Page #1
--------------------------------------------------------------------------
________________ seTha hirAcaMda nemacaMda jaina adhyAsana puNe vidyApITha * laghuprakalpa (2009-2010) 1. jaina vicAradhArA ('sakALa' vRttapatrAsAThI laghulekha) 2. jaina dRSTIne gItA ('lokamata' vRttapatrAsAThI 49 laghulekha) bhAga - 1 DaoN. nalinI jozI prAdhyApikA, jaina adhyAsana novheMbara 2010
Page #2
--------------------------------------------------------------------------
________________ seTha hirAcaMda nemacaMda jaina adhyAsana puNe vidyApITha * dona laghuprakalpa* (2009-2010) 1. jaina vicAradhArA ('sakALa' vRttapatrAsAThI 49 laghulekha) 2. jaina dRSTIne gItA ('lokamata' vRttapatrAsAThI 49 laghulekha ) DaoN. nalinI jozI prAdhyApikA, jaina adhyAsana novheMbara 2010
Page #3
--------------------------------------------------------------------------
________________ * jaina vicAradhArA ; jaina dRSTIne gItA * saMpAdaka nalinI jozI * saMpAdana sahAyya anItA botharA kaumudI baladoTA * prakAzaka sanmati-tIrtha (prAkRta va jainavidyA saMzodhana saMsthA) 844, zivAjInagara, bI.em.sI.sI.roDa phirodiyA hosTela, puNe - 411004 phona naM. - (020) 25671088 * sarva adhikAra surakSita * prakAzana : novheMbara 2010 * prathama AvRtti - 1000 * mUlya : ru. 150/ * akSara juLavaNI - ajaya jozI * mudraka : kalyANI kaoNrporezana 1464, sadAziva peTha puNe - 411030 phona naM. - (020) 24471405
Page #4
--------------------------------------------------------------------------
________________ manogata hiMdU, jaina ANi bauddha he bhAratIya saMskRtIcyA jaDaNaghaDaNItIla tIna mukhya vicArasrota Aheta. tyApaikI hiMdU ANi bauddha vicArapravAhAMcA paricaya sAmAnya mANasAlA bar2yAca aMzI jhAlelA asato. tyA tulanene jaina tattvajJAna, bhASAsAhitya, kalA ANi itihAsa yAMcI oLakha atizaya kamI asate. jainavidyA (jainaoNlaoNjI) hI eka saMpUrNa jJAnazAkhA Ahe. ticA paricaya karUna deNyAsAThI vRttapatrAsArakhyA sazakta mAdhyamAcA upayoga karUna ghetalA pAhije', hA vicAra aneka varSe manAta ghoLata hotA. puNe vidyApIThAcyA aMtargata asalelyA jaina adhyAsanAta prAdhyApikA mhaNUna mAnada niyuktI jhAlyAnaMtara yA vicArAne adhikaca jora dharalA. gelyA dona tapAtIla akhaMDa vAcana, ciMtanAtUna prastuta 'jaina vicAradhArA' udbhUta jhAlI. ___ mA. abhayajI phirodiyA yAMnI 'jaina vicAradhArA' sakALa vRttapatrAcyA mAdhyamAtUna prasiddha vhAvI mhaNUna vizeSa prayatna kele. gurupaurNimA te RSipaMcamI (julai-sapTeMbara 2009) hyA 49 divasAta tI sakALa vRttapatrAta kramAne prasiddha jhAlI. aneka anukUla ANi kAhI pratikUlahI pratisAda Ale. ekUNa anubhava utsAhavardhaka hotA. 2010 sAlacA jUna mahinA ujADalyAvara jaina dharmAzI saMbaMdhita asalelyA viSayAMvara sphuTalekhana karAve azI icchA punhA ekadA manAta nirmANa jhAlI. lokamata vRttapatrAcA vAcaka vegaLA asalyAne lokamatakaDe jaina adhyAsanAcya tarphe eka lekhayojanA pAThavilI. jaina ANi jainetara doghAMnAhI rasa vATaNyAcyA dRSTIne viSayAcI nivaDa kelI. gItesArakhyA lokapriya graMthAta vyakta jhAlelyA tattvajJAnAtmaka vicArAMcI jaina dRSTikoNAtUna samIkSA karAvI ase vATate. sanmati-tIrthacyA vidyArthinIMbarobara veLoveLI jhAlelyA carcemuLe 50 vegavegaLyA mudyAMvara ApalyAlA lihitA yeIla, asA vizvAsa vATalA. lokamatacyA saMpAdakAMnI lekhAMcyA pariyojanece cAMgale svAgata kele. 2010 cyA gurupaurNimA te RSipaMcamI yA 49 divasAMcyA kAlAvadhIta lekhamAlA prasiddha jhAlI. tyA lekhAMvara AlelyA pratikriyAbaMdhI 'upasaMhAra' va 'AvAhana' yA zIrSakAMcyA zevaTacyA dona lekhAta vistArAne mAhitI dilI Ahe. tI kRpayA vAcakamI vAcAvI. ___yA donhI lekhamAlA pustakarUpAne prakAzita karaNyAcI icchA mA. abhayajI phirodiyA yAMnI vyakta kelI. tyAMnI dilelyA protsAhanAmuLe va Arthika sahAyyAmuLe he pustaka vAcakAMcyA hAtAta paData Ahe. pustakAcyA lekhanApAsUna te vitaraNAparyaMta yA prakriyeta sahabhAgI asalelyA sarvAMviSayI hArdika RNa vyakta karate. DaoN. nalinI jozI mAnada nidezaka, sanmati-tIrtha, puNe
Page #5
--------------------------------------------------------------------------
________________ * jaina vicAradhArA * sakALa vRttapatrAsAThI jainavidyecyA vividha aMgAMvara prakAza TAkaNAre 49 laghulekha kAlAvadhI : guruporNimA, 7 julai 2009 RSipaMcamI, 4 sapTeMbara 2009
Page #6
--------------------------------------------------------------------------
________________ anukramaNikA 1) 'jainavidyA' mhaNaje kAya ? 2) dharmapravartaka ni sudhAraka 3) 'avatAra' ANi 'tIrthaMkara' 4) janabhASetUna dharmopadeza 5) prAkRta bhASetUna graMthanirmitI 6) lokabhASAMzI ghaniSTha saMbaMdha 7) paMcamahAbhUte va ekendriya jIva 8) hI mAjhI pRthvI 9) pANI hIca jyAMcI kAyA 10) pANyAcA kATekora vApara he ahiMsA tattvAce pAlana 11) pANyAtIla sRSTIcA vicAra 12) dainaMdina jIvanAta vanaspatIMcA vApara 13) vanaspatItIla caitanyAce svarUpa 14) vanaspatIMcI iMdriye : mahAbhArata va jainazAstra 15) mUladravye 16) zabda athavA dhvanIce svarUpa 17) 'jIva' tattvAkaDe pahANyAce dRSTIkona 18) devagati : cAra gatItIla eka 19) jIvAMcA bhramaNavRttAMta 20) svAvalaMbana 21) pathapradarzaka zAstra 22) nirarthaka hAlacAlI 23) hAnikAraka dhyAne koNatI ? 24) vItarAga jina 25) zalyacikitsA ANi zalyoddhAra 26) sUDAcA pravAsa 27) bhAvanAMce raMgataraMga 28) samiti 29) dainaMdina jIvanAta hiMsA-ahiMsA 30) zAMtatAmaya sahajIvana 31) ahiMsecA mUlagAmI vicAra ANi AcAra 32) hiMsece kamI-adhika phaLa 33) siddhAntAce sAra 34) dharma-adharma : vizvAce anivArya ghaTaka 35) badala : eka sthAyI bhAva 36) kalAMce yogadAna
Page #7
--------------------------------------------------------------------------
________________ 37) maMdiranirmitI 38) mUrtikalA 39) citrakalA 40) gujarAthacA rAjA kumArapAla 41) megaeN-sIriyala 42) nayavAda : dRSTikoNa va abhiprAya ( 1 ) 43) nayavAda : dRSTikoNa va abhiprAya (2) 44) zabdAMcyA aMtaraMgAta 45) anekAntavAdI koNa ? 46) anekAntavAda ANi sApekSatAvAd 47) 'RSibhASita' graMthAtIla 'anekAntavAda' 48) kSamApanA 49) karmasiddhAnta anukramaNikA
Page #8
--------------------------------------------------------------------------
________________ 1. 'jainavidyA' mhaNaje kAya ? hiMdU, jaina ANi bauddha he bhAratIya saMskRtIcyA jaDaNaghaDaNItIla tIna mukhya vicArasrota Aheta. tinhIMcyA AcAra-vicArAtIla pRthagAtmakatA lakSAta ghetA ekA srotAlA 'dharma' mhaTale tara tighAMnAhI 'dharma' mhaNAvayAsa pAhije. cAra vedAMpAsUna upaniSadAMparyaMtace sAhitya, rAmAyaNa-mahAbhArata hI mahAkAvye, sahA darzane ANi aTharA purANe yAMcya mAdhyamAtUna jI paraMparA ApalyAparyaMta pohocalI tyAlA ApaNa hiMdU, brAhmaNa kiMvA vaidika paraMparA ase soyIsAThI saMbodhaNAra Ahota. tyAkherIja bhAratAta RgvedapUrvakALApAsUna cAlata AlelI tapasyA, nivRttI ANi saMyamAlA prAdhAnya deNArI paraMparAhI pravAhita hotI. ticA ullekha 'zramaNa paraMparA' yA zabdAne kelA jAto. jaina ANi bauddha yA paraMparA tyA zramaNa paraMparecyA dona sazakta vicAradhArA Aheta. hiMdU ANi bauddha vicArapravAhAMcA paricaya sAmAnya mANasAlA bar2yAca aMzI jhAlelA asato. tyA tulanene jaina paraMparecI vaiziSTye najareta bharalelI nasatAta. __ASADhI paurNimepAsUna AraMbha karUna cAra mahinyAMcA kALa hiMdUMpramANeca jainAMmadhyehI sAmAnyata: pavitra cAturmAsyA kALa samajalA jAto. pAyI vihAra karaNAre jaina sAdhu-sAdhvI yA kALAta varSAvAsa' mhaNaje ekA ThikANI nivAsa' karatAta. pravacane, dharmadhyAna, tapasyA, dAna, svAdhyAya azA dhArmika kRtyAMnI hA kALa gajabajalelA asato. tyApaikI gurupaurNimA te RSipaMcamI he 49 maMgalamaya divasa ApaNa jaina vicAradhArecA paricaya karUna gheNAra Ahota. ___ jainaoNlaoNjI athavA jainavidyA hI eka svataMtra jJAnazAkhA Ahe. jaina itihAsa, AcArapraNAlI, tattvajJAna, vAD.maya ANi kalA he jainavidyece pAca mukhya AyAma Aheta. saMpradAyabhedAnusAra AcArapraNAlImadhye vividhatA ADhaLate. tyAmuLe AcArabhedAta na ziratA ApaNa itara cAra AyAmAMmadhIla kAhI vizeSa mudyAMcA vicAra yA jaina vicAradhAreta' karUna gheNAra Ahota. 2. dharmapravartaka ni sudhAraka i.sa.pU. 6 vyA zatakAta gautama buddha va mahAvIra he prAya: samakAlIna vicAravaMta hoUna gele. paraMtu gautama buddha he bauddha dharmAce saMsthApaka hote. tyAMnI hA 'madhyamamArga' ApalyA pradIrgha pratyakSa anubhavAtUna navyAne tayAra kelA. samAjAcyA taLAgALAparyaMta tyA hirirIne prasAra kelA. tyAlA rAjAzrayahI miLAlA. gautama buddhAMcyA AyuSyakALAtaca to bhAratAbAherahI pasarU lAgalA. bha. mahAvIra he, jaina dharmAce, kAlacakrAcyA viziSTa TappyAtIla zevaTace mhaNaje 24 ve tIrthaMkara hoUna gele. tyAMcyA pUrvI 250 varSe 23 ve tIrthaMkara pArzvanAtha hoUna gele. 22 ve tIrthaMkara neminAtha (ariSTanemi) he mahAbhAtAcyA kALAta hoUna gele. jaina paraMparenusAra te vAsudeva zrIkRSNAce culatabaMdhU hote. 21 ve tIrthaMkara naminAtha hemathilA nagarIce rAje hote. rAmAyaNAtIla suprasiddha videha rAjarSi janakAcyA pUrvajAMpaikI te asaNyAcI zakyatA abhyAsaka vyakta karatAta. ___ tyAMcyA pUrvIcyA tIrthaMkarAMce vistRta jIvanacaritra upalabdha nAhI. pahile tIrthaMkara RSabhadeva yAMce vistRta jIvanacaritra jaina purANAMmadhye taseca bhAgavata purANAmadhye upalabdha Ahe. vaidika saMskRtIcyA udayApUrvIcyA kALAtIla siMdhu saMskRtIcyA avazeSAMmadhye tIrthaMkarAMcyA astitvAce purAve ADhaLatAta' - ase kAhI purAtattvavettyAMce mata Ahe. sArAMza kAya, tara mahAvIra he jaina dharmAce saMsthApaka navheta. jaina dharmAce te 24 ve pravartaka hoUna gele. pArzvanAthAMpAsUna paraMparene tyAMnA prApta jhAlelyA nigraMtha-zramaNa-dharmAce tyAMnI punarujjIvana kele. tyA kALAta tyalA 'jaina' he nAvahI prApta jhAle navhate. to 'nigraMtha' athavA 'zramaNAM'cA, dharma hotA. samakAlIna vAtAvaraNa dhyAnI gheUna mahAvIrAMnI pArzvanAthapraNIta dharmAta ANi AcaraNAta yogya te badala ghaDavUna ANale. tyA arthAne te 'dharmasudhAraka' hI hote. **********
Page #9
--------------------------------------------------------------------------
________________ 3. 'avatAra' ANi 'tIrthaMkara' purANAMcyA kALAta dRDhamUla jhAlelI 'avatAra' saMkalpanA hiMdU dharmIyAMcyA manAta kholavara rujalelI Ahe. tyAnusAra vaikuMThalokI nivAsa karaNArA zrI viSNU jagAcyA uddhArAsAThI yugAyugAta avatAra gheto. 'yadA yadA hi dharmasya' ANi 'paritrANAya sAdhUnAm' yA gItetIla zlokAMmadhIla vicArAMcA hiMdU manAMvara vilakSaNa pagaDA Ahe. yAca dhartIvara jaina dharmAtIla 24 tIrthaMkarAMnA 'avatAra' mAnaNyAkaDe sarvasAmAnya vyaktIMcA kala disato. paNa vastusthitI tazI nAhI. tIrthaMkara he paramAtmyAce avatAra navheta. viziSTa-viziSTa kALAta janmalele he svataMtra svataMtra Atme agara jIva Aheta. sarvocca AdhyAtmika jJAna mhaNaje kevalajJAna' prApta jhAlyAnaMtara ApalyA urvarita AyuSyAta je niralasapaNe dharmaprasArAce va saMghabAMdhaNIce kArya karatAta tyAMnA 'tIrthaMkara' saMbodhaNyAta yete. AyuSyAcyA aMtima TappyAvara Atmamagna dhyAnAvastheta zarIratyAga karUna te siddha, buddha, mukta hotAta. mahAvIra ase 24 ve tIrthaMkara hote. hetupura:sara jagAcA uddhAra, sajjanAMce pAlana ANi duSTAMcA vinAza he tIrthaMkarAMce jIvanoddiSTa nasate. dayA, karuNA, maitrI, upekSA yA sahaja svAbhAvika bhAvanAMnI te janakalyANa karatAta. sAmAnyata: 24 hI tIrthaMkarAMcA jIvanakrama azAca prakAracA hotA. 'avataraNA' pekSA 'Atmika uttaraNA'vara tyAMcA bhara hotA. bha. mahAvIra koNAcehI avatAra navhate. te manuSyayonIta janmale. tyAMnI svaprayatnAMnI Atmika vikAsAcI sarvocca avasthA prApta kelI. kevalajJAnApAsUna nirvANAparyaMtacyA AyuSyAta lokakalyANa kele. nirvANAnaMtara te koNAtahI vilIna jhAle nAhIta. pratyeka jIva eka 'sat' dravya Ahe. je sat Ahe te nAhIse hoNAra nAhI. mukta jIva lokAkAzAcyA aMtima bhAgI siddhazilevara virAjamAna Aheta. bha. mahAvIrAMcA AtmAhI tethe sadaiva virAjamAna Ahe. bha. mahAvIra AtA puDhehI kadhI avataraNAra nAhIta. ********** 4. janabhASetUna dharmopadeza ApalyAlA sarvAMnA mAhIta Ahe kI 'saMskRta' hI vedakALApAsUna bhAratAcI vAD.mayabhASA hotI. AraMbhIce sarva vAD.maya maukhika svarUpAce hote. sumAre i.sa.pU. cauthyA zatakApAsUna ArSa saMskRtace svarUpa badalUna 'amajAta saMskRta' astitvAta AlI. bhAratAtIla jJAnAcA prakarSa darzaviNAre aneka graMtha tyAnaMtara tayAra hoU lAgale. saMskRta' hI prAya: uccavarNIyAMcI jJAnabhASA hotI. yA sarva kALAta Ama samAja koNatI bhASA bolata hotA ? uccavarNIya suddhA janasAmAnyAta vAvarata asatAnA phakta saMskRtAta bolata hote kI dusar2yA kAhI janabhASA, bolacAlIcyA bhASAhI astitvAta hotyA? jyA veLI samAjAtIla viziSTa varga saMskRtAta bolata hotA, tyAca veLI sarvasAmAnya bhAratIyAMcI janabhASA hotI 'prAkRta'. bhAratAsArakhyA vizAla dezAta ekAca prakAracI prAkRta bhASA asaNe zakya navhate. prAMta, dhArmika paraMparA ANi vyavasAyAnusAra yA bhASA vegavegaLyA hotyA. bharatAcyA nATyazAstrAta aneka prAkRta bhASAMcI noMda Ahe, tyApaikI eka Ahe 'ardhamAgadhI'. bha. mahAvIrAMnI ApalyA AyuSyAcyA zevaTacyA tIsa varSAta jyA bhASeta dharmaprasAra kelA tI bhASA hotI 'ardhamAgadhI'. mahAvIrAMcyA veLI abhijAta saMskRtacI jaDaNaghaDaNa jhAlelIca navhatI. tyAMcA dharmopadeza janasAmAnyAMsAThI hotA. mahAvIrAMnI tyAMcyA kAryakALAta magadha ANi AsapAsacyA pradezAta vihAra kelA. sAhajikna tyAMce upadeza 'ardhamAgadhI' prAkRtamadhye Aheta. mahAvIrAMce he upadeza prathama maukhika ANi naMtara lekhI svarUpAta Ale. te 45 ardhamAgadhI graMtha 'Agama' yA nAvAne prasiddha Aheta. bhASAtajjJAMcyA dRSTIne tyAtIla 3-4 graMtha prAcIna ardhamAgadhI' ce pramANita namune Aheta. 2600 varSApUrvIcI prAkRta samajUna gheNyAsa yA jaina graMthAMkherIja dusarA taraNopAya nAhI. **********
Page #10
