________________
- 50 -
však pojednává hlavně o nejvyšších pojmech, zejména o pojmu boha, ponechávám pro tuto část džinistické nauky starý název, v němž je obsažen i sám pojem boha, totiž název teologie. Druhá část džinistické nauky, která představuje rozumovou stránku náboženství a podává džinistický světový názor, je metafysika. K ní se těsně pojí jednak logika, která podává prostředky výkladu, jednak kosmologie, jež je logickýu důsledkem ze tafysiky, upotřebené na jevy ve světě. Praktická část džinistické nauky se nazývá obvykle etikou, ač se nekryje úplně s tímto západním pojmem. Jsou to totiž předpisy, které udávají člověku cestu, po níž by mohl dosáhnout v některém ze svých životů nejvyššího džinis tického cíle, totiž zbavit se pout karnanu. Sem náležejí jednak předpisy pro mnichy a pro věřící, jak se chovat v rozličných životních situacích, i základní zásady cesty ctnosti a spásy. Ale stejně patří do této skupiny obřadní předpisy, předpisy o postech a o náboženských úkonech.
Je ovšem samozřejmé, že není možné rozličnými názvy evropského původu přes. ně vystihnout tu kterou část džinistické nauky. Tak se v metafysice nutně pojednává i o věcech, které podle našeho názoru patří do fysiky, psychologie atd. Mimo to džinistická metafysika klade tak velké požadavky na víru, že někdy nedovedeme rozhodnout, zda nejde spíše o článek věroučný než zásadu metafysickou, a na druhé straně věrouka je tak logicky propracována a spjata s metafysikou, že jenom velmi nesnadno můžene obě oddělit. I tu musíme pojednávat o některých základních věcech dvojmo, máme-li udržet vytčený základní rozdíl mezi nimi. To bylo nezbytně nutno předem podotknout, abych se uchránil výtek, že vykládám jednu věc dvakrát a že uvádín pod některým heslem věci, které sem pod le evropského názoru ne patří.
Naopak zase v metodě vlastních výklada odchyluji se od obvyklého zvyku převádět zásady na naše pojany a zachovávám co nejvěrněji útvary džinistického myšlení, jenom je vykládám tak, aby se staly srozumitelnými i člověku, který je vychován v evropském myšlenkovém okruhu. Tím, myslím, vystoupí lépe všechny rozdíly obou stanovisek a vyplyne uležitost džiniomu jako jedné z nejvýznamnějších složek indické kultury.
-
--
Pokud se týče původu džinis tické nauky, zdá se mi, že vzešla z nějakého velmi starobylého světového názoru, naprosto odlišného od obyčejného názoru árijsko-indického. To, co pak mají oba názory společného, převzal, myslím, obecný indický názor z onoho pradžinistického názoru a ne naopak. Jsou to zejména nauka o stěhování duší, o karmaně, duševním prvku prostupujícím vše v přírodě, o prostředí pohybu a klidu, o stoupavé tendenci duše, o mimosvět1, o možných protikladech, uvažujeme-li určitou věc z rozličných stanovisek atd. Jeno velni málo ze společných prvků převzal džinismus z obecného indického, tj. árijského světového názoru.
věc však zůstává ve svých základech záhadou, která souvisí s rozličnými záhadani indického národopisu, zejména s otázkou, jakému pleneni náleželo pů
1011-5060 Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
