je obsirna, ale ne zcela presna zprava v Gazetteer of the Bombay Presidency, vol. IX, part I. Gujarat Population; Hindue, Bombey 1901, str. 93-115. 456) O jihoindickych kas tach a azinie tickych rodech srovnej R. Thurston, Castes and Tribes of Southern India, vol. II., Madras 1909, str. 4190. 8. v. Jain, a take I, str. 151, 8.v. Bant &j. 1011-5060

Page #242
457) Srovnej J. Burgess v uvedenem clanku v Indian Antiquary, XIII, str. 276, Zprava v Gazetteer of the Bombay Presidency, IX, 1., str. 109, pozn. I. spravne podotyka, ze gaoohah neni nabozenska skupina, nybrz spolecenska, ale v pozn. 2. hned jako gacchy (m.) uvadi mnieske skupiny, gasshy (f.), coz svedci o tom, ze zpravodaj si nebyl vedom tohoto vyznacneho rozdilu. 240 458) Napr. Osvalove dodnes krome Visu a Dasu rodovy oddil Pancu, a dokonce 1 oddil Leta (sa.: Letah) tvoreny misenci, vzniklymi ze snatku mezi visi, Dani a Pani. Z toho poradi a cislovani je patrne, ze Visove byli pokla dani za nejvznesenejsi v rode a Letove za nejnizsi, a ze i tyto rodove oddily byly endogamicke a ze odchylky od teto zasady byly povazovany za neco necestneho, co snizovalo potomstvo takoveho snatku na nejnizsi stupen v rode. 459) Tento dzinisticky rod je treba presne rozlisovat od stejnojmenneho rodu gudzaratskych brahmani a rovnez atejnojmenneho rodu maheerijskych vagija. (Proto podrobnosti srovnej Gazetteer of the Bombay Presidency, vol. IX, 1, str. 67.). 460) Podrobnosti o nich viz v Gazetteer of the Bombay Presidency, IX, 1., str. 96n. a v A Glossary of the Tribes and Castes of the Punjab and North West Frontier Province, vol. II., str. 81 s. v. Bhabra; dale ma take o nich zpravu Jogendra Nath Bhattacharya, Hindu Castes and Sects, Calcutta 1896, str. 207. 461) Srovnej Gazetteer of the Bombay Presidency IX, 1., str. 97. Nekdy jsou take nazyvani Poraval. Srovnej tez J. N. Bhattacharya, Hindu Castes and Sects, str. 211. Zminuje se o nich tez J. Burgess v uvedenem clanku str. 276. 462) Srovnej Gazetteer of the Bombay Presidency, IX, 1. str. 98. J. N. Bhattacharya, Hindu Castes and Sects, str. 212 nazyva je Umar a J. Burgess na uvedenem miste Maru. 463) Vlastne by se nemeli pocitat mezi ciste dzinisty, protoze alespon jejich Visove uzaviraji snatky a Viey stejnojmenneho hinduistickeho rodu. Podrobnosti o nich viz Gazetteer of the Bombay Presidency, IX, 1., str. 95. 464) Byvaji to rozlicne visguisticke sekty, zejmena sekta Vallabhadar jova. 465) Maheari-vani jove byli puvodne divaisticke rody kasty vaiaja, svym spolec nym jmenem rozlisene od vieguistickych a dzinistickych rodu. Jejich jeeno ma totiz plne znit Maheevari, tj. "Vyznavaci Velikeho Pana", jak se nazyva buh Sivah, Pozdeji se to jmeno zkratilo na Maheeri a v gudzarat 1011-5060

Page #243
- 241 - stine dokonce na Meari. Gudzaratske vapijo je od vozeno od sanskrtskeho vanijah, kupec, obchodnik. Pozd jt ae vetsina techto roda priklonila k visnuisticke Bekto a jeste pozdeji do nich zacal vnikat dzinismus, ktery se v nich cim dale tim vice rozmaha tak, ze napr. rody, ktere jeste pred dvaceti roky byly diste hinduistioke, nyni vykazuji dosti znacne procento azinista (napr. Deagvalove). 456) O Marverich dosti pod robne vyklade Gazetteer of the Bombay Presidency, IX, 2, str., 103-105. 467) Yellalove jsou puvodni dravidske kasta zemedelcu, kteri nyni cini narok, aby byli pokladani za vaisje, myslim nepravem. Podrobne o nich vyklada Thurston, Castes and Tribes of Southern India, VII, str. 361-388, B.v. Vellale. 468) Bantove byla puvodne dravidska trida palecniku, podobna malabarskyn Naja rum. Srovnej. o nich E. Thurston, Caetes and Tribes of Southern India, I, str. 147-172, e. V. Bant. 469) To Jmeno je odvozeno od banakrtskeho vanidzakah, kupec. Srovnej o nich E. Thurston, Castes and Tribes of Southern India, I, str. 146, 9. v. banajiga, 470) Samo sebou se rozumi, ze ve smisenych rodech se rodinne obfedy i u pr1 - slusniku dzinistickeho nabozenstvi provozuji ale biaduistickeho ritu se vseni zvlastnostmi, vlastnimi tomu kteremu rodu, v ciste azinistickych rodech caklad tvori pri rodinnych obradech take zdedeny hinduisticky ri tus, ktery ovsem podlehl nekterym zmenam ne vzdy a zinistickeho puvodu. Rozdily jsou v rodinnych obradech take podle toho, ktery brahmansky rod v tom kterem dzinistickem rode vykonava tyto obrady. 471) v Jizni Indii tito pud zarinove se nazyvaji Vadjar, tvori samostatnou tri du pro sebe, do ktere se nikdo 2 ostatnich vericich ne muze dostat. 472) To Be projevuje i ve slovni podobe techto prvnich peti slibi, ktere se ve vyrazu lisi od maisskych slibu jedine tim, ze pred kazdy slib je predBunuto slovo athula- hruby, cimz se z nich vylucuji male, drobne poI lesky. 473) Ac mn11 pripousteji volnost takovehoto volneho vykladu mensich slibu, prece se v nove stavi proti nemu e kladou duraz na smysl nauky po strande mravne a ne na pouha slova. Napr. v oboru prvniho alibu (ahimsa) stoji mnisi na tom, ze azinista nema vubec poskozovat tvory s dvema. nebo vice 1011-5060

Page #244
- 242 - smysly dili tzv. trasy, & {e odchylka od tohoto pravidla je mozna jenom tam, kde jde o to, aby se zachranil vyssi tvor na ukor nizsiho. Podobne pri ostatnich slibech. Verici se pak tomuto prisnejsimu mnisskemu vykladu ku podivu ochotne prizpusobuji. 474) O nem jedna Acaradinakarah v 15. kapitole. 475) PHklady takovehoto presneho vymezeni slibu uvadi Uvdsagadesso, I, 6 13 43. Nasledujici paragrafy (44-47) po dzinistickem zpusobu objasnuji prijate sliby negativne, tj. vyctem hrichu proti temto alibum. Tento zpusob se zachovava pri skladani slibu dodnes. Srovnej tez Ratna-karanda-aravakacaran, 47-66. 476) o obojich techto 8l1 bech bylo vylozeno vyse 8 V pozn. 346. Pro podrobnosti zejmena hrichy proti nin, srovnej Ratna-karanda-eravakadarah, 67-90 (guna-vratani) a 91-121 (siksa-vratani). 477) A. F. R. Hoernle v anglickem prekladu Uvasagedasao, Calcutta 1888, pre klada slovo uvasaga puvodnim jeho vyznamer, to tiz "sluha"; napr. samanovasae (nespr. misto samanovasage) dzae: having become a servant of the Samene. 478) To je trnact gunes than, o nichz bylo vylozeno vyse. 479) Obycejne se slibuje vyznavacum jako od me na zivot v nedi, kde vyznavac jako devah bude dlit po ohromne dlouhou dobu, po jejimz uplynuti se narodi v zemi Videhu, aby nakonec dosel vecne spaby. Pravdepodobne se vericim zda i zivot v nebi vice zadoucim, nez onen naprosty klid siddhu. Srovnej Uvasagadasao, I, $ 90 (anglicky preklad v Bibliotheca Indica, str. 63 a dale na konci kazdeho oddilu onoho spisu). 480) Puvodni vyznam tohoto slova je "obraz", "socha" a teprve z toho jsou od vozeny vyznany "symbol","predloha","vzor". Tyto vzory tvori jakesi oddily v zivote vericiho, podle toho, jak od jedne ke druhe pokracuje ve svem vyvoji. Proto se nekdy preklada slovo pratima, a ne uplne presne, "stanice" (angl. stage:). 481) o pratinach podrobne jedna Ratna-karanda-sravakacarah v ga thach 136-150. Znizuje se o nich take Uvasagadasao, I, $ 70-71, a sanskrtsky komentar k tomuto misto uvadi pratimy podrobne. Srovnej take Hoernluv anglicky preklad Uvasagadasko y Bibliotheca Indica, str. 45, pozn. 127 k uvedenemu . mistu, z kanonicke literatury se jimi zabyva Samavejangan, XI, a Dasasru-, taskandha-sutran, VI. 1011-5060 rational

Page #245
243 - 482) Touto pra timou de sevrubno obira prvni knihs (adhjajah) Avas jaka- . sutra. V anglictine poucne a jasne pojednal o samajice Banarsi Lal Garr, Samayika or a Way to Equanimity, Arran 1918, jenz v kap. VI., str. 44-55, podava vybor textu (s anglickymi preklady), ktere se vztahuji k teto pratine. 483) Podle kanonistickych spist uplna tato pratima se sestava z sesti posta, totiz kazdeko os meno dne kazde mesicni polovice (astani), kazdeho ctrnacteho dne (daturdasi), y den uplnku (purnima) av den novoluni (amavasja). Nyni se vsak obycejne vynechavaji posty o catardaei. 404) Nekteri jako sestou kladou baditta-tjaga-pratimu, misto nf na pate misto kladou kajot-sarga-pratimu. Kajotsargah tu zalezi v tom, ze se clovek nekoupe, v noci neji, naobleka si lahgoti, za dne zachovava naprostou pohlavni zdrzenlivost a v noci 'onezi sve pohlavni styky na nejmensi miru, noc ma ztravit v rozjimani tak jako maisi. 485) Na rozdil od bhattaraku, kteri se zahaluji Zlutym plastem a digambarskych jetina, kteri uzivaji plaste v barve oranzove, zlute nebo cervene. Svetambarsti vyznavaci, kdyz dosahnou teto posledni pratimy, jeou v nekterych krajinach nazavani samvegi, "usilovne touzici po spase". 486) Mistnost, ve ktere kona samvegi sve asketicka cviceni, a ze ktere nevyjde az do sve smrti; se jmenuje posadhe-sala (pkt.: posahasala). Srovnej Uvacagadasao, I, 79 aj. 487) Napr. omezeni mista, na kterem se bude v budoucnosti pohybovat (prve gunavratam) mize verici urcit nejprve v sirokych hranicich. Napr. slibi, ze ne bude cestovat mimo uzemi Indie. Ale v d2sledku pratim musi tyto hranice zuzovat, az si nakonec vymezi plochu jen na nekolik ctverecnich metri. 488) Podrobne predpisy o samlekhane pro vyznavace obsahuje Ratna-karanda-sra vakacarah, 122-135, kde prvni gatha (122) podava definici samlekhany takto: "Opusteni tela pro zasluhu, pri neodvratne nehode, hladomoru, starnuti a nemooi nazvali vzneseni samlekhana". Ze samlekhana byvala u azinistickych vericich ve vsech dobach obvyklym zakoncenim zivota, vidime z napisu, napr. v Sravana Belgole, Srovnej Lewis Rice, Jain Inscriptions at Sravana Belgola, Indian Antiquary, II, Bombej 1873, str. 323, 2 a nasle., kde se napisy II., III. a IV. beze sporu tykaji vericich, kdezto ostatni jsou epitafy mnichu. 2011-5060