--------------------------------------------------------------------------
________________ 5. prAkRta bhASetUna graMthanirmitI bha. mahAvIrAMcyA naMtara sumAre 300 varSAMnI jainadharmAta zvetAMbara ANi digaMbara he bheda disaNyAsa suravAta jhAlI. isavI sanAcyA pahilyA dusar2yA zatakApAsUna digaMbara AcAryAMnI ardhamAgadhIpekSA vegaLyA pracalita prAkRta bhASeta graMthanirmitI karaNyAsa AraMbha kelA. tyA bhASece nAva hote 'zaurasenI'. zUrasena mhaNaje AjacyA bhAratAtIla mathurA AsapAsacA pradeza. tyA prAMtAta sAmAnyata: bolalI jANArI bhASA mhaNaje zaurasenI. prAcIna hiMdI ANi ticyA kAhI upabhASA yA zaurasenI bhASemadhye haLUhaLU badala hota vikasita jhAlyA, ase bhASAvidAMce mhaNaNe Ahe. digaMbara AcAryAMnI jainadharmAce siddhAMta va tattve sAMgaNyAsAThI 'zaurasenI' yA janabhASecA Azraya ghetalA. tyAMce sarva prAcIna sAhitya zaurasenIta Ahe. zaurasenItIla sAhitya kAlakramAne naMtarace asale tarI 'zaurasenI' bhASA 'ardhamAgadhI' itakIca kiMbahunA tyAhUnahI prAcIna Ahe, asA abhyAsakAMcA dAvA Ahe. bhAsa, kAlIdAsa i. saMskRta nATakakArAMcyA nATakAtahI aneka pAtre zaurasenI bhASeta bolatAta. digaMbara AcAryAMnA pAcavyA zatakAnaMtara siddhAMta ANi nyAyaviSayaka graMtha lihiNyAsAThI saMskRta bhASA adhika soyIskara vATU lAgalI. zivAya aneka AcArya ' dAkSiNAtya' asalyAne, tyAMcyA mAtRbhASehUna vegaLyA asalelyA zaurasenIta lihiNyApekSA tyAMnI saMskRta bhASelA pasaMtI dilI. AThavyA navavyA zatakApAsUna digaMbara AcAryAMnI saMskRtacyA joDIlA 'apabhraMza' nAvAcyA prAkRta bhASAMmadhye purANe ANi caritre (carite) lihiNyAsa AraMbha kelA. 'apabhraMza' bhASA yA madhyayugAtIla prAkRta ANi Adhunika bolIbhASA yAMcyAmadhIla duvA mhaNUna dAkhaviNyAjogyA bhASA Aheta. AThavyA zatakApAsUna theTa paMdharAvyA zatakAparyaMta digaMbarIyAMnI saMskRtacyA joDIjoDIne janabhASA 'apabhraMzA'tUna Apale lekhanakArya cAlU Thevale. ********** 6. lokabhASAMzI ghaniSTha saMbaMdha ApaNa pAhileca Ahe kI bha. mahAvIrAMce upadeza 'ardhamAgadhI' bhASeta Aheta. digaMbarAMce prAcIna graMtha 'zaurasenI'ta ANi uttarakAlIna graMtha 'apabhraMzA'ta Aheta. isavI sanAcyA cauthyA pAcavyA zatakApAsUna zvetAMbara AcArya 'mahArASTrI' nAvAcyA bhASeta lihU lAgale. tyAveLacA 'mahArASTra' AjacyA bhaugolika mahArASTrApekSA barAca vistRta asAvA. yAcAca artha 'mahArASTrI' hI prAkRta bhASA bhAratAtalyA bar2yAca moThyA janasamUhAlA samajaNArI hotI. saMskRta nATakAtIla prAkRta gAthA va gIte mahArASTrI bhASeta lihilelI disatAta. 'AMdhrabhRtya sAtavAhana' vaMzAne mahArASTrAvara barAca kALa Adhipatya gAjavile. pratiSThAna (paiThaNa) ANi nAsikya (nAzika) hI tyAMcyA rAjyakArabhArAcI keMdre hotI. te rAje prAkRta bhASelA uttejana deNAre hote. vikhyAta zvetAMbara jaina AcAryAMcA vihAra paiThaNa ANi nAzika yethe hota ase. tyAmuLe tyAMnA mahArASTrI bhASA avagata hotI. muLAta padyaracanelA anukUla azI mahArASTrI bhASA jaina AcAryAMnI gadyAsAThIhI vAparalI. kAhI pramANAta ardhamAgadhI va zaurasenIcA prabhAva asaNAr2yA yA bhASece nAmakaraNa bhASAtajjJAMnI 'jaina mahArASTrI' ase kele Ahe. zvetAMbara AcAryAMnI cauthyA zatakApAsUna paMdharAvyA zatakAparyaMta yA bhASeta mahAkAvye, purANe, carite, kathA, kamakoza, stotre taseca upadezapradhAna va AcArapradhAna ase zekaDo graMtha lihile. Adhunika bhASAMpaikI kannaDa, gujarAthI, hiMdI, marAThI i. bhASAMtIla prAMrabhIce likhANa karaNyAtahI jaina AcAryAMcA puDhAkAra disato. sArAMza kAya, tara jaina dharmAcA janabhASAMzI asalelA saMbaMdha mahAvIrAMpAsUna AjatAgAyata satata ghaniSThatecA rAhilA Ahe. AjahI tIna cAra prAdezika bhASAMta sahajapaNe pravacana deNAre aneka sAdhu-sAdhvI jaina samAjAta Aheta. **********
Page #11
--------------------------------------------------------------------------
________________ 7. paMcamahAbhUte va ekendriya jIva vaidika athavA brAhmaNa paraMparA ANi jaina paraMparA yAMmadhye kAhI bheda atizaya mUlagAmI Aheta. suprasiddha paMcamahAbhUtAMviSayI doghAMce vicAra uttaradhruva ANi dakSiNadhruvAitake parasparabhinna Aheta. / taittirIya upaniSadAne sRSTIcA krama, 'AtmA-AkAza-vAyU-agnI-pANI-pRthvI-vanaspatI-anna-puruSa' asA sAMgitalA Ahe. pRthvI, jala (Apa), teja, vAyu va AkAza hI paMcamahAbhUte va zarIrAtIla pAca iMdriye yAMcyAmadhIla kAryakAraNasaMbaMdha upaniSadAMnI vAraMvAra sAMgitalelA disato. sAMkhya darzanAta spaSTapaNe namUda kele Ahe kI paMcamahAbhUte hI acetana Aheta, jaDa Aheta. jaina mAnyatA yAcyA agadI viparIta Ahe. muLAta vizvaca koNyA ekAne nirmilele nAhI. hI bAhyasRSTI tyAtIla vividhatesaha anAdi ANi anaMta Ahe. jainAMcyA mate AkAza he ajIva, jaDa Ahe. te eka svataMtra dravya (catagory)Ahe. pRthvI, Apa (jala), teja (agnI), vAyu yAMcyA joDIlA tyAMnI vanaspatIcA vicAra kelA Ahe. pRthvI te vanaspati yA pAcahI goSTIMnA caitanya Ahe, jIva Ahe, prANa Ahe, saMvedanAhI Aheta. pRthvI te vanaspatI yA pAcAMnA phakta ekaca iMdriya Ahe. te mhaNaje sparzendriya. mhaNUna yAMnA 'ekendriya jIva' ase saMbodhale Ahe. 'jaLI sthaLI kASThI pASANI' IzvarAcA sAkSAtkAra hoNe he bhaktipaMthAce vaiziSTya Ahe. paraMtu jainAMcyA mate pRthvI, jala i. kharekhureca 'sajIva' Aheta. tyAMcyAvara AghAta jhAle, prakriyA kelyA, te ApalyA upayogAsAThI vAparaNyAyogya kele kI kramAkramAne ardhamRta va mRta hotAta ; nirjIva banatAta. pRthvI, pANI, agnI, vAyu va vanasatIMzI ApaNa atizaya japUna vartana kele pAhije. jainAMcyA ahiMsA saMkalpanecA prAraMbha ekeMdriya jIvAMcyA rakSaNAne mhaNaje paryAyAne paryAvaraNarakSaNAne hoto. ********** 8. hI mAjhI pRthvI AkAzavANI puNe keMdrAvara sakALI ekA kAryakramAce zIrSakagIta lAgale hote. 'he niLe niLe AkAza, hI hiravI hiravI dharatI' - tyAce dhruvapada hote hI mAjhI pRthvI'. manAlA sparzena jANAre he gIta Ahe. pRthvIviSayIcI kRtajJatA 'pAdasparza kSamasva me' azA zabdAta ApaNa vyakta karato. tilA 'mAtA' kiMvA 'kALI AI' mhaNato. jaina vicAradhAreta pRthvIcA vistRta vicAra vegaLyAca dRSTIne kelA Ahe. jainAMcI 'pRthvIkAyika jIva' hI saMkalpanA nITa samajUna gheU. pRthvIcA mhaNaje mAtI, khaDaka athavA khanijAcA sUkSmAtisUkSma kaNa he jyA jIvAce 'zarIra' mhaNaje 'kAyA' asate to 'pRthvIkAyika jIva' hoya. azA aneka pRthvIkAyikAMcA samUha mhaNaje sthUlapaNe disaNArI mAtI, khaDaka athavA khanije hota. bhUvaijJAnika sAMgatAta kI mAtIcyA ekA sUkSma aMzAcyA AzrayAne sahasrAvadhI 'baeNkTeriyA' rahAta asatAta. jaina vicAra tyA sUkSma jaMtUMviSayI tara sAMgatoca, paNa asehI mhaNato kI to mAtIcA kaNaca muLI jivaMta Ahe. pRthvIkAyikAMcI cetanA 'supta' Ahe. tyAlA sparza' he ekaca indriya Ahe. tyAMce prakAra, yonI (utpattisthAna), zarIrAkRtI, AhAra, zvAsocchvAsa, AyuSya, vyAptI yAMce savistara varNana jaina graMthAta ADhaLate. nAMgaraNe, khaNaNe, jALaNe, ThokaNe, khola ukhaNaNe, tIvra Amle misaLaNe i. mAnavI kriyA pRthvIkAyika jIvAMcI zastre' Aheta. tyA AghAtAMnI te jIva 'ardhamRta' kiMvA 'mRta' hotAta. dhAnya, bhAjIpAlA hI mANasAcI garaja Ahe. pRthvI garajepuratIca vAparAvI. seMdriya khatAMnI jivaMta ThevAvI. khanija sAThyAMcA atirekI vApara, bhUjalAce atirikta zoSaNa pRthvIkAyika jIvAMcyA hiMsece kAraNa Tharato. dharma ANi paryAvaraNAcA kitI surekha meLa Ahe hyA saMkalpaneta !! **********
Page #12
--------------------------------------------------------------------------
________________ 9. pANI hIca jyAMcI kAyA paramezvarAlA 'dayAghana' athavA 'karuNAsAgara' saMbodhaNe, rAmAlA kiMvA kRSNAlA 'ghanazyAma' ANi pANyAlA 'jIvana' mhaNaNe, azA goSTIMmadhUna bhAratIya saMskRtIta pANyAce mahattva adhorekhita kele jAte. 'AcArAMga', 'bhagavatI, 'prajJApanA' ANi 'gommaTasAra' yA jaina graMthAMmadhUna pANyAviSayI samagra vicAra kelelA disato. ___ sAmAnyata: asA samaja Ahe kI jalakAyika (ap-kAyika) jIva mhaNaje pANyAmadhye asalele sUkSma jaMtU. jaina zAstrAta pANyAcyA theMbAcyA AdhAre rahANAr2yA sUkSma jIvAMcI-baeNkTeriyAMcI carcA tara kelI Aheca paraMtu 'pANI' hI jyAMcI 'kAyA' mhaNaje zarIra Ahe tyAMnA 'jalakAyika jIva' mhaTale Ahe. he jalakAyika jIva 'sUkSma'hI Aheta ANi 'bAdara (sthUla)'hI Aheta. pANyAce mukhya dona prakAra Aheta - bhauma (pRthvIvarIla va pRthvIcyA poTAtIla) ANi aMtarikSa (megharUpAta tayAra hoNAre). hima, gArA i. ghanIbhUta pANI Ahe. 'avazyAya' mhaNaje davabiMdU. pAvasAcyA pANyAlA 'zuddhodaka' mhaTale Ahe. garama va gAra pANyAcyA jhar2yAMcA vicAra Ahe. kSArodakAcA artha kaThiNa pANI' karatA yeto. 'AmlodakavarSA' mhaNajeAcid rain asAvA. 'lavaNodaka' he samudrAce khAre pANI Ahe. 'udaolla' mhaNaje havetIla bASpa va ArdratA. hI nirIkSaNe va noMdI sumAre 2000 varSApUrvIcyA Aheta. ___jaina purANAta ullekha Ahe kI 'duSamAduSamA' nAvAcyA du:khamaya kAlakhaMDAnaMtara, kasa nighUna gelelI jamIna punhA kasadAra karaNyAsAThI kSIrodaka, ghRtodaka i. cyA varSA hotAta. dUradarzanavarIla 'vAda-saMvAda' kAryakramAta eka zetItajjJa jamIna kasadAra, jivaMta karaNyAsAThI paMcAmRta prakriyA vAparA' asA sallA deta hote. tyAveLI jaina purANAtIla varIla varSAvAMcI prakarSAne AThavaNa jhAlI. 10. pANyAcA kATekora vApara he ahiMsA tattvAce pAlana 'peyajala saMpata cAlale Ahe', 'yApuDhIla yuddhe pANyAvarUna hoNAra Aheta', yA sadhyAcyA jvalaMta' carcA Aheta. jaina vicAradhAretUna sumAre 2000 varSApUrvIca pANyAcyA vAparAbaddala koNate maulika mArgadarzana miLate, te AjacyA lekhAta pAhU. asaMkhya jalakAyika jIva jevhA ekatrita yetAta tevhA te dRzya pANI' yA svarUpAta yetAta. pratyeka jalakAyika jIva 'pRthak sattva' Ahe. he jIva 'suptacetanA' yukta Aheta. tyAMnA ekaca iMdriya mhaNaje 'sparzendriya' Ahe. pRthvIkAyikAMpramANeca tyAMnA yonI, zarIra, AhAra i. sarva kAhI Ahe. pratyekAne pANI agadI garajepurate vAparale tara sAhajikaca jalakAyika jIvAMce rakSaNa hote. pANyAce muLAtale sparza, rasa, varNa, gaMdha he guNa jyA jyA kriyAMmuLe badalUna jAtAta tyA tyA sarva kriyA pANyAcI zastre' Aheta. mAtI, tela, kSAra, agnI i. jalakAyika jIvAMcI 'zastre' Aheta. iMdriyavikala manuSyAMnA jyApramANe duHkhAcI vedanA hote tazIca yA jIvAMnA hote. pANyAcA kATekora vApara mhaNaje ahiMsececa pAlana hoya. 'pANyAcA kamIta kamI vApara' heca jaina sAdhu va zrAvaka AcArAce sUtra disate. mAsemArI, sarovara-talAva sukaviNe, vAhatyA jhar2yAMce pANI aDaviNe i. goSTI jaina zrAvakAMsAThI varNya mAnalyA Aheta. vaidika athavA brAhmaNa paraMpareta snAna, pUjA, abhiSeka, atisvacchatA i. madhye pANyAcA jo saDhaLa hAtAne vApara kelA jAto tyAbaddala jaina graMthAta nArAjI vyakta kelelI disate. pANyAne hoNAr2yA bAhya zuddhIpekSA AtmazuddhAra bhara disato. 'jalasnAnAne mokSa miLata asatA tara sarva jalacara kevhAca uddharUna gele asate' - ase udgAra 'sUtrakRtAMga' graMthAta ADhaLatAta. **********
Page #13
--------------------------------------------------------------------------
________________ 11. pANyAtIla sRSTIcA vicAra sarvasAmAnya hiMdU dharmIyAMcyA jIvanapaddhatIta jalavisarjanAlA ananyasAdhAraNa mahattva Ahe. piDhyAnpiDhyA ApaNa devAce nirmAlya, nadIta visarjana karIto. nadIta, samudrAta gaNapatIMce visarjana karato. nadyAMmadhye va vizeSataH gaMgA nadIta asthivisarjanahI karato. jaina AcArapaddhatIta azA visarjanAlA sthAna nAhI. 'prajJApanA' Adi jaina graMthAta jalAcyA AzrayAne rahANAr2yA jIvAMcA vistRtapaNe vicAra kelA Ahe. pANyAcyA AdhAre aneka prakArace trasa (hAlacAla karU zakaNAre) va sthAvara (hAlacAla karU na zakaNAre) jIva rAhatAta. jethe jethe jIvasRSTI Ahe tethe tethe tI jalakAyikAcyAca AdhAre Ahe. zaMkha, kacchapa (kAsava), taMdulamatsya, mahAmatsya i. aneka jalacara jIva pANyAta rAhatAta. tyAMnA pratyekAlA kitI kitI indriye Aheta yAcAhI vicAra kelA Ahe. zevALa, panaka i. jalastha vanaspatisRSTIhI vicArAta ghetalI Ahe. yA jIvAMcI rakSA karaNyAce Adeza vAraMvAra dile Aheta. jaina graMthAta koNatyAhI nirupayogI goSTIMce visarjana pANyAta karAvayAsa sAMgitalele nAhI. 'muMgI, kiDe, hiravaLa i. nasalelyA ThikANI mala-mUtra-kapha i. cA tyAga karAvA', ase mhaTale Ahe. ziLe-pAke anna, itara kacarA hA dekhIla azA ThikANI TAkAvA jethe koNAlAhI ghRNA utpanna hoNAra nAhI, jethe pRthvI va pANyAtIla jIvAMcI hAnI hoNAra nAhI. pAribhASika zabdAta yAlA 'pariSThApanikA samiti' athavA 'vyutsarga' mhaNatAta. ___ vAparA ANi phekA' saMskRtIta sadhyA kacar2yAce DhIga pracaMDa DokedukhI Ahe. yA samasyA jyA kALAta nirmANaca jhAlyA navhatyA, tyAMcAhI dUradarzitvAne vicAra karUna, jaina paraMparene tyAlA jIvavijJAna, nAgarikazAstra va dharma yAMcA AdhAra dilA. he lakSaNIya Ahe. ********** 12. dainaMdina jIvanAta vanaspatIMcA vApara hiMdU ANi jaina paraMparAMce pAlana karaNAr2yA dhArmika samudAyAta, dainaMdina vyavahArAta vanaspatIMcyA vAparAbAbata lakSaNIya bheda disato. doghAMcI svayaMpAkAcI paddhata vegaLI Ahe. jaina paddhatIta sAmAnyata: kothiMbIra, hiravI mircI, kaDhIpattA, ole khobare i. goSTI kamI vAparalyA jAtAta. sukyA masAlyAcA vApara adhika kelA jAto. jevaNAtale padArtha banavatAnA DALIMnA prAdhyAnya dilele asate. tAje liMbU, hiravI caTaNI, koziMbIra, 2-3 bhAjyA asA 'menyU' pAraMpArika jaina bhojanAta nasato. loNace, pApaDa, sAMDage, gaTTe, bAphale, bATI, DhokaLe, zeMgoLyA i. padArthAMcI relacela asate. vaidika paraMparetIla RSi-munI kaMdamuLe, pAne, phaLe ityAdIMcA AhAra gheta asalyAce ullekha aneka hiMdU graMthAta yetAta. AjacyA hiMdU upavAsa paddhatIta baTATA, ratALI, suraNa, sAbudANA yAMcA sarasakaTa vApara kelA jAto. jaina upavAsAta (anazanAta) phakta varIlaca navheta tara koNatehI khAdyapadArtha varNya mAnale jAtAta. baTATA, ratALI i. kaMda 'anaMtakAyika vanaspatI' asalyAne dhArmika dRSTIne kAyamaca varNya mAnalyA Aheta. bela, tuLasa, dUrvA, vividha prakAracI patrI, viziSTa raMgAcI phule, aneka prakAracyA bhAjyAMce naivedya - hI sarva hiMdU pUjApaddhatIcI vaiziSTye Aheta. jaina pUjApaddhatIta yAMnA sthAna nAhI. maMdiramArgI jaina samAjAta viziSTa kALAta phulAMcI 'AMgI' caDhavilI jAte paraMtu digaMbara jaina loka akSatA, sukA-mevA, kezara i. 'koraDyA' padArthAMcA vApara karatAta. sthAnakavAsI jaina mUrtipUjA karIta nAhIta. roganivAraNAcyA pAraMpArika jaina paddhatIta hiravyAgAra jivaMta vRkSAMcI, vanaspatIMcI sAle, pAne, muLe, phaLe yAMcA vApara TALalA jAto. svayaMpAka, upavAsa, pUjApaddhatI ANi roganivAraNa yAMmadhye vanaspatIMcA upayoga karatAnA, hiMdU ANi jaina vicAradhArA spaSTapaNe vegaLyA disatAta. **********
Page #14
