Jainism in Czech Language

SR No.: 009987
Original Sutra Author: N/A
Author: Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Publication Year: 1996
Total Pages: 278
Language: Czech
Classification: Book_Other & Philosophy
File Size: 8 MB

Page 115

- 123 -
připraví obyvatelé, jakmile se dozví, že se mniši blíži k vesnici. Podobně pouhou formalitou je, jde-li mnich prosit o nisku nebo o roucho.-01) Stará pravidla stanovená zákonem se zachovávají, ale ovšem jenom jako pouhé formality. Tak plyne ažinisticiým mnicham život bez velkých změn.
Nemilým vyrušenia z každodenního pořádku je ovšem nemoc. Ve skutečnosti nemá být nemoc mnichovi vyrušením, nýbrž spíše příležitostí, aby osvědčil svoji trpělivost. Posvátná písna uvádějí vždy za vzor tirthamkary, kteří neužívali léků a ani se nedali v nenoci ošetřovat. Ve shodě s těmito skvělými příklady džínistický nich nemá vlastně užívat léky a dát si ošetřovat např. rány. Ale již nejstarší předpisy jsou v tom ohledu mírnější a zakazují vlastně jenom pro jimadia a dávidla; z téhož aůvodu, z něhož je zakázáno mnichu mýt se a čistit si zuby.3041 Pravým lékem džinis tického mniena má být påst. Ale mnich smí přijmout lék, který mu přinese věřící a nesmí z8yázat věřícímu, chce-li jej ošetřit. Nemá však pocitovat zalíbení v této péči.383) Svétámbarové se sterejí o své mnichy v nemoci velmi starostlivě a opatřujt je všemi potřebani. Přísnější jsou i v nemoci sthánakavásigové, kteří jen v nejkrajnější potřebě přijímají léky. Obyčejně dříve, než se sáhne x léku, zkoušejí rozličné čáry, ve které džinisté hodně věří. Džinističtí mniši jsou však poměrně velcí zdraví, rozhodně zdravější než většina Indå. Na jejich zdraví mé asi blahodárny vliv jejich přísná životospráva a hojnost pohybu: džinistický mnich chodí průměrně denně asi dvacetpět kilometrů. Sot
Ne jvětším a nejdelšín vyrušenín'z pravidelného potulného života je džinistickému mnichovi doba dešti, kdy ohledy na zásadu ahimsy jej nutí po čtyři něsíce pobývat na jednom místě a omezovat svej pohyb na nejmenší míru.3897 Podle svého trvání nazývá se tato doba čaturnésan, perioda čtyř měsíci, ne bo parjúšaná (pkt.: padždžóbavaná).
Do ba tohoto tyřměsíčního pobytu džinisticiých mnichů na jednom místě začíná měsío a dvacet dní po počátku deětů. Příčinou toho je pravděpodobně, že za tuto dobu se hmyz již rozmnoží tolik, že je mnichovi nebezpečné konat dlouhé, přespolní cesty, nechce-li ublížit třeba nevědomky Živým tvorům.9667 Jako příčinu se však v posvátných džinistických spisech uvádí, že v té době mají věřící již upravené příbytky pro dobu deětasoll tak, že mnich může prosit O místo pobytu a nemusí si činit výčitky, že snad místo bylo teprve pro něho schválně upraveno. Obyčejně se podítá doba těchto čtyř měsíců od jedenácténo dne světlé polovice měsíce Ašádhu do jedenáctého dne gvětlé polovice měsíce Kártiku. 388)
Doba dešta je pro džinistické mnichy dobou přísnější discipliny, odříkáal & přísnějích omezení. Především to je doba vhodná pro pošty a proto největší řada předpisi o této době se týká jídla. Tak v době dešte mniti nají
1021-5060