Page #246
489) Ratna-karanda-sravakacarah, 124. 490) Tamtez. 125. 491) Tantez, 126, 492) Tantez, 127. 493), Tantez, 128. 494) Tamtez, 129. To je pet zvanych prestupku proti samlekhane, aticarab. 495) Samadnih je nejvysst a tav, jehoz lze dosahnout na svete askesi. Je to na proste soustredeni mysli k pred me tu rozjimani tak, ze lovek podle donneni azinistu dochazi po te strance vsevedoucnosti. Je samozrejme, ze sou casne jevi clovek pro vse ostatni, co se netyka predmetu jeho rozjimani, uplnou lhostejnost. Ale tato lhostejnost neni podstatou stavu, nybrg jenom vnejsi jev, ktery doprovazi vlastni stav. Je proto nespravne, preklada-11 Hoernle slovo samadhih vyrazem deep spiritual abstraction, nebot tento vyraz znaci pravy opak toho, co samedhih skutecne je. Negpravne jsou take anglicke preklady slova samadhih vyrazy lethargy, apathy. Vysvetlit tento stav neni snadne, je to vsak velmi pravdepodobno stav bud eutosugesce nebo autohypnoby, ktery je vyvolan dlouhym hladovenim a upiranim mysli na jeden abstraktni predmet, sich a sidlech bozstev bude vylozeno ve ctvrte 496) O rozlicnych nebeskych casti. 497) Paljopamam (pkt. paliovaman) nebo take paljam je ohromn: alouha, vlastne lidskym rozumem ani nepredstavitelna doba, jejiz trvani vykladaji dziniste asi takto: "Kdyby se kruhovita jama, ktera by mela prunez jednoho pramana-joatana (asi. 7500 km) a stejne hluboka naplnila 'pevne napechovanymi spickani calupa sedmidennich jennat, ktera by se vylihla v nejvyssi bhoga-bhuni zvane utkrsta-bhoga-bhumih (tj. zeme, kde lide 1 zvirata ziji bez prace a nemahy z toho, co jin poskytuji strony prani) a kdyby se vzdy za sto let vytahl jeden chloupek, trvalo by to zrovna jedno paljam, nez by se jane vyprazdnila. Takto ziskana hodnota je jenom tzv. vjavahara-paljam, cili prakticky urcene paljam. Need18dny pocet techto palj1 je jedno udaharapaljam. Nescislay pocet uddhara-palji je jedno addha-paljam cili paljopamam, na ktere se pocita vek nebeskych boha". . Nesta te je pot 498) Radzdzuh (f.) je mira, vyjadrena jednim z ohromnych dzinis tickych cisel, o nichz bude vylozeno v posledni kapitole. 41e zda se, ze povod ne to byls 1011-5060

Page #247
jenom algebraicka hodnota, jakasi zavedena konstanta, aby bylo mozne vyjadrit vzajemne pomery casti sveta a ze do toho pojmenovani nebyl vkladan pojem nejakeho cisla. Byla to tedy jednoduse jedna ctrnactina vysky avota. Teprve pozdejsi spekulace, ji pojem takoveto ciselne nevymezene hodnoty nebyl dosti jasna, hledela urcit ciselny rozmer radzdzi obvyklymi obronnymi dziniatickymi cisly. 499) Tyto vypocty krychloveho obsahu sveta a plochy seni nejsou presne. Za zaklad pri nich se bere polovice vysky sveta, dagat-ireni (dagadohrani) deloe sedmi radzdzu. Zakladnu sveta, dzagat-pratarah, pocitaji na 49 Severednich radzdzu, jako by byla ctvercova, ao z cele dzinisticke hypotezy vyplyva, ze musi byt kruhova a nemuze merit vic nez priblizne 38 1/2 radadan. Krychlovy obsah avata, dagadghanah, udavaji cislem 73 343 krychlovych radzdzu; vypocitame-li vsak skutecny krychlovy obsah sveta podle jejich hypotezy (kdyz pokladame vrchni elipsoid za dva komole kuzele o zakladnach v prumeru jednoho a peti radzdzu) dojdeme k cislu mnohem mensimu, totiz k 161,2 radzdzu. Ale i kdybychom vzali za zaklad ctvercovou zakladnu a pokladali svetovou konstrukci za tri komole jehlany, ned dostaneme vypoctem vice nez 205 1/3 radzdzu. 245 500) Aforisticky podava popia podavetnich Maf a pekel v nich umistenych treti kaiha Tattvarthidhigama-sutram, podrobnosti pak doplnuji rozlicne komentafe k teto knize. Na jejich zaklade podavam nasledujici vyliceni. 501) Jaanam je vzdalenost, kterou je mozno ujet jednim sprezenim; nyni v rozlicnych indickych krajinach 12-15 km. V kosmologickych knihach, mo-11 avety, uzivaji miry petestkrat vetsi, ktera se nazyva premana-jodzanam, ktere se vsak take kratce Mka jodzanam. 502) Jako prohlubne si predstavuji dziniete pekelna sidla, zrejme jako opak k nebeskym sidlum, ktera si predstavuji jako vzdusne pavilony (vimanah). " 503) Zakladni dainisticke dilo, ktere podava popis atredniho sveta, je kanonicky apie evetambaru Dzambudvipa-pradznaptih. Jeste vice podrobnosti pry podaval ztraceny spis Dvipapradznaptih. Z neho, zda se, se zachovalo mnoho, ovsem porasau roztrouseno v digambarskych puranech. Prehledne a nakresy a "mapami jsou tyto zemepisne baje sestaveny v dzinisticke gudzaratake knize Adhi dvi pana nakasani hakigatanum pustaka, Bombay 1909, kterou napeal sravakah Bhinasimha Manake. Podle tohoto spisu jsou kresleny nacrty, ktere doprovazeji muj vyklad; rada je jich vsak upravena, aby lepe souhlasily a Dzambudvipe-pradznaptim, podle nehoz je muj vyklad hlavne zpracovan. Aforieticky podava pouceni o strednim avete take Tattvar thadhigama-sutram, III, 7-34, a komentare k temto sutram. 1011-5060 W

Page #248
246 47 504) V Indii roste atrom zvany dzembu, ktery poskytuje vonne plody ruzove bar vy, podle kterych byl ten plod nazvan indickym ruzovy jablkem (Indian rose apple). Je to vsak rostlina myrtovita, Eugenia Jaaboa. Vybajenj stron Dzambu vsak neni tento indicky obycejny strom, nybrz jakysi jeho praotec;" ktery roste pobliz stredu sveta. 505) Nazvana tak podle rostliny Dhataki, Grislea Tomentosa. 506) Puskaram je indicky modry lotos. 507) Toto pohori se nazyva Manusottarah "nejzazsi na strane lidi", protoze tvoFi prave hranici mezi svetem obydlenym lidmi a neobydlenymi lidmi. 508) Varuni (f.) vykladaji obycejne dziniste jako voda", spravne vsak to to slovo znamena "palmova stava", "palmove vino". Voda je varunam (n.). Ostatne jmena nasledujicich pevnin napovidaji, ze i zde jde o semi nejake pochoutky. 509) Nandievarah je jmeno boha Siva, ktery znamena Pan Nandiniv. Nandi je totiz posvatny byk, na, kterem bah Sivah jezdi. Zde vidime opat atopu one dosud nevysvetlitelne souvislosti mezi sivaismem a dzinismem. 510) Arunah je zlatite nebo nacervenale zabarveni ranniho nebe pred vychodem slunce. To je asi pricinou, ze se to jmeno stalo jmenem vozataje boha slunce. 511) Svajambhu znamena san od sebe povstaly", "nestvoreny", ramanah "pusobi rozkos". Jmeno one pevniny podle toho znamena "misto absolutnich rozkosi". 512) Napr. Tattverthadhigama-autram, III, 12-13. Jenom Milaparvatah je modry jako hrdlo pava. 513) Velikosti techto jezer udava Tattvarthadhigama-sutram, III, 15-18. V kazdem z techto jezer je ostrov, na kterem sidli rozlicne bohyne. 1011-5060 514) Tento myticky strom Dzambu roste ve vychodni casti Uttarakuru, na jih od pohori Milavanu, na severovychod od hory Meru, na zapad od pohori Malja vanta-gadzadanta-giri (venci okrasleneho pohori ze slonoviny) a na vychod od reky Sity. Strom stoji na zvlastnim naapu (pithah) uprostred lean oply vajiciho lotosy. Strom uan je ze zlata, stribra, demantu, perel a draheho kameni nejrozmanitejsich barev, z nich i jeho listi a plody. V jeho korune sidli rozlicna bozstva. Srovnej Adhi-dvipana nakasani hakigatanum pustaka, str. 58-60.

Page #249
515) Kanonicke spisy svetambaru casto pravi o nekterem spravedlivem cloveku, ze po dlouhe rade let do jde nirvene v Vahavidenu. Napr. v Uvasagadasko, I, 90, Mahevirah preyi o devovi inandovi, ze za ctyri paljopama let dojde nirvena Mahavidebu. 516) Srovnej Tattvarthadkigame-sutran, III, 33-34. 517) Srovnej napr. Jagwanderlal Jaini, Outlines of Jainien, str. 124, kde pra vi: "Our whole world with its Asia, Europe, America, Africa, Australia etc. are included in Arya-khanda". 518) Viaknad na v dziaistickych nebeskych Hdich rozlicne vyznamy. Predevsim to je ustredni palac ( trigem) kazde nebeske Hse, v nemz sali nejvyssi bozstvo te ktere Hse. Rovnez vimanah se nazyvaji nebeska sidla ostatason bozstev. Dziniste si je predstavuji podobne pozemskym chramin. Protoze nebeska bozstva biali ve Vimanech, nazyvaji se Vaimanikah. Konecne znamena Vinanah vaz (vahanan) boha. Vlastne to je letajici trun, na nemz se mohou snest na sem kdykoli chteji. 519) Tak napr. Uvasagadasko uvadi tato nebeska skala v nejnizsi nebeske risi, v Saudharna-loku: Aruna-vimanah (I, 89), Aruna bha-vimanan (II, 124), Arunaprabha-vimanah (III, 144), Aruna kanta-vimansh (IV, 154), Aruna-aiddhe-yimanan (V, 162), Arunadhvadza-vimanah (VI, 179), Arunabizje-vinanah (VII, 230), Arunavatamsaka-vimanan (VIII, 266), Arunagava-vimanah (II, 271), Arunaklla-vimanan (1, 274). 520) Podrobnosti lze nalezt v rozlicnych komentarich k Tattvarthadhigama-sut ran, IV, 17-19. 521) Velmi podrobne vyklada o nebeskych i nadnebeskych risich Tattvartharadza vartikam, IV, 19. Srovnej tez mnohem strucne jo1 Tattvartha-blokavartikan, IV, 19. 522) Tento nazev znamena "ponenahlu na zpusob ochranne strechy se zuzujici ri 523) o nich bylo podrobne vylozeno v II. casti, kap. III. 524) Podrobnosti viz II. cast, III. kapitola. 525) Krome slova devah uzivaji aziniste, aby oznacili bohy, take slova devata bez znatelneho rozdilu. Nekdy je v temze spise buh jednou zvan devah, podruhe devata. Napr. v Uvasegadasao, I, 89, se pravi o vyznavaci Anandovi, 1011-5060

Page #250
ze se stal bohem v nebi Arune, slovy: ... arune viaene devettas avatanne". A hned v nasledujicim paragrafu se pravi: "Anande Ram, bhante, deve...". V hinduismu se rozdil mezi pojnem vyjadrenyu sloveu deval a pojmem vyjadrenym slovem devata a usledne dodrzuje; slovo devah v hinduiemu znamena nebesky buh, kdezto devata znamena, boza tvo, poloban, asi tolik co latipake numen. PY=1 dina, proc asi tento rozdil byl v dinis. zanedban, je pravdepodobne ta, ze bo hove et bozstve z nich klesla na stejny prechodof tvar v samsaru a za nejvyssi, jedine dokonale bytosti byly povyseny spasene duse, siddhan, muktan. Ti se pak v dzipiemu pojmenovavaji onen atributy, kterymi 1800 Hinduismu oznacovani devove, totiz: Isvarah, bhagavan (pan), parames varah (nejvyssi pan) atd. Tedy v azinismu vlastad devah klesl na to, co se v hinduismu nazyva devate. 526) Soustavas z dzinistickych nabozenskych spisu podava zpravy obozich Tat tvarthadhigama-sutram, IV. Podrobnosti a dale rozlicne komentare pak Tattver tharad zavartikem. V jinych azinistickych nabozenskych apisech nejsou zpravy tak soustavne, ale mnohde jsou2 lecktere odchylne podrobnosti. To plati predevsim o digambarskych puranech. Nasledujic vyceni dzinisticke nauky o bozich podavan v hlavnich rysech podle Tattvarthadhigames sutran a komentari k nemu, prihlizim ovsem 1 k odchylnym podanim. 527) Povo je slozeno z predpony vi-, ktera snadi odlouceni, vzdaleni od nece ho a adjektivniho kuene antre- vnitrni. Celek tedy znamena asi zijici mimo vnitrek". Indieti dzinis te to slovo prekladaji anglickym "peripatetic, ktere se vsak dobre nekryje s jejich predstavo. V osobnim rozhovoru a dzinisty jsem dostal vyavetleni, ze tito bohove ziji v jakensi aomadickem stavu, zkratka ze nezaji pevnych sidel. 528) Tettvarthadhigama-sutram, IV, 1 a komentar. 529) Tamtez, IV, 2. 530) Toto bohove byvaji casto zobrazovani i v dinietickych chranech, na slou pech, na stropech, rimsach a p. Jsou totozni s podobnyoi ochrannymi hiaduistickymi bozetvy. 531) Tattvarthadhigama-sutran, IV, 4, zvlaste komentar a IV, 6. 532) Tartez, IV, 5, a komentat. 533) Srovnej Tattvar tbadhigana-sutram, II, 36 a 46, a zvlaste komentare k te to mistum. 534) Srovnej Tattyarthadhigama-sutram, II, 31 a 34 a zvlaste komentare. 1011-5060

