________________
- 44 -
2. Z ostatní ohromné náboženské literatury digambarů na první místo náleží jejich puránay která jim nahrazují ztracený aiddhant po těch stránkách, kde filosofický výklad nauky (dogmat) nestačil. Džiais tická purána jsou složena úplně po zpteo bu purán hinduistických; obsahují vlastně vše, co člověk to doby potřeboval vědět. Jsou tam dějiny džinistické církve, báje o pavo du světa i náboženství, dějepisné báje, legendy, legendární životopisy tirthamkari i jiných světců a znamenitých lidí, jsou tam příklady. jak se ná chovat mnich i jak se má chovat věřicí. Je tam i gramatika, poetika, astrologie, věštectví bæ í lékařství. To vše je uloženo v džinistických puránech.
Purán je celkem dvacet čtyři, nejsou věak všechna stejného významu, a po cházejí také z různých dob. Starší purána, psaná sanskrtem, pocházejí ve eně s z doby koncem sedmého a začátkem jedenáctého století 6.1. Nejstarší z nich je "Padmapuranam", za jehož původce se uvádí RAVIŠENAH, jenž žil v druhé polovici sedmého století. Nejadležitější puranam však je tzv. "Mahápuránam",
.80) jež nemá pravděpodobně jediného původce. První část to tiš, nazvaná *Adipurenam", obsahuje životopis prvního tirthamkara Rðabha čili Sai svara. Za spisovatele se označuje DŽINASENAH, jemuž se příči tají také jiná dvě purána, totiž "Harivamsapuránam", nejdůležitějším po Mahápuránu, a "Párávábh juda jah", životopis Párévaná thiy. Uvádějí se však i jiné spisovatelé za původce Adipurána, především karnátský básník PAMPA (nebo HAMPA), (v západní karná tě tině je * místo "p" a zdá se být původnější.) Ale jde tu pravděpodobně o přebásně ní di1a Džinagénove do jazyka karnátakého.
Druhý díl Mahápurána, zvaný "Uttarapuránama je přičltán GUNABHADROVI, jen žil uprostřed devátého století. Již skled ba celého díla, volba a rozdělení látky atd. ukazuje na to, že Džinasenah nebyl jeho původcem, alespoň ne v této podobě.817 Přesto digambarové rádi i na vydáních tohoto purána jmenují původcem Džinaséna.
Vedle Džinasénova Harivansapurána uvádí se ještě druhé "Harivanéapuránan" od SAKALAKIRTINO, od něhož je také "Mahávíra-puránam", někdy zvané *Vardhamánapuránen'. a dalších stačí zmínka jen o "Némipuráně" od SUBHACANDRA. V. tamilštině máme jednak překlady těchto purán, jednak purána původní. Purána prvního zpásobu bývají v rukopisech obyčejně pohromadě pod společným názvem "Caturvinśátipuránem" (dvacet čtyři purána). V indických vydáních bývají rovněž spojena v jednu knihu, ale bývají obyčejně vydána jen ve výtahu. a často v moderním zpracování.
Z původních tanilských purán je nejdůležitější a 11terárně nejcennější *Mérunandara-puránam"82), které napsal VAMANA MUNIVAR. Puranam 11dí předchozí život dvou bratrů Mérz & Mandara, kteří se v důsledku svých předešlých činů zřeknou světa, konají přísná pokání a stanou se gana-dhary třináctého tírtamkare Vimalanátha. Tato báje tvoří zase jenom rámec díla, které pojednává
1011-5060
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
