________________
- 61 -
Ovšem a živah podle ažinistického pojetí je nehmotný, arúpah, tj. není předačtem smysTového poznání, ale přesto to je něco, co se velmi blízł hmotě, je astikájan, tj. složen z prostorových prvků, pradéši; mimo to má také rozměr a to rozměr měnící se podle těla, v němž sídlí. Tím i pojem džívah je velice aložitý a dá se jen nesnadno tlumočit slovy evropských jazyků, jak jsem se již zmínil, když jsem vykládal tento pojem z teologického stanoviska. Je v něm totiž obsažen nejen pojem prvku životodárného, který je popudem veškeré činnosti, jednání i konání, nýbrž i pojem osobní jednotlivé duše (átmá), a současně i pojem živé bytosti, oduševnělé hmoty, proti hmotě neoduševnělé, nežigé, postrádající činnosti. Tato mnohoznačnost pojmu ažívah znesnadňuje výklady o džinistické metafysice právě tak jako teologické výklady.
upine ve shode se sámkhjovou filosofii se i v džinismu mluví o mnohých aží vech, ba jejich počet se udává za nekonečný. Nikdy se v džinismu neobjevila snaha učinit džíva jednotícím základem, jak tomu bylo skoro obecně v dráhmanských soustavách, zejména jak to bylo do důsledku provedeno ve védántu. Tímto pluralismem duše a výslovným vymýcením jednotícího duševního principu džinismus byl přiveden k tomu, že nezná jednotící -autoritu nejvyššího ducha, nezná boha jako tvůrce světa. Ovšem ažinistický pluralismus není absolutni, nýbrž pouze relativní. Tato relativita pak prostupuje celou ažinistickou nauku & je základem tzv. enékantevádu, který je metafysickym základen džinistické logické soustavy.
Dravja a astikáje
Z předešlých výkladů zcela jasně vyplývá, že základem džinis tické nauky je duelismus džíva, prvku životného a činorodého, a adžíva, prvku neživého a trpného. Ale toto rozdělení prvků všehomíra na dvě skupiny není jediné, nýbrž džinismus přihlíží k věci ještě z jiných stránek a šel do velmi jemnych podrobnosti a rozdíla. Džinisté si rozděl111 adžíva podle rozličných jevů a srovnávali je s. axivem. Došli k náhledu, že všechny tyto prvky tvoří látku světa, v němž každý z těchto prvků má svůj úkol. Společným jménem ge nazývají dravja, látky. .Jejich podstatou po této stránce je, že jsou, a tato vlastnost sluje sattá, jaoucno. Džinismas pak rozeznává tři případy jsoucna, totiž: vznikání - utpadah, hynutí - viajan a trvání - dhrazviam. Tyto vlastnosti nužeme zase posuzovat ze dvou stanovisek a to bud ze stanoviska podstaty té které látky, nebo podle jejího okamžitého přechodného stavu (parjájah). Výsledek této úvahy je, že látka sama ve své podstatě je neměnná, je dhravvjam, ale její vlastnosti, její přívlastky jsou podrobeny vznikání (utpádab) a zanikání (viajab).
Dravjí rozeznává džinismus čest: 1. životný prvek (ažívah)
2. hmotu (pudgalan 1011-5060
For Private & Personal Use Only
Jain Education International
www.jainelibrary.org