Page #251
- 249 535) Tattvarthedhigana-sutran, IV, 7-9 a komentare. 536) Tamtez, II, 53, a komentare. 537) Tantez, IV, 10. Vyznam techto jmen je po poradku asi tentot Obri-demont, bozetva hadi, bohove bleski, Obrovsti dravi ptaci-demoni, bozstva-ohne, bozstva vetru, bozstve hrneni, bozstva vodstev, bozatva pevnin, bozstve svetovych stran. 538) Tattvar thadhigama-sutram, IV, 37. 539) Tattvarthadhigama-eatran, IV, 28. Pro hodnotu paljopam srovnej pozn. 497. Hodnota egara 111 sagaropama je 10 x 10,000.000 x 10,000.000 x paljopanem, cili 1000, ,000.000,000.000 paljopat. 540) Tettvar thadhigama-sutran, IV, 11. 541) Tatt varthaahigama-sutram, IV, 38-39. 542) Strucne podava tento vyklad Tattvartheanigana-sutram, IV, 12, a hlavne ko mentare k tomuto mistu. To je zaroven asi nejstrucnejsi nastin dzinisticke astronomie, ktery je podrobne zpracovan v Surja-pradznaptih a v Candrapredcnaptih. Dzinieticka astronomie je podivuhodna splet baji a skutecneho pozorovani. PH tom se to zda byt nejstarsi zachovana indicka astronomie, nebot nejevi ani tecke, ani arabske vlivy. O tom napr. svedci, ze zna jen mesicni zviretnik o sedmadvaceti znamenich, naksatrech, a vobeo nezna slunecni zviretnik o dvanacti znamenich. Do ride baji a logicibovanf nalezeji domnenky, ze kazda pevnina ma sve slunce a mesice, ze v Dzambudvipe jsou dve slunce & Resice, a to proti sobe v oposici tak, ze pry vidine totez slunce a tyz mesic jenom obden a pod. 542) Tattvarthadhigama-sutram, IV, 13, a komentare. 544) Tartez, IV, 40-41., a komentare 545) Tattvarthadhigama-sutran, IV, 17. 546) Tamtez, IV, 18-19. v techto bajich o bozich a jejich vladcich se rozlic ne dzinisticke sekty dost rozchazeji. Tak svetambarove napr. uci, ze je jenom dvanact nebeskych tel a sedesat Ctyri Indrove, kdezto digambarove tvrdi, ac ne vsichni, ze je sestnact nebeskych vici a sto Indru. Zprostredkujici digambarske stanovisko je, ze je sice sestnact nebeskych fi&i, ale v nich jenom dvanact skupin s dvanacti Indry, coz da celkovy 1011-5060

Page #252
pocet Indri sedesat sest, V Brahmove nebi ziji take bohove zvani Laukantikah (srovnej tamte IV, 24). Toto jmeno je odvozeno od slova lokah, svet a antah, kraj, konec, hranice. Z vyznamu jeho slozek byva toto slovo rozlicnym apusoben vykladano. Melte, hlavne digambarove, vykladaji tento vyznam ti, kteri jsou na konci sveta" tak, ze pry to znamena ty, kte se dostali na konec sansaru a maji se jiz jen jednou narodit v lidskem svete, aby dosli nirvana. Jini, hlavne evetambarove, vykladaji toto jmeno jako "ti, kdo sidli na koncich sveta", tj. v rozich, tvorenych hlavnimi svetovymi smery, tedy na nejsazsim vychode, jihu, zapade a severu (h. R. Kapadia). Lokantikove se deli dle evetanbara na devat nebo podlo digambaru na osm skupin, ktere se nazyvaji: - 250 6 1. Sarasvatah, 2. Aditjah, 3. Vahnajah (nom. eg. Vahnih), 4. Arundh, 5. Gardatojah, 6. Tusitah, 7. Avjabadhah, 8. Marutah, 9. Aristan. Digambarove vynechavaji Haruty. 547) Tattvarthadhigama-sutram, IV, 29-31, 33-34 a hlavne komentare, 548) Tattvarthadhigama-sutram, IV, 19 a hlavne komentare. 549) Roztrideni Kalpatitu neni z dzinistickych nabozenskych knih dost jasne. Puvodni texty jsou pli strucne, komentare zase prilis mnohomluvne. Roshodne vsak v pavodnich textech chybi skupina Anudies. Uttaradhjajanasutras, XXXV, 214, zna jen Graivejaky a Anuttary. Nejdelsiho bozskeho veku triceti i aagaropan - dochazi pak tim, ze prvnim ctyrem skupinan priklada vek triceti dvou a jenom Sarvathasiddhun vek triceti tri sagaropan. Toto pravdepodobne starsi mineni se udrzuje i v mnohem mladsich dzinistickych teologickych spinach. Tak napr. Tattvarthadhigama-sutran, IV, 19, vypocitava ... navasu graivejakesu vidsaja vaidaajanta dzajantaparadsitesu sarvar the siddhau da". A Hemacandrah v Abhidanacintamani, II, 7, pravi: "kalpatita nava graivejakah panca tvanuttarah", "Kalpatitove: devet Graive jaku, pet Anuttaru". Zda se, ze i nekterym komentatorum cinila vec obtize a proto tvrdi, ze ve slove nava je narazka na Anudiee, kteri jsou jinak obecne uznavani. To je napr. take mineni Bhattakalamkadevovo, pronesene v Tattvartharadzavartiku, IV, 19. 5. Ee Anudiee diniste vesmes uznavaji, ukazuje take, Je tam vyslovne mluvi o "Graivejakanudiaanuttaravinanani (v IV, 19, 8). Ostatne to take potvrzuje nynejsi vira dzinistu vsech sekt. 1011-5060 Nejaky duvod techto neshod mezi texty v komentatory se mi nepodarilo nalezt a tak se domnivas, ze Anudieove jsou nejaky nabozensky novotvar, ktery povstal neznamo kdy a proc. 550) Tattvar thadhigama-sutran, IV, 20, a komentare.

Page #253
252 - 551) Loket je zde prekladem sanskrtskeho hastah (pkt. hattho), ktere zname na miru lidskeho predlokti, coz u Indt cini neco mezi 35 a 40 cm. Poditame-li podle pomeru dzinistickych delkovych mer & vezmeme-li za zaklad 2 mu jako prumer azavarioveho zrnka - coz se shoduje se skutecnosti - dostaneme hodnotu hasta 384 mm a pocitame-li dale, dostaneme hodnotu jednoho krose 3072 me jednoho jodzana 12.288 m, coz se velmi dobre shoduje se skutecnosti. Podle toho by byly velikosti bohu od 2,70 m do 38 cm, coz je uplne ve shode s dzinistickou teorii. Soud obi dziniste vsak jiz nerozumeji smyslu teto metafysicke teorie a proto pocitaji tyto rozmery pe tsetkrat vetsi, stejne jako PM mereni svetovych rozmeri, cimz ovsem bohove nabyvaji take velikosti obru. Tento vyklad je vsak proti puvodnim zasadam a ziniatickeho nabozenstvi. 552) Nejpodrobnejci zpravy o pekelnych bytostech me z kanonickych episu Utte radhjajana-sutran, XXXVI, 157-170, a Sutrakrtangam, I, 5, kap. 1-2.; 2 nekanonickych Tattvar thadhigama-sutram, zejmena v kap. III, 1-7, ale 1 jinde. V Hemedandrove slovniku Abhidhanacintamanih je pekelnym bytosten venovana v. kapitola, nadepsana Narake-kandah. 553) Tattvartharadzavartikan, II, 31, 4. 554) Tattvarthadhigama-sutram, II, 36. 555) Jonih je v dzinisticke nauce onen hmotny zaklad, do nehoz se duse pri na rozeni nebo pri nahlem povetani v teli, tedy jakysi hmotny zarod ek nebo misto narozeni, kde nova bytost povstane. Ubytos ti, ktere vznikaji v deloze a porodem se dostavaji na svet, je to ovsem 18 no. Pro komara je to louzicka vody a p. Tim jsou zaroven jasne dalsi uvedene vlastnosti techto joni. Jen o rozdilu teplych a studenych jonr je treba podotknout, ze se dziniste domnivaji, ze nekteri tvorove vznikaji pusobenim tepla, jini pusobenim chladu. Podrobnosti podava Tattyarthg-autram. 556) Tattvarthadhigama-sutran, II, 50. 557) Tattverthad nigama-sutram, III, 3. 558) Tim je pravdepodobne minen jen odstin teze barvy, protoze zme na barvy je mozna vseho vsudy jen ve dvou pekelnych ricich. 559) Tyto zpravy jsou podrobne uvedeny v rozlicnych komentar ch k Tattvartha dhigama-sutru, III, 3, nejpo drobneji v Tattvartha-raazavartiku, III, 3, 4. 1011-5060

Page #254
- 252 - 560) Tattvarthadhigame-sutrem, III, 6.; dalsi podrobnosti pak uvadi Tattvar tharadzavartikan, k temuz mista. Pro vyklad asinisticke asomiry srovnej poznamky 497 a 539. 562) Tattyarthadhigana-gutrem, IV, 35.36. 562) Vsechny podrobnosti ne juplne ji uvadi Tettyartharad zavartikala, III, 3, 4 a Satrakrtahgam, I, 5, 1-2. Anglicky preklad v S. B. E. XLV, etr. 279. 286. 563) Tattvarthadhigama-sutrem, III, 4, e komentare k tomuto metu. 564) Tattvarthadhigama-sutran, III, 5, a komentare. 565) Srovnej Tattvarthadhigama-autram, II, 36. 566) Srovnej Tattvarthedhigama-sutram, II, 31 a 33. 567) Srovnej Tattvarthadhigama-satran, II, 52. 568) Tattvarthadhigama-sutram, II, 42-43. 569) Srovnej Uttaradhjajana-sutran, XXXVI, 197. 570) Srovnej Uttaradhjajana-sutram, XXXVI, 195. Pro karnabhumi srovnej Tattvar thadkihana-sutram, III, 37. 571) Techto sedm druha nadprirozene moci, rdhih, pkt.: 1adhi, Jsou: 1. buddhih, nadprirozene poznani, osviceni, 2. vikrija, schopnost menit sve telo podle libosti, 3. tapan, schopnost umr tvo vat sve telo, 4. balaa, zazracne efla, 5. ausadhan, schopnost zazracne lecit, 6. rasan, bypaoticka sila, ktera ini cloveka schopnyu whranout druheho, nebo uhranuteho vylecit a p., 7. akeinan, schopnost zpusobit, aby se zasoby a veci, v necem ulodene, staly nevycerpatelnymi, nebo se miato delenim nezmens110 (koetrabhedah). 572) Tattyar tharadzavartikem, III, 36, 2-3. 573) I'attvartharadzavartikan, III, 36, 4. Pro paljopaman srovnej poznavku 497 574) Zeni splnovanych prani, broga-bhumih, je v Dzaubudvipu sest, totis Feina vata-ksetram, Hari-ksetran. Devekuru, Uttarakuruh, Ranjaka-ketran, 1011-5060

Page #255
- 253 - paixonjevet0-66 czau. V Dhatski-dypu jsou tytez zeme, ale dvojmo, tedy dvanaet, e podobne i Puskaravare take dvanact, tedy celkem tricet. 787 O nich bude vylozeno v nasledujici kapitole. 575, Entharthaanigana-sutrem, III, 38; mnoho podrobnosti podava Tattvartha orken te ton2 to me tu. 577) S OVOC) Tattverthadhigama-sutra, III, 27-28. 578) Sxo70Tattyerthadhigama-sutran, III, 29-30 a prelusne komentare. 579) Dattversisihigaba-sutran, II, 31 a komentat. Antarmuhurtah je jeden mu huztal (46 sia) bez jednoho sanaja (okamziku). Jedno purvan je 8,400.000 purvais. Jedno purvahgam je 8,400.000 let. Je tedy jedao purvam 70, ,560.000.000.000 let, Jedna kotih (deset miliona) pury je tedy 705.600.000, ,000.000,000,000 let. 580) Tattvertbadhigena-gutram, II, 53. 582, Sa.: malulah nebo babhruh nebo amgusah, anglo-indicky mungoose (cti maa gue) je u Indi velice vazene zvite, protoze se o nem domnivaji, ze pojida hady. Vypravuje se o nem onoho baj a snad na zaklade nejake takove prestaro baje mu byl v dzini.smu pridelen vek 75,600.000 let. 502) Tyco zpravy o ti jehcich se vsemi podrobnostmi pod ava jednak Uttaradhje jane-gutren, XXXVI, 69-191., jednak Tattvartharaazavartikan, III, 39 a tez jine komentare k temuz mistu Tattvartha-sutra. 583) o nich se zmanuje Uttaradhjajana-sutran, XXXVI, 187. Jacobiho preklad to boto chi eta * S..E. XLV., str. 224 ... " those with wings in the shape of a box.. 9 neni doat jasay. Podle vykladu soucasnych azinista maji pry jejich kridla tvar zplostelych polokouli. 34. Istevarthad'nigama-sutram, III, 19 a komentar k tomuto mistu. 585) Jaguanderla3. Jaink v Outlines of Jainism, str. 119 (Appendix II) tvrdi, ze toto rozacleni casu trva jen v Arjakhandu obou oblasti Dzambud vipu, Binsai snadne odchylne od obecneho dzinistickeho nazoru, Nepodarilo se mi 2.31stit, zda je to Jaguanderleliv omyl nebo zda to je mi neni nejake sekty. Ovsem, jel ee samo sebou rozumi, ten rozdil nena prakticky vyznam ani dany nabozensky dosan. 2013.-5060