--------------------------------------------------------------------------
________________ 13. vanaspatItIla caitanyAce svarUpa ApaNa pAhileca Ahe kI jaina zAstrAnusAra je pAca ekeMdriya jIva Aheta, tyAMmadhye vanaspatIMcI gaNanA kelI Ahe. tyAMnA 'vanaspatikAyika' jIva ase saMbodhale Ahe. 'AcArAMga', 'sUtrakRtAMga', 'bhagavatI' ANi 'prajJApanA' yA ardhamAgadhI graMthAMmadhye vegavegaLyA dRSTikoNAtUna vanaspatIMcA vistArAne vicAra kelelA disato. vanaspatIMnA asalele sparzedriya, tyAMcI utpattisthAne, cetanatva, vanaspatIMce liMga, AhAra, vanaspatIMcA ApalyA AhArAta va auSadhAta upayoga, tyAMcI zarIrAkRtI, zvAsocchvAsa, AyuSya i. sarva prakAracA vicAra tyAta yeto. AcArAMgAcA prathama khaMDa sarvAdhika prAcIna asUna, sAkSAt mahAvIravANIce bareca aMza tyAta pramANita svarUpAta upalabdha Aheta - ase abhyAsakAMce mata Ahe. he mata grAhya mAnale tara AcArAMgAtIla vanaspativiSayaka vicArahI isavI sanApUrvIcyA sahAvyA zatakAtIla Aheta. tyA vAkyAMcA anuvAda yethe deta Ahe. "manuSya janmato. vanaspatIhI janmate. manuSya vADhato. vanaspatIhI vADhate. donhI caitanyayukta Aheta. chedanabhedana kelyAvara donhIhI 'mlAna' hotAta. manuSya AhAra karato. vanaspatIhI karate. donhIhI anitya ANi azAzvata Aheta. manuSyAmadhye jazI cayApacaya prakriyA asate, tazIca vanaspatItahI asate. manuSyApramANeca vanaspatIlAhI sukha-duHkha saMvedanA, nidrA, icchA, roga hyA avasthA asatAta. zastrAghAtAcyA maMda - tIvratenusAra doghehI jakhamI, mUrcchita athavA mRta hotAta. ' DaoN. jagadIzacaMdra basu ANi tyAnaMtarace vanaspatizAstrajJa, aneka atyAdhunika upakaraNAMcyA sahAyyAne yA kSetrAta kAryarata Aheta. tyAMnI kADhalele niSkarSa ANi varIla varNana yAtIla sAmya kharokharaca vismayajanaka nAhI kA ? jaina zAstrAtIla kAhI tathye mAtra AjaparyaMta vikasita vanaspati-vijJAnAzI meLa khAta nAhIta, hehI namUda karAvese vATate. ********** 14. vanaspatIMcI iMdriye : mahAbhArata va jainazAstra mahAbhArata hA mahAkAya graMtha samakAlIna jJAna-vijJAnAcA koza mAnalA jAto. tyAmadhIla zAMtiparvAcyA 184 vyA adhyAyAta 'bhRgu muni' ANi 'bhAradvAja' yAMcyAtIla vanaspativiSayaka saMvAda prastuta kelA Ahe. bhAradvAjAMcyA mate vRkSa he pAMcabhautika nAhIta va iMdriyayuktahI nAhIta. bhRgUMnA he mata ajibAta mAnya nAhI. tyAMcyA mate vRkSa pAMcabhautika Aheta ANi seMdriyahI Aheta. bhRgUMcyA matAcA sArAMza asA Ahe - "vRkSa he uSNatene mlAna hotAta, tyAMcI sAla sukate, phaLe-phule pikUna gaLatAta mhaNUna tyAMnA 'sparzasaMvedana' Ahe. vAdaLa, vaDavAgnI ANi vIja paDaNe yAMcyA dhvanIMnI te ghAbaratAta, phaLephule paDatAta mhaNUna tyAMnA 'zravaNeMdriya' Ahe. vRkSa, latA vADhatAnA ApApale ucita mArga nivaDatAta. mhaNUna te 'pahU' zakatAta. sugaMdha, durgaMdha, dhUpa i. nI vRkSa rogarahita hotAta, baharatAta mhaNUna tyAMnA 'ghrANeMdriya' Ahe. muLAMdvAre vRkSa pANI zoSUna ghetAta, rogarahita hotAta mhaNUna tyAMnA 'rasaneMdriya' Ahe. vRkSa he pANI zoSUna, uSNatA va vAyUMcyAmadatIne pacanakriyA karatAta, vADhatAta. vRkSa he sacetana Aheta. " jaina mAnyatenusAra vanaspatikAyika jIvAMnA phakta sparzedriya Ahe. sparzaMdriya (tvacA) soDUna cAra iMdriye va mana hI pratyakSa dravyarUpAne upasthita nasalI tarI tyAMcyA zaktI bhAvarUpAne vanaspatIMmadhye asatAta. vaijJAnika dRSTIne vanaspatIMnA, iMdriyadhArI jIvAMpramANe spaSTa svarUpAta ekahI iMdriya nasate. sarva kArye vanaspatI ApalyA tvacemArphataca karatAta. jyA iMdriyasaMvedanA vanaspatIta ADhaLatAta tyAMcyA mAge vicArazaktI, mana athavA majjAsaMsthA nasate. vanaspatIMmadhye aneka pratikSipta kriyA disatAta. tyA kevaLa rAsAyanika kiMvA saMprerakAtmaka asatAta. aneka iMdriyAMcyA saMvedanA ApalyAlA vanaspatIMmadhye jANavata asalyA tarI tyAMcI 'tvacA' mukhya asalyAne jaina zAstrAne tyAMnA 'ekeMdriya' mhaTale Ahe.
Page #15
--------------------------------------------------------------------------
________________ 15. mUladravye Adhunika padArthavijJAna va rasAyanazAstrAta mUladravyAMcI (elimeMTas) saMkhyA AttAparyaMtacyA saMzodhanAnusAra 114 Ahe. bhautikazAstra va rasAyanazAstrAta jasajazI pragatI jhAlI tasatazI mUladravyAMcyA saMkhyeta bhara paData gelI. tyA mUladravyAMnA (o, ec, sI, eyU, ene) azA pratIkAtmaka saMjJA Aheta. __ jaina zAstrAta pudgala, skandha, aNu va paramANu he zabda vAraMvAra vAparalele disatAta. 'pudgala' he sRSTIce kAraNadravya Ahe. te 'skandha' mhaNaje samudAya rUpAta AlyAvaraca disU lAgatAta. 'aNu' va 'paramANu' he zabda Adhunika paribhASeta vegavegaLyA arthAne vAparale jAtAta. jaina zAstrAta padArthAcyA lahAnAta lahAna avibhAjya kaNAlA aNu athavA paramANu yA donhI zabdAMnI saMbodhale Ahe. bahudhA te Tama yA arthAne asAveta. aNUcyA ataMrgata racaneviSayI hA vicAra nasAvA. aNUMvara rahANAr2yA guNadharmAMvarUna jaina zAstrakArAMnI mUladravyAMcI gaNanA kelI asAvI. pratyeka aNUvara (1) uSNa va zIta yApaikI eka sparza (2) snigdha va rukSa paikI eka sparza (3) pAca paikI eka rasa (4) dona paikI eka gaMdha ANi (5) pAcapaikI eka varNa rahAto. paramyuTezanacyA niyamAne 2x2454245 = 200 prakArace aNU athavA paramANU Aheta. pratyeka dusar2yAhUna bhinna Ahe. yAcA artha Adhunika bhASeta, jaina zAstrAnusAra mUladravyAMcI (elimeMTas) cI saMkhyA 200 Ahe. mUladravyAMcI vADhatI saMkhyA lakSAta ghetA kadAcit bhaviSyakALAta mUladravyAMcI saMkhyA 200 hoU zakela. nirIkSaNa, ciMtana ANi AdhyAtmika sAmarthya hyA tIna mAdhyamAMcyA sahAyyAne sumAre dona hajAra varSAMpUrvI noMdavilele he niSkarSa Aheta. prAcIna bhAratIya aNuvijJAnAce janaka maharSi kaNAda' yAMnI vaizeSika darzanAta noMdavalelyA niSkarSApekSA he vegaLe Aheta. bhautikI va rasAyanazAstrajJAMnI yAcI adhika cikitsA karaNe atyaMta Avazyaka Ahe. jaina zAstrAta nirdiSTa ekUNa 8 sparza, 5 rasa, 2 gaMdha va 5 varNa yAMcIhI adhika cikitsA vhAvayAsa havI. ********** 16. zabda athavA dhvanIce svarUpa vaidika paraMparetIla 'tarkasaMgraha' nAvAcyA graMthAta 'zabda' (dhvani) hA AkAzAcA 'guNa' mAnalA Ahe. nyAyadarzanAtIla sUtrAnusAra zrotraMdriya (kAna) he AkAzasvarUpa Ahe. dona vastUMcyA ghAta-pratighAtAne 'zabda' nirmANa hoto. nirmANa jhAlelA zabda Apale pratirUpa saMtAna nirmANa karata karata zrotraMdriya arthAt kAnAparyaMta pohocato. zabdajJAnAsAThI zrotraMdriya va zabda yAMcA saMparka (saMnikarSa) Avazyaka Ahe. mAtra zabda hA anitya Ahe. __ jaina zAstrAnusAra 'zabda' hA AkAzAcA guNa nAhI ANi zrotraMdriya (kAna) he AkAzasvarUpahI nAhI. pratyeka iMdriyAlA pUrNatA deNAr2yA jyA 'iMdriyaparyApti' Aheta tyA pUrvakarmAMcyA AdhIna Aheta. tyAnusAraca iMdriyAMce bahyAkAra va iMdriyazaktI TharatAta. ___ jaina matAnusAra, zabda (dhvani, sAuMDa) hA paudgalika (sUkSma paramANUMcA saMghAtarUpa) Ahe. paramANU he nitya asalyAne zabdahI nitya Ahe. arthAt tyAta kamI-adhika avasthAMtare (pariNamana) hota asatAta. AkAzAcA mukhya guNa 'avakAza deNe' hA Ahe. dhvanIcA bodha hoNyAsAThI AkAzAcI jevaDhI AvazyakatA Ahe tevaDhIca vAyUcI suddhA Ahe. kAraNa dhvanIcyA laharI vAyUtUna pasarata kAnAparyaMta pohocatAta. (1) sajIvAcyA prayatnAne utpanna jhAlelA zabda, (2) dona nirjIvAMcyA ghAta-pratighAtAne jhAlelA zabda ANi (3) sajIva-nirjIvAcyA saMparkAtUna-AghAtAtUna nirmANa jhAlelA zabda - ase zabdAMce tIna prakAra jaina graMthAta yetAta. Aja ApalyAlA ase disate kI atidUra ThikANI nirmANa jhAlelA zabda viziSTa vaijJAnika upakaraNAMcyA madatIne ApalyAlA pakaDatA yeto va aikatA yeto. yAcAca artha asA kI dhvanIlA paudagalika vargaNAMcyA svarUpAta mAnaNyAcA jaina zAstrakArAMcA vicAra adhika vijJAnAnukUla Ahe. padArthavijJAnAce abhyAsaka yAvara adhika prakAza TAkU zakatIla. **********
Page #16
--------------------------------------------------------------------------
________________ 17. 'jIva' tattvAkaDe pahANyAce dRSTIkona vaidika paraMparetIla bahutAMzI vicAravaMtAMnI (dArzanikAMnI) AtmA, jIvAtmA va paramAtmA yA saMjJAMcA UhApoha kelelA disato. 'jaina graMthAMmadhye yAMcA vicAra Ahe kA ?' - yAce uttara ekA dRSTIne hokArArthI dyAve lAgate. tarIhI yAMmadhIla cetanatvAlA keMdrasthAnI ThevUna tattva kiMvA padArthagaNanemadhye 'jIva' azIca saMjJA yete. eka cetana tattva saMdarbhAnusAra AtmA, jIvAtmA athavA paramAtmA ase saMbodhale jAte. yA sRSTIta ase 'jIva' mhaNaje iMDivhijyuala solsa kitI Aheta ? yAce uttara Ahe 'anaMta jIva Aheta'. jIvAce mukhya lakSaNa koNate ? 'cetanA' mhaNaje kaoNnzasnesa. tyAlA pAribhASika zabda Ahe 'upayoga'. upayoga dona prakAre kAryarata Aheta. 'jANIva' ANi 'bodha' (jJAna). yA iMDivhijyuala solsa cyA vyatirikta dusarA koNI moThA, mahAn, sarvavyApI, vaiziSTyapUrNa asA 'paramAtmA' nAhI. jIva he koNA ekA paramAtmyAce aMza athavA pratibiMbehI nAhIta. koNatehI dona jIva taMtotaMta ekadusar2yAsArakhe nAhIta. vijJAnAnusArahI pratyeka sajIvAcA DIeme vegavegaLA asato. vegavegaLe dRSTikoNa athavA bhUmikA ThevalyAsa jIvAMce vegavegaLe vargIkaraNa karatA yete. mokSAcyA dRSTIne jIvAMce gaTa dona - 1) saMsArI 2) mukta manAcyA dRSTIne - 1) manasahita 2) manarahita marjInusAra hAlacAla karaNyAcyA dRSTIne - 1) trasa 2) sthAvara indriyAMcyA dRSTIne - ekendriya te paMceMdriya janmAcyA dRSTIne - 1) sammUrchana 2) garbha 3) upapAta garbhAcyA dRSTIne - 1) jarAyuja 2) aNDaja 3) potaja zarIrAMcyA dRSTIne - audArika i. pAca liMgAMcyA dRSTIne - 1) puMliMgI 2) strIliMgI 3) napusaMkaliMgI gatIMcyA dRSTIne - 1) deva 2) manuSya 3) naraka 4) tiryaMca (pazu, pakSI, kITaka i.) viziSTa dRSTikoNa ANi talagrAhI sUkSmatA hI jaina zAstrAcI vaiziSTye, vara dilelyA ekA namunyAtUnahI spaSTa disatAta. **********
Page #17
--------------------------------------------------------------------------
________________ 18. devagati : cAra gatItIla eka svarga ANi naraka yA dona saMkalpanAMmadhUna jagAtalA ekahI dharma suTU zakalelA nAhI. hiMdU, jaina, bauddha, zIkha, muslIma, khrizcana ANi itarahI dharmAta puNyaprakarSAne miLaNArA svarga ANi pApAcaraNAne miLaNArA naraka yAMcI kamIjAsta pramANAta varNane yetAtaca. bhAratAtale 'cArvAka' mAtra he donhI satata nAkArata rAhile. tyAMnA tyAveLI phArase anuyAyI miLAle nasAveta kAraNa tyAMce darzana' svataMtrarUpAne vikasita jhAlele disata nAhI. __ satyAnveSI, bar2yAca pramANAta vijJAnaniSTha, vividha dRSTIMcA samanvaya karaNAr2yA va sUkSma azA jaina zAstrAtahI svarga ANi naraka yAMcI savistara varNane yetAta. devAMce mukhya cAra nikAya (samUha), tyA pratyekAMce kramAne dahA,ATha, pAca ANi bArA upaprakAra, tyA pratyekAMce indra, devAMcI sthiti, AhAra, vedanA, prabhAva, sukha, dyuti, AyuSya i. varNanAMnI svargasRSTI cAMgalIca sajalI Ahe. _itara svargapremIMpekSA yethe jANavalelI eka vegaLI goSTa mhaNaje vividha prakAracyA devAMnA nizcita AyuSya Ahe. kitIhI pradIrgha AyuSya asale tarI te saMpalyAvara tyAMnA anya gatIta jAve lAgaNAra Ahe. yA arthAne jazI manuSyayonI tiryaMcayonI tazIca eka devayonI athavA devagatI Ahe. hiMdU purANAMmadhye brahmA, viSNu, maheza taseca gaNapati, kArtikeya, indra i. devatAMnA anya gatIta jAve lAgaNAra asalyAce saMdarbha miLata nAhIta. jaina AcArAta yA svargIya devadevatAMnA sarvocca pUjanIyatece sthAna dilele nAhI. AdhyAtmika dRSTyA atipragata mAnavI jIvaca sarvocca pUjyasthAnI Aheta. kiMbahunA tIrthaMkarAMcA janma, dIkSA i. vizeSa prasaMgI svargAtIla devadevatA pRthvIvara utaratAta. tyAMcI vaMdanabhaktI karatAta. ___'AtmyAce aMtima prAptavya jo mokSa, to mAtra phakta manuSya janmAtUnaca miLaNAra Ahe' - yAbAbata hiMdU ANi jaina yAMce ekamata Ahe. 19. jIvAMcA bhramaNavRttAMta jaina va hiMdU donhI vicAradhArAta yonIMcI' mhaNaje vegavegaLyA spesIjcI saMkhyA 84 lAkha sAMgitalI Ahe. '84 lakSAMcA pherA' hI saMkalpanA bhAratabharAtIla saMtasAhityAta vyakta jhAlelI disate. ____ i.sanAcyA pahilyA-dusar2yA zatakAta AMdhrapradezAta 'kundakunda' nAvAce prakhyAta digaMbara AcArya hoUna gele. 'dvAdaza (12) anuprekSA' hA tyAMcA eka prasiddha graMtha Ahe. tyAmadhye ciMtanAsAThI 12 mudde dile Aheta. bArAMpaikIeka Ahe 'saMsAra-anuprekSA'. hA graMtha 'zaurasenI' prAkRtAta Ahe. tyAmadhye tyAMnI pratyeka jIvAcA (iMDivhijyuala sola) dilelA bhramaNavRttAMta asA Ahe - 1) anaMta-anaMta bhavabhramaNAta mI (iMDivhijyuala sola) sarva pudgalAMnA (paramANU-saMghAtAMnA) sparza karUna bhogale Ahe. he mI anekadA kele Ahe. ekahI pudgala a-sparza rAhilelA nAhI. hAca mAjhA 'pudgalasaMsAra' ! 2) lahAna-moThyA AkArAcI zarIre dhAraNa karUna mI trailokyAtIla sarva kSetrAMmadhye janmalo agara mRta jhAlo Ahe. ekahI kSetra' (spesa) ase zillaka nAhI kI jethe mI janma-maraNa kele nAhI. hAca mAjhA kSetrasaMsAra' ! 3) 'kAlA'cA (TAima) atyaMta sUkSma bhAga mhaNaje 'samaya'. yA sarva samayAMcyA 'paMktImadhye' mI anaMta veLA utpanna jhAlo va mRta jhAlo. hAca mAjhA 'kAlasaMsAra' ! 4) naraka, tiryaMca, deva va manuSya yA cArahI gatIta jAUna mI atyaMta alpa athavA pradIrgha AyuSye bhogalI Aheta. hAca mAjhA 'bhavasaMsAra' ! 5) janmojanmI phirata asatAnA pratyeka veLI mAjhe 'sUkSma karmazarIra'hI mAjhyAbarobara hote. kiMbahunA karmazarIrAnusAraca malA vara ullekhalele 'saMsAra' prApta jhAle. hAca mAjhA 'bhAvasaMsAra' ! he sarva vicAra mAnaNe agara na mAnaNe hA zraddhecA bhAga Ahe. to kSaNabhara bAjUlA ThevalA tarI ApalyA AdhyAtmika pratibhe'ne ulagaDUna ThevalelA hA bhramaNapaTa mhaNaje jaina vicAradhAretIla jaNU 'vizvarUpadarzana'ca Ahe ! **********
Page #18
