________________
- 18 -
vrstev, Zabývajících se filosofii a náboženstvím řemeslně, jako např. tomu bylo u bráhne...
Mimo filosofické otázky byly to i společenské poměry, které vedly k tomu, že řady lidí odcházely z domova bez domoví, kde doufali v klidu dojít rozřešení spletitých otázek životních. Předevšío to byla řevnivost kast, zejména kšatrijeké a brahmanské. Tato řevnivost se již v tak dávných dobách projevova18 velmi mocně, tak můžeme soudit z baje o Parasuránovi, její původ musíme hledat v dobéch snad ještě dávnejších, než vznik džinismu. Tato vzájemná nenávist obou kast, podrobíme-li jl vědeckému rozboru, přivádí nás na myšlenku, že nejde tu jen o odpor rodový, nýbrž že je to odpor v zásadě plemenný. Moderní bádání národopisné, čím dál tím jasněji ukazuje, že kšatrijové byli v nějakém velmi úzkém spojení s indickým praobyvatelstvem. Zejména antropologický výzkum Rád žputa a Bhíli, kteří se sami rádi nazývají kšatriji, vede nás především k to. muto přesvědčení. Současně se zdá, že vymizení kšatrija v Indii souvisí s jejich sklonem a těhovat se na východ.
Myslím, že to je také hlavní příčinou, proč se v džinismu, jež je spojen v historické době vždy s kastou kšatrijekou, vyskytují některé myělenky cizí árijským náboženstvín. Ne neprávem je A. Jacobi nazává ideani animistickými a hledá jejich původ v lidových pojmech náboženských.
O Párérově formulaci džiniatického náboženství mnoho nevine, třebaže se udržela až dodnes džinistická sekta, která uznává za posledního tirthamkara jen Párávanátha. Jsou to tzv. Osválové.
Ze všech tradičních zpráv zdá se být jedině spolehlivou zpráva, že Párgvah učinil pro své učedníky závazné čtyři sliby, kdežto Mahávírah přidal k tomu ještě slib pátý. Ale již v tom, které to byly sliby, není tradice jednotná. Nekteré prameny tvrdí, že Pársvovy Bliby byly: neničit života, nelhat, ne brat, co není dáno, a nemít žádného majetku. Tyto praneny tvrdí, že slib naprosté pohlavní čistoty je obsažen ve 8l1bu nenít majetek. Jiní tvrdí, že čtvrtý slib byl právě slibem pohlavní zdrženlivosti a že alib nenít vlastního majetku byl přidán teprve Mahávírem. Podle toho jsou o reformě Mahávírově rozličné názory i mezi samotnými džinisty.23
Mahavirah
MAHÁVÍRAH, poslední džinah v této světové periodě, je i sanými džinisty uznáván jen za reformátora náboženství, nikoli za zakladatele. Tím se liší od Buddhy, Jenž sám založil skutečnou novou náboženskou sektu. Podle džinistického náhledu se 1131 však i tím, že jedině ažinah je naprostý buddha (samná sambuddhó), kdežto Gótanó Buddha dříve hledal uspokojení v jiných sektách, než se dopracoval jasného poznání a dosáhl osvíoeni. 1011-5060 Jain Education International For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