Page #256
586) Arah zaemena vlestos spico" kole. Je to Jerou disledne provedeni le cateho obrazu o kolo casu, nazyvaji-11 Be svitove veky pico v tomto kole. 587) vyklad o nich bude podan v nasleduj{ois, hlavnd podle Dianbudvipa-pradi Daptih, 18,40. Tato sutra tvom v komentar Santicandrovo druhy oda11 (vaksaskaran) toho to dila. Castecne pri tom vykladu prihlizin 1 ke korentarink Tattvartha-sutru, III, 27. S88) Susane znamena vlastne "krasa", "padhera". V nekterych textech misto toho slova byva tvar bukana, ktere je stejos odvoseno od adjektiva sukhah * tastay, 7 pivodnim vyznamu "majici dobrou sdet (khan) y kole", & tedy "dobre jdouci". Zda se, ze obras o kole tasu savinil, de 7 pavodnion alovech susena a duhsana, bylo nahrazeno pavodni az pismenez "kbo, aby byl obraz proveden do adsledku. Slove aukname & dubkhama jsou jinak neobvykla a to jen potvrzuje mou domnenku, 589) Vis Dzambudvi pa-prad naptik, 20, e senticendrtiv komentat k temu mistu. 590) o tomto zlatem veku jedna take Dzabud ripe-pradzneptih, 19-25. 591) Dianbua vi po pradznaptih, 26, 592) Tamtez, 27. 593) Temtez, 34. 594) Tamtez, 35. 595) tamtez, 36. 596) Tamtez, 37. 597) Viz oddil II. 598) Tyto baje a legendy, ackoliv jsou nekdy dost suchoparne, jsou cenne, ne bot jsou jen reprodukci a nekdy uplnenim onech zvyku, ktere byly bezne v Indii asi v dobe 6. a 5. stol. pr.r.l., zejmena v rodinach velno u. Nasledujici baje podavam jednak podle Zivotopi su Dzinti v Kalpasutte, jednak podle Dzambud vipa-pradznepti, kde jeou velmi podrobne vyklady na roz11cnych mistech a pri rozlicnych prilezitostech. Pro podrobnosti ni bylo pramenen dale Henacandrovo Trisasti-saleka-purusaocaritram, rozlicne basnicka zpracovani zivotopiau tistbankaru, jez byla uvedena v uvodni casti a 2021-5060onal

Page #257
- 255 - a konecne pro odchylna atanoviska digambark rozlicne digambarska pursna, zejmeng Adipuranan, Vardhavanapuranem a tamilske Merumandarepuranam. o uvedene prameny se opiram i tam, kde je vyslovne v dalsim necituji. 599) Jsou to: 1. Uotivani arhantu a jejich obraza. 2. Celonocni bdeni a rosji meni o epasenych dusich a jejich privlastcich. 3. Stale uvahy o slovech tirthamkaru. 4. Uctivani acarja. 5. Uctivani a thaviri. 6. Uctivani upadhjeja. 7. Uctivani sadbau. "8. Studium svatych pisem : enaba Jin spravas poro zunst. 9. Zachovavani spravneho nabozenskeho nazoru.-10. Uctive plneni nabozenskych predpiat. 11. Vzorny zivot. 12. Naprosta pohlavni zdrzenlivost. 13.-18te soustredeni mysli. 14. Pokani, ktere neni obtizne telu. 15. Obet potravy, napoje, odevu a jinych veci tem, kdo konaji pokani. 16. Sluzba tirthamkarum, adar jum atd., pri ktere jim poskytuje rozlicne potreby. 17. Ochrana oboi dziniatickych mnicht, odklizovani jejich spo*u atd. 18. 21 skavat si nove vedeni vseho druhu. 19. Srovnanim s ostatnim vedenim ocenovat vedeni, ktere vychazi z posvatnych pisem. 20. $ifit nabozenstvi vseni dobryni, mravalni prostredky. z vyctu vidime, ze jsou to obycejne dziaisticke predpisy pro vericiho, jenom ponekud rozvedene v podrobnoatech, Jejich vycet se nekolikrat vyskytuje v Trisasti-salkka-purusa-daritve. 600) Jeden & mnohych druhu nana-karhana. Viz tez Dzaatadharmakathang an, 64. 602) o nich srovnej cast IV., kap. II, odstavec 2. 2.3. 602) To je ctyricet osm minut bez jednoho okanciku. 603) To je zpusob, jak nosi roneku (sal) prislusnici tri nejvyssich kast pri slavnostnich prilezitostech. 604) Chvalozpev Saudharnendruv se nazyva Sakrastevah, protoze Saudharnendrah ma prjmeni Sakrah, Sakrastavah, zpivany s oblibou v dzinistickych chramech, je pry (podle viry vericich) 11dskou reprodukci one nebeske pisne, ve skutecnosti je to velmi stary a krasny hymnus neznameho puvodu. 605) Osma pevnina stredniho sveta. 606) Tirthamkarove techto jmen ziji v kazdem kole casu a jakesi jejich proto typy jsou v Nandi svaradvipu. 607) Kalpasutran, 17-22. Digambarove neveri v toto preneseni zarodku Vardba manova a tvrdi, ze byl pocet hned Trisalou. 1011-5060

Page #258
256 - 608) Predmety techto stastnych snu jsou: 1. Chromny slon, 2. bily, krotky byk, 3. krasny, hravy lev, 4. korunovani bohyne krasy a blahobytu, Sri, 5. mandarovy veneo (Erythrina indica), 6. mesic, 7. slunce, 8. velika, krasna vlajka na zlate zerdi, 9. stribrna nadoba na vodu, 10. lotosove jezero, 11. mlecny ocean (KBirodadhin), 12. sidlo (prichani-li tirthankarah s nebe, tedy viman; prichazi-li s podsveti, palac, bhavanam), 13. nesmirne hromada drahokamu, 14. ohen bez koure. Podrobny popis techto sai vis Kalpasutran, 33-46. (Anglicky preklad S.B.E. XXII, str. 231-238.) 609) Podle dzinisticke viry to je jeden ze ctyr Lokapalu radu Bhavanavasind, ochrance severni casti nebe. puvodni nahled o tom bozstvu vsak byl, ze je to nacelnik duchu hlubin a temnot, a proto bih pokladu. Tento puvodni vyznam je zachovan i v teto buji. Rodovym jmenem se Kuberah nazyva Vairavanah nebo take Valeramanah. 610) Darabhakove jsou bohove, z radu Vjantaru. Jejich jmeno je odvozeno od slova dzrubhah, zivani a znamena asi tolik, co ospalci nebo povaleci. Bhagavati XIV, je lici jako sve volne boby, rozpustile a naklonene pohlavni lasce. Je jich deset skupin rozlisenych jmeny. 611) Kalpasutram, 98. 612) Tato doba neni u vsech tirtankaru stejna, lisi se dobou a zemi narozeni. 613) Podle dsinisticke viry se narodi tirthankarab jako obycejny clovek, ale prosty vsech necistot spojenych s porodem. Zasadne je vedy muz a digambarove se teto zasady dusledne zastavaji. Svetambarove pripousteji jednu vyjimku a tvrdi, ze devatenacty tirthankarah tohoto sestupneho svetoveho obdobi Mallinathah byl zena. Toto tvrzeni ma pravdepodobne podeprit opravnenost mnisek v dzinisticke cirkvi. 614) Dik-kumari jsou bohyne z radu Bhavanavasina. 615) Sagvarteh znaci pavodne "neco sbaleneho", "atoceneho". Zde to znaci prudky tocivy vitr, oyklon. To plyne z Devendrova komentare, k Uttaradhjejana-sutru, XXXVI, 120., kde se pravi, ze "Samvartakah je vitr, ktery odnasi travu ap. zvenci dovnitr na jedno misto". Srovnej Jacobiho preklad Uttaradhjajana-sutra v 8.3.E., str. 218, pozn. 4. 616) Hora Rucakah je na Rucaka-dvipu, trinacte pevnine stredniho sveta, pocitame-li od stredu. 1011-5060

Page #259
- 257 - 617) Je to vlastne tacicka % rozraelnenych pe ti vonnych latek, jejim vyschnu 1t se dostava vasah. Srovne poznamku 347. 618) Je to pipalove drevo (Ficus religiosa), Trenim dvou kust tohoto dreva rozdelavaji v Indii dosud ohen k obradnim ucelom. 619) Hodfrsan je santalove drevo zvlastniho druhu: ma barvu mobazi a velmi ail ne voni. Uziva se ho k obe teu a velmi jemny rezbarskym pracen. naji Dik-kumari, Dzambu-dvipa-pradznaptih, 620) Podrobne 11.ci obrady, ktere 112-114. 621) Pro etymologii tohoto jmena srovnej Jacobiho preklad Kalpasutra v S.B.E. str. 227, pozn. I. K tomu jeste podotykam, ze Naigenesa je demon s berani hlavou, nebezpecny zvlaste detem. Zda se, ze tu zase azinismus prejal ne. ktere velmi stare nabozenske prvky. 622) To jmeno ziamene vlastne jen "libozvucny zvon. 623) O Saudharnendrove voze podrobne vyklada Dzambudvipa-pradznaptin, 115., e o jeho smenseni v Handievara-dvipu tamtez, 116. 624) Dzambuavi pa-pradznaptih; 217. 625) Na upati hory Meru je les, zveny Bhadrasals-vanam.Ve vysi pe ti set jodzan od neho je les Nandana-vanam. Nad niu ve vysi sedesat tisic pet set jodzan je les Saumanas-vanam. A tricat sest tisic jodzan nad nim je les Paaduka-vanam. Nad nian jiz neni Zaday jiny les, Srovnej komentar k sutrakrtabgu, I, 6, & 11. 626) Dzambudvi pa-pradznaptih, 118-119. 627) Vladce nebeskych rie1 zvanych Aranam & Ajutam (podle svetanbaru jede nacta a dvanacta nebeska rise, podle digamberi petracta a sestnacta). 628) Bobove devateho stupne. 629) Dzambud vipa-pradznaptih, 120-121. 630) Dzambudvipa-pradznaptih, 122. 631) y puvodnim textu ardzaka-nandzari; ardzakah je Ocimum pilosun, jeden 2 mnohych druhu bazalkovitych rostlin, ktere rostou v Indii. 1011-5060

Page #260
- 258 - 632) O tom srovnej Trisasti-saleke-purusa-caritrar, I, 2, alok 627 a 728. 633) Dzambudvipe-pradznaptih, 123. 634) Podle a sinistu ani nejdokonalejsi mezi nebeskymi bytostmi se nemohou vy rovnat tirthamkaroti telesnou dokonalosti, nedot Rezaji auderika-sariran. A jen audarikasariran muze byt dokonala, protoze jen jeho prostrednictvim muze dojit duse konecne epsey, muktih. -635) Srovnej napr. Uttaradhjajana-sutram, XXII, 5. & tox 3. Podle azinisticke viry ma techto znameni dakravarti 1008, Baladevah 108, Vasudevah 108 a stastny clovek nejvyse 32. 636) To se zaklada xa xvlastai dziniaticke donnence o stavbe. Zivocisne kostry (samhananam). Domnivaji se totiz, ze kosti jsou spojeny treni prostredky, a to: 1. breben, vadzrah. 2. kostnim obalem, raabhah. 3. dvojitym cepem, naracah. Podle toho, kterych z techto spojeni a jak je jich pouzito, rozeznava se sestera telesna vazba (koetry), a to: 1. Vadzrarsabbanaracssamhananam, nejdokonalejsi vazba, kde jsou vsecky tri spojovaci prvky tak, ze kosti jsou do sebe zaklesnuty dvojityn cepem, upevne ny obalujios kosti, ktera je zajistena hrebem. 2. Reabha-narada-sambananam, je mene dokonale apojeni, podobne predeslemu, az za to, ze schazi hreb. Nekdy se na tomto miste jmenuje Vadzrg-naraca-samhananam, yazba Sepem a hreber bez obalove kosti. 3. Narace-samhananan, vazba, kde jsou koe ti do sebe zakle sauty Jenom dvojitymi cepy. 4. Ardna-aaraca-samhananan, vazba kosti jen jednoduchyni cepy. 5. Kilika-samhananan, kde kosti jsou zaspicateny a zarazeny do sebe na zpusob hrebiku bez spojovacich prvku. 6. Severtha-gamhananam nebo cheda-samhananas je nejhorsi telesna vazba kostry, kde kosti se pouze dotykaji nebo jsou nanejvys v blanitych pochvach. To je obycejna stavbe lidske kostry v tomto svetovem obdobi. Diganbarove nazyvaji tu to vazbu tela asamprapta-sri patikan, 637) Dziniste rozeznavaji sest druhu vyvoje telesne postavy same thenan, totiz: 1. Sana-catuhsra-dams thanar, poatava naprosto a uplne umerna a dokonale soumerna. 2. Njagroanja-parimandala-sama thanam, postava dobre vyvimata ve svrchni casti, ale spatne utvorena v dolni casti. 3. Sadi- (nebo take Budi-) sans thanan, poetave dobre vyvinuta v dolni casti, ale zne tvorena ve vrchni casti. 4. Kubaza-sama thanem, hrbata postava, kde trup je znetvoren, kdezto udy jsou spravne rostle. 5. Vamana-eans thenan, trpaslici postava, pravy opak predesle. Trup je totiz vytvoren docele umerne, kdeze to udy jsou zakrnele. 6. Hundske-sams thapem je postava na prosto nesounerna a neumerna. 1011-5060