--------------------------------------------------------------------------
________________ 20. svAvalaMbana 'svAvalaMbana' ANi 'paraspara-sahakArya' he donhI naitika ANi sAmAjika sadguNa Aheta. varavara pahAtA kAhIse paraspara-virodhI bhAsale tarI donhIMmAgacyA bhUmikA ekatritapaNe vyaktimatva-vikAsAlA pUrakaca TharatAta. itara jIvAMbarobara jagata asatAnA jarI 'sahakArya' bhAvanelA mahattva asale tarI AtmakalyANa' agara 'AdhyAtmika pragatI'sAThI mAtra jaina zAstra saMpUrNa svAvalaMbanAcA agara svayaMpUrNatecA Adeza dete. yA pUrvIcyA lekhAta pAhilyApramANe pratyeka jIva (iMDivhijyuala sola)svataMtra Ahe. karmAMcyA yogAne viziSTa mAnavI jIva kuTuMbAcA, samAjAcA, rASTrAcA athavA vizvAcA ghaTaka asalA tarI pAramArthika dRSTIne to ekaTA' Ahe. tyAcyA pratyeka cAMgalyA vAITa karmAMcA kartA va bhoktA toca Ahe. svata:cyA unnatIlA athavA patanAlA toca jabAbadAra Ahe. tyAcyAmadhIla 'cetanA' anaMta jJAna, sAmarthya, saukhya i. guNAMnI paripUrNa Ahe. mAnavI yonI sona itara yonImadhye karmaphalAMcyA bhogAlA mahattva asale tarI mAnava saMpUrNapaNe karmaparataMtra' agara 'karmAcyA hAtace bAle' nAhI. jaina zAstrAnusAra 'puruSArtha' mhaNaje - karmAMvara (daiva, niyatI, nazIba, bhoga) mAta karUna naitika va AdhyAtmika unnatI karaNe. AtmakalyANa agara AtmasAkSAtkAra kadhIhI 'sAmudAyika' nasato. tI ekaTyAcIca tapasyA asate. gurU phakta mArgadarzaka asatAta. 'ahaM tvA sarvapApebhyo mokSayiSyAmi mA zuca:' he zrIkRSNavacana AtmakalyANAcyA bAbatIta lAgU paData nAhI. jaina paribhASeta paraspara sahakArya' bhAvanelA vyavahAra-nayAcyA dRSTIne mahattva Ahe tara 'svAvalaMbana' he nizcayanayAnusAra AtmakalyANakAraka Tharate. 21. pathapradarzaka zAstra AtmonnatIcI icchA asaNAr2yA vyaktIlA tIrthaMkara agara AcArya kazA prakAre madata karU zakatAta ? 'te ApalyAbarobara koNAlA mokSAlA neU zakatAta kA ?' - yAce uttara arthAtaca nakArArthI Ahe. te jyA vATene gele to 'patha' arthAt 'mArga' tevaDhA te dAkhavitAta. kAlacyA lekhAta mhaTalyApramANe mArgakramaNA mAtra 'ekaTyA'lAca karAvI lAgate. bha. mahAvIrAMcyA ciMtanAta 'esa NeyAue magge' asA ullekha vAraMvAra yeto. yA padAvalIcA artha 'nItisaMpanna' , 'nyAyya arthAt tarkasaMgata' athavA 'tarUna gelelyAMcA mArga' azA vividha prakAre karatAta. eka mAtra nakkI Ahe ka jaina zAstrAta 'pathapradarzana' mahattvAce Ahe. 'jJAnamArgAne jA' athavA bhaktimArgAne jA' athavA 'karmamArgAne jA' ase mArgAMce vividha vikalpa (oNpzansa) jaina zAstra sucavIta nAhI. mokSamArga ekaca Ahe. AraMbhI yA zAstrAcI 'zAbdika mAhitI' (inpharmezana) karUna ghyAvI. tI karUna gheta asatAnA tyAtIla tattva ciMtanAvara 'zraddhA' utpanna hoIla. yA donhIbAbata 'guru' sahAyaka TharatIla athavA svaciMtanAtUnahI tI nirmANa hoIla. zraddhA 'samyak mhaNaje ucita prakAre dRDha jhAlI kI AdhIce mAhitIvajA jJAnahI 'samyak hoIla. je vAcale, mAhitI karUna ghetale va zraddhA ThevalI, tyAlA pratyakSa vyavahArAta taMtotaMta utaravIta gele pAhije. vaijJAnika prayogAta thiarIbarobara kaeNkTIkalalA jitake mahattva Ahe titakeca adhyAtmAta jJAnAbarobara 'AcaraNA'ce mahattva Ahe. ahiMsA, saMyama ANi tapa he AcaraNAce AdhArastaMbha Aheta. jJAna, zraddhA va AcaraNa he tIna svataMtra dhAge nAhIta. tyAMcAhI ekamekAMcyA madatIne gopha viNalA jAto. magaca jaina tattvajJAnAtIla sUtra banate - 'samyagdarzanajJAnacAritrANi mokSamArgaH / '
Page #19
--------------------------------------------------------------------------
________________ 22. nirarthaka hAlacAlI manAcyA, vAcecyA ANi zarIrAcyA koNatyAhI sthUla agara sUkSma hAlacAlIMnA jaina paribhASeta 'yoga' mhaNatAta. vivekI, vicArI manuSyAne pratyeka hAlacAla bhAna ThevUna, sAvadhapaNe mhaNajeca 'apramatta' rAhUna karAvI azI apekSA Ahe. jaina 'zrAvaka' arthAt gRhasthAsAThI yAbAbata vizeSa mArgadarzana kele Ahe. upajIvikesAThI, ArogyapUrNa va AnaMdI jIvana jagaNyAsAThI zarIra, mana ANi vANI satata kAryarata rahANAraca ! gItA suddhA sAMgate, 'na hi kazcit kSaNamapi jAtu tiSThatyakarmakRt' - jIvita vyaktI kSaNabharahI hAlacAlIzivAya rAhU zakata nAhI. paraMtu jyA hAlacAlI kelyAne svata:ce kAhIsuddhA prayojana sAdhata nAhI ANi itarAMnA mAtra upadrava hoto azA hAlacAlIMnA 'nirarthaka' (jaina paribhASeta 'anarthadaNDa') mhaNatAta. basalyAbasalyA pAya jorajorAne halaviNe, anAvazyaka hAtavAre karaNe, udyAnAta basalyAvara vinAkAraNa jamIna ukaraNe agara hiravaLa upaTaNe, kAThI hAtAta gheUna disela tyA vastUvara mArata jANe, ugIcaca phule, pAne kuskaraNe, phulapAkhare pakaDaNe, ALasAne kiMvA bephikirIne kacarA khiDakItUna bhirakAvaNe, gaMmata mhaNUna kADyApeTIcyAkADyA jALaNe, veLa jAta nAhI mhaNUna niMdA-cugalI (gaoNsipiMga) karaNe, dArU-jugAra i. vyasanAMcyA nAdI lAgaNe va itarAMnA lAvaNe, nirarthaka cALA mhaNUna kAhItarI caghaLata rahANe, thApA mAraNe, pANyAce naLa vinAkAraNa cAlU ThevaNe, aphavA pasaraviNyAta sahabhAga gheNe - azI akSaraza: zekaDo udAharaNe detA yetIla. he sarva anarthadaMDa kaTAkSAne TALale pAhijeta. kaoNmanasensane athavA nAgarikazAstrAcyA abhyAsAnehI ApaNa hyA sarva goSTI TALU zakato. 'pramAdacaryA' yA zIrSakAkhAlI jaina dharmAne tyAlA AcArazAstrAta sthAna deUna lakSa vedhUna ghetale he vizeSa !
Page #20
--------------------------------------------------------------------------
________________ 23. hAnikAraka dhyAne koNatI ? sAre jaga pataMjalI munIMcyA aSTAMgayogAtIla 'dhyAnA'kaDe (meDiTezana) dhyAna lAvUna basale Ahe. bauddha tattvajJAnAtUna vikasita jhAlelyA prekSAdhyAnA'cyA abhyAsAsAThI bhAratAmadhye kevaDhA 'spiricyuala TUrijhama' surU jhAlA Ahe ! jainAMnI koNatyA dhyAnAMnA 'hAnikAraka dhyAne mhaTale Ahe ? jaina paribhASetIla su-dhyAne ANi kudhyAne samajAvUna gheU. __sAmAnya saMsArI mANUsa vyavahArAta aneka cAMgalyA taseca vAITa goSTItahI ekAgra (jAsta acUka zabda vyagra') rAhU zakato. manAcyA vyagra hoNyAcyA zaktIce sAmarthya jevhA sAMsArika ciMtanAsAThI vAparale jAte tevhA te AdhyAna' asate. parAkoTIcyA krUra vicArAMnA 'raudradhyAna' mhaTale Ahe. Arta va raudra dhyAne azubha Aheta. ArtadhyAna : 'arti' mhaNaje pIDA, du:kha. tyAtUna tyAcyAzI je saMbaMdhita te 'Arta'. 1) aniSTa goSTa prApta jhAlyAvara vyAkuLa hoUna tyApAsUna dUra jANyAcI ciMtA. 2) iSTa goSTIcA viraha jhAlyAsa ticyA prAptIcI ciMtA. 3) zArIrika, mAnasika pIDAMcyA (rogAMcyA) nivAraNAcI ciMtA. 4) bhogopabhogAMcI sAdhane miLaviNyAcI tIvra lAlasA va saMkalpa. azA ArtadhyAnAta buDUna gelyAne ApalyAca sakArAtmaka cetanAzaktIcI hAnI hote. AjUbAjUcyA vyaktI va parisarAtahI ApaNa tyA ciMtAMcI lAgaNa karato. raudradhyAna : jyAce citta krUra va kaThora asate tyAlA 'rudra' arthAt 'bhayaMkara' mhaTale Ahe. hiMsaka, ghAtaka, nRzaMsa kRtyAMcyA vicArAMmadhye va niyojanAmadhye buDUna jANe he 'raudradhyAna' Ahe. yA dhyAnAne hoNArI svata:cI va itarAMcI hAnI sarvAta bhISaNa asate. udA. AtaMkavAdI halle, khunAcyA yojanA i. patnIcA viraha sahana na hoUna jevhA tulasIdAsa 'sarpAcyA dorI' varUna ratnAvalI'lA bheTAyalA gele tevhA tI udgAralI, 'hIca taLamaLa va ekAgratA IzvaradarzanAsAThI vAparalI asatIta tara !' patnIce heca udgAra tulasIdAsAMcyA jIvanAta krAMtI ghaDaviNAre Tharale. jaina paribhASeta, tulasIdAsAMce ArtadhyAna he dharmadhyAnAta pariNata jhAle. 'dharmadhyAna' va 'zukladhyAna' hI zubhadhyAne asUna tI hitakAraka Aheta. **********
Page #21
--------------------------------------------------------------------------
________________ 24. vItarAga jina 'vIta' he vizeSaNa Ahe. te 'vi+i' yA kriyApadApAsUna banale Ahe. 'vItarAga' hyA zabdAce spaSTIkaraNa azA prakAre dile Ahe - 'rAga mhaNaje AsaktI dUra nighUna gelI Ahe jyAMcyApAsUna azA vyaktI'. bolI marAThI bhASeta, 'rAga' mhaNaje 'krodha'. saMskRta va prAkRtAta mAtra 'rAga' mhaNaje raMgavUna TAkaNAr2yA bhAvanA arthAt AsaktI. jaina zAstrAta 'vItarAga' zabda tIrthaMkara, kevalajJAnI va ekUNaca nirAsakta vyaktIMsaMbaMdhI upayojitAta. hAca artha vegaLyA dRSTIne 'jina' zabdAta aMtarbhUta Ahe. aMta:karaNAtIla sarva vikArAMnA jiMkaNAre, tAbyAta ThevaNAre te 'jina'. azA jinAMce anuyAyI te jaina. AcArya kundakundAMnI (sumAre i. sa. 2 re zataka) prathama 'jeNNa' zabda vAparalelA disato. tyAnaMtara kityeka zatakAMnI AjacA 'jaina' zabda rUDha jhAlA. prathamapAsUna hA dharma 'nigraMtha' (niTha) nAvAne pracalita hotA. (saMdarbha : pAlI graMtha) jaina zAstrAnusAra, 'kaSAya' mhaNaje cittAlA gaDhULa karaNAre vikAra ! krodha, mAna (ahaMkAra), mAyA ( kapaTa, DhoMga) ANi lobha he cAra kaSAya Aheta. krodha va mAnAcA saMbaMdha 'rAgA'zI mhaNaje AsaktIzI Ahe. mAyA va lobhAcA saMbaMdha 'dveSAM'zI Ahe. mhaNajeca 4 kaSAya 'rAga-dveSA'ta aMtarbhUta hotAta. 'dveSa' suddhA 'rAgA'ceca viruddha Toka Ahe. tyAmuLe 'rAga' zabdAta tyAcAhI aMtarbhAva karatA yeto. sArAMza kAya, 'vItarAga' zabda varIla spaSTIkaraNAnusAra atizaya arthapUrNa Ahe. vaidika paraMparetIla kAma, krodha, lobha, moha, mada, matsara yA SaDripUMcA saMkSepahI yAca prakAre 'rAga' zabdAta karatA yeIla. nAhaM rAmo na me vAJchA bhAveSu na ca me manaH / zAnta AsitumicchAmi svAtmanIva jino yathA / / (yogavAsiSTha, vairAgya prakaraNa) 'yogavAsiSThA'tIla zrIrAmAcyA toMDacA 'jina' zabda vizeSa lakSaNIya Ahe. donhI paraMparAMnI 'zAnta nirAsakta' AyuSyAlA mahattva dile Ahe. gItetahI 2.56 ANi 4.10 yA zlokAta 'vItarAga' zabda AlelA Ahe. **********
Page #22
--------------------------------------------------------------------------
________________ 25. zalyacikitsA ANi zalyoddhAra Aja 'sarjarI' yA arthAne vAparaNyAta yeNAr2yA 'zalyakriyA' zabdAzI zIrSakAtIla zabdAMce lakSaNIya sAmya disate. ApalyA zarIrAtIla hAnikAraka bhAga oNparezanane kADhUna TAkalA jAto. jaina zAstrAtahI 'zalye dUra karaNyAsaMbaMdhI'cA vicAra Ahe. phakta hI zalye mAnasika Aheta. zalyAMcA saMbaMdha 'mahAvrata' va 'aNuvratAM'zI Ahe. ahiMsA, satya i. pAca vratAMce saMpUrNata: pAlana he 'mahAvrata'. mahAvratAMce AMzika kiMvA yathAzaktI pAlana he 'aNuvrata'. vrate dhAraNa karaNyApUrvI aMta:karaNAcI pUrvatayArI karAvI lAgate. 'zalya' mhaNaje kATA, boca, sala, mAnasika ThusaThusa. zalye dUra karaNe, ukhaDUna TAkaNe mhaNaje zalyoddhAra. zalye tIna Aheta. mAyA, mithyA va nidAna. daMbha, kapaTa, ThagavRttI, dekhAvA, ADaMbara, mAyAvIpaNA yAMcA lavaleza na ThevaNe hA 'mAyAzalyA'cA uddhAra hoya. satyAvara zraddhA, aMdhazraddhA haTaviNe, tarkasaMgata-susaMgata bolaNe-vAgaNe, asatyAlA kaula na deNe hA 'mithyAzalyA' cA uddhAra hoya. 'nidAnazalyA'cA uddhAra karatAnA bhogAMcI lAlasA, abhilASA, kAmanA dUra ThevAvI lAgate. koNatyAhI aihika, prApaMcika lAbhAcyA apekSene mahAvrate agara aNuvrate dhAraNa karAvayAcI nasatAta. yAmadhye mokSaprAptIcI suddhA 'lAlasA' ThevaNe apekSita nAhI. jJAna-darzana- cAritrAcyA yogya ArAdhanene to ApoApa gavasela. hiMdU paraMpareta dhana-dhAnya, samRddhI, Arogya, saubhAgya, saMtAna, Ayurvardhana yA aihika sukhAMcyA prAptIsAThI aneka vratavaikalye saMkalpapUrvaka kelelI disatAta. jaina paraMparetahI 'vidhimArgaprapA' sArakhyA graMthAta ase vratavidhI disatAta. paraMtu sAdhu ANi zrAvaka yAMnI mahAvrate va aNuvrate dhAraNa karatAnA aihika saMkalpapUrtIsAThI tI dhAraNa nayeta, azI jaina zAstrAcI apekSA Ahe. vara varNana kelelI tIna zalye dUra kelyAvara vyaktIlA mahAvrate athavA aNuvrate dhAraNa karaNyAsAThI yogya tI manobhUmikA prApta hote. vratadhAraNenaMtara hI zalye dUra ThevaNyAsAThI 'jAgRta' rahAve lAgate.
