Jainism in Czech Language

SR No.: 009987
Original Sutra Author: N/A
Author: Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Publication Year: 1996
Total Pages: 278
Language: Czech
Classification: Book_Other & Philosophy
File Size: 8 MB

Page 249

515) Kanonické spisy svétámbarů často praví o některém spravedlivém člověku,
že po dlouhé řadě let do jde nirvéne v Vahávidénu. Např. v Uvásagadaskó, I, 90, Mahévírah preyi o dévovi inandovi, že za čtyři paljopama let dojde nirvéna Mahávidébu.
516) Srovnej Tattvárthádkigame-sútran, III, 33-34.
517) Srovnej např. Jagwanderlal Jaini, Outlines of Jainien, str. 124, kde pra
ví: "Our whole world with its Asia, Europe, America, Africa, Australia etc. are included in Arya-khanda".
518) Viaknað ná v džiaistických nebeských Hdich rozličné významy. Především
to je ústřední palác ( trigem) každé nebeské Hše, v němž salí nejvyšší božstvo té které Hše. Rovněž vimánah se nazývají nebeská sídla ostatason božstev. Džinisté si je představují podobné pozemským chrámin. Protože nebeská božstva bíalí ve Vimánech, nazývají se Vaimánikah. Konečně znamená Vinánah váz (vahanan) boha. Vlastně to je létající trun, na němž se mohou snést na sem kdykoli chtějí.
519) Tak např. Uvásagadaskó uvádí tato nebeská skala v nejnižší nebeské říši,
v Saudharna-loku: Aruna-vimánah (I, 89), Aruna bha-vimanan (II, 124), Arunaprabhá-vimánah (III, 144), Aruna kánta-vimánsh (IV, 154), Aruna-aiddhe-yimanan (V, 162), Arunadhvadža-vimánah (VI, 179), Arunabizje-vinánah (VII, 230), Arunávatamsaka-vimanan (VIII, 266), Arunagava-vimanah (II, 271), Arunaklla-vimanan (1, 274).
520) Podrobnosti lze nalézt v rozličných komentářích k Tattvárthádhigama-sút
ran, IV, 17-19.
521) Velmi podrobně vykládá o nebeských i nadnebeských říšich Tattvárthárádža
vártikam, IV, 19. Srovnej též mnohem stručně jo1 Tattvartha-blokavártikan, IV, 19.
522) Tento název znamená "ponenáhlu na způsob ochranné střechy se zúžující ří
523) o nich bylo podrobně vyloženo v II. části, kap. III.
524) Podrobnosti viz II. část, III. kapitola.
525) Kromě slova dévah užívají ažinisté, aby označili bohy, také slova dévatá
bez znatelného rozdílu. Někdy je v témže spise bůh jednou zván dévah, podruhé dévatá. Např. v Uvásegadásáó, I, 89, se pravi o vyznavači Anandovi,
1011-5060