Page #261
- 259 - 638) Opak je sopakramam &jusja, tj. Zivot, ktery muze byt zkracen rozlicnymi vnejsimi pricioani. 639) Acarahgan, II, 15, $13. 640) Tedy aikdy to neai Jmeno, jez jako jmeno obecne nena vyzdan. Napi, pobled ni tirthankarah teto svetove periody mel jmeno Vardhamanah, tj. rozmnozujici, ktere mu bylo dano, protoze pry se od jeho poceti vsechny statky kralovstvi jeho otce roxanozovaly neobvyklou merou. Kalpa-sutran, 91. 642) Kapasutram, 104. Mnohem podrobneji litl tyto slavnosti (mahotsavan) Tri sasti-salaka-purusa-cari tram, ovsem podle zva ste doby a v tom je velika cena techto liceni pro poznani staroindickych lidovych obyceju. 642) Sve tembarove, kteri pripousteji, ze tirthamkarah muze byt take zena, tvrdi vsak, ze tirthankarah-zena se nikdy neprovda. I deni dzinis tickeho svatebniho obradu a slavnosti s tim spojenych podava Trisesti-aalaka-purusa-daritran, I, 2, sl. 755-903. 643) bakravarti je panovnik zvlaste vynikajicich vlastnosti, jenz vladne nej mene ssti zemin. Bajeslovny vyklad o cakravartinovi podava Trisasti-galaka-purusa, caritran, IV, I & tez v Easti 2. 644) o nich srovnej poznamku 546. K veci srovnej Xalpa-cotram, 110-111. 645) Srovne Acarangati, II, 15, $ 18. 646) Suvarnan je tu nine na mince te ktere doby a te ktere zeme, razena s obra det tirthamkarovych rodicu. Neni to tedy nezbytne staroindicka mincovni jednotka (vaha), ktera je znama pod timto jmenem. 647) Popis tohoto pruvodu podava velmi podrobne Antakrddasahgan, v, 8, su tram 9. 648) Tento obrad se nazyva v sanskrtu panda-mueti locam, prakrtu panda-mutti jam-lo jam. Srovnej uvedene misto An takrd dasanga. 649) Srovnej Kalpasutram, 211. 650) Pokud se toto tvrzeni dzinisto opira o historickou pravdu a skutecny zi vot posledniho tirth arkera tohoto svetoveho obdobi, nepodarilo se dosud zjistit pro nedostatek nedzinistickych pramenu o ne. Rozhodne se ve ak zda, ze Vardhamaneh Mehavirah prece se nekde - tedy prostrednictvim uditele - seznamil s naukou Parsvovou, kterou hlasal vlastne jen s malymi 1011-5060

Page #262
260 obmenami. Vabec se v zivotech din vist tak nerozdilne baje, legenda (2&lozena hlavne ng anacaronionech), a akutecna historicka pravda, ze je z nich velmi neenadne neco vytezit pro historii vzniku dzinien. 651) Srovnej Uttaradhjajana-sutram, XII, 36. 652) Srovnej Icaraigam, II, 15, $ 23. 653) Kavala-dznana-kaljanakam podrobne popisuje v Xivotopine Reabhove Hemacan drah ve spise Trisasti-salaka-purusa-caritran, I, 3, s. 399-691. Stavba Bamavasarana je popsana ve alocich 423-450. 654) Tvori jednu z deseti trid Bhavanavasini. Srovnej tex Uttaradhjajana-sutram, XXXVI, 205. 655) Joazangm je asi 12015 km. Joazanam se 0811 na ctyri kroee; kroeah na 2000 lukt (dhanuejan), ten se deli na ctyri lokte (hestan), jeden hastah na 24 palce (ahgulan). 656) Nalezeji do radu Vjantaru a byvaji take nekdy nazyvani Vana-vjantaran. De 11 se zase na osm skupin, z nichz kazda ma v cele jednoho Indru. 657) Tricasti-salaka-purusa-caritram, I, 3, si. 425. 658) Tamtez, I, 3. el. 436. 659) Stavba samavasarana muze byt provedene bud o kruhovem pebo ctvercovem pa dorysu. U kruhoveho samavasarana je udana mira vnitrni polomer horni basty, u ctvercoveho polovina vaitrni strany. Zed kazde basty kruhove ho samavasaranu je silna 33 1/3 dhanusja. Sirka volneho prostoru prostredni a ne1nizsi besty je u kruhove stejna, to je take 1300 dhanusja. Tak pramer kruhoveho samavasarane meri dve jodzana, kdyz nepocitame ovsem zaklad (soki), ktery predstavuje stavbu padesati dhanueji. Zdi ctvercoveho samavabarana 4 jsou 100 dhanusja silne a basty jsou nejstejne siroke, prostredni 1500 dhanusja, vneje 1 1000 dbanusja, Strana ctvercoveho samavasarana je tedy take (nepocitame-11 ovsem tloustku zdi vnejsi basty) dve jodzana. U kruhoviteno, samavasarana je na kazde baste v koncich mezi hlavnimi stranami svetovymi po jedne studni (vapi). V Ctvercoveho je v kazdem rohu kazde bas ty po dvou studnich. 660) Podle baje vede totiz od zene k prvni baste deset tisic stupnu, kazdy je den hastah vysoky a z basty na bastu po peti tisicich, Tedy celkem dvacet tisic hestu cili pet tisic dhanueju, tj. prave dva a pul krose. 1011-5060 tional

Page #263
262 - 662) Asokovy strom je Jonesta Asoka Roxb, caitja-vrksah je pipal cili smokvon pcevatna, Ficha Religiosa. Tvrzeni, ze roste nad asokovye atromen neni tak Ach.veine, jak by se na prvni pobled zdalo, nybrz je od pozorovano z priroay. Pipelove plody jsou male cervene fiky s velikym mnozstvim drobnych, tvrdych a proto nestravitelnych seminek. Pipalove fiky jsou vsak hledanou potravou mnohych ptaku a kaloat, s jejichz trusem se zanesou drobna pipalove nemenka do uzlabi vetys jinych stromu, nebo do uzlabi palmovych rapiki. Tam za monaunovych destu vyklidi, zakoreni se nejprve v kure a potom vzdusnymi koreny o bemknou kmen materskeho stromu, az jici dosahnou na zem. Proto velui daato vidime v Indii, ze ze stromu vyrdata pipal, ktery buji nad korunou materskeho stromu. Jenon palma proros te pipalovou korunu a vyo nika nad nim. Tyto dvojite stromy ode davna byly predmetem pozornosti Indu, kteri je opredli maohyni povestui, legendani a bajemi. 662) Tvori patou tridu Vjentara. 663) Jsou to: darpanam, zrcadlo; vardhamanaksh, ruzice, ktera se podoba dve na niskam, z nichz mensi lezi na vetsi; kalasah, nadoba na vodu; matsja-jugala, par ryb; srivatsah, zvlastai geometricky tvar v podobe kvetu se ctyr mi okvetnimi platky; nandjavartah, labyrint, meandrovite rozsireny svastikan; evastikeh, krit s hakovitymi konci; simhasanan, lvi trtin. Tato stastna znameni nejsou jen vyhradaim majetken dzinismu, nybrz vyskytuji se skoro ve vsech hinduistickych sektach a zda se, ze predstavuji velmi starobyle prvky, jak poznavame z archeologickych nalezu. Pro vyklad vardhamanaka srovne Barnettuv preklad Antakrd dasanga, str. 48, pozn. 2. Toto znameni je velmi caste mezi vyzdobami starsich dzinistickych chramu. Pro ostatni mene obvykle znameni srovnej H. T. Colebrooke, Miscellaneous Essays, Vydal E. B. Cowell, London 1873, vol. II, str. 188-190, a J. Burgess, Papers on Satrunjaya and the Jains, Indian Antiquery, vol. II, Bonbay 1897, str. 135-238. 664) Abhajam je nejaka zbran, ktera pusobi, ze clovek nemusi mit strach pred druhyn, tedy ucinna zbran". Obycejne se vyklada, ze to je vejcity, ryhovany kus kemene nebo kovu e kruhovitym drzadlem, s jakym byvaji casto zobrazovani hinduisticti bohove. 6652 Aikusah je bodec s hackem, jimz nahantf pohani a ridi slona. 666) Nikde se neuvadi, do ktereho radu a do ktere tridy bohu nalezeji. Jejich jmena se uvadeji v rozlicnych spisech ruzne. Tak druhy byva zvan take Khatvargajudhadhari, treti take Mundamali nebo Manusja-mastaka-mala-dhari (majici venec lidskych lebek), y hinduismu Tumbaruh je jmeno kterehosi Gandharva, druha dve jmena jsou dve prijmeni boha Sivy, ctvrte jmeno je nesnadne blize urcit. Jeho vyznan "ozdobeny korunou spletenych vlast" 1021-5060

Page #264
ukazuje na to, ze se tykalo puvodne take boha Sivy, jehoz si predstavova11 jako asketu s vlasy v pleteneich stoconych na vrcholu hlavy. 667) "Poklona cirkvi! 668) Tim okamzikem jsou na vsech ctyrech lvich tranech postavy teho 3 tirtham kara, ovsem jen jedna Ziva, kdezto ostatni tri jsou sochy. V teto podobe dziniste radi zobrazuji sve tirthamkary, v chramech s krizovym pudorysem. zejmena velmi casto jsou takove ctyrnasobne sochy tirthankaru v chramech ve vysokych horach, ktere jsou hradbami jaksi pro ne neny v samevagaranam; napr. Adalgarh na hore Abu. 669) Podle azinisticke viry je to nahromadena zare ohnoveho tela (taid asja sariren). 670) Kazdy kajionik, ktery pred tim jeste nevidel samavasarana a ktery dzi v okruhu dvanasti jodzan od mista, kde se byduje samavazaranam, musi prijit k teto vzacne slavnosti. 671) Kazdy ganadharah sestavi jedno uplne zne ni celeho kanonu. Rozlicne kano ny ganadhari jsou obsahen uplne stejne, ale mohou se raznit formou (napr. nektery muze byt slozen prozou, jiny versem ap.). 672) Paurusi je jedna ctvrtire dne nebo noci, den pocitan od vychodu do zapadu slunce, noc od zapadu do vychodu. Je tedy paurusi v rozlicnych dobach r02na, ruzne dlouhe jsou take paurusi denni a nocni, mino rovnodevnost. Srovnej Uttarahjajana-sutram, XXVI, 11. Kazani kona tirthamkarah v jazyce ardhanagadhl. Jeho rec ma tricet pet vlastnosti, o nichz srovnej Samava jagam, 35. 673) Kral ma byt ochrancem a priznivcem lidstva i nabozenstvi; srovnej Utta radhjajang-sutran, xx, 11, 14. 674) Devacohandan je alovo s ne dos ti jasnym vyznamem. Puvodne to slovo znane na "ozdoba sestavena ze snur perel". Srovnej Bohtling, Sanskrit worterbuch in kurzerer Fassung, III, str. 115/1 s.h.v. Nektere dziniste vykladaji - take asi ve shode s timto puvodnim vyznamen - to slovo, pokud se vyskytuje v popisu samavasarana, jako svatostanek", mandapeu ze snur perel a drahych kamenu. Vydavatel bhavanagarskeho vydani (1915) Trisasti-salaka-purusa-caritram poznamenava k verdi I, 3, 444, jako vyklad slovs devadchandah: #vedikakaram asanavicesam", tj. "aruh trunu tvorici oltar". 2012-5060