Page #23
--------------------------------------------------------------------------
________________ 26. sUDAcA pravAsa "jaina mahArASTrI' nAvAcyA prAkRta bhASeta 'haribhadra' nAvAcyA AcAryAMnI lihilelyA ekA vilakSaNa suMdara kAdaMbarIcA ApaNa Aja paricaya karUna gheNAra Ahota. kAdaMbarIcA kALa Ahe isavI sanAce AThave zataka ! kAdaMbarIce nAva Ahe 'samarAdityakathA' (prAkRta : samarAiccakahA). hI kAdaMbarI marAThIta anuvAdita kelI tara tilA yathArtha nAva dyAve lAgela 'sUDAcA pravAsa'. eka rAjaputra ANi eka purohitaputra yAMcyA 9 janmAMcI salaga kathA 9 prakaraNAta raMgavilI Ahe. pratyeka prakAraNAlA 'bhava' (janma) mhaTale Aheta. kathAnakAlA joDUna aneka upakathAnake, AkhyAyikA, saMvAdahI Aheta. kathAvastu utkaMThAvardhaka ANi zailI rasALa Ahe rAjaputra guNasena ANi purohitaputra agnizarmA bAlapaNace savaMgaDI. agnizarmA atyaMta kurUpa, buTakA. rAjaputra tyAcI vAraMvAra thaTTA karato. gADhavAvara basavUna dhiMDa kADhato. agnizarmAcyA manAta dveSAcI ThiNagI paDate. rAjaputrAcyA manAta moThepaNI pazcAttApAcI bhAvanA yete. to AtA rAjA jhAlelA asato. sAdhU jhAlelyA agnizarmAcI to kSamA mAgato va tyAlA bhojanAce nimaMtraNa deto. atyaMta mahattvAcyA rAjakAryAta guMtalyAne tyAce tIna veLA sAdhUkaDe durlakSa hote. apamAna jivhArI jhoMbato. dveSAne peTalelyA agnizarmA sAdhUcA sUDAcA pravAsa surU hoto. guNasenAcyA sUDa gheNyAcyA icchene to ugra tapasyA karato. pitA-putra, mAtA-putra, sakkhe bhAU, pati-patnI, culata bhAU azA aneka nAtyAMnI te satata puDhIla ATha janma ekatra yetAta. pratyeka janmI agnizarmA guNasenAcA jIva gheNyAce prayatna karato. guNasena zAMta samatAbhAva dhAraNa karato. pariNAmI ekAlA raurava narakagatI ANi dusar2yAlA svargaprAptI hote. jaina tattvajJAnAcA kaNA asalelA 'karmasiddhAMta' yAta kathAnakAcyA oghAta vistArAne samajAvilA Ahe. haribhadrAMcI bahAradAra zailI, kathece vAD.mayIna mUlya vADhavite. jhI. TI.vhI.cyA 'asaMbhava' mAlikecyA sarva 'phaeNnsa'nA yA kAdaMbarIbaddala nakkIca kutUhala vATela.
Page #24
--------------------------------------------------------------------------
________________ 27. bhAvanAMce raMgataraMga sthaLa, kALa, paristhitI ANi ApalI zArIrika-mAnasika sthitI yAnusAra ApalyA manAta vicArAMce va bhAvanAMce aneka taraMga usaLata asatAta. jaina tattvajJAnAnusAra he bhAva manAce' nasUna 'AtmyAce' Aheta. te AtmyAce sthAyIbhAva nasUna phakta 'paryAya' mhaNaje satata pariNamana hota jANAr2yA avasthA Aheta. __ 'audayika' nAvAce bhAvataraMga aneka Aheta. tyApaikI krodha, mAna (ahaMkAra), mAyA (kapaTa), lobha he cAra 'kaSAya' jaNU AtmyAlA tyA kALApurate gaDhULa karatAta. ApalyA raMgAta raMgavUna TAkatAta. tyAMcyA prabhAvAne Apale vartanahI raMgUna nighate. tyAMnA pAribhASika bhASeta lezyA' ase mhaTale Ahe. ___ sahA lAkUDatoDe vanAta jAtAta. sUrya DokyAvara yeIparyaMta kAma karatAta. tyAMcI zidorI AdhIca mAkaDAMnI paLavilelI asate. bhUka bhAgaviNyAsAThI phaLAMcyA jhADAMcA zodha ghetAta. Tapor2yA, rasALa jAMbhaLAMnI ladalelA vRkSa disato. jAMbhaLe miLaviNyAsAThI 6 loka kramAkramAne 6 upAya utsphUrtapaNe sucavitAta. 1) calA re, cAlavA ku-hADI. saMpUrNa jhADa pADU. 2) nako re, hI ekaca moThI phAMdI toDU. 3) kazAlA ugAca phAMdI ? ikaDacyA dona zAkhA toDU. 4) kAhI garaja nAhI. kAhI ghosaca jhoDapUna gheU. 5) jhoDapaNyAcI kAya garaja ? pikalelI jAMbhaLe jhelyAne alagada kADhU. 6) pAnAMcyA DhigAvara alagada paDalelI jAMbhaLe suddhA DhIgabhara Aheta. tIca khAU. yA bhAvataraMgAMnA jaina zAstrAta kramAne kRSNa (gaDada kALA), nIla (gaDada niLA), kApota (rAkhADI), pIta (pivaLA), padma (oNpha vhAiTa) ANi zukla (zubhradhavala) ase mhaTale Ahe. gIteta jyAlA sAttvika, rAjasa va tAmasa mhaTale Ahe tyA saMkalpanece adhika vizleSaNa jaina tattvajJAnAta bhAvanAMcyA raMgataraMgAMcyA rUpAne pariNAmakArakapaNe prastuta kele Ahe. pratyekAce kaSAya kitI tIvra Aheta va lezyA kitI gaDada Aheta tyAvara tyAlA hoNAre karmabaMdha Tharata asatAta. pratyeka kRtI karatAnA Apale bhAvataraMga nirakhAve azI jaina zAstrAcI apekSA Ahe.
Page #25
--------------------------------------------------------------------------
________________ 28. samiti "samiti" zabda vyavahArAta vegavegaLyA arthAMnI vAparaNyAta yeto. iMgrajItIla (kamiTI) zabdAcA bhAratIya bhAIbaMda mhaNaje 'samiti'. saMghaparivArAta dhyeyaniSTha pracArakAMcyA zistabaddha samudAyAsa 'samiti' mhaNaNyAcA praghAta Ahe. "sam + i'" yA kriyApadApAsUna banalelyA yA nAmAce spaSTIkaraNa jaina AcArazAstrAta azA prakAre dilele ADhaLate - samyak prakAre kelelyA gamana - Agamana ityAdI 5 prakAracyA pravRttI. yA sarva kriyA mANasAne vicAraviveka-pUrvaka karAvyA azI apekSA Ahe. kevaLa jainAMsAThIca navhe tara sarvAMsAThIca yA khabaradArIcyA sUcanA Avazka Aheta. 1) IryAsamiti : sAvadhAnatApUrvaka jANe-yeNe, kI jyA yoge ApalyA va dusar2yA (agadI kiDAmuMgIcyAhI) jivAlA dhokA utpanna hoNAra nAhI. Adhunika kALAta cAlata agara vAhana cAlavata asatAnA mobAilavara na bolaNe, gADI cAlavatAnA vegAvara tAbA ThevaNe, zakyato pablika vheikalane jANe, 'kAra - pUla' karUna jANe, aparAtrI pravAsa TALaNe ase kitItarI prakAra 'IrSyA - samitI'ce hoU zakatAta. 2) bhASAsamiti : satya, hitakArI, parimita ANi saMdeharahita bolaNe hI 'bhASAsamitI' hoya. 'sanasanIkheja brekiMga nyUja' anekadA yA samitIcyA ullaMghanAcIca udAharaNe asatAta. niMdA, cugalI, aphavA i. TALaNe ANi prasaMgI mauna pALaNe heca uttama. 3) eSaNAsamiti : jIvananirvAhAsAThI nirdoSa sAdhanAMnI kamAI karaNe hI eSaNAsamitI hoya. ghAtaka vyavasAyAtUna miLavilelI aphATa saMpattI dhArmika nikaSAMvara tyAjyaca Tharate. 4) AdAnanikSepasamiti : koNatyAhI goSTI ucalatAnA va ThevatAnA AdaLaApaTa na karaNe he hyA samitI svarUpa Ahe. tase kelyAne ahiMsApAlana tara hoteca paNa vastUhI nITa jAgacyA jAgI miLatAta. 5) utsargasamiti : nirupayogI vastUMcI vilhevATa lAvatAnA itara vyaktIMcI va paryAvaraNAcI hAnI na hAIla yAkaDe lakSa ThevaNe hI utsargasamiti hoya. karmAMce baMdha kamI karaNyAce he upAya atyaMta vyavahAropayogI Aheta. mAtra 'vAcAyalA' sope ANi 'vAgAyalA ' cAMgaleca avaghaDa Aheta. **********
Page #26
--------------------------------------------------------------------------
________________ 29. dainaMdina jIvanAta hiMsA-ahiMsA ahiMsecI saMkSipta, saMpUrNa vyAkhyA karaNe kaThiNa Ahe. 'ahiMsA' yA padAtaca nakAra samAviSTa Ahe. tyAmuLe ApoApoca 'hiMsA na karaNe mhaNaje ahiMsA' azI vyAkhyA tayAra hote. 'kAyene, vAcene athavA manAne svata:lA kiMvA dusar2yAlA dukhApata, ijA na karaNe' hI, ahiMsA zabdAcyA spaSTIkaraNAcI pahilI pAyarI Ahe. 'asA ghAta kiMvA ijA svata: na karaNe, dusar2yAkaDUna na karaviNe ANi karaNAr2yAsa anumodana na deNe', hI spaSTIkaraNAcI dusarI pAyarI Ahe. 3 x 3 = 9 prakAre hiMsecA AjIvana tyAga he 'mahAvrata' Ahe. jaina zrAvakAlA (athavA koNatyAhI gRhasthAlA) dainaMdina jIvanAta saMpUrNa ahiMsApAlana azakyaprAya Ahe. zetI karUna dhAnya pikaviNe, svayaMpAka-svacchatA i. karaNe, ghara bAMdhaNe, maMdira bAMdhaNe i. kriyA karatAnA 'sthAvara' jIvAMcI va kAhI pramANAta trasa' jIvAMcI hiMsA hoNAraca. tyA jIvAMviSayI karuNAbhAva ThevUna ANi khabaradArI gheUna jhAlelI hiMsA 'AraMbhI hiMsA' hoya. dravyopArjanAsAThI 'udyama' Avazyaka Ahe. sAdhanazucitA ThevUna ANi satyapAlana karUnahI jhAlelI anivArya hiMsA udyamI hiMsA' hoya. amAnuSa hallyApAsUna bacAva karaNyAsAThI pratihallA agara kvacita vadhahI karAvA lAgela. hI 'virodhI hiMsA' hoya. dainaMdina jIvanAta yA tInahI hiMsA TALatA yeta nAhIta. ___koNatyAhI niraparAdha prANyAcI jANUnabujUna kelelI hiMsA 'saMkalpI hiMsA' Ahe. tI gRhasthAsAThI sarvathA tyAjya mAnalI Ahe. AcArAMgAta ANi ekUNaca jaina zAstrAta 'hiMsA' zabdAsAThI 'AraMbha' ANi 'samAraMbha' zabda yetAta. gIteta cauthyA adhyAyAta 'paNDitA'ce lakSaNa detAnA mhaTale Ahe - 'yasya sarve samArambhA: kAmasaMkalpavarjitAH / ' taseca bArAvyA adhyAyAta kRSNa mhaNato - 'sarvArambhaparityAgI yo madbhaktaH sa me priyaH / ' 'AraMbha'. 'samAraMbha' yA jaina pAribhASika zabdAMcA gItetIla vApara hA khAsaca lakSaNIya Ahe !! ****** ****
Page #27
--------------------------------------------------------------------------
________________ 30. zAMtatAmaya sahajIvana koNatIhI saMvedanAzIla, vicArI ANi pakSapAtarahita vyaktI jagAcyA zAMtatAmaya sahajIvanAcIca icchA karate. bhAratAtIla prabhAvI vicAravaMtAMnI satata ApApalyA parIne ahiMsece mahattva AviSkRta kele Ahe. bha. pataMjalIMnI ahiMselA 'yama'(saMyama) athavA 'mahavrata' mhaTale Ahe. bha. buddha 'paramakAruNika' vizeSaNAne saMbodhita kele jAtAta. jaina zAstrAcI AdhArazilAca ahiMsA Ahe. kiMbahunA jaina dharmAce paryAyI nAvaca 'ahiMsAdharma' Ahe. sAdhUMsAThIca navhe tara zrAvakAMsAThI (gRhasthAMsAThI)hI tyAMnI 'yathAzakti ahiMsApAlanA'vara AdhArita AcAra TharavilA. hiMDaNephiraNe, bolaNe, svayaMpAka-svacchatA i. gRhakRtye, upajIvikecI sAdhane, dharmakRtye, AhArapAna, virodhakAMzaptAmanA, roga pratikAra, vaicArika udAratA ANi akhera samAdhimaraNa - yethaparyaMta ahiMsAbhAvanece ThibakasiMcana kele. vicArAtIla ahiMsA dainaMdina AcaraNAta ANaNyAcA kasozIne prayatna kelA. AhArAcI hiMsA ahiMsecyA dRSTIne atizaya sUkSmatene cikitsA kelI. __AcArAMga' graMtha jaNU ahiMsecI aSTAdhyAyIca Ahe. tyAtIla sUtramaya ardhamAgadhI zabdAMnA layabaddhatA ANi AdhyAtmika anubhUtIMcA 'paratattvasparza' Ahe. ahiMsece he prAcInatama upaniSada Ahe. sumAre 11 vyA zatakAta hoUna gelelyA amRtacandra' nAvAcyA AcAryAMcA, abhijAta saMskRtAtIla zailIdAra graMtha Ahe - 'puruSArtha-siddhi-upAya'. ahiMsecyA sUkSmatara-sUkSmatama vivecanAcA to jaNU kaLasAdhyAya Ahe. yA lekhamAleta, yA donhI graMthAMtIla vecaka vicArAMcA vedha gheNAra Ahota. tyAtIla vicArAMce sAra ase kI, aneka duSpravRttIMnI bharalelyA jagAlA koNatA 'vIra' kAbUta ANU zakela ? 'zastrAcA pratikAra zastrAne' kelA tara ha sAkhaLI tuTaNAraca nAhI. mhaNUna hiMsecA sAmanA karaNyAsAThI 'ahiMse'lA paryAyaca nAhI. prazna asA Ahe kI, punhA navA 'buddha' kiMvA 'mahAvIra' hoNyAcI vATa baghAyacI kI zAMtatApremI buddhimaMtAMnI saMghaTitapaNe vIrazaktI prakaTa karAyacI ? AtA yakSaprazna tAraNahArAMcA nAhI tara agadI tumacA-AmacA Ahe !!! **********
Page #28
--------------------------------------------------------------------------
________________ 31. ahiMsecA mUlagAmI vicAra ANi AcAra 'AcArAMga' hA ardhamAgadhI graMtha ApalyA ATha adhyAyAtUna (adhyayanAtUna) hiMsA-ahiMsekaDe baghaNyAcA eka vegaLAca dRSTikoNa deto. 1) zastraparijJA : pRthvI, jala i. ekeMdriya jIva ANi itara trasa prANyAMnA ApalyA koNakoNatyA hAlacAlI 'zastravat' TharatAta yAcA UhApoha. hiMsesAThI-AraMbha, samAraMbha, daMDa, chaNa ANi vihiMsA yA zabdAMcA upayoga. sahA prakAracyA jIva-samUhAMnA 'abhaya' deNyAsAThI parijJA' mhaNaje vivekAcI AvazyakatA. he tIna pramukha mudde tyAta yetAta. 2) lokavijaya : sAmAnya mANUsa va gunhegAra, paisA va sukhopabhogAsAThI jo 'parigraha' karato tyAmadhye hiMsAdoSa utpanna hotAta. aparigraha mhaNaje AsaktIvarIla vijaya hAca zreSTha vijaya hoya. 3) zItoSNIya : 'hiMsA' svata:ca 'zastra' Ahe. zastraprayogAne zastraprayoga vADhatAta. maitrI va kSamA hI 'azastre' Aheta. kuzala vyaktI zastrapratikAra 'niHzastrA'ne karate. 4) samyaktva : svata:lA va itarAMnA jAcaka baMdhane ghAlaNe, adhikAra gAjavaNe, dAsa banaviNe, zarIra-manAsa chaLaNe - azA hiMsepAsUna dUra rAhaNyAcA sallA, yA adhyayanAta dilA Ahe. 5) lokasAra : kAmabhAvanA, moha va parigraha hiMsezIca joDalele Aheta. tI hiMsA va tyAmuLe hoNAre karmabaMdha TALaNyAce upAya yA adhyayanAta yetAta. 6) dhUta : ahiMsA va satyAcyA 5 kasoTyA yethe dilyA Aheta. tyAtUna ahiMsA pAlanAce vyAvahArika mArgadarzana miLate. tyA kasoTyA azA - pakSapAta na karaNe, vicArI dRSTikoNa, sarva jIvAMzI maitrI, zAstrajJAna ANi svIkRta tattvAMzI niSThA. 7) vimokSa : ahiMsezI susaMgata asA munIMcA AhAra-vihAra ANi samAdhimaraNa. 8) mahAvIrAMcyA tapasyece varNana. tAtparya ase kI 'ahiMsA' he mUlagAmI vrata Ahe. satya, acaurya, brahmacarya va aparigraha hI kevaLa digdarzanArtha dilelI bhinna bhinna nAve Aheta. ahiMsApAlanAce Thoka niyama nAhIta. vyavahArAta dravya, kSetra, kALa va bhAva yAMcA viveka TheUnaca ahiMsA pALAvI lAgate.
