________________
- 57 -
Found
lidského jednání, a že nikdo nemůže uniknout následkům svých skutka. Ani bůh ani nějaký jeho plnomocník nemůže se mísit do lidského života. Proto není a také nemůže být stvořitelem. Stvoření totiž předpokládá touhu tvořit. Protože každá touha se může vztahovat jen k něčemu, co není, ale co by mělo být, obsahuje již sama v sobě základ nedokonalosti. Nejvyšší bytost, bůh, nemůže být 99) nedokonalým.
To je, stručně řečeno, zásadní stanovisko džinistické teologie v otázce pojmu boha. Zkoumat správnost logických důvodů, jimi je podepřena, nenáleží na toto místo. Je však na první pohled zřejmé, že na základě těchto vývodů je možno vyhlásit džinismus velmi snadno za nauku bez boha, ateistickou. Zejména enadno by mohl učinit tuto výtku přívrženec některého náboženství, který usnává tvůrčí moc za nezbytnou součástku dokonalosti a tím i sa nezbytný pvlastek boha, jako nejdokonalejší bytosti.100)
Džinismus však nikde sám nepopírá jsoucnost boha, ba naopak se v džinistických náboženských spisech velmi mnoho mluví o bohu, nebo ještě spíše o bozích. Džinisté dokonce věří, že je bohů, tj. bytostí naprosto dokonalých (eiddhah), nesčíslně mnoho.101) Vedle toho uznávají ještě božstva, která nedosáhla dosud naprosté dokonalostí, nýbrž která jen postoupila na cestě k dokonalosti hodně daleko." Za to však džinismus se vší rozhodností popírá, že by bůh, bytost naprosto dokonalá, mohla být stvořitelem nebo se mohla misit do lidských
věcí a tím do věcí nedokonalých.103)
Džinistická nauka o naprosto dokonalých bytostech, která velmi úzce souvisí se zákonem o nezměnitelné závislosti člověka na jeho vlastních skutcích, čili s tak zvaným karmanovým zákonem, je vlastně stěžejním bodem celého džinismu. Vyvěrá z víry v dualismus neživotné hmoty a životného ducha, které se spojují karmanovým poutem. Jin se duše upoutává k hmotě, k neživotné látce: to to spojení vede k nesamostatnosti, působí neklid a je příčinou nedokonalosti.104) Karma je myšleno stejně hmotně jako vše ostatní. Je to jakési převe
lice jemné, ale přece hmotné pouto, které trvá a duší od věčnosti.105) Spojuje obě látky, brání látce životné opustit látku neživotnou, aby mohla v důsledku své přirozenosti stoupat do výšin věčného klidu a dokonalého vědění, kévelaañánam.106) Životná látka, které se podařilo zničit veškerá svoje karmana, zlomila všechna pouta, která ji vážou k hmotě, je osvobozena od spojení s neživotným prvkem, je spasena, vysvobozena (muktah) a dokonalá (siddhah)." 107) Ze samého pojmu takto vymezené dokonalé bytosti plyne, že nemá a nemůže se již spojovat s hmotným světem. 108) Z metafysických výkladů o životných a neživotných hmotách víme, že jediný směr, kterým může uniknout, je kolný amor do výše. Tímto směrem siddhah stoupá až do nejvyššího bodu všehomíra, na samou hranici lóku a alóku.109) Tento logický důsledek nauky džiniaté opravdu uznávají a činí jej základním článkem víry.
1011-5060
Jain Education liternational
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