Page #265
263 - 675) Lazay tirthaakarah ma jina bozstva, chranici nabozenstvi. Bodou uvedena om vykladu o tech kterych tirthamkarech. Podrobno o odchodu tirthamkars do Svaocbendu a o obradech, ktere zakoncuji slavnost, jakoz 1 o volbe Jakse a jaksini za sabanadevy podava zpravu Hemadandrah v Tricasti-salake-purusa dari tran, II, 3, el. 831-937. 676) Na obrazech pai daparaneeti, ktere slouzi k tomu, aby podporovaly rozji nani vericiho, je tento rozdil vyzncen tim, ze tirthamkarah je zobrazen na prvnim miste bilou barvou, kdesto saman jakevali (arha) je zobrazovan jako posledni modrou barvou. Srovnej Kapadiuv komentar k Njajavidzajove Njajakusumanazali, str. 269-273 677) Krome kevalinu byvaji nekdy zvani dziny i avadhi-aznaninove (kdo dosahli naprirozeneho poznani), manan-parjaja-dzaaninove (kdo dosahli jasnovidectvi) a ceturdasa-purva-dharinove (kdo znali ctrnact pury). 678) Podle aziniomu se totiz (jak bylo pod robas vylozeno v druhe casti) lisi. aziva-mukten, ktery znicil sva ghati-karnana, ale vlivem aghati-karman dosud trve tele, od para-aukta, ktery znicil aghati-Iarnada a tim se zbavil i sveho tela a nikdy se jix nevteli. 679) Vypocitava je Saptati-atag thane-prakaranar, 208. Pro jejich popis srov aeKaljana-pandira-etotram, 19-26. (Text s nemeckym prekladem od H. Jacobiho je uverejnen ve Teber's Indische Studien, 14, str. 376-399.) 680) Tento atisajan je dvojiho zpusobu, jednak svasrajah, jednak parasrajah. Prvai zpusob zagmena, ze nema vlastnich chyb, ktere by rozptylovaly jeho pozornost a rusily ho; druhy znamena, ze ani vnejsi vlivy na neno ne pasobi. 681) Tyto atisaje je nutno lisit od uvedenych telesnych aticaje, ktere jsou od nich odvozeny. Nekdy se od techto sticaju od vozuje ctyriatricet dalsich atisaja, o kterych se casto de je zminka v zivotpisech tirthamkaru. Tyto atidaje jaou: 1. Tirthankarah na nejvys dokonale telo, proate potu a spiny. 2. Jeho dech je vonny. 3. Jeho krev a maso jsou bile jako mleko. 4. Nikdo ho nemuze spatrit ani jist, ani vymesovat. 5. V jeho a&navasarane je misto pro milion lidi, bohu a zvirat. 6. Jeho red je srozumitelna vsen (arovnej Samkvajangan, 35). 7. Kolem sveho tela ma svato zar (bhamandalam). Kamkoli prijde, odvraci: 8, nemoci, 9. nepratelstvi, 10. pohromy, 11. mor, 12. pri11eny deet, 13. sucho, 14. hladomor, 15. atrach pred vlastnim kralem nebo pred jinymi nocnymi tohoto svete, 16.-23. ma osm uvedenych pratiharji. 24. zaa se, ze je ke kazdemu obracen tyat, bledi soucasne do ctyr avetovych atran. 25. Stromy se mu klene j1. 26. Tray be obraceji svymi hroty dolu (stavaji se adhomukha). 27. Mirny & vonny vanek vane vsude kolem neno. 28. Ptaci kolem neho obradne krouzi (konaji pradaksina). 1012-5060

Page #266
29. Desticky jemne vonici vody osvezuji zemi v jeho blizkosti. 30. Nerostou mu vlasy, nehty, vousy atd. 31. Rada bohu mu prisluhuje. 32. Vsechny rocni doby a predmety mu jsou nakloneny. 33. Ti basty obklopujici jeho kazatelnu. 34. Kudy kraci, bohove kladou pod jeho nohy lotosy. 264 Atisaje 5-15 jsou vysledkem toho, ze znicil ctyri ghatikaruana, atisaje 16-34, ze dosahl vsevedoucnosti. 682) Vsech parisahu je dvaadvacet, totiz: 1. Hlad, 2. zizen, 3. chlad, 4. horko, 5, kousnuti hmyzu, 6. chuze, 7. tvrde luzko na zemi, 8. telesny trest, 9. dotek trnitych keru, 10. nemoc, 11. spina, 12. nahota, 13. unava, 14. zeny, 15. sezeni, 16. nadavka, 17. zebrota, 18. ohledy, 19. ochabnuti viry, 20. predstirani vedeni, 21. nevedomost, tj. neznalost prave viry, 22. nemoznost dostat almuznu. (Srovnej Samavajahgan, 22 a Tattyarthadhigana-outram, IX, 9). Tyto atrasti jsou spasobeny rozlicnymi karnagy. Tak 1-11 jsou zpusobeny dani ja-karmany, 12-19 caritra-mohanije-karmany, 20 a 21 dznana-vedani ja-karaany a 22 antaraja-karmanen. Shan Z toho je zrejme, ze tirthankarah muze byt postizen jen nekterymi z prvnich Jedenacti straati, zpusobenych vadani ja-karmany. Soucasne vsak ze mit tirthankarach nejvyse devet atraati. 683) Tj. ctyri v Dzambudvipu, oem v Dhataki dvipu a osm v Puskaradvaradvipu. To je ve ctyrech vyznacnych vidzajich (krajinach) kazdeho Videhu lidskeho sveta po jednom. 684) Totiz tricet ctyri v Dzambudvipu, tj. v kazdem z triceti dvou vidzaja Videhu po jednom, a rovnez po jednom v Bharate a Airavate, v druhych dvou pevninach lidskeho sveta, kde jsou vsechny kraje dvojmo, po sedesti osmi. 685) Jmena nyni zijicich tirthankard uvadeji dziniste takto: Simandharah, Bahub, Sud Batadovah, Svajanprabhah, Vrsabhananah, Anatavirjah, Vidlandthah, Suraprabhah, Vadaradharah, Candrananah, Bhadrabahuh, Bhudahganeaih, Prabhatirthah, Avatheevarah (?), Viracenah, Mahabhadrah, Deva ajah a Adzitsvirjah. 686) Deset kalpu je: 1. Acelakjam, zakaz nosit roucho. 2. Auddesikam, zakaz prijimat veci, ktere byly pripraveny pro sadhus. 3. Sajjataram, dvanact veci, ktere jsou anichovi sakazany, nalezeji-11 majiteli upaaraje. 4.Rada pindam, veci, ktere jsou mnichovi zakazany, nalezeji-li krali. 5. Krtikar-. ma, narizeni, ze se mladsi sadhu musi poklonit starsimu a ze se sadhvi musi poklonit kazdemu mnichu, byt i byl mnohem mladsi nez ona. 6. Mahavratani, velke eliby mnicha, kterych je pro mnichy prvniho a posledniho tirthankara pet, pro ostatni ctyri. 7. Dejestam, poradi mnichu podle stari. 1011-5060

Page #267
- 265 - 8. Pratikramanam, zpoved dvakrat denne bez ohledu na to, zda se mnich dopustil nejakeho hrichu nebo ne. 9. Masah, predpisy o tom, jak dlouho smi mnich allt na temaze miste. 10. Parjusana, predpisy o tom, jak atravit dobu destu. Saptati-data-sthaza-prakaranam, 228. 687) Saptati-sata-sthana-prakaranam, 289, 290 a Uttaradhjajana-sutram, XXIII, 26. 688) Praharah je jedna ctvrtina dne ne bo noci, hlidka. Sest prahard je tedy dva day a dve noci cili ctyricet ost hodin. 689) o nich Trisasti-ealaka-purusa-ceritram, I, 6. 690) Toto liceni je vernym obrazem indickych pohrbi vzacnych osobnosti, zejme na krala. Dzinisticke spisy tu anachronisticky prenaseji tyto zvyky i do dob zivota tirthamkaru. 691) My ticky zivotopis Re abhuv podle svetazbarske tradice, ale velmi strucny, obsahuje Kalpasutram, 204-228 (anglicky preklad v S.B.E. vol. XXII, str. 281-285). Vice podrobnosti, zejmena o predchozich zivotech Rs abhovych a o jeho detech podava Satrunazaja-manatmjam v kap. III-VI. (Srovnej j. Burgees, Satrunjaya Mahatmyam, A Contribution to the History of the Jainas by Professor Albert Weber; Indian Antiquary, vol. XXX, Bombay 1901, str. 247-250)) Jeste podrobno j1 podava svetambarske baje Rsabhovi Dzambudvipa-pradznaptih, 29-33, a k tomu prislusejici komentar santicandruv. Nejobsirneji vsak podava baje o Rsabhovi digambarske Adipuranen. Pomerne pozdni zpracovani evetandarskych baji o Reabhovi je Hema dandrove Trisasti-salaka-purusa-daritram, I, 1-3, 6. V teto podobo je baje Re abhovi bezna mezi nynejsimi evetanbary, tretaze oplyva anachronismy a umelymi vztahy k hinduisticky bajim, ktere nelze vzdy organicky vysvet11t. 692) Kosalah se nazyvala v starych dobach krajina v severovychodni asti pred ni Indie, shodujici se v hrubych rysech s pozdejsimo Oudhem. Hlavni mesto bylo Ajodja, lezici na pritoku reky Gangy z leveho brehu, zvanem ve staroveku Gharghera, nyni Gogra. 693) To jsou souhvezdi tzv. mesicniho zviretniku (lunarniho zodiaku), ktery je v indLcke astronomii stardi nez slunecni zviretnik, ktery se dostal do Indie z kecka, pravdepodobne teprve soucasne s Alexandrovou vypravou. - Uttaradeadha se ahoduje pri ba1e ne s hvezdani G a 7 Bouhvezdi Strelce (Sagittarius). Souhvezdi Abhidit se sestava ze tri hvezd, ze kterych nei vyznacne js1 je bc Lyrae. 1011-5060

Page #268
* 266 - 694) O kulakarech srovnej Dzambudvipa-pradzaeptin, 28. Nabhih s jeho sya Rsab hah jaou znami 1 hinduistickemu baje sloviSrovnej Vismpuranam, II, I, 13-32 (v bombejskem vydani Keemarad ze Srikre padase). Sri Venkatesvarajantralajah (str. 77/2 - 78/1). Ve 1180 novo anglickem prekladu str. 162163, v anglickem prekladu Dittove, Calcutta 1912, str. 114-115. Srovnej tez J. Burgess, Papers on Satrunjaya and the Jains, Indian Antiquary, II, Bombay 1873, str. 135/1. 695) Prepocitano na nas pocetni zpusob to cini pet set devadesat dva triliony sest set ctyricet tisic biliong let. 696) Podle kosmologickych azinis tickych bejich v zapadni casti Menavidehu. 697) od toho se zda 1 jeho jmeno byt odvozeno a melo by tedy spravne znit Vrsabhah, coz je vsak ayni tvar mene uzivany. Byk jako znak prvniho tirthankara, jak se zda, nasvedcuje puvodni souvislosti dzinismu s onim nabozenstvim, ze ktereho se vyvinul take sivaisme, v nemz byk Nandi je posvatnym zviretem Sivovym. Tuto domnenku potvrzuje take, ze kultni dzinis. ticka mista jsou vetsinou puvodni posvatna mista sivaisticka, jako napr. hora Abu, Girnar a j. 698). Baji o Bharatovi vypravuje podle eve tambarskeho podani nejobsirneji Dzam bud vipa-prad raptih, 67-70 a Sandicandrov komentar k tomuto mistu; dale Trisasti-salaka-purusa-caritram, I, 4. Nektere cesti baje obsahuje take Satrundzaja-naha tmjan na rozlicnych mistech (I, 60; III, 65-67; zvl aste vsak kapitola IV-VI). Tato baje se jiz naprosto lisi od hinduisticke baje o Bharatovi, jak ji napr. vypravuje Visnu puranam, II, 13. 699) Baji o Bahubalim nejpodrobneji podava Hemacandrovo Trisasti-salaka-purusa dari tran, I, 5, teta Bahubaliho se nejvice ujala mezi aigambary, v jejichz puranech jsou podany rozlicne tvary puvodni povesti. Diganbarove take zaji samostatny basnicky zivitopis tohoto svetce v Banskrtu, Vanuvali-caritram. 700) Nirvanam Rabhovo popisuje Satrusazaja-naha tajam, VI, 179, nezminuje se ve ak nikde, ze by As tapad a Satrunazajah byly tez hora. Proto se zda, ze apojeni obou mist je teprve novodobeho puvodu, Hora Satrunazajah lezi pobliz mesta Pali tany, ve vychodni casti poloostrova Ka thiavadu. Pro popis tohoto posvatneho mieta dzinistu srovnej J. Burgess, Papers on Satrunjaya and the Jains, v, Satrunjaya Bll. Indian Antiquary, vol. II, Bombay 1873, str. 354-357. 1011-5060

