Jainism in Czech Language

SR No.: 009987
Original Sutra Author: N/A
Author: Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Publication Year: 1996
Total Pages: 278
Language: Czech
Classification: Book_Other & Philosophy
File Size: 8 MB

Page 253

252 -
551) Loket je zde překladem sanskrtského hastah (pkt. hatthó), které zname
ná míru lidského předloktí, což u Indt činí něco mezi 35 a 40 cm. Poditáme-li podle poměrů džinistických délkových měr & vezmeme-li za základ 2 mu jako průměr ažaváriového zrnka - což se shoduje se skutečnosti - dostaneme hodnotu hasta 384 mm a počítáme-li dále, dostaneme hodnotu jednoho kroše 3072 me jednoho jódžana 12.288 m, což se velmi dobře shoduje se skutečností. Podle toho by byly velikosti bohů od 2,70 m do 38 cm, což je úplně ve shodě s džinistickou teorii. Soud obi džinisté však již nerozumějí smyslu této metafysické teorie a proto počítají tyto rozměry pě tsetkrát větší, stejně jako PM měření světových rozměri, čímž ovšem bohové nabývají také velikosti obrů. Tento výklad je však proti původním zásadám a žiniatického náboženství.
552) Nejpodrobnějčí zprávy o pekelných bytostech mé z kanonických episů Utte
rádhjajana-sútran, XXXVI, 157-170, a Sútrakrtángam, I, 5, kap. 1-2.; 2 nekanonických Tattvár thádhigama-sútram, zejména v kap. III, 1-7, ale 1 jinde. V Hemedandrově slovníku Abhidhánačintamanih je pekelným bytosten věnována v. kapitola, nadepsaná Nárake-kándah.
553) Tattvártharádžavártikan, II, 31, 4.
554) Tattvárthádhigama-sútram, II, 36.
555) Jonih je v džinistické nauce onen hmotný základ, do něhož se duše při na
rození nebo při náhlém povetání v tělí, tedy jakýsi hmotný zárod ek nebo místo narození, kde nová bytost povstane. Ubytos tí, které vznikají v děloze a porodem se dostávají na svět, je to ovšem 18 no. Pro komára je to loužička vody a p. Tím jsou zároveň jasné další uvedené vlastnosti těchto jóní. Jen o rozdílu teplých a studených jonr je třeba podotknout, že se džinisté domnívají, že někteří tvorové vznikají působením tepla, jini působením chladu. Podrobnosti podává Tattyárthg-aútram.
556) Tattvárthádhigama-sútran, II, 50.
557) Tattvérthád nigama-sútram, III, 3.
558) Tím je pravděpodobně míněn jen odstín téže barvy, protože změ na barvy je
možná všeho všudy jen ve dvou pekelných říčích.
559) Tyto zprávy jsou podrobně uvedeny v rozličných komentár ch k Tattvártha
dhigama-sútru, III, 3, nejpo drobněji v Tattvártha-ráažavártiku, III, 3, 4.
1011-5060