________________
56
Džinismus je podle tohoto vlastně jediné náboženství, které člověku dává úplnou náboženskou samostatnost a svobodu. Každý je pravém slova smyslu tvårcem svého štěstí, neboť každý čin, jakmile je vykonán, působí dále na svého tvůrce a musí mu nést ovoce, které sám musí ztrávit. Proto není v džinismu vykupitele nebo spasitele, vyjma sebe sama. Každý jen sám sobě je vykupitelem, každý jen sám sobě může získat spásu, ale nemůže ji získat pro druhého.
Tím se dăinismus nesmírně a zásadně liší od všech ostatních náboženství, nevyjímaje ani buddhismus, který alespoň v nynějších útvarech připouští monost získat zásluhu pro druhého.
Následkem toho tírthamkarové a ostatní džinističtí světci nejsou spasiteli lidstva v obyčejném slova smyslu, nýbrž jenom lidstvu sprostředkují spásu tím, že mu ukazují správnou cestu, po které když jde, může každý člověk dojít stejné spásy a stejné blaženosti, jako oni již došli, nebo ke které se ubírají.
V tom je také velká nesnáz pochopit džinismus jako náboženství, zejména pochopit jeho pojem boha, který se nestará o lidstvo, který není lidstvu ničím více, než skvělým vzorem, jehož je třeba následovat.
Pojem boha v džinismu
Velmi důležitý problém džinistické teologie v nové době je pojem boha. Zejména jde o to rozhodnout, zda se pojem boha srovnává s džinistickou naukou, zda džinismus zná takové bytosti, které by se mohly zvát bohy, a zda tyto bytosti jsou skutečně bohové, nebo je-li džinismus ateistická soustava. Poslední možnost džinisté potírají se vší rozhodností a ostře se staví proti každéņu výroku, který by třeba jen skrytě mohl obsahovat výtku ateismu. Že snahy dokázat světu, že džinismus zná a uznává osobního boha, vznikla dosti značná obran ná literatura, apologetická, která se tímto předmětem podrobně obírá, ale přináší velmi málo opor, které by pomohly otázku rozhodnout. Také někteří Evropané přispěchali na pomoc džinismu, ale jejich důvody nevynikají nad davody indických spisovatela. Chybou všech těchto pokusa je, že jsou vedeny teologickými metodami, a, nikoli kritickými, vědeckými. To je, nechtějí zkoumat přesnými vědeckými metodami útvar džinistického náboženství, nýbrž chtějí jen dokázat pravost jediné dané these, a to metodou dialektickou, deduktivní.98)
Ovšem spor je v zásadě teologický, a otázka pojmu boha v džinismu náleží beze sporu do džinistické teologie. Tato otázka souvisí bezprostředně se čtyřmi základními otázkami džinistické teologie, a zvláště s poslední.
1011-5060 Jain Education International
Ona zásada, že člověk sám a jedině je odpovědný za vše, co dobrého nebo zlého ve svém životě zakouší, obsahuje zároveň, že nic nemůže obměnit výsledky
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