Page #269
701) Zda se, ze jiz Rev. Dr. J. Stevenson ve svem, jinak velmi spatnem prekla du Kalpasutre (The Kalpa Sutra and Nava Tatva, two works illustrative of the Jain Religion and Philosophy. Translated from the Magadhi. With an appendix containing remarks on the language of the original. By the Rev. J. Stevenson, D.D., V.P., R. A. S. London, 1848), dobre pochopil vyznam dzinisticke baje o Rsabkovi, pokladaje ho (v uvodu str. XV a XVI e dale str. 99) za idealniho zakladatele nabozenstvi, jehoz skutecnym zakladatelem byl Paravah, nebo enad jeho predchudce Nemih. 267 - Pravdepodobne baje o Rabhovi predstavuje zbytky skazek z onech predav nych dob, ktere jsou neproniknutelne pro historicke badani, a ktere se obrazeji podobnymi bajemi ve vsech nabozenskych utvarech, ktere v onech pradavnych dobach povstaly ze spolecneho zakladu. Proto myslim, ze podobnost dainistickych a hinduistickych baji, zejmena aivaistickych, je pavodni a ze neni vnesena do dzinistickych baji teprve pozdeji, aby tak byl dzinismus vaunut do historie Bharatavarsi. 702) Slovo nathah, ktere puvodne znamenalo "utociste", potom "ochrance", "pan", "vladce" pridavaji dzinis te ke vsem jmenum tirthankaru. Pro jednoduchost v dalsim uvadi pravidelne jmena tirthankar bes tohoto pridomku. Podrobne zivotopisnou baji o Aditovi podava Trisasti-aalaka-purusa-caritram, II, 1-3 a 6. 703) Rohini je souhvezdi, ktere se sklada z peti hvezd, z nichz nejvyznacnejsi je Aldebaran ( Tauri). 704) Souhvezdi, sestavajici se ze dvou hvezd, z nichz hlavni je hvezdad Strelce (Sagittarius). 705) Jeho myticky zivotopis nejpodrobneji podava Trisasti-oslaka-purusa-caritram, III, 1. 706) Baji o jeho zivote nejpodrobneji podava Tricasti-aalaka-purusa-aritram, III, 2. 707) Souhvezdi, ktere se sestava ze ctyr hvezd, z nich nejvyznacnejsi je jedna z hvezd Blizencu (Gemini). 708) Kalika znamena "cerna bohyne". Je to jmeno hrozne praindicke bohyne, ktere byvaly konany krvave i lidske obeti, a ktera od pradavna byla v uzke souvislosti s postavou "Velikeho boha", "Mahadevah". V pozdejsim hinduismu splynula s rozlicnymi jinymi bozstvy a je uctivana jako jedna z mnohych podobe manzelky boha Sivy, jenz je podrijsteny Mahadevah. 1011-5060

Page #270
- 268 709) Podrobnou baji podava Tricasti-salala-purusa-ceritram, III, 3. 710) Sestava se z peti hvezd, z nichz je hlavni Regulus (Leonig). 721) Ptak z celedi bahnaka, Charadrius. 712) Jina podoba bohyne, uvedene v poznance 708. 713) o nem Trisasti-salaka-purusaocaritran, III, 4. 714) Hlavni mesto zeme zvane Vatsan. Stavalo 08 brehu reky Gangy pobliz ay nejsiho mesta Kosam, asi 50 ku proti toku od Allahabadu. 715) Je to jedina hvezda, kterou nazyvame Spice (CVirginis). 726) Toto jmeno znamena "cernem a je to pravdepodobne zase jenom jina podoba bohyne jak bylo uvedeno v pozn. 708. 717) Trisasti-aalaka-purusa-dari tram, III, 5. 718) Souhvezdi, sestavajici se ze ctyr hvezd, z nichz je hlavni hvezda ! Vah (Libra). Jine dalezite hvezdy v nem jsou , Vah, 719) Tritasti-salaka-purusa-cari tran, III, 6. 720) Skupina ctyr hvezd, z nichz je hlavni Stira (Scorpio). 721) Trisesti-salaka-purusa-caritran, III, 7. 722) Souhvezdi jedenacti hvezd, z nichz je hlavni Stirg (Scorpio). 723) Trisasti-salaka-purusa-caritran, III, 8. 724) Trisasti-aa.laka-purusa-caritian, IV, 1. 725) Skupina tri hvezd, z nichz hlavni je hvezda Atair (6 Aguile, Orla). 726) Trisasti-salaka-purusa-caritram, IV, 2. 727) Nyno jei ass to Bhagalpur na rece Ganze v Bengalsku. 728) Skupina jednoho sta hvezd, z nichz vyznacne jo1 je Vodnare (Aquarius). 729) Tricasti-salaka- purusa-aritram, IV, 3. 1011-5060

Page #271
269 - 730) Hlavni mesto uzemi Pandala, nynejsi Rohilkhand. 731) Triimti-talaka-purusa-daritram, IV, 4. 732) Skupina ticeti dvou hvezd, z nichz hlavni je souhvezdi Ryb (Pisces). 733) Tricasti-ealaka-purusa-cari tram, IV, 5. 734) Skupins H bvoza, z nichz nejvyznacne je i jed Rake (Cancer). tj.: kyj 735) Digambarske podani uvadi jako jeho znak palcat (vedzra-dandet s trcicimi hreby. 736) Tesasti-aelaka-purusa-cari tran, v, 1-5. 737) Podle indicke povesti to bylo mesto, zalozene Hastinen, jednim z Bharato vych potomka. Lezelo pry na ganzskem rament, nyni zaniklem, asi 90 km na Beverovychod od aynejsiho Dilli, 738) Skuping til hvezd, totiz 35., 39. a 41, souhvezdi Berana (Aries). 739) Trisasti-salaka-purusa-caritran, vi, 1. 740) Souzvezdi Kuratka Cili Plejady. Indicke souhvezdi cita vsak jen sest hvezd, nichz hlavni je Alkyone in Tauri). 741) Trisasti-aalaka-purusa-daritran, VI, 2. 742) Tricasti-aalaka-purusa-caritran, vi, 6. 743) Mithila bylo hlavni mesto indicke se zvane videhah (nesmime smesovat 8 Mahevidenem kosmologickych dzinistickych baji). Videnah se rozkladal na severovychod od Magadhy, 8 zaujimal asi severni cast nynejsiho Biharu a prilehlou cast Nepalu (asi az po nynejsi reku Sun-kusi). Mithila gama pry stala na temze miste, kde nyni stoji nepalske mesto Dzanakpur (26deg 45's.s. 86deg v.d. od Gr.). Mathure bylo hlavni mesto kle kamsovy, do jeho okoli klade hinduisticka baje narozeni a mlaar Krsnovo. Je to nynejsi Matra (Muttra) (do vyhlaseni. nezavislosti), dnes opot Mathura Uttarpradesi, asi 50 km na severozapad od Agry. Rozdil obou ba 31. Je tu znaony, a nelze rozhodnout, zda v dobach, kdy tyto hste vznikly, dsiniamus dostal se tak daleko na zapad, jak leui Mathura.. Povato Satrundmaj1 a Girnaru jsou mnohem pozd&181. 118te az % dob hod. ne po n.1.). 1011-5060

Page #272
744) Skupina tk hvezd, z nichz nejvyznacnejsi jeou (Aries). & A souhvezdi Berana 745) Trisasti-salaka-purusa-caritram, VI, 7. 746) Vynikajici mesto v stare Magad xe, ktere lezelo pobliz nynejsiho Raazgiru v nynejsim Biharu asi 70 km na jihovychod od Patny (stare Pataliputry). Kusagara-nagaran nebo Kusagarapuram jsou jen jina jmena tehoz mesta. 747) Slavny ksatrijeky rod, ktery odvozuje svuj puvod od Haribo, tj. od boba Visnua. Je to pravdepodobne rod nearijskeho puvodu, kulty Velkeho Boha mu vsak byly naprosto cizi. 748) Trisasti-salaka-purusa-caritram, VII, 11. 749) Kelpasutran, 170-183, & machem obsirneji Triat i-galaka-purusa-Caritran, VIII, 1., 9. a 12. 750) Toto jmeno znamena "Mesto boha slunce". Neni tim nic rozhodnuto, kdyz Jacobi ve svem prekladu Kalpasutra (s.B.E. XXII, str. 276, poza. 1.) pravi: It is, of course, Krishna's town". Ovsem pozdejsi azinisticke baje primo nazyvaji Nemiho rodiste Dvaraka. Naproti tomu Stevenson, nevime na podklade jake tradice, tvrdi, ze sorijapuri je nynej&f mesto Agra. Archeologie spise svedci pro poloostrov Kathiavad, kde byl kult boha slunce zvlaste rozsiren, ovsem ne pro Dvaraku, nybrz spise pro nektere jine strediako kultu boha slunce (napr. Patan cili somnath). 751) Historii toho to rodu podava take Satrunazaja-mahatmjan, X, 236-237. 752) v Satrundzeja-mabatnjam, XIII, 83-172 se vypravuje jak se Krenah se svymi zenani snazil vzbudit v Nemiovi pohlavni vasne a nakonec Krsnah pry alespon prine l Nemia, aby se ozenil. Snatek byl uzavsen, ale Nemih pry vubec nikdy se svou manzelkou pohlavne neobcoval. 753) Pokladam Nemiho za skutecneho zakladatele azinismu, ktery vysel ze zapad ni casti Indie, kde me 1 prevahu kult boha Slunce, a kdyz se nejak seznamil s vychodne 1sim kultem Velikeho Boha, v nemz mel vynikajici misto aaletistus, vytvoril nove nabozenstvi, ktere melo v podstate vsechny rysy pozdejsiho aziniamu. Historicka data o tomto zakladateli dziniemu se neuchovala, a zbylo pouha vedomi, ze sloucil prvky jinak dvou naprosto cizorodych nabozenstvi, v novy nabozensky utvar, ktery odloucil uplne od onech nabozenstvi, na nichz je vybudoval, zejmena od visnuismu. Na tyto skrovne znalosti Nemiova zivota byly hodne pozde potom naveseny rozlicne hinduisticke baje, aby se tak jaksi ana souvislost a rozdily dokumentovaly. Paravah pak asi 1011-5060

Page #273
reformoval Nemiovo nabozenstvi hlavne po for nalni strance. A teprve Mahavirav zivotopis se stal asi zakladem, podle nshoz byly zpracovany myticke zivotopisy vsech predchozich tirthamkara. 754) Nejmene mytickeho obsahuje Zivotopis Pareviy, jez je zachovan v Kalpa sutke, 149-169. Nejvice mytickych podrobnosti maji rozlicne digambarska purana, jako napr. Parave-purens. Jaksi stred predstavuje svetambarska tradice asi 10. - 11. stol. n.1., jejimz ohlasen je 2. a 4. sargah devateho parva Hemacandrova Tricasti-balaka-purusa-daritram, IX, 2-4. Ovsem podrobnosti, jez Hemacanarah podava v popisech obradu, slavnosti & spolecenskych udalosti jeou obvykle jeho anachronismy, ktere nesmi byt prsnaseny do 9. nebo 8. stol. pt.n.1. 755) Dobre, stare svetambarske prameny uvadeji jako Parevovo rodiste pouze Benares, a neuvada ji blize misto, kde se v Benareau Aarodil. Mynt se obecne i u sve tambaru poklada ctvrt Bhelupura za jeho rodita 756) Indove si predstavuji Nagy jako obroveke hady brejlovce, kterym vsak sou casne pridavaji lidske telo. 757) Grislea Tomentosa. 758) Asi ve shode s legendou o jeho setkani s ka jioniken Kathem, trapioim ha da v ohni. 759) O nejstarsi podani se opira, myslim, zivotopis Mabavirar Kalpasutfe (Dzinadaritram) 1-148. My ticky prvek v nem neni tolik v popredi, jako v jinych podobnych zivotopisech azini, a vetsina legendarnich prvku se da vysvetlit anahon dodat postave posledniho reformatora nabozenstvi popod bny zavoj nadprirozenosti, jako zahaloval predstavy poslednich dzina. Ast na stejnem praneni jsou zalozeny digambarake zivotopisy, at samostatne, at v rozlicnych puranech. V celku jsou pak jeste jednodusene jsi nez svetambarske zivotopisy. Vedle digambarskeho Vardhamana-purana nejobsirnejsi zivotopis posledniho tirthamkars je avetambarsky zivotopis Trisasti-aalaka-purusa-daritram, x, 1-13. Z toho vlastnimu Xivotopisu Vardhamanovu jsou venovany sargy 1-5 a 13, kdezto ostatni jsou ve novany zivotopisom osob, ktere se venovaly svatemu zivotu Mahavirovym vlivem. 760) Skupina dvou hvezd, z nichz hlavni je Denebola ( Lve, Leonis). 761) Arcturus ( Bootis). 762) Tyto predchozi zivoty nejpodrobne ji popisuje Trisas ti-aalska-purusa caritram, x, 1: Sri-Mahavira-purva-bhava-varnah. 1011-5060

