SearchBrowseAboutContactDonate
Page Preview
Page 354
Loading...
Download File
Download File
Translation AI Generated
Disclaimer: This translation does not guarantee complete accuracy, please confirm with the original page text.
**Appendix - 1 Child Understanding - Meaning and Translation** **Verse 50** In the cycle of the world, all beings are objects of my desire. I have consumed them and experienced their consequences, yet I have not found satisfaction. **Verse 51** Just as fire is not satisfied by grass and wood, and the salt sea is not satisfied by thousands of rivers, so too, this living being cannot be satisfied by desires and pleasures. **Verse 52** Due to the desire for food, fish fall into the seventh hell. Therefore, I do not even desire mental food, even in my thoughts.
Page Text
________________ परिशिष्टम् - १ बालवबोध - भावानुवादौ संसारचक्कवालम्मि सव्वे वि य पुग्गला मए बहुसो । आहारिया य परिणामिया य नाहं गओ तत्तिं ।। ५० ।। बाला० वली क्षपक वैरागी भावइ छइ गाथा संसार क० भव तेहनां चक्रवाल कहतां समोहनइ विषइ भमइ मई समस्त पुद्गल आहार्या आहारपणइ ग्रह्या । परिणामिया तेहना रस वेदवइ परिणाम्या तोहइ पणि तेणई हुं तृप्ति न पाम्यूं इति गाथार्थः ।। ५० ।। - અર્થ ઃ આજ સુધી ભવચક્રમાં ભમતા એવા મેં દરેક પુદ્ગલોને આહાર તરીકે ગ્રહણ કર્યા છે, તેને પરિણમાવેલા પણ છે. છતાં તે પુદ્ગલોથી તૃપ્તિને પામ્યો નથી. તો હવે તે આહારાદિની લાલસા શા કામની ? (૫૦) तण - कट्ठेहि व अग्गी लवणजलो वा नईसहस्सेहिं । न इमो जीवो सक्को तिप्पेउं काम-१ - भोगेहिं ।। ५१ ।। बाला० केणइ दृष्टान्तई संतोष न पाम्यूं ते कहइ छइ । गाथा तणक० तृणकाष्टई यम अग्नि अतृप्त। तथा यम नदीनइं सहस्रइं लवणसमुद्र अतृप्त । अहीइ सहस्र शब्द घणानो अर्थ बोलइ छइ । पणि सहस्रशब्दई दससई १००० न जाणवा । तिम ए जीव कामभोगई तृप्त करी न सकीइ । कामाः शब्दरूपगंध । भोगा रसास्पर्श्याः इति गाथार्थः । । ५१ ।। ३१३ - અર્થ : ઘાસ અને લાકડાઓથી જેમ અગ્નિ, હજારો નદીઓથી જેમ લવણ સમુદ્ર તેમ કામ અને ભોગોથી આ જીવ ક્યારેય તૃપ્તિ પ્રાપ્ત કરી શકતો નથી. (૫૧) आहारनिमित्तेणं मच्छा गच्छंति सत्तमं पुढविं । सच्चित्तो आहारो न खमो मणसा वि पत्थेउं ।। ५२ ।। Jain Education International 2010_02 बाला० हवइ क्षपक आहार गृद्धनई दोष चींतवइ छइ । गाथा आहार० आहारनई निमित्तइं मच्छा तेंदुल मत्सादिक महामत्स्यनां मुखमांहि पइसता नीकलता घणा मत्स्य देखीनई जाणइ जो हुं एहवो शरीरी थाउं तउ सघलानई खाउं पणि नीकलवा न दउं । एह वह रौद्र परिणामहं सातमी पृथिव्याई जाइ। अहीइ अधिकार माटइ शब्द-रूप-गंध-स्पर्शनां दृष्टान्त मृगपतंगभ्रमरहस्तीना जावा । जे माटइ एहवो दोषइ छइ । ते माटइ सचित्त आहार क्षण मात्र साधुन पर्थिवा क्षम युक्त नहीं इति गाथा ।। ५२ ।। For Private & Personal Use Only - અર્થ : એક માત્ર આહારની લાલસાના કારણે મત્સ્યો સાતમી નરકમાં જાય છે. તે કારણથી મારે તો ચિત્ત આહાર મનથી પણ પ્રાર્થનીય-ઈચ્છનીય નથી. (૫૨) www.jainelibrary.org
SR No.002562
Book TitleAgam 25 Prakirnak 02 Atur Pratyakhyan Sutra
Original Sutra AuthorVeerbhadra Gani
AuthorKirtiyashsuri
PublisherSanmarg Prakashan
Publication Year2010
Total Pages400
LanguagePrakrit, Sanskrit, Gujarati
ClassificationBook_Devnagari, Agam, Canon, F000, & F020
File Size11 MB
Copyright © Jain Education International. All rights reserved. | Privacy Policy