Page #29
--------------------------------------------------------------------------
________________ 32. hiMsece kamI-adhika phaLa 'amRtacandra' AcAryAMnI hiMsaka, hiMsya, hiMsA ANi hiMsAphala yAMce je sUkSma varNana kele Ahe, tyAce 'sAra' Aja samajUna gheU. dusar2yAviSayI rAga-dveSa i. vikAra manAta udbhavale kI 'bhAvahiMse'lA AraMbha hoto. ApalyA zuddha AtmasvarUpAcA tyAne ghAta hoto. dusar2yAcyA ghAtApekSA bhAvahiMsA', Apaleca nukasAna adhika karate. khUpa kALajI gheUnahI kiDA, muMgI, DhekUNa i. ciraDale gele tara hiMsAdoSa nAhI. tethe 'dravyahiMsA' (zArIrika hiMsA) Ahe paNa 'bhAvahiMsA' nAhI. 1) luTArU rAtrabhara TapUna basalA. vATasarU AlAca nAhI. manAtIla hiMsAbhAvAmuLe pratyakSa hiMsA na karatAhI luTArUlA hiMsAdoSa lAgato. 2) koNAlA khUpa yAtanA deNyAce manAta Ahe. kAhI kAraNAne detA AlyA nAhIta. 'baghUna gheIna' ase mhaNUna tyAlA soDale tarI tIvra pApabaMdha hoto. 3) sAmAnyata: zeta rAkhaNyAsAThI gophaNa phiravalI. cukUna dagaDa pAkharAcyA varmI lAgalA. hiMsece tIvra' pApa lAgaNAra nAhI. kAraNa hetU tasA navhatA. ___4) ekAne sUDabuddhIne khunAcI yojanA kelI. garIbI va paizAMcyA lobhAne itarAMnI sAtha dilI. khunAcyA yojakAlA atizaya tIvra tara sAthIdArAMnA kamI tIvra pApabaMdha hoto. 5) ekajaNa dusar2yAlA bhara rastyAta tveSAne mArapITa karIta Ahe. kAhIjaNa AnaMdAne tamAzA pahAta Aheta. kAhIjaNa haLahaLata Aheta tara kAhIjaNa mAraNAr2yAsa aDavIta Aheta. kramAkramAne tyAMnA kamI-kamI pApabaMdha lAgatIla. 6) dayAbuddhIne poTAce oNparezana karaNAr2yA DaoNkTaralA puNyabaMdha hoto tara dveSAne poTAta surA khupasaNAr2yAsa tavra pApabaMdha hoto. 7) cAMgale saMskAra karaNyAsAThI mulAMnA saumya zikSA dilI. manAtIla sadbhAvAmuLe pApabaMdha tara nAhIca paNa puNyabaMdha hoIla. hA nItI, sadAcAra va adhyAtmAcA prAMta Ahe. ithe varavara disAyalA ganhA samAna asalA tarI zikSA (pApabaMdha) samAna nAhI. **********
Page #30
--------------------------------------------------------------------------
________________ 33. siddhAntAce sAra saMpUrNa vizva sthUlamAnAne dona tattvAMmadhye vibhAgatA yete. cetana ANi jaDa (jIva ANi ajIva). ApalyAlA dRzya vizvAta 'cetana' nehamI 'jaDA'cyAca sAnnidhyAta disate. mukta jIva caitanyasvarUpa athavA azarIrI asatAta. tyAMce astitva asate paNa sAmAnya mANasAlA jANavata nAhI. saMsArI jIva 'anaMta' asUna tyAMcA zarIrAMzI asalelA saMbaMdha 'anAdi' Ahe. pratyeka zarIrasahita jIva satata 'karma' (hAlacAla yA arthAne) karIta asato. yA lekhApuratA ApaNa manuSyayonIcA vicAra karU. manuSyayonItIla jIva kAyA-vAcA-manAne karma karato. pratyeka karmAcA jIvAmadhye 'Asrava' (Ata yeNe, praveza) cAlU asato. jaina zAstrApramANe karma he ati-ati sUkSma paramANUMce banalele asate. jIvAlA bAMdhate. dusar2yA paribhASeta te jIvAlA 'AvRta' karate. azubha va zubha donhI karmAMnI 'baMdha' hota asato. janmojanmI karmAMcA 'saMcaya' hota rahAto va sukhaduHkhAtmaka phaLe bhogUna jhAlyAvara karmAMcA 'kSaya' hI hota rahAto. yAlAca 'nirjharA' he pAribhASika nAva Ahe. ApalyAlA pAca iMdriye ANi mana yAMcyAbarobaraca vicArazaktI va viveka asalyAne ApaNa karma karaNyAcyA bAbatIta saMpUrNa parAdhIna nAhI. cAMgalyA karmAMcI nivaDa karaNyAce ApalyAlA svAtaMtrya Ahe. tyAbAbata ApaNa mAnasika nizcayAce baLa vAparU zakato. saMyama, vrata i. dhAraNa karUna karmAMcA pravAha rokhU zakato. hAca 'saMvara' hoya. nizcayapUrvaka 'tapa' kelyAne pUrvakarmAMcI 'nirjarA' hI hoU zakate. AThahI prakAracyA karmAMcA nAza hoUna Atmika zuddhIcI sarvocca avasthA prApta hoNe hAca 'mokSa' hoya. "jIva-ajIva-Asrava - baMdha-saMvara- nirjarA-mokSa" hI sarva jaina zAstrAne dilelI pAribhASika nAve asalI tarI tyAtIla AdhyAtmika tathya nakkIca vaizvika svarUpAce Ahe. 'aNuraNiyA thokaDA, tukA AkAzAevaDhA' hI tukArAmAMcI anubhUtI kiMvA jJAnezvarAMnI vizvAtmaka devAkaDe mAgitalele 'pasAyadAna' azAca atizaya unnata AtmyAMce udgAra Aheta. **********
Page #31
--------------------------------------------------------------------------
________________ 34. dharma-adharma : vizvAce anivArya ghaTaka 'dharma' ANi 'adharma' zabdAMcA jagAtIla vicAravaMtAMnI jevaDhA vicAra kelA asela tevaDhA kvacitaca dusar2yA zabdAMcA kelA asela. jaina zAstrAta koNatyA vegaLyA' arthAne he zabda vAparale Aheta, te Aja pAhU. he jagat, vizva athavA 'loka' sahA dravyAMnI (sabsTansa, kaeNTegari) banalA Ahe. jaina darzana vAstavavAdI Ahe. 'je je astitvAta Ahe, te dravya hoya.' dravye sahA Aheta - jIva, pudgala, dharma, adharma, AkAza, kAla. javaLajavaLa sarva bhAratIya darzanAMnI cetanatattva, paramANu, AkAza va kAla yAMcA vicAra kelA Ahe. jaina zAstrAlA ANakhI dona vizeSa saMkalpanA vizvaracanecyA spaSTIkaraNAsAThI Avazyaka vATatAta. 'dharma' ANi 'adharma' saMkalpanA rUDha arthAMpekSA vegaLyA Aheta. 'mozan' ANi 'resT' (inarziA) yAMcyAzI saMbaMdhita asA hA vicAra Ahe. ___'dharma' dravya 'gatizIla' padArthAMcyA gatIlA sahAyya karate. 'gati' nirmANa karIta nAhI. 'adharma' dravya sthitizIla' padArthAMnA tyA avastheta rAhaNyAsa madata karate. sthiti' nirmANa karIta nAhI. hI tattve ajIva, amUrta va sarva lokAkzAta vyApta Aheta. 'gati' va 'sthiti' parasparavirodhI asalyAne tyAlA AdhArabhUta dona svataMtra tattve jainazAstrAne mAnalI Aheta. vijJAnAcyA paribhASeta yAMcA anvayArtha lAgU zakato. sarva grahagola, tAre akhaMDa gatizIla Aheta. tarIhI niyamita kakSeta rAhatAta. svairapaNe phirata nAhIta. nirjIva goSTI jethe, jazA ThevalyA, tazAca rAhatAta. pratyeka sajIva ApalI kuvata ANi icchA yAlA anusarUna gati-sthiti karU zakato. 'enarjI' (UrjA) ANi 'mAs' (vastumAna) yAMsaMbaMdhI kAryarata asalelI 'graeNvhiTezanal phorsa' hI saMkalpanA jaina zAstrAne, tyA veLacyA paribhASeta 'dharma-adharma' yA zabdAMnI vyakta kelI asAvI. jaina zAstrAnusAra vizvAcA niyAmaka 'Izvara' nasalyAne, tyAMnI padArthavijJAnAtIla kAhI niyamAMcA ghetalelA zodha 'dharma-adharma' yA tattvAMcyA rUpAne kelelA disato.
Page #32
--------------------------------------------------------------------------
________________ 35. badala : eka sthAyI bhAva 'sat' tattvAcA zodha hI tattvajJAnAcyA prAMtAta akhaMDa cAlaNArI prakriyA Ahe. koNI sat tattvAsa eka, akhaMDa nitya mAnatAta. koNI 'kSaNika' mAnatAta tara koNI 'pariNAminitya' athavA 'nityAnitya' mAnatAta. jaina zAstrAnusAra je astitvAta Ahe te sat. azI sat dravye sahA Aheta. jevaDhA AtmA (jIva) satya Ahe, tevaDheca aNu-paramANUhI satya Aheta. itarahI 4 dravye satya Aheta. AjubAjUce jaga satya Ahe. mAyA, bhrama, lIlA, kheLa nAhI. sarva sahA dravyAMmadhye tInahI kALI samAna rAhaNArA 'dhruva' aMza Ahe. paraMtu tyAcaveLI parivartanazIla asAhI aMza Ahe. hI parivartane nirmANa hotAta, layAsa jAtAta. punhA navI nirmANa hotAta. utpAda, dhrauvya ANi pra he tInahI, sarva dravyAMmadhye satata ADhaLUna yetAta. badala, parivartana, avasthAMtara he sarva vastUta sadaiva cAlU asate. kAhI badala vegAne ghaDatAta tara kAhI maMdapaNe. khaDakAMcI mAtI hoNe, pisAcA jhukatA manorA kiMcit adhika jhukaNe, himAlaya kiMcinmAtra puDhe sarakaNe, sUryAcI uSNatA kiMcit kamI hota jANe hI atimaMda badalAMcI udAharaNe vijJAnAnehI noMdavilI Aheta. jhADAMmadhIla RtUnusAra badala sahaja disatAta. ApalyAtIla zArIrika-mAnasika badalAMce tara ApaNa svata:ca sAkSIdAra asato. vizvAtIla sahA dravyAMce, ApApalI vaiziSTye dAkhaviNAre kAhI asAdhAraNa guNa Aheta. tyAMmadhye hota jANAre badala, avasthAMtare agaNita Aheta. tyAMnA jaina paribhASeta 'paryAya' mhaNatAta. dravya nehamI guNa va paryAyAsahitaca asate. 'nAsato vidyate bhAvo nAbhAvo vidyate sataH' ase gItA mhaNate. asat kadhI sat hota nAhI. sat kadhI asat hota nAhI. jaina tattvajJAnAlA he mAnyaca Ahe. paraMtu 'sat' he pUrNAMzAne aparivartanIya nAhI. kAhI aMzAMnI badalata rahANe hAhI jaina zAstrAnusAra 'sat' cA svabhAva Ahe.
Page #33
--------------------------------------------------------------------------
________________ 36. kalAMce yogadAna bhAratIya saMskRtItIla kalAviSkArAta jainAMcyA yogadAnAcI kSetre cAra lekhAMmadhUna sthUlamAnAne jANUna gheU. sAhityAta ullekha : 1) 72 kiMvA 64 kalA 2) 'kalAcArya' athavA 'zilpAcArya' asA nirdeza 3) 'asi'(zastra, yuddha); 'masi' (lekhana, lipI); 'kRSi'; 'vidyA' (gaNita, khagola); 'vANijya' ANi 'zilpa' ase kalAMce vargIkaraNa kelele disate. Aja bhAratAta, stimita karaNAre je prAcIna kalAviSkAra Aheta, tyAtIla vAstukalA, mUrtikalA ANi citrakalA yAMmadhIla jainAMce yogadAna lakSavedhaka Ahe. vAstUsaMbaMdhIce prAcIna sAhityAtIla ullekha samavasaraNa arthAt sabhAbhavanAcyA saMdarbhAta Aheta. sopAna, vIthi, vedikA, dhUlizAla, gopuradvAra, mAnastaMbha, caityavRkSa, caityastUpa, prAsAda, zrImaMDapa - hI nAve vaiziSTyapUrNa Aheta. kALAcyA oghAta caitya ANi stUpa hI bauddha vAstukalecI vaiziSTye TharalI. tarI upalabdha stUpAMmadhye mathurecA bhagna stUpa hA atiprAcIna jaina stUpa asalyAcA nirvALA abhyAsaka detAta. prAcIna kALI jaina munI parvata va vanAtIla guMphA ANi koTarAMmadhye ekAMtasAdhanA karIta. orisAta (kaliMga) kaTakajavaLa 'udayagirI' parvatAtIla guMphAsamUhAta 'hAthIguMphA' yethe kaliMgasamrATa 'khAravela'cA saMkSipta caritra-zilAlekha prAkRta bhASeta Ahe (i.sa.pU. 200 ). hA samrATa nizcitapaNe jainadharmI hotA. i.sa.pU. 300 madhIla jaina guMphA paTaNAgayA mArgAjavaLIla 'barAbara' ANi 'nAgArjunI' pahADAta Aheta. yAkherIja rAjagRha, junAgaDha, zravaNabeLagoLa, usmAnAbAda, tamiLanADamadhIla sittannavAsala, bAdAmI tAlukyAtIla aihoLe, auraMgAbAdajavaLIla verULa, manamADajavaLIla aMkAI-TaMkAI ANi itarahI jaina guMphA va guMphAsamUha vaiziTyapUrNa Aheta. gvAlheracyA killyAcyA AsapAsacyA guMphA (15 ve zataka) tIrthaMkarAMcyA bhavya mUrtIMnI lakSa vedhUna ghetAta. guMphAnirmitI hA kalAviSkArAcA pahilA TappA asUna naMtara to maMdire, mUrtI va citrakalecyA svarUpAta adhikAi sauMdaryapUrNa hota gelA. **********
Page #34
--------------------------------------------------------------------------
________________ 37. maMdiranirmitI bhAratIya vAstukalecA vikAsa stUpa, guMphA, caitya, vihAra ANi akhera maMdira, yA kramAne jhAlelA disato. maMdire hA bhAratIya vAstukalecA paramotkarSa Ahe. Aja upalabdha asalelyA svataMtra, saMracanAtmaka (sTrakcarala), sarvotkRSTa akhaMDa maMdirAMcA kALa 10 vyA - 11 vyA zatakAmAge jAta nAhI. mauryakAlIna jaina maMdirAce avazeSa paTaNyAjavaLa lohAnIpura yethe sApaDale. 'aihoLe' yethIla 'meghuTI' maMdira (i.sa. 634) tyAtIla zilAlekhAmuLe mahattvAce Tharate. 'kAlidAsa' va 'bhAravI' yA saMskRta kavIMcyA kALAcI uttaramaryAdA tyAmuLe nizcita jhAlI. 'drAviDI' zailItIla he maMdira abhyAsakAMnA molAce vATate. dhAravADa jilhyamIla dona maMdire (12 ve zataka) yAca zailIta Aheta. 'hoyasALa' rAjavaTItIla (14 ve zataka) 'mUDabidrI' ce maMdira, staMbhAvarIla kamaLAMcyA zilpAMnI cirasmaraNIya Tharate. jhAzI jilhyAtIla 'devagaDa' pahADIvarIla jaina maMdira - samUhAMvara 'nAgara' zailIcA prabhAva disato. madhya pradezAtIla atiprasiddha 'khajurAho' yethIla maMdirAMmadhIla pArzvanAtha, AdinAtha ANi zAMtinAthAMcI maMdire apratima Aheta. madhyapradezAtIlaca 'muktAgiri' maMdirasamUha parvatarAjI ANi dhabadhabyAcyA pArzvabhUmImuLe nayanaramya jhAlA Ahe. yAvara 'mughala zailI'cA prabhAva Ahe. rAjasthAna ANi mAravADamadhye tara 'devAlayAMcI nagare 'ca Aheta. jodhapurace 'rANakapura' yethIla caturmukhI maMdira vAstukalecA ajoDa namunA Ahe. arbudAcala arthAt AbUcyA pahADAtIla 'dilavADA' yethIla pAca pramukha maMdire tara saMpUrNa bhAratIya vAstukalece bhUSaNa Aheta. tyAMcA itihAsa, daMtakathA ANi sauMdaryAnubhUtI - sarva kAhI adbhuta va kalpanAtIta Ahe. saurASTrAtIla zatruMjaya (pAlItANA) ANi giranAra he maMdirasamUha taseca bihAramadhIla 'sammedazikhara' - hI tIrthaMkarAMcyA itihAsAzI saMlagna azI pavitra tIrthakSetre Aheta. 'yAkherIja naSTa jhAlelyA, naSTa kelelyA ANi parivartita kelelyA jaina maMdirAMcI saMkhyA zekaDyAta mojAvI lAgate' - ase purAtattvavid mhaNatAta.