Page #274
763) Kalpasutram (Dzinacaritran) 2 nazyva toto nebe Puphuttaro, tj. sa. : Pus pottarah. To je vsak jen jine reao teto nebeske vse. 764) Digambarove to to preneseni zarodku Vardhamanova Zavrhuji jako nesmyslne. Pres to se zda, ze tato baje spociva na nejakem historickem podklade. Teni vylouceno, ze tu jde o podvrzeneho syna, coz nebylo ksatrijskych rodinach srovna vzacnosti. Spise vsak myslim to jde o projev zasti a nenavisti, jez v sestem stoleti pr.9.2. Jiz plnou silou plely mezi obeme kastami 765) Podrobas jsou popsany tyto sny v Kalpasutre (DXinadari tram) 33-46 766) Proto se Mahevirah v nabozenskych spisech take casto nazyva Dznatri putrah "oyn 'rodu Dznatrika" (ovsem v nedministickyon spiaech); v pall jakych buddbiatickych apisech pak Nateputto. v prakrtu se nazyva jeho rod Najakulan. 767) Wynejsi Besarh. 758) O Gosalovi, jeho uceni & jeho pomer k Mahavi rovi srovae. A. F. Rudolf Hoerale, The Uvalagadesao or the religious profession of an Urasaga expounded in the lectures being the seventh Anga of the Jaine translated from the original Prakrit by -. Vol. II, Translation Calcutta, 1888, str. 108, pozn. 253, a Appendix 1 & 2, str. 1-29. 769) Stovnej Kalpasutran (Sthaviravali), I. 770) Kalpasutram (Dzinacaritram), 122. 771) Jacobi v prekladu Kalpasutra v S.B.E. XXII, str, 266, pozn. 3., uvadi domnenku, ze snad to byla taz koneta, ktere bylo videna podle Plinia) v Recku po bitve u Selaniny. Hned vsak tuto domnenku zamita B poukazem na rozdilny tvar hvezd v obou podanich. Podle Plinia mela hvezda, videna v Recku, podobu rohu, kdezto Kapasutram pravi, o Keudratno, ze mela podoba hromady popela. Myelim, ze rozali v podobach tu neznamena mnoho, nebot konety v rozlicnych dobach, videne z rozlicnych mist, nemaji vzdy stejnou podobu. Presvedcil jsem se o tom sam v roce 1910, kdyz jsem byl na Cejlone. Tehdy bylo videt snad obrovskou kometu na celem svete. Videl jsem ji na Cejlone jako obrovske svitici teleso na zapadnim obzoru, pokryvajici skoro Styrt celeho nebe. Kdybych ji byl mel k necemu prirovnat, byl bych ji asi nejspise prirovnal k obrovskemu s tohu slamy. Moji znami, kteM ji videli' v Evrope, vypravovali, ze nela obvyklou podobu zhaveho jadra s chvostem, kterou by byl snadno nekdo mohl prirovnat k volekemu rohy, Ostatne jsou takovato lidova prirovnani vzdy jen priblizna a nemohou se brat doslovne. 2021-5060

Page #275
273 772) Kalpasutram (Donabaritram), 134-145. 773) Heza andrah uvadi jmena tirthankara obou obdobi utsarpiai ve svem slov niku Abhidhana-dintamani. Protoze slovnik Hemadandrav cerpa svuj slovni material se skutecnych spist, musi byt jmena techto tirthankara uvedena v nejakem sanskrtskem spise. Ale nepodarilo se mi ani za pomoci dzinistickych mnichu nalezt v nabozenske literature nikde o nich podrobnejsi zpravy, vyjma ovsem dve jmena, o nich bude jeete zminka. Viz nasledujiof poznamka. Jmena tirthankari minuleho utsarpiai jsou uvedena v Hemacandrove slovniku v prvni casti (I.) ve versich 50-52. Jmena budoucich tirthankaru tamtez I. 53-55. 774) A to jeste ne v textu samem, nybrz jen v komentari Sandioandrova II, 40 (k sutru 40). 775) Salakah nebo ealaka znamena puvodne tiska", "halicka", potom znamena tycinku, kterou si Indove nanaseji mast (andzanam, collyrium) do oka, nebo podobne tycinky, jimiz se cisti usi. Tyto nastroje pokladaji Indove, zrovna jako ty ukony, k nimz se jich uziva, sa naprosto nezbytne a proto ve slozeninach znamenaji tato slova vubec neco naprosto nezbytneho. Salaka-purusah je tedy vlastne nezbytny clovek, tj. clovek, ktery se nutne musi vyskytnout v kazdem svetovem obdobi v Bharata-keetre, a tim tedy clovek znamenity, vyznacny, ac to naprosto nemusi byt clovek dobry. Ba naopak, alespon devet z nich jsou bytosti vyslovene nepratelske onem dobrym bytostem. 776) Slovo samo je slozeno z cakram "kolo" a ze slovesneho kausativniho koreno "vartaja otacet znamena tedy, kdo otaci kolen" (cakram vartajati). Z toho je pak odvozen vyznam "reditel sveta", "svetovladce". 777) Podle baje ma napr. mensi samavasaranam nez tirthamkarah. Ale ma napr. stejne jako tirthankarah 1008 stastnych znameni na tele, jeho matoe se zda v okamziku poceti stejne jako matce tirthankarove ctrnact and, vestiofch stesti atd. 778) Jaksi vzorem mize byt baje o Bharatovi, jak ji podava Hemacandrah v TriBasti-ealaks-purusa-caritre, 1, 4., nebo baje o Sagarovi (tante II, 4). 779) cakrapadzu popisuje Hemacandrah v Trisasti-alaka-purusa-caritre, I, 4, 1. 10-13. 1011-5060 Jain Education intemational

Page #276
- 274, 780) Bharatah byl nejstarsi syn prvniho tirthamkara tohoto svetoveho obdobi, Rs abha, a prvni cakravarti v tomto obdobi. Pozdeji se zrekl sveta, stal se dzinistickym mnichem a sveho casu dosel nirvana. Baji o nem vypravuJe Deveadrah v komentari kk Uttaradhjajana-sutru, XVIII, 34 a mnohem obsirne j1 Hemacandrah v Trisasti-salaka-purusa-caritte, I, 4. Rozlicna, nekdy dosti odchylna zpracovani teto baje jsou skoro ve vsech digambarskych puranech. Baji o Bharatovi s mnohymi odlisnymi podrobnostmi podava take Satrunazaja-mahatm jam, IV a V. (Srovnej tez J. Burgess, The Satrunjaya-Mahatmyan. A contribution to the History of the Jainas by Professor Albert Weber. Indian Antiquary, XXX, Bombay 1902, str. 249.) 781) Sagarah byl vladce v Ajodhji, aledsi bratr druheho tirthamkara tohoto svetoveho obdobi, Adzita. Baje o nem je obsazena v Devendrove Komentafi. k Uttaradkjajana-sutru, XVIII, 35. Mnohem obairne ji ji vsak vypravuje Hemadandreh, v Trisasti-salake-puruse-caritre, II, 4-5. I v digambarske nabozenske literature jsou hojne zkazky o cakravartinovi Sagarovi. Tato baje je rozhodne stejne zpracovani bajeslovne latky, jaka byla zpracovana v epoxech Mahabharatam a Rama jenam. Nesouhlasim veak ani s nahledem Jacobiho (v prekl. Uttaradhjajana-sutra v S.B.E. XLV, str. 85, pozn. 2.), ze je dzinisticka baje zne tvoreninou vypravovani, obsazeneho v prvnim zpevu Ramajanan (The Kaina Legend seems to be a strangely distorted verBion of the story of Sagara told in the first book of the Ramayana), ani 6 nahledem Fickovym (dos ti opatrne pronesenym v Eine jainistische Bearbeitung der Sagara Sage. Inaugural Dissertation zur Erlengung der Doctorwurde der philosophischen Fakultat der Caristian Albrechts Universitat zu Kiel. Kiel 1888, str. XX & XXI), ze dzinisticka baje o Sagarovi je zpracovana prino ne zaklade obou velkych indickych eposu, zvlaste podle Mahabharatat. Podle meho nalledu jde tu o ruzna samostatna zpracovani, ktera me18 spolecnou predlohu a teto predloze je myslim dzinisticke zpracovani ze vsech nejblize. 782) Byl byn Samudraviazaje, krale v Sravasti. Baji vypravuje komentar - Utte radhjajana-sutru, XVIII, 36 a k Tricasti-salaka-purusa-caritram, iv, 6. 783) Syn Aevasena, krale v Hastinapure, Baje o nem je v komentari k Uttaradhjs jana-sutru XVIII, 37. Srovnej tez H. Jacobi, Ausgewahlte Erzahlungen in Maharasthri, Leipzig 1886, atr. 20A. Nejpodrobneji ji vsak podave Tricasti-balaka-purusa-caritram, IV, 7. 784) Nekdy byva take nazyvan Subhumah. Bolji o nem podava Trisasti-salaka-puru e-Caritran, VI, 4. 1011-5060

Page #277
- 275 - 785) Nektere prameny ho take nazyvaji Mahapadmah. Byl mladsi bratr vi nukumara, ktery se za dvacateho tirthamkara, Manisuvrata, stal axinistickym matchen. Srovnej komentat k Uttaradhjajana-sutru, XVIII, 41. Podrobnou bat o tom cakravartinovi na trisas ti-aalaka-purusa-daritran, TI, 8. Jacobi (S.B.E. XLV, atr, 86, pozn. I.) ztotoxiuje baji o noms hinduistickou ba 1 o Vignuovi a Balim). 786) Byl synem krale Mahaheriho 2 Kampilje. Srovne komentar k Uttaradh jajana butru, XVIII, 42.Podrobna baje je v fridasti-aalaka-parusa-caritte, VII, 12. 787) Syn Samudravidzaje, krale v Radzagree. Srovne komentar k Uttaradhjajana sutru, XVIII, 43. Podrobna baje je v Trisasti-salaka-parusa-daritve, VII, 13. 798) Brahmadattah byl kralem v Kampilje (nynejsi Kampil, 281 56 km severovy chodne od Fathgada). Castecne o nem baji podava Utteradhjajana-sutran, XIII, a nektere podrobnosti komentar k teto casti. Podrobnou baji podava Tricasti-salaka-purusa-caritram, IX, 1. 789) Podle dziais tioke baje matka vasudevova, kdyz sestoupi syn do jejiho 104a, vidi jen sedm sni, vesticich stesti. Vasudevah ma jen 108 staatnych znameni na svem tele. Podobne i v jinych ohledech se jevi vaandevah nizsi nez cakravarti. 790) Jejich jmena uvadi Hemacandrah ve slovniku Abhidhana-cintamani), III, 359-360. Baje o nich jsou roztrouseny v dzinisticke nabozenske i svetske 11 terature. I Trisasti-salaka-purusa-cari tre jsou poreznu vui seny mezi bajo o tirthemkerech a cakravartinech, stejne jako baje o prativasudevech a balabhadrech. Jen dva z techto bajeslovnych kruht jsou podany souborne. Predevsim to je baje o Laksmanovi, Ravanori & Ramadandrovi, kterou podava Hemacandrah v sedmem zpevu sveho eposu. Proto se nekdy nazyva tento zpev take sazinisticke Ramajanam". Podobne baje o Nemiovi a Krs novi sdruzil basnik v osmem zpevu, kde je zpracovano mnoho baji, jez jsou zase predmetem Mahabharatan. 791) Podle neho se nazyva starobyle, puvodne sivaisticke, potom dzinisticke boziste na hore Abu Adalesvarah nebo Adalgarh. Sivaistickou haji vyprayje Arbuda-nanatmjam. 1011-5060

Page #278
- 276 - OBSAH Predmluvs cast I. Venik a vyvoj dziniomu - Literatura I. Ovod, raz a zpracovani II. Vznik a vyvoj dzinieru - obecne predpoklady III. Dejiny dzinisticke cirkve IV. Nabozenska literatura Cast II. Deinisticke nauks - cast. teoreticks I. Obe uns uvahy II. Teologie III. Metalyaika IV. Logika cast III. Dzinisticka nauka - cast prakticke I. Etiks II. Zivot dzinistickeho mnicha III. %ivot 'asinistickeho vericiho Oket Iv. Svet a popsdek v nem - baje I. Pavod a usporadani svete II. Bytosti obyvajici svet III. Svetove periody a tirthamkarove IV. Tirthamkarove nynejsiho a pristiho svetoveho obdobi v. Ostatni znameniti muzove dzinistickeho bajeslovi 133 141 152 168 182 185 Doslov Poznamky a vysvetlivky 187 1011-5060 ST-213-2680/65