________________
226 -
prvním slibem, protože jejich dobývání je spojeno s hrubým rozvratem bytosti, obdařených duší, to jsou zejména kořenové zeleniny.
Sedmá slib lze učinit bud jenom na omezený čas (nijama-vratam), nebo na celý další život (jama-vratam). katna-karande-érévakáčárah, 82-90. Tam ve verších 88 a 89 jsou uvedeny příklady, čeho se může zříci, když učiní tento slib.
3417 Tento alib nabádá věřící vyvarovat se marných, neúčelných a tím zbytečných
výkonů těla, tedi a mysli (anartha-dandáni), jimiž by mohli uškodit, třeba bezděčně, někomu jinému. Džinisté uvádějí pět způsobů takových úkonů.. Především pápópadébah, jehož se dopouští ten, kdo vypravuje o ekutcích proti pěti menším slibům. Tedy kdo vypravuje o ukrutnosti k nižšim tvorån, o zaměstnáních, při nichž se škodí nižšín tvorům, o pod vodech, krádežích atd. Druhý takový úkon je himeádánen, jehož se dopouští, kdo druhému dává prostředky, jimiž lze ublížit živým tvorům. Např. dá-li někdo někomu ne nebo jinou zbraň, motyku nebo pluh, řetěz na uvázání zvířete ata. Za třetí se dopouští podobného skutku ten, kdo z náklonnos ti ne bo nenávisti přeje někomu zkázu, uvěznění, úraz atd. Takové smýšlení se nazývá apadnjánan, přáti zlo. Jiné podoba takovýchto zbytečných výkond je duhsrutih, naslouchat zlým řečen, tj. výkladům o světských povolaních, o světském bohatství, o zložinech, o nepravověrných naukách, o nenáviati, lásce, pýše a pohlavním životě. Pátý způsob je pranádačarjá, nedbalost, zejména zachází-11 člověk zbytečně a bezúčelně se zemí, vodou, ohněm, vzduchem, bezúčelně nt81 rostliny, hýbá-li se zbytečně a působí-11, aby se jiní bez účelu pohybovali. (Ratna-karanda-grávakáčárah, 74-81).
342) Definici tohoto slibu podává Ratna-karanda-árávekáčárah, 97. Podstatou to
ho slibu je vystříhat se denně po nějakou omezenou dobu hříchů proti nenšín slibům a oddat se po tuto dobu rozjímání. Prakticky se provádí tento elib takto: Véricí zaujme jeden ze tří dovolených postojų (padmasanam, 10tosové sezení, tj. se skříženýma nohana, tak aby levá noha spočinula chodidlem do výše na pravém stehně a pravé na levém, pri čemž ruce jsou aloženy do klína dlaněmi nahoru a oči upřeny na špičku nosu; erdha-padmasanan, pololotosové sezení, které se liší od lotosového jen tím, že levá noha je vsunuta pod pravé stehno; khadgásenam, mečový posto), při němž člověk stojí, má nohy asi dva palce od sebe, ruce avislé podle těla, kterého se však nesmějí dotýkat, oči upřeny na pičku nosu). Při tom může hledět bud k severu nebo k východų. Nejprve uctívá tzv. pandaparanešti mantrem. Na to se ponoří plně v rozjímání. Rozjímání se sestává ze šesti částí. Nejprve zpytuje svědomí a lituje svých hříchů (prati-karmanam). Za druhé slibuje, že se těchto hříchů v budoucnosti již ne dopusti (pratjáknjánan). Ta třetí se zříká osobní náklonnosti a rozhoduje se považovat každého člověka a každou věc za rovnocenné (sámaika-karma). Za čtvrté ve
1011-506C Jain Educatan international
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org