________________
-9
do popředí a jiné zatlačuje. Vedle toho dílo Stevensonové je nekritické, nebot spisovatelka spoléhá úplně na své informátory, ani by je kontrolovala. A tak přes to, že spisovatelka tvrdí, že studovala džinismus šest let z původních spisů pod vedením domorodých pandita, podala dílo, které džinismus naprosto zkresluje. Dílo tím, že se staví hned od počátku vlastně pro ažinismu, pomáhá poznat některé stránky džinismu z protikladů i z množství sneseného materiálu. Ale to dovede vytěžit jen ten, kdo džinismus již dokonale zná. Jinak tato kniha může svést na acestí a je jí nutno užívat opatrně. Nepostradatelný a spolehlivým vodítkem při tom je kritika J. L.Džainiho, uveřejněná 12) v XVI. svazku časopisu The Jaina Gazette." J. L. Džaini probírá knihu velmi podrobně, kapitolu za kapitolou, ukazuje všechny omyly, nesprávné pojetí i úmyslné překnucování fakti, posuzuje celek se vzácnou objektivností a nepředpojatostí.
O něco lepší je první kniha o džinismu od této spisovatelky, "Notes od Modern Jainism (Oxford 1910), ač i ona má podobné chyby. Není však psána s kovou snahou snížit džinismus před křestanstvím, jako kniha pozdější.
Ostatní soustavné spisy o džinismu jsou jednak delší články v souborných dílech jiných, v encyklopediích, literaturách, dějinách atd., jednak kratší spisy samostatné, sepsané hlavně samotnými vyznavači džinismu. Jsou to hlavně tyto: H. L.Džhaverí: "The First Principles of the Jain Philosophy" (London 1910), Herman Jacobi: "Jainism". Článek v Encyclopaedia of Religion and Ethics, edited by James Hastings, (Edinburgh 1914). Vol. VII., str. 465-474. Tento člá nek je nejlepší souborné pojednání o džinismu, vyělé v poslední době. Ovšem má také své vady, zejména vadu společnou všem spisům o náboženství, psaným filology, že přihlíží příliš k náboženství knižnímu a dosti často přehlíží novodobé útvary a tradiční pojímání náboženské nauky.
Již zde je možno uvést druhý spis Jacobiho, třebaže se neobírá džinismem v celku, nýbrž jenom jeho jednou částí, ovšem z náboženského hlediska velmi důležitou, totiž "The Metaphysics and Ethics of the Jainas". Transactions of the Congress for the History of the Religion, (Oxford 1908).
Velmi dobrý souborný spis o džinismu, i když poněkud stručný a ne dosti metodický, je "Outlines of Jainism", by Dagmanderlal Daini, M.A., Dain Literature Society, (Cambridge 1916). Dále sem náleží kapitola The Jaina Philosophy v knize "A History of Indian Philosophy", od Surendranatha Dasgupta, sv. I.. kap. VI., str. 169-207. (Cambridge 1922).
Výtečný spis, vykládající soustavně džinistickou nauku e ohledem na správnažinistický život, napsaný v jazyce gudžarátakém, je "Dharmadééná", jejž napsal zesnulý Sastraviéárada Džaináčárja Vidžajadharmasúri. Je to nejlepší spis o dainismu v jazyce gudžarátském, uveřejněný v posledních deseti letech.
Jain Education International
For Private & Personal Use Only
www.jainelibrary.org