Page #35
--------------------------------------------------------------------------
________________ 38. mUrtikalA kaliMgasamrATa khAravelacyA zilAlekhAtUna (i.sa.pU. 200) spaSTa disate kI i.sa.pU. 3 r2yA-4 thyA zatakAta jinamUrtIcI pratiSThApanA kelI jAta hotI. naMda rAjAMnI kaliMgamadhUna nelelI jinapratimA khAravelane parata ANalI va ticI sthApanA kelI. itihAsakAlIna jaina mUrtIcyA abhyAsAcI vipula sAmagrI ApalyAlA mayurA saMgrahAlayAta ekatrita 47 mUrtIcyAdvAre miLate. tyA mUrtIce vyavasthita vargIkaraNa abhyAsakAMnI karUna Thevale Ahe. kuSANakAlIna ANi guptakAlIna mUrtI, upalabdha mUrtImadhye sarvAta prAcIna Aheta. jaina pratimA vegavegaLyA cihnAMnI aMkita karaNyAcI prathA AThavyA zatakApAsUna surU jhAlI asAvI, ase abhyAsaka mhaNatAta. __dhAtUMpAsUna banavilelyA mUrtImadhye brA~jhacyA (tAMbe + zise) va pitaLecyA mUrtI pramukha Aheta. tyAkherIja dagaDI, saMgamaravarI ANi camakadAra lepa kelelyA mUrtIhI lakSaNIya Aheta. dilavADA maMdirAtIla caturmukhI mUrtI camakadAra lepAMnI cittAkarSaka jhAlyA Aheta. mohena-jo-daDo va haDappA yethe sApaDalelI siMdhu-saMskRtIcyA kALAtIla nagna mUrtI ANi paTaNA saMgrahAlayAtIla jina-pratimA yAMcyAtIla sAmya purAtattvavidAMnI najaresa ANUna dile Ahe. jaina mUrtI prAya: kAyotsarga arthAt khaDmanAta athavA padmAsanAta Aheta. bahutAMzI jina mUrtI dhyAnamudreta Aheta. RSabhadevAMcyA mUrtI khAMdyAparyaMta ruLaNAr2yA kezakalApAMnI yukta Aheta. pArzvanAthAMcyA mastakAvara saptaphaNAMcA nAga utkIrNa kelelA disato. vizAlatecyA dRSTIne madhyapradezAtIla baDavAnIjavaLacI bAvanagajA (84 phUTa) mUrtI ANi zravaNabeLagoLacI 56 phUTa 6 iMca uMcIcI bAhubalIcI mUrtI yA dona mUrtI atizaya prasiddha Aheta. jaina daivatazAstrAta yakSa-yakSiNIMce sthAna mahattvapUrNa disate. sarva tIrthaMkarAMcyA saMrakSaka yakSa-yakSiNIMce sAhityika ullekhahI ADhaLatAta. vividha maMdirAMmadhye staMbha va toraNAMvara aMkita kelelyA cakrezvarI, padmAvatI, aMbikA i. yakSiNIMcyA pratimA, acyutA devI, sarasvatI, naigameza (naimeza) - yA pratimA dekhIla atizaya kalAtmaka Aheta. vividha jaina mUrtIcA kALa, vaiziSTye i.cA savistara paricaya deNAre graMtha vizeSa jijJAsUMsAThI upalabdha Aheta.
Page #36
--------------------------------------------------------------------------
________________ 39. citrakalA jaina citrakalece sarvAta prAcIna upalabdha namune sAtavyA zatakAtIla Aheta. te bhitticitrAMcyA svarUpAta Aheta. tirumalAIcyA jaina maMdirAtIla citre (10 ve-11 ve zataka) vaividhyapUrNa, rekhIva ANi camakadAra raMgAMnI AjahI cittAkarSaka vATatAta. 11 vyA zatakApAsUna 15 vyA zatakAparyaMtacI jaina citre tADapatrAMcyA hastalikhitAMmadhye ADhaLatAta. mUDabidrI (mhaisUra) ANi pATana (gujarAtha) yethIla jaina-zAstra-bhAMDArAta sacitra tADapatrIya hastalikhite vipula Aheta. baDodA saMgrahAlayAtIla kAhI tADapatrIya pratIta soLA vidyAdevI, yakSa va anya devatAMcI rekhIva citrAMkane Aheta. kAgadAcA zodha i.sa.cyA sumAre dusar2yA zatakAta cInamadhye lAgalA. araba dezAMcyA mArgAne kAgada sumAre akarAvyA zatakAta bhAratAta yeU lAgalA. jaina graMthAMcI kAgadAvarIla hastalikhite 12 vyA zatakApAsUna banU lAgalI. 'kalpasUtra' nAvAcyA graMthAcyA sacitra hastalikhita pothyAMcI saMkhyA sarvAta jAsta Ahe. digaMbara jaina-zAstra-bhAMDArAta sacitra hastalikhitAMcI saMkhyAhI lakSaNIya Ahe. lAla, niLA, hiravA, pivaLA yA raMgAMbarobaraca sonerI ANi caMderI raMgAMcA vApara citrAMce sauMdarya ANi mUlya khUpaca vADhavato. sonyApAsUna ANi cAMdIpAsUna raMga banavUna yA 'miniecara peMTiMgja'madhye vAparaNyAta kArAgirAMce ANi citrakArAMce atulanIya kauzalya disate. 'tUlikA' (braza) banaviNAr2yAMnAhI dAda dyAvIzI vATate. yAkherIja kASThapaTa ANi vastrapaTAMvarahI citrakalece utkRSTa namune ADhaLatAta. kASThapaTa he prAmukhyAne tADapatraya pothyAMcyA saMrakSaNAsAThI pothyAMcyA vara ANi khAlI lAvalele disatAta. kevaLa 'kalesAThI kalA' he jaina kalAMce dhyeya nAhI. kalAMcyA aviSkArAtUna tyAMnI dhArmika, naitika va AdhyAtmika unnatIcA saMdeza dilA. saMyama, tapa, vairAgya yAMnA agrabhAgI ThevUnahI, sAmAnya vyAvahArika jIvana jagatAnA te sauMdaryapUrNa va rasapUrNa banavile. bhAratIya saMskRtItIla kalAsaMvardhanAmadhye jaina paraMparene ApalA vATA samarthapachecalalelA disato. jainavidyece 'jaina kalA' he kSetra kityeka dezI-videzI abhyAsakAMnA AkRSTa karIta Ale Ahe. **********
Page #37
--------------------------------------------------------------------------
________________ 40. gujarAthacA rAjA kumArapAla 8-9 vyA zatakAta gujarAtheta cAvaDA (cApotkaTa) vaMzAce rAjya hote. 10 vyA zatakAta tyAMcA parAbhava karUna caulukya kiMvA soLaMkI vaMzAne gujarAthacI sattA hAtAta ghetalI. tInaze varSa yA vaMzAtIla rAje sattAdhIza hote. 'mUlarAja' ANi 'siddharAja' yAMcyAnaMtara 'kumArapAla' rAjA banalA. caulukya (cAlukya) vaMzIya rAje paraMparene zivabhakta hote. prativarSI saurASTrAtIla somanAthAcI yAtrA karIta asata. aneka zivamaMdirehI tyAMnI bAMdhalI. 'hemacandra' nAvAcyA jaina AcAryAMnI 'kumArapAla' rAjAsa prANaghAtaka hallyAtUna vAcavile. ekA varSI somanAtha yAtrecyA prasaMgI te kumArapAlabarobara hote. hemacandrAMcyA upasthitIta, sAkSAta zaMkarAne kumArapAlAsa, pArzvanAthAMcyA rUpAta darzana dile - azI eka AkhyAyikA Ahe. tyAMcyA upadezAne prabhAvita hoUna kumArapAla 'jaina zrAvaka' banalA. hemacandra AcAryAMnA sAhityanirmitIsa anukUla ase vAtAvaraNa upalabdha karUna dile. pariNAmI, 'kalikAlasarvajJa' padavIne alaMkRta azA yA AcAryAMnI tattvajJAna, purANe, ekatihAsika graMtha, vyAkaraNa, chaMda, koza, nyAya, yoga, stotra azI apUrva graMthasaMpadA nirmANa kelI. aneka uttamottama ziSya tayAra kele. kumArapAla 'Adarza zrAvaka' tara hotAca paNa 'Adarza rAjA' hI hotA. tyAne ApalyA rAjyAta sarvatra jinamaMdire ubhAralI, aneka jAcaka 'kara' kamI kele. garIba lokAMsAThI dAnazALA ubhAralyA. niputrika vidhavAMcI saMpattI tyAMcyA hayAtIta sarakArajamA karaNyAcI prathA baMda kelI. zikAra, madyapAna, jugAra, prANyAMcI jhuMja, mAMsAhAra i. nA baMdI ghAtalI. prajelA vyasanamukta karaNyAce prayatna kele. yA kalyANakArI rAjAcyA gauravArtha apabhraMza bhASeta ANi prAcIna gujarAthIta aneka kAvye va lokagIte racalI gelI. ajUnahI tI kRtajJatApUrvaka smaralI jAtAta. 41. megaeN- sIriyala covIsa tIrthaMkarAMpaikI pahile tIrthaMkara AdinAtha RSabhadeva ApalyA vegaLepaNAmuLe khUpaca uThUna disatAta. RgvedAtIla 'RSabha vizvAmitra' sUktAMmadhUna zramaNa paraMparecI kAhI vaiziSTye najareta bharatAta. yajurveda, atharvaveda, viSNupurANa ANi agnipurANAtahI tyAMce ullekha ADhaLatAta. bhAgavatapurANAcyA 5 vyA skaMdhAta tyAMce samagra caritra yete. RSabhadevAMcyA zaMbhara putrAMpaikI 'bharata' he cakravartI hote va 'bhAratavarSa' he nAva tyAMcyAvarUnaca paDale, asA ullekha bhAgavatapurANAtahI yeto. mAnavI saMskRtIcyA AraMbhakALI RSabhadevAMcyA kAryakartRtvAcA umaTalelA ThasA vaidika paraMparAhI najareADa karU zakalI nAhI. 'ikSvAku' nAmaka kSatriya kuLAta janmalele te 'bhogabhUmI'cyA akheracyA TappyAta kAryapravaNa jhAle. sahaja miLaNArA anna-vastra-nivArA haLUhaLU apurA paDU lAgalA. dhAnyAcI peraNI (zetI), vRkSalAgavaDa va saMvardhana, anna zijaviNe, bhAMDI tayAra karaNe, vastre viNaNe, rogacikitsA, gharebAMdhaNI, nagara - vinyAsa, vivAhasaMsthecA pAyA ghAlaNe, kauzalyAnusAra kAmAMcI vibhAgaNI, kalA va vidyAMcyA jopAsanesAThI aupacArika zikSaNapaddhatI ANi svata:cyA mulIMnAhI dilele zikSaNa - hyA sarvAMmuLe 'eka pragatizIla kAryapravaNa rAjA' azI RSabhadevAMcI pratimA manAvara Thasate. AyuSyAcyA uttarArdhAta, jabAbadArI pUrNataH putrAMvara sopavUna te virakta munI, saMnyAsI jhAle. ugra tapazcaryA kelI. ekA vizAla vaTavRkSAkhAlI dhyAnamagna sthitIta 'kevalajJAnI' jhAle. urvarita AyuSyAta munidharma va zrAvakadharmAcI vyavasthA lAvUna dilI. mAgha kRSNa trayodazIlA 'aSTApada' arthAt kailAsa parvatAvara tyAMce nirvANa jhAle. jaina purANAMnI RSabhadevAMcyA kAryapravaNatecA ANi viraktIcA paTa asA kAhI ulagaDUna dAkhavilA Ahe kI rAmAyaNa-mahAbhAratAitakIca eka atibhavya TI. vhI. sIriyala mAjhyA DoLyAsamora satata taraLata asate. paMtha-saMpradAya-bheda visarUna, sArA jaina samAja azI 'megaeN- sIriyala' nirmUna khar2yA arthAne dharmAcI 'prabhAvanA' karela kA ? **********
Page #38
--------------------------------------------------------------------------
________________ 42. nayavAda : dRSTikoNa va abhiprAya (1) jaina tattvajJAnAce vaiziSTya mhaNUna tIna goSTIMcA ullekha satata kelA jAto. nayavAda, syAdvAda ANi anekAntavAda. yA sarvAMmadhalA samAna dhAgA asA kI, vaicArika sAmaMjasya sthApana karaNyAce he prayatna Aheta. 'naya' mhaNaje neNArA' - vastU, vyaktI kiMvA ghaTanecyA svarUpAkaDe' neNArA dRSTikoNa athavA abhiprAya. vastu, vyaktI, ghaTanA - yA tighAnAMhI ekaca zabda vAparU - 'riaeNliTI'. riaeNliTIkaDe aneka dRSTikoNAMnI, bhUmikAMnI pAhatA yete. muLAta yA riaeNliTItaca anaMta guNadharma astitvAta asatAta. mhaNUnaca 'naya' hI tattvataH 'anaMta' Aheta. sAmAnya vyaktIcyA mArgadarzanAsAThI sAta prakArace 'naya' athavA 'abhiprAyAcyA dRSTI' sAMgitalyA Aheta. _pratyeka prakAracA 'naya' hA phakta eka viziSTa abhiprAya asato. tyAta satyAMza asato paNa to 'sApekSa' (rileTivha) asato. 'riaeNliTI'cyA koNatyA guNadharmAvara bhara dilA Ahe ANi baghaNAr2yAne koNatI 'bhUmikA' dhAraNa kelI Ahe -hyA donhI goSTI mata vyakta karatAnA mahattvAcyA asatAta. sAta mukhya nayAMpaikI pahilA Ahe "naigamanaya". vizeSa kholAta na ziratA sAmAnya mANUsa yA dRSTikoNAtUna varNana karIta asato. yAcI udAharaNe manoraMjaka Aheta. prativarSI tyA tyA tithIlA jayaMtI kiMvA puNyatithI sAjarI karaNe, yuddha cAlU asatAnA, 'bhArata laDhata Ahe', 'cIna laDhata Ahe' ase mhaNaNe, sAmane cAlU asatAnA zrIlaMkecA vesTa iMDijavara vijaya' asA ullekha karaNe, bhAjI nivaData asatAnA phona AlyAsa 'mI svayaMpAka karIta Ahe' ase sAmAnya vidhAna karaNe, apaghAtAce varNana karatAnA sAkSAt mRtyU jabaDA pasarUna samora ubhA hotA' asA ullekha karaNe - hI sarva naigama nayAcI udAharaNe hota. sarva prakAracyA rUDhI, aMdhazraddhA yAca nayAcyA aMtargata yetAta. kavijanAMnA priya asalele upamA, dRSTAnta, rUpaka i. arthAlaMkArahI yAcyAca kakSeta yetAta. 43. nayavAda : dRSTikoNa va abhiprAya (2) 'saMgrahanayA' cA avalaMba karaNAr2yAcI dRSTI, viziSTa vyaktI, vastU athavA ghaTanekaDe nasate. anekAMnA lAgU paDela ase vidhAna karaNyAkaDe kala asato. gArA, davabiMdU, hima, bASpa, barpha, vApha yA sarvAMmadhIla 'pANI' yA tattvAkaDe vaijJAnika lakSa vedhUna gheto. 'anna-vastra-nivArA yA mANasAcyA mUlabhUta garajA Aheta' azA prakAracI sarva vidhAne saMgrahanaya' Aheta. sarva prakArace, sarva bhASAtale nIti-upadeza saMgrahanayAta yetAta. sarva jIvAMmadhIla 'cetanatva' pahANe hA asAca vizAla saMgrahanaya Ahe. 'siMtheTika sTa~DapaoNiMTa' agara 'jenerika vhyU' ase yA nayAce spaSTIkaraNa iMgrajIta kelele Ahe. paraMtu satata saMgrahanayA'ne kAma bhAgata nAhI. pratyakSa vyavahArAta ApalyAlA nemakepaNA' Avazyaka asato. saMgrahanayAcyA agadI viruddha vyavahAranaya' (spesiphika sTa~DapaoNiMTa) Ahe. 'eka sADI dyA' ase dukAnadArAlA sAMgUna cAlata nAhI. veLa phukaTa jAto. '700 ru. kiMmatIcI, DArka niLyA raMgAcI, kezarI kAThapadarAcI, kaoNTanacI kalakattA sADI dyA' ase mhaTale tara nivaDa karaNe sope jAte. ApalyAlA nemake kAya have Ahe he na kaLaNAr2yA mANasAMjavaLa yA vyavahAranayA'cA abhAva asato. RjusUtra' nayAne vAgaNAr2yAcI dRSTI bhUtakALa, bhaviSyakALAcI sarvathA upekSA karate. tyAcyA dRSTIne 'Aja, abhI, isI vakhta' je asela teca satya. dainaMdina jIvanAta hA naya aneka prakAre kArya karato. azA vyaktI nATakasinemA pahAta asatAnA nAyaka-nAyikAMcyA sukhaduHkhAMzI samarasa hotAta. cekane vIsa hajAra pagAra gheNArA mANUsa TI.e.DI.e. ce 1000/- ru. kaeNza miLAle tara khUSa hoto. kAraNa te tyAlA lageca kharcatA yetAta. mule durlakSa karIta asatIla tara vRddha itarAMnA sAMgatAta, 'mI niputrika Ahe ase samajA.' yA vRddhAcI dRSTI 'RjusUtra' asalI tarI abhiprAya vidAraka satyAvara prakAza TAkato.
