________________
- 43 -
Tento osud stihl mezi jinými i spisy KUNDAKUNDA snad nejslavnějšího pěvce digambarů před vnějším rozkolem obou církví. Kundakundovi se připisuje dí10 "Ni jamagárah", které pojednává o řádové disciplint, jehož opis je ve abirce digambarských rukopish ve Strassburgu. Druhé allo připisované Kundakundovi je "Paidatthijseamgahasutten", zvané také "Pavajenasáró" (Pravačanasárah), které pojednává o džiniatické dogmatice, metafysice, psychologii a etice. Tiskem je vydal P. E. Paolini pod názvem "Il compendio del cinque elemti. Pardetthiyasamgaha auttan". Testo (giornale della Società Asiatica Italians, vol. XIV, str. 140, Firenze 1901).
Nejdůležitější teologický spis, vzniklý po ideové roztržce, ale před vnějším rozdělením ažinistické oírkve, je "Tattvátha-sútram" od mnich a UMÁSVÁTIHO, žáka Kundakundova. Sutra je uznává no oběma sektami za pravověrné, ale ideově rozhodně náleží digambarůr, jako k nim náležel í Umásváti sán, tiebaže před formálním vnějším rozkolem nelze rozhodnout o kterémko11 mnichovi, ke které sektě svým smýšlením náležel, neprojeví-li ve spise avůj názor na ten který sporný bod.77)
Tattvártha-sútram", obyčejněji zvané Tattvérthádbigama-sútram", v stručných aforismech podává celou džinis tickou nauku ve velmi zhuštěné podobě. Celek se dělí na deset kapitol (adhjájak), každá kapitola na sútra, čili aforigmy. Kniha vytyčuje nejprve nejvyšší cíl člověka a udává cestu k němu, definuje správnou víru a pojednává o sedmi základních pojmech, o správném a ne správném poznání & základních předpokladech džinis tické logiky. Dale jedná o Xivotném prvku, duši, vtělené duši, o rozličných tělech, vykládá, jak je uspořádán evět podle džinistických názorů, pojednává o neživotném prvku čili hmotě a o látkách, vykládá o spojení životného prvku s neživotným, jak k němu dochází, jak trvá, vykládá o rozličných vlivech při tom, a nakonec pojednává o konečném vysvobození duše z pout hmoty. Tato látka je vyložene celkem v 357 sútrech.787
*Tattvertha-su tram" je pro digambary základním dogmatickým spisem, o nějž opírají celou svoji nauku. Že je spis uznáván i svétámbary, naprosto ještě neznamená, že by byl i původem ávétámbarský. Ostatně nyní má každá z obou sekt svou úpravu tohoto spisu; srovnáme-li je, vidíme, že rozdíly nejsou velké. Uprava ávétambarská však vynechává velmi mnoho veršů a čini maohé změny, jež na prvý pohled ukazují, že digamberská úprava je starši.e původní.
Protože spis je aforistický, bylo nezbytně třeba obšírnějšího komentáře, Lělo-li se mu rozumět, Toho si byl asi vědom sám původce spisu, a proto se18tavil sám k němu obětrnější výklad, bháš jan. Mimo to bylo od rozličných spisovatelů rozných dob napsáno mnoho komentáre, které se liší navzájem podle toho, ke které škole náležel pivodce. Nejvíce jich ovšem mají digambarové, Jimi Tattyártha-sútran" nahražuje po jedné stránce kanonické spisy. Tím podivnější je, že neuznávají Umá svátího bhášjam.79)
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