Page #39
--------------------------------------------------------------------------
________________ 44. zabdAMcyA aMtaraMgAta naigama, saMgraha, vyavahAra va RjusUtra yA cAra nayAMce svarUpa ApaNa samajUna ghetale. yApuDhIla tIna nayAMcyA madatIne ApaNa zabdAMcyA aMtaraMgAta ziraNAra Ahota. he tIna ekAhUna eka sUkSma Aheta. hA prAMta vyAkaraNatajjJa, lekhaka, kavI, gItakAra yAMcA Ahe. 'zabdanayA'ta zabdAMcI sUkSma chAnanI hote. liMga, vacana, vibhaktI, kALa yAMcA vicAra hoto. 'dArA', 'patnI' va kalatra' yAMcA artha ekaca asalA tarI liMge bhinna bhinna Aheta. 'ADa' ANi 'vihIra', 'roTa' ANi 'roTI' azA aneka zabdAta liMgabheda va arthabhedahI Ahe. 'pivaLA pItAMbara' azA dviruktI yA nayAcA jANakAra karIta nAhI. nAraLAlA 'zrIphala' mhaTale tarI zAlIsa 'mahAvastra' mhaNato, cukUnahI aMgavastra' mhaNata nAhI. 'gamana', 'Agamana' , 'nirgamana' ANi 'adhigamana' yAtIla bheda jANato. ekUNa hA vyAkaraNAcA prAMta Ahe. 'samabhirUDha' naya AtA aneka samAnArthaka zabdAMcyA muLAparyaMta mhaNaje vyutpattIparyaMta jAto. 'rAjA', 'nRpati', 'bhUpati' yA zabdAMcyA vyAkaraNAne samAdhAnI hota nAhI. pratyekAta asalelI vegaLI arthachaTAhI jANato. 'agni', 'hutAzana', 'tapana' yA varakaraNI samAnArthI zabdAtIla sUkSma bheda jANato. zabdakoza (DikzanarI) tayAra karatAnA yA nayAcA vApara karAvAca lAgato. 'evaMbhUta' nayAne kavI, lekhaka, gItakAra aneka zabdAMmadhUna acUka zabdAMcI nivaDa karatAta. yAMcyA dRSTikoNAtU siMhAsanAvara 'rAjA' asato. prajApAlana nRpa' karato. yuddhAvara nighAlelA 'bhUpati' asato. zleSa alaMkArAcI yojanA karatAnA to varakaraNI samAna disaNArA zabda donhI arthAMnI acUka vAparato. 'paMkaja' zabda kamaLAsAThI vAparAyacA kI 'beDakA'sAThI hehI toca Tharavito. sAtahI prakArace 'naya' ApaNa vyavahArAta vAparata asato. yAta 'cAMgalA-vAITa', 'barobara-cukIcA' ase kAhIca nAhI. ApalA va dusar2yAcA, dRSTikoNa ANi abhiprAya adhika cAMgalA samajaNyAsAThI jaina zAstrAne kelele he digdarzana Ahe. ********** 45. anekAntavAdI koNa ? vastU-vyaktI-ghaTanekaDe pahANyAce kitI dRSTikoNa ANi abhiprAya asU zakatAta yAce vizleSaNa sAta nayAMcyA dvAre jaina zAstrAta kelele disate. yAkherIja vyavahAra naya' ANi 'nizcaya naya' hyA dona dRSTIMcA ullekha jaina sAhityAta vAraMvAra ADhaLato. pahilA dRSTikoNa laukika, vyAvahArika sAmAnyata: rUDha asalelyA dhAraNAMvara Adharita asato. 'nizcaya naya' sarva vyavahArAMce spaSTIkaraNa pAramArthika va AdhyAtmika pAtaLIvarUna karato. udAharaNArtha, mAjhyA sAmAnya AyuSyAta mI koNAcA tarI putra, pitA, pati, kAkA, mAmA i. Ahe. paraMtu nizcaya nayAne mI (mAjhA jIva, AtmA) yA nAtyAMcyA palIkaDacA, ekaTA, svataMtra Ahe. mhaNajeca ekAca veLI he nAtesaMbaMdha mAjhyAta AhetahI ANi 'nAhIta'hI. ____ 'mI lahAna Ahe', 'mI moThA Ahe' athavA 'to uMca Ahe', 'to buTakA Ahe'hI sarva vidhAne sopekSa Aheta. tulanecA saMdarbha lakSAta ghetalA kI parasparavirodhI guNa ekAca vyaktIta Aheta, asA bodha hoto. azA prakAre riTI' hI aneka parasparavirodhI guNadharmAMnI yukta asate. ekAca vastUkaDe ApaNa koNatyA dRSTikoNAtUna, bhUmiketUna baghato tyAvara ApalI mate Tharata asatAta. yAsAThI hattI ANi dahA AMdhaLyAMcA dRSTAnta suprasiddha Ahe. yA dRSTAntAta, te AMdhaLe Aheta mhaNUna tyAMcI mate ekAMgI Aheta. gaMmata azI kI ApaNa DoLasa, buddhimAna asUnahI kevaLa ApalIca mate yogya mAnato. itara matAMcI upekSA karato. ApalyA sImita buddhIne ekAMgI matAcA Agraha na dharatA 'riaeNliTI'kaDe vividha pailUMnI baghaNyAce sAmarthya ApalyAta vikasita karaNe mhaNaje anekAntavAdI' banaNe hoya. 'eka sat viprAH bahudhA vadanti' hyA RgvedAtIla vacanAta heca marma sAThavilele Ahe. paraMtu jaina darzanAne hA zreSTha vicAra nayavAda, syAdvAda va anekAntavAdAcyA dvAre vikasita karUna, to siddhAntarUpa banavilA. **********
Page #40
--------------------------------------------------------------------------
________________ 46. anekAntavAda ANi sApekSatAvAda 'anekAntavAda' zabdAtIla 'vAda' zabda 'vAdavivAda' yA arthAne AlelA nAhI. to 'siddhAnta' yA arthAne AlelA Ahe. 'anta' zabda Toka, 'dRSTI, mata, abhiprAya' yA arthAMcA sUcaka Ahe. 'ekAntavAda' mhaNaje AgrahI, pakSapAtI dRSTI. 'riaeNliTI'cI vyAmizratA lakSAta na ghetA ekaca Toka pakaDUna kelele Akalana va matapradarzana mhaNaje 'ekAntavAda'. yA vizvAtIla koNatIca goSTa 'nirapekSapaNe' satya agara asatya nasate. dravya, kSetra, kAla, bhAva hI caukaTa lakSAta gheUnaca vidhAne karAvI lAgatAta. anekAntavAdI nirdoSa dRSTIne matapradarzana karatAnA pratyeka vidhAnAlA 'syAt' (kadAcit, kathaMcit, saMbhavata: ) ase pada joDAve lAgate. 'syAt' pada saMzayavAcaka nAhI. te sApekSa darzaviNAre Ahe. anekAntavAdI dRSTI vyakta karaNArA 'syAt' zabda lAvUna, ApalyAlA vastUce varNana 'syAt asti', 'syAt nAsti', 'syAt avaktavyam' ANi yAMcyA paramyuTezanane sAta prakAre karatA yete. yAlAca 'syAdvAda athavA 'saptabhaGgInaya' mhaNatAta. anekAntavAda eka 'pakSI' asela tara 'nayavAda' ANi 'syAdvAda' tyAce dona 'paMkha' Aheta - ase mata kAhI abhyAsakAMnI vyakta kele Ahe. kAhIMnI syAdvAda va anekAntavAdAlA 'ekAca nANyAcyA dona bAjU' mhaTale Ahe. Theory of Non-absolutism, Multiple Facets of Reality and Truth, Theory of Relative Multiplicity - azI aneka iMgrajI nAmakaraNe 'anekAntavAda' zabdAcI kelelI disatAta. anekAntavAdAcyA dvAre jaina zAstrAne sAmaMjasya, zAMtatApUrNa sAmAjika, dhArmika sahajIvana sthApaNyAcA prayatna kelA. jagabharAtIla vicAravaMtAMnI yA prayatnAcI uttama dakhala ghetalI. sApekSatAvAdAcA siddhAnta mAMDaNAr2yA AInsTAina yA vaijJAnikAne jainAMcyA anekAntavAdAbaddala gauravodgAra kADhale Aheta... 47. 'RSibhASita' graMthAtIla 'anekAntavAda' ardhamAgadhI bhASeta jI prAcIna graMthasaMpadA Ahe tyAtIla eka amUlya ratna Ahe 'RSibhASita' (isibhAsiya). bhAratAtIla vaidika ANi zramaNa donhI paraMparAMmadhIla ni:spRha, nirAsakta vicAravaMtAMcA 'RSi' ANi 'arhat' (pUjanayI) yA zabdAne gaurava karaNAr2yA yA graMthAta 'anekAntavAdA' ce sacce pratibiMba disate. khudda RSibhASita yA graMthA 'anekAntavAda' zabdAcA nirdeza nasalA tarI tyAcyA romaromAta udAramatavAda bhinalelA Ahe. jAta-pAta, gotra, saMpradAya yAMcyA palIkaDe jAUna pratyeka 'RSi' cyA ciMtanAtIla sArapUrNa vicAra yA graMthAta noMdavile Aheta. 45 RSIMce he adhyAtma darzana Ahe. - RSibhASitAtIla vicAravaMta vaidika, jaina va bauddha yA tInahI paraMparAMmadhIla Aheta. kAhI prAcIna Aheta tara kAhI samakAlIna Aheta. deva nArada, asita devala, aMgirasa bhAradvAja, yAjJavalkya, vidura, kRSNa dvaipAyana, AruNi - hI nAve mukhyata: vaidika paraMpareta suprasiddha Aheta. upaniSade, mahAbhArata va purANAta tI ADhaLatAta. yAtIla kAhI nAve jaina va bauddha graMthAtahI disatAta. RSibhASitAtIla vajjIyaputta, mahAkazyapa sAriputta hyA bauddha paraMparetIla vyaktI tripiTakAta nirdiSTa Aheta. maMkhaliputta, rAmaputta, aMbaDa ANi saMjaya belaTThaputta hI vyaktimatve jaina-bauddhetara zramaNa paraMparetIla Aheta. yA RSIMce vicAra vyakta karatAnA jaina zAstrAtIla kAhI pAribhASika zabdAMcA upayoga kelelA disato. saMgrahakartA jaina asalyAne te sAhajikaca Ahe. tarIhI tyAMce vicAra jAstIta jAsta prAmANikapaNe noMdavale Aheta. abhyAsakAMnI yA graMthAMcA kALa i. sa. pU. 3 re -4 the zataka asA noMdavilA Ahe. 'RSibhASita' graMtha prAkRta bhAratI akAdamI, jayapura yAMnI 1988 madhye hiMdI va iMgrajI bhASAMtarAsahita prakAzita kelA Ahe. 'RSipaMcamI' lA pratyeka bhAratIyAne AvarjUna vAcAvA asA hA prAcIna ardhamAgadhI graMtha Ahe. **********
Page #41
--------------------------------------------------------------------------
________________ 48. kSamApanA karmasiddhAnta 'mANUsa koNa ?' yAcI uttare anekAMnI aneka prakAre deUna ThevalI Aheta. tyAtIla eka ase Ahe - 'jo cukato to mANUsa.' sAmAnyata: dusar2yAcyA cukAMkaDe DoLe lAvUna basalele aneka mahAbhAga asatAta. te bhiga, tI durbiNa pratyekAne ApalyA vartanAkaDe vaLavAvI mhaNUna jaina paraMpareta paryuSaNaparvAnaMtara 'kSamApane'cA praghAta Ahe. ApalyAhAtUna kaLata-nakaLata ghaDalelyA aparAdhAMcI kSamA mAgaNe ANi itarAMcyA aparAdhAMnA, cukAMnA kSamA karaNe asA duherI artha 'kSamApanA' zabdAta aMtarbhUta Ahe. 'tassamicchAmi dukkaDaM' hI prAkRta padAvalI tyAveLI uccAralI jAte. 'mAjhI duSkRte mithyA hovota' athavA 'tyA duSkRtAMcI mI samIkSA karato' asA artha yA padAMcA dilA jAto. dahA utkRSTa guNAMcyA yAdIta 'uttama kSamA' agrabhAgI Ahe. nusatIca 'duSkRtagardA' karaNe purese nAhI tara 'sukRta-anumodane'cA sakArAtmaka vicArahI pAThopATha yeto. 'duSkRtagarhA' mhaNaje hAtUna ghaDalelyA aparAdhAMcI, cukAMcI niMdA. 'sukRtAnumodanA' mhaNaje ApaNa itarAMnI kelelyA satkRtyAMnA dilelA pAThibA va gaurava le. 'khAmemi savve jIve' yA suprasiddha zlokAta sarva-jIva-kSamApanenaMtara 'mAjhI sarvAMzI maitrI aso, koNAzIhI zatrutva naso' asehI mhaTale jAte. jaina dharmAta kSamApanece vizeSa mahattva Ahe he khare paraMtu jagAtalyA sarva AdhyAtmikAMnI yA mudyAcI dakhala ghetalI Ahe. khrizcana dharmAta confession ANi forgivance lA vizeSa sthAna Ahe. hiMdU dharmAtahI pUjecyA akhera 'aparAdhasahasrANi kriyate aharnizaM mayA' ase mhaNUna paramezvarAjavaLa kSamAyAcanA kelI Ahe. sarvAMnAca he mAnya karAve lAgela kI dubaLyAMcyA kSamelA koNI kiMmata deta nAhI tara, 'kSamA vIrasya bhUSaNam / '
Page #42
--------------------------------------------------------------------------
________________ 49. karmasiddhAnta yA lekhAne 'jaina vicAradhArA' yA laghulekhamAlecI sAMgatA hota Ahe. AttAparyaMta karmasiddhAnta' kevaLa duyyamapaNe yeUna gelA. yA laghulekhAta, zabdamaryAdA lakSAta gheUna kevaLa mahattvAcI vaiziSTye namUda kelI Aheta. jaina sAhityAta karmasiddhAntAvara AdhArita sAhityAcA moThA svataMtra vibhAgaca Ahe. jijJAsUMnI tyAsAThI mUlagAmI, anuvAdita agara svataMtra graMtha jarUra avalokana karAveta. * ahiMsA ANi anekAntavAda jaina zAstrAcI AdhArazilA Ahe tara karmasiddhAnta hA AdhAraDhAcA athavA kaNA Ahe. * mana-vacana-kAyecyA sarva spadanAMnA, hAlacAlIMnA 'karma' mhaTale Ahe. * AtmyAcA (jIvAcA) va karmAMcA saMbaMdha anAdi' Ahe, he yAtIla gRhItakRtya Ahe. * rAga-dveSa i. vikAra 'karmabIja' Aheta. tyAtUnaca janma-maraNarUpa saMsAravRkSa phophAvato. hA bIja-vRkSa saMbaMdha arthAtaca cakrAkAra Ahe. bIja dagdha kele taraca aMkura phuTaNAra nAhI. * karma he atisUkSma paramANU-svarUpAta asate. he sUkSma-kArmaNazarIra AtmyAbarobara puDhIla janmAta saMsRta hote. * karmaparamANU svata: acetana asUnahI, AtmyAcyA saMparkAta AlyAvara vividha bhAvarUpI avasthAMtare nirmANa karatAta. * karme hI azubha', 'zubha' va 'zuddha' azA tIna prakArAMnI nirdiSTa kelelI Aheta. ekAhUna eka zreSTha Aheta. * AtmyAcyA svAbhAvika guNAMnA zubhAzubha karme 'baddha' agara 'AvRta' karatAta. * jJAnAvaraNIya i. ATha prakArAMmadhye tI vibhAgalelI Aheta. * pratyeka jIva tyAcyA pratyeka karmAcA kartA va bhoktA Ahe. * 'jaganniyaMtA' va 'karmaphaladAtA' azA IzvarAcI saMkalpanA jaina zAstrAsa saMmata nAhI. * ahiMsApAlana, saMyama, tapa i. sAdhanAMnI manuSya, he saMsAracakra bhedUna svata:ca 'mukta' hoU zakato. priya vAcakaho ! laghulekhamAlecyA yA prAmANika prayatnAMnA dilelyA bharaghosa anukUla va apavAdAtmaka pratikUla pratikriyAMbaddala dhanyavAda